52021PC0422

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 20.7.2021

COM(2021) 422 final

2021/0241(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv (přepracované znění)

(Text s významem pro EHP)

{SWD(2021) 190, 191}
{SEC(2021) 391}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

·Odůvodnění a cíle návrhu

Praní peněz a terorismus představují závažnou hrozbu pro integritu hospodářství EU a finančního systému i pro bezpečnost občanů. Europol odhaduje, že přibližně 1 % ročního hrubého domácího produkt EU je „odhaleno jako prostředky zapojené do podezřelé finanční činnosti“ 1 . Komise v červenci 2019 v návaznosti na několik prominentních případů praní peněz, do kterých byly údajně zapojeny úvěrové instituce v Unii, přijala balíček 2 , v němž analyzovala účinnost a účelnost režimu EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu (AML/CFT) v jeho tehdejší podobě a dospěla k názoru, že je nezbytné ho reformovat. S ohledem na tyto okolnosti byl ve strategii bezpečnostní Unie EU 3 na období 2020–2025 zdůrazněn význam posílení rámce EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu za účelem ochrany Evropanů před terorismem a organizovaným zločinem.

Dne 7. května 2020 Komise předložila akční plán pro komplexní politiku Unie v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu 4 . V uvedeném akčním plánu se Komise zavázala přijmout opatření na posílení pravidel EU týkajících se boje proti praní peněz a financování terorismu i jejich provádění a stanovila přitom šest priorit neboli pilířů:

1.zajištění účinného provádění stávajícího rámce EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu,

2.vytvoření jednotného souboru pravidel EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu,

3.dotažení dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu na úroveň EU,

4.zřízení podpůrného a kooperačního mechanismu pro finanční zpravodajské jednotky,

5.vynucování trestněprávních předpisů a výměna informací na úrovni Unie,

6.posílení mezinárodního rozměru rámce EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu.

Zatímco pilíře 1, 5 a 6 akčního plánu se provádějí, ostatní pilíře vyžadují legislativní opatření. Tento návrh přepracovaného nařízení (EU) 2015/847 je součástí balíčku čtyř legislativních návrhů v oblasti AML/CFT, který je považován za jeden soudržný celek a je předkládán v rámci provádění akčního plánu Komise ze dne 7. května 2020 pro vytvoření nového a soudržnějšího regulačního a institucionálního rámce AML/CFT v EU. Balíček zahrnuje:

–návrh nařízení o předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu 5 ;

–návrh směrnice 6 o mechanismech, které mají členské státy zavést za účelem předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, a o zrušení směrnice (EU) 2015/849 7 ;

–návrh nařízení o zřízení Orgánu EU pro boj proti praní peněz (AMLA) 8 a

–tento návrh přepracovaného nařízení (EU) 2015/847, kterým se požadavky na sledovatelnost rozšiřují na kryptoaktiva.

Tento legislativní návrh spolu s návrhem směrnice o mechanismech, které mají členské státy zavést za účelem předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, a o zrušení směrnice (EU) 2015/849, a návrhem nařízení o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu 9 , splňuje cíl vytvoření jednotného souboru pravidel EU (pilíř 2).

Evropský parlament i Rada podpořily plán, který Komise vymezila prostřednictvím akčního plánu z května 2020. Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 10. července 2020 vyzval k posílení pravidel Unie a uvítal plány na reformu institucionálního uspořádání EU pro AML/CFT 10 . Rada ECOFIN přijala 4. listopadu 2020 závěry, v nichž podpořila každý z pilířů akčního plánu Komise 11 .

Na potřebu harmonizovaných pravidel pro celý vnitřní trh poukazují i závěry zpráv, které vydala Komise v roce 2019. Zprávy vedly ke zjištění, že požadavky směrnice (EU) 2015/849 12 jsou sice velice široké, avšak vzhledem k tomu, že nejsou přímo použitelné ani ucelené, uplatňují se roztříštěně podle různých výkladů a vnitrostátních přístupů. Proto neumožňují účinné řešení situací s přeshraničním prvkem a nejsou vhodným nástrojem adekvátní ochrany vnitřního trhu. Vedou navíc k vyšším nákladům a zátěži pro subjekty, které poskytují přeshraniční služby, a vyvolávají tendenci hledat státy s nejvýhodnějším výkladem předpisů.

Za účelem prevence, odhalování a vyšetřování možného využití převodů peněžních prostředků k praní peněz a financování terorismu bylo přijato nařízení (EU) 2015/847 13 , jehož cílem bylo zajistit plnou dohledatelnost převodů peněžních prostředků předáváním informací v celém platebním řetězci tím, že se poskytovatelům platebních služeb uloží povinnost doprovázet převody peněžních prostředků informacemi o plátci a příjemci. Nařízení (EU) 2015/847 se však v současné době vztahuje pouze na převody peněžních prostředků, které jsou v čl. 4 bodě 25 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2015/2366 14 definovány jako „bankovky a mince, bezhotovostní peníze a elektronické peníze“, a nikoli na převod virtuálních aktiv. Nové mezinárodní standardy, které stanovily požadavek, aby se na sdílení informací při převodu virtuálních aktiv vztahovaly podmínky stejné povahy jako na sdílení informací při převodu peněžních prostředků, byly totiž přijaty až v roce 2018.

Převody virtuálních aktiv dosud zůstávají mimo oblast působnosti právních předpisů Unie o finančních službách, čímž jsou držitelé kryptoaktiv vystaveni rizikům praní peněz a financování terorismu, neboť nezákonné toky peněz mohou mít podobu převodů kryptoaktiv a poškodit integritu, stabilitu a pověst finančního sektoru a ohrožovat vnitřní trh Unie i mezinárodní rozvoj převodů kryptoaktiv. Praní peněz, financování terorismu a organizovaná trestná činnost zůstávají závažnými problémy, které by měly být řešeny na úrovni Unie.

Vzhledem k tomu, že převody virtuálních aktiv s sebou nesou podobná rizika praní peněz a financování terorismu jako bezhotovostní převody peněžních prostředků, musí také podléhat požadavkům stejné povahy, a proto se zdá logické použít k řešení těchto společných témat stejný legislativní nástroj. Proto je nyní nutné nařízení (EU) 2015/847 doplnit tak, aby odpovídajícím způsobem zahrnovalo i převody virtuálních aktiv. Vzhledem k tomu, že k dosažení tohoto cíle je třeba provést více značných změn, mělo by být nařízení (EU) 2015/847 v zájmu zachování srozumitelnosti přepracováno.

·Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Tento návrh vychází ze stávajícího nařízení (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006, ve znění nařízení (EU) 2019/2175 ze dne 18. prosince 2019 15 . Je třeba ho chápat jako součást balíčku, který obsahuje další legislativní návrhy, které jsou navzájem plně v souladu. Tento návrh je v souladu s nejnovějšími změnami doporučení Finančního akčního výboru (FATF), zejména pokud jde o rozšíření oblasti působnosti na subjekty, na něž se vztahují požadavky v oblasti AML/CFT, tak, aby byli zahrnuti poskytovatelé služeb souvisejících s virtuálními aktivy a byla zmírněna rizika vyplývající z jejich činností. Poskytovatelé platebních služeb, kteří se podílejí na převodu peněžních prostředků, jsou již několik let povinni doprovázet převody peněžních prostředků informacemi o odesílateli a příjemci každého převodu a uchovávat tyto informace k dispozici pro příslušné orgány. Povinnosti v oblasti sdílení informací při provádění bezhotovostních převodů jsou na mezinárodní úrovni často označovány jako „cestovní pravidlo“, které bylo do práva Unie provedeno nařízením (EU) 2015/847. Rostoucí obavy z rizik praní peněz a financování terorismu v souvislosti s virtuálními aktivy vedly v posledních letech tvůrce mezinárodních standardů, především FATF, k přijetí rozhodnutí o sladění režimu transparentnosti, který již byl vytvořen pro poskytovatele platebních služeb, kteří převádějí peněžní prostředky, s režimem pro poskytovatele služeb souvisejících s virtuálními aktivy (VASP), kteří zpracovávají převody virtuálních aktiv 16 . Cílem tohoto návrhu je zavést do práva EU tyto nové požadavky na VASP tím, že těmto subjektům uloží povinnost shromažďovat a zpřístupňovat údaje týkající se původců a poživatelů převodů virtuálních aktiv nebo kryptoaktiv, které uskutečňují.

Za tímto účelem tento návrh mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a, s určitými úpravami, které jsou nutné z důvodu některých jejich odlišností, rozšiřuje požadavky v oblasti informací, které se v současnosti vztahují na bezhotovostní převody, i na kryptoaktiva.

Pro zajištění soudržnosti právního rámce EU se v tomto nařízení použijí definice „kryptoaktiv“ a „poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy (CASP)“ z návrhu nařízení Komise o trzích s kryptoaktivy 17 [vložte prosím odkaz – návrh nařízení o trzích s kryptoaktivy a o změně směrnice (EU) 2019/1937-COM/2020/593 final]. Definice „kryptoaktiv“ použitá v tomto návrhu rovněž odpovídá definici „virtuálních aktiv“ uvedené v doporučeních Finančního akčního výboru (FATF) a seznam služeb kryptoaktiv a poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy (CASP), na něž se vztahuje tento návrh, zahrnuje i poskytovatele služeb souvisejících s virtuálními aktivy (VASP), které jako takové označil FATF a u nichž je pravděpodobné, že vyvolávají obavy z praní peněz.

·Soulad s ostatními politikami Unie

Kromě toho, že tento návrh mění nařízení (EU) 2015/847, je také v souladu s dalšími právními předpisy EU o platbách a převodech peněžních prostředků (směrnice o platebních službách, směrnice o platebních účtech, směrnice o elektronických penězích 18 ). Doplňuje nedávný balíček Komise pro oblast digitálních financí ze dne 24. září 19 a zajistí plný soulad mezi rámcem EU a standardy FATF.

Ve strategii bezpečnostní unie EU z července 2020 se uvádí, že Komise bude rovněž podporovat rozvoj odborných znalostí a právního rámce pro nově vznikající rizika, jako jsou kryptoaktiva a nové platební systémy. Zaměří se zejména na to, jak reagovat na vznik kryptoaktiv, jako je bitcoin, a na účinek těchto nových technologií na způsob vydávání finančních aktiv, jejich výměnu, sdílení a přístup k nim.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

·Právní základ

U právních předpisů, kterými se mění stávající právní předpisy, je pro účely určení jejich právního základu důležité zohlednit i stávající právní předpisy, které mění, a zejména jejich cíl a obsah 20 . Tento návrh nařízení je založen na článku 114 SFEU, tedy na stejném právním základě jako stávající nařízení (EU) 2015/847, které mění, a na stejném základě jako právní rámec EU v oblasti AML/CFT 21 . Pokud některý legislativní akt již koordinoval právní předpisy členských států v určité oblasti politiky EU, nemůže být normotvůrcům EU upřena možnost přizpůsobit tento akt jakékoli změně okolností nebo vývoji znalostí s ohledem na jejich úkol chránit obecné zájmy uznané SFEU a zohlednit zastřešující cíle Evropské unie stanovené v článku 9 uvedené smlouvy 22 . V takové situaci totiž mohou normotvůrci EU řádně plnit svůj úkol spočívající v ochraně těchto obecných zájmů a obecných cílů Evropské unie uznaných Smlouvou pouze tehdy, mají-li možnost přizpůsobit relevantní právní předpis EU takovým změnám nebo vývoji 23 . Článek 114 je i nadále vhodný pro změnu právních předpisů v oblasti AML/CFT s cílem přizpůsobit je změnám okolností a vývoji situace, v tomto případě rostoucímu výskytu a využívání kryptoaktiv s ohledem na trvalou významnou hrozbu, kterou pro vnitřní trh představuje praní peněz a financování terorismu, a s ohledem na hospodářské ztráty a problémy na přeshraniční úrovni, které mohou vznikat.

·Subsidiarita

Balíček opatření Komise v oblasti boje proti praní peněz z roku 2019 24 upozornil na to, jak jsou pachatelé trestné činnosti schopni využít rozdílů mezi režimy členských států v oblasti AML/CFT. Vzhledem k tomu, že velká část praní peněz a financování terorismu má přeshraniční povahu, má pro předcházení těmto trestným činům zásadní význam spolupráce mezi vnitrostátními dohlížiteli a finančními zpravodajskými jednotkami. Mnohé subjekty, na něž se vztahují povinnosti v oblasti boje proti praní peněz, se zabývají přeshraniční činností a rozdílné přístupy vnitrostátních dohlížitelů a finančních zpravodajských jednotek jim brání optimalizovat v oblasti AML/CFT postupy na úrovni skupiny. Zejména přeshraniční převody peněžních prostředků a hodnot mezi členskými státy EU mohou být účinně regulovány pouze na úrovni EU.

Převody virtuálních aktiv v současné době nespadají do oblasti působnosti právních předpisů Unie o finančních službách. Tento nedostatek pravidel vystavuje držitele kryptoaktiv rizikům souvisejícím s praním peněz a financováním terorismu, neboť nezákonné toky peněz mohou mít podobu převodů kryptoaktiv a poškozovat integritu, stabilitu a pověst finančního sektoru a ohrožovat vnitřní trh Unie i mezinárodní rozvoj převodů kryptoaktiv. Praní peněz, financování terorismu a organizovaná trestná činnost zůstávají závažnými problémy, které by měly být řešeny na úrovni Unie.

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jich může být, z důvodu rozsahu či účinků akce, lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“).

·Proporcionalita

Přeshraniční povaha praní peněz a financování terorismu vyžaduje soudržný a koordinovaný přístup napříč členskými státy založený na stejných pravidlech v podobě jednotného souboru pravidel. Pravidla EU tedy nejsou plně v souladu s nejnovějšími mezinárodními standardy, které se od poslední změny směrnice o boji proti praní peněz dále vyvíjely, neboť nezahrnují sledovatelnost převodů virtuálních aktiv ani povinnosti sdílet informace mezi poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy, protože stávající pravidla EU stanovená v nařízení (EU) 2015/847 se vztahují pouze na bezhotovostní převody zahrnující peněžní prostředky ve smyslu čl. 4 bodu 25 směrnice (EU) 2015/2366. Ve svém nedávném společném stanovisku 25 vymezily orgány dohledu EU specifické faktory, které zvyšují riziko u nových obchodních modelů a produktů (tedy v oblasti finančních technologií), a na prvním místě uvedly poskytování neregulovaných finančních produktů a služeb, které nespadají do oblasti působnosti právních předpisů v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

·Volba nástroje

Stávající pravidla EU stanovená v nařízení (EU) 2015/847 byla přijata s cílem zajistit, aby mezinárodní standardy pro boj proti praní peněz a financování terorismu a šíření zbraní, které FATF přijal 16. února 2012 (dále jen „revidovaná doporučení FATF“), a zejména doporučení FATF č. 16 o bezhotovostních převodech („doporučení FATF č. 16“) a revidovaná vysvětlivka k jeho provádění, byly v celé Unii prováděny jednotně. Tato pravidla se však vztahují pouze na peněžní prostředky (definované jako „bankovky a mince, bezhotovostní peníze a elektronické peníze“ v čl. 4 bodě 25 směrnice (EU) 2015/2366), které nezahrnují kryptoaktiva, a proto musí být nyní odpovídajícím způsobem doplněna.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady je vhodným nástrojem pro to, aby se do práva Unie zavedlo tzv. „cestovní pravidlo“ z doporučení FATF č. 15, které na jedné straně vyžaduje, aby původní CASP získávali a uchovávali požadované a přesné informace o původci převodů kryptoaktiv a požadované informace o příjemcích převodů kryptoaktiv, poskytli výše uvedené informace CASP poživatele nebo finanční instituci (je-li zapojena) okamžitě a bezpečně a aby tyto informace na požádání zpřístupnili příslušným orgánům i), a na druhé straně, aby CASP poživatele získali a uchovávali požadované informace o původci a požadované a přesné informace o poživateli převodů kryptoaktiv a na požádání je poskytli příslušným orgánům ii). Toto nařízení, kterým se mění nařízení (EU) 2015/847, je součástí jednotného souboru pravidel, je přímo a okamžitě použitelné, a odstraňuje tak možnost rozdílného používání v různých členských státech v důsledku rozdílů v metodě provádění.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

·Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Nařízení (EU) 2015/847 dosud nebylo předmětem hodnocení ani kontroly účelnosti. To by však nemělo bránit rychlému začlenění standardů FATF do rámce EU.

Nové standardy přijaté FATF v říjnu 2018 zavedly novou definici „virtuálních aktiv“ a „poskytovatelů služeb souvisejících s virtuálními aktivy (VASP)“, jejíž provedení vyžaduje změnu práva Unie. Nařízení [vložte prosím odkaz – návrh nařízení o trzích s kryptoaktivy a o změně směrnice (EU) 2019/1937-COM/2020/593 final] již obsahuje definici „služeb souvisejících s kryptoaktivy“ zahrnující seznam služeb a činností souvisejících s kryptoaktivy, která adekvátně pokrývá celý soubor činností, na něž se vztahují nové standardy FAFT; a definici „kryptoaktiv“ jako „digitální zachycení hodnoty nebo práv, které může být převáděno a ukládáno elektronicky pomocí technologie sdíleného registru nebo pomocí podobné technologie“, která by rovněž měla odpovídat definici „virtuálních aktiv“ uvedené v doporučeních Finančního akčního výboru (FATF) 26 .

Další nezbytné sladění se standardy FATF spočívá v tom, že se do právních předpisů EU zavedou povinnosti týkající se sdílení informací obsažené ve vysvětlivce k doporučení č. 15 Finančního akčního výboru (tzv. „cestovní pravidlo“), což je účelem tohoto navrhovaného nařízení. Jak je uvedeno výše (viz „Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky“) a v zájmu zajištění soudržnosti právního rámce EU bude toto nařízení používat definice „kryptoaktiv“ a „poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy“ obsažené v nařízení [vložte prosím odkaz - návrh nařízení o trzích s kryptoaktivy a o změně směrnice (EU) 2019/1937-COM/2020/593 final].

·Konzultace se zúčastněnými stranami

Konzultační strategie na podporu balíčku, jehož je tento návrh součástí, byla složena z řady prvků:

–konzultace o základních prvcích akčního plánu Komise. Konzultace na portálu Komise „Podělte se o svůj názor“ probíhala od 11. února do 12. března 2020 a vedla k získání 42 příspěvků od řady zúčastněných stran;

–veřejná konzultace o opatřeních navržených v akčním plánu, otevřená široké veřejnosti a všem skupinám zúčastněných stran probíhala od 7. května do 26. srpna 2020. Během konzultace bylo podáno 202 oficiálních příspěvků;

–cílená konzultace členských států a příslušných orgánů v oblasti AML/CFT. Členské státy měly příležitost vyjádřit své názory na různých zasedáních skupiny odborníků pro praní peněz a financování terorismu a finanční zpravodajské jednotky EU se vyjádřily na různých zasedáních Platformy finančních zpravodajských jednotek a prostřednictvím písemných dokumentů. Diskuse byly podpořeny cílenými konzultacemi členských států a příslušných orgánů s využitím dotazníků;

–žádost o poradenství zaslaná Evropskému orgánu pro bankovnictví (EBA) v březnu 2020; EBA vydal své stanovisko dne 10. září;

–dne 23. července 2020 vydal stanovisko k akčnímu plánu Komise evropský inspektor ochrany údajů;

–dne 30. září 2020 uspořádala Komise konferenci na vysoké úrovni, na níž se sešli zástupci vnitrostátních orgánů a orgánů EU, poslanci Evropského parlamentu, zástupci soukromého sektoru a občanské společnosti a zástupci akademické obce.

Připomínky zúčastněných stran k akčnímu plánu byly obecně pozitivní. Někteří zástupci subjektů z EU, které poskytují služby související s virtuálními aktivy 27 , však tvrdili, že neexistence standardizovaného globálního, otevřeného a bezplatného technického řešení pro cestovní pravidlo by mohla vést k vyloučení malých subjektů z trhu s kryptoaktivy, protože dodržování pravidel si mohou dovolit pouze významní hráči na trhu. Na druhé straně povinným osobám, které působí přeshraničně a v současné době podléhají v různých jurisdikcích různým pravidlům, vznikají v důsledku těchto rozdílů značné náklady na dodržování předpisů, a proto by harmonizovaná pravidla ve střednědobém horizontu vedla k úsporám nákladů v oblasti dodržování předpisů, a dodatečné náklady pro nově zahrnuté subjekty by byly omezeny.

·Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Komise při přípravě tohoto návrhu vycházela z kvalitativních a kvantitativních důkazů, které získala z uznávaných zdrojů, např. ze zprávy ke kryptoaktivům, kterou vydal EBA 9. ledna 2019 28 a v níž uvedl, že by Evropská komise měla zohlednit nejnovější doporučení FATF a jakékoli další standardy nebo pokyny vydané FATF v rámci komplexního přezkumu potřeby případného přijetí opatření na úrovni EU s cílem řešit otázky týkající se kryptoaktiv.

Informace o prosazování pravidel v oblasti boje proti praní peněz byly rovněž získány prostřednictvím dotazníků od členských států.

·Posouzení dopadů

K tomuto návrhu je připojeno posouzení dopadů 29 , které bylo předloženo Výboru pro kontrolu regulace (RSB) dne 6. listopadu 2020 a schváleno dne 4. prosince 2020. Totéž posouzení dopadů je přiloženo i ke dvěma ostatním legislativním návrhům, které se předkládají spolu s tímto návrhem, tedy k návrhu nařízení o boji proti praní peněz a financování terorismu a návrhu přepracované směrnice 2015/849 o boji proti praní peněz a financování terorismu. Výbor pro kontrolu regulace ve svém kladném stanovisku navrhl některá zlepšení struktury posouzení dopadů; návrhy byly provedeny.

Pokud jde o zavedení „cestovního pravidla“ FATF do práva EU, z posouzení dopadů vyplynulo, že nejjednodušší možností by bylo změnit regulaci převodu finančních prostředků tak, aby zahrnovala i převody virtuálních aktiv. Provádění „cestovního pravidla“ zavádí jak pro nově zahrnuté VASP, tak pro ty poskytovatele, kteří jsou již zahrnuti ve směrnici o boji proti praní peněz, nové specifické požadavky, které vyžadují, aby získávali, uchovávali a sdíleli požadované a přesné informace o uživatelích převodů virtuálních aktiv a na požádání je zpřístupnili příslušným orgánům 30 . Tyto specifické povinnosti s sebou nesou různé technické problémy, neboť poskytovatelé služeb virtuálních aktiv musí vyvinout technologická řešení a protokoly, které jim umožní shromažďovat a sdílet tyto informace, a to jak mezi sebou navzájem, tak s příslušnými orgány. Nebyly však poskytnuty přesné odhadované náklady a je třeba poznamenat, že tento požadavek přinese rovněž výhody, které nelze snadno posoudit: zavedení nových celosvětových standardů FATF, které musí být uplatňovány současně v několika jurisdikcích po celém světě, usnadní poskytování přeshraničních služeb.

·Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Ačkoli, jak bylo uvedeno výše, dosud neproběhlo žádné formální hodnocení ex post ani kontrola účelnosti stávajících právních předpisů EU v oblasti AML/CFT, lze poukázat na řadu prvků návrhu, které přinesou další zjednodušení a zlepší účinnost. Aby byly řešeny hrozby, které kryptoaktiva představují z hlediska praní peněz a financování terorismu, uloží navrhované přepracované nařízení (EU) 2015/847 poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří podléhají požadavkům právního rámce Unie v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, povinnost shromažďovat a zpřístupňovat údaje týkající se původců a poživatelů převodů kryptoaktiv, které provádějí. Tím, že navrhované přepracované nařízení (EU) 2015/847 stanoví harmonizovaná a přímo použitelná pravidla, zajistí, aby všichni poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, na něž se vztahuje právo Unie, plnili své povinnosti v oblasti sdílení informací harmonizovaným způsobem, odstraní potřebu práce na provedení předpisů do práva v členských státech a usnadní podnikání přeshraničních subjektů v EU. To by mělo rovněž zjednodušit spolupráci mezi dohlížiteli u a finančními zpravodajskými jednotkami díky snížení rozdílů mezi jejich pravidly a postupy. Tato nová pravidla výrazně posílí monitorování poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy a na mezinárodní úrovni zajistí, aby Evropská unie a její členské státy dodržovaly příslušná opatření požadovaná v doporučeních FATF.

·Základní práva

EU se zasazuje o zajišťování vysoké úrovně ochrany základních práv. Podle článku 15 stávajícího nařízení se na zpracovávání osobních údajů podle tohoto nařízení vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 31 . Na osobní údaje, které podle tohoto nařízení zpracovávají Komise nebo Evropský orgán pro bankovnictví, se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 32 . Obecné nařízení o ochraně osobních údajů 33 se bude vztahovat na CASP, pokud jde o osobní údaje, s nimiž se nakládá při přeshraničních převodech hodnoty s využitím virtuálních aktiv a které jsou k nim připojeny.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Toto nařízení nemá žádné důsledky pro rozpočet.

5.OSTATNÍ PRVKY

·Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Předmět

Návrh rozšiřuje oblast působnosti nařízení 2015/847 tak, aby navíc k stávajícím ustanovením o převodu peněžních prostředků zahrnovala i převody kryptoaktiv prováděné poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy (CASP). Cílem je zohlednit v právních předpisech EU změny doporučení č. 15 Finančního akčního výboru (FATF) o nových technologiích z června 2019 zahrnutím „virtuálních aktiv“ a „poskytovatelů služeb souvisejících s virtuálními aktivy“, a zejména nové povinnosti týkající se poskytování informací o původci a poživateli na obou koncích převodu kryptoaktiv (tzv. „cestovní pravidlo“) 34 .

Oblast působnosti

Požadavky tohoto nařízení se vztahují na CASP vždy, když jejich transakce, ať už ve fiat měně nebo v kryptoaktivech, zahrnují: a) tradiční bezhotovostní převod, nebo b) převod kryptoaktiv mezi CASP a jinou povinnou osobou (např. mezi dvěma CASP nebo mezi CASP a jinou povinnou osobou, jako je banka nebo jiná finanční instituce). U transakcí zahrnujících převody kryptoaktiv se, v souladu s vysvětlivkou FATF k doporučení č. 16, na všechny převody kryptoaktiv uplatňují tytéž požadavky, které platí pro přeshraniční bezhotovostní převody, a nikoli požadavky platné pro domácí bezhotovostní převody, a to vzhledem k rizikům spojeným s činnostmi souvisejícími s kryptoaktivy a operacemi CASP.

Povaha nových povinností poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy

CASP původce musí zajistit, že převody kryptoaktiv jsou doprovázeny jménem původce, číslem účtu původce, pokud takový účet existuje a je používán ke zpracování transakce, a adresou, číslem úředního osobního dokladu, identifikačním číslem klienta nebo datem a místem narození původce; CASP původce musí také zajistit, že převody kryptoaktiv jsou doprovázeny jménem poživatele a číslem účtu poživatele, pokud takový účet existuje a je používán ke zpracování transakce.

CASP poživatele musí zavést účinné postupy k odhalení toho, zda jsou informace o původci zahrnuty do převodu kryptoaktiv nebo zda po něm následují. CASP poživatele rovněž zavede účinné postupy, zahrnující tam, kde je to vhodné, sledování ex post nebo sledování v reálném čase, ke zjišťování toho, zda požadované informace o původci nebo poživateli chybí.

Závěrečná ustanovení

Nařízení vstoupí v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku.

🡻 2015/847 (přizpůsobený)

2021/0241 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků ⌦ a některých kryptoaktiv ⌫ a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006 (přepracované znění)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky 35 ,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 36 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

⇩ nové

(1)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 37 bylo podstatně změněno 38 . Vzhledem k potřebě provést další změny by uvedené nařízení mělo být v zájmu přehlednosti přepracováno.

(2)Nařízení (EU) 2015/847 bylo přijato proto, aby v celé Unii zajistilo jednotné uplatňování požadavků, které Finanční akční výbor (FATF) stanovil pro poskytovatele služeb bezhotovostních převodů, zejména povinnosti poskytovatelů platebních služeb doprovázet převody peněžních prostředků informacemi o plátci a příjemci. Poslední změny standardů FATF o nových technologiích, provedené v červnu 2019 s cílem regulovat tzv. virtuální aktiva a poskytovatele služeb souvisejících s virtuálními aktivy, zavedly za účelem snadnější dohledatelnosti převodů virtuálních aktiv nové a obdobné povinnosti i pro poskytovatele služeb souvisejících s virtuálními aktivy. Tyto nové požadavky stanoví, že poskytovatelé služeb souvisejících s převody virtuálních aktiv musí převody virtuálních aktiv doprovázet informacemi o jejich původcích a poživatelích, které musejí získat, uchovávat, sdílet se svým protějškem na druhém konci převodu virtuálních aktiv a na požádání je poskytnout příslušným orgánům.

(3)Vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2015/847 se v současné době vztahuje pouze na převody peněžních prostředků, ve významu bankovek a mincí, bezhotovostních peněz a elektronických peněz podle definice v čl. 2 bodu 2 směrnice 2009/110/ES, je vhodné rozšířit jeho oblast působnosti i na virtuální aktiva.

🡻 2015/847 1. bod odůvodnění

⇨ nový

(4)Toky peněz získaných nezákonným způsobem prostřednictvím převodu peněžních prostředků ⇨ a kryptoaktiv ⇦ mohou poškodit integritu, stabilitu a pověst finančního sektoru a ohrozit vnitřní trh Unie i mezinárodní rozvoj. Praní peněz, financování terorismu a organizovaná trestná činnost jsou i nadále závažnými problémy, které by měly být řešeny na úrovni Unie. Spolehlivost, integrita a stabilita systému převoduů peněžních prostředků ⇨ a kryptoaktiv ⇦ a důvěra ve finanční systém jako celek by mohly být vážně ohroženy snahami pachatelů trestné činnosti a jejich společníků buď zastírat původ výnosů z trestné činnosti, nebo směrovat peněžní prostředky ⇨ nebo kryptoaktiva ⇦ na trestnou činnost nebo teroristické účely.

🡻 2015/847 2. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(5)Ti, kdo perou peníze a financují terorismus, mohou využívat k usnadnění své trestné činnosti volného pohybu kapitálu v integrovaném finančním prostoru Unie, pokud nebudou na úrovni Unie přijata určitá koordinační opatření. Cílem mezinárodní spolupráce v rámci Finančního akčního výboru (FATF) a celosvětového provádění jeho doporučení je zabraňovat praní peněz a financování terorismu při převádění peněžních prostředků ⇨ nebo kryptoaktiv ⇦ .

🡻 2015/847 3. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(6)Z důvodu rozsahu opatření, které je třeba přijmout, by měla Unie zaručit, aby byly mezinárodní standardy pro boj proti praní peněz a financování terorismu a šíření zbraní, které 16. února 2012 ⌦ a poté 21. června 2019 ⌫ přijal FATF (dále jen „revidovaná doporučení FATF“), a zejména ⇨ doporučení FATF č. 15 o nových technologiích (dále jen „doporučení FATF “„č. 15“), ⇦ doporučení FATF č. 16 o bezhotovostních převodech (dále jen „doporučení FATF č. 16“) a revidovaná vysvětlivka k jeho provádění ⌦ revidované vysvětlivky k těmto doporučením ⌫v celé Unii prováděny ⌦ používány ⌫ jednotně, a zejména aby nedocházelo k rozlišování nebo rozporu mezi vnitrostátními platbami ⇨ nebo převody kryptoaktiv ⇦uvnitř členského státu na jedné straně a přeshraničními platbami ⇨ nebo převody kryptoaktiv ⇦mezi členskými státy na straně druhé. Nekoordinovaný samostatný postup členských států v oblasti přeshraničních převodů peněžních prostředků ⇨ a kryptoaktiv ⇦ by mohl mít významný dopad na plynulé fungování platebních systémů ⇨ a služby převodů kryptoaktiv ⇦ na úrovni Unie, a tím poškodit vnitřní trh v oblasti finančních služeb.

🡻 2015/847 4. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(7)Pro podporu soudržného přístupu k boji proti praní peněz a financování terorismu na mezinárodní úrovni a pro zvýšení účinnosti tohoto boje by další kroky Unie měly zohlednit vývoj na mezinárodní úrovni, totiž ⌦ zejména ⌫ revidovaná doporučení FATF.

⇩ nový

(8)Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 39 zavedla definici virtuálních měn a zařadila poskytovatele směnárenských služeb mezi virtuálními měnami a fiat měnami stejně jako poskytovatele virtuálních peněženek mezi subjekty, na něž se vztahují povinnosti právního rámce Unie pro boj proti praní peněz a financování terorismu („AML/CTF“). Nejnovější vývoj na mezinárodní scéně, zejména v rámci FATF, nyní poukazuje na potřebu regulovat další kategorie poskytovatelů služeb souvisejících s virtuálními aktivy, které dosud nejsou regulovány, a rozšířit stávající definici virtuální měny.

(9)Je třeba poznamenat, že definice kryptoaktiv uvedené v nařízení 40 [vložte prosím odkaz – návrh nařízení o trzích s kryptoaktivy a o změně směrnice (EU) 2019/1937-COM/2020/593 final] odpovídá definici virtuálních aktiv, která je uvedena v doporučeních FATF, a že seznam služeb souvisejících s kryptoaktivy a poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, na něž se dané nařízení vztahuje, zahrnuje také poskytovatele služeb souvisejících s virtuálními aktivy, které FATF identifikoval jako takové a kteří podle něj vyvolávají obavy z hlediska praní peněz. Pro zajištění soudržnosti právního rámce Unie by tento návrh měl odkazovat na uvedené definice kryptoaktiv a poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy.

🡻 2015/847 5. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(10)Provádění a prosazování tohoto nařízení včetně doporučení FATF č. 16 představuje vhodný a účinný prostředek předcházení praní peněz a financování terorismu a boje proti nim.

🡻 2015/847 6. bod odůvodnění

⇨ nový

(11)Účelem tohoto nařízení není vytvářet zbytečnou zátěž ani náklady pro poskytovatele nebo uživatele platebních služeb ⇨ ani pro poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy nebo uživatele těchto služeb ⇦. Preventivní přístup by tudíž měl být cílený a přiměřený a měl by být plně v souladu s volným pohybem kapitálu, který je zaručen v celé Unii.

🡻 2015/847 7. bod odůvodnění

(12)Revidovaná strategie Unie pro boj proti financování terorismu ze dne 17. července 2008 (dále jen „revidovaná strategie“) poukázala na to, že je třeba nadále vyvíjet úsilí s cílem zabránit financování terorismu a kontrolovat, jak osoby podezřelé z terorismu užívají své vlastní finanční zdroje. Uznává se, že se FATF neustále snaží zlepšovat svá doporučení a usiluje o jednotné chápání způsobů, jimiž by bylo možné tato doporučení provádět. Revidovaná strategie konstatuje, že způsob, jimiž všichni členové FATF a členové podobných regionálních subjektů revidovaná doporučení FATF provádějí, je pravidelně vyhodnocován a že je proto důležitý společný přístup členských států k jejich provádění.

⇩ nový

(13)Kromě toho akční plán Komise ze dne 7. května 2020 pro komplexní politiku Unie v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu 41 určil šest prioritních oblastí pro naléhavá opatření ke zlepšení režimu Unie pro boj proti praní peněz a financování terorismu, mezi něž patří i vytvoření soudržného unijního regulačního rámce, který by pro tento režim zavedl podrobnější a harmonizovanější pravidla, zejména s cílem řešit dopady technologických inovací a vývoje mezinárodních standardů a zabránit rozdílnému provádění stávajících pravidel. Práce na mezinárodní úrovni ukazuje, že je třeba rozšířit oblast odvětví nebo subjektů, na něž se vztahují pravidla pro boj proti praní peněz a financování terorismu, a posoudit, jak by se tato pravidla měla uplatňovat na poskytovatele služeb souvisejících s virtuálními aktivy, na něž se dosud nevztahují.

🡻 2015/847 8. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(14)S cílem předcházet financování terorismu byla přijata opatření za účelem zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů některých osob, skupin a subjektů, včetně nařízení Rady (ES) č. 2580/2001 42 , nařízení Rady (ES) č. 881/2002 43 a nařízení Rady (EU) č. 356/2010 44 . Za stejným účelem byla přijata i opatření zaměřená na ochranu finančních systémů před směrováním peněžních prostředků a jiných hospodářských zdrojů na teroristické účely. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 45 [vložte prosím odkaz – návrh směrnice o mechanismech, které mají členské státy zavést za účelem předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, a o zrušení směrnice (EU) 2015/849] ⇨ a nařízení [vložte prosím odkaz – návrh nařízení o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a zrušení směrnice (EU) 2015/849] ⇦ obsahujeí řadu takových opatření. Tato opatření však dokonale nebrání přístupu teroristů nebo jiných pachatelů trestné činnosti k platebním systémům za účelem převodu jejich peněžních prostředků.

🡻 2015/847 9. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(15)Zvlášť důležitým a cenným nástrojem pro předcházení, odhalování a vyšetřování praní peněz a financování terorismu, jakož i pro provádění omezujících opatření, zejména těch, která ukládají nařízení (ES) č. 2580/2001, (ES) č. 881/2002 a (EU) č. 356/2010, a plně v souladu s nařízeními Unie tato opatření provádějícími, může být úplná dohledatelnost převodů peněžních prostředků ⇨ a kryptoaktiv ⇦. Pro zajištění předávání informací v celém platebním řetězci ⇨ nebo v celém řetězci převodů kryptoaktiv ⇦ je proto vhodné zavést systém, který ukládá poskytovatelům platebních služeb ⇨ a poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy ⇦ povinnost doprovázet převody peněžních prostředků ⇨ a kryptoaktiv ⇦ informacemi o plátci a příjemci ⇨ a v případě převodů kryptoaktiv o původci a poživateli⇦.

🡻 2015/847 10. bod odůvodnění

(16)Toto nařízení by se mělo použít, aniž by byla dotčena omezující opatření zavedená nařízeními na základě článku 215 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), jako jsou nařízení (ES) č. 2580/2001, (ES) č. 881/2002 a (EU) č. 356/2010, v nichž může být požadováno, aby poskytovatelé platebních služeb plátce a příjemce a zprostředkující poskytovatelé platebních služeb přijali vhodná opatření ke zmrazení určitých peněžních prostředků nebo dodržovali určitá omezení týkající se některých převodů peněžních prostředků.

🡻 2015/847 11. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(17)Toto nařízení by se rovněž mělo použít, aniž ⌦ by bylo dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 46 ⌫ by byly dotčeny vnitrostátní předpisy, jimiž se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES 47 . Například osobní údaje shromážděné pro účely splnění tohoto nařízení by se neměly dále zpracovávat způsobem, který není slučitelný se směrnicí 95/46/ES. Zejména Ddalší zpracování osobních údajů ke komerčním účelům by mělo být přísně zakázáno. Boj proti praní peněz a financování terorismu uznávají všechny členské státy jako důležitou otázku veřejného zájmu. Proto by pPři uplatňování tohoto nařízení mělo být v souladu s článkem 26 směrnice 95/46/ES povoleno ⇨musí být⇦ předávání osobních údajů do třetí země ⇨prováděno v souladu s kapitolou V nařízení (EU) 2016/679⇦, která nezajišťuje odpovídající úroveň ochrany v souladu s článkem 25 uvedené směrnice. Je důležité, aby poskytovatelům platebních služeb ⇨ a poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy ⇦, kteří působí ve více jurisdikcích a jejichž pobočky či dceřiné společnosti se nacházejí mimo Unii, nebylo bráněno v předávání informací o podezřelých transakcích uvnitř téže organizace, pokud použijí odpovídající zabezpečení. Kromě toho by ⇨ poskytovatelé, kteří poskytují služby související s kryptoaktivy na straně původce i poživatele, ⇦ poskytovatelé platebních služeb plátce a příjemce a zprostředkující poskytovatelé platebních služeb měli mít zavedena vhodná technická a organizační opatření na ochranu osobních údajů před jejich náhodnou ztrátou, změnou, neoprávněným sdělením nebo neoprávněným přístupem.

🡻 2015/847 12. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(18)Toto nařízení se nevztahuje ⌦ by se nemělo vztahovat ⌫ na osoby, jejichž jedinou činností je převádění dokumentů v listinné podobě na elektronické údaje a které jednají na základě smlouvy s poskytovatelem platebních služeb, ani na osoby, jejichž jedinou činností je poskytování komunikačních nebo jiných podpůrných systémů pro převody peněžních prostředků nebo systémů pro clearing a vypořádacích systémů poskytovatelům platebních služeb.

🡻 2015/847 13. bod odůvodnění

(19)Toto nařízení se nevztahuje na převody peněžních prostředků odpovídající službám uvedeným v čl. 3 písm. a) až m) a o) směrnice (EU) 2015/2366 Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES 48 49 . Je rovněž vhodné vyjmout z jeho oblasti působnosti převody peněžních prostředků, které představují malé riziko praní peněz nebo financování terorismu. Tato vynětí by měla zahrnovat platební karty, nástroje elektronických peněz, mobilní telefony nebo jiná digitální zařízení nebo zařízení informačních technologií s podobnými charakteristikami, a to předplacené i placené následně, jsou-li použity výhradně k nákupu zboží nebo služeb a číslo uvedené karty, nástroje nebo zařízení doprovází všechny převody. Avšak použití platební karty, nástroje elektronických peněz, mobilního telefonu nebo jakéhokoli jiného digitálního zařízení nebo zařízení informačních technologií s podobnými charakteristikami, a to předplaceného i placeného následně, pro převod peněžních prostředků mezi osobami spadá do oblasti působnosti tohoto nařízení. Kromě toho by z oblasti působnosti tohoto nařízení měly být vyňaty výběry z bankomatů, platby daní, pokut nebo jiných odvodů, převody prostředků uskutečněné výměnou digitálního obrazu šeků, včetně šeků převedených do elektronické podoby, nebo směnek, a převody peněžních prostředků, kdy jsou plátce i příjemce platby poskytovateli platebních služeb a jednají svým vlastním jménem.

🡻 2015/847 14. bod odůvodnění

⇨ nový

(20)S cílem zohlednit zvláštnosti vnitrostátních platebních systémů ⇨ a systémů pro převody kryptoaktiv ⇦ a za podmínky, že je vždy možné dohledat převod peněžních prostředků zpět k plátci ⇨ nebo převod kryptoaktiv zpět k poživateli ⇦, by členské státy měly mít možnost vyjmout z oblasti působnosti tohoto nařízení některé domácí převody peněžních prostředků nízké hodnoty včetně elektronických žirových plateb ⇨ nebo převody kryptoaktiv nízké hodnoty ⇦využívané k nákupu zboží nebo služeb.

🡻 2015/847 15. bod odůvodnění

⇨ nový

(21)Poskytovatelé platebních služeb ⇨ a poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy ⇦ by měli zajistit, aby informace o plátci a příjemci ⇨ nebo o původci a poživateli⇦ nechyběly nebo nebyly neúplné.

🡻 2015/847 16. bod odůvodnění

⇨ nový

(22)Aby nedocházelo ke snižování účinnosti platebních systémů ⇨ a služeb převodů kryptoaktiv ⇦ a aby se vyvážilo riziko přesunu transakcí do šedé zóny v důsledku uplatňování příliš přísných identifikačních požadavků na jedné straně a riziko potenciálních teroristických hrozeb představovaných malými převody peněžních prostředků ⇨ nebo kryptoaktiv ⇦ na straně druhé, měla by se povinnost kontrolovat správnost informací o plátci nebo příjemci ⇨ , nebo, u převodů kryptoaktiv, o původci a poživateli, ⇦v případě převodů peněžních prostředků, u nichž zatím nedošlo k ověření, ukládat pouze u jednotlivých převodů peněžních prostředků ⇨ nebo kryptoaktiv ⇦ přesahujících částku 1000 EUR, ledaže se převod zdá být spojen s jinými převody peněžních prostředků ⇨ nebo převody kryptoaktiv ⇦, s nimiž by dohromady přesáhly částku 1000 EUR, peněžní prostředky ⇨ nebo kryptoaktiva ⇦ byly obdrženy nebo vyplaceny v hotovosti nebo v anonymních elektronických penězích, nebo existuje důvodné podezření na praní peněz nebo financování terorismu.

🡻 2015/847 17. bod odůvodnění

⇨ nový

(23)U převodů peněžních prostředků ⇨ nebo u převodů kryptoaktiv ⇦, u nichž se má za to, že došlo k ověření, by se od poskytovatelů platebních služeb ⇨ a od poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy ⇦ nemělo vyžadovat, aby ověřovali informace o plátci nebo příjemci doprovázející každý převod peněžních prostředků ⇨ nebo informace o původci a poživateli doprovázející každý převod kryptoaktiv ⇦, pokud jsou splněny povinnosti stanovené ve směrnici (EU) 2015/849 [vložte prosím odkaz – návrh směrnice o mechanismech, které mají členské státy zavést za účelem předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, a o zrušení směrnice (EU) 2015/849] ⇨ a nařízení [vložte prosím odkaz – návrh nařízení o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a o zrušení směrnice (EU) 2015/849] ⇦.

🡻 2015/847 18. bod odůvodnění

⇨ nový

(24)S ohledem na legislativní akty Unie týkající se platebních služeb, totiž nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 50 , nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 51 a směrnici (EU) 2015/23662007/64/ES, by mělo stačit, aby byly k převodům peněžních prostředků uvnitř Unie poskytovány pouze zjednodušené informace, jako je číslo platebního účtu či účtů nebo jedinečný identifikátor transakce ⇨ , nebo u převodů kryptoaktiv, v případě, že převod neprobíhá z platebního účtu nebo na platební účet, jiné informace, které zajistí, aby bylo možné kryptoaktiva individuálně identifikovat a zaznamenat do sdíleného registru identifikační informace o adrese původce a poživatele ⇦.

🡻 2015/847 19. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(25)Aby se orgánům třetích zemí příslušným pro boj proti praní peněz nebo financování terorismu umožnilo dohledat zdroj peněžních prostředků ⇨ nebo kryptoaktiv ⇦ používaných k těmto účelům, měly by být převody peněžních prostředků ⇨ nebo převody kryptoaktiv ⇦ z Unie mimo Unii doprovázeny úplnými informacemi o plátci a příjemci. ⇨ Součástí úplných informací o plátci a příjemci by měl být identifikační kód právnické osoby (LEI), pokud ho plátce sděluje poskytovateli, který mu poskytuje platební služby, protože tento kód by umožnil lepší identifikaci stran zapojených do převodu peněžních prostředků a bylo by jednoduché začlenit ho do stávajících formátů zpráv o platbách, např. do formátu vypracovaného Mezinárodní organizací pro normalizaci pro elektronickou výměnu dat mezi finančními institucemi. ⇦ Uvedeným oOrgánům ⌦ odpovědným ve třetích zemích za boj proti praní špinavých peněz nebo financování terorismu ⌫ by měl být poskytnut přístup k úplným informacím o plátci a příjemci pouze za účelem předcházení, odhalování a vyšetřování praní peněz a financování terorismu.

🡻 2015/847 20. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(26)Orgány členských států příslušné pro boj proti praní peněz a financování terorismu a příslušné justiční a donucovací orgány v členských státech ⌦ a na úrovni Unie ⌫ by měly zintenzivnit vzájemnou spolupráci a spolupráci s příslušnými orgány třetích zemí, včetně rozvojových zemí, aby tak ještě více posílily transparentnost a sdílení informací a osvědčených postupů.

⇩ nový

(27)V případě převodů kryptoaktiv by se požadavky tohoto nařízení měly vztahovat na poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy vždy, kdy jejich transakce, ať už ve fiat měně nebo v kryptoaktivech, zahrnují tradiční bezhotovostní převod nebo převod kryptoaktiv, do něhož je zapojen poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy.

(28)Z důvodu přeshraniční povahy činností souvisejících s kryptoaktivy a operacemi poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy a z důvodu s nimi spojených rizik by se všechny převody kryptoaktiv měly považovat za přeshraniční bezhotovostní převody a neměly by se na ně uplatňovat zjednodušené režimy pro domácí bezhotovostní převody.

(29)Poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy na straně původce by měl zajistit, že převody kryptoaktiv jsou doprovázeny jménem původce, číslem účtu původce, pokud takový účet existuje a je používání ke zpracování transakce, adresou, číslem úředního osobního dokladu, identifikačním číslem klienta nebo údajem o místě a datu narození původce. Poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy na straně původce by měl také zajistit, že převody kryptoaktiv jsou doprovázeny jménem poživatele, číslem účtu poživatele, pokud takový účet existuje a je používán ke zpracování transakce.

🡻 2015/847 21. bod odůvodnění

(30)Pokud jde o převody peněžních prostředků od jediného plátce několika příjemcům, které jsou zasílány hromadným příkazem obsahujícím jednotlivé převody z Unie mimo Unii, je třeba stanovit, že k těmto jednotlivým převodům lze uvádět pouze číslo platebního účtu plátce nebo jedinečný identifikátor transakce, jakož i úplné informace o příjemci, pokud hromadný příkaz obsahuje úplné informace o plátci, jejichž správnost byla ověřena, a úplné informace o příjemci, které jsou zcela dohledatelné.

⇩ nový

(31)V případě převodů kryptoaktiv by mělo být povoleno předkládat údaje o původci a poživateli hromadně, dojde-li k předložení informací okamžitě a bezpečně. Nemělo by být povoleno předkládat požadované informace po převodu, neboť k předložení musí dojít před dokončením transakce nebo v okamžiku jejího dokončení, a poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy nebo jiné povinné osoby by měli požadované informace předkládat současně se samotným hromadným převodem kryptoaktiv.

🡻 2015/847 22. bod odůvodnění

⇨ nový

(32)V zájmu kontroly, zda převody peněžních prostředků doprovázejí požadované informace o plátci a příjemci, a s cílem napomoci zjišťování podezřelých transakcí by poskytovatel platebních služeb příjemce a zprostředkující poskytovatel platebních služeb měli mít k dispozici účinné postupy pro zjišťování, zda informace o plátci a příjemci chybějí nebo jsou neúplné. Mezi tyto postupy by tam, kde je to vhodné, mělo patřit sledování ex post a sledování v reálném čase ⇨ před převody nebo během nich ⇦. Příslušné orgány by měly zajistit, aby poskytovatelé platebních služeb v celém platebním řetězci připojovali požadované informace o transakci k bezhotovostnímu převodu nebo je uváděli v související zprávě.

⇩ nový

(33)V případě převodů kryptoaktiv by měl poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy na straně poživatele zavést účinné postupy pro zjišťování, zda informace o původci chybí nebo nejsou úplné. Tyto postupy by měly tam, kde je to vhodné, zahrnovat sledování po převodu nebo během něj, aby se zjistilo, zda požadované informace o původci nebo poživateli chybí. Nemělo by se vyžadovat, aby informace byly připojeny přímo k samotnému převodu kryptoaktiv, pokud jsou předloženy okamžitě a bezpečně a jsou na požádání k dispozici příslušným orgánům.

🡻 2015/847 23. bod odůvodnění

⇨ nový

(34)Vzhledem k možné hrozbě praní peněz a financování terorismu, kterou představují anonymní převody, je vhodné požadovat, aby poskytovatelé platebních služeb vyžadovali informace o plátci a příjemci. V souladu s přístupen založeným na posouzení rizik, který vypracoval FATF, je vhodné určit oblasti s vyšším a nižším rizikem pro lepší zacílení na riziko praní peněz a financování terorismu. ⇨ Poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy na straně poživatele, ⇦ poskytovatel platebních služeb příjemce a zprostředkující poskytovatel platebních služeb by tedy měli mít účinné postupy založené na posouzení rizik, které se použijí, pokud převod peněžních prostředků nedoprovázejí požadované informace o plátci nebo příjemci, ⇨ nebo pokud převod kryptoaktiv nedoprovázejí požadované informace o původci a poživateli, ⇦ aby mohli rozhodnout, zda tento převod peněžních prostředků provést, odmítnout nebo pozastavit a jaká následná opatření učinit.

🡻 2015/847 24. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(35)Poskytovatel platebních služeb příjemce, a zprostředkující poskytovatel platebních služeb ⇨ a poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy na straně poživatele ⇦ by měli při zjištění chybějících nebo neúplných informací o plátci nebo příjemci ⇨ nebo o původci nebo poživateli ⇦postupovat zvláště obezřetně a na základě posouzení rizik a měli by podezřelé transakce oznamovat příslušným orgánům v souladu s oznamovací povinností stanovenou v nařízení ve směrnici (EU) [...]2015/849 a s vnitrostátními předpisy, které ji provádějí.

🡻 2015/847 25. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(36)Ustanovení o převodech peněžních prostředků ⇨ a převodech kryptoaktiv ⇦ s chybějícími nebo neúplnými informacemi o plátci či příjemci ⇨ nebo o původci či poživateli ⇦ se použijí, aniž by byly dotčeny povinnosti poskytovatelů platebních služeb , a zprostředkujících poskytovatelů platebních služeb ⇨ a poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy ⇦ pozastavit nebo odmítnout převody peněžních prostředků, které porušují občanské, správní nebo trestní právní předpisy.

🡻 2015/847 26. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(37)S cílem pomoci poskytovatelům platebních služeb zavést účinné postupy za účelem zjišťování případů, kdy obdrží převody peněžních prostředků s chybějícími nebo neúplnými informacemi o plátci či příjemci, a přijímání navazujících opatření by Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví (EBA)), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 52 , Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA)), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 53 , a Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA)), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 54 , měly vydat obecné pokyny.

🡻 2015/847 27. bod odůvodnění

⇨ nový

(38)Aby bylo možné v rámci boje proti praní peněz a financování terorismu podniknout okamžité kroky, měli by poskytovatelé platebních služeb ⇨ a poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy ⇦ urychleně reagovat na žádosti o informace o plátci a příjemci ⇨ nebo o původci a poživateli ⇦ podané orgány příslušnými pro boj proti praní peněz nebo financování terorismu v členském státě, v němž jsou tito poskytovatelé ⇨ platebních služeb a poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy ⇦ usazeni.

🡻 2015/847 28. bod odůvodnění

⇨ nový

(39)Počet dnů, ve kterém má být dána odpověď na žádost o informace o plátci ⇨ nebo původci ⇦, je určen počtem pracovních dnů v členském státě poskytovatele platebních služeb plátce ⇨ nebo poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy na straně poživatele⇦.

🡻 2015/847 29. bod odůvodnění

⇨ nový

(40)Protože při vyšetřování trestné činnosti lze často identifikovat požadované údaje nebo osoby zúčastněné na transakci až po mnoha měsících či dokonce letech po uskutečnění původního převodu peněžních prostředků ⇨ nebo převodu kryptoaktiv ⇦ a aby bylo možné mít v rámci vyšetřování přístup k zásadním důkazům, je vhodné vyžadovat, aby poskytovatelé platebních služeb ⇨ nebo poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy ⇦ uchovávali záznamy s informacemi o plátci a příjemci ⇨ nebo o původci a poživateli ⇦ po určitou dobu pro účely předcházení, odhalování a vyšetřování praní peněz a financování terorismu. Délka této doby by měla být omezena na pět let a po jejím uplynutí by měly být veškeré osobní údaje smazány, nestanoví-li vnitrostátní právní předpisy jinak. Je-li to nezbytné pro účely předcházení, odhalování nebo vyšetřování praní peněz nebo financování terorismu, a po posouzení nezbytnosti a přiměřenosti tohoto opatření, měly by členské státy mít možnost povolit nebo požadovat, aby byly záznamy uchovávány po další dobu nejvýše pěti let, aniž by tím byly dotčeny vnitrostátní trestněprávní předpisy týkající se důkazů použitelné pro probíhající trestní vyšetřování a soudní řízení.

🡻 2015/847 30. bod odůvodnění

(41)Aby se zlepšilo dodržování tohoto nařízení a v souladu se sdělením Komise ze dne 9. prosince 2010 s názvem „Posílení sankčních režimů v odvětví finančních služeb“, měla by být posílena pravomoc příslušných orgánů přijímat opatření v rámci dohledu a ukládat sankce. Měly by být stanoveny správní sankce a opatření a vzhledem k významu boje proti praní peněz a financování terorismu by členské státy měly stanovit sankce a opatření, které jsou účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy by je měly oznámit Komisi a společnému výboru Evropského orgánu pro bankovnictví, Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (společně dále jen „evropské orgány dohledu“).

🡻 2015/847 31. bod odůvodnění

(42)V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění kapitoly VI tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 55 .

🡻 2015/847 32. bod odůvodnění

(43)Řada zemí a území, které nejsou součástí území Unie, sdílí s některým členským státem měnovou unii, jsou součástí měnového prostoru některého členského státu nebo podepsaly s Unií zastupovanou některým členským státem měnovou dohodu a mají poskytovatele platebních služeb, kteří se přímo nebo nepřímo podílejí na platebních systémech a systémech vypořádání daného členského státu. S cílem zabránit uplatňování tohoto nařízení na převody peněžních prostředků mezi dotyčnými členskými státy a zmíněnými zeměmi či územími mělo značný negativní dopad na ekonomiku těchto zemí či území, je vhodné umožnit, aby se s takovými převody nakládalo jako s převody peněžních prostředků v rámci dotyčných členských států.

🡻 2015/847 33. bod odůvodnění (přizpůsobený)

Vzhledem k počtu změn, které by bylo třeba učinit v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1781/2006 56 v souvislosti s tímto nařízením, by uvedené nařízení mělo být v zájmu jasnosti zrušeno.

🡻 2015/847 34. bod odůvodnění

⇨ nový

(44)Jelikož cíle tohoto nařízení, ⇨ totiž boje proti praní peněz a financování terorismu, a to ani uplatňováním mezinárodních standardů, zajištěním dostupnosti základních informacích o plátcích a příjemcích převodů peněžních prostředků a o původcích a poživatelích převodů kryptoaktiv, ⇦, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jej, z důvodu rozsahu nebo účinků opatření, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

🡻 2015/847 35. bod odůvodnění

⇨ nový

(45)Toto nařízení ⇨ podléhá nařízení (EU) 2016/679 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 57 . ⇦ Toto nařízení ctí základní práva a zachovává zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie, zejména právo na respektování soukromého a rodinného života (článek 7), právo na ochranu osobních údajů (článek 8), právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces (článek 47) a zásadu ne bis in idem.

🡻 2015/847 36. bod odůvodnění (přizpůsobený)

Aby se zajistilo hladké zavedení nového rámce pro boj proti praní peněz a financování terorismu zavedeného tímto nařízením, je vhodné, aby se den, od kterého se toto nařízení použije, shodoval se dnem, kdy končí lhůta pro provedení směrnice (EU) 2015/849.

🡻 2015/847 37. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(46)Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 42 odst. 1čl. 28 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1725Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 58 a vydal stanovisko dne ⌦ […] ⌫ 59 4. července 2013 60 ,

🡻 2015/847 (přizpůsobený)

⇨ nový

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví pravidla pro informace o plátcích a příjemcích doprovázející převody peněžních prostředků v jakékoli měně ⇨ a pro informace o původcích a poživatelích doprovázející převody kryptoaktiv⇦ za účelem předcházení, odhalování a vyšetřování praní peněz a financování terorismu v případech, kdy je alespoň jeden z poskytovatelů platebních služeb ⇨ nebo služeb souvisejících s kryptoaktivy⇦ zapojených do daného převodu peněžních prostředků ⇨ nebo kryptoaktiv ⇦ usazen v Unii.

Článek 2

Oblast působnosti

1. Toto nařízení se vztahuje na převody peněžních prostředků v libovolné měně ⇨ nebo kryptoaktiv, ⇦ , které odesílá nebo přijímá poskytovatel platebních služeb ⇨ , poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy, ⇦ nebo zprostředkující poskytovatel platebních služeb usazený v Unii.

2. Toto nařízení se nevztahuje na služby uvedené v čl. 3 písm. a) až m) a o) směrnice (EU) 2015/23662007/64/ES.

3. Toto nařízení se nevztahuje na převody peněžních prostředků uskutečněné pomocí platební karty, nástroje elektronických peněz, mobilního telefonu nebo jakéhokoli jiného digitálního zařízení či zařízení informačních technologií s podobnými charakteristikami, a to předplaceného i placeného následně, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)uvedená karta, nástroj nebo zařízení jsou použity výhradně k platbě za zboží nebo služby a

b)veškeré převody plynoucí z této transakce doprovází číslo uvedené karty, nástroje nebo zařízení.

Toto nařízení se však použije v případě, kdy se platební karta, nástroj elektronických peněz, mobilní telefon nebo jakékoli jiné digitální zařízení či zařízení informačních technologií s podobnými charakteristikami, a to předplacené i placené následně, použijí pro převod peněžních prostředků ⇨ nebo kryptoaktiv ⇦ mezi osobami.

4. Toto nařízení se nevztahuje na osoby, jejichž jedinou činností je převádění dokumentů v listinné podobě na elektronické údaje a které jednají na základě smlouvy s poskytovatelem platebních služeb, ani na osoby, jejichž jedinou činností je poskytování komunikačních nebo jiných podpůrných systémů pro převod peněžních prostředků nebo systémů pro clearing a vypořádacích systémů poskytovatelům platebních služeb.

Toto nařízení se nevztahuje na převody peněžních prostředků ⇨ a kryptoaktiv ⇦ ⌦, u nichž je splněna některá z následujících podmínek⌫:

a)při nichž plátce ⌦ při nich ⌫ vybírá hotovost z vlastního platebního účtu;

b)⌦ představují převody peněžních prostředků ⌫ ⇨ nebo kryptoaktiv ⇦ orgánům veřejné moci k platbě daní, pokut nebo jiných odvodů uvnitř členského státu;

c)u nichž jsou plátce i příjemce jsou poskytovateli platebních služeb ⇨ nebo původce i poživatel jsou poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy ⇦, kteří jednají svým vlastním jménem.

d)⌦převody jsou ⌫ uskutečněné výměnou digitálního obrazu šeků, včetně šeků převedených do elektronické podoby.

⇩ nový

Elektronické peněžní tokeny, podle definice v čl. 3 odst. 1 bodu 4 nařízení [vložte prosím odkaz – návrh nařízení o trzích s kryptoaktivy a o změně směrnice (EU) 2019/1937-COM/2020/593 final] se pro účely tohoto nařízení považují za kryptoaktiva.

Toto nařízení se nepoužije na převod kryptoaktiv mezi osobami.

🡻 2015/847

⇨ nový

5. Členský stát se může rozhodnout neuplatňovat toto nařízení na převody peněžních prostředků ⇨ nebo na převody kryptoaktiv ⇦ na svém území na platební účet příjemce ⇨ nebo na platební účet poživatele ⇦ umožňující výhradně platby za dodání zboží nebo poskytnutí služeb, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)na poskytovatele platebních služeb ⇨ nebo na poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, ⇦ příjemce ⇨ nebo poživatele ⇦ se vztahuje směrnice (EU) 2015/849 [vložte prosím odkaz – návrh nařízení o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a o zrušení směrnice (EU) 2015/849];

b)poskytovatel platebních služeb příjemce ⇨ nebo poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy na straně poživatele ⇦ je schopen pomocí jedinečného identifikátoru transakce vysledovat skrze příjemce převod peněžních prostředků ⇨ nebo v případě převodu kryptoaktiv pomocí prostředků, které umožňují individuálně identifikovat převody kryptoaktiv ve sdíleném registru skrze poživatele, ⇦od osoby, která má s příjemcem ⇨ nebo poživatelem ⇦ smlouvu o dodání zboží nebo poskytnutí služeb;

c)hodnota převáděných peněžních prostředků ⇨ nebo kryptoaktiv ⇦ nepřesahuje 1 000 EUR.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

(1)„financováním terorismu“ financování terorismu ve smyslu čl. 2 odst. 2 čl. 1 odst. 5 směrnice (EU) 2015/849[vložte prosím odkaz – návrh nařízení o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a o zrušení směrnice (EU) 2015/849];

(2)„praním peněz“ činnosti praní peněz uvedené v čl. 2 odst. 1 čl. 1 odst. 3 a 4 směrnice (EU) 2015/849[vložte prosím odkaz – návrh nařízení o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a o zrušení směrnice (EU) 2015/849];

(3)„plátcem“ osoba, která je majitelem platebního účtu a umožní převod peněžních prostředků z něj, nebo v případě neexistence platebního účtu osoba, která zadá příkaz k převodu peněžních prostředků;

(4)„příjemcem“ osoba, která je zamýšleným příjemcem převodu peněžních prostředků;

(5)„poskytovatelem platebních služeb“ poskytovatel platebních služeb spadající do některé z kategorií uvedených v čl. 1 odst. 1 směrnice (EU) 2015/23662007/64/ES, fyzická nebo právnická osoba, na niž se vztahuje výjimka podle článku 3226 uvedené směrnice, a právnická osoba, na niž se vztahuje výjimka podle článku 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES 61 , která poskytuje služby převodu peněžních prostředků;

(6)„zprostředkujícím poskytovatelem platebních služeb“ poskytovatel platebních služeb, který není poskytovatelem platebních služeb plátce ani příjemce a který přijímá a odesílá převod peněžních prostředků jménem poskytovatele platebních služeb plátce či příjemce nebo jiného zprostředkujícího poskytovatele platebních služeb;

(7)„platebním účtem“ platební účet ve smyslu čl. 4 bodu 12 bodu 14 směrnice (EU) 2015/23662007/64/ES;

(8)„peněžními prostředky“ peněžní prostředky ve smyslu čl. 4 bodu 25 bodu 15 směrnice (EU) 2015/23662007/64/ES;

(9)„převodem peněžních prostředků“ jakákoli transakce uskutečněná alespoň zčásti elektronicky jménem plátce prostřednictvím poskytovatele platebních služeb s cílem zpřístupnit peněžní prostředky prostřednictvím poskytovatele platebních služeb příjemci bez ohledu na to, zda je plátce a příjemce jedna a tatáž osoba, a bez ohledu na to, zda je poskytovatel platebních služeb plátce totožný s poskytovatelem platebních služeb příjemce, včetně:

a)úhrad ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) č. 260/2012;

b)inkasa ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení (EU) č. 260/2012;

c)poukazování peněz ve smyslu čl. 4 bodu 13 22 směrnice (EU) 2015/2366 2007/64/ES, vnitrostátního nebo přeshraničního;

d)převodů provedených pomocí platební karty, nástroje elektronických peněz, mobilního telefonu nebo jakéhokoli jiného digitálního zařízení či zařízení informačních technologií s podobnými charakteristikami, a to předplaceného i placeného následně;

⇩ nový

10) „převodem kryptoaktiv“ jakákoli transakce uskutečněná alespoň zčásti elektronicky jménem původce prostřednictvím poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy s cílem zpřístupnit kryptoaktiva poživateli prostřednictvím poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy bez ohledu na to, zda je původce a poživatel jedna a tatáž osoba, a bez ohledu na to, zda je poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy na straně původce totožný s poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy na straně poživatele;

🡻 2015/847

⇨ nový

(1110)„převodem hromadným příkazem“ soubor několika jednotlivých převodů peněžních prostředků ⇨ nebo kryptoaktiv ⇦, které jsou zasílány společně;

(1211)„jedinečným identifikátorem transakce“ kombinace písmen, čísel nebo symbolů určená poskytovatelem platebních služeb v souladu s protokoly platebních a vypořádacích systémů nebo komunikačních systémů používaných k provedení převodu peněžních prostředků, která umožňuje dohledatelnost transakce k plátci a příjemci;

(1312)„převodem peněžních prostředků mezi osobami“ transakce mezi fyzickými osobami jednajícími, jakožto spotřebitelé, za jiným než obchodním, podnikatelským nebo profesním účelem;.

⇩ nový

(14) „převodem kryptoaktiv mezi osobami“ transakce mezi fyzickými osobami jednajícími, jakožto spotřebitelé, za jiným než obchodním, podnikatelským nebo profesním účelem, aniž by využili nebo zapojili poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy nebo jinou povinnou osobu;

(15) „kryptoaktivy“ kryptoaktiva podle definice v čl. 3 odst. 1 bodu 2 nařízení [vložte prosím odkaz – návrh nařízení o trzích s kryptoaktivy a o změně směrnice (EU) 2019/1937-COM/2020/593 final], ledaže spadají do kategorií vyjmenovaných v čl. 2 odst. 2 uvedeného nařízení nebo jsou z jiných důvodů kvalifikována jako peněžní prostředky;

(16) „poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy („CASP“)“ poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy podle definice uvedené v čl. 3 odst. 1 bodu 8 [vložte prosím odkaz – návrh nařízení o trzích s kryptoaktivy a o změně směrnice (EU) 2019/1937-COM/2020/593 final] při poskytování jedné nebo několika služeb souvisejících s kryptoaktivy podle definice v čl. 3 odst. 1 bodu 9 [vložte prosím odkaz – návrh nařízení o trzích s kryptoaktivy a o změně směrnice (EU) 2019/1937-COM/2020/593 final];

17) „adresou peněženky“ číslo účtu, jehož úschovu zajišťuje poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy, nebo alfanumerický kód peněženky v blockchainu;

18) „číslem účtu“ číslo účtu k držení kryptoaktiv, jehož úschovu zajišťuje poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy;

(19) „původcem“ osoba, která je majitelem účtu u poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy a umožní převod kryptoaktiv z tohoto účtu, nebo v případě neexistence účtu osoba, která zadá příkaz k převodu kryptoaktiv;

(20) „poživatelem“ osoba, která je zamýšleným příjemcem převodu kryptoaktiv;

(21) „identifikačním kódem právnické osoby“ (LEI) jedinečný alfanumerický referenční kód v souladu s normou ISO 17442, který je přiřazen právnímu subjektu.

🡻 2015/847 (přizpůsobený)

KAPITOLA II

POVINNOSTI POSKYTOVATELŮ PLATEBNÍCH SLUŽEB

ODDÍL 1

Povinnosti poskytovatele platebních služeb plátce

Článek 4

Informace doprovázející převody peněžních prostředků

1. Poskytovatel platebních služeb plátce zajistí, aby převod peněžních prostředků doprovázely tyto informace o plátci:

a)jméno plátce;

b)číslo platebního účtu plátce; a

c)adresa, číslo úředního osobního dokladu, identifikační číslo klienta nebo datum a místo narození plátce;.

⇩ nový

d)s výhradou existence nezbytného pole v příslušném formátu zprávy o platbách, a sdělí-li ho plátce poskytovateli platebních služeb plátce, stávající identifikační kód právnické osoby (LEI) plátce.

🡻 2015/847 (přizpůsobený)

2. Poskytovatel platebních služeb plátce zajistí, aby převod peněžních prostředků doprovázely tyto informace o příjemci:

a)jméno příjemce; a

b)číslo platebního účtu příjemce;.

⇩ nový

c)s výhradou existence nezbytného pole v příslušném formátu zprávy o platbách, a sdělí-li ho plátce poskytovateli platebních služeb plátce, stávající identifikační kód právnické osoby (LEI) příjemce.

🡻 2015/847 (přizpůsobený)

⇨ nový

3. Odchylně od odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) zajistí poskytovatel platebních služeb plátce, aby převody peněžních prostředků, které nejsou prováděny z platebního účtu ani na platební účet, spíše než číslo platebního účtu nebo účtů doprovázel jedinečný identifikátor transakce.

4. Před převedením peněžních prostředků poskytovatel platebních služeb plátce ověří správnost informací uvedených v odstavci 1 ⇨ a v příslušném případě v odstavci 3, ⇦ na základě dokladů, údajů nebo informací získaných ze spolehlivého a nezávislého zdroje.

5. Ověření uvedené v odstavci 4 se považuje za provedené, pokud:

a)byla totožnost příjemce ověřena v souladu s článkem 13 směrnice (EU) 2015/849 ⇨ články 16, 37 a čl. 18 odst. 3 [vložte prosím odkaz – návrh nařízení o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a o zrušení směrnice (EU) 2015/849] ⇦ a informace získané při tomto ověření byly uchovány v souladu s článkem 5640 uvedeného nařízení uvedené směrnice; nebo

b)se na plátce vztahuje čl. 21 odst. 2 a 3 čl. 14 odst. 5 směrnice (EU) 2015/849 [vložte prosím odkaz – návrh nařízení o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a o zrušení směrnice (EU) 2015/849] .

6. Aniž jsou dotčeny odchylky stanovené v článcích 5 a 6, nesmí poskytovatel platebních služeb plátce provádět jakékoli převody peněžních prostředků, dokud nezajistí úplné dodržení tohoto článku.

Článek 5

Převody peněžních prostředků uvnitř Unie

1. Odchylně od čl. 4 odst. 1 a 2 musí v případech, kdy jsou všichni poskytovatelé platebních služeb zapojení do platebního řetězce usazeni v Unii, převody peněžních prostředků doprovázet alespoň čísla platebních účtů plátce i příjemce, nebo pokud se použije čl. 4 odst. 3, jedinečný identifikátor transakce, aniž jsou dotčeny informace případně požadované podle nařízení (EU) č. 260/2012.

2. Bez ohledu na odstavec 1 dá poskytovatel platebních služeb plátce do tří pracovních dnů od obdržení žádosti o informace podané poskytovatelem platebních služeb příjemce nebo zprostředkujícím poskytovatelem platebních služeb k dispozici:

a)v případě převodů peněžních prostředků přesahujících 1 000 EUR, ať jsou tyto převody provedeny jednou transakcí nebo více transakcemi, které se zdají být spojeny, informace o plátci nebo příjemci v souladu s článkem 4;

b)v případě převodů peněžních prostředků nepřesahujících 1 000 EUR, které se nezdají být spojeny s jinými převody peněžních prostředků, s nimiž by dohromady přesáhly částku 1 000 EUR, alespoň

i)jména plátce a příjemce a

ii)čísla platebních účtů plátce i příjemce nebo, pokud se použije čl. 4 odst. 3, jedinečný identifikátor transakce.

3. Odchylně od čl. 4 odst. 4 nemusí poskytovatel platebních služeb plátce v případě převodů peněžních prostředků uvedených v odst. 2 písm. b) tohoto článku ověřovat informace o plátci, ledaže tento poskytovatel:

a)obdržel peněžní prostředky, které mají být převedeny, v hotovosti nebo v anonymních elektronických penězích, nebo

b)má důvodné podezření na praní peněz nebo financování terorismu.

Článek 6

Převody finančních prostředků mimo Unii

1. V případě převodů hromadným příkazem od jediného plátce, u nichž jsou poskytovatelé platebních služeb příjemců usazeni mimo Unii, se čl. 4 odst. 1 nepoužije na jednotlivé převody spojené do souboru, pokud hromadný příkaz obsahuje informace uvedené v čl. 4 odst. 1, 2 a 3 a tyto informace byly ověřeny v souladu s čl. 4 odst. 4 a 5 a pokud jsou jednotlivé převody doprovázeny číslem platebního účtu plátce nebo, pokud se použije čl. 4 odst. 3, jedinečným identifikátorem transakce.

2. Odchylně od čl. 4 odst. 1, a aniž jsou dotčeny informace případně požadované podle nařízení (EU) č. 260/2012, pokud je poskytovatel platebních služeb příjemce usazen mimo Unii, doprovázejí převody peněžních prostředků nepřesahující 1 000 EUR a nezdají se být spojeny s jinými převody peněžních prostředků, s nimiž by dohromady přesáhly částku 1 000 EUR, alespoň:

a)jména plátce a příjemce a

b)čísla platebních účtů plátce i příjemce nebo, pokud se použije čl. 4 odst. 3, jedinečný identifikátor transakce.

Odchylně od čl. 4 odst. 4 nemusí poskytovatel platebních služeb plátce ověřovat informace o plátci, ledaže tento poskytovatel:

a)obdržel peněžní prostředky, které mají být převedeny, v hotovosti nebo formou anonymních elektronických peněz, nebo

b)má důvodné podezření na praní peněz nebo financování terorismu.

ODDÍL 2

Povinnosti poskytovatele platebních služeb příjemce

Článek 7

Zjišťování chybějících informací o plátci nebo příjemci

1. Poskytovatel platebních služeb příjemce zavede účinné postupy ke zjišťování toho, zda byla v komunikačním systému nebo v platebním a vypořádacím systému využitém k uskutečnění převodu peněžních prostředků vyplněna pole týkající se informací o plátci a příjemci za použití znaků nebo vstupů, které jsou přípustné v souladu s pravidly tohoto systému.

2. Poskytovatel platebních služeb příjemce zavede účinné postupy, zahrnující tam, kde je to vhodné, ⌦sledování ex post po převodech nebo sledování v reálném čase během převodů ⌫, ke zjišťování toho, zda chybějí tyto informace o plátci nebo příjemci:

a)pokud jde o převody peněžních prostředků, u nichž je poskytovatel platebních služeb plátce usazen v Unii, informace uvedené v článku 5;

b)pokud jde o převody peněžních prostředků, u nichž je poskytovatel platebních služeb plátce usazen mimo Unii, informace uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a), b) a c), a v čl. 4 odst. 2 písm. a) a b)

c)pokud jde o převody hromadným příkazem, u nichž je poskytovatel platebních služeb plátce usazen mimo Unii, informace uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a), b) a c), a v čl. 4 odst. 2 písm. a) a b) týkající se daného převodu hromadným příkazem.

3. Aniž jsou dotčeny požadavky stanovené v článcích 8369 a 8470 směrnice (EU) 2015/2366 2007/64/ES, ověří poskytovatel platebních služeb příjemce v případě převodů peněžních prostředků přesahujících 1 000 EUR, ať jsou tyto převody provedeny jednou transakcí nebo více transakcemi, které se zdají být spojeny, nejdříve správnost informací o příjemci uvedených v odstavci 2 tohoto článku na základě dokladů, údajů nebo informací získaných ze spolehlivého a nezávislého zdroje, a teprve poté částku připíše na platební účet příjemce nebo mu dané peněžní prostředky zpřístupní.

4. V případě převodů peněžních prostředků nepřesahujících 1 000 EUR, které se nezdají být spojeny s jinými převody peněžních prostředků, s nimiž by dohromady přesáhly částku 1 000 EUR, nemusí poskytovatel platebních služeb příjemce ověřovat správnost informací o příjemci, ledaže tento poskytovatel:

a)vyplácí peněžní prostředky v hotovosti nebo v anonymních elektronických penězích, nebo

b)má důvodné podezření na praní peněz nebo financování terorismu.

5. Ověření uvedené v odstavcích 3 a 4 se považuje za provedené, pokud:

b)se na příjemce vztahuje čl. 21 odst. 2 a 3čl. 14 odst. 5 směrnice (EU) 2015/849 [vložte prosím odkaz – návrh nařízení o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a o zrušení směrnice (EU) 2015/849].

Článek 8

Převody peněžních prostředků s chybějícími nebo neúplnými informacemi o plátci nebo příjemci

1. Poskytovatel platebních služeb příjemce zavede účinné postupy založené na posouzení rizik, včetně postupů zohledňujících míru rizika podle článku 1613 směrnice (EU) 2015/849 [vložte prosím odkaz – návrh nařízení o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a o zrušení směrnice (EU) 2015/849], pro rozhodování, zda provést, odmítnout nebo pozastavit převod peněžních prostředků, u něhož chybí požadované úplné informace o plátci a příjemci, a pro přijímání vhodných následných opatření.

Pokud poskytovatel platebních služeb příjemce při přijetí převodů peněžních prostředků zjistí, že informace o plátci nebo příjemci uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a), b) a c), nebo čl. 4 odst. 2 písm. a) a b), čl. 5 odst. 1 nebo článku 6 chybějí nebo jsou neúplné nebo nebyly vyplněny za použití znaků nebo vstupů, které jsou přípustné podle pravidel daného komunikačního nebo platebního a vypořádacího systému, jak je uvedeno v čl. 7 odst. 1, při zohlednění míry rizika převod odmítne nebo před tím, než částku připíše na platební účet příjemce nebo mu dané peněžní prostředky zpřístupní, nebo poté požádá o požadované informace o plátci a příjemci.

2. Nedodá-li poskytovatel platebních služeb požadované informace o plátci nebo příjemci mnohokrát, poskytovatel platebních služeb příjemce před tím, než buď odmítne všechny budoucí převody peněžních prostředků od tohoto poskytovatele platebních služeb, nebo omezí nebo ukončí svůj obchodní vztah s tímto poskytovatelem platebních služeb, učiní kroky, které mohou nejprve zahrnovat vydání varování a stanovení lhůt.

Poskytovatel platebních služeb příjemce oznámí toto mnohonásobné nedodání a učiněné kroky orgánu příslušnému pro sledování souladu s předpisy v oblasti boje proti praní peněz nebo financování terorismu.

Článek 9

Hodnocení a oznamování

Poskytovatel platebních služeb příjemce vezme skutečnost, že informace o plátci nebo příjemci chybějí či jsou neúplné, v úvahu při hodnocení toho, zda je převod peněžních prostředků nebo jakákoli související transakce podezřelý a zda se má oznámit finanční zpravodajské jednotce v souladu s se směrnicí (EU) 2015/849 [vložte prosím odkaz – návrh nařízení o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a o zrušení směrnice (EU) 2015/849]

ODDÍL 3

Povinnosti zprostředkujícího poskytovatele platebních služeb

Článek 10

Uchování informací o plátci a příjemci s převodem

Zprostředkující poskytovatelé platebních služeb zajistí, aby všechny obdržené informace o plátci a příjemci, které doprovázejí převod peněžních prostředků, zůstaly s převodem uchovány.

Článek 11

Zjišťování chybějících informací o plátci nebo příjemci

1. Zprostředkující poskytovatel platebních služeb zavede účinné postupy ke zjišťování toho, zda byla v komunikačním systému nebo v platebním a vypořádacím systému využitém k uskutečnění převodu peněžních prostředků vyplněna pole týkající se informací o plátci a příjemci za použití znaků nebo vstupů, které jsou přípustné v souladu s pravidly tohoto systému.

2. Zprostředkující poskytovatel platebních služeb zavede účinné postupy, zahrnující tam, kde je to vhodné, sledování ex post nebo sledování v reálném čase, ke zjišťování toho, zda chybějí tyto informace o plátci nebo příjemci:

a)pokud jde o převody peněžních prostředků, u nichž jsou poskytovatelé platebních služeb plátce a příjemce usazeni v Unii, informace uvedené v článku 5;

b)pokud jde o převody peněžních prostředků, u nichž je poskytovatel platebních služeb plátce nebo příjemce usazen mimo Unii, informace uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a), b) a c), a v čl. 4 odst. 2 písm. a) a b);

c)pokud jde o převody hromadným příkazem, u nichž je poskytovatel platebních služeb plátce nebo příjemce usazen mimo Unii, informace uvedené v čl. 4 odst. 1 a 2 týkající se tohoto převodu hromadným příkazem.

Článek 12

Převody peněžních prostředků s chybějícími informacemi o plátci nebo příjemci

1. Zprostředkující poskytovatel platebních služeb zavede účinné postupy založené na posouzení rizik pro rozhodování, zda provést, odmítnout nebo pozastavit převod peněžních prostředků, u něhož chybí požadované informace o plátci a příjemci, a pro přijímání vhodných následných opatření.

Zjistí-li zprostředkující poskytovatel platebních služeb při přijetí převodů peněžních prostředků, že informace uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a), b) a c), nebo čl. 4 odst. 2 písm. a) a b), čl. 5 odst. 1 nebo článku 6 chybějí nebo nebyly vyplněny za použití znaků nebo vstupů, které jsou přípustné podle pravidel daného komunikačního nebo platebního a vypořádacího systému, jak je uvedeno v čl. 7 odst. 1, při zohlednění míry rizika převod odmítne nebo před předáním převodu peněžních prostředků nebo po jeho předání požádá o požadované informace o plátci a příjemci.

2. Nedodá-li poskytovatel platebních služeb požadované informace o plátci nebo příjemci mnohokrát, zprostředkující poskytovatel platebních služeb před tím, než buď odmítne všechny budoucí převody peněžních prostředků od tohoto poskytovatele platebních služeb, nebo omezí nebo ukončí svůj obchodní vztah s tímto poskytovatelem platebních služeb, učiní kroky, které mohou nejprve zahrnovat vydání varování a stanovení lhůt.

Zprostředkující poskytovatel platebních služeb oznámí toto mnohonásobné nedodání a učiněné kroky orgánu příslušnému pro sledování souladu s předpisy v oblasti boje proti praní peněz nebo financování terorismu.

Článek 13

Hodnocení a oznamování

Zprostředkující zprostředkovatel platebních služeb vezme skutečnost, že informace o plátci nebo příjemci chybějí, v úvahu při hodnocení toho, zda je převod peněžních prostředků, nebo jakákoli související transakce, podezřelý a zda se má oznámit finanční zpravodajské jednotce v souladu s se směrnicí (EU) 2015/849 [vložte prosím odkaz – návrh nařízení o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a o zrušení směrnice (EU) 2015/849]

⇩ nový

KAPITOLA III

Povinnosti poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy

ODDÍL 1

Povinnosti poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy na straně původce

Článek 14

Informace doprovázející převody kryptoaktiv

1. Poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy na straně původce, zajistí, aby převod kryptoaktiv doprovázely tyto informace o původci:

a) jméno původce;

b) číslo účtu původce, pokud se účet používá ke zpracování transakce;

c) adresa, číslo úředního osobního dokladu, identifikační číslo klienta nebo datum a místo narození původce.

2. Poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy na straně původce, zajistí, aby převod kryptoaktiv doprovázely tyto informace o poživateli:

a) jméno poživatele;

b) číslo účtu poživatele, pokud se účet používá ke zpracování transakce.

3. Odchylně od odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) v případě, kdy převod není prováděn z účtu nebo na účet, poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy na straně původce zajistí, že převod kryptoaktiv lze individuálně identifikovat a zaznamená identifikační údaje o adrese původce a poživatele do sdíleného registru.

4. Informace uvedené v odstavcích 1 a 2 nemusejí být přímo připojeny k převodu kryptoaktiv ani do něj zahrnuty.

5. Před převedením kryptoaktiv poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy na straně původce ověří správnost informací uvedených v odstavci 1 na základě dokladů, údajů nebo informací získaných ze spolehlivého a nezávislého zdroje.

6. Ověření uvedené v odstavci 5 se považuje za provedené, pokud:

a) byla totožnost původce ověřena v souladu s článkem 16, čl. 18 odst. 3 a článkem 37 nařízení [vložte prosím odkaz – návrh nařízení o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a o zrušení směrnice (EU) 2015/849] [a informace získané při tomto ověření byly uchovány v souladu s článkem 56 nařízení [vložte prosím odkaz – návrh nařízení o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a o zrušení směrnice (EU) 2015/849] nebo

b) se na původce vztahuje čl. 21 odst. 2 a 3 nařízení [vložte prosím odkaz – návrh nařízení o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a o zrušení směrnice (EU) 2015/849].

7. Aniž je dotčena odchylka stanovená v čl. 15 odst. 2, nesmí poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy na straně původce provádět jakékoli převody kryptoaktiv, dokud nezajistí úplné dodržení tohoto článku.

Článek 15

Převody kryptoaktiv

1. V případě převodů hromadným příkazem od jediného původce, se čl. 14 odst. 1 nepoužije na jednotlivé převody spojené do souboru, pokud hromadný příkaz obsahuje informace uvedené v čl. 14 odst. 1, 2 a 3 a tyto informace byly ověřeny v souladu s čl. 14 odst. 5 a 6 a pokud jsou jednotlivé převody doprovázeny číslem platebního účtu původce nebo, pokud se použije čl. 14 odst. 3, jedinečným identifikátorem převodu.

2. Odchylně od čl. 14 odst. 1 převody kryptoaktiv nepřesahující 1 000 EUR, které se nezdají být spojeny s jinými převody kryptoaktiv, s nimiž by dohromady přesáhly částku 1 000 EUR, doprovází alespoň tyto informace:

a) jména původce a poživatele;

b) číslo účtu původce a poživatele, nebo, použije-li se čl. 14 odst. 3, informace zajišťující možnost individuální identifikace kryptoaktiv.

Odchylně od čl. 14 odst. 5 poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy na straně původce ověří informace o původci uvedené v tomto odstavci prvním pododstavci písm. a) a b) pouze v těchto případech:

a) poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy na straně původce obdržel kryptoaktiva, která mají být převedena, směnou za hotovost nebo anonymní elektronické peníze;

b) poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy na straně původce má důvodné podezření na praní peněz nebo financování terorismu.

ODDÍL 2

Povinnosti poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy na straně poživatele

Článek 16

Zjišťování chybějících informací o původci nebo poživateli

1. Poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy na straně poživatele zavede účinné postupy, zahrnující tam, kde je to vhodné, sledování po převodech nebo během nich, ke zjišťování toho, zda jsou informace o původci nebo poživateli uvedené v čl. 14 odst. 1 a 2 zahrnuty do převodu kryptoaktiv nebo do převodu hromadným příkazem nebo jsou poskytnuty po nich.

2. Aniž jsou dotčeny požadavky stanovené v článcích 83 a 84 směrnice (EU) 2015/2366, ověří poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy na straně poživatele v případě převodů kryptoaktiv přesahujících 1 000 EUR, ať jsou tyto převody provedeny jednou transakcí nebo více transakcemi, které se zdají být spojeny, nejdříve správnost informací o poživateli uvedených v odstavci 1 tohoto článku na základě dokladů, údajů nebo informací získaných ze spolehlivého a nezávislého zdroje, a teprve poté zpřístupní kryptoaktiva poživateli.

3. V případě převodů kryptoaktiv nepřesahujících 1 000 EUR, které se nezdají být spojeny s jinými převody kryptoaktiv, s nimiž by dohromady přesáhly částku 1 000 EUR, poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy na straně poživatele ověří správnost informací o poživateli pouze v těchto případech:

a) pokud poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy na straně příjemce provádí výplatu kryptoaktiv v hotovosti nebo anonymních elektronických penězích;

b) pokud poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy na straně příjemce má důvodné podezření na praní peněz nebo financování terorismu.

4. Ověření uvedené v odstavcích 2 a 3 se považuje za provedené, pokud:

a) byla totožnost poživatele převodu kryptoaktiv ověřena v souladu s [odkaz na článek 16, čl. 18 odst. 3 a článkem 37 nařízení nahraďte správnými odkazy z nařízení proti praní špinavých peněz [vložte prosím odkaz – návrh nařízení o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a o zrušení směrnice (EU) 2015/849] [a informace získané při tomto ověření byly uchovány v souladu s článkem 56 nařízení [vložte prosím odkaz – návrh nařízení o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a o zrušení směrnice (EU) 2015/849];

b) se na poživatele převodu kryptoaktiv vztahuje čl. 21 odst. 2 a 3 nařízení [vložte prosím odkaz – návrh nařízení o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a o zrušení směrnice (EU) 2015/849].

Článek 17

Převody kryptoaktiv s chybějícími nebo neúplnými informacemi o původci nebo poživateli

1. Poskytovatel souvisejících s kryptoaktivy na straně poživatele zavede účinné postupy založené na posouzení rizik, včetně postupů zohledňujících míru rizika podle článku 16, čl. 18 odst. 3 a článku 37 nařízení [vložte prosím odkaz – návrh nařízení o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a o zrušení směrnice (EU) 2015/849], pro rozhodování, zda provést nebo odmítnout převod kryptoaktiv, u něhož chybí požadované úplné informace o původci a poživateli, a pro přijímání vhodných následných opatření.

Pokud poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy na straně poživatele po přijetí převodů kryptoaktiv zjistí, že informace uvedené v čl. 14 odst. 1 nebo 2 nebo článku 15 chybějí nebo jsou neúplné, při zohlednění míry rizika převod odmítne nebo před tím, než kryptoaktiva zpřístupní poživateli, nebo poté požádá o požadované informace o původci a poživateli.

2. Nedodá-li poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy požadované informace o původci nebo poživateli mnohokrát, poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy na straně poživatele učiní kroky, které mohou nejprve zahrnovat vydání varování a stanovení lhůt, a vrátí převedená kryptoaktiva na účet nebo adresu původce. Alternativně může poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy na straně poživatele držet převáděná kryptoaktiva, aniž by je zpřístupnil poživateli, dokud nebude proveden přezkum příslušným orgánem odpovědným za sledování dodržování ustanovení o boji proti praní peněz a financování terorismu.

Poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy na straně poživatele oznámí toto nedodání informací a učiněné kroky orgánu příslušnému pro sledování souladu s předpisy v oblasti boje proti praní peněz nebo financování terorismu.

Článek 18

Hodnocení a oznamování

Poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy na straně poživatele vezme skutečnost, že informace o původci nebo poživateli chybějí či jsou neúplné, v úvahu při hodnocení toho, zda je převod kryptoaktiv nebo jakákoli související transakce podezřelý a zda se má oznámit finanční zpravodajské jednotce v souladu s nařízením [vložte prosím odkaz – návrh nařízení o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a o zrušení směrnice (EU) 2015/849]

🡻 2015/847

⇨ nový

KAPITOLA IVIII

INFORMACE, OCHRANA ÚDAJŮ A UCHOVÁVÁNÍ ZÁZNAMŮ

Článek 1914

Poskytování informací

Poskytovatelé platebních služeb ⇨ a poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy ⇦ reagují v plném rozsahu a neprodleně, mimo jiné prostřednictvím ústředního kontaktního místa v souladu s čl. 5 odst. 1 čl. 45 odst. 9 směrnice (EU) 2015/849 [vložte prosím odkaz – návrh směrnice o mechanismech, které mají členské státy zavést za účelem předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, a o zrušení směrnice (EU) 2015/849], bylo-li určeno, a v souladu s procedurálními požadavky stanovenými ve vnitrostátním právu členského státu, ve kterém jsou usazeni, na dotazy týkající se informací požadovaných podle tohoto nařízení učiněné výhradně orgány příslušnými pro předcházení praní peněz nebo financování terorismu a boj proti nim v dotčeném členském státě.

Článek 2015

Ochrana údajů

🡻 2019/2175 čl. 6 odst. 1

1. Na zpracovávání osobních údajů podle tohoto nařízení se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady 62 (EU) 2016/679. Na osobní údaje, které zpracovávají podle tohoto nařízení Komise nebo Evropský orgán pro bankovnictví, se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady 63 (EU) 2018/1725.

🡻 2015/847

⇨ nový

2. Osobní údaje smějí poskytovatelé platebních služeb ⇨ a poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy ⇦zpracovávat na základě tohoto nařízení pouze pro účely předcházení praní peněz a financování terorismu a nesmějí je dále zpracovávat způsobem, který je s těmito účely neslučitelný. Zpracovávání osobních údajů na základě tohoto nařízení pro komerční účely se zakazuje.

3. Poskytovatelé platebních služeb ⇨ a poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy ⇦ poskytnou novým klientům informace požadované podle článku 13 10 nařízení (EU) 2016/679směrnice 95/46/ES před navázáním obchodního vztahu nebo provedením příležitostné transakce. Tyto informace obsahují zejména obecné upozornění na právní povinnosti poskytovatelů platebních služeb ⇨ a poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy ⇦ podle tohoto nařízení při zpracovávání osobních údajů pro účely předcházení praní peněz a financování terorismu.

4. Poskytovatelé platebních služeb ⇨ a služeb souvisejících s kryptoaktivy ⇦ zajistí respektování důvěrné povahy zpracovávaných údajů.

Článek 2116

Uchovávání záznamů

1. Informace o plátci a příjemci ⇨ nebo v případě kryptoaktiv o původci a poživateli, ⇦ nesmějí být uchovávány déle, než je nezbytně nutné. Poskytovatelé platebních služeb plátce a příjemce uchovávají záznamy o informacích uvedených v článcích 4 až 7 ⇨ a poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy na straně původce a poživatele záznamy o informacích uvedených v článcích 14 až 16 ⇦ po dobu pěti let.

2. Po uplynutí doby uchovávání uvedené v odstavci 1 zajistí poskytovatelé platebních služeb ⇨ a poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy ⇦, aby byly osobní údaje smazány, pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví jinak a neurčují, za jakých podmínek poskytovatelé platebních služeb smějí nebo musí údaje dále uchovávat. Členské státy mohou další uchovávání osobních údajů povolit nebo požadovat pouze poté, co provedou důkladné posouzení jeho nezbytnosti a přiměřenosti, a pokud shledají, že je odůvodněné, neboť je nezbytné pro předcházení, odhalování nebo vyšetřování praní peněz nebo financování terorismu. Doba dalšího uchovávání nesmí přesáhnout pět let.

3. Pokud ke dni 25. června 2015 probíhá v některém členském státě soudní řízení týkající se předcházení, odhalování, vyšetřování nebo stíhání domnělého praní peněz nebo financování terorismu a poskytovatel platebních služeb má informace nebo dokumenty vztahující se k tomuto řízení, může tyto informace nebo dokumenty uchovávat v souladu s vnitrostátním právem po dobu pěti let ode dne 25. června 2015. Aniž jsou dotčeny vnitrostátní trestněprávní předpisy týkající se důkazů platné pro probíhající vyšetřování trestné činnosti a soudní řízení, mohou členské státy povolit nebo vyžadovat uchovávání takových informací nebo dokumentů po dalších pět let, bylo-li zjištěno, že je toto další uchovávání nezbytné a přiměřené pro předcházení, odhalování, vyšetřování nebo stíhání domnělého praní peněz nebo financování terorismu.

KAPITOLA IV

SANKCE A SLEDOVÁNÍ

Článek 2217

Správní sankce a opatření

1. Aniž je dotčeno právo stanovovat a ukládat trestní sankce, stanoví členské státy pravidla pro ukládání správních sankcí a opatření za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná pro jejich uplatňování. Stanovené sankce a opatření musí být účinné, přiměřené a odrazující a musí být v souladu se sankcemi stanovenými podle kapitoly IV VI oddílu 4 směrnice (EU) 2015/849 [vložte prosím odkaz – návrh směrnice o mechanismech, které mají členské státy zavést za účelem předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, a o zrušení směrnice (EU) 2015/849].

Členské státy se mohou rozhodnout, že nestanoví pravidla pro správní sankce nebo opatření za ta porušení tohoto nařízení, na která se podle jejich vnitrostátního práva vztahují trestní sankce. V takovém případě sdělí členské státy Komisi příslušná ustanovení svého trestního práva.

2. Členské státy zajistí, aby v případě, že se určité povinnosti vztahují na poskytovatele platebních služeb ⇨ a poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy ⇦, mohly být při porušení tohoto nařízení sankce nebo opatření uloženy, v souladu s vnitrostátním právem, členům vedoucího orgánu a dalším fyzickým osobám odpovědným podle vnitrostátního práva za toto porušení.

🡻 2019/2175 čl. 6 odst. 2

3. Členské státy oznámí pravidla uvedená v odstavci 1 do 26. června 2017 Komisi a společnému výboru evropských orgánů dohledu. Členské státy oznámí Komisi a Evropskému orgánu pro bankovnictví bez zbytečného odkladu všechny následné změny těchto pravidel.

🡻 2015/847 (přizpůsobený)

⇨ nový

4. V souladu s článkem 39 čl. 58 odst. 4 směrnice (EU) 2015/849 [vložte prosím odkaz – návrh směrnice o mechanismech, které mají členské státy zavést za účelem předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, a o zrušení směrnice (EU) 2015/849] musí mít příslušné orgány veškeré dozorové a vyšetřovací pravomoci, které jsou nezbytné pro výkon jejich funkcí. Při výkonu svých pravomocí ukládat správní sankce a opatření příslušné orgány úzce spolupracují, aby zajistily, že tyto správní sankce či opatření povedou k žádoucím výsledkům, a v přeshraničních případech své kroky koordinují.

5. Členské státy zajistí, aby právnické osoby mohly být činěny odpovědnými za porušení uvedená v článku 2318, spáchaná v jejich prospěch jakoukoli osobou jednající samostatně nebo jako člen orgánu této právnické osoby a působící v této právnické osobě ve vedoucím postavení na základě:

a)oprávnění zastupovat tuto právnickou osobu;

b)pravomoc přijímat rozhodnutí jménem této právnické osoby, nebo

c)pravomoci vykonávat kontrolu v rámci této právnické osoby.

6. Členské státy rovněž zajistí, aby právnické osoby mohly být činěny odpovědnými v případech, kdy nedostatek dohledu nebo kontroly ze strany osoby uvedené v odstavci 5 tohoto článku umožnil spáchání některého z porušení uvedených v článku 2318 ve prospěch této právnické osoby osobou spadající do její pravomoci.

7. Příslušné orgány vykonávají své pravomoci ukládat správní sankce a opatření podle tohoto nařízení kterýmkoli z těchto způsobů:

a)přímo;

b)ve spolupráci s jinými orgány;

c)v rámci vlastní odpovědnosti přenesením na jiné orgány;

d)podáním návrhu příslušným justičním orgánům.

Při výkonu svých pravomocí ukládat správní sankce a opatření příslušné orgány úzce spolupracují, aby zajistily, že správní sankce či opatření povedou k žádoucím výsledkům, a v přeshraničních případech své kroky koordinují.

Článek 2318

Zvláštní ustanovení

Členské státy zajistí, aby jejich správní sankce a opatření zahrnovaly alespoň opatření a sankce stanovené v čl. 40 odst. 2, čl. 40 odst. 3 a čl. 41 odst. 1 čl. 59 odst. 2 a 3 směrnice (EU) 2015/849 [vložte prosím odkaz – návrh směrnice o mechanismech, které mají členské státy zavést za účelem předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, a o zrušení směrnice (EU) 2015/849] v případě následujících porušení tohoto nařízení:

a)poskytovatel platebních služeb mnohokrát nebo systematicky porušil článek 4, 5 nebo 6 tím, že nedodal požadované informace o plátci nebo příjemci, ⇨ nebo poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy mnohokrát nebo systematicky porušil články 14 a 15 tím, že nedodal požadované informace o původci nebo poživateli ⇦;

b)poskytovatel platebních služeb ⇨ nebo poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy ⇦ mnohokrát, systematicky nebo závažným způsobem porušil článek 21 16 tím, že neuchovával záznamy;

c)poskytovatel platebních služeb porušil článek 8 nebo 12 tím, že nezavedl účinné postupy založené na posouzení rizik ⇨ , nebo poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy porušil článek 17 tím, že nezavedl účinné postupy založené na posouzení rizik ⇦ ;

d)zprostředkující poskytovatel platebních služeb závažným způsobem porušil článek 11 nebo 12.

Článek 2419

Zveřejňování sankcí a opatření

V souladu s článkem 42 čl. 60 odst. 1, 2 a 3 směrnice (EU) 2015/849 [vložte prosím odkaz – návrh směrnice o mechanismech, které mají členské státy zavést za účelem předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, a o zrušení směrnice (EU) 2015/849]příslušné orgány bez zbytečného odkladu zveřejní správní sankce a opatření, jež byly uloženy v případech, na něž odkazují články 22 17 a 23 18, tohoto nařízení včetně informací o typu a povaze porušení povinností a o totožnosti osob odpovědných za toto porušení, je-li to nezbytné a přiměřené po individuálním posouzení každého případu.

Článek 2520

Uplatňování sankcí a opatření příslušnými orgány

1. Při určování druhu správních sankcí nebo opatření a výše správních pokut zohlední příslušné orgány všechny relevantní okolnosti, včetně okolností uvedených v čl. 39 odst. 5 čl. 60 odst. 4 směrnice (EU) 2015/849 […].

2. Na správní sankce a opatření uložené v souladu s tímto nařízením se použije čl. 6 odst. 6 a článek 44 [...] článek 62 směrnice (EU) [...]2015/849 [vložte prosím odkaz – návrh směrnice o mechanismech, které mají členské státy zavést za účelem předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, a o zrušení směrnice (EU) 2015/849].

Článek 2621

Hlášení případů porušení povinností

1. Členské státy zavedou účinné mechanismy na podporu hlášení případů porušení tohoto nařízení příslušným orgánům.

Tyto mechanismy zahrnují alespoň mechanismy uvedené v článku 43 čl. 61 odst. 2 směrnice (EU) 2015/849[vložte prosím odkaz – návrh směrnice o mechanismech, které mají členské státy zavést za účelem předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, a o zrušení směrnice (EU) 2015/849].

2. Poskytovatelé platebních služeb ⇨ a poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy ⇦ ve spolupráci s příslušnými orgány zavedou vhodné vnitřní postupy pro své zaměstnance nebo osoby ve srovnatelném postavení k internímu hlášení případů porušení povinností prostřednictvím zabezpečeného, nezávislého, specifického a anonymního kanálu, jež jsou přiměřené povaze a velikosti dotčeného poskytovatele platebních služeb ⇨ nebo poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy ⇦.

Článek 2722

Sledování

1. Členské státy vyžadují, aby příslušné orgány účinně sledovaly dodržování tohoto nařízení a aby pro tento účel přijaly nezbytná opatření a prostřednictvím účinných mechanismů, a vybízejí k tomu, aby byly případy porušení tohoto nařízení hlášeny příslušným orgánům.

🡻 2019/2175 čl. 6 odst. 3

⇨ nový

2. ⇨ Dva roky po vstupu tohoto nařízení v platnost a poté každé tři roky ⇦Poté, co je učiněno oznámení podle čl. 17 odst. 3, předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování kapitoly IV, zejména s ohledem na přeshraniční případy.

🡻 2015/847 (přizpůsobený)

KAPITOLA VI

PROVÁDĚCÍ PRAVOMOCI

Článek 2823

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen Výbor pro předcházení praní peněz a financování terorismu (dále jen „výbor“).Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

KAPITOLA VII

ODCHYLKY

Článek 2924

Dohody se zeměmi a územími, které nejsou součástí území Unie

1. Komise může povolit členskému státu, aby uzavřel dohodu se třetí zemí nebo s územím mimo územní působnost Smlouvy o EU a Smlouvy o fungování EU ve smyslu článku 355 Smlouvy o fungování EU (dále jen „dotčená země nebo území“), jež se odchylují od tohoto nařízení, s cílem zacházet s převody peněžních prostředků mezi touto zemí nebo územím a dotyčným členským státem jako s převody peněžních prostředků uvnitř uvedeného členského státu.

Takové dohody lze povolit jen tehdy, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)dotčená země nebo území sdílí s dotyčným členským státem měnovou unii, je součástí měnového prostoru tohoto členského státu nebo podepsala s Unií zastoupenou členským státem měnovou dohodu;

b)poskytovatelé platebních služeb v dotyčné zemi nebo na dotyčném území se přímo nebo nepřímo účastní platebních a vypořádacích systémů v uvedeném členském státě; a

c)dotčená země nebo území vyžaduje od poskytovatelů platebních služeb ve své jurisdikci uplatňování stejných pravidel, jaká stanoví toto nařízení.

2. Členský stát, který si přeje uzavřít dohodu uvedenou v odstavci 1, podá Komisi žádost a poskytne jí veškeré informace nezbytné k posouzení této žádosti.

3. Poté, co Komise obdrží takovou žádost členského státu, se až do přijetí rozhodnutí podle tohoto článku s převody finančních prostředků mezi daným členským státem a dotčenou zemí či územím nakládá prozatímně jako s převody finančních prostředků uvnitř daného členského státu.

4. Shledá-li Komise do dvou měsíců od obdržení žádosti, že nemá všechny informace nezbytné k posouzení žádosti, obrátí se na dotyčný členský stát a upřesní, jaké další informace požaduje.

5. Do jednoho měsíce od obdržení všech informací, které považuje za nezbytné k posouzení žádosti, o tom Komise vyrozumí žádající členský stát a postoupí žádost ostatním členským státům.

6. Do tří měsíců od oznámení uvedeného v odstavci 5 tohoto článku Komise v souladu s čl. 23 odst. 2 rozhodne, zda dotčenému členskému státu povolí uzavřít dohodu, která je předmětem žádosti⌦. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 28 odst. 2. ⌫

Komise v každém případě přijme rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci do osmnácti měsíců od obdržení žádosti.

7. Členské státy, kterým bylo uzavření dohod s dotčenou zemí nebo územím povoleno prováděcím rozhodnutím Komise 2012/43/EU 64 , rozhodnutím Komise 2010/259/EU 65 , rozhodnutím Komise 2009/853/ES 66 nebo rozhodnutím Komise 2008/982/ES 67 , poskytnou Komisi do 26. března 2017 aktualizované informace nezbytné pro posouzení podle odst. 1 druhého pododstavce písm. c).

Komise tyto informace posoudí do tří měsíců od jejich obdržení s cílem zajistit, aby dotčená země nebo území vyžadovaly od poskytovatelů platebních služeb ve své jurisdikci uplatňování stejných pravidel, jaká stanoví toto nařízení. Domnívá-li se Komise na základě takového posouzení, že podmínka stanovená v odst. 1 druhém pododstavci písm. c) již není splněna, zruší příslušné rozhodnutí Komise nebo prováděcí rozhodnutí Komise.

🡻 2019/2175 čl. 6 odst. 4

Článek 3025

Obecné pokyny

Do 26. června 2017 vydají Evropské orgány dohledu vydají příslušným orgánům a poskytovatelům platebních služeb obecné pokyny v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 týkající se opatření, která mají být přijata podle tohoto nařízení, zejména pokud jde o provádění článků 7, 8, 11 a 12 uvedeného nařízení. Od 1. ledna 2020 vydává tyto obecné pokyny Evropský orgán pro bankovnictví, je-li to vhodné.

🡻 2015/847 (přizpůsobený)

KAPITOLA VIII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 3126

Zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006

Nařízení (ES) č. 1781/2006 ⌦ (EU) 2015/847 ⌫ se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.

Článek 3227

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 26. června 2017.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně

(1) Europol, „From suspicion to action: Converting financial intelligence into greater operational impact“ (Od podezření k akci: modernizace finančního zpravodajství k dosažení většího operačního dopadu), 2017.

(2) Sdělení Komise – Směrem k lepšímu provádění rámce EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu (COM/2019/360 final), zpráva Komise o posouzení nedávných případů údajného praní peněz v evropských úvěrových institucích (COM/2019/373 final), zpráva o posouzení rámce spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami (COM/2019/371).

(3) COM(2020) 605 final.

(4) C(2020) 2800 final, dále jen „akční plán“.

(5) C(2021)420 final.

(6) C(2021)423 final.

(7) Směrnice 2015/849/EU o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, ve znění směrnice (EU) 2018/843 (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

(8) C(2021)421 final.

(9) C(2021)420 final.

(10) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2020 o komplexní politice Unie v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu – akční plán Komise a další aktuální vývoj (2020/2686(RSP)), P9_TA(2020)0204

(11) Závěry Rady o boji proti praní peněz a financování terorismu, 12608/20

(12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

(13) Nařízení (EU) 2015/847 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 1).

(14) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).

(15) Nařízení (EU) 2015/847 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 1 a Úř. věst. L 334, 27.12.2019, s.1).

(16) Viz především doporučení Finančního akčního výboru (FATF) č. 15 o nových technologiích ve znění z června 2019.

(17) COM(2020)593 final.

(18) Směrnice (EU) 2015/2366, 2014/92 a 2009/110.

(19) Tento balíček obsahuje návrh směrnice o trzích s kryptoaktivy a návrh regulačního rámce EU pro digitální provozní odolnost.

(20) ESD, rozsudek ze dne 3. prosince 2019, Česká republika v. Parlament a Rada, C-482/17, EU:C:2019:1035, bod 42

(21) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu

(22) ESD, rozsudek ze dne 21. prosince 2016, AGET Iraklis, C-201/15, EU:C:2016:972, bod 78

(23) ESD, rozsudek ze dne 8. prosince 2020, Maďarsko v. Parlament a Rada, EU C.2020:1001 body 41 a 42

(24) Viz pozn. pod čarou 2.

(25) Společné stanovisko evropských orgánů dohledu k riziku praní peněz a financování terorismu ovlivňujícímu finanční odvětví Evropské unie, 4. října 2019 (JC2019 59)

(26) Mezinárodní standardy pro boj proti praní peněz a financování terorismu výboru FATF (znění z října 2020): ( http://www.fatf-gafi.org/media/fatf/documents/recommendations/pdfs/FATF%20Recommendations%202012.pdf )

(27) Tento problém zmínila především pracovní skupina pro technologie blockchain a virtuální měny.

(28) EBA, Zpráva, kterou se Evropské komisi poskytuje poradenství v oblasti kryptoaktiv, 9. ledna 2019, https://www.eba.europa.eu/eba-reports-on-crypto-assets

(29) Pracovní dokument útvarů Komise – Zpráva o posouzení dopadů – Průvodní dokument k balíčku legislativních návrhů Komise týkajících se boje proti praní peněz a financování terorismu (AML/CFT) a vymáhání práva, včetně:

(30) Požadavek „cestovního pravidla“ bude proveden prostřednictvím změny nařízení 2015/847 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků. Viz příloha 6 oddíl 8. Vyplývá to z doporučení FATF č. 15 (s vysvětlivkou).

(31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(32) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(33) Nařízení (EU) 2016/679.

(34) Vysvětlivka FATF k doporučení č. 15: „Státy by měly zajistit, aby VASP původce při převodech virtuálních aktiv získali a uchovávali požadované a přesné informace o původci a požadované informace o poživateli, neprodleně a bezpečně předložili výše uvedené informace VASP poživatele nebo finanční instituci (je-li zapojena) a na požádání tyto informace zpřístupnili příslušným orgánům" a aby „VASP poživatele při převodech virtuálních aktiv získali a uchovávali požadované informace o původci a požadované a přesné informace o poživateli a aby je na požádání poskytli příslušným orgánům.“

(35) Úř. věst. C […], […], s. […].

(36) Úř. věst. C […], […], s. […].

(37) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006 (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 1).

(38) Viz příloha I.

(39) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 43).

(40) Odkazy na MiCA budou přidány po přijetí textu.

(41) Sdělení Komise o akčním plánu pro komplexní politiku Unie v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu (C(2020) 2800 final).

(42) Nařízení Rady (ES) č. 2580/2001 ze dne 27. prosince 2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu (Úř. věst. L 344, 28.12.2001, s. 70).

(43) Nařízení Rady (ES) č. 881/2002 ze dne 27. května 2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám a subjektům spojeným organizacemi ISIL (Dá'iš) a Al-Kajdá (Úř. věst. L 139, 29.5.2002, s. 9).

(44) Nařízení Rady (EU) č. 356/2010 ze dne 26. dubna 2010 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým fyzickým a právnickým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Somálsku (Úř. věst. L 105, 27.4.2010, s. 1).

(45) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (viz strana 73 v tomto čísle Úředního věstníku).

(46) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(47) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

(48) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES (Úř. věst. L 319, 5.12.2007, s. 1).

(49) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).

(50) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001 (Úř. věst. L 266, 9.10.2009, s. 11).

(51) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009 (Úř. věst. L 94, 30.3.2012, s. 22).

(52) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

(53) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48).

(54) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

(55) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(56) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1781/2006 ze dne 15. listopadu 2006 o informacích o plátci doprovázejících převody peněžních prostředků (Úř. věst. L 345, 8.12.2006, s. 1).

(57) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(58) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(59) [Odkaz na dané stanovisko v Úř. věst.]

(60) Úř. věst. C 32, 4.2.2014, s. 9.

(61) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES (Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7).

(62) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(63) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(64) Prováděcí rozhodnutí Komise 2012/43/EU ze dne 25. ledna 2012, kterým se Dánskému království povoluje uzavírat dohody s Grónskem a Faerskými ostrovy o převodu peněžních prostředků mezi Dánskem a každým z uvedených území, aby se s nimi zacházelo jako s převody peněžních prostředků v rámci Dánska, podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1781/2006 (Úř. věst. L 24, 27.1.2012, s. 12).

(65) Rozhodnutí Komise 2010/259/EU ze dne 4. května 2010, kterým se Francouzská republika zmocňuje s Monackým knížectvím uzavřít dohodu o tom, aby se s převody peněžních prostředků mezi Francouzskou republikou a Monackým knížectvím zacházelo v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1781/2006 jako s převody peněžních prostředků v rámci Francouzské republiky (Úř. věst. L 112, 5.5.2010, s. 23).

(66) Rozhodnutí Komise 2009/853/ES ze dne 26. listopadu 2009, na jehož základě se Francie zmocňuje uzavřít dohodu se Saint Pierrem a Miquelonem, Mayotte, Novou Kaledonií, Francouzskou Polynésií a Wallisem a Futunou, pokud jde o to, aby se s převody finančních prostředků mezi Francií a těmito územími zacházelo jako s převody finančních prostředků v rámci Francie, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1781/2006 (Úř. věst. L 312, 27.11.2009, s. 71).

(67) Rozhodnutí Komise 2008/982/ES ze dne 8. prosince 2008, kterým se Spojené království zmocňuje k uzavření dohody se správní oblastí Jersey, správní oblastí Guernsey a s ostrovem Man s cílem zacházet s převody peněžních prostředků mezi Spojeným královstvím a každým z uvedených území jako s převody v rámci Spojeného království, podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1781/2006 (Úř. věst. L 352, 31.12.2008, s. 34).

Top

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 20.7.2021

COM(2021) 422 final

PŘÍLOHY

návrhu
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006 (přepracované znění)

🡻 2015/847 (přizpůsobený)

PŘÍLOHA

SROVNÁVACÍ TABULKA
Nařízení (ES) č. 1781/2006	Toto nařízení
Článek 1	Článek 1
Článek 2	Článek 3
Článek 3	Článek 2
Článek 4	Čl. 4 odst. 1
Článek 5	Článek 4
Článek 6	Článek 5
Článek 7	Článek 7
Článek 8	Článek 7
Článek 9	Článek 8
Článek 10	Článek 9
Článek 11	Článek 16
Článek 12	Článek 10
—	Článek 11
—	Článek 12
—	Článek 13
Článek 13	—
Článek 14	Článek 15
Článek 15	Články 17 až 22
Článek 16	Článek 23
Článek 17	Článek 24
Článek 18	—
Článek 19	—
—	Článek 26
Článek 20	Článek 27

🡹

PŘÍLOHA I

Zrušené nařízení a jeho změna

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 1).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2175 (Úř. věst. L 334, 27.12.2019, s. 1)		(pouze článek 6)

_____________

PŘÍLOHA II

Srovnávací tabulka

Nařízení (EU) 2015/847	Toto nařízení
Článek 1	Článek 1
Čl. 2 odst. 1, 2 a 3	Čl. 2 odst. 1, 2 a 3
Čl. 2 odst. 4 první a druhý pododstavec	Čl. 2 odst. 4 první a druhý pododstavec
–	Čl. 2 odst. 4 třetí a čtvrtý pododstavec
Čl. 2 odst. 5	Čl. 2 odst. 5
Článek 3, návětí	Článek 3, návětí
Čl. 3 body 1 až 9	Čl. 3 body 1 až 9
–	Čl. 3 bod 10
Čl. 3 bod 10	Čl. 3 bod 11
Čl. 3 bod 11	Čl. 3 bod 12
Čl. 3 bod 12	Čl. 3 bod 13
–	Čl. 3 body 14 až 21
Čl. 4 odst. 1, návětí	Čl. 4 odst. 1, návětí
Čl. 4 odst. 1 písm. a), b) a c)	Čl. 4 odst. 1 písm. a), b) a c)
–	Čl. 4 odst. 1 písm. d)
Čl. 4 odst. 2, návětí	Čl. 4 odst. 2, návětí
Čl. 4 odst. 2 písm. a) a b)	Čl. 4 odst. 2 písm. a) a b)
–	Čl. 4 odst. 2 písm. c)
Čl. 4 odst. 3 až 6	Čl. 4 odst. 3 až 6
Články 5 až 13	Články 5 až 13
–	Články 14 až 18
Článek 14	Článek 19
Článek 15	Článek 20
Článek 16	Článek 21
Článek 17	Článek 22
Článek 18	Článek 23
Článek 19	Článek 24
Článek 20	Článek 25
Článek 21	Článek 26
Článek 22	Článek 27
Článek 23	Článek 28
Čl. 24 odst. 1 až 6	Čl. 29 odst. 1 až 6
Čl. 24 odst. 7	–
Článek 25	Článek 30
Článek 26	Článek 31
Článek 27	Článek 32
Příloha	–
–	Příloha I
–	Příloha II

_____________

Top