EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 18.6.2021

COM(2021) 311 final

2018/0210(COD)

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU

podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie

týkající se

postoje Rady k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském námořním, rybářském a akvakulturním fondu

2018/0210 (COD)

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU

podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie

týkající se

postoje Rady k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském námořním, rybářském a akvakulturním fondu

1.Souvislosti

Datum zaslání návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě: 12. června 2018

(dokument COM(2018) 390 final – 2018/0210 (COD))

Datum vydání stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru: 12. prosince 2018

Datum vydání stanoviska Výboru regionů: 9. října 2018

Datum přijetí postoje Evropského parlamentu v prvním čtení: 4. dubna 2019

Datum zaslání pozměněného návrhu: neuvedeno

Datum přijetí postoje Rady v prvním čtení: 14. června 2021

2.Cíl návrhu Komise

Tento návrh je součástí balíčku víceletého finančního rámce (VFR) pro období po roce 2020, navrženého Komisí v květnu 2018. Jeho cílem je podpořit dosažení cílů společné rybářské politiky, námořní politiky EU a politiky EU pro mezinárodní správu oceánů. Komise navrhla rozpočet ve výši 6,14 miliardy EUR.

3.Připomínky k postoji Rady

Postoj Rady, přijatý v prvním čtení, plně odráží politickou dohodu dosaženou mezi Evropským parlamentem a Radou dne 4. prosince 2020.

Komise se domnívá, že tato politická dohoda je v souladu s cílem maximalizace přidané hodnoty EU a s prioritami EU v podobě Zelené dohody pro Evropu, digitální transformace a odolnosti.

Komise má rovněž za to, že tato dohoda je celkově vyvážená a obsahuje nezbytná ochranná opatření bránící zavedení dotací v oblasti rybolovu, které by bylo možné považovat z hlediska udržitelnosti za škodlivé. Komise je přesvědčena, že tato politická dohoda je v souladu:

–se základními zásadami udržitelného rybolovu stanovenými společnou rybářskou politikou,

–se závazkem EU k upuštění od dotací v odvětví rybolovu, které přispívají k nadměrné kapacitě a nadměrnému rybolovu, v rámci cíle udržitelného rozvoje č. 14.6 a

–s postojem EU v rámci probíhajících jednání o dotacích v odvětví rybolovu na půdě Světové obchodní organizace.

Komise proto tuto politickou dohodu podporuje.

Hlavními body této dohody jsou:

·Změna názvu fondu na „Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond“ (ENRAF).

Komise se domnívá, že tento nový název vystihuje oblast působnosti fondu.

·Rozdělení finančních zdrojů

–Snížení prostředků pro přímé řízení o 32 milionů EUR v důsledku celkového snížení rozpočtu ENRAF o 32 milionů EUR v rámci VFR.

Komise má za to, že toto velice omezené snížení neohrozí podporu poskytovanou v rámci přímého řízení, zejména ve vztahu k agendě námořní politiky a mezinárodní správy oceánů. Díky tomuto snížení také zůstávají zachovány významné finanční příděly členským státům v rámci sdíleného řízení, které státy mohou využít k řešení potřeb svých odvětví rybolovu a akvakultury a k zaměření se na cíle v oblasti klimatu a životního prostředí.

–Snížení stropu pro technickou pomoc Komise z 1,7 % na 1,5 % celkového rozpočtu.

Komise se domnívá, že přestože tímto snížením bude omezena její schopnost pomáhat členským státům v plánování programů, klíčové úkoly podporované touto technickou pomocí tím nebudou nijak ohroženy.

–Strop ve výši 15 % pro jednotlivé národní příděly k provedení pěti opatření týkajících se loďstva (tj. zvyšování hrubé prostornosti, výměna motorů, první pořízení použitého plavidla mladým rybářem, trvalé zastavení rybolovných činností a dočasné zastavení rybolovných činností).

Návrh Komise obsahoval strop ve výši 10 %, ovšem pouze pro trvalé a dočasné zastavení rybolovných činností. Vzhledem k tomu, že se změnila povaha ostatních opatření, Komise požadovala, aby byla zahrnuta do finančního stropu. Těchto pět opatření zahrnuje individuální investice nebo vyrovnání, takže nemají vysokou přidanou hodnotu. Přestože Komise by raději upřednostnila strop ve výši 10 % pro všech pět opatření týkajících se loďstva, aby zajistila maximální přidanou hodnotu finančních prostředků EU, má za to, že i tento strop ve výši 15 % stále ještě zajistí, aby podpora opatření týkajících se loďstva neuškodila hlavním prioritám ENRAF (např. udržitelnému rybolovu, kontrole rybolovu, shromažďování vědeckých údajů na podporu řízení rybolovu, inovacím, kolektivní organizace odvětví či místního rozvoje). Tento strop také brání vytváření umělé nabídky dotací, která by generovala svou vlastní poptávku, a narušila tak trh.

–Zvýšení stropu pro vyrovnávání dodatečných nákladů v nejvzdálenějších regionech z 50 % na 60 % přidělených prostředků účelově vázaných pro tyto regiony, s možností dalšího navýšení o 10 procentních bodů, bude-li členskými státy náležitě odůvodněno v jejich programu.

Komise se domnívá, že při tomto zvýšení zůstává zachován přiměřený podíl prostředků na strukturální investice. Bude pečlivě zkoumat, zda jsou veškeré žádosti členských států o využití těchto dodatečných 10 procentních bodů odůvodněny skutečnou potřebou.

·Sbližování celkové struktury fondu s logikou ostatních fondů spadajících pod nařízení o společných ustanoveních (zejména nahrazení „oblastí podpory“ „specifickým cílem“).

Tímto sbližováním není nijak dotčena podstata. Komise je toho názoru, že tato nová struktura vede ke značnému zjednodušení, které omezuje počet odchylek povolených pro ENRAF v rámci nařízení o společných ustanoveních a usnadní členským státům tvorbu programů.

·Vytvoření nového opatření s cílem zvýšit objem (počítáno v hrubé prostornosti) rybářských plavidel za účelem zlepšení bezpečnosti, pracovních podmínek nebo energetické účinnosti.

Přestože Komise konstatuje, že toto opatření nebylo v jejím návrhu obsaženo a že umožňuje zvýšení nominální rybolovné kapacity plavidla, domnívá se, že existují dostatečná ochranná opatření, která zamezují zvýšení schopnosti plavidla lovit ryby.

–V rámci rybolovné kapacity lze zvýšit pouze parametr „hrubé prostornosti“, nikoli parametr výkonu.

–Zvýšení hrubé prostornosti je způsobilé pouze u těch skupin loďstva, kde není nadměrná kapacita. Musí být kompenzováno předchozím odebráním minimálně stejné úrovně hrubé prostornosti v téže skupině loďstva nebo ve skupině národního loďstva, na niž se vztahuje nadměrná kapacita, tak, aby nezvyšovalo celkovou kapacitu loďstva. Jde o přísnější podmínku, než představuje obvyklý vstupně-výstupní systém EU, který jednoduše stanoví, že vstup rybolovné kapacity musí být kompenzován odpovídajícím výstupem z jakékoli skupiny loďstva.

–Zvýšení hrubé prostornosti musí být odůvodněno lepší bezpečností, pracovními podmínkami nebo energetickou účinností. Článek proto zahrnuje úplný výčet způsobilých operací, které spojují zvýšení hrubé prostornosti s následnou instalací zařízení nebo vybavení zlepšujícího bezpečnost, pracovní podmínky či energetickou účinnost, aby byla vyloučena podpora jakýchkoli operací považovaných za škodlivé.

–Způsobilá jsou pouze plavidla o délce nepřesahující 24 m a stará nejméně 10 let, aby se opatření zaměřovalo přednostně na plavidla, která to nejvíce potřebují.

Komise se proto domnívá, že toto opatření není nezdravou dotací, protože nepřispívá k nadměrnému rybolovu ani k nadměrné kapacitě.

·Úprava některých podmínek podpory pro výměnu motorů rybářských plavidel (tj. rozšíření způsobilosti na plavidla delší než 12 m, až do délky 24 m; nový požadavek na 20% snížení emisí CO2 pro plavidla v délce od 12 do 24 m).

Komise vyzdvihuje tři podmínky, které brání potenciálním neblahým dopadům:

–podpora je dostupná pouze u těch skupin loďstva, kde není nadměrná kapacita,

–nový motor nesmí mít vyšší výkon než motor nahrazovaný,

–nový motor musí být fyzicky zkontrolován, aby bylo zajištěno, že jeho skutečný výkon odpovídá udávanému výkonu.

Rozšíření podpory na plavidla v délce až 24 m je přeneseno z působnosti v rámci období 2014–2020. Komise je přesvědčena, že nový požadavek na snížení emisí CO2 pomůže k plnění cílů Zelené dohody pro Evropu, týkajících se směřování ke klimatické neutralitě. Komise bude oprávněna určit některé prvky metodiky pro měření tohoto snížení emisí a postará se o to, aby pro členské státy a příjemce nepředstavovala nepřiměřenou zátěž.

·Úprava některých podmínek podpory poskytnuté pro první pořízení použitého plavidla mladým rybářem (tj. rozšíření způsobilosti na plavidla delší než 12 m, až do délky 24 m; způsobilost částečného pořízení plavidla, kde daný mladý rybář vlastní podíl minimálně ve výši 33 %).

Komise připomíná, že tato podpora představuje startupový režim pro mladé rybáře, jehož cílem je zvýšení generační obměny. Nelze zde hovořit o obnově loďstva, protože podpora je poskytována pouze pro první pořízení použitého plavidla mladým rybářem (tj. mladším 40 let).

Komise vyzdvihuje dvě podmínky, které brání neblahým dopadům:

–podpora je dostupná pouze u těch skupin loďstva, kde není nadměrná kapacita,

–plavidlo musí být použité (tj. registrované po dobu nejméně tří let v případě plavidel pro drobný pobřežní rybolov a nejméně pěti let v případě ostatních plavidel).

Rozšíření podpory na plavidla v délce až 24 m je přeneseno z působnosti v rámci období 2014–2020.

Komise je rovněž přesvědčena, že nová možnost podpory částečného pořízení plavidla napomůže přechodné generační obměně, například v rámci rodinných podniků. Podmínka vlastnictví podílu minimálně ve výši 33 % pak zajistí, že mladý rybář bude do provozování plavidla skutečně zapojen, a sníží se tak možnost jakéhokoliv zneužívání, např. prostřednictvím „papírového vlastnictví“.

·Upuštění od povinného prováděcího mechanismu založeného na výsledcích, navrženého pro trvalé zastavení rybolovných činností („financování nesouvisející s náklady“). Členské státy si tedy mohou svobodně zvolit kterýkoli z prováděcích mechanismů stanovených v nařízení o společných ustanoveních.

Přestože Komise vyjadřuje politování nad upuštěním od tohoto povinného mechanismu založeného na výsledcích, je přesvědčena, že trvalé zastavení činnosti pomáhá k odstranění nadměrné kapacity z následujících důvodů:

–v akčních plánech, které musí členské státy připravit, musí být podle společné rybářské politiky zahrnuto sjednocení rybolovné kapacity loďstva s dostupnými zdroji ve skupinách loďstva, na něž se vztahuje nadměrná kapacita,

–vrakovanou rybolovnou kapacitu nelze nahradit,

–příjemce nemůže zaregistrovat nové plavidlo po dobu pěti let od obdržení výplaty podpory.

Komise se domnívá, že toto opatření není nezdravou dotací, neboť bude trvale snižovat celkovou kapacitu loďstva, a tak sníží tlak rybolovu na biologické mořské zdroje.

·Změna „mimořádného zastavení rybolovných činností“ (tj. vyrovnávacího režimu, který má zmírnit socioekonomický dopad nečekaného a významného ukončení rybolovu) na „dočasné zastavení rybolovných činností“ (tj. doprovodný vyrovnávací režim, který bude spojen s prováděním opatření pro zachování zdrojů a dočasným snížením intenzity rybolovu na základě vědeckých doporučení). Prodloužení maximální doby vyrovnávání ze šesti na dvanáct měsíců na jedno plavidlo v průběhu programového období.

Komise konstatuje, že tento režim je přísnější než režim v rámci období 2014–2020, protože jakákoli vyrovnávací platba poskytnutá na opatření pro zachování zdrojů musí být i) odůvodněna vědeckým doporučením a ii) pomáhat snížit intenzitu rybolovu. Přestože maximální doba vyrovnávacího režimu byla prodloužena ze šesti měsíců na dvanáct, tyto podmínky zajišťují, že dočasné zastavení bude přispívat k opatřením pro zachování zdrojů.

Komise rovněž konstatuje, že tento režim je přísnější než režim v rámci období 2014–2020, pokud jde o dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu. Není totiž již možné poskytovat vyrovnání za jejich neobnovení, ale pouze za přerušení jejich uplatňování z důvodu zásahu vyšší moci.

·Dostupnost přímých grantů pro produktivní investice do akvakultury a pro malé a střední podniky ve zpracovatelském odvětví.

Komise vyjadřuje politování nad tím, že v politické dohodě nezůstal zachován návrh na povinné finanční nástroje (např. úvěry pro veřejný sektor nebo záruky) pro produktivní investice do akvakultury a pro investice do zpracovatelského odvětví, a byla tak přenesena pravidla z období 2014–2020 (tj. povinné finanční nástroje pouze pro velké společnosti ve zpracovatelském odvětví). Komise vybízí členské státy, aby potenciál finančních nástrojů zvážily – jak z hlediska zjednodušení, tak z hlediska pákového efektu investic.

·Vytvoření vyrovnávacího režimu, který by reagoval na mimořádné krize způsobující narušení trhu. Způsobilost těchto vyrovnávacích režimů lze aktivovat pouze rozhodnutím Komise, kterým se stanoví situace narušení trhu.

Komise vítá tento krizový režim, jehož cílem je řešení důsledků pandemie COVID-19 a dalších případných krizí v budoucnu. Připomíná, že oblast působnosti tohoto režimu vychází z opatření souvisejících s pandemií COVID-19, jejichž platnost skončila s koncem roku 2020:

–vyrovnávací platba za hospodářské ztráty jednotlivých rybářů, chovatelů v oblasti akvakultury a podniků ve zpracovatelském odvětví,

–vyrovnávací platba pro organizace producentů, aby mohly spravovat mechanismy skladování v rámci společné organizace trhu (tj. dočasného společného skladování produktů za účelem omezení nabídky a zvýšení cen).

Komise se zejména domnívá, že tento režim by měl být aktivován pouze v případě „mimořádných událostí způsobujících významné narušení trhů“ a pouze rozhodnutím Komise, a to ze tří důvodů:

1)jeho použití je tak omezeno na vážné krizové situace;

2)zajistí, že vyrovnávací platby mohou být poskytnuty rychle (akt v přenesené pravomoci nebo prováděcí akt v rámci projednávání ve výborech by si vyžádaly několik týdnů, ne-li měsíců);

3)jsou tak zajištěny rovné podmínky ve všech členských státech.

·Zachování zásady, že investice do plavidel jsou způsobilé pouze v těch případech, kdy jdou nad rámec požadavků právních předpisů EU. Investice za účelem splnění požadavků vnitrostátních právních předpisů se však stávají způsobilými, včetně investic do plavidel nezbytných pro splnění požadavků stanovených členským státem za účelem provádění volitelných ustanovení podle směrnice (EU) 2017/159 týkajících se pracovních podmínek na palubě plavidel.

Komise se domnívá, že veřejná podpora musí podporovat chování, které přesahuje rámec dodržování právních předpisů, a proto investice do plavidel (např. do rybářského nebo bezpečnostního vybavení) musí vytvářet přidanou hodnotu. Investice splňující vnitrostátní požadavky však mohou být způsobilé, neboť motivují členské státy k tomu, aby si kladly vyšší cíle, než jim předepisuje právo Unie. Komise rovněž vítá zvláštní odchylku od tohoto pravidla pro investice do plavidel, které se týkají kontroly a sledování (viz další bod).

·Způsobilost všech rybářských plavidel k získání podpory pro povinné elektronické systémy hlášení (v návrhu Komise pouze u plavidel pro drobný rybolov).

Komise je přesvědčena, že modernizace stávajících kontrolních nástrojů a používání nových technologií pro sledování jsou nesmírně důležité pro rozvíjení kultury dodržování pravidel v tomto odvětví. Z tohoto důvodu Komise způsobilost těchto investic vítá, navzdory tomu, že nepřesahují rámec právních předpisů.

·Způsobilost výstavby nových míst vykládky (nikoli však nových přístavů).

Komise je toho názoru, že neexistuje žádné ekonomické odůvodnění pro výstavbu nových přístavů, které by byly způsobilé pro podporu, jež je navíc pro takto malý fond příliš nákladná. Připomíná, že modernizace stávajících přístavů je způsobilá, dokonce s vyšší mírou veřejné podpory u investic týkajících se provádění povinnosti vykládky. Domnívá se však, že místa vykládky nejsou totéž jako přístavy, protože jsou využívána primárně pro vykládky plavidel pro drobný pobřežní rybolov. Komise proto uznává, že podpora nových míst vykládky může být odůvodněná.

·Jednotná maximální míra spolufinancování ve výši 70 % místo specifické míry pro každý specifický cíl. Jedinou výjimkou je 100 % u vyrovnávání dodatečných nákladů pro nejvzdálenější regiony, uvedené již v původním návrhu.

Komise hodnotí tuto jednotnou maximální míru kladně a konstatuje, že s výjimkou trvalého a dočasného zastavení rybolovných činností (v návrhu 50 %) jde o snížení oproti původnímu návrhu (tj. mezi 75 % a 100 % pro veškeré ostatní specifické cíle). Toto celkové snížení podílu EU, a tím i vyváženější spolufinancování mezi EU a členskými státy, proto vítá.

·Zvýšení maximální intenzity veřejné podpory u některých opatření, která se týkají loďstva (tj. zvýšení hrubé prostornosti, výměny motorů, prvního pořízení použitého plavidla mladým rybářem), z 30 % na 40 %. Zvýšení dalších měr intenzity podpory až na 100 % u dalších případů spojených např. s inovacemi, společnými výhodami a společnými příjemci.

Komise se domnívá, že míra veřejné podpory by měla být závislá na typu operace či příjemce. Míry vyšší než 50 % by měly být odůvodněny selháním trhu, vysokou přidanou hodnotou nebo společným prospěchem. Komise je toho názoru, že podmínky zahrnuté do politické dohody na tuto věc reagují, zejména pokud jde o 100% míru veřejné podpory u plavidel pro drobný pobřežní rybolov – což je hlavní část preferenčního zacházení u plavidel pro drobný rybolov – a možnost 100% míry veřejné podpory v případech, kdy se v rámci dotčené operace propojuje společný zájem, společný příjemce a inovativní prvky. Komise také vítá nižší míru veřejné podpory (40 %) pro některá individuální opatření týkající se loďstva, neboť jde o individuální investice s omezenou přidanou hodnotou. V tomto ohledu by veřejná podpora měla pákovým účinkem soukromé investice posilovat, nikoli vést k jejich potlačování.

·Upuštění od akčního plánu pro drobný pobřežní rybolov jako samostatného dokumentu, při současném začlenění jeho cílů do všech programových požadavků.

Komise je přesvědčena, že toto řešení bude mít stejný dopad jako navrhovaný akční plán. Členské státy tak budou nuceny zohledňovat specifické potřeby plavidel pro drobný rybolov ve svých analýzách silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb (SWOT) a při popisu typu akcí předpokládaných u jednotlivých specifických cílů. Tím bude v příslušných případech zajištěno, že se s plavidly pro drobný rybolov zachází rozdílně.

·Požadavek, aby členské státy zohlednily ve svém vnitrostátním programu regionální problémy.

Komise zastává názor, že tento nový požadavek, zavedený spolutvůrci právních předpisů, představuje rozumný kompromis mezi zohledněním specifických geograficky podmíněných problémů při přípravě národních programů a vytvářením nepřiměřené administrativní zátěže. Zdůrazňuje, že členské státy by se měly řídit „analýzami mořských oblastí“ 1 , které upozorňují na hlavní problémy na úrovni jednotlivých mořských oblastí a naznačují možná řešení.

·Prováděcí akty (místo původně navrhovaných aktů v přenesené pravomoci) pro vymezení případů nedodržování pravidel stanovených společnou rybářskou politikou.

Komise se domnívá, že tato změna postupu nemá žádný vliv na obsah uvedených aktů.

·Spolunormotvůrci neakceptovali, že 30% klimatický cíl a specifický cíl pro výdaje na biologickou rozmanitost by mohly být stanoveny v samostatném článku, jak bylo požadováno Komisí v návaznosti na dohodu o víceletém finančním rámci.

Přestože nejsou stanoveny žádné závazné cíle pro výdaje v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti jako takové, Komise upozorňuje, že ENRAF musí přispívat k plnění klimatických cílů EU v souvislosti s obecným 30% cílem pro výdaje v oblasti klimatu a musí přispívat k plnění cílů v oblasti biologické rozmanitosti v souvislosti se 7,5–10% cílem stanoveným ve VFR. Komise bude společně s členskými státy v souvislosti s výkonem programů ENRAF pro období 2021–2027 usilovat o dosažení obou těchto cílů.

4.Závěr

Komise podporuje výsledky interinstitucionálních jednání, a může proto přijmout postoj Rady v prvním čtení.

5.PROHLÁŠENÍ KOMISE

Komise učinila tři jednostranná prohlášení a dvě společná prohlášení, která se nacházejí v dodatku.

DODATEK

Prohlášení Komise

Prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o cíli v oblasti výdajů na biologickou rozmanitost

„Evropský parlament, Rada a Evropská komise uznávají potřebu urychleně pokročit v opatřeních na ochranu a zachování mořských a pobřežních ekosystémů a biologické rozmanitosti. Všechny tři instituce se shodly, že řešení úbytku biologické rozmanitosti, ochrana a obnova ekosystémů a/nebo jejich udržování v dobrém stavu budou vyžadovat značné veřejné i soukromé investice na vnitrostátní i evropské úrovni a že významný podíl výdajů ENRAF by měl být investován do biologické rozmanitosti. Všechny tři instituce souhlasí s tím, že Evropská komise bude společně s členskými státy – v rámci výkonu programů ENRAF na období 2021–2027 – usilovat o dosažení celkového cíle v oblasti výdajů na biologickou rozmanitost, uvedeného v 15. bodě odůvodnění.“

Prohlášení Evropské komise o sledování cíle v oblasti výdajů na biologickou rozmanitost

„Evropská komise bude v rámci výkonu programů ENRAF na období 2021–2027 aktivně podporovat členské státy v maximálním využívání opatření zahrnutých do jejich programů, zejména podle článku 25 (ochrana biologické rozmanitosti a ekosystémů), aby bylo dosaženo celkového cíle ohledně výše ročních výdajů poskytovaných v rámci VFR na řešení úbytku biologické rozmanitosti, ochranu a obnovu ekosystémů a udržování ekosystémů v dobrém stavu, následovně: 7,5 % ročních výdajů v rámci VFR na cíle v oblasti biologické rozmanitosti v roce 2024 a 10 % ročních výdajů v rámci VFR na cíle v oblasti biologické rozmanitosti v letech 2026 a 2027.

Komise bude pravidelně sledovat výši těchto výdajů podle celkové výše způsobilých výdajů vykázaných příjemci řídícímu orgánu a podle údajů předložených členským státem. Zjistí-li při tomto sledování nedostatečný pokrok směrem k dosažení celkového cíle, bude aktivně spolupracovat s členskými státy v rámci výročního jednání o přezkumu na přípravě a přijetí nápravných opatření, včetně úpravy programu.“

Prohlášení Komise a Rady o jejich závazku snažit se předcházet přerušení rybolovných činností v rámci dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu

„Rada a Komise jsou i nadále odhodlány snažit se předcházet přerušení rybolovných činností v rámci dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu tím, že budou usilovat o včasné obnovování těchto dohod a jejich prováděcích protokolů.“

Prohlášení Komise o státní podpoře pro obnovu loďstev v nejvzdálenějších regionech

„Komise bere na vědomí dosavadní obtíže při poskytování státní podpory pro obnovu loďstev v nejvzdálenějších regionech. Aby podpořila udržitelný rozvoj těchto regionů, bude se snažit pomáhat členským státům s lepším shromažďováním vědeckých údajů nezbytných pro splnění podmínky způsobilosti, stanovené v pokynech pro státní podporu, s cílem usnadnit uplatňování pokynů pro posuzování státní podpory v odvětví rybolovu a akvakultury v těchto nejvzdálenějších regionech.“

Prohlášení Komise o modernizací stávajících kontrolních nástrojů a používání nových technologií pro sledování

„Komise schválila způsobilost investic do plavidel, které souvisejí s kontrolou a prosazováním práva v odvětví rybolovu, bez ohledu na to, zda jsou či nejsou povinné, a pro všechna rybářská plavidla Unie. Má za to, že tyto investice umožní členským státům, aby plnou měrou využívaly finanční zdroje dostupné v ENRAF pro kontrolu a prosazování práva, plnily své povinnosti vyplývající z nařízení o kontrolním režimu a dalších pravidel společné rybářské politiky a podstatně zlepšily svou kulturu dodržování pravidel v odvětví rybolovu.

Komise kromě toho očekává, že – v rámci probíhajícího přezkumu nařízení o kontrolním režimu – Evropský parlament a Rada podpoří modernizaci stávajících kontrolních nástrojů a využívání nových technologií, které Komise navrhla. To znamená zejména zavedení inteligentních řešení pro sledování a hlášení úlovků u plavidel pro drobný rybolov, instalaci systémů pro nepřetržité sledování výkonu motoru, přechod na plně digitalizované systémy pro zpětnou sledovatelnost zahrnující veškeré produkty rybolovu (čerstvé, mražené i zpracované) a zavedení povinných systémů dálkového elektronického sledování na palubě rybářských plavidel, založených na vyhodnocování rizik, jako jediného účinného způsobu kontroly uplatňování povinnosti vykládky, vedlejšího úlovku a výmětu citlivých druhů.“

(1)    SWD(2020) 206 final.