EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 27.4.2021

COM(2021) 207 final

2021/0107(BUD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na základě
žádosti Německa – EGF/2020/003 DE/GMH Guss

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

SOUVISLOSTI NÁVRHU

1.Pravidla pro poskytování finančních příspěvků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (dále jen „EFG“) jsou stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006 1 (dále jen „nařízení o EFG“) 2 .

2.Dne 15. prosince 2020 podalo Německo žádost EGF/2020/003 DE/GMH Guss o finanční příspěvek z EFG v souvislosti s propouštěním 3 v podniku GMH Guss GmbH v Německu.

3.Po posouzení této žádosti dospěla Komise v souladu se všemi příslušnými ustanoveními nařízení o EFG k závěru, že podmínky pro poskytnutí finančního příspěvku z EFG jsou splněny.

SHRNUTÍ ŽÁDOSTI

POSOUZENÍ ŽÁDOSTI

Postup

4.Německo podalo žádost EGF/2020/003 DE/GMH Guss dne 15. prosince 2020, tj. do dvanácti týdnů ode dne, kdy byla splněna kritéria pro pomoc stanovená v článku 4 nařízení o EFG. Komise ve stejný den potvrdila příjem žádosti a dne 28. prosince 2020 požádala Německo o další informace. Tyto další informace byly poskytnuty do šesti týdnů od vyžádání. Lhůta dvanácti týdnů od obdržení úplné žádosti, během níž by Komise měla dokončit své posouzení, zda žádost vyhovuje podmínkám pro poskytnutí finančního příspěvku, uplyne dne 3. května 2021.

Způsobilost žádosti

Dotčené podniky a příjemci pomoci

5.Žádost se vztahuje na 585 pracovníků propuštěných ze čtyř dceřiných společností podniku GMH Guss GmbH. Tento podnik působí v hospodářském odvětví, které je v rámci klasifikace NACE Revize 2 řazeno do oddílu 24 (Výroba základních kovů). K propouštění došlo v regionech úrovně NUTS 2 Düsseldorf (DEA1) 7 a Arnsberg (DEA5) 8 . Tyto lokality se nacházejí v Porúří, tradiční průmyslové oblasti Severního Porýní-Vestfálska.

Kritéria pro pomoc

6.Německo podalo žádost podle kritérií pro pomoc stanovených v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení o EFG, která vyžadují, aby během referenčního období v délce čtyř měsíců dosáhl počet propuštěných pracovníků nejméně 500 v jednom podniku v členském státě.

7.Čtyřměsíční referenční období v případě této žádosti trvalo od 31. července 2020 do 30. listopadu 2020.

8.Během referenčního období bylo z podniku GMH Guss propuštěno 585 pracovníků.

Stanovení počtu propuštěných pracovníků a případů ukončení činnosti

9.Počet propuštěných pracovníků během referenčního období byl stanoven ode dne, kdy zaměstnavatel v souladu s čl. 3 odst. 1 směrnice Rady 98/59/ES 9 písemně oznámil příslušnému orgánu veřejné moci plánované hromadné propouštění. Německo potvrdilo před datem dokončení posouzení ze strany Komise, že těchto 585 pracovníků bylo skutečně propuštěno.

Způsobilí příjemci pomoci

10.Celkový počet způsobilých příjemců pomoci je 585.

Vztah mezi propouštěním a významnými změnami ve struktuře světového obchodu způsobenými globalizací

11.Německo odůvodňuje vztah mezi propouštěním a významnými změnami ve struktuře světového obchodu způsobenými globalizací tím, že slévárenský průmysl v Německu čelí rozsáhlým výzvám, jako jsou změny v mezinárodním obchodu se zbožím a službami a přesun činností do zemí mimo EU.

12.Ve slévárnách kovů se taví kovy, jež se v tekutém stavu odlévají do různě upravených tvarů. Tento proces je vysoce náročný na pracovní sílu. Ve slévárnách se kovy obvykle odlévají, pokud jsou zapotřebí velmi složité tvary. Slévárny kovů jsou tradičními dodavateli pro jiná výrobní odvětví, zejména pro automobilový průmysl, jakož i pro strojírenství, stavebnictví, ocelářství, energetiku, chemický průmysl a odvětví zdravotnických technologií. V Německu jsou hlavními zákazníky sléváren kovů automobilový průmysl (60 %) a strojírenství (26 %) 10 . Vzhledem k tomu, že slévárny jsou vysoce specializované a svým zákazníkům poskytují výrobky na zakázku, jsou jejich činnosti do velké míry závislé na poptávce konkrétních hlavních zákazníků.

13.Dvě dceřiné společnosti podniku GMH Guss byly dodavateli automobilového průmyslu: jedna byla dodavatelem výrobců automobilů, druhá pak dodavatelem výrobců těžkých nákladních vozidel. Třetí dceřiná společnost byla dodavatelem strojírenského průmyslu se zvláštním zaměřením na stavbu lodí. Čtvrtá dceřiná společnost, stejně jako samotný mateřský podnik, prováděla administrativní služby pro výrobní dceřiné společnosti.

14.Slévárny kovů byly tradičně stavěny v blízkosti jejich hlavních zákazníků s ohledem na potřebu úzké spolupráce při navrhování výrobků na zakázku a na obtížnost přepravy těžkých výrobků. V Německu se proto toto odvětví nachází především v tradičních výrobních regionech. V Severním Porýní-Vestfálsku se vyrobí 25 % německých kovových odlitků 11 .

15.I když bylo Německo v roce 2019 největším producentem výrobků z litého kovu v EU (s více než dvakrát větším objemem výroby než v Itálii a třikrát větším než ve Francii 12 ), jeho podíl na celosvětové produkci činil pouze 5 %, po Číně (45,5 %), Indii (11 %) a USA (8,8 %).

16.Pokud jde o automobilový průmysl jako jednoho z hlavních zákazníků německých sléváren kovů, struktura světového obchodu se v posledních letech dramaticky mění. Zatímco v roce 2000 byla EU vedoucím světovým regionem s 33% podílem na celosvětové automobilové produkci, do roku 2019 její podíl na světovém trhu klesl na 19 %. Nyní kvůli rostoucí poptávce v asijském regionu dominuje celosvětové výrobě automobilů Asie, jejíž podíl na světovém trhu v roce 2019 činil 54 %. Poprvé v historii vyrobili němečtí výrobci automobilů v Číně více vozidel než v Německu. Celkově poklesla výroba automobilů v roce 2019 na nejnižší úroveň od roku 1996 13 .

17.Pokud jde o výrobce těžkých nákladních vozidel, výroba vozidel o hmotnosti více než 3,5 tuny se v Německu snížila téměř o polovinu, a to z 256 131 vozidel v roce 2008 na 133 997 v roce 2019. Světovému trhu nyní dominuje Čína s 40% podílem na celosvětové výrobě a v důsledku nadprodukce prodává těžká nákladní vozidla za vysoce konkurenční ceny, přičemž v mnoha částech světa dochází i k cenovému podbízení vůči cenám konkurentů 14 .

18.Navíc na evropském trhu se v celém automobilovém průmyslu projevuje trend přesouvat výrobu nebo části dodavatelského řetězce do východní Evropy, včetně zemí mimo EU. To platí zejména pro výrobky náročné na pracovní sílu, jako jsou výrobky z litého kovu. Dalším důvodem pro přesun výroby kovových odlitků jsou nižší environmentální normy, zejména v zemích mimo EU 15 .

19.Pokud jde o loďařský průmysl, v letech 2011–2019 se v Evropě v průměru postavilo o polovinu méně lodí za rok, než tomu bylo v období 2002–2010 16 . Světovému trhu nyní dominují asijští výrobci, jejichž tržní podíl činí 84 % 17 .

20.Tyto výzvy spojené s globalizací způsobily značné tlaky na slévárenský průmysl a vedly k tomu, že celková výroba kovových odlitků v Německu mezi lety 2018 a 2019 poklesla o 8,9 % 18 .

21.V rámci oddílu 24 klasifikace NACE – Výroba základních kovů bylo k dnešnímu dni podáno šest žádostí o prostředky z EFG, z nichž čtyři souvisí s globalizací spojenou s obchodem a dvě s celosvětovou finanční a hospodářskou krizí 19 .

Události vedoucí k propouštění a ukončení činnosti

22.Událostmi vedoucími k propouštění jsou insolvenční řízení proti podniku GMH Guss. Jedna dceřiná společnost, Dieckerhoff Guss GmbH, byla zcela uzavřena, ostatní pak byly uzavřeny částečně a fungují pod insolvenční správou. Z 1 000 pracovníků bylo 585 propuštěno. Orgány veřejné moci byly informovány o propouštění ve společnosti Walter Hundhausen GmbH dne 31. července 2020, ve společnosti Dieckerhoff Guss GmbH dne 24. září 2020 a ve zbývajících společnostech dne 5. října 2020.

23.I když podnik GMH Guss již působil v náročném podnikatelském prostředí v důsledku globalizace, jeho problémy vyvrcholily poté, co se hlavní zákazník dceřiné společnosti Walter Hundhausen GmbH, na něhož připadá 60 % její výroby, rozhodl přesunout části svého dodavatelského řetězce do Turecka.

24.Kromě toho otevřel tchajwanský konkurent MEITA dvě slévárny v Obrenovaci v Srbsku. Tyto slévárny, značně subvencované srbskou vládou, zahájily výrobu v roce 2017 a 2019 a vyrábějí zejména pro evropský automobilový průmysl 20 . Díky subvencím a nižším nákladům práce mohla společnost MEITA nabídnout mnohem nižší ceny než její němečtí konkurenti. Hlavní zákazníci z automobilového průmyslu pak v důsledku toho v roce 2019 po dceřiné společnosti podniku GMH Guss, společnosti Dieckerhoff Guss GmbH, požadovali snížení ceny o 30 %, čemuž tato společnost nebyla schopna vyhovět. Ztráta zákazníků, kteří poté uzavřeli smlouvy se srbskými továrnami MEITA, znamenala konec společnosti Dieckerhoff Guss.

25.Sociální partneři se dohodli, že budou vytvořeny čtyři přechodové společnosti, na každou dceřinou společnost podniku GMH Guss jedna 21 . Přechodové společnosti budou řízeny společností BOB Transfer GmbH. Trojstrannou dohodu, podle níž po oficiálním ukončení pracovního poměru v podniku GMH Guss nebo jedné z jeho čtyř dceřiných společností zaměstnanec nastoupí do přechodové společnosti, podepsalo 476 pracovníků.

26.Příspěvky z EFG se použijí na doplnění řádných opatření nabízených přechodovými společnostmi a mohou být použity i na prodloužení trvání jednotlivých opatření. Dne 1. srpna 2020 nastoupilo do první přechodové společnosti 86 pracovníků, zbývající pak nastoupili dne 1. října 2020.

Očekávaný dopad propouštění na místní, regionální nebo národní hospodářství a zaměstnanost

27.Očekává se, že propouštění bude mít značný negativní dopad na místní hospodářství. Porúří je vysoce urbanizovaná průmyslová oblast. Tento tradičně hornický a ocelářský region čelí od 60. let 20. století obrovským strukturálním problémům. Míra nezaměstnanosti soustavně převyšuje průměr Severního Porýní-Vestfálska. Další nepříznivý dopad na trh práce má pandemie COVID-19. Od září 2019 do září 2020 vzrostla nezaměstnanost v Severním Porýní-Vestfálsku z 6,5 % na 7,9 %, v Porúří pak z 9 % na 10,7 %. Většina propuštěných pracovníků se nachází ve druhé polovině své profesní dráhy, má nízkou kvalifikaci a často slabé znalosti němčiny.

Cíloví příjemci pomoci a navržené akce

Cíloví příjemci pomoci

28.Odhadovaný počet propuštěných pracovníků, u nichž se očekává, že se budou účastnit opatření, je 476. Rozdělení pracovníků podle pohlaví, státní příslušnosti a věkové skupiny je následující:

Způsobilost navržených akcí

29.Propuštěným pracovníkům mají být poskytnuty tyto individualizované služby:

–Opatření k prohlubování dovedností: jsou nabízena po sestavení profilu a pohovorech za účelem profesního poradenství. Může jít o individuální nebo skupinové kurzy. Vzhledem k vysokému počtu pracovníků z přistěhovaleckého prostředí budou účastníkům se slabými znalostmi německého jazyka nabídnuty kurzy němčiny.

–Skupiny/workshopy: bude se jednat o fóra koordinovaná zprostředkovatelem, která budou účastníkům pomáhat vyměňovat si nápady a hovořit o svých zkušenostech. Některé skupiny se zaměřují na společné charakteristiky účastníků, jako jsou účastníci z přistěhovaleckého prostředí nebo starší účastníci.

–Odborné poradenství při zakládání podniků: součástí bude balíček poradenských služeb pro pracovníky, kteří se zajímají o založení vlastního podniku. Tyto služby budou zahrnovat individuální i skupinové koučování.

–Pomoc při hledání zaměstnání: profesionální zprostředkovatelé pomohou nalézt případná volná pracovní místa, která dosud nebyla zveřejněna a která by mohla vyhovovat způsobilým pracovníkům.

–Profesní poradenství a orientace: na základě počátečních pohovorů zaměřených na sestavení profilu budou poradci uchazeče nejen informovat o vývoji na trhu práce a možných profesních drahách, ale budou jim také poskytovat motivační a inspirativní pomoc a podporu. Pracovníci by měli být vedeni ke zvyšování kvalifikace, osvojení nových dovedností a účasti na opatřeních v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s cílem nalézt nové zaměstnání, a to případně i v jiném oboru.

–Mezinárodní pracovní poradenství: uchazečům o zaměstnání v jiném členském státě EU budou při hledání pracovního místa nápomocni specializovaní poradci, kteří je budou informovat o pracovních podmínkách v příslušném členském státě a pomohou jim při překladu a uznávání kvalifikací.

–Navazující odborné vedení: pracovníci mohou po nástupu na nové místo využít dalších poradenských služeb, jež mají za cíl usnadnit jim přechod do nového zaměstnání a minimalizovat riziko ztráty pracovního místa.

–Příspěvek na odbornou přípravu: vyplácení příspěvků začíná dnem nástupu pracovníka do přechodové společnosti a končí, jakmile tato osoba přechodovou společnost opustí. Předpokladem pro získání příspěvku je účast na aktivních opatřeních na trhu práce.

30.Opatření jsou v souladu se strategií udržitelnosti Německa.

31.S ohledem na pandemii COVID-19 byla vypracována hygienická koncepce, na jejímž základě jsou opatření realizována a která počítá jak s kurzy on-line, tak s vhodnými prostory pro prezenční kurzy 22 .

32.Navržené akce, které jsou zde popsány, představují aktivní opatření na trhu práce v rámci způsobilých akcí stanovených v článku 7 nařízení o EFG. Tyto akce nenahrazují pasivní opatření sociální ochrany.

33.Německo poskytlo požadované informace o akcích, které jsou pro dotčený podnik povinné podle vnitrostátního práva nebo na základě kolektivních smluv. Rovněž potvrdilo, že finanční příspěvek z EFG nebude takové akce nahrazovat.

Odhadovaný rozpočet

34.Celkové odhadované náklady činí 1 802 845 EUR a sestávají z výdajů na individualizované služby ve výši 1 730 731 EUR a výdajů na přípravné, řídící, informační, propagační, kontrolní a vykazovací činnosti ve výši 72 114 EUR.

35.Celkový požadovaný finanční příspěvek z EFG činí 1 081 706 EUR (60 % celkových nákladů).

36.Náklady na akce uvedené v tabulce výše jakožto akce podle čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení o EFG nepřesahují 35 % celkových nákladů na koordinovaný balíček individualizovaných služeb. Německo potvrdilo, že tyto akce jsou podmíněny aktivní účastí cílových příjemců pomoci na hledání zaměstnání nebo odborné přípravě.

Období způsobilosti výdajů

37.Německo začalo poskytovat individualizované služby cílovým příjemcům pomoci dne 1. srpna 2020. Výdaje na akce jsou proto způsobilé pro finanční příspěvek z EFG od 1. srpna 2020 do 15. prosince 2022.

38.Německu začaly vznikat administrativní výdaje spojené s prováděním EFG dne 1. listopadu 2020. Výdaje na přípravné, řídící, informační a propagační a kontrolní a vykazovací činnosti jsou proto způsobilé pro finanční příspěvek z EFG od 1. listopadu 2020 do 15. června 2023.

Doplňkovost s akcemi financovanými z vnitrostátních fondů nebo fondů Unie

39.Zdroji vnitrostátního předběžného financování nebo spolufinancování jsou spolkový rozpočet a Bundesagentur für Arbeit (německý spolkový úřad práce). Tyto dva vnitrostátní zdroje financují 40 % celkových nákladů opatření financovaných z EFG, jež nabízí přechodová společnost 25 .

40.Německo potvrdilo, že výše popsaná opatření, která získají finanční příspěvek z EFG, neobdrží zároveň finanční příspěvky z jiných finančních nástrojů Unie.

41.Německo uvedlo, že opatření nabízená v rámci EFG doplňují opatření nabízená Evropským sociálním fondem (ESF). Z operačního programu ESF pro Severní Porýní-Vestfálsko jsou spolufinancována některá základní opatření režimu odstupného (Sozialplan), na kterém se dohodli sociální partneři. Německo potvrdilo, že EFG nenahrazuje žádné z těchto opatření.

Postupy pro konzultaci s cílovými příjemci pomoci nebo jejich zástupci, se sociálními partnery a s místními a regionálními orgány

42.Německo uvedlo, že koordinovaný balíček individualizovaných služeb byl vypracován na základě konzultací se všemi dotčenými stranami, zejména sociálními partnery. V rámci plánování opatření podporovaných z EFG jednalo Spolkové ministerstvo práce a sociálních věcí s veřejnými službami zaměstnanosti a společností BOB Transfer GmbH o rozsahu možné podpory z fondu EFG. Sociální partneři případnou žádost o prostředky z EFG od samého počátku podporovali. Byl zřízen monitorovací výbor, který má případná opatření spolufinancovaná z EFG řídit. Kromě představitelů ministerstva práce a sociálních věcí, veřejných služeb zaměstnanosti a přechodové společnosti tvoří monitorovací výbor zástupci sociálních partnerů, odborového svazu IG Metall, likvidátorů propouštějícího podniku a jeho dceřiných společností, jakož i zástupci rad zaměstnanců.

Řídicí a kontrolní systémy

43.Žádost obsahuje popis řídicího a kontrolního systému, který specifikuje povinnosti dotčených orgánů. Německo oznámilo Komisi, že finanční příspěvek bude spravován týmiž subjekty na Spolkovém ministerstvu práce a sociálních věcí („Bundesministerium für Arbeit und Soziales“), které spravují Evropský sociální fond (ESF). U těchto fondů je řídícím orgánem „Gruppe Europäische Fonds für Beschäftigung“ 26 , kontrolním orgánem je pak organizačně nezávislý úřad „Organisationseinheit Prüfbehörde“ 27 . Tyto subjekty také spravovaly předchozí příspěvky pro Německo z EFG. Některé z úkolů řídícího orgánu EFG jsou v rámci správní dohody trvale přeneseny na veřejné služby zaměstnanosti.

Závazky přijaté dotčeným členským státem

44.Německo poskytlo všechny nezbytné záruky týkající se těchto bodů:

–při přístupu k navrženým akcím a jejich provádění budou dodržovány zásady rovného zacházení a nediskriminace,

–byly splněny požadavky stanovené vnitrostátními právními předpisy a právními předpisy EU, které se týkají hromadného propouštění,

–podnik GMH Guss, který pokračoval po propuštění pracovníků ve své činnosti, dodržel své zákonné povinnosti upravující propouštění a své pracovníky příslušným způsobem zabezpečil,

–navržené akce neobdrží finanční podporu z jiných fondů či finančních nástrojů Unie a zamezí se jakémukoliv dvojímu financování,

–navržené akce se budou doplňovat s opatřeními financovanými prostřednictvím strukturálních fondů,

–finanční příspěvek z EFG bude v souladu s procesními a hmotněprávními pravidly Unie pro státní podporu.

ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Rozpočtový návrh

45.EFG nepřekročí maximální roční částku 186 milionů EUR (v cenách roku 2018), jak je stanoveno v čl. 8 odst. 1 nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 28 .

46.Po posouzení žádosti s ohledem na podmínky stanovené v čl. 13 odst. 1 nařízení o EFG a při zohlednění počtu cílových příjemců pomoci, navržených akcí a odhadovaných nákladů navrhuje Komise uvolnit z EFG částku 1 081 706 EUR, která představuje 60 % celkových nákladů na navržené akce, aby se v souvislosti s dotčenou žádostí poskytl finanční příspěvek.

47.Návrh rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG přijme společně Evropský parlament a Rada, jak stanoví bod 9 interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů 29 .

Související akty

48.Současně s tímto návrhem rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě návrh na převod prostředků ve výši 1 081 706 EUR do příslušné rozpočtové položky.

49.Současně s přijetím tohoto návrhu rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG přijme Komise rozhodnutí o poskytnutí finančního příspěvku, a to prostřednictvím prováděcího aktu, který vstoupí v platnost dnem, kdy Evropský parlament a Rada přijmou navržené rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG.

2021/0107 (BUD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na základě
žádosti Německa – EGF/2020/003 DE/GMH Guss

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006 30 , a zejména na čl. 15 odst. 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů 31 , a zejména na bod 9 uvedené dohody,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (dále jen „EFG“) má za cíl poskytovat podporu pracovníkům, kteří byli propuštěni, a osobám samostatně výdělečně činným, které přestaly vykonávat svou činnost, v důsledku významných změn ve struktuře světového obchodu způsobených globalizací, v důsledku pokračující celosvětové finanční a hospodářské krize nebo v důsledku nové celosvětové finanční a hospodářské krize, a pomáhat těmto osobám při jejich opětovném začleňování na trh práce.

(2)EFG nepřekročí maximální roční částku 186 milionů EUR (v cenách roku 2018), jak je stanoveno v čl. 8 odst. 1 nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 32 .

(3)Dne 15. prosince 2020 podalo Německo žádost o uvolnění prostředků z EFG v souvislosti s propouštěním v podniku GMH Guss GmbH v Německu. Tato žádost byla doplněna o další informace poskytnuté v souladu s čl. 8 odst. 3 nařízení (EU) č. 1309/2013. Žádost splňuje požadavky na stanovení výše finančního příspěvku z EFG podle článku 13 nařízení (EU) č. 1309/2013.

(4)V souvislosti s uvedenou žádostí Německa by proto měly být z EFG uvolněny prostředky na poskytnutí finančního příspěvku ve výši 1 081 706 EUR.

(5)Aby byly prostředky z EFG uvolněny co nejdříve, mělo by být toto rozhodnutí použitelné ode dne jeho přijetí,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

V rámci souhrnného rozpočtu Unie na rozpočtový rok 2021 se z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci uvolňuje částka ve výši 1 081 706 EUR v prostředcích na závazky a na platby.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne [datum přijetí] 33*.

V Bruselu dne

(1)    Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 855.

(2)    Nařízení (EU) č. 1309/2013 se vztahuje na všechny žádosti obdržené do 31. prosince 2020.

(3)    Ve smyslu článku 3 nařízení o EFG.

(4)    Nařízení Komise (EU) č. 1046/2012 ze dne 8. listopadu 2012, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS), pokud jde o předání časových řad nového regionálního rozdělení (Úř. věst. L 310, 9.11.2012, s. 34).

(5)    Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1.

(6)    V souladu s čl. 7 odst. 4 nařízení (EU) č. 1309/2013.

(7)    Dceřiné společnosti Friedrich Wilhelms-Hütte Eisenguss GmbH a Friedrich Wilhems-Hütte GmbH v Mülheim an der Ruhr.

(8)    Dceřiná společnost Dieckerhoff Guss GmbH v Gevelsbergu a dceřiná společnost Walter Hundhausen GmbH (jakož i hlavní sídlo podniku GMH Guss GmbH) ve Schwerte.

(9)    Směrnice Rady 98/59/ES ze dne 20. července 1998 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hromadného propouštění (Úř. věst. L 225, 12.8.1998, s. 16).

(10)    Bundesverband der Deutschen Gießerei-Industrie (BDGUss): Die Gießerei-Industrie. Eine starke Branche in Zahlen (2019).

(11)    https://www.bdguss.de/branche/rolle-bedeutung/

(12)    Bundesverband der Deutschen Gießerei-Industrie (BDGUss): Branchenkennzahlen – Die deutsche Gießerei-Industrie (2019).

(13)    https://www.vda.de/de/services/zahlen-und-daten/jahreszahlen/automobilproduktion a https://www.quest-trendmagazin.de/automobilindustrie/internationalisierung/weltregion-automobilproduktion.html

(14)     https://www.oica.net/category/production-statistics/2018-statistics/ ; https://www.acea.be/statistics/article/eu-commercial-vehicle-production

(15)    Výzkum Deutsche Bank (2020): Automobilindustrie – Produktion in China überflügelt heimische Fertigung; Eurofound (2016): ERM report 2016: Globalisation slowdown? Recent evidence of offshoring and reshoring in Europe; Eurofound (2020): ERM report 2020: Restructuring across borders.

(16)    Měřeno v kompenzované hrubé prostornosti (cgt).

(17)    Feldhoff, Thomas (2020): Gießereibranche unter Anpassungsdruck: Ausgewählte Entwicklungstrends.

(18)    Stephen, Sophie (2020): Deutsche Gussproduktion 2019 und Ausblick 2020, in: GIESSEREI, 04/2020.

(19)    https://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=582&langId=cs

(20)    https://www.serbianmonitor.com/en/chinas-mei-ta-opens-second-factory-in-obrenovac/

(21)    Podle německého práva není založení přechodové společnosti povinné. Propouštějící společnost nemá povinnost přispět k vytvoření přechodové společnosti. Bez účasti propouštějící společnosti by se žádná přechodová společnost nevytvořila. Německé sociální právo stanoví právní rámec (§ 110 a 111 SGB III) v případě, že propouštějící podnik nabídne svou účast a sociální partneři se dohodnou na vytvoření přechodové společnosti.

(22)    V případě prezenčních kurzů se k zajištění bezpečnosti ve třídách používají rychlotexty na Covid-19.

(23)    Odhadované náklady na pracovníka byly zaokrouhleny, aby se neuváděla desetinná místa. Toto zaokrouhlení však nemá vliv na celkové náklady každého opatření, které jsou stejné jako v žádosti předložené Německem.

(24)    Celkové částky se z důvodu zaokrouhlení neshodují.

(25)    Poskytování balíčku individualizovaných služeb, který zahrnuje vyplácení příspěvků, jakož i aktivní opatření na trhu práce, může začít, jakmile pracovníci oficiálně nastoupí do přechodové společnosti. Pracovníkům jsou od začátku vypláceny příspěvky na odbornou přípravu („Transferkurzarbeitergeld“), které jsou způsobilé pro podporu z EFG, pokud se propuštění pracovníci účastní opatření aktivní politiky na trhu práce.

(26)    V rámci „Gruppe Europäische Fonds für Beschäftigung“ funguje jako řídící orgán pro EFG „Referat EF 4“, zatímco řídícím orgánem pro ESF je „Referat EF 1“.

(27)    „Organisationseinheit Prüfbehörde“ je nezávislý auditní a kontrolní orgán, který je přímo podřízen nepolitickému státnímu tajemníkovi.

(28)    Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 15.

(29)    Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 29.

(30)    Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 855.

(31)    Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 29.

(32)    Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 15).

(33) *     Datum vloží Evropský parlament před vyhlášením v Úředním věstníku.