EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 23.4.2021

COM(2021) 198 final

2021/0103(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se stanoví opatření pro zachování a řízení zdrojů použitelná v oblasti úmluvy o rybolovu v západním a středním Tichém oceánu a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 520/2007

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

V roce 2019 měla EU pět aktivních rybářských plavidel, která působila v oblasti úmluvy WCPFC. Komise WCPFC je oprávněna přijímat opatření pro zachování a řízení biologických mořských zdrojů spadajících do její působnosti, která jsou pro smluvní strany závazná.

V souladu s čl. 20 odst. 5 úmluvy vstoupí v platnost opatření pro zachování a řízení zdrojů přijatá jako rozhodnutí WCPFC, a to do 60 dnů ode dne přijetí. Před každým zasedáním WCPFC vypracuje Evropská komise jménem EU pokyny pro jednání na základě pětiletého mandátu, který je stanoven rozhodnutím Rady a na základě vědeckého doporučení. Tyto pokyny jsou v souladu s tímto mandátem v pracovní skupině Rady předkládány, projednávány a potvrzovány. S cílem zohlednit vývoj v reálném čase jsou dále upravovány na koordinačních zasedáních s členskými státy, které se konají během výročních zasedání WCPFC.

Každoročního zasedání komise WCPFC se účastní její členové, včetně Evropské unie zastoupené Komisí, a zástupci zúčastněných stran. Všechna opatření jsou závazná, pokud není vznesena námitka na základě úmluvy. Námitka může být následně smluvní stranou stažena, načež je tato strana těmito opatřeními vázána. Řízení o námitce rovněž spadá do působnosti čl. 218 odst. 9 SFEU, neboť opatření pro zachování a řízení zdrojů mají právní účinek, čímž se stávají závaznými pro smluvní strany. Předtím než Komise rozhodne o vznesení námitky proti opatření, požádá příslušné orgány Rady, aby rozhodnutí o vyslovení námitky schválily. V čl. 3 odst. 5 Smlouvy o Evropské unii se stanoví, že EU musí přísně dodržovat mezinárodní právo, včetně dodržování opatření pro zachování a řízení zdrojů. Tento návrh se týká opatření přijatých WCPFC od roku 2008.

Systém opatření pro zachování a řízení zdrojů je zaměřen především na smluvní strany WCPFC, ale ukládá rovněž povinnosti provozovatelům (např. veliteli plavidla). Opatření pro zachování a řízení zdrojů ze strany WCPFC mohou být každoročně měněna, přičemž z historického přehledu zasedání WCPFC vyplývá, že změněna může být jakákoli část těchto opatření. EU musí zajistit dodržování těchto opatření jakožto mezinárodních závazků, jakmile vstoupí v platnost. Cílem tohoto návrhu je proto provést nejnovější verzi opatření pro zachování a řízení zdrojů komise WCPFC. Zahrnuje rovněž mechanismus, který v budoucnu usnadní provádění opatření WCPFC.

Tento návrh stanoví přenesení pravomocí, které mají být Komisi svěřeny podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Tím se zohlední změny opatření WCPFC, u nichž se očekává, že k nim bude docházet často, a zajistí se, aby rybářská plavidla Unie byla postavena naroveň s plavidly ostatních smluvních stran WCPFC. Byly proto stanoveny přenesené pravomoci pro: prohlášení WCPFC o překládce, oznámení o překládkách, osvědčené postupy pro manipulaci s mantovitými a žraloky obrovskými, odkaz na vyobrazení lovných šňůr na žraloky, postupy pro manipulaci s kytovci a mořskými želvami, předkládání informací o plavidlech, požadavky systému sledování plavidel, procentní podíl programu přítomnosti pozorovatelů v rámci regionálního programu pozorování a úkoly pozorovatelů, lhůty pro podávání zpráv, formáty podávání zpráv o překládce a přílohy 1 až 3 týkající se zmírňujících opatření pro ptactvo, označování a dalších specifikací pro plavidla a normy pro automatické lokalizační komunikátory používané v systému sledování plavidel WCPFC.

Lhůty pro podávání zpráv uvedené v tomto návrhu byly stanoveny na základě časového rozvrhu WCPFC. Cílem je umožnit EU neprodleně předkládat zprávy sekretariátu WCPFC.

Návrh úzce sleduje strukturu a znění opatření pro zachování a řízení zdrojů WCPFC s cílem vyhnout se odklonu od mezinárodních závazků EU jakožto smluvní strany a usnadnit používání textu úředníkům, kteří jsou odpovědní za sledování, kontrolu a dohled, jakož i provozovatelům.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

•Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

•Proporcionalita

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

•Konzultace se zúčastněnými stranami

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

•Posouzení dopadů

•Účelnost právních předpisů a zjednodušování

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

•Informativní dokumenty (u směrnic)

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

2021/0103 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se stanoví opatření pro zachování a řízení zdrojů použitelná v oblasti úmluvy o rybolovu v západním a středním Tichém oceánu a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 520/2007

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této Smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 1 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Cílem společné rybářské politiky (SRP), který je vymezen v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 2 , je zajistit takové využívání živých vodních zdrojů, které umožní udržitelné hospodářské, environmentální a sociální podmínky.

(2)Rozhodnutím Rady 98/392/ES 3 schválila Evropská unie Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu a dohodu o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací 4 , které obsahují zásady a pravidla týkající se zachování a řízení živých mořských zdrojů. V rámci širších mezinárodních závazků se Unie podílí na úsilí o zachování populací ryb v mezinárodních vodách.

(3)Rozhodnutím Rady 2005/75/ES 5 schválilo Evropské společenství Úmluvu o zachování a řízení vysoce stěhovavých rybích populací v západním a středním Tichém oceánu (dále jen „úmluva“) a zřídilo Komisi pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu (WCPFC).

(4)Komise WCPFC je oprávněna přijímat právně závazná rozhodnutí (dále jen „opatření pro zachování a řízení zdrojů“, „CMM“) pro zachování rybolovných zdrojů v její působnosti. Tyto akty jsou primárně určeny smluvním stranám WCPFC, nicméně obsahují rovněž povinnosti určené provozovatelům (např. velitelům plavidel).

(5)Po vstupu v platnost jsou opatření WCPFC pro zachování a řízení zdrojů závazná pro všechny smluvní strany WCPFC, včetně Unie.

(6)Zatímco příslušná klíčová ustanovení opatření pro zachování a řízení zdrojů se provádějí každoročně v souvislosti s nařízením o rybolovných právech, zbývající ustanovení byla naposledy provedena prostřednictvím hlavy V nařízení Rady (ES) č. 520/2007 6 , kterým se stanoví určitá technická opatření pro zachování některých populací vysoce stěhovavých druhů. Je proto nezbytné zajistit, aby opatření pro zachování a řízení zdrojů přijatá komisí WCPFC byla plně zavedena do práva Unie, a byla proto prováděna jednotně a účinně v rámci Unie.

(7)Vzhledem k tomu, že rozhodnutí komise WCPFC budou v budoucnu na jejích výročních zasedáních pravděpodobně měněna za účelem rychlého začlenění těchto rozhodnutí do práva Unie a posílení rovných podmínek a další podpory dlouhodobě udržitelného řízení populací, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o následující aspekty: prohlášení komise WCPFC o překládce, oznámení o překládkách, osvědčené postupy pro manipulaci s mantovitými, žraloky obrovskými a dalšími žraloky, odkaz na vyobrazení lovných šňůr na žraloky, postupy pro manipulaci s kytovci a mořskými želvami, předkládání informací o plavidlech, požadavky systému sledování plavidel, procentní podíl programu přítomnosti pozorovatelů v rámci regionálního programu pozorování a úkoly pozorovatelů, lhůty pro podávání zpráv, formáty podávání zpráv o překládce a přílohy 1 až 3 týkající se zmírňujících opatření pro ptactvo, označování a dalších specifikací pro plavidla a normy pro automatické lokalizační komunikátory používané v systému sledování plavidel WCPFC. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 7 . Zejména pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci pak Evropský parlament a Rada obdrží veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, kteří se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují.

(8)Akty v přenesené pravomoci stanovené v tomto nařízení by neměly mít vliv na provádění budoucích změn opatření pro zachování a řízení zdrojů do práva Unie prostřednictvím řádného legislativního postupu.

(9)Ustanovení čl. 4 bodu 4 a článku 28 nařízení Rady (ES) č. 520/2007 by měla být zrušena, neboť ustanovení tohoto nařízení provádějí všechna opatření WCPFC,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1
Předmět

Toto nařízení stanoví opatření pro řízení a zachování rybolovných zdrojů v oblasti, na kterou se vztahuje Úmluva o zachování a řízení vysoce stěhovavých rybích populací v západním a středním Tichém oceánu 8 , a pokud jde o druhy ryb spadající do oblasti působnosti uvedené úmluvy.

Článek 2
Oblast působnosti

Toto nařízení se vztahuje na rybářská plavidla Unie, která provádějí rybolov v oblasti úmluvy.

Článek 3
Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

a)„úmluvou“ se rozumí Úmluva o zachování a řízení vysoce stěhovavých rybích populací v západním a středním Tichém oceánu, v platném znění;

b)„oblastí úmluvy“ se rozumí oblast, na kterou se úmluva vztahuje, jak je popsána v čl. 3 odst. 1;

c)„WCPFC“ se rozumí Komise pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu zřízená dle úmluvy;

d)„rybářským plavidlem Unie“ se rozumí každé plavidlo plující pod vlajkou některého členského státu, které se používá nebo je určeno k rybolovu, včetně podpůrných plavidel, přepravních plavidel a jakýchkoli jiných plavidel, jež jsou přímo zapojena do tohoto rybolovu;

e)„rybolovem“ se rozumí:

–vyhledávání, lov, odlov nebo výlov ryb,

–pokusy o vyhledávání, lov, odlov nebo výlov ryb,

–provozování jakékoli další činnosti, u které lze rozumně očekávat, že jejím výsledkem bude zjištění výskytu, lov, odlov nebo výlov ryb za libovolným účelem,

–umísťování, vyhledávání nebo oprava lovných zařízení s uzavíracím mechanismem nebo souvisejících elektronických zařízení, jako jsou radiové majáky,

–jakékoli činnosti na moři, které přímo podporují nebo připravují některou činnost popsanou v pododstavcích i) až iv), včetně překládek,

–používání jakéhokoli jiného plavidla, dopravního prostředku, letadla nebo vznášedla za účelem některé činnosti popsané v pododstavcích i) až v), kromě případů nouze, kdy se jedná o zdraví a bezpečnost posádky nebo o bezpečnost plavidla;

f)„opatřeními pro zachování a řízení zdrojů“ se rozumí opatření pro zachování a řízení rybolovných zdrojů přijatá komisí WCPFC, která jsou aktuálně v platnosti 9 , v platném znění;

g)„rybolovnými právy“ se rozumí rybolovné kvóty, intenzita rybolovu přidělená členskému státu nebo období zákazu rybolovu, jak je stanoveno v právním aktu Unie, který platí pro oblast úmluvy;

h)„nezpůsobilými k lidské spotřebě“ se rozumí mimo jiné ryby, které:

–jsou zachyceny v síti s košelkovými nevody nebo jsou v ní rozdrceny nebo

–jsou poškozeny v důsledku zpustošení žraloky nebo velrybami nebo

–uhynuly a zkazily se v síti, když porucha lovného zařízení zabránila běžnému vytažení sítě a úlovku, jakož i snaze o vypuštění živých ryb;

i)„nezpůsobilými k lidské spotřebě“ nejsou ryby, které:

–se považují za nežádoucí, pokud jde o velikost, prodejnost nebo druhové složení, nebo

–došlo k jejich zkažení nebo kontaminaci v důsledku jednání nebo opomenutí posádky rybářského plavidla;

j)„zařízením s uzavíracím mechanismem“ se rozumí každý objekt nebo skupina objektů jakékoli velikosti, které byly nebo nebyly použity, ať už jsou živé nebo neživé, včetně bójí, plováků, síťoviny, popruhů, plastů, bambusu, kulatiny a žraloků obrovských plavících se na hladině nebo v její blízkosti, ke kterým se mohou stahovat ryby;

k)„lovem na mělčině“ se rozumí rybolov, při němž většina háčků loví ryby v hloubce menší než 100 metrů;

l)„rejstříkem“ se rozumí rejstřík rybářských plavidel vedený komisí WCPFC;

m)„WIN“ se rozumí identifikační číslo WCPFC;

n)„systémem sledování plavidel“ se rozumí systém satelitního sledování plavidel;

o)„regionálním programem pozorovatelů“ se rozumí systém zřízený komisí WCPFC za účelem shromažďování ověřených údajů o úlovcích, dalších vědeckých údajů a ostatních informací, které se týkající rybolovu v oblasti úmluvy, a sledování provádění opatření pro zachování a řízení zdrojů;

p)„instrumentální bójí“ se rozumí bóje s jasně označeným referenčním číslem, které umožňuje její identifikaci, jež je vybavena satelitním systémem sledování polohy;

q)„datovou bójí“ se rozumí plovoucí zařízení, buď unášené, nebo ukotvené, které je používáno vládními nebo uznávanými vědeckými organizacemi nebo subjekty za účelem elektronického shromažďování a měření údajů o životním prostředí, a nikoli pro účely rybolovných činností;

r)„prohlášením WCPFC o překládce“ se rozumí dokument obsahující informace z přílohy I k opatřením CMM 2009-06 v platném znění;

s)„oblastí východního volného moře“ se rozumí oblast volného moře ohraničená výlučnou ekonomickou zónou Cookových ostrovů na západě, Francouzskou Polynésií na východě a Kiribati na severu, se zeměpisnými souřadnicemi stanovenými v opatření CMM 2016-02;

t)„mantovitými“ se rozumí druhy čeledi Mobulidae, mezi které patří manty obrovské a manty velké;

u)„ALC“ se rozumí „automatický indikátor polohy“, což je vysílač družicového určování polohy v téměř reálném čase;

v)„výměty“ se rozumí úlovky, které se vracejí zpět do moře;

w)„pověřeným inspektorem“ se rozumí inspektor smluvní strany WCPFC, jehož totožnost byla sdělena komisi WCPFC;

x)„pověřeným inspektorem Unie“ se rozumí inspektor Unie, jehož totožnost byla sdělena komisi WCPFC v souladu s článkem 121 nařízení (EU) č. 404/2011.

Článek 4
Oprávnění

1.Členské státy řídí počet oprávnění k rybolovu a úroveň rybolovu v souladu s rybolovnými právy.

2.Každé oprávnění stanoví pro rybářské plavidlo Unie, pro které je vydáno:

a)konkrétní oblasti, druhy ryb a období, pro něž povolení platí;

b)povolené činnosti rybářského plavidla Unie;

c)zákaz rybolovu, uchovávání na palubě, překládky nebo vykládky prováděné plavidlem v oblastech spadajících pod vnitrostátní jurisdikci jiného státu, s výjimkou případů na základě licence, povolení nebo oprávnění, které může tento jiný stát požadovat;

d)požadavek, aby rybářské plavidlo Unie mělo na palubě oprávnění vydané podle tohoto odstavce nebo jeho ověřenou kopii; veškeré licence, povolení nebo oprávnění nebo jejich ověřenou kopii vydané pobřežním státem, jakož i platné osvědčení o registraci plavidla.

KAPITOLA II
OPATŘENÍ PRO ZACHOVÁNÍ A ŘÍZENÍ ZDROJŮ

Článek 5
Uchovávání úlovků při lovu tropických tuňáků pomocí košelkových nevodů

1.Plavidla Unie lovící košelkovými nevody ve výlučných ekonomických zónách a na volném moři v oblasti úmluvy, které jsou vymezeny 20° s. š. a 20° j. š., uchovávají na palubě všechny úlovky tuňáka velkookého, tuňáka pruhovaného a tuňáka žlutoploutvého s těmito výjimkami:

a)pokud při závěrečném ponoření sítí určitého výjezdu nezbývá dostatek místa pro uskladnění všech ryb ulovených při tomto ponoření sítí, mohou být přebytečné ryby odlovené při posledním ponoření sítí přemístěny na jiné plavidlo, které provádí rybolov košelkovými nevody, a uchovány na palubě za předpokladu, že to není podle platných vnitrostátních právních předpisů zakázáno, nebo

b)pokud jsou ryby nevhodné pro lidskou spotřebu nebo

c)pokud nastane závažná porucha zařízení.

2.Pokud velitel rybářského plavidla Unie rozhodne, že by ryby neměly být vytaženy na palubu z důvodů souvisejících s jejich velikostí, prodejností nebo druhovým složením, ryby se vypustí před úplným stažením sítě a před vytažením více než poloviny sítě.

3.Pokud velitel rybářského plavidla Unie rozhodne, že by ryby neměly být vytaženy na palubu, protože byly uloveny během posledního ponoření sítí při výjezdu a není k dispozici dostatečný úložný prostor pro všechny ryby ulovené při tomto ponoření sítí, může být proveden výmět těchto ryb za předpokladu, že:

a)velitel a posádka se pokusí co nejdříve vypustit ryby živé;

b)po výmětu se neprovádí žádný další rybolov, dokud nejsou ryby na palubě rybářského plavidla vyloženy nebo přeloženy.

4.Výmět ryb z rybářských plavidel Unie se provede až poté, co pozorovatel z regionálního programu pozorování odhadne druhové složení ryb, jejichž výmět se provádí.

5.Do 48 hodin po každém výmětu předloží členský stát sekretariátu WCPFC zprávu, jejíž kopii zároveň předloží Komisi, přičemž tato zpráva obsahuje následující informace:

a)jméno, vlajka a identifikační číslo WCPFC rybářského plavidla, jméno a státní příslušnost velitele;

b)číslo licence;

c)jméno pozorovatele na palubě;

d)datum, čas a místo (zeměpisná šířka/délka) výmětu;

e)datum, čas a místo (zeměpisná šířka/délka) a typ ponoření sítí (unášené zařízení s uzavíracím mechanismem, ukotvené zařízení s uzavíracím mechanismem, rybolov ve volných hejnech);

f)důvod pro výmět ryb, včetně prohlášení o stavu vytažení sítí, pokud byl výmět proveden v souladu s čl. 7 odst. 4;

g)odhadované množství a druhové složení výmětů;

h)odhadované množství a druhové složení ryb ponechaných z tohoto ponoření sítí;

i)pokud byl proveden výmět ryb v souladu s odstavcem 3, prohlášení, že dokud nebude úlovek na palubě vyložen, nebude prováděn žádný další rybolov, a

j)jakékoli další informace, které velitel plavidla považuje za důležité.

6.Velitel rybářského plavidla Unie poskytne pozorovateli z regionálního programu pozorování, který je na palubě, tištěnou kopii informací popsaných v odstavci 5.

Článek 6
Sledování a kontrola rybolovu tropických tuňáků pomocí košelkových nevodů

1.Bez ohledu na článek 26 se četnost vyhledávání polohy plavidla v rámci systému sledování plavidel během období zákazu rybolovu, který se provádí pomocí zařízení s uzavíracím mechanismem podle definice v rybolovných právech, zvyšuje na každých 30 minut.

2.Plavidla Unie lovící košelkovými nevody nesmějí během období zákazu rybolovu pomocí zařízení s uzavíracím mechanismem používat manuální podávání hlášení.

3.Pokud u sekretariátu WCPFC dojde k přerušení automatického příjmu polohy v rámci systému sledování rybářských plavidel Unie, nebude dán plavidlu příkaz k návratu do přístavu, dokud sekretariát WCPFC nevyčerpá všechny přiměřené kroky k tomu, aby obnovil běžný automatický příjem polohy v rámci systému sledování plavidel.

4.Plavidla lovící košelkovými nevody mají na palubě pozorovatele z regionálního programu pozorování, pokud toto plavidlo loví v oblasti vymezené 20° s. š. a 20° j. š. v některé z následujících situací:

a)na volném moři nebo

b)na volném moři a ve vodách spadajících do jurisdikce jednoho nebo více pobřežních států

c)nebo ve vodách spadajících do jurisdikce dvou nebo více pobřežních států.

Článek 7
Zařízení s uzavíracím mechanismem a instrumentální bóje při rybolovu tropických tuňáků pomocí košelkových nevodů

1.Provedení a konstrukce zařízení s uzavíracím mechanismem, která mají být použita v oblasti úmluvy nebo která jsou v rámci této oblasti unášena, musí splňovat tyto specifikace:

a)je-li plovoucí nebo trupová část (plochá nebo s válcovou konstrukcí) zařízení s uzavíracím mechanismem pokryta sítí s kosočtvercovými oky, musí být velikost napnutého oka menší než 7 cm (2,5 palce) a síť s kosočtvercovými oky musí být dobře ovinuta kolem celého trupu tak, aby při použití zařízení s uzavíracím mechanismem pod ním nevisela žádná síťovina;

b)používá-li se síť s kosočtvercovými oky, musí být velikost napnutého oka menší než 7 cm (2,5 palce) nebo musí být těsně svázána ve svazcích neboli „párcích“ s dostatečnou hmotností na jejich konci, aby síťovina zůstala ve vodním sloupci natažená. Alternativně lze použít jediný zatížený dílec o velikosti ok menší než 7 cm (2,5 palce) nebo pevnou plachtu (např. z plátna nebo nylonu).

2.Během období zákazu rybolovu pomocí zařízení s uzavíracím mechanismem, která stanoví akty Unie o přidělování rybolovných práv, se plavidlům Unie lovícím košelkovými nevody, včetně všech jejich lovných zařízení nebo člunů, zakazuje ponořování sítí blíže než ve vzdálenosti jedné námořní míle od zařízení s uzavíracím mechanismem.

3.Rybářská plavidla Unie se nepoužívají ke shromažďování ryb ani k přemísťování shromážděných ryb, včetně používání podvodních světel a shazování návnad.

4.Rybářské plavidlo Unie nevytáhne zařízení s uzavíracím mechanismem nebo související elektronické zařízení v době jejich zákazu, s výjimkou případů, kdy:

a)jsou zařízení s uzavíracím mechanismem nebo související elektronické zařízení vytažena a ponechána na palubě plavidla až do vykládky nebo do konce období zákazu rybolovu pomocí zařízení s uzavíracím mechanismem a

b)rybářské plavidlo Unie neponoří sítě buď po dobu 7 dnů po vytažení, nebo v okruhu 50 námořních mil od místa vytažení zařízení s uzavíracím mechanismem.

5.Nad rámec ustanovení odstavce 4 rybářská plavidla Unie nepůsobí ve vzájemné spolupráci za účelem odlovu nashromážděných ryb.

6.Rybářská plavidla Unie neponoří během období zákazu sítě do vzdálenosti jedné námořní míle od místa, kde bylo zařízení s uzavíracím mechanismem vytaženo jiným plavidlem během 24 hodin před ponořením sítí.

7.Odstavce 2 až 6 se rovněž vztahují na zařízení s uzavíracím mechanismem na volném moři.

8.Členské státy zajistí, aby jejich plavidla působící ve vodách pobřežního státu dodržovala právní předpisy tohoto pobřežního státu, které se týkají správy zařízení s uzavíracím mechanismem, včetně jeho sledování.

Článek 8
Instrumentální bóje

Instrumentální bóje se aktivuje výhradně na palubě plavidla, které loví pomocí košelkových nevodů.

Článek 9
Datové bóje

1.Rybolov ve vzdálenosti do jedné námořní míle od datové bóje nebo interakce s ní jsou zakázány. Tento zákaz zahrnuje obklopení bóje rybolovným zařízením; připoutání nebo připevnění plavidla nebo jakéhokoli rybolovného zařízení, části nebo kusu plavidla k datové bóji nebo jejímu kotvení nebo přeřezání kotevního lana datové bóje.

2.Jestliže se rybářské plavidlo Unie do datové bóje zaplete, musí být zapletené rybolovné zařízení odstraněno s co nejmenším poškozením datové bóje.

3.Velitel rybářského plavidla Unie ohlásí členskému státu vlajky všechna tato zapletení s uvedením data, místa a povahy zapletení spolu s veškerými identifikačními informacemi na datové bóji. Tento členský stát vlajky zašle toto hlášení neprodleně Komisi.

4.Bez ohledu na odstavec 1 mohou do vzdálenosti jedné námořní míle od datové bóje provozovat svá rybářská plavidla programy vědeckého výzkumu, které jsou oznámeny Komisi a jsou jí schválené, pokud s těmito datovými bójemi neinteragují, jak je popsáno v odstavci 1.

Článek 10
Oblast zvláštní správy v oblasti východního volného moře

1.Velitelé rybářských plavidel Unie, která provozují rybolov v oblasti východního volného moře, nahlásí zpozorování každého rybářského plavidla svému členskému státu vlajky, Komisi a sekretariátu WCPFC. Tyto informace by měly zahrnovat: datum a čas (UTC), polohu (skutečné stupně), azimut, označení, rychlost (v uzlech) a typ plavidla. Rybářská plavidla zajistí, aby tyto informace byly předány do šesti hodin od zpozorování.

2.Sousední pobřežní státy nebo území obdrží průběžné údaje ze systému sledování plavidel v téměř reálném čase.

Článek 11 
Překládka

1.Všechny překládky prováděné v oblasti úmluvy, které se týkající vysoce stěhovavých druhů, na něž se úmluva vztahuje, se uskuteční v přístavu a budou zváženy v souladu s článkem 60 nařízení (ES) č. 1224/2009 10 .

2.Členské státy hlásí překládky provedené plavidly, která plují pod jejich vlajkou, pokud není příslušné plavidlo provozováno v rámci nájmu, pronájmu nebo jiných podobných mechanismů jako nedílná součást domácího loďstva pobřežního státu v oblasti úmluvy.

3.Velitel rybářského plavidla Unie, které vykládá produkty rybolovu vysoce stěhovavých rybích populací, na něž se vztahuje úmluva a byly získány v její oblasti během překládky v přístavu nebo mimo oblast úmluvy WCPFC, vyplní prohlášení WCPFC o překládce, včetně informací stanovených v příloze I k opatření CMM 2009-06, a to pro každou překládku úlovků získaných v oblasti úmluvy. Prohlášení WCPFC o překládce se zašle příslušnému orgánu členského státu plavidla.

4.Velitel rybářského plavidla Unie, které přijímá produkty rybolovu vysoce stěhovavých rybích populací, na něž se vztahuje úmluva a byly získány v její oblasti během překládky v přístavu nebo mimo oblast úmluvy WCPFC, vyplní prohlášení WCPFC o překládce, včetně informací stanovených v příloze I k opatření CMM 2009-06, a to pro každou překládku úlovků získaných v oblasti úmluvy. Prohlášení WCPFC o překládce se zašle příslušnému orgánu jeho členského státu.

5.Členské státy vlajky potvrdí tyto údaje v souladu s článkem 109 nařízení (ES) č. 1224/2009, a je-li to možné, opraví informace obdržené od plavidel provádějících překládku, přičemž použijí všechny dostupné informace, jako jsou údaje o úlovcích a intenzitě rybolovu, údaje o poloze, zprávy pozorovatelů a údaje ze sledování v přístavu.

Článek 12
Překládka na plavidla nesmluvní strany a z těchto plavidel

1.Rybářská plavidla Unie se nesmějí zúčastnit překládky na plavidlo plující pod vlajkou třetí strany nebo z tohoto plavidla, pokud nebylo tomuto plavidlu vydáno povolení na základě rozhodnutí WCPFC, například pokud jde o:

a)přepravní plavidlo nesmluvní strany, které je v rejstříku, nebo

b)rybářské plavidlo nesmluvní strany, které má licenci k rybolovu ve výlučné ekonomické zóně smluvní strany v souladu s rozhodnutím WCPFC.

2.V situaci, která je uvedena v odstavci 1, zašle velitel přepravního plavidla Unie nebo najímajícího členského státu příslušnému orgánu členského státu vlajky prohlášení WCPFC o překládce, přičemž se použije čl. 11 odst. 5.

KAPITOLA III

OCHRANA MOŘSKÝCH DRUHŮ

Článek 13
Mantovití

1.Je zakázáno zaměřovat se na mantovité prostřednictvím rybolovu nebo záměrného ponořování sítí.

2.Zakazuje se rovněž uchovávat na palubě, překládat, vykládat nebo nabízet k prodeji jakékoli části nebo celé upravené tělo mantovitých.

3.Rybářské plavidlo Unie zajistí v maximální možné míře okamžité vypuštění živých a nezraněných mantovitých, a to způsobem, který povede k co nejmenšímu poškození uloveného exempláře. Rybářská plavidla Unie přijmou veškerá přiměřená opatření k tomu, aby uplatnila postupy při manipulaci uvedené v příloze 1 k opatření CMM 2019-05, přičemž zohlední bezpečnost posádky.

4.Bez ohledu na odstavec 3, v případě mantovitých, které jsou uloveny neúmyslně a vyloženy jako součást činnosti plavidla lovícího košelkovými nevody, musí plavidlo v místě vykládky nebo překládky předat všechny exempláře mantovitých příslušným orgánům nebo případně provést výmět. Mantovití předaní tímto způsobem nesmí být prodáni ani směněni jako zboží, ale mohou být darováni za účelem domácí lidské spotřeby.

5.Tyto úlovky se vykazují v lodním deníku v souladu s článkem 14 nařízení (ES) č. 1224/2009, včetně stavu při vypuštění (mrtvý nebo živý).

Článek 14
Obecné opatření na ochranu žraloků

1.Plavidla Unie lovící tuňáky a marlíny na dlouhou lovnou šňůru nesmějí používat odbočné šňůry vedoucí přímo od plováků s dlouhými šňůrami ani háčkové šňůry, tzv. žraločí šňůry, jak je znázorněno v příloze I opatření CMM 2019-04.

2.Rybářská plavidla Unie přijmou veškerá přiměřená opatření, aby se řídila pokyny pro rybolov pomocí dlouhých lovných šňůr i košelkových nevodů, pokud jde o osvědčené postupy při manipulaci se žraloky 11 , které přijala komise WCPFC.

Článek 15
Žraloci dlouhoploutví

3.Zakazuje se uchovávat na palubě, překládat, skladovat na rybářském plavidle, vykládat nebo nabízet k prodeji celé žraloky dlouhoploutvé nebo jejich části.

4.Každý ulovený žralok dlouhoploutvý se vypustí co nejdříve poté, co se dostane k boku plavidla, a to způsobem, který má za následek co nejmenší poškození žraloka.

5.Pozorovatelé z regionálního programu pozorování mohou odebírat biologické vzorky žraloků dlouhoploutvých, kteří jsou při vytažení sítě uhynulí, pokud jsou tyto vzorky součástí výzkumného projektu, který schválil vědecký výbor WCPFC.

6.Náhodné úlovky žraloka dlouhoploutvého se vykazují v lodním deníku v souladu s článkem 14 nařízení (ES) č. 1224/2009, včetně stavu při vypuštění (mrtvý nebo živý).

Článek 16
Žraloci obrovští

1.Je zakázáno nasadit košelkový nevod na hejno tuňáků přidružené ke žraloku obrovskému, jestliže je žralok obrovský spatřen před zahájením nasazení.

2.V případě, že je žralok obrovský nezáměrně obklíčen v síti košelkového nevodu, plavidlo Unie:

a)zajistí, aby byly podniknuty všechny přiměřené kroky k zajištění jeho bezpečného vypuštění, a

b)ohlásí incident příslušnému orgánu členského státu vlajky, včetně počtu jedinců, podrobností o tom, jak a proč k obklíčení došlo, kde k němu došlo, kroků podniknutých k zajištění bezpečného vypuštění a posouzení životních projevů žraloka obrovského při vypuštění (včetně toho, zda byl živočich vypuštěn živý, ale následně uhynul).

3.Při přijímání opatření k zajištění bezpečného vypuštění žraloka obrovského podle odst. 2 písm. a) přijmou rybářská plavidla Unie veškerá přiměřená opatření, aby se řídila pokyny pro osvědčené postupy manipulace se žraloky obrovskými 12 , které přijala komise WCPFC.

4.Náhodné úlovky žraloka obrovského se vykazují v lodním deníku v souladu s článkem 14 nařízení (ES) č. 1224/2009, včetně stavu při vypuštění (mrtvý nebo živý).

Článek 17
Žraloci hedvábní

1.Zakazuje se uchovávat na palubě, překládat, skladovat na rybářském plavidle nebo vykládat celé žraloky hedvábné nebo jejich části.

2.Ulovený žralok hedvábný se vypustí co nejdříve poté, co se dostane k boku plavidla, a to způsobem, který má za následek co nejmenší poškození žraloka.

3.Náhodné úlovky žraloka hedvábného se vykazují v lodním deníku v souladu s článkem 14 nařízení (ES) č. 1224/2009, včetně stavu při vypuštění (mrtvý nebo živý).

4.Členské státy odhadnou pomocí údajů shromážděných z programů pozorovatelů a jiných prostředků, jako jsou lodní deníky rybolovu nebo elektronické sledování, počet vypuštěných žraloků hedvábných, kteří byli uloveni, včetně jejich stavu po vypuštění (mrtví nebo živí), a oznámí tyto informace Komisi v souladu s článkem 37.

5.Pozorovatelé z regionálního programu pozorování mohou odebírat biologické vzorky žraloků hedvábných, kteří jsou při vytažení sítě uhynulí, pokud jsou tyto vzorky součástí výzkumného projektu, který schválil vědecký výbor WCPFC.

Článek 18
Kytovci

1.Je zakázáno nasadit košelkový nevod na hejno tuňáků přidružené ke kytovci, jestliže je živočich spatřen před zahájením nasazení.

2.V případě, že je kytovec nezáměrně obklíčen v síti košelkového nevodu, plavidlo Unie zajistí, aby byly podniknuty všechny přiměřené kroky k zajištění jeho bezpečného vypuštění. To zahrnuje zastavení navíjení sítě a opětovné zahájení rybolovných operací až poté, co je živočich vypuštěn a nadále mu nehrozí opětovný odlov.

3.Náhodné úlovky kytovců se vykazují v lodním deníku v souladu s článkem 14 nařízení (ES) č. 1224/2009, včetně stavu při vypuštění (mrtví nebo živí).

4.Při přijímání opatření k zajištění bezpečného vypuštění kytovce podle odstavce 2 přijmou rybářská plavidla Unie veškeré přiměřené kroky, aby se řídila pokyny přijatými komisí WCPFC. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 46 za účelem změny nebo doplnění tohoto nařízení o přílohu, která obsahuje pokyny komise WCPFC.

Článek 19
Zmírňující opatření pro mořské ptáky

1.Plavidla Unie lovící pomocí dlouhých lovných šňůr jižně od 30° jižní šířky použijí buď:

a)alespoň dvě ze tří zmírňujících opatření: zatížené vedlejší udice (návazce); noční instalaci zařízení nebo šňůry tori (šňůry na plašení ptáků) nebo

b)zařízení na krytí háčků.

2.Plavidla Unie lovící pomocí dlouhých lovných šňůr mezi rovnoběžkami 25° a 30° jižní šířky použijí jedno z následujících zmírňujících opatření: zatížené vedlejší udice (návazce); šňůry na plašení ptáků nebo zařízení na krytí háčků.

3.Plavidla Unie, která loví pomocí dlouhých lovných šňůr o celkové délce 24 metrů nebo větší severně od 23° severní šířky, použijí nejméně dvě zmírňující opatření uvedená v tabulce 1 přílohy 1 tohoto nařízení, včetně alespoň jednoho ze sloupce A.

4.Šňůry na plašení ptáků lze použít pouze v souladu se specifikacemi uvedenými v příloze 1 tohoto nařízení.

5.Tyto interakce se vykazují v lodním deníku v souladu s článkem 14 nařízení (ES) č. 1224/2009, včetně stavu při vypuštění (mrtvý nebo živý).

Článek 20
Mořské želvy

1.Rybářské plavidlo Unie vezme na palubu každou ulovenou mořskou želvu s krunýřem, která je komatózní nebo neaktivní, a to co nejdříve po odlovu, a před jejím návratem do vody zajistí její zotavení, včetně poskytnutí resuscitace. Velitelé a provozovatelé rybářských plavidel Unie zajistí, aby posádka věděla o vhodných zmírňujících a manipulačních technikách, které jsou popsány v pokynech komise WCPFC pro manipulaci s mořskými želvami 13 .

2.Plavidla Unie lovící košelkovými nevody:

a)se vyhnou obklíčení mořských želv, a pokud je mořská želva neúmyslně obklíčena nebo se zamotá do sítě, přijmou proveditelná opatření k bezpečnému vypuštění želvy;

b)vypustí všechny mořské želvy, u nichž bylo pozorováno, že jsou uvězněny v zařízeních s uzavíracím mechanismem nebo jiném lovném zařízení;

c)zajistí, aby v případě, že se mořská želva zamotá do sítě, bylo navíjení sítě zastaveno, jakmile se želva vynoří z vody; vysvobodí želvu, aniž by ji zranili, předtím než znovu začnou navíjet síť a v proveditelné míře napomohou při zotavení želvy před jejím návratem do vody;

d)případně s sebou vozí a používají ponorné sítě pro manipulaci se želvami.

3.Plavidla Unie lovící na dlouhou lovnou šňůru přijmou veškerá přiměřená opatření, aby zajistila, že při převážení a používání nástrojů na odříznutí lovné šňůry a na vyjmutí háčku za účelem manipulace s mořskými želvami a jejich okamžitého vypuštění do moře budou maximálně dodržovány pokyny WCPFC uvedené v odstavci 1.

4.Plavidla Unie lovící na dlouhou lovnou šňůru, která provádějí rybolov v mělkých vodách, použijí alespoň jeden z následujících tří způsobů ke zmírnění následků zachycení mořských želv:

a)používají pouze velké kruhové háčky, což jsou rybářské háčky, které mají obvykle kruhový nebo oválný tvar a které jsou původně navrženy a vyrobeny tak, že je špička obrácena kolmo zpět na dřík. Tyto háčky musí mít odsazení nepřesahující 10 stupňů;

b)používají jako návnadu pouze ryby řádu ostnoploutvých;

c)používají jakékoli jiné opatření, zmírňovací program nebo činnost, které byly přezkoumány vědeckým výborem WCPFC a Výborem pro technické otázky a dohled nad dodržováním povinností WCPFC a schváleny komisí WCPFC tak, aby bylo možné snížit míru interakce (pozorovaná množství na počty lovných háčků) želv při rybolovu na dlouhé lovné šňůry v mělkých vodách.

5.Požadavky odstavce 4 se nevztahují rybolov na dlouhé lovné šňůry v mělkých vodách, při němž je zjištěná průměrná míra interakce mořských želv nižší než 0,019 mořských želv (všech druhů dohromady) na 1 000 háčků za předchozí tři po sobě jdoucí roky a míra přítomnosti pozorovatelů činí nejméně 10 % během každého z těchto tří let.

Článek 21
Vypouštění plastů do moře

Rybářským plavidlům Unie je zakázáno vypouštět do moře plasty, které netvoří lovné zařízení (včetně plastových obalů, předmětů obsahujících plasty a polystyrenu).

KAPITOLA IV

POŽADAVKY NA PLAVIDLA A PRONÁJEM 

Článek 22
Rejstřík rybářských plavidel

1.Členský stát zajistí, aby byla plavidla zapsána do rejstříku rybářských plavidel v souladu s požadavky tohoto nařízení.

2.Má se za to, že rybářské plavidlo Unie, které není zapsáno v rejstříku, nemá oprávnění lovit, uchovávat na palubě, překládat, přepravovat ani vykládat vysoce stěhovavé populace ryb v oblasti úmluvy.

3.Členské státy oznámí Komisi veškeré faktické informace, které ukazují, že existuje důvodné podezření, že určité plavidlo není plavidlem zapsaným v rejstříku a je nebo bylo zapojeno do rybolovu nebo překládky vysoce stěhovavých rybích populací v oblasti úmluvy.

Článek 23
Předkládání informací o plavidle

1.Každý členský stát vlajky předloží Komisi v elektronické podobě následující informace, které se týkají každého plavidla uvedeného v rejstříku:

a)jméno rybářského plavidla, registrační číslo, identifikační číslo WCPFC (WIN), předchozí jména (jsou-li známa) a domovský přístav;

b)jméno a adresu vlastníka nebo vlastníků;

c)jméno a státní příslušnost velitele;

d)předchozí vlajku (pokud existovala);

e)mezinárodní rádiovou volací značku;

f)typy a čísla komunikace plavidla (čísla Inmarsat A, B a C a satelitní telefonní číslo);

g)barevnou fotografii plavidla;

h)kde a kdy bylo plavidlo postaveno;

i)druh plavidla;

j)běžné složení posádky;

k)typ metody nebo metod rybolovu;

l)délku (uveďte typ a metriku);

m)boční výšku (uveďte metrickou jednotku);

n)šířku (uveďte metrickou jednotku);

o)hrubou registrovanou prostornost (GRT) nebo hrubou prostornost (GT);

p)výkon hlavního motoru nebo motorů (uveďte metrickou jednotku);

q)nosnost, včetně typu mrazicího zařízení, kapacity a počtu, kapacitu prostoru pro skladování ryb a kapacitu mrazicích komor (uveďte metrickou jednotku);

r)formu a číslo oprávnění uděleného státem vlajky, včetně zvláštních oblastí, druhů a časových období, pro něž je platné, a

s)číslo Mezinárodní námořní organizace (IMO) nebo číslo rejstříku Lloyd’s.

2.Členské státy oznámí Komisi změny uvedené v odstavci 1 výše a každé rybářské plavidlo, které má být zapsáno do rejstříku nebo z rejstříku vymazáno, do 12 dnů po jakékoli změně a v každém případě nejpozději 7 dnů před zahájením rybolovných činností, které příslušné plavidlo provádí v oblasti úmluvy.

3.Členské státy předloží Komisi informace požadované Komisí, pokud jde o rybářská plavidla zapsaná v rejstříku rybářských plavidel, a to nejpozději do 7 dnů od této žádosti.

4.Do 1. června každého roku předloží každý členský stát Komisi seznam všech plavidel, která se kdykoli během předchozího kalendářního roku objevila v rejstříku, spolu s číslem WIN každého plavidla, přičemž uvede, zda jednotlivé plavidlo lovilo vysoce stěhovavé rybí populace v oblasti úmluvy mimo oblast vnitrostátní jurisdikce tohoto státu. Tato informace se vyjádří takto: plavidlo a) lovilo, nebo b) nelovilo.

5.Členské státy, které provozují, pronajímají, najímají nebo mají obdobná ujednání, která vedou k tomu, že povinnosti týkající se hlášení údajů jsou svěřeny jiné straně než státu vlajky, přijmou opatření s cílem zajistit, aby stát vlajky mohl plnit své povinnosti podle odstavce 4.

6.Členské státy předloží Komisi úplné údaje z rejstříku rybářských plavidel, které splňují specifikace struktury a formátu přílohy 1 opatření CMM 2014-03, a předloží fotografie plavidel, které splňují specifikace přílohy 2 opatření CMM 2014-03.

7.Údaje z rejstříku plavidla se předkládají Komisi elektronickou cestou, která splňuje specifikace pro elektronické formátování uvedené v příloze 3 opatření CMM 2014-03.

Článek 24
Doplňování paliva

1.Členské státy zajistí, aby jejich rybářská plavidla zajišťovala doplňování paliva, bylo jim doplňováno palivo nebo byla jinak podporována pouze ve vztahu k:

a)rybářským plavidlům pod vlajkou smluvních stran nebo

b)rybářským plavidlům pod vlajkou nesmluvních stran, pokud jsou tato plavidla zapsána v rejstříku, nebo rybářským plavidlům provozovaným nesmluvními stranami na základě nájmu, pronájmu nebo podobných ujednání a v souladu s opatřeními pro zachování a řízení zdrojů.

Článek 25
Značení a identifikace rybářských plavidel

1.Odchylně od čl. 6 písm. c) prováděcího nařízení Komise (EU) č. 404/2011 14 musí být rybářská plavidla Unie, která působí v oblasti úmluvy, označena pro účely identifikace rádiovými volacími značkami (IRCS) Mezinárodní telekomunikační unie.

2.Rybářská plavidla Unie musí splňovat ostatní požadavky na označení a technické specifikace stanovené v příloze 2 tohoto nařízení.

Článek 26
Systém sledování plavidel

1.Rybářská plavidla Unie provozující rybolov v oblasti úmluvy používají dva systémy sledování:

a) systém stanovený v čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 1224/2009, včetně zařízení pro satelitní sledování („automatický indikátor polohy“), které je uvedeno v článku 19 prováděcího nařízení (EU) č. 404/2011, a

b) systém sledování plavidel, který přijímá údaje přímo od rybářských plavidel Unie, jež provozují rybolov na volném moři v oblasti úmluvy, který buď spravuje komise WCPFC, nebo podává zprávy agentuře FFA (Forum Fisheries Agency), a pro tento účel členské státy:

a)zajistí, aby jejich rybářská plavidla na volném moři v oblasti úmluvy splňovala požadavky na systém sledování plavidel, které stanoví komise WCPFC, a aby byla vybavena automatickým indikátorem polohy, jenž poskytne údaje určené komisí WCPFC;

b)zajistí, aby zařízení systému sledování plavidel na rybářských plavidlech Unie splňovalo normy, specifikace a postupy pro sledování rybářských plavidel v oblasti úmluvy WCPFC stanovené v příloze 3;

c)spolupracují s cílem zajistit kompatibilitu mezi vnitrostátním systémem sledování plavidel a systémem sledování plavidel na volném moři;

d)zajistí, aby automatický indikátor polohy instalovaný na palubě rybářských plavidel Unie splňoval minimální požadavky přílohy 3 tohoto nařízení;

e)zajistí, aby standardní četnost hlášení polohy byla čtyři hodiny během pobytu v oblasti úmluvy (šest hlášení o poloze za den);

f)plavidla, která vyplouvají z oblasti úmluvy, hlásí polohu jednou denně.

Článek 27

Systém oznamování pronájmů

1.Do dvaceti dnů nebo v každém případě do devadesáti šesti hodin před zahájením rybolovných činností v rámci nájemní dohody oznámí najímající členský stát Komisi každé plavidlo, které má být určeno jako pronajaté, a to tak, že o každém pronajatém plavidle předloží následující informace v elektronické podobě:

a)jméno rybářského plavidla;

b)WIN;

c)jméno a adresa vlastníka (vlastníků);

d)jméno a adresa pronajímatele;

e)dobu trvání nájemní dohody a

f)stát vlajky plavidla.

2.Jakmile Komise obdrží informace uvedené v odstavci 1, neprodleně to oznámí sekretariátu WCPFC.

3.Každý najímající členský stát oznámí Komisi a státu vlajky následující skutečnosti, a to do dvaceti dnů nebo v každém případě do devadesáti šesti hodin před zahájením rybolovných činností v rámci nájemní dohody:

a)všechna další pronajatá plavidla spolu s informacemi uvedenými v odstavci 1;

b)každou změnu informací uvedených v odstavci 1, pokud jde o některé pronajaté plavidlo, a

c)ukončení pronájmu plavidla, které bylo dříve oznámeno podle odstavce 1.

4.K pronájmu jsou způsobilá pouze plavidla uvedená v rejstříku.

5.Plavidla uvedená na seznamu plavidel komise WCPFC, která provádějí nedovolený, nehlášený a neregulovaný rybolov (dále jen „rybolov NNN“), nebo uvedená na seznamu plavidel provádějících rybolov NNN jiné regionální organizace pro řízení rybolovu, nejsou způsobilá k pronájmu.

6.Úlovky a intenzita rybolovu plavidel, která byla oznámena jako pronajatá, se připisují najímajícím členským státům nebo smluvní straně. Najímající členský stát podává každoročně Komisi zprávu o úlovcích a intenzitě rybolovu pronajatých plavidel za předchozí rok.

7.Odstavec 6 se nevztahuje na lov tropických tuňáků pomocí košelkových nevodů, v kterémžto případě se úlovky a intenzita rybolovu připisují státu vlajky.

KAPITOLA V

REGIONÁLNÍ PROGRAM POZOROVATELŮ

Článek 28
Regionální program pozorovatelů

1.Cílem regionálního programu pozorovatelů WCPFC je shromažďovat ověřené údaje o úlovcích, další vědecké údaje a ostatní informace týkající se rybolovu v oblasti úmluvy a sledovat provádění opatření pro zachování a řízení zdrojů, která přijala komise WCPFC.

2.Regionální program provozovatelů se vztahuje na plavidla, která loví na volném moři v oblasti úmluvy a ve vodách spadajících pod vnitrostátní jurisdikci jednoho nebo více pobřežních států.

3.Členské státy odpovídají za zajištění úrovně přítomnosti pozorovatelů, kterou stanoví komise WCPFC.

4.Členské státy dosáhnou každým rokem 100% přítomnosti pozorovatelů z regionálního programu pozorovatelů pro rybolov košelkovými nevody v oblasti vymezené 20° s. š. a 20° j. š. a nejméně 5% přítomnosti pozorovatelů z regionálního programu pozorovatelů při jiném rybolovu.

5.Regionální program pozorovatelů shromažďuje ověřené údaje o úlovcích, další vědecké údaje a ostatní informace týkající se rybolovu v oblasti úmluvy a sledování provádění opatření pro zachování a řízení zdrojů.

6.Mezi úkoly pozorovatelů, kteří působí v rámci regionálního programu pozorovatelů, patří shromažďování údajů o úlovcích a jiných vědeckých údajů, sledování provádění opatření pro zachování a řízení zdrojů, která přijala komise WCPFC, a shromažďování veškerých ostatních informací týkajících se rybolovu, o nichž může komise WCPFC rozhodnout.

7.Rybářská plavidla Unie, která provozují rybolov v oblasti úmluvy, přijmou pozorovatele z regionálního programu pozorovatelů.

8.Členské státy využijí informace shromážděné pozorovateli pro účely vyšetřování možných případů nedodržení pravidel a spolupracují při výměně těchto informací, včetně proaktivního požadování kopií zpráv od pozorovatelů, reakce na ně a usnadnění vyhovění žádostem o ně, v souladu s normami, které přijala komise WCPFC.

9.Provozovatelé plavidel nebo velitelé plavidel poskytnou pozorovatelům z regionálního programu pozorovatelů:

a)úplný přístup k veškerému zařízení a vybavení plavidla, které může pozorovatel určit jako nezbytné k plnění jeho úkolů, a jejich používání, včetně plného přístupu na můstek, k rybám na palubě a do prostor, které lze využívat k uchovávání, zpracování, vážení a skladování ryb;

b)úplný přístup k záznamům plavidla, včetně jeho lodních deníků a dokumentace, pro účely kontroly a kopírování záznamů, přiměřený přístup k navigačnímu zařízení, mapám a rádiu a přiměřený přístup k dalším informacím, které se týkají rybolovu;

c)na základě žádosti přístup ke komunikačnímu zařízení a k posádce a jejich využívání, pokud jde o zadávání, přenos a příjem údajů nebo informací souvisejících s prací;

d)přístup k veškerému doplňkovému zařízení na palubě s cílem usnadnit práci pozorovatele na palubě plavidla, například k dalekohledům s vysokým výkonem, elektronickým komunikačním prostředkům atd.;

e)přístup na pracovní palubu během vytahování sítě nebo lovné šňůry a k biologickým exemplářům (živým nebo mrtvým) za účelem odběru a odnětí vzorků;

f)oznámení o vytažení nebo ponoření sítí nejméně patnáct minut předem, pokud pozorovatel výslovně nepožaduje, aby mu tyto činnosti nebyly oznamovány;

g)přístup k potravinám, ubytování, zdravotnickým zařízením a hygienickým zařízením na přiměřené úrovni, která je rovnocenná té, kterou má běžně k dispozici důstojník na palubě plavidla;

h)zajištění přiměřeného prostoru na můstku nebo jiném určeném prostoru pro administrativní práci a přiměřeného prostoru na palubě pro plnění úkolů pozorovatele;

i)volnost vykonávat úkoly pozorovatele, aniž by byl vystaven útokům, obstrukcím, odporu, zdržování, zastrašování nebo jinému vměšování do výkonu svých úkolů.

10.Povinnosti pozorovatelů jsou tyto:

a)schopnost plnit úkoly stanovené tímto nařízením a opatřeními pro zachování a řízení zdrojů;

b)přijetí a dodržování dohodnutých pravidel a postupů důvěrnosti, pokud jde o rybolovné operace plavidel a majitelů plavidel;

c)zachování nezávislosti a nestrannosti po celou dobu výkonu služby v regionálním programu pozorovatelů;

d)dodržování protokolů regionálního programu pozorovatelů určených pro pozorovatele, kteří plní úkoly regionálního programu pozorovatelů na palubě plavidla;

e)dodržování zákonů a předpisů o opatřeních na zachování a řízení zdrojů, pod jejichž jurisdikci plavidlo spadá;

f)dodržování hierarchie a obecných pravidel chování, která platí pro všechny členy posádky plavidla;

g)plnění úkolů způsobem, který nenarušuje zákonný provoz plavidla nepřiměřeným způsobem, s náležitým přihlédnutím k provozním požadavkům plavidla, přičemž za tímto účelem pravidelně komunikuje s velitelem plavidla;

h)obeznámenost s nouzovými postupy na palubě plavidla, včetně umístění záchranných člunů, hasicích přístrojů a lékárniček;

i)pravidelná komunikace s velitelem plavidla o příslušných záležitostech a úkolech pozorovatele;

j)dodržování etnických tradic posádky a zvyklostí státu vlajky plavidla;

k)dodržování platného kodexu chování 15 pozorovatelů;

l)neprodlené vypracování zprávy a její předložení Komisi v souladu s postupy přijatými WCPFC;

m)nezasahuje nepřiměřeným způsobem do zákonných činností plavidla a při plnění svých úkolů náležitě zohlední provozní požadavky plavidla a v nejvyšší možné míře minimalizuje narušení provozu plavidel lovících v oblasti úmluvy;

n)podnikne veškeré přiměřené kroky k tomu, aby se řídil pokyny uvedenými v příloze A, tedy pokyny pro práva a povinnosti pozorovatelů, a pokyny v příloze B, tedy pokyny pro kapitány a posádky provozovatelů plavidel, opatření CMM 2018-05.

Článek 29
Povinnosti provozovatelů a velitelů a posádek plavidel

1.Provozovatelé rybářských plavidel, včetně jejich velitelů, plní následující povinnosti:

a)přijmou na palubu plavidla jakoukoli osobu určenou jako pozorovatel v rámci regionálního programu pozorovatelů, pokud to komise WCPFC požaduje;

b)informují posádku o době vstupu pozorovatele z regionálního programu pozorovatelů na palubu, jakož i o jeho právech a povinnostech poté, co se pozorovatel z regionálního programu pozorovatelů nalodí na plavidlo;

c)pomáhají pozorovateli z regionálního programu pozorovatelů při bezpečném nalodění na plavidlo a vylodění z plavidla v dohodnutém místě a čase;

d)oznámí pozorovateli z regionálního programu pozorovatelů ponoření nebo vytažení sítě na palubu nejméně patnáct minut před započetím těchto činností, pokud pozorovatel výslovně nepožádá, aby o nich nebyl informován;

e)umožní a napomohou pozorovateli z regionálního programu pozorovatelů bezpečně plnit všechny úkoly;

f)umožní pozorovateli z regionálního programu pozorovatelů úplný přístup k záznamům plavidla, včetně lodních deníků a dokumentace pro účely kontroly evidence a kopírování;

g)umožní pozorovateli z regionálního programu pozorovatelů přiměřený přístup k navigačnímu vybavení, mapám a rádiu a přiměřený přístup k dalším informacím, které se týkající rybolovu;

h)umožní přístup k veškerému stávajícímu doplňkovému zařízení s cílem usnadnit práci pozorovatele z regionálního programu pozorovatelů na palubě plavidla, například k dalekohledům s vysokým výkonem, elektronickým komunikačním prostředkům atd.;

i)umožní a napomohou pozorovateli z regionálního programu pozorovatelů odebírat a skladovat vzorky z úlovku;

j)umožní a napomohou pozorovateli z regionálního programu pozorovatelů bezpečně plnit všechny úkoly;

k)poskytnou pozorovateli z regionálního programu pozorovatelů na palubě plavidla stravu, ubytování, odpovídající hygienické zařízení, a to bez jakýchkoli nákladů pro pozorovatele nebo toho, kdo pozorovatele z regionálního programu pozorovatelů zastupuje, nebo vládu, která jej zastupuje, jakož i lékařské vybavení na přiměřené úrovni, které odpovídá tomu, co má běžně k dispozici důstojník na palubě plavidla;

l)poskytnou pozorovateli z regionálního programu pozorovatelů během jeho pobytu na palubě plavidla pojištění, a to po dobu jeho přítomnosti na palubě;

m)umožní a napomohou pozorovateli z regionálního programu pozorovatelů, aby měl neomezený přístup ke všem zařízením a vybavení plavidla, které může považovat za nezbytné k plnění svých úkolů, včetně plného přístupu k můstku, rybám na palubě a do prostor, které lze využívat k uchovávání, zpracování, vážení a skladování ryb;

n)zajistí, aby pozorovatel z regionálního programu pozorovatelů při výkonu svých úkolů nebyl vystaven útokům, obstrukcím, odporu, zdržování, zastrašování, vměšování, ovlivňování, uplácení nebo pokusu o uplácení;

o)zajistí, aby pozorovatel z regionálního programu pozorovatelů nebyl nucen nebo přesvědčován k tomu, aby porušil své povinnosti.

2.Posádka rybářského plavidla plní tyto povinnosti:

a)zdrží se toho, aby bránila pozorovateli z regionálního programu pozorovatelů v plnění úkolů nebo jej zdržovala, nutila nebo přesvědčovala, aby porušil své povinnosti;

b)dodrží toto nařízení, předpisy a postupy stanovené úmluvou a dalšími pokyny, předpisy nebo podmínkami stanovenými členským státem, který vykonává jurisdikci nad plavidlem;

c)umožní úplný přístup k veškerým zařízením a vybavení plavidla a jejich používání, u kterých může pozorovatel určit, že jsou nezbytné k plnění jeho úkolů a bude mu v tom nápomocna, včetně plného přístupu na můstek, k rybám na palubě a do prostor, které lze využívat k uchovávání, zpracování, vážení a skladování ryb;

d)umožní a napomohou pozorovateli z regionálního programu pozorovatelů bezpečně plnit všechny úkoly;

e)umožní a napomohou pozorovateli z regionálního programu pozorovatelů odebírat a skladovat vzorky z úlovku;

f)dodrží pokyny vydané velitelem plavidla, pokud jde o úkoly pozorovatelů z regionálního programu pozorovatelů.

Článek 30
Bezpečnost pozorovatelů 

1.V případě, že je pozorovatel z regionálního programu pozorovatelů nezvěstný nebo se předpokládá, že spadl přes palubu, velitel plavidla:

a)ihned ukončí veškeré rybolovné činnosti;

b)ihned zahájí pátrání a záchranu pozorovatele, pokud je nezvěstný nebo se předpokládá, že spadl přes palubu, a pátrá po dobu nejméně 72 hodin, ledaže vyšší moc členské státy nutí, aby umožnily svým plavidlům ukončit pátrací a záchranné operace v době před uplynutím 72 hodin, nebo ledaže členský stát vlajky požádá o pokračování v pátrání po uplynutí 72hodinové lhůty 16 ;

c)neprodleně o tom uvědomí členský stát vlajky;

d)neprodleně upozorní ostatní plavidla v blízkosti, a to za použití všech dostupných prostředků komunikace;

e)plně spolupracuje při jakékoli pátrací a záchranné činnosti;

f)ať je pátrání úspěšné či nikoliv, vrátí se s plavidlem k dalšímu šetření do nejbližšího přístavu, jak bylo dohodnuto členským státem vlajky a zástupcem regionálního programu pozorovatelů;

g)podá zprávu o incidentu zástupci pozorovatele a příslušným orgánům a

h)plně spolupracuje při všech úředních vyšetřováních a uchová veškeré možné důkazy a osobní majetek a ubytovací prostory zesnulého nebo pohřešovaného pozorovatele.

2.V případě úmrtí pozorovatele se použije odst. 1 písm. a), c) a h). Kromě toho velitel rybářského plavidla zajistí, aby bylo tělo dobře uchováno pro účely pitvy a vyšetřování.

3.V případě, že pozorovatel z regionálního programu pozorovatelů trpí vážnou nemocí nebo se mu stane úraz, který ohrožuje jeho život nebo zdraví, velitel rybářského plavidla:

a)okamžitě ukončí rybolovné činnosti;

b)neprodleně o tom uvědomí členský stát vlajky;

c)postará se o pozorovatele a poskytne mu veškeré lékařské ošetření, které je dostupné a možné na palubě plavidla;

d)pomůže při vylodění a přepravě pozorovatele do zdravotnického zařízení, které je vybaveno k poskytování požadované péče, jakmile je to prakticky proveditelné v souladu s pokyny členského státu vlajky, nebo v případě, že takové pokyny neexistují, v souladu s pokyny poskytnutými zástupcem regionálního programu pozorovatelů a

e)plně spolupracuje na veškerých oficiálních vyšetřováních příčiny nemoci nebo úrazu.

4.Pro účely odstavců 1 až 3 členský stát zajistí, aby bylo neprodleně informováno patřičné koordinační centrum pro záchranné akce na moři, zástupce pozorovatele a sekretariát WCPFC.

5.Existují-li oprávněné důvody domnívat se, že byl pozorovatel z regionálního programu pozorovatelů napaden, zastrašován, ohrožován nebo obtěžován tak, že došlo k ohrožení jeho zdraví nebo bezpečnosti, a pozorovatel nebo zástupce pozorovatele oznámí členskému státu, že si přejí, aby byl pozorovatel z rybářského plavidla odvolán, pak členský stát zajistí, aby velitel rybářského plavidla:

a)okamžitě přijal opatření k ochraně bezpečnosti pozorovatele a zmírnění a vyřešení situace na palubě;

b)neprodleně informoval členský stát vlajky a zástupce pozorovatele programu o situaci, včetně stavu a místa, kde se pozorovatel nachází;

c)napomohl bezpečnému vylodění pozorovatele způsobem a na místě, na kterých se dohodl členský stát vlajky a zástupce pozorovatele z regionálního programu pozorovatelů, aby usnadnil přístup k potřebnému lékařskému ošetření, a

d)plně spolupracoval při všech oficiálních vyšetřováních incidentu.

6.Existují-li oprávněné důvody domnívat se, že byl pozorovatel z regionálního programu pozorovatelů napaden, zastrašován, ohrožován nebo obtěžován tak, že došlo k ohrožení jeho zdraví nebo bezpečnosti, a pozorovatel nebo zástupce pozorovatele oznámí členskému státu, že si přejí, aby byl pozorovatel z rybářského plavidla odvolán, pak členský stát zajistí, aby velitel rybářského plavidla:

a)okamžitě přijal opatření k ochraně bezpečnosti pozorovatele a k co nejrychlejšímu zmírnění a vyřešení situace na palubě;

b)neprodleně informoval o situaci členský stát vlajky a zástupce pozorovatele a

c)plně spolupracoval při všech oficiálních vyšetřováních incidentu.

7.Pokud po vylodění pozorovatele z regionálního programu pozorovatelů z rybářského plavidla zjistí zástupce pozorovatele možné porušení předpisů, včetně napadení nebo obtěžování pozorovatele v době, kdy se nacházel na palubě rybářského plavidla, informuje zástupce pozorovatele písemně členský stát a sekretariát WCPFC.

8.Po oznámení uvedeném v odstavci 7 členský stát:

a)prošetří událost na základě informací poskytnutých zástupcem pozorovatele a přijme veškerá vhodná opatření v reakci na výsledky šetření;

b)plně spolupracuje při jakémkoli vyšetřování prováděném zástupcem pozorovatele, včetně předložení zprávy o incidentu zástupci pozorovatele a příslušným orgánům, a

c)informuje zástupce pozorovatele a sekretariát WCPFC o výsledcích svého šetření a veškerých přijatých opatřeních.

9.Členské státy zajistí, aby jejich národní zástupci pozorovatelských programů:

a)neprodleně informovali členský stát vlajky v případě, že pozorovatel z regionálního programu pozorovatelů při výkonu pozorování zemře, je nezvěstný nebo se předpokládá, že spadl přes palubu;

b)plně spolupracovali při jakékoli pátrací a záchranné činnosti;

c)plně spolupracovali při oficiálních vyšetřováních jakéhokoli incidentu, který se týká pozorovatele;

d)napomohli při vylodění a nahrazení pozorovatele z regionálního programu pozorovatelů v situaci, kdy jde o jeho vážné onemocnění nebo zranění, a to jakmile to bude možné;

e)napomohli při vylodění pozorovatele z regionálního programu pozorovatelů v situaci, kdy jde o ohrožení, napadení, zastrašování nebo obtěžování tohoto pozorovatele, pokud si pozorovatel přeje být co nejdříve z plavidla odvolán, a

f)poskytli členskému státu na požádání kopii zprávy pozorovatele o údajných porušeních, která se týkají tohoto zástupcova pozorovatele.

10.Členské státy vlajky zajistí, aby jejich oprávněná inspekční plavidla spolupracovala při každé pátrací a záchranné operaci, která se týká pozorovatele.

KAPITOLA VI

VSTUP NA PALUBU A INSPEKCE

Článek 31
Povinnosti velitele plavidla Unie během inspekce

1.Kromě článků 113 a 114 nařízení (EU) č. 404/2011 velitel rybářského plavidla Unie během vstupu na palubu a provádění inspekce:

a)dodrží mezinárodně uznávaná námořní pravidla, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti pověřených inspekčních plavidel a inspektorů;

b)přijme a usnadní rychlý a bezpečný vstup pověřených inspektorů na palubu;

c)spolupracuje a napomáhá při inspekci plavidla prováděné v souladu s těmito postupy;

d)zdrží se nepatřičného ztěžování nebo zdržování výkonu úkolů inspektorů;

e)umožní inspektorům komunikovat s posádkou inspekčního plavidla, orgány inspekčního plavidla, jakož i s orgány rybářského plavidla, které je podrobováno inspekci;

f)poskytne jim přiměřené materiální zabezpečení, včetně případné stravy a ubytování, a

g)umožní inspektorům bezpečné opuštění paluby.

2.Odmítne-li velitel rybářského plavidla Unie povolit pověřenému inspektorovi vstup na palubu a provádění inspekční činnosti v souladu s postupy stanovenými v tomto nařízení, musí velitel vysvětlit důvody tohoto odmítnutí. Orgány inspekčního plavidla neprodleně informují orgány rybářského plavidla, jakož i Komisi, o odmítnutí velitele plavidla a o všech poskytnutých vysvětleních. Komise o tomto oznámení neprodleně informuje sekretariát WCPFC.

3.Jakmile je odmítnutí oznámeno, orgány členského státu vlajky rybářského plavidla nařídí veliteli, aby dovolil vstup na palubu a inspekci, ledaže by obecně uznávané mezinárodní předpisy, postupy a zvyklosti, které se týkají bezpečnosti na moři, vyžadovaly odklad vstupu na palubu a inspekce.

4.Pokud se velitel tímto nařízením nebude řídit, členský stát vlajky pozastaví oprávnění plavidla k rybolovu a nařídí plavidlu, aby se okamžitě vrátilo do přístavu. Členský stát vlajky neprodleně uvědomí orgány inspekčního plavidla a Komisi o opatřeních, která za těchto okolností přijal.

Článek 32
Postup v případě porušení předpisů

1.Poté, co členský stát vlajky příslušných rybářských plavidel obdrží od pověřeného inspektora smluvní strany oznámení podle článku 33, neprodleně:

a)převezme svou povinnost vést vyšetřování v souladu s článkem 43 nařízení (ES) č. 1005/2008 17 , a pokud to důkazy odůvodňují, přijmout donucovací opatření vůči příslušnému rybářskému plavidlu a informovat v tomto smyslu orgány inspektora, Komisi a sekretariát WCPFC, nebo

b)pověří orgány inspektora, aby dokončily vyšetřování možného porušení předpisů, a informuje o tom Komisi a sekretariát WCPFC.

2.Inspektoři Unie nakládají s inspekčními zprávami v souladu s článkem 76 nařízení (ES) č. 1224/2009.

3.V případě uvedeném v odst. 1 písm. b) předloží orgány členského státu inspektora orgánům státu vlajky rybářského plavidla konkrétní důkazy, které inspektoři shromáždili, spolu s výsledky jejich šetření, a to ihned po ukončení šetření. Poté, co členský stát vlajky rybářského plavidla obdrží oznámení podle odstavce 1, neprodleně na ně odpoví, v každém případě nejpozději do tří pracovních dnů.

Článek 33
Závažné porušení předpisů

1.Závažné porušení předpisů ve smyslu článku 90 nařízení (ES) č. 1224/2009 představuje:

a)rybolov bez licence, povolení či oprávnění vystaveného členským státem;

b)nevedení dostatečných záznamů o úlovcích a údajů o nich v souladu s požadavky nařízení na podávání zpráv nebo závažné nesprávné vykazování těchto úlovků nebo údajů o nich;

c)rybolov v uzavřené oblasti;

d)rybolov v období zákazu rybolovu;

e)úmyslné odchytávání či zadržování druhů v rozporu s některým platným opatřením na řízení a zachování zdrojů tohoto nařízení;

f)závažné porušení omezení odlovu nebo kvót v rámci rybolovných práv;

g)použití zakázaných lovných zařízení;

h)falšování nebo úmyslné zatajování označení, totožnosti nebo registrace rybářského plavidla;

i)zatajování či odstranění důkazů důležitých pro šetření případů porušení předpisů nebo manipulace s těmito důkazy;

j)opakovaná porušení předpisů, která ve svém souhrnu představují závažné nedodržování opatření, která jsou platná podle tohoto nařízení;

k)odmítnutí vstupu na palubu a inspekce;

l)nepatřičné ztěžování práce nebo zdržování inspektora;

m)úmyslná manipulace se systémem sledování plavidel nebo úmyslná deaktivace tohoto systému;

n)rybolov prováděný rybářskými plavidly Unie neuvedenými v rejstříku;

o)rybolov v blízkosti datové bóje nebo vyzvednutí datové bóje na palubu v rozporu s čl. 9 odst. 1 nebo 2.

2.Pokud se prokáže, že se rybářské plavidlo Unie účastnilo jednání závažným způsobem porušující tyto předpisy, orgány členského státu vlajky odejmou tomuto plavidlu licenci a zajistí, aby byl rybolov v oblasti úmluvy ukončen do té doby, než budou splněny sankce uložené za toto porušení státem vlajky.

Článek 34
Prosazování

1.Orgány členského státu posuzují zásahy svých rybářských plavidel, velitele nebo posádky do činnosti pověřeného inspektora nebo pověřeného inspekčního plavidla stejným způsobem jako jakékoli zásahy, k nimž dochází v jeho výlučné jurisdikci.

2.Oprávnění inspektoři Unie se při uskutečňování činností za účelem provádění postupů stanovených v tomto nařízení podílejí na dohledu, který se zaměřuje na identifikaci rybářských plavidel nesmluvních stran, jež provozují rybolovné činnosti na volném moři v oblasti úmluvy. Všechna takto určená plavidla se neprodleně oznámí Komisi a sekretariátu WCPFC.

3.Veškeré rybolovné činnosti uvedené v odstavci 2 oznámí členské státy Komisi a státu vlajky dotyčného plavidla.

4.Orgány členských států co nejdříve oznámí Komisi veškerá pozorování rybářských plavidel, která zjevně nemají státní příslušnost a která možná loví na volném moři oblasti úmluvy, a to druhy, na něž se vztahuje úmluva.

KAPITOLA VII

OPATŘENÍ PŘÍSTAVNÍCH STÁTŮ

Článek 35
Opatření přístavních států

Velitel rybářského plavidla Unie spolupracuje s přístavními orgány každé smluvní strany při provádění opatření přístavních států podle úmluvy a tohoto nařízení.

Článek 36
Postup v případě podezření na rybolov NNN

Pokud členský stát po inspekci v přístavu obdrží inspekční zprávu, v níž je uvedeno, že existují jasné důvody se domnívat, že plavidlo plující pod jeho vlajkou provádělo rybolov NNN nebo související činnosti na podporu rybolovu NNN, neprodleně a v plném rozsahu tuto záležitost vyšetří v souladu s článkem 43 nařízení (ES) č. 1005/2008 a článkem 25 úmluvy.

KAPITOLA VIII
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 37
Podávání zpráv

1.Členské státy předloží Komisi do 20. dubna každého roku vědecké údaje v souladu s příslušnými požadavky komise WCPFC pro podávání zpráv 18 a do 15. června výroční zprávu o provádění a dodržování pokynů komise WCPFC pro podávání zpráv 19 , včetně veškerých kontrol, které uložily svým loďstvům, a veškerých opatření pro sledování, kontrolu a dodržování povinností, která stanovily s cílem zajistit, aby byly splněny požadavky těchto kontrol.

2.Úlovky a intenzita rybolovu plavidel Unie se vykazují podle těchto skupin druhů: tuňák křídlatý, tuňák velkooký, tuňák pruhovaný, tuňák žlutoploutvý, mečoun obecný, ostatní marlíni a žraloci 20 . Pro každý z těchto druhů se rovněž uvedou odhady výmětů / vypuštění. Odhady odlovu se poskytují rovněž pro další druhy, jak stanoví Komise.

3.Členské státy každoročně podávají Komisi zprávu, která obsahuje zejména:

a)úrovně úlovků svých rybářských plavidel, která ulovila marlína pruhovaného jako vedlejší úlovek, jakož i počet a úrovně úlovků plavidel lovících marlína pruhovaného v oblasti úmluvy jižně od 15° j. š.;

b)roční úrovně úlovků každého z jejich rybářských plavidel, která lovila tuňáka křídlatého v jižním Tichomoří, jakož i počet plavidel aktivně lovících tuňáka křídlatého v oblasti úmluvy jižně od 20° j. š.;

c)pokrok při provádění nařízení o ochraně mořských želv, včetně informací shromážděných o interakcích s mořskými želvami při rybolovu, který se řídí úmluvou;

d)na základě údajů shromážděných z programů pozorovatelů a jinými prostředky odhad počtu vypuštěných žraloků hedvábných a žraloků dlouhoploutvých, včetně jejich stavu po vypuštění (mrtví nebo živí);

e)zasílání všech prohlášení WCPFC o překládce, která byla obdržena podle čl. 11 odst. 3 a 4, Komisi;

f)všechny případy, kdy byli žraloci obklíčeni v síti košelkového nevodu plavidel pod jejich vlajkou, včetně údajů požadovaných podle čl. 16 odst. 2 písm. b);

g)všechny případy, kdy byli kytovci obklíčeni v síti košelkového nevodu plavidel pod jejich vlajkou, ohlášené podle čl. 18 odst. 2;

h)veškeré činnosti překládky, na něž se vztahuje článek 11, v rámci jejich výroční zprávy v souladu s pokyny uvedenými v příloze II opatření CMM 2009-06;

i)každoroční prohlášení o dodržování závazků podle čl. 25 odst. 8 úmluvy týkající se opatření, jež přijaly v reakci na jakékoli údajné porušení tohoto nařízení, včetně vstupů na palubu a inspekcí jejich rybářských plavidel, které vedly ke zjištění údajných porušení, včetně veškerých zahájených řízení a uplatněných sankcí.

4.Členské státy oznámí Komisi celkový počet plavidel, která lovila mečouna obecného, a celkový úlovek mečouna obecného, pokud jde o:

a)plavidla, která plují pod jejich vlajkou kdekoli v oblasti úmluvy jižně od 20° j. š., a jde o jiná plavidla než ta, jež jsou provozována v rámci nájmu, pronájmu nebo jiného podobného mechanismu jako součást domácího rybolovu jiné smluvní strany;

b)plavidla provozující rybolov v rámci nájmu, pronájmu nebo jiného podobného mechanismu v rámci svého domácího rybolovu jižně od 20° j. š. a

c)všechna ostatní plavidla, která loví v jejich vodách jižně od 20° j. š.

5.Členské státy rovněž co nejdříve oznámí Komisi veškerá pozorování rybářských plavidel, která zjevně nemají státní příslušnost a u kterých je možné, že loví na volném moři oblasti úmluvy druhy, na něž se vztahuje úmluva.

Článek 38
Domnělá nedodržení povinností nahlášená komisí WCPFC

1.Obdrží-li Komise od WCPFC informaci svědčící o podezření na nedodržení úmluvy nebo opatření pro zachování a řízení zdrojů ze strany některého členského státu nebo rybářských plavidel, která plují pod jeho vlajkou, Komise neprodleně předá tuto informaci příslušnému členskému státu.

2.Dotčený členský stát Komisi informuje o závěrech jakéhokoli šetření provedeného v souvislosti s tvrzeními o nedodržení povinností a případných opatřeních přijatých za účelem nápravy situace vzbuzující obavy ohledně dodržování povinností do jednoho měsíce po obdržení žádosti od Komise uvedené v odstavci 1.

3.Komise předá tyto informace WCPFC nejméně 60 dnů před zasedáním výboru WCPFC pro technické otázky a dohled nad dodržováním závazků.

Článek 39
Důvěrnost

Kromě povinností stanovených v článcích 112 a 113 nařízení (ES) č. 1224/2009 zajistí členské státy a Komise důvěrné zacházení s elektronickými zprávami a sděleními, které se předávají sekretariátu WCPFC a jsou od sekretariátu WCPFC přijímány.

Článek 40
Postup pro provádění změn

1.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 46, pokud jde o opatření přijatá komisí WCPFC v těchto oblastech:

a)prohlášení WCPFC o překládce podle čl. 3 odst. 18;

b)odkaz na oblast východního volného moře v čl. 3 odst. 19;

c)oznámení o překládce podle čl. 11 odst. 3 a 4;

d)osvědčené postupy pro manipulaci s mantovitými uvedené v čl. 13 odst. 3;

e)odkaz na vyobrazení žraločích šňůr podle čl. 14 odst. 1;

f)odkaz na pokyny pro rybolov pomocí dlouhých lovných šňůr i košelkových nevodů za účelem osvědčených postupů pro manipulaci se žraloky podle čl. 14 odst. 2;

g)osvědčené postupy pro bezpečné vypouštění žraloků obrovských podle čl. 16 odst. 3;

h)opatření pro zacházení s kytovci podle čl. 18 odst. 4;

i)techniky zmírňující rušení mořských želv a manipulace s nimi podle čl. 20 odst. 1;

j)informace o plavidle, které mají být předloženy Komisi v souladu s čl. 23 odst. 1;

k)požadavky na systém sledování plavidel stanovené v článku 26;

l)procentní podíl programu přítomnosti pozorovatelů v rámci regionálního programu pozorování uvedený v čl. 28 odst. 4;

m)dodatečné povinnosti pozorovatelů z regionálního programu pozorovatelů podle čl. 28 odst. 10;

n)lhůty pro podávání zpráv v souvislosti s povinností podávat zprávy podle čl. 37 odst. 1;

o)formát pro podávání zpráv o překládce podle čl. 37 odst. 3 písm. h);

p)změny příloh 1–3;

q)změny v souladu s odstavcem 1 se striktně omezují na provedení změn opatření pro zachování a řízení zdrojů v právu Unie.

Článek 41
Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je Komisi svěřena v souladu s podmínkami stanovenými v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 40 je svěřena Komisi na dobu pěti let od data, kdy toto nařízení vstoupí v platnost. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku, a to nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 40 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu datu, které je v něm upřesněno. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 40 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitku ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevznesou. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 42
Změny nařízení Rady (ES) č. 520/2007

Ustanovení čl. 4 bodu 4 a článku 28 nařízení Rady (ES) č. 520/2007 se zrušují.

Článek 43
Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

(1)    Úř. věst. C, , s. .

(2)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).

(3)    Rozhodnutí Rady ze dne 23. března 1998 o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 a dohody ze dne 28. července 1994 o provedení části XI této úmluvy Evropským společenstvím (Úř. věst. L 179, 23.6.1998, s. 1).

(4)    Rozhodnutí Rady 98/414/ES ze dne 8. června 1998 týkající se ratifikace dohody o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací Evropským společenstvím (Úř. věst. L 189, 3.7.1998, s. 14).

(5)    Rozhodnutí Rady 2005/75/ES ze dne 26. dubna 2004 o přistoupení Společenství k Úmluvě o zachování a řízení vysoce stěhovavých rybích populací v západním a středním Tichém oceánu (Úř. věst. L 32, 4.2.2005, s. 1).

(6)    Nařízení Rady (ES) č. 520/2007, kterým se stanoví určitá technická opatření pro zachování některých populací vysoce stěhovavých druhů a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 973/2001 (Úř. věst. L 123, 12.5.2007, s. 3).

(7)

   Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a

Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů, interinstitucionální dohoda ze dne 13. dubna 2016

o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).

(8)    Rozhodnutí Rady 2005/75/ES ze dne 26. dubna 2004 o přistoupení Společenství k Úmluvě o zachování a řízení vysoce stěhovavých rybích populací v západním a středním Tichém oceánu (Úř. věst. L 32, 4.2.2005, s. 1).

(9)    https://www.wcpfc.int/conservation-and-management-measures

(10)    Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Unie  k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).

(11)    https://www.wcpfc.int/doc/supplcmm-2010-07/best-handling-practices-safe-release-sharks-other-whale-sharks-and

(12)

    https://www.wcpfc.int/doc/supplcmm-2012-04/guidelines-safe-release-encircled-animals-including-whale-sharks

(13)

   Pokyny komise WCPFC pro manipulaci s mořskými želvami https://www.wcpfc.int/doc/sc-06/wcpfc-guidelines-handling-sea-turtles a https://www.wcpfc.int/doc/supplcmm-2008-03/wcpfc-guidelines-handling-sea-turtles-graphics  

(14)    Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 404/2011 ze dne 8. dubna 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (Úř. věst. L 112, 30.4.2011, s. 1).

(15)    WCPFC/IWG-ROP2/2008-09.

(16)

   V případě vyšší moci může členský stát vlajky povolit svým plavidlům, aby ukončila pátrací a záchranné operace před uplynutím 72 hodin.

(17)    Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999 (Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1).

(18)     https://www.wcpfc.int/doc/data-01/scientific-data-be-provided-commission-revised-wcpfc4-6-7-and-9

(19)    https://www.wcpfc.int/file/430562/download?token=BQxkRith

(20)     https://www.wcpfc.int/doc/sc-01/annual-report-commission-part-1-information-fisheries-research-and-statistics-revised

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 23.4.2021

COM(2021) 198 final

PŘÍLOHY

návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady,

kterým se stanoví opatření pro zachování a řízení zdrojů použitelná v oblasti úmluvy o rybolovu v západním a středním Tichém oceánu a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 520/2007

PŘÍLOHA I

Zmírňující opatření pro ptáky

Tabulka 1: Zmírňující opatření

Specifikace

1. Šňůry na plašení ptáků (jižně od 25° jižní šířky)

1a) pro plavidla >= 35 m celkové délky

i) použijte nejméně 1 šňůru na plašení ptáků. Pokud je to prakticky možné, měla by plavidla použít druhou šňůru na plašení ptáků v době hojného počtu ptáků nebo jejich zvýšené aktivity; obě šňůry na plašení ptáků by měly být použity současně, po jedné na každé straně instalované lovné šňůry. Používají-li plavidla dvě šňůry na plašení ptáků, háčky s návnadou by měly být umístěny v rámci prostoru vymezeného těmito dvěma šňůrami;

ii) použije se šňůra na plašení ptáků s dlouhými a krátkými návazci. Návazce (stuhy) jsou: jasně zbarveny, v kombinaci dlouhých a krátkých návazců;

a) dlouhé návazce jsou rozmístěny v rozestupech nejvýše 5 m, přičemž dlouhé návazce musí být ke šňůře upevněny pomocí otočných prvků, které brání omotání návazců kolem nosné šňůry. Musí být použity dlouhé návazce dostatečné délky, aby dosáhly v klidných podmínkách na hladinu moře;

b) krátké návazce (s délkou větší než 1 m) se rozmístí nejvýše 1 m od sebe;

iii) plavidla nasadí šňůru na plašení ptáků, aby měla požadovaný dosah 100 m nebo více. Pro splnění tohoto dosahu musí mít šňůra na plašení ptáků minimální délku 200 m a musí být připevněna k tyči šňůry na plašení ptáků > 7 m nad hladinou moře, přičemž je umístěna co nejblíže zádi;

iv) používají-li plavidla pouze jednu šňůru na plašení ptáků, měla by být tato šňůra umístěna na návětrné straně ponořených návnad;

1b) pro plavidla < 35 m celkové délky

i) použije se jedna šňůra na plašení ptáků buď s dlouhými nebo s krátkými návazci, nebo pouze s krátkými návazci;

ii) návazce jsou: jasně zbarvené dlouhé a/nebo krátké (s délkou větší než 1 m) a rozmístěny v rozestupech následujícím způsobem:

a) dlouhé návazce jsou rozmístěny v rozestupech nejvýše 5 m u prvních 75 m šňůry na plašení ptáků; b) krátké návazce jsou rozmístěny v rozestupech nejvýše 1 m; iii) dlouhé návazce musí být ke šňůře upevněny způsobem, který brání omotání návazců kolem ní. Všechny dlouhé návazce dosáhnou v klidných podmínkách na hladinu moře. Návazce mohou být v prvních 15 m upraveny tak, aby se zabránilo jejich zapletení;

iv) plavidla musí použít šňůru na plašení ptáků tak, aby měla minimální dosah 75 m. Pro splnění tohoto dosahu musí být šňůra na plašení ptáků přivázána k tyči > 6 m nad hladinou moře, která je umístěna co nejblíže zádi. Musí být vytvořen dostatečný tah, aby se maximalizoval vzdušný dosah a aby se šňůra i během bočního větru držela přímo za plavidlem. Nejlepším způsobem, jak zabránit zapletení, je použít dlouhou část lana nebo provazce ponořenou ve vodě;

v) jestliže jsou použity dvě šňůry na plašení ptáků, musí být tyto dvě šňůry umístěny na opačných stranách hlavní šňůry.

2. Šňůry na plašení ptáků (severně od 23° severní šířky)

2a) dlouhý návazec

i) minimální délka: 100 m; ii) musí být připevněn k plavidlu tak, aby byl zavěšen z bodu nejméně 5 m nad vodou u zádě na návětrné straně místa, kde se šňůra s háčky noří do vody; iii) musí být připevněn tak, aby byl zachován dosah do vzduchu nad ponořenými háčky s návnadou; iv. návazce musí být od sebe vzdáleny méně než 5 m, používat otočné prvky a být dostatečně dlouhé, aby byly co nejblíže vodě; v) v případě použití dvou (tj. párových) šňůr na plašení ptáků musí být obě šňůry umístěny na protilehlých stranách hlavní šňůry;

2b) krátký návazec (pro plavidla >= 24 m celkové délky)

i) musí být připevněn k plavidlu tak, aby byl zavěšen z bodu nejméně 5 m nad vodou u zádě na návětrné straně místa, kde se šňůra s háčky noří do vody; ii) musí být připevněn tak, aby byl zachován dosah do vzduchu nad ponořenými háčky s návnadou; iii) návazce musí být od sebe vzdáleny méně než 1 m a mít minimální délku 30 cm; iv) v případě použití dvou (tj. párových) šňůr na plašení ptáků musí být obě šňůry umístěny na protilehlých stranách hlavní šňůry;

2c) krátký návazec (pro plavidla < 24 m celkové délky)

Toto řešení bude přezkoumáno nejpozději 3 roky ode dne provedení na základě vědeckých údajů; i) musí být připevněn k plavidlu tak, aby byl zavěšen z bodu nejméně 5 m nad vodou u zádě na návětrné straně místa, kde se šňůra s háčky noří do vody; ii) musí být připevněn tak, aby byl zachován dosah do vzduchu nad ponořenými háčky s návnadou; iii) pokud se používají návazce, doporučuje se používat návazce řešené tak, že jsou od sebe vzdáleny méně než 1 m a mají délku nejméně 30 cm; iv) v případě použití dvou (tj. párových) šňůr na plašení ptáků musí být obě šňůry umístěny na protilehlých stranách hlavní šňůry.

3. Kladení nástrahy ze strany plavidla se zástěnami proti ptákům a zatížené vedlejší udice (návazce)

i) hlavní šňůra použitá z levého nebo pravého boku co nejdál od zádi, jak je to prakticky proveditelné (nejméně 1 m) a je-li použito nahazovací dělo, musí být upevněna nejméně 1 m před zádí; ii) jsou-li přítomni mořští ptáci, musí zařízení zajistit, aby hlavní šňůra byla použita tak, že háčky s návnadou zůstanou ponořeny; iii) zástěna proti ptákům musí být použita následovně: • spodní část prutu nahazovacího děla je nejméně 3 m dlouhá, • k horním 2 m prutu jsou připevněny minimálně 3 hlavní návazce, • průměr hlavního návazce je nejméně 20 mm, • odbočné návazce připevněné ke konci každého hlavního návazce jsou dostatečně dlouhé, aby byly taženy na vodě (za bezvětří) – minimální průměr je 10 mm.

4. Noční instalace zařízení

i) žádná instalace zařízení mezi námořním východem a západem slunce; ii) námořní východ a západ slunce jsou určeny v souladu s definicí vymezenou v tabulkách námořního almanachu pro příslušnou zeměpisnou šířku, místní čas a datum; iii) palubní osvětlení musí být omezeno na minimum. Minimální osvětlení paluby by nemělo být v rozporu s minimálními normami pro bezpečnost a navigaci.

5. Zatížené vedlejší udice (návazce)

i) je třeba dodržovat požadavky na minimální hmotnost:

a) jedno závaží těžší nebo rovnající se 40 g ve vzdálenosti do 50 cm od háčku nebo

b) těžší nebo rovnající se celkově 45 g připevněné ve vzdálenosti do 1 m od háčku nebo c) těžší nebo rovnající se celkově 60 g připevněné ve vzdálenosti do 3,5 m od háčku nebo d) těžší nebo rovnající se celkově váze 98 g připevněné ve vzdálenosti do 4 m od háčku.

6. Zařízení na krytí háčků

Zařízení na krytí háčků obklopuje hrot a ozubec háčků s návnadou, aby se zabránilo náletům mořských ptáků během kladení šňůr. Pro použití při rybolovu WCPFC byla schválena tato zařízení: 1. Zařízení Hookpod, které splňuje následující funkční vlastnosti: a) zařízení obklopuje hrot a ozubec háčku, dokud nedosáhne hloubky nejméně 10 metrů nebo není ponořeno po dobu nejméně 10 minut; b) zařízení splňuje platné minimální normy pro zatížení vedlejších udic podle této přílohy a c) zařízení je zkonstruováno tak, aby zůstalo na lovném zařízení a nedošlo k jeho ztrátě.

7. Vyhazování vnitřností z ryb

i) žádné vypouštění vnitřností z ryb během ponořování nebo vytahování sítí nebo ii) strategické vypouštění vnitřností z ryb z opačné strany plavidla, než kde dochází k ponořování nebo vytahování sítí, aby byli ptáci aktivně odlákáni od háčků s návnadou.

8. Na modro nabarvená návnada

i) jestliže se používá návnada s modrou barvou, musí být při barvení zcela rozmrazena; ii) sekretariát Komise rozešle normalizovaný barevný štítek; iii) všechny návnady musí být obarveny do odstínu znázorněného na štítku.

9. Nahazovací dělo

i) nahazovací děla musí být použita tak, aby háčky byly nastraženy podstatně hlouběji, než kdyby se nevyužívalo nahazovací dělo, a způsobem, kdy většina háčků dosáhne hloubky nejméně 100 m.

PŘÍLOHA II

Značení a jiné technické specifikace rybářských plavidel

1.Na rybářských plavidlech Unie je vždy zřetelně vidět identifikační číslo komise WCPFC (WIN) v anglickém jazyce:

a)na trupu plavidla nebo nástavbě, na levoboku a pravoboku. Provozovatelé mohou instalovat upevňovací prvky, které jsou nakloněny pod určitým úhlem k boku nebo nástavbě plavidla, za předpokladu, že úhel náklonu nebrání zpozorování označení z jiného plavidla nebo ze vzduchu;

b)na palubě, s výjimkou případů uvedených v odstavci 2 níže. Je-li použita markýza nebo jiný dočasný kryt tak, že zakrývá označení na palubě, musí být označena také tato markýza nebo kryt. Tato označení by měla být umístěna napříč lodi na horní straně čísel nebo písmen směrem k přídi.

2.Číslo WIN se umístí:

a)co nejvýše nad vodoryskou po obou stranách plavidla, přičemž musí být zajištěno, že nebudou použity určité části trupu, například hřeben přídě nebo zádě;

b)způsobem, který neumožňuje zakrytí označení rybolovným zařízením bez ohledu na to, zda je uloženo nebo právě používáno;

c)tak, aby bylo mimo výtoků z palubních odtoků nebo palubních výpustí, včetně oblastí, které by mohlo být náchylné k poškození nebo změně zabarvení způsobené úlovky určitých biologických druhů, a

d)tak, že nezasahují pod vodorysku.

3.Plavidla bez paluby nemusí mít číslo WIN viditelné na vodorovném povrchu. Provozovatelé jsou však vybízeni k tomu, aby instalovali desku, na které je číslo WIN umístěno tak, že jej lze jasně vidět ze vzduchu.

4.Čluny, veslice a lodě přepravované plavidlem pro rybolovné činnosti mají stejné číslo WIN jako toto plavidlo.

5.Rybářská plavidla Unie musí při umisťování čísla WIN na plavidlo dodržovat tyto požadavky:

a)používají se jen tiskací písmena a číslice;

b)šířka písmen a číslic je úměrná jejich výšce;

c)výška (v) písmen a číslic je úměrná velikosti plavidla a je v souladu s následujícími požadavky:

d)v případě čísla WIN umístěného na trupu plavidla, nástavbě a/nebo na nakloněných plochách: celková délka plavidla (LOA) je uvedena v metrech (m), výška písmen a číslic v metrech (m) nesmí být menší než: 1,0 m (u plavidel o délce nejméně 25 m), 0,8 m (u plavidel o délce nejméně 20 m, avšak méně než 25 m), 0,6 m (u plavidel o délce nejméně 15 m, avšak menší než 20 m), 0,4 m (u plavidel o délce nejméně 12 m, avšak menší než 15 m), 0,3 m (u plavidel o délce nejméně 5 m, avšak menší než 12 m), 0,1 m (u plavidel kratších než 5 m);

e)v případě čísla WIN umístěného na palubě: výška není menší než 0,3 m pro všechny třídy plavidel o délce nejméně 5 m;

f)délka pomlčky je poloviční než výška písmen a číslic;

g)tloušťka tahů všech písmen, číslic a spojovníku je v/6;

h)mezery mezi písmeny a/nebo čísly nejsou větší než v/4 ani menší než v/6;

i)mezera mezi sousedními písmeny s nakloněnými stranami není větší než v/8 ani menší než v/10;

j)číslo WIN je bílé na černém pozadí nebo černé na bílém pozadí;

k)pozadí přesahuje tak, aby ohraničení kolem čísla WIN bylo nejméně v/6;

l)vždy se používají kvalitní námořní barvy;

m)číslo WIN splňuje požadavky těchto specifikací v případě, že se používají reflexní látky nebo látky vytvářející teplo, a

n)číslo WIN a jeho pozadí se vždy udržují v dobrém stavu.

PŘÍLOHA III

Minimální normy pro automatické indikátory polohy používané v systému sledování plavidel WCPFC

1. Automatický indikátor polohy sděluje automaticky a nezávisle na jakémkoliv zásahu do plavidla tyto údaje:

i) staticky jedinečný identifikátor automatického indikátoru polohy;

ii) aktuální zeměpisnou polohu (zeměpisná šířka a délka) plavidla a

iii) datum a čas (vyjádřené v koordinovaném světovém čase [UTC]), kdy byla určena poloha plavidla dle odst. 1 bodu ii) výše.

2. Údaje uvedené v odst. 1 bodech ii) a iii) se získávají ze satelitního systému určování polohy.

3. Automatické indikátory polohy instalované na rybářských plavidlech musí být schopny předávat údaje uvedené v odstavci 1 každou hodinu.

4. Údaje uvedené v odstavci 1 obdrží komise WCPFC za běžných provozních podmínek do 90 minut od jejich vygenerování automatickým indikátorem polohy.

5. Automatické indikátory polohy, které jsou instalovány na rybářských plavidlech, musí být chráněny tak, aby byla zachována bezpečnost a neporušenost údajů uvedených v odstavci 1.

6. Uchovávání informací v rámci automatického indikátoru polohy musí být za běžných provozních podmínek zabezpečeno, zajištěno a integrováno.

7. Nesmí být reálně možné, aby kdokoli jiný než orgán dohledu změnil údaje tohoto orgánu uložené v automatickém indikátoru polohy, včetně četnosti hlášení pozic tomuto orgánu.

8. Žádné funkce zabudované do automatického indikátoru polohy nebo softwaru terminálu jako pomoc při servisu nesmí umožnit neoprávněný přístup do částí automatického indikátoru polohy, které by mohly potenciálně ohrozit provoz systému sledování plavidel.

9. Automatické indikátory polohy musí být instalovány na plavidlech v souladu se specifikacemi výrobce a příslušnými normami.

10. Za běžných provozních podmínek družicové navigace musí být polohy, které jsou odvozeny z předaných údajů, přesné na 100 čtverečních metrů v kvadratickém průměru (tj. 98 % poloh musí být v tomto rozsahu).

11. Automatický indikátor polohy a/nebo poskytovatel služeb musí být schopni podporovat možnost zasílání údajů do více na sobě nezávislých míst určení.

12. Dekodér družicové navigace a vysílač musí být plně integrovány a umístěny ve stejném fyzickém krytu odolném proti nedovolené manipulaci.

13. Standardní formát pro manuální hlášení polohy v případě chybné funkce nebo selhání automatického indikátoru polohy je tento:

1 WIN

2 Jméno plavidla

3 Datum: dd/mm/rr

4 Čas: 24hodinový formát HH:MM (UTC)

5 Zeměpisná šířka – SS-MM-VV (S/J)

6 Zeměpisná délka – SSS-MM-VV (V/Z)

7 Činnost (rybolov/vyhledávání/tranzit/překládka)

(1)    Pokud se použije kladení nástrahy ze strany plavidla se zástěnami proti ptákům a zatížené vedlejší udice (návazce) ze sloupce A, bude to považováno za dvě zmírňující opatření.

(2)    Je-li ze sloupce A i ze sloupce B vybrána šňůra na plašení ptáků, znamená to současné použití dvou (tj. párových) šňůr na plašení ptáků.

(3)    Zařízení na krytí háčků lze použít jako samostatné opatření.