Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52021PC0146

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se postoje Rady k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Digitální Evropa na období 2021–2027

COM/2021/146 final

V Bruselu dne 19.3.2021

COM(2021) 146 final

2018/0227(COD)

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU

podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie

týkající se

postoje Rady k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Digitální Evropa na období 2021–2027

(Text s významem pro EHP)


2018/0227 (COD)

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU

podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie


týkající se

postoje Rady k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Digitální Evropa na období 2021–2027

(Text s významem pro EHP)

1.Souvislosti

Datum předání návrhu Evropskému parlamentu a Radě (dokument COM(2018) 434 final – 2018/0227 COD)

6. června 2018

Datum dosažení dohody Rady o částečném obecném přístupu

29. listopadu 2018

Datum prvního třístranného jednání

13. února 2019

Datum částečné prozatímní kompromisní dohody (obecné shody) potvrzené Coreperem

13. března 2019

Datum přijetí postoje Evropského parlamentu v prvním čtení (zahrnující obecnou shodu)

17. dubna 2019

Data druhého (závěrečného) třístranného jednání

14. prosince 2020

Datum politické dohody ve Výboru stálých zástupců

18. prosince 2020

Datum hlasování výboru ITRE Evropského parlamentu, kterým výbor schválil kompromisní dohodu

14. ledna 2021

Datum přijetí postoje Rady v prvním čtení

16. března 2021

2.Cíl návrhu Komise

Program Digitální Evropa je ústředním prvkem komplexní odpovědi Komise na výzvu digitální transformace a je součástí návrhu víceletého finančního rámce na období 2021–2027.

Cílem návrhu je poskytnout výdajový nástroj za účelem maximalizace přínosů digitální transformace pro občany, orgány veřejné správy a podniky v EU, zejména posílením digitálních kapacit EU v pěti klíčových oblastech (tzv. specifických cílů): vysoce výkonné výpočetní technice, kybernetické bezpečnosti, umělé inteligenci, pokročilých digitálních dovednostech, zavádění, co nejlepším využívání digitálních kapacit a interoperabilitě.

Digitální Evropa představuje investiční program zaměřený na budování strategických digitálních kapacit EU a na usnadnění širokého zavádění digitálních technologií, které budou využívat evropští občané a podniky. Zabývá se klíčovými prioritami Unie, zejména ekologickou a digitální transformací a odolností jednotného trhu. Zaměří se na oblasti, v nichž žádný jednotlivý členský stát sám nemůže zajistit úroveň potřebnou pro digitální úspěšnost. Důraz bude rovněž kladen na ty oblasti, kde mají veřejné výdaje největší dopad. Dohodnuté celkové finanční krytí činí 7,59 miliardy EUR (v běžných cenách).

3.Připomínky k postoji Rady

Postoj Rady plně odráží dohodu dosaženou v rámci třístranných jednání. Mezi nejvýznamnější změny ve srovnání s návrhem Komise patří:

Ochrana finančních zájmů Unie. Bod odůvodnění s odkazem na režim podmíněnosti pro ochranu rozpočtu Unie před porušováním zásad právního státu, jež mají dopad na řádné finanční řízení rozpočtu Unie nebo ochranu jejích finančních zájmů, byl uveden do souladu s dohodnutým zněním mechanismu. Komise toto sladění podpořila.

Sladění programu Digitální Evropa s dobou trvání víceletého finančního rámce na období 2021–2027. Komise podpořila cíl zajistit kontinuitu v případě zpoždění při přechodu na budoucí víceletý finanční rámec, aniž by dohodnutá ustanovení vykládala jako automatické prodloužení programu.

Ustanovení o zpětné působnosti. Byla doplněna ustanovení o zpětné účinnosti, aby byla zajištěna kontinuita poskytování podpory pro starší opatření, která jsou v současnosti podporována v rámci Nástroje pro propojení Evropy a řešení interoperability pro orgány veřejné správy, podniky a občany (ISA2), a aby bylo umožněno provádění od začátku víceletého finančního rámce (VFR) na období 2021–2027. Toto doplnění Komise podpořila.

Klima. Odkaz na celkový cíl výdajů na oblast klimatu pro celý VFR (původně 25 %) byl aktualizován na 30 %. Cíl v oblasti biologické rozmanitosti. Do bodu odůvodnění, který stanoví cíl v oblasti klimatu, byl doplněn standardní bod odůvodnění týkající se biologické rozmanitosti, totiž příspěvek k cíli pro výdaje na biologickou rozmanitost. S aktualizací cíle v oblasti klimatu a s doplněním cíle v oblasti biologické rozmanitosti Komise souhlasila. 

Rozdělení rozpočtových prostředků mezi specifické cíle a finanční krytí pro „interoperabilitu“. Částky přidělené na specifické cíle byly úměrně sníženy, což odráží váhu a vyváženost původního návrhu (lineární/poměrné snížení napříč specifickými cíli) a zároveň chrání finanční krytí pro interoperabilitu. Zachování váhy a vyváženosti původního návrhu Komise podpořila.

Horizontální sladění ustanovení týkajících se zpětného převodu nevyužitých finančních prostředků převedených do programu Digitální Evropa ze zdrojů v rámci sdíleného řízení. Byla zavedena ustanovení týkající se zpětného převodu nevyužitých finančních prostředků převedených do programu Digitální Evropa ze zdrojů v rámci sdíleného řízení, což odráží přístup přijatý v programu Horizont Evropa. Dne 8. března 2019 učinila Komise prohlášení, v němž vyjádřila své námitky k dohodě, pokud jde o ustanovení o převodu finančních prostředků (čl. 9 odst. 5) a o spolufinancování.

Přijetí pracovních programů. Všechny strany se dohodly, že pracovní programy budou přijímány formou prováděcích aktů s použitím přezkumného postupu (postup projednávání ve výborech). Rovněž bylo dosaženo dohody o použití aktů v přenesené pravomoci ke změně přílohy 1.

Kybernetická bezpečnost. Byla učiněna další vyjasnění týkající se provádění opatření v rámci specifického cíle 3 – Kybernetická bezpečnost a důvěra – s tím, že tento specifický cíl bude prováděn zejména prostřednictvím navrhovaného Evropského průmyslového, technologického a výzkumného centra kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a sítě kompetencí pro kybernetickou bezpečnost (CCCN).

Účast třetích zemí. Třetím zemím byla výslovně dána možnost částečného přidružení k programu na úrovni jednotlivých specifických cílů.

Pečeť excelence. Ustanovení týkající se osvědčení „Pečeť excelence“ byla sladěna s odpovídajícími ustanoveními v rámci programu Horizont Evropa, přičemž byla zohledněna specifika obou programů. Oblast působnosti osvědčení „Pečeť excelence“ v rámci programu Digitální Evropa byla upravena tak, aby neobsahovala odkazy na programy, jejichž právní základy neumožňují spoléhat se na osvědčení „Pečeť excelence“ programu Digitální Evropa v jejich kritériích pro udělování grantů.

Dosažená dohoda zachovává cíle původního návrhu Komise i příslušnou úroveň ambicí, přičemž zároveň umožňuje flexibilitu potřebnou pro provádění nových pravidel.

4. Závěr

Komise podporuje výsledky interinstitucionálních jednání, a může proto postoj Rady přijmout.

Top