EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 23.11.2021

JOIN(2021) 32 final

SPOLEČNÉ SDĚLENÍ EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Reakce na státem podporované zneužívání migrantů na vnějších hranicích EU jako politického nástroje

REAKCE NA STÁTEM PODPOROVÉ ZNEUŽÍVÁNÍ MIGRANTŮ NA VNĚJŠÍCH HRANICÍCH EU JAKO POLITICKÉHO NÁSTROJE

1.ÚVOD

Státem podporované zneužívání lidí k politickým účelům vedlo ke vzniku obzvláště kruté formy hybridní hrozby. Takové praktiky jsou v rozporu s hodnotami EU i univerzálními hodnotami. Boj proti hybridním hrozbám je jednou z nejsložitějších výzev, kterým Evropská unie a její členské státy čelí. Způsoby, jak může stát nebo nestátní subjekt vykonávat tlak nebo útočit na jiný stát, se vyvíjejí. Mohou mít různé podoby, od kybernetických útoků až po manipulaci s informacemi ze zahraničí a vměšování. Cílem všech těchto forem hrozeb je destabilizace nebo narušení společnosti a klíčových institucí a mají za následek ohrožení občanů.

Nedávné kroky Lukašenkova režimu a jeho stoupenců je třeba v tomto kontextu vnímat jako odhodlaný pokus o vyvolání dlouhodobě trvající a vleklé krize. Jedná se o součást širšího koordinovaného úsilí o destabilizaci Evropské unie, které je zkouškou její jednoty a odhodlanosti. Tyto akce představují reálné a aktuální nebezpečí pro bezpečnost EU. Tato jednání a související strategie mají navíc globální důsledky a dotýkají se nejen EU, ale i mezinárodního společenství.

EU jako celek, a zejména Litva, Polsko a Lotyšsko, jsou od léta konfrontovány s novou záludnou hrozbou v podobě zneužívání zoufalých lidí. To vedlo k bezprecedentnímu nárůstu počtu nedovolených překročení hranic z Běloruska. Zatímco v posledních letech k pokusům o nelegální překročení vnějších hranic z Běloruska do EU téměř nedocházelo, nyní jsou každodenní realitou. Jsou iniciovány a organizovány Lukašenkovým režimem, který za spolupráce převaděčů migrantů a zločineckých sítí láká lidi na hranice.

Pro migranty na hranici zůstává situace nadále zoufalá. Je nutné zajistit, aby všem lidem v nouzi byla poskytnuta humanitární pomoc a životně důležitá podpora.

EU toto zneužívání zranitelných migrantů a uprchlíků důrazně odsoudila a jasně upozornila na závažnost situace na nejvyšší úrovni. Evropská rada se touto hrozbou zabývala na svých zasedáních v červnu a říjnu 2021 1 . Předsedkyně von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie označila postup Běloruska za hybridní útok s cílem destabilizovat Evropu 2 . EU je i nadále pevně přesvědčena, že Lukašenkův režim postrádá demokratickou legitimitu.

Nejpostiženějším členským státům, které spravují vnější hranice jménem EU, se dostalo rozhodné podpory. Obdržely operativní a finanční pomoc na posílení správy hranic a na pokrytí humanitárních potřeb. V rámci rozsáhlého diplomatického úsilí byly třetí země a letecké společnosti vyzvány, aby se nestaly nevědomými partnery běloruské strategie, a na samotné Bělorusko je vyvíjen přímý tlak. Úsilí EU o vytvoření koalice, která by se postavila proti zneužívání, přineslo rychlé výsledky. Tranzitní trasy, které převaděči využívají k přesunu migrantů na běloruskou hranici, se jedna po druhé uzavírají.

Toto sdělení poskytuje přehled opatření, která byla dosud přijata v reakci na tuto situaci, a probíhající opatření k zintenzivnění tohoto úsilí. Rovněž se zabývá možnostmi úpravy stávajícího rámce tak, aby poskytoval trvalejší soubor nástrojů k řešení budoucích pokusů o destabilizaci EU prostřednictvím státem podporovaného zneužívání nelegální migrace. EU nebude tolerovat žádné hybridní útoky, které zneužívají lidi, využívají jejich utrpení a vyvolávají násilí a vedou ke ztrátám na životech pro politické účely. Mezinárodní společenství jako celek se musí semknout a postavit se této manipulaci s lidmi.

Kolektivní síla a solidarita EU, která v této záležitosti jedná jako celek, dále podtrhuje přidanou hodnotu EU v oblasti správy hranic a řízení migrace.

2.SOUČASNÁ SITUACE

Situace na vnějších hranicích EU

Ke dni 16. listopadu 2021 dosáhl celkový počet osob přicházejících do EU z Běloruska 7 698, z toho 4 222 se nacházelo v Litvě, 3 062 v Polsku a 414 v Lotyšsku. V roce 2021 bylo zaznamenáno více než 40 000 opakovaných pokusů o překročení těchto hranic 3 . Nejvíce zastoupenými státními příslušníky třetích zemí jsou Iráčané a Afghánci. Nezávisle na státem podporovaném zneužívání migrantů se snaží represím režimu uniknout i řada běloruských občanů.

Situace na polské hranici s Běloruskem byla běloruským režimem dne 8. listopadu záměrně vyostřena. Na běloruské straně bylo shromážděno několik tisíc lidí s cílem vyvinout tlak na polské hranice. Tuto akci iniciovaly běloruské orgány. V následujících dnech běloruské orgány rovněž poskytly menším skupinám migrantů nástroje a slzný plyn, aby se pokusili o vstup násilím. Dočasná hraniční bariéra byla běloruskými vojáky částečně zničena.

V reakci na to tyto tři členské státy přijaly řadu opatření. Všechny tři státy vyhlásily výjimečný stav a s podporou EU posílily svou přítomnost na vnějších hranicích, mimo jiné tím, že zmobilizovaly své ozbrojené síly. Rovněž přijaly zvláštní právní předpisy pro řešení této specifické situace 4 . Komise je s těmito členskými státy v kontaktu a poskytuje jim technické poradenství ohledně jejich právních předpisů s cílem zajistit soulad s dodržováním základních práv a práva EU.

Situace se jasně projevila ve značném nárůstu počtu žádostí o azyl. Do 14. listopadu bylo v Litvě podáno 2 649 žádostí o azyl, v Lotyšsku 294 žádostí a v Polsku 6 498 žádostí

Navíc existují přesvědčivé důkazy o tom, že došlo k významnému nárůstu nepovolených druhotných pohybů v souvislosti s neoprávněným vstupem z Běloruska. Německo odhaduje, že v posledních měsících lze tímto způsobem na německé hranici s Polskem zpětně vysledovat více než 10 000 případů. Německá spolková policie a polská policie spolupracují při hlídkování v pohraniční oblasti a provádění kontrol s cílem odhalit potenciální nelegální migranty. V rámci společné vyšetřovací skupiny ve Vilniusu probíhají rovněž společná opatření proti převaděčství, kde si Litva, Polsko, Německo a Finsko si vyměňují informace o činnostech v oblasti převaděčství a koordinují společnou operativní reakci. Dosud bylo řešeno šestnáct případů převaděčství. Vyšetřovací skupina se počátkem prosince stane operativní pracovní skupinou a další členské státy budou vyzvány, aby se k ní připojily.

Humanitární situace v Bělorusku a okamžitá reakce EU

Běloruské akce vyvolaly humanitární krizi, přičemž již byla potvrzena řada úmrtí. Je třeba připomenout, že hlavní odpovědnost za řešení této krize nese Bělorusko. Je vázáno Ženevskou úmluvou, včetně zásady nenavracení. Proto musí Bělorusko zajistit odpovídající ochranu uprchlíků, které pozvalo na své území, a za tímto účelem spolupracovat s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.

V Bělorusku jsou ponecháni v teplotách klesajících pod bod mrazu muži, ženy a děti, a to včetně osob ve zranitelném postavení, např. těhotných žen. S přicházející zimou se situace ještě zhorší. Vzhledem k nedostatečnému přístupu humanitárních organizací je obtížné určit přesný počet osob v nouzi. Odhaduje se, že v Bělorusku uvízlo v blízkosti hranice 2 000 osob a celkem až 15 000 osob. V současnosti existují zprávy o tom, že běloruské orgány v regionu daly k dispozici pro řadu žen a dětí zařízení pro přenocování a přesunuly osoby z provizorních táborů na hranici do blízkého logistického centra.

Kvůli omezenému přístupu nebylo možné posoudit potřeby, Komise však zůstala v úzkém kontaktu se svými partnerskými humanitárními organizacemi. Nedávná rozhodnutí mobilizovala 700 000 EUR na humanitární pomoc s cílem podpořit partnery při poskytování pomoci zranitelným osobám, které uvízly na hranici i uvnitř země (viz níže).

Situace v členských státech a okamžitá reakce EU

EU nabídla nejvíce zasaženým členským státům okamžitou podporu. Prostřednictvím mechanismu civilní ochrany poskytla materiální podporu, vyslala pracovníky agentury EU a uvolnila další finanční prostředky s cílem zajistit příslušným humanitárním agenturám na místě plný přístup. Byla posílena politická podpora a návštěvy komisařky Johanssonové v Litvě (srpen) a v Polsku (září) vedly k řadě opatření, včetně rozhodnutí o pomoci při mimořádných událostech Litvě z Azylového, migračního a integračního fondu ve výši 36,7 milionu EUR. Grant poskytuje podporu na provádění azylových řízení a vytvoření podmínek pro přijímání, a to včetně zranitelných osob.

Od července pořádá Komise každý týden zasedání sítě EU pro připravenost a řešení krizí v souvislosti s migrací (síť zřízená plánem), jichž se účastní dotčené členské státy, agentury EU, ESVČ a příslušné mezinárodní organizace, sdílely vysoce kvalitní informovanost o situaci a zajišťovaly koordinaci s cílem utvářet účinnou reakci.

Litva aktivovala dne 15. července 2021 mechanismus civilní ochrany EU. Komise koordinovala pomoc, kterou poskytlo 19 členských států 5 a Norsko ve formě stanů, lůžek, topných soustav, elektrických generátorů, lůžkovin, potravin a jiné věcné pomoci. Možnost aktivace mechanismu civilní ochrany Unie zůstává pro Polsko a Lotyšsko nadále otevřená, přičemž každá země může definovat své konkrétní potřeby. Středisko Komise pro koordinaci odezvy na mimořádné události je v neustálém kontaktu s Polskem, Lotyšskem a Litvou, aby jim poskytlo potřebnou podporu.

Od července jsou rovněž vysíláni pracovníci agentur EU pro vnitřní věci. Dosud bylo do Litvy vysláno 104 příslušníků agentury Frontex, 73 odborníků úřadu EASO, dva vyslaní příslušníci Europolu a jeden analytik. Kromě toho agentura Frontex poskytla v Litvě hlídkovací a přepravní vozidla a vrtulníky. Na lotyšské hranici s Běloruskem je v současné době nasazeno sedm příslušníků pohraniční policie agentury Frontex, jedno hlídkovací vozidlo a jedno vozidlo s termovizí a devět odborníků úřadu EASO (podpůrných úředníků a tlumočníků). V Polsku je rovněž vyslán specialista Europolu a tři příslušníci pohraniční stráže agentury Frontex, kteří byli v Polsku přítomni před touto krizí. Agentura Frontex podporuje Lotyšsko a Litvu rovněž v oblasti navracení a naposledy ji požádalo o pomoc Polsko.

3.ŘEŠENÍ SOUČASNÉ KRIZE

Opatření mimo EU

-Omezující opatření (sankce)

Reakce EU na zneužívání migrantů Lukašenkovým režimem navazuje na rostoucí znepokojení, že Bělorusko ignoruje mezinárodní normy tím, že potlačuje demokracii a v květnu přinutilo letadlo společnosti Ryanair k přistání 6 . V reakci na podvodné volby a tvrdé zásahy proti občanské společnosti a opozici, jakož i odklon příslušného letu byly postupně rozšiřovány sankce a v rámci režimu sankcí je nyní označeno celkem 166 osob a 15 subjektů. To je doplněno komplexním balíčkem hospodářských a finančních opatření vůči Bělorusku a zákazem přeletů vzdušného prostoru EU a přístupu na letiště EU pro běloruské dopravce.

Tato opatření jsou nyní rozšiřována jako konkrétní reakce na státem podporované zneužívání migrantů a uprchlíků ze strany Běloruska. Dne 15. listopadu Rada změnila sankční režim EU vůči Bělorusku a EU se nyní rovněž může zaměřit jak na osoby, tak na subjekty, které organizují činnosti usnadňující nedovolené překračování hranic EU nebo se na takových činnostech podílejí. Další opatření mohou být uplatněna po dokončení šetření Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).

Rada dále dosáhla politické dohody o pátém balíčku sankcí, jehož cílem je řešit situaci na hranicích, zneužívání migrantů a pokračující represe v Bělorusku. V souladu s postupným přístupem EU k sankcím umožní posílený právní rámec EU zavést další opatření vůči těm, kteří úmyslně ohrožují životy, zdraví a dobré životní podmínky lidí a snaží se narušit bezpečnost vnějších hranic EU. V reakci na vývoj je Komise připravena navrhnout k projednání v Radě další omezující opatření s cílem omezit schopnost běloruského režimu zneužívat migranty.

Důrazné a jednotné provádění stávajících omezujících opatření zvýší tlak na tento režim 7 . Vzhledem k hospodářskému profilu některých osob a subjektů zařazených na seznam přinesou tato opatření značné výsledky. Výměna informací mezi členskými státy a s Komisí má zásadní význam pro zajištění toho, aby všechny příslušné vnitrostátní orgány měly přehled o skrytých hospodářských vazbách, a aby byly plně uplatňovány sankce. Komise a členské státy systematicky jednaly, aby prosadily omezení přeletů provozovateli leteckých služeb z EU nad Běloruskem. K objasnění otázek, které Komise obdržela od společností, právních kanceláří a vnitrostátních orgánů v souvislosti s prováděním, navrhne brzy další pokyny 8 .

-Pozastavení dohody o zjednodušení vízového režimu

Dne 9. listopadu 2021 přijala Rada návrh Komise o částečném pozastavení dohody o zjednodušení vízového režimu mezi EU a Běloruskem. Pozastavení se týká běloruských vládních úředníků (členů oficiálních běloruských delegací; členů běloruské národní vlády a regionálních vlád a parlamentů, běloruského ústavního soudu a běloruského nejvyššího soudu). To znamená, že běloruští úředníci budou muset ke každé žádosti o vízum doložit úplný soubor podpůrných dokladů, nebude usnadněno vydávání víz pro více vstupů a nebudou mít nárok na osvobození od vízového poplatku. Ostatní ustanovení dohody o zjednodušení vízového režimu zůstávají v platnosti a zjednodušení bude pro běžné běloruské občany nadále platit.

-Diplomatické úsilí

Od počátku krize EU plně využívá diplomatických nástrojů, které má k dispozici. Informační činnost probíhala jak na politické, tak na technické úrovni. Předsedkyně von der Leyenová zdůraznila potřebu proaktivního přístupu, když oznámila, že místopředseda Komise Schinas ve spolupráci s vysokým představitelem a místopředsedou Borrellem navštíví hlavní dotčené země původu a tranzitu s cílem zabránit, aby se lidé stali obětí léčky nastražené běloruským režimem.

Dne 30. července vysoký představitel a místopředseda Josep Borrell vydal jménem EU prohlášení odsuzující zneužívání migrantů a uprchlíků režimem 9 a dne 10. listopadu bylo vydáno druhé prohlášení, v němž byla tato situace označena za hybridní útok 10 . Běloruský režim byl v srpnu a září adresátem demarší. Vysoký představitel a místopředseda Borrell ve dnech 14. a 16. listopadu telefonoval s běloruským ministrem zahraničních věcí Makejem, přičemž ho upozornil na nejistou humanitární situaci na hranicích a požadoval, aby režim zastavil stávající nezákonné a nemorální praktiky. 

Otázkou státem podporovaného zneužívání migrantů se EU zabývala také v rámci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Organizace spojených národů v New Yorku i Ženevě. Na žádost EU se dne 11. listopadu konalo uzavřené zasedání Rady bezpečnosti OSN věnované situaci na hranicích a zneužívání migrantů ze strany Běloruska. Ministři zahraničních věcí zemí skupiny G7 vydali dne 18. listopadu prohlášení, v němž vyjádřili solidaritu s Polskem, Litvou a Lotyšskem a ocenili opatření EU, která úzce spolupracuje se zeměmi původu a tranzitu s cílem ukončit aktivity Lukašenkova režimu.

Komise a vysoký představitel zintenzivnili návštěvy klíčových partnerských zemí původu a tranzitu. Orgány v partnerských zemích byly upozorněny na situaci na hranici EU s Běloruskem, na rizika využívání jejich občanů a osob v tranzitu, na potřebu aktivně informovat jejich občany o rizicích a nebezpečích nelegální migrace do Evropy a na možný negativní dopad na jejich vztahy s EU. Byl zdůrazněn význam spolupráce v oblasti navracení migrantů, kteří nemají legitimní právo pobývat v EU. Předsedkyně von der Leyenová tuto otázku aktivně nadnesla na mezinárodní úrovni a obrátila se na klíčové partnery, mimo jiné na Spojené státy americké. Začátkem září navštívil vysoký představitel a místopředseda Borrell Irák a v říjnu uskutečnila komisařka Johanssonová návštěvu Turecka. Místopředseda Schinas nedávno navštívil Irák, Libanon, Spojené arabské emiráty a Turecko a brzy pojede do Uzbekistánu.

EU prostřednictvím své sítě delegací a úzké spolupráce s organizací Eurocontrol soustavně monitoruje situaci s cílem identifikovat změny letového chování do Běloruska a odhalit nově vzniklé trasy. Partnerské země byly požádány, aby bojovaly proti převaděčským sítím a zavedly přísnější kontroly letů a cestujících s cílem zmírnit riziko nelegálního pohybu do EU.

Tato informační činnost zahrnovala přímé kontakty s leteckými společnostmi a úřady civilního letectví. Součástí byla jednání s Arabskou organizací pro civilní letectví, jejichž cílem bylo prozkoumat způsoby, jak pomoci omezit cesty do Běloruska, které nejsou konány v dobré víře.

Členské státy EU se rovněž obrátily na partnerské země ohledně situace na hranici EU s Běloruskem a pokračujícího zneužívání migrantů běloruským režimem. Delegace EU společně s členskými státy, jakož i členské státy jednající na dvoustranné úrovni v Kazachstánu, Indii, Gruzii, na Ukrajině, v Turecku a Uzbekistánu vydaly společné demarše.

Soustavné úsilí EU přineslo výsledky. Jednání s Irákem v souvislosti s návrhy Komise podle článku 25a vízového kodexu na zlepšení spolupráce v oblasti zpětného přebírání osob upozornila na to, že je naléhavě nutné posílit spolupráci v oblasti navracení, včetně nedobrovolných návratů. Po prvním cíleném informování v červenci ze strany vysokého představitele a místopředsedy Borrella a komisařky Johanssonové irácká vláda rychle jednala a v srpnu pozastavila přímé lety z Bagdádu do Běloruska. Tato opatření zůstávají i dnes v platnosti. Po návštěvě místopředsedy Schinase byly rovněž zastaveny lety z Erbilu s tranzitem přes třetí země do Běloruska. Irák dále vyšetřoval převaděčství a uzavřel běloruské honorární konzuláty. Nyní organizuje repatriační lety pro Iráčany, rovněž za podpory Komise (viz níže).

V průběhu listopadu bylo přijato několik dalších kroků k pozastavení letů a zavedení přísnějších kontrol letů a cestujících, přičemž letecké úřady řady klíčových států nyní odmítají umožnit cestujícím zejména z Iráku, Sýrie, Afghánistánu a Jemenu cestovat do Minsku nebo přes něj projíždět. Důležité bude sledovat provádění těchto rozhodnutí.

Bude třeba vyvinout intenzivní diplomatické úsilí, aby se zabránilo využívání nových tras, přičemž existuje riziko, že se Bělorusko bude snažit kompenzovat tyto trasy usnadněním cestování přes nové trasy, zejména z východu. EU by měla i nadále upozorňovat příslušné partnery na riziko, že budou vtaženy do běloruské strategie vytvoření jakéhosi uzlu pro nelegální pohyb. K ujištění těchto partnerů, že EU bude podporovat preventivní opatření, a rovněž k objasnění možných negativních důsledků v případě, že této záležitosti nebude věnována náležitá pozornost a význam, bude potřebné důrazné a soudržné kolektivní předávání informací.

-Boj proti dezinformacím 

Manipulace s informacemi je klíčovým nástrojem používaným k zneužívání migrantů. Existují jasné důkazy o tom, že situace migrantů je využívána k organizování rozsáhlé dezinformační kampaně, jejímž cílem je zdiskreditovat mezinárodní pověst EU tím, že ji prezentuje jako nepřátelskou vůči uprchlíkům. Tato kampaň ukazuje Lukašenkův režim jako zřízení, jež plní legitimní přání lidí, kteří chtějí migrovat, a jejím cílem je odpoutat pozornost od systematického porušování lidských práv v Bělorusku. K účinnému potírání této prezentace jsou důležité zvýšená transparentnost a informační kampaně. Aby sdělovací prostředky a organizace občanské společnosti mohly přispět k boji proti dezinformacím, je klíčový jejich přístup do dané oblasti.

Na běloruských hranicích jsou stále přítomny ruské státem kontrolované sdělovací prostředky se svými běloruskými protějšky. Tak je zajištěno, že manipulativní zprávy budou šířeny na mezinárodní úrovni. Situaci zhoršuje skutečnost, že režim nezávislé sdělovací prostředky v Bělorusku z velké části umlčel.

EU bude i nadále poskytovat právní, finanční a další podporu nezávislým běloruským médiím, včetně jejich působení v exilu. Všechny delegace EU byly vyzvány, aby se aktivně zapojily do řešení otázek manipulace s informacemi. Skupina ESVČ pro strategickou komunikaci (StratCom) bude nadále zvyšovat povědomí o tomto problému a veřejně informovat o úsilí běloruských a ruských státem kontrolovaných sdělovacích prostředků v oblasti dezinformací a manipulace s informacemi týkajícími se migrace a sdílet své analýzy a monitorování s členskými státy a mezinárodními partnery prostřednictvím systému rychlého varování.

-Sociální média a boj proti zavádějícím informacím poskytovaným migrantům

Sociální média sehrávají klíčovou úlohu při stimulaci poptávky po službách převaděčů migrantů a vytváření nerealistických očekávání ohledně šancí na vstup do EU. Převaděči migrantů a migranti v Bělorusku je rovněž využívají jako logistický nástroj. Europol spolupracuje s poskytovateli sociálních médií a vyzývá tyto platformy, aby se podílely na narušení komunikace.

Evropská služba pro vnější činnost bude intenzivněji postupovat v boji proti nepravdivým a zavádějícím informacím na internetu a zaměří se na místa, kde si migranti vyměňují informace a kde Bělorusko a převaděči migrantů mohou stimulovat poptávku po nelegální migraci. Delegace EU vydají zvláštní komunikační materiály.

V rámci stávajícího projektu InfoMigrants jsou podporovány informační a osvětové kampaně, které jsou určené více než 50 milionům lidí a které jsou k dispozici v šesti jazycích (francouzština, arabština, angličtina, bengálština, daríjština a paštština) 11 . Informační kampaně jsou realizovány prostřednictvím internetového mediálního portálu, který na jediné platformě poskytuje zpravodajství a informační služby pro migranty a uprchlíky ve třetích zemích, a přímý kontakt s migranty je čím dál častěji zajišťován prostřednictvím služby Facebook Messenger. Nabízí spolehlivé, ověřené a objektivní informace, jejichž cílem je bojovat proti mylným představám o rizicích na migrační trase a kvalitě života v zahraničí. Konkrétní informace, které jsou nyní poskytovány o Bělorusku, zahrnují každodenní zpravodajství a přímé informování o souvisejících rizicích. Migranti, kteří uvízli na běloruských hranicích, se mohli obrátit na portál InfoMigrants a varovat ostatní, aby se nevydali na cestu, i jasně říct, že neexistuje žádná záruka azylu.

Prostřednictvím dalšího projektu financovaného EU informuje Mezinárodní středisko pro rozvoj migrační politiky (ICMPD) potenciální migranty v Asii o legálních možnostech migrace a o rizicích spojených s nelegální migrací. Specializované středisko v Iráku rychle rozšířilo své aktivity s cílem odradit od dalších odjezdů do Běloruska. Kampaň byla vedena prostřednictvím individuálního informování, formou zpráv v sociálních médiích a prostřednictvím televizních kampaní.

-Posílení humanitární pomoci v Bělorusku

Protože se nyní objevují určité možnosti, jak poskytnout migrantům uvízlým v Bělorusku humanitární pomoc, mohla EU v nedávné době poskytnout přímou podporu na řešení situace v Bělorusku. Tato podpora zahrnuje okamžité přidělení částky 200 000 EUR Mezinárodní federaci společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) jako součást celkového příspěvku EU do Fondu okamžité pomoci při katastrofách, který spravuje IFRC. Tyto okamžité finanční prostředky EU podporují IFRC a její národní společnost, Běloruský červený kříž, při poskytování tolik potřebné pomoci, včetně potravin, balíčků hygienických potřeb, přikrývek a souprav první pomoci.

Rovněž byl aktivován nástroj Komise pro odezvu malého rozsahu, z něhož je pro mezinárodní organizace, jako je IOM, UNHCR, IFRC k dispozici částka 500 000 EUR na poskytnutí mimořádné pomoci. Takto může být nejzranitelnějším osobám, které uvízly na hranici, poskytnuta životně důležitá pomoc, včetně potravin a vody, nepotravinového materiálu (přikrývky, oděvy, dětské potřeby), jakož i zdravotnické pomoci a přípravy na zimu. Za účelem využívání těchto finančních prostředků je Komise v současné době v kontaktu se svými humanitárními partnery. Je naprosto nezbytné, aby tito partneři měli potřebný přístup k lidem v nouzi.

Komise je připravena poskytnout mimo jiné Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a Mezinárodní organizaci pro migraci dodatečné finanční prostředky na humanitární pomoc v reakci na jasně stanovené humanitární potřeby, pokud by se přístup humanitárních partnerských organizací dále zlepšil. 

-Lety pro návrat osob uvízlých v Bělorusku

Humánní reakce na krizi zahrnuje pomoc lidem při návratu domů, pokud je to možné. Již existují důkazy o tom, že mnoho lidí je připraveno vrátit se do své země původu. Komise uvolní až 2,5 milionu EUR na usnadnění asistovaných dobrovolných návratů. Částka bude sloužit k pokrytí nákladů na návrat a opětovné začlenění v zemích původu, jakož i na nezbytnou humanitární, lékařskou a právní pomoc během pobytu na území Běloruska.

Dne 18. listopadu odletělo z Minsku do Bagdádu letadlo s 432 Iráčany na palubě. Irácké orgány požádaly o pomoc při těchto návratech. V reakci na to Komise ve spolupráci s Mezinárodní organizací pro migraci uvolní dodatečné finanční prostředky ve výši přibližně 1 milionu EUR na podporu dobrovolného návratu a opětovného začlenění. Celkem tedy Komise poskytne až 3,5 milionu EUR na podporu dobrovolných návratů z Běloruska.

Kromě toho Irák obdrží další finanční prostředky prostřednictvím nového rozpočtového nástroje NDICI-Globální Evropa, které ho podpoří při posilování spolupráce s EU při řešení společných výzev v oblasti migrace, přičemž prioritou bude předcházení nelegální migraci, rozvoj spolupráce v oblasti navracení, zpětného přebírání a opětovného začleňování, řešení základních příčin nelegální migrace a nuceného vysídlení, poskytování pomoci a ochrany uprchlíkům v zemi a lepší organizace migrace pracovních sil.

Na hranici nebo uvnitř EU

-Správa hranic, azyl a navracení

Nejvíce zasaženým členským státům lze poskytnout další finanční prostředky EU z Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF) a Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (BMVI). Členské státy obdržely příděly na vnitrostátní programy a každým z obou nástrojů financování se rovněž zřizuje tematický nástroj. Z těchto prostředků se financují priority na úrovni EU, včetně mimořádné pomoci pro naléhavé a okamžité potřeby a podpory členských států vystavených migračnímu tlaku.

Tato možnost již byla využita na poskytnutí pomoci Litvě při mimořádných událostech ve výši 36,7 milionu EUR. Tento program ukazuje, jak může EU pomoci řešit širokou škálu finančních a operačních potřeb, od operativního vybavení a systémů ostrahy hranic až po dopravu příslušníků pohraniční stráže. Může pomoci zlepšit kvalitu a dostupnost přijímacích středisek, jakož i přepravu migrantů, a výstavbu specializovaných zařízení na podporu zranitelných osob. Komise vede dialog s Litvou, Polskem a Lotyšskem o rozsahu tohoto financování a o tom, jak může na základě úplného posouzení potřeb pomoci. Kromě 360 milionů EUR, které jsou pro tyto členské státy plánovány pro toto finanční období v rámci BMVI, bude pro roky 2021 a 2022 k dispozici další navýšení v částce přibližně 200 milionů EUR.

EU rovněž nabídla prostřednictvím svých agentur podporu Lotyšsku, Litvě a Polsku, neboť Bělorusko se na tyto tři členské státy zaměřuje. Za tímto účelem již byli vysláni odborníci. Agentury nyní mohou poskytovanou operativní podporu dále rozšířit a je důležité, aby tyto tři členské státy tuto podporu plně využívaly.

Kromě reakce na opodstatněnou žádost o vyslání zejména v Litvě zahrnuje stávající podpora agentury Frontex jak služby sledování situace a krizí, které jsou poskytovány 24 hodin 7 dní v týdnu, tak i výměnu operativních informací. Další možnosti zahrnují poskytování vybavení, budování kapacit a odbornou přípravu vnitrostátní pohraniční stráže, cílené informování a analýzu rizik 12 , jakož i nasazení stálého útvaru.

Nový mandát agentury Frontex nabízí značné příležitosti k rozšíření podpory činností ochrany hranic, včetně prověřování a návratových operací. Otevírá prostor mnohem jasnější operativní koordinaci. Například na žádost členského státu může výkonný ředitel agentury Frontex zahájit zásah rychlé reakce na hranicích a/nebo návratový zásah na území dotčeného hostitelského členského státu. To by umožnilo organizovaný zásah na úrovni EU s příslušnými finančními zdroji. Je důležité, aby všechny členské státy byly připraveny poskytnout v souladu s novým mandátem agentury vybavení a personál. 

Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO) poskytuje Litvě operativní podporu s cílem urychlit vyřizování žádostí o azyl a zlepšit podmínky přijímání v souladu s normami EU. Úřad EASO poskytuje podporu rovněž Lotyšsku v oblasti tlumočení a opatření pro budování kapacit. Další podpora by se mohla zaměřit na co nejúčinnější registraci a zpracovávání žádostí, aby bylo zajištěno prověřování zranitelných migrantů, a na podporu správy, navrhování a zavádění odpovídajících norem pro přijímací zařízení.

Pokud jde o navracení, Komise, Frontex a IOM spolupracují s Litvou na posílení kapacity v oblasti navracení. O podporu ze strany agentury Frontex při provádění navracení požádalo i Polsko. Solidarita EU se třemi dotčenými členskými státy bude i nadále zahrnovat podporu návratů do zemí původu, což již vedlo k velkému počtu návratových operací. Činnost EU se zaměří nejen na technickou a operativní podporu, ale také na spolupráci s Irákem a dalšími třetími zeměmi, aby bylo zajištěno přijetí navracených osob a udělení nezbytných povolení pro charterové lety.

Tato činnost bude posílena individuálně uzpůsobenou podporou pro všechny tři členské státy. Podpora agentury Frontex může zahrnovat vyslání specialistů na navracení a organizaci identifikačních misí, jakož i najímání letů za účelem navracení.

Kromě operativní podpory, která je již poskytována a mohla by být dále posílena, pracuje Komise na návrhu prozatímních opatření v oblasti azylu a navracení na základě čl. 78 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie. Toto navazuje na výzvu Evropské rady, aby Komise navrhla veškeré nezbytné změny právního rámce EU a konkrétní opatření k zajištění okamžité a vhodné reakce v souladu s právem EU a mezinárodními závazky. Jde rovněž o reakci na žádost dotčených členských států, aby se mohly spolehnout na dočasná opatření k účinnému řešení mimořádné migrační situace na vnějších hranicích EU. Cílem těchto opatření by bylo dále podpořit Lotyšsko, Litvu a Polsko při kontrolovaném a rychlém zvládání současné situace za plného dodržování základních práv a mezinárodních závazků.

– Boj proti převaděčství

Strategie běloruských orgánů, tj. nejprve nalákat migranty do Běloruska a poté je pobízet k nelegálnímu překračování vnější hranice EU a případnému druhotnému pohybu, závisí na ekonomice převaděčství, která finančně profituje ze situace těch, kteří mohou být nalákání pod falešnými záminkami, a z dané situace těží a využívá jejích výhod.

Europol poskytuje nepřetržitou podporu vyšetřování trestné činnosti prováděné Evropským střediskem pro boj proti převaděčství (EMSC) a usnadňuje výměnu operativních informací v rámci společné styčné pracovní skupiny proti převaděčství a obchodování s lidmi při Europolu, která se schází každý týden. Agentura rovněž sleduje otevřené zdroje a prostřednictvím své jednotky pro oznamování internetového obsahu podporuje členské státy, které předkládají oznámení. Pokračující podpora poskytovaná Europolem dotčeným členským státům zahrnuje sekundární bezpečnostní kontroly a další křížové kontroly zaměřené na případy usnadňování převaděčství, včetně neoprávněného druhotného pohybu. Tuto práci lze zintenzivnit vysláním odborníků, křížovou kontrolou informací s údaji, jež má k dispozici Europol, monitorováním internetu a usnadněním rychlé a bezpečné výměny informací mezi členskými státy. Situace v Bělorusku by mohla být řešena přednostně, aby byly vypracovány individualizové analýzy, jako jsou posouzení hrozeb a situační zprávy.

Komise nedávno navrhla obnovený Akční plán EU proti převaděčství migrantů (2021–2025) 13 , který uznává existenci nového fenoménu využívání migrantů pro politické účely a v důsledku toho potřebu chránit vnější hranice EU. Společné provádění klíčových aspektů akčního plánu ze strany EU a jejích členských států povede k účinnější reakci na měnící se vzorce a měnící se trasy, posílí sankce vůči převaděčům migrantů, vymáhání práva a soudní spolupráci, jakož i zabrání vykořisťování migrantů a zajistí dodržování jejich práv.

Mezi prvky, které by mohly být rychle zavedeny, patří společná operativní partnerství pro vyšetřování a stíhání zločineckých převaděčských sítí, včetně podpory specializovaných vyšetřovacích útvarů v partnerských zemích, zejména v zemích, z nichž přichází do Běloruska nejvíce osob. Pro rozvoj společných operativních partnerství v oblasti boje proti převaděčství má zásadní význam podpora partnerů při vytváření pevných právních rámců pro boj proti převaděčství, jakož i při praktickém provádění.

4.PREVENCE: OPATŘENÍ K ŘEŠENÍ ZNEUŽÍVÁNÍ

Státem podporované zneužívání migrantů by mělo být uznáno jako významná nová hrozba a mělo by být zahrnuto do oblastí činností bezpečnostní unie EU a široce řešeno v rámci celosvětového společenství. Diplomatická činnost EU zvyšuje povědomí o tomto jevu jak mezi partnery EU, tak na mnohostranných fórech. Bude i nadále vyvíjeno úsilí o dosažení celosvětového konsenzu o tom, že lidé nesmí být využíváni jako figurky v politických mocenských bojích bezzásadových aktérů. Jak cílové země, tak i země tranzitu a původu mají společný zájem na tom, aby se tento model neopakoval. Komise a členské státy by měly spolupracovat a zasadit se o to, aby klíčové mezinárodní orgány, jako je např. Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), přijaly opatření proti převaděčství migrantů a státem podporovanému zneužívání lidí.

V rámci EU se nový pakt o migraci a azylu již snaží poskytovat EU potřebný komplexní právní a institucionální rámec a odstranit slabá místa způsobená neexistencí společného účinného a spravedlivého systému. Je zásadní, aby Evropský parlament a Rada pokročily v jednáních.

Otázku zneužívání je třeba do tohoto přístupu začlenit, přičemž připravované návrhy Komise týkající se reformy Schengenského hraničního kodexu budou zahrnovat posílení právního rámce EU s cílem poskytnout členským státům lepší nástroje na ochranu vnějších hranic v situacích zneužívání a zároveň zajistit plné dodržování základních práv. Jejich součástí budou rovněž opatření, která pomohou členským státům zaznamenávajícím neoprávněný pohyb migrantů, a to i pokud jde o dopady zneužívání daleko od vnější hranice.

Dalším specifickým aspektem, kterým je třeba se zabývat, je doprava. Jelikož právě doprava je nástrojem pro převaděčství migrantů, je nezbytně nutné úzce zapojit dopravce do předcházení vzniku převaděčských tras, které jsou spojeny s tímto zneužíváním, a boje proti nim. Stejný přístup je potřebný v boji proti zločineckým sítím stojícím v pozadí obchodování s lidmi. Mnoho dopravců již zavedlo opatření, která mají zabránit tomu, aby se staly spolupachateli trestné činnosti, a mezinárodní dopravní organizace a průmyslová sdružení vypracovaly pokyny pro své členy 14 .

Tyto politiky však nejsou univerzální, a pokud existují, nejsou vždy dobře prováděny. K nedávným událostem na hranicích EU s Běloruskem by nemohlo dojít, kdyby někteří dopravci vědomě nebo nevědomě nepřispívali ke zneužívání lidí, přičemž v některých případech z toho měli prospěch. Tento stav má závažné humanitární důsledky a vytváří vysoké náklady pro bezpečnost na vnějších hranicích EU a stabilitu v regionu. Účast na těchto činnostech nebo jejich usnadňování může představovat trestné činy podle vnitrostátních ustanovení, kterými se provádí Protokol proti pašování přistěhovalců po zemi, po moři a letecky a Protokol o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi.

S cílem zajistit, aby EU měla k dispozici vhodné nástroje pro boj proti převaděčství migrantů a jeho zneužívání pro politické účely, jakož i pro boj proti obchodování s lidmi, jsou potřebné cílenější právní předpisy, jež se přímo zaměřují na dopravce, kteří se do těchto nebo jiných závažných trestných činností zapojují s cílem usnadnit nezákonný vstup do EU. 

Komise dnes předkládá návrh k předcházení a omezování aktivit dopravců, kteří se podílejí na obchodování s lidmi nebo na převaděčství migrantů do EU, případně mu napomáhají.

Návrh by poskytl právní rámec, který by EU umožnil přijmout preventivní a ochranná opatření proti dopravcům jakéhokoli druhu dopravy (pozemní, letecké, vnitrozemské vodní a námořní), kteří se podílejí na obchodování s lidmi nebo na převaděčství migrantů do EU, případně mu napomáhají. Přijatá opatření by měla být nezbytná a přiměřená s ohledem na konkrétní okolnosti každého případu. Mohla by zahrnovat pozastavení nebo omezení stávajících činností, pozastavení provozních licencí, zákaz přeletu EU, technických zastávek nebo zastávky v přístavech EU nebo zákaz provozovat dopravu do EU a z EU. Účinnost opatření bude do značné míry záviset na jejich rychlém zavedení. Komise proto na základě náležitých důkazů a poté, co umožní zúčastněným dopravcům uplatnit své právo být vyslechnut, urychleně přijme příslušná opatření.

5.ZÁVĚR

Odhodlaný a komplexní postup proti běloruské strategii státem podporovaného zneužívání migrantů již začíná přinášet výsledky. Bylo zahájeno koordinované diplomatické úsilí s cílem omezit příležitosti pro převádění migrantů do Běloruska. Důsledky pro Bělorusko a pro prostředníky v převaděčství jsou stále zjevnější. Zintenzivňuje se podpora nejvíce zasaženým členským státům. Je třeba klást silný důraz na humanitární potřeby lidí, kteří nyní na cestě uvízli, včetně činnosti zaměřené na pomoc při návratu domů.

Zároveň tváří v tvář snahám o vytvoření dlouhodobě trvající a vleklé krize stojí EU pevně za svými členskými státy a dává jasně najevo, že za žádných okolností nebude tolerovat pokusy o oslabení nebo destabilizaci svých demokratických hodnot a společností. To má zásadní význam pro naše poslání zajistit bezpečnou a demokratickou Evropu prostřednictvím iniciativ, jako je bezpečnostní unie a Strategický kompas. V první řadě se jedná o humanitární nutnost jednat nyní rozhodně, aby se zmírnila situace na hranicích Běloruska, jakož i o morální povinnost zabránit tomu, aby se takové bezohledné akce neopakovaly. Evropská unie proto vytváří celosvětovou koalici proti zneužívání lidí k politickým hrám.

Celkově reakce EU na agresivní akce Lukašenkova režimu ukazuje, že k boji proti hybridním hrozbám a zmírňování jejich potenciálního dopadu na bezpečnost EU a jejích občanů je potřebný ucelený přístup. Pokud jde o budoucnost, EU musí vzít na vědomí širší výzvu, kterou představuje rozvoj způsobilosti řešit hybridní hrozby, doplněný o konkrétní nástroje, které by mohly být dnes či v budoucnu dle potřeby využity.

(1)

     Závěry Evopské rady ze dne 24. a 25. června 2021 a 21. a 22. října 2021.

(2)

     Projev o stavu Unie 2021, 15. září 2021.

(3)

     Údaje mohou zahrnovat opakované pokusy o překročení hranic stejnými osobami.

(4)

     Dne 9. listopadu Litva schválila „stav mimořádných okolností“, který zakazuje pohyb osob v okruhu 5 km od pohraniční oblasti a v okolí migračních center.

(5)

     Rakousko, Chorvatsko, Česko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Itálie, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Slovinsko, Slovensko, Švédsko a Norsko.

(6)

     Tento odklon letu se týkal letu v rámci EU a jeho cílem bylo zatčení běloruského disidenta a jeho partnerky, kteří trvale pobývají v členském státě EU. Letadlo společnosti Ryanair letělo pod irskou vlajkou.

(7)

     Pro fyzické a právnické osoby, subjekty či orgány zařazené na seznam to znamená nejen zmrazení majetku, finančních prostředků a hospodářských zdrojů, ale také zmrazení majetku, který tyto osoby vlastní, drží nebo ovládají prostřednictvím společností a zprostředkovatelů, na něž se sankce nevztahují. Znamená to rovněž povinnost neposkytovat finanční prostředky a ekonomické zdroje, z nichž by osoby, subjekty či orgány, na něž se vztahují sankce, měly přímo či nepřímo prospěch. Tento zákaz se vztahuje i na případy, kdy by tyto zdroje byly poskytovány nepřímo prostřednictvím vlastněných nebo ovládaných společností.

(8)

     Komise rovněž zařadila Bělorusko na program jednání odborné skupiny pro provádění sankcí a v případě potřeby by mohla zřídit podskupinu zabývající se situací v Bělorusku.

(9)

     Prohlášení vysokého představitele jménem Evropské unie o zneužívání migrantů a uprchlíků jako nástroje režimu, 30. července 2021.

(10)

     Prohlášení vysokého představitele jménem Evropské unie o situaci na hranicích Evropské unie, 10. listopadu 2021.

(11)

     Tato možnost bude existovat i v roce 2022 v rámci AMIF.

(12)

     Například služby fúze dat systému EUROSUR, které nabízejí analýzu rizik a cílené informace pro potenciální výchozí nebo tranzitní oblasti pro nelegální migraci.

(13)

     COM(2021)591 final.

(14)

     Protokol proti pašování přistěhovalců po zemi, po moři a letecky, doplňující Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu; Pokyny Mezinárodní organizace pro civilní letectví pro letové a palubní posádky, jak hlásit obchodování s lidmi; Usnesení Mezinárodního sdružení leteckých dopravců odsuzující obchodování s lidmi; Pokyny Mezinárodního sdružení leteckých dopravců týkající se obchodování s lidmi; Prozatímní opatření Mezinárodní námořní organizace pro boj proti nebezpečným praktikám spojeným s obchodováním s migranty, jejich převaděčstvím nebo přepravou po moři.