Back to EUR-Lex homepage

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Use quotation marks to search for an "exact phrase". Append an asterisk (*) to a search term to find variations of it (transp*, 32019R*). Use a question mark (?) instead of a single character in your search term to find variations of it (ca?e finds case, cane, care).
Search tips
Need more search options? Use the Advanced search
You are here

Document 52021IP0147

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 o zdanění digitální ekonomiky: jednání OECD, daňové rezidentství digitálních společností a případné evropské zdanění digitální ekonomiky (2021/2010(INI))

Úř. věst. C 506, 15.12.2021, p. 54–63 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

15.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 506/54

P9_TA(2021)0147

Zdanění digitální ekonomiky: jednání OECD, daňové rezidentství digitálních společností a případné evropské zdanění digitální ekonomiky

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 o zdanění digitální ekonomiky: jednání OECD, daňové rezidentství digitálních společností a případné evropské zdanění digitální ekonomiky (2021/2010(INI))

(2021/C 506/08)

Evropský parlament,

—

s ohledem na články 113 a 115 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na závěry Evropské rady ze dnů 1.-2. října 2020 (1) a ze dne 21. července 2020 (2),

—

s ohledem na závěry Rady pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) ze dne 27. listopadu 2020 (3),

—

s ohledem na návrhy Komise čekající na přijetí, zejména na návrh směrnice o společném základu daně z příjmů právnických osob, návrh směrnice o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (4), soubor předpisů o zdanění digitální ekonomiky (5) a na postoj Parlamentu k těmto návrhům,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. ledna 2019„Kroky k zajištění efektivnějšího a demokratičtějšího rozhodování v daňové politice EU“ (COM(2019)0008),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. února 2020 nazvané „Formování digitální budoucnosti Evropy“ (COM(2020)0067),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. července 2020 o Akčním plánu pro spravedlivé a jednoduché zdanění podporující strategii oživení (COM(2020)0312),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2015 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem (6), které navrhl zvláštní výbor Evropského parlamentu pro daňová rozhodnutí a jiná opatření podobná svojí povahou nebo účinkem (výbor TAXE),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2016 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem (7), které navrhl druhý zvláštní výbor Evropského parlamentu pro daňová rozhodnutí a jiná opatření podobná svojí povahou nebo účinkem (výbor TAXE2),

—

s ohledem na své doporučení Radě a Komisi ze dne 13. prosince 2017 vydané v návaznosti na vyšetřování praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových úniků, které vedl jeho vyšetřovací výbor pro prošetření údajných porušení a nesprávného úředního postupu při uplatňování právních předpisů Unie v souvislosti s praním peněz, vyhýbáním se daňovým povinnostem a daňovými úniky (výbor PANA) (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 26. března 2019 o finančních trestných činech, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových únicích (9), které navrhl jeho zvláštní výbor pro finanční trestné činy, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky (výbor TAX3),

—

s ohledem na opatření, která Komise přijala v návaznosti na všechna výše uvedená usnesení Parlamentu (10),

—

s ohledem na svou studii „Dopady digitalizace na mezinárodní daňové otázky: problémy a jejich náprava“ (11),

—

s ohledem na akční plán z října 2015, který vypracoval inkluzivní rámec G20/OECD pro řešení problému eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS), zejména na opatření 1 akčního plánu týkající se daňových problémů plynoucích z digitalizace,

—

s ohledem na prozatímní zprávu inkluzivního rámce G20/OECD o daňových problémech plynoucích z digitalizace přijatou v roce 2018 a na jeho pracovní program pro nalezení konsenzuálního řešení problémů v oblasti daní plynoucích z digitalizace ekonomiky, který byl přijat v květnu 2019,

—

s ohledem na průvodní prohlášení a na zprávy o plánovaném prvním a druhém pilíři, které přijal inkluzivní rámec G20/OECD v říjnu 2020, a na připojené výsledky hospodářské analýzy a posouzení dopadu vypracované sekretariátem OECD,

—

s ohledem na výsledky různých summitů zemí G7, G8 a G20 věnovaných mezinárodním daňovým záležitostem,

—

s ohledem na probíhající činnost Výboru expertů OSN pro mezinárodní spolupráci v daňových záležitostech týkající se daňových výzev spojených s digitalizací hospodářství,

—

s ohledem na počáteční posouzení dopadů ze dne 14. ledna 2021 o digitální dani vypracované Komisí (Ares(2021)312667),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 18. prosince 2019„o spravedlivém zdanění v digitalizované a globalizované ekonomice: BEPS 2.0“ (12),

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na stanovisko Rozpočtového výboru,

—

s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0103/2021),

A.

vzhledem k tomu, že stávající mezinárodní pravidla pro danění právnických osob vycházejí ze zásad, které byly vypracovány na začátku 20. století, a již nejsou vhodná pro stále globalizovanější a digitalizovanější hospodářství, čímž umožňují četné škodlivé daňové praktiky, které podkopávají veřejné finance a spravedlivou soutěž;

B.

vzhledem k tomu, že přiměřenost a proveditelnost těchto mezinárodních daňových pravidel jsou nyní předmětem přezkumu v rámci jednání OECD s cílem zajistit konkurenceschopnost evropských společností ve stále globalizovanějším a digitalizovaném hospodářství;

C.

vzhledem k tomu, že digitalizující se ekonomika prohloubila stávající problémy způsobené přílišným spoléháním se nadnárodních společností na nehmotný majetek, jako je duševní vlastnictví;

D.

vzhledem k tomu, že po finanční krizi v letech 2008 a 2009 a řadě odhalených případů daňových úniků, agresivního daňového plánování, vyhýbání se daňové povinnosti a praní peněz se země G20 dohodly, že budou tyto otázky řešit globálně na úrovni OECD prostřednictvím projektu zaměřeném na boj proti erozi základu daně a přesouvání zisku (BEPS), který vedl k vytvoření akčního plánu BEPS;

E.

vzhledem k tomu, že díky akčnímu plánu BEPS se podařilo dosáhnout obecné shody v mnoha otázkách týkajících se boje proti daňovým únikům, agresivnímu daňovému plánování a vyhýbání se daňovým povinnostem; vzhledem k tomu, že však nebylo dosaženo dohody o tom, jak přistupovat k výzvám v daňové oblasti plynoucím z digitalizace ekonomiky, což podnítilo vypracování samostatné závěrečné zprávy o opatření č. 1 akčního plánu BEPS zveřejněné v roce 2015;

F.

vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně vyzýval k reformě mezinárodního systému pro danění právnických osob, aby se vyřešil problém daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem a výzvy spojené se zdaněním digitální ekonomiky;

G.

vzhledem k tomu, že Komise v roce 2018 předložila ke zdanění digitální ekonomiky dva návrhy, včetně dočasného krátkodobého řešení spočívajícího v zavedení daně z digitálních služeb a dlouhodobého řešení, které stanovilo významnou digitální přítomnost jako faktor zakládající povinnost k dani z příjmů právnických osob, která by měla nahradit daň z digitálních služeb; vzhledem k tomu, že Komise předložila návrh směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB) ze dne 25. října 2016 (COM(2016)0683); vzhledem k tomu, že Parlament všechny tyto návrhy podpořil, ale Rada je nepřijala, což některé členské státy přinutilo k jednostrannému zavedení daně z digitálních služeb;

H.

vzhledem k tomu, že zavedení nekoordinované a odlišné daně z digitálních služeb zavedené členskými státy s různými daňovými pravidly a kritérii zvyšují roztříštěnost evropského jednotného trhu, vytvářejí větší daňovou nejistotu a mají nižší účinnost ve srovnání se společným řešením na evropské úrovni;

I.

vzhledem k tomu, že jednostranná opatření přijatá členskými státy přinášejí riziko zvýšení počtu mezinárodních obchodních sporů, které mohou ovlivnit digitální i nedigitální podniky v rámci jednotného evropského trhu;

J.

vzhledem k tomu, že pracovní skupina pro digitální ekonomiku ustavená inkluzivním rámcem OECD/G20 pro BEPS hledá v souladu s mandátem, který v březnu 2017 vydali ministři financí zemí G20, a pracovním programem přijatým v květnu 2019 konsenzuální globální řešení spočívající na dvou pilířích: první pilíř se zaměřuje na přidělení práv zdanění podle nových pravidel pro přidělování zisku a pro zdanitelnou přítomnost, zatímco druhý pilíř se zabývá zbývajícími otázkami BEPS a zavádí opatření k zajištění minimální úrovně zdanění;

K.

vzhledem k tomu, že dne 12. října 2020 inkluzivní rámec OECD/G20 zveřejnil balíček sestávající ze stanovisek a zpráv k návrhům obou pilířů, který odráží kompromisní postoje k několika politickým prvkům, zásadám a parametrům v obou pilířích a určuje, které politické a technické otázky ještě zbývá vyřešit;

L.

vzhledem k tomu, že zisky předních nadnárodních společností v digitální sféře v posledních letech výrazně vzrostly; vzhledem k tomu, že opatření omezující volný pohyb, která jsou zaváděna v reakci na pandemii COVID-19, dále urychlila tento trend přechodu k hospodářství založenému na digitálních službách, čímž se dále zhoršilo nevýhodné postavení kamenných podniků, zejména malých a středních podniků; vzhledem k tomu, že je naprosto nezbytné rychle jednat s ohledem na to, že inkluzivní rámec OECD/G20 má svá jednání uzavřít v červenci 2021, jako dobrý první krok ke spravedlivějšímu rozdělení daňové zátěže;

M.

vzhledem k tomu, že adekvátní mezinárodní právní předpisy v oblasti zdanění jsou klíčem k zabránění daňovým únikům a vyhýbání se daňové povinnosti a k vytvoření spravedlivého a účinného daňového systému, který bude řešit nerovnosti a zaručí jistotu a stabilitu, jež jsou předpokladem hospodářské soutěže a rovných podmínek pro společnosti, zejména pro MSP;

N.

vzhledem k tomu, že digitalizace ekonomiky umožnila malým podnikům ve všech oblastech a z různých odvětví, aby se staly konkurenceschopnějšími a oslovily nové klienty; vzhledem k tomu, že opatření EU pro digitální zdanění by měla zůstat nezatěžována menšími začínajícími podniky a rozvíjejícími se podniky;

O.

vzhledem k tomu, že digitální podniky jsou silně závislé na nehmotných aktivech, zejména prostřednictvím využívání a zpeněžování údajů uživatelů za účelem vytváření obsahu, a že stávající daňové systémy toto vytváření hodnoty nezachycují; vzhledem k tomu, že tento jev uvádí do rozporu místo tvorby hodnot s místem jejich zdanění;

P.

vzhledem k tomu, že neexistence mezinárodní dohody nebo nařízení EU o digitálním zdanění je překážkou pro konkurenceschopnější a prorůstové podnikatelské prostředí na jednotném digitálním trhu;

Q.

vzhledem k tomu, že vážná hospodářská krize, jíž Unie čelí, vyžaduje moderní daňové politiky, které členským státům umožní účinněji a účelněji vybírat daně z činností vykonávaných v rámci jednotného trhu;

R.

vzhledem k tomu, že členské státy by měly úzce spolupracovat a zaujmout při mezinárodních jednáních o daních jednotný, silný a ambiciózní postoj;

S.

vzhledem k tomu, že v závěrech Rady ze dne 27. listopadu 2020 se uvádí, že Evropská rada „posoudí situaci, pokud jde o práci na důležité otázce digitálního zdanění“, v březnu 2021;

T.

vzhledem k tomu, že ministři financí skupiny G20 se sešli ve dnech 7.-8. dubna 2021 a sejdou se 9.-10. července 2021 a vyhodnotí jednání o inkluzivním rámci pro oba pilíře mezinárodních jednání;

Řešení výzev vyplývajících z digitalizace ekonomiky

1.

 konstatuje, že současná mezinárodní daňová pravidla pocházejí z počátku 20. století a že práva zdanění vycházejí hlavně z fyzické přítomnosti společností; poukazuje na to, že digitalizace a výrazné spoléhání se na nehmotná aktiva výrazně zvýšily schopnost společností provozovat rozsáhlou obchodní činnost v jurisdikci, kde nejsou fyzicky přítomné, a že tedy daně odváděné v jedné jurisdikci už neodpovídají hodnotě a ziskům, které tam jsou vytvářeny, což může vést k erozi základu daně a přesouvání zisku;

2.

 vyzývá k novému a spravedlivějšímu přidělování daňových práv pro vysoce digitalizované nadnárodní společnosti a revizi tradiční koncepce stálé provozovny, neboť se nevztahuje na digitalizované hospodářství; připomíná postoj Parlamentu k C(C)CTB s cílem vytvořit virtuální stálou provozovnu, přičemž je třeba mít na paměti, kde je hodnota zachycena, a na základě hodnoty a zisků vytvořených uživateli; zdůrazňuje, že uživatelé internetových platforem a digitálních služeb jsou nyní ústředními prvky při vytváření hodnoty vysoce digitalizovanými podniky a nemohou být převedeni do jiné jurisdikce stejně jako kapitál a práce, a že by proto nově pojatá definice zdanitelné přítomnosti měla být postavena na uživatelích a spotřebitelích, aby se vytvořily účinné opravné prostředky vůči agresivnímu plánování a vyhýbání se daňovým povinnostem;

3.

 sdílí obavy, že úzká definice daných problémů by vedla k tomu, že by cílená pravidla byla navržena pouze pro určité podniky; zdůrazňuje, že ceny transferů, definice stálých provozoven a daňové mezery vyplývající z různých příliš složitých daňových systémů musí být přezkoumány zejména s ohledem na dohody o zamezení dvojímu zdanění;

4.

 zdůrazňuje, že nová řešení zdanění digitální ekonomiky by měla pokud možno zdaňovat zisky, nikoli příjmy;

5.

 upozorňuje na významný vývoj našich ekonomik, který byl způsoben digitalizací a globalizací; bere na vědomí pozitivní dopady digitalizace na naši společnost a hospodářství i velký potenciál digitalizace pro daňovou správu, která slouží jako nástroj k poskytování lepších služeb občanům, zvyšování důvěry veřejnosti v daňové orgány a zvyšování konkurenceschopnosti; vyjadřuje politování nad nedostatky mezinárodního daňového systému, který není vždy vhodný k řešení výzev spojených s globalizací a digitalizací; požaduje dohodu, která by usilovala o vytvoření spravedlivého a účinného daňového systému, a to při současném respektování svrchovanosti členských států v oblasti daní;

6.

 vyzývá k reformě daňového systému v zájmu boje proti daňovým podvodům a vyhýbání se daňovým povinnostem; zdůrazňuje, že Unie a její členské státy by měly převzít vedoucí úlohu v reakci na tyto nedostatky;

7.

 zdůrazňuje, že je třeba zdanit nadnárodní společnosti na základě spravedlivého a účinného vzorce pro rozdělení práv zdanění mezi jednotlivými zeměmi; připomíná návrh Komise o společném konsolidovaném základě daně z příjmů právnických osob (CCCTB);

8.

 zdůrazňuje, že je třeba řešit problém nedostatečného zdanění digitalizované ekonomiky; zdůrazňuje, že je třeba zohlednit přirozenou mobilitu vysoce digitalizovaných nadnárodních společností, zejména s ohledem na vytváření hodnot, a zajistit spravedlivé rozdělení práv na zdanění mezi všechny země, v nichž vykonávají hospodářskou činnost a vytvářejí hodnoty, včetně výzkumu a vývoje; konstatuje, že některé stávající dohody o zamezení dvojího zdanění mohou bránit spravedlivému rozdělení práva na zdanění, a vyzývá k jejich aktualizaci; zdůrazňuje specifickou situaci malých okrajových členských států;

9.

 domnívá se, že je třeba provést další studie o celkové daňové zátěži různých obchodních modelů; vyjadřuje politování nad tím, že vyhýbání se daňovým povinnostem má nejen zhoubný vliv na veřejné příjmy, což je na překážku veřejným službám a přesouvá daňové zatížení na průměrného občana, a vytváří tak další nerovnosti, ale také znevýhodňuje podniky, zejména malé a střední podniky, a vytváří překážky pro nové subjekty vstupující na místní trhy; zdůrazňuje, že je třeba vzít v úvahu případné překážky pro vstup malých a středních podniků, aby se zabránilo vytváření digitálního odvětví, v němž bude působit pouze několik málo velkých aktérů;

10.

 připomíná, že digitální podniky podléhají v průměru reálné daňové sazbě ve výši pouze 9,5 %, v porovnání s tradičními obchodními modely je to 23,2 %;

11.

 zdůrazňuje, že poptávka po digitalizovaných službách se mezitím zvýšila kvůli povinnosti provozovat řadu úkolů na dálku v souvislosti s onemocněním COVID-19; konstatuje proto, že poskytovatelé těchto digitalizovaných služeb se nacházejí v příznivějším postavení než tradiční podniky, zejména malé a střední podniky;

12.

 zdůrazňuje, že v závěrečné zprávě OECD/G20 týkající se eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS) 1-2015 se dospělo k závěru, že digitální ekonomika se stále více stává samotnou ekonomikou; uznává rychlou digitalizaci většiny hospodářských odvětví a potřebu daňového systému, který obstojí i v budoucnu a který nevyděluje digitální ekonomiku, ale zajišťuje spravedlivé rozdělení příjmů mezi jednotlivé země, kde je vytvářena hodnota;

13.

 konstatuje, že je důležité rozlišovat úlohu jak zdanění, tak regulačních opatření, a že budoucí politiky v oblasti digitálních daní by neměly být formulovány tak, aby napravovaly nedostatky v digitální ekonomice, jako jsou nájmy z moci monopolů nad informacemi, a místo toho by měly být vhodnější regulační opatření;

Globální mnohostranná dohoda: preferovaná, ale nikoli jediná cesta vpřed

14.

 žádá mezinárodní dohodu, která by usilovala o vytvoření spravedlivého a účinného daňového systému; vítá snahu účastníků inkluzivního rámce G20/OECD dosáhnout celosvětového konsensu ohledně mnohostranné reformy mezinárodního daňového systému a vyřešit touto cestou výzvy pokračujícího přesouvání zisku a digitalizované ekonomiky; vyjadřuje však politování nad tím, že lhůta pro uzavření dohody stanovená na konec roku 2020 nebyla dodržena; bere na vědomí pokrok v jednáních o návrzích na technické úrovni, a to navzdory zpožděním způsobeným pandemií COVID-19, a vyzývá k urychlenému dosažení dohody do poloviny roku 2021 a inkluzivní proces jednání; vyzývá členské státy, aby se rovněž aktivně zapojovaly do daňových otázek na jiných mezinárodních fórech, jako je OSN;

15.

 bere na vědomí skutečnost, že projekt G20/OECD založený na dvou pilířích se neomezuje výlučně na digitalizovanou ekonomiku, ale snaží se komplexně řešit nové výzvy s ní spojené; bere na vědomí rozdílné názory členů inkluzivního rámce; domnívá se však, že oba pilíře by měly být považovány za vzájemně se doplňující a měly by být přijaty do poloviny roku 2021;

16.

 zdůrazňuje, že cílem pilíře II je řešit zbývající problémy v oblasti BEPS, zejména zajištěním toho, aby velké nadnárodní společnosti, včetně digitalizovaných, platily minimální účinnou sazbu daně z příjmu právnických osob bez ohledu na to, kde se nacházejí; vítá nový trend v jednáních inkluzivního rámce G20/OECD, k němuž došlo díky nedávným návrhům vlády Spojených států týkajícím se „silné pobídky pro státy, aby se připojily ke globální dohodě, jež zavádí minimální celosvětová daňová pravidla“; konstatuje, že tyto návrhy zahrnují navýšení minimální sazby daně z celosvětových příjmů (GILTI) na 21 % a sazby SHIELD (Stopping Harmful Inversions and Ending Low-tax Developments), která by se rovnala sazbě GILTI, pokud by se nepodařilo dosáhnout globální dohody na pilíři II (13); domnívá se, že případnou minimální efektivní sazbu je třeba stanovit na spravedlivou úroveň, která bude odrazovat od přesouvání zisku a bránit škodlivé daňové konkurenci;

17.

 vyzývá Komisi a Radu, aby zajistily, že budoucí kompromisy jednání skupiny G20/OECD o IF zohlední zájmy EU a zabrání tomu, aby se zvýšila složitost a další administrativní zátěž pro malé a střední podniky a občany;

18.

 vítá úsilí sekretariátu OECD o nalezení způsobu, jak přizpůsobit naše stávající mezinárodní daňové předpisy globalizované a digitalizované ekonomice; vítá návrh v rámci prvního pilíře týkající se nového pojetí zdanitelné přítomnosti a nových práv zdanění, který by umožnil zdanit nadnárodní podniky na základě jejich hospodářské činnosti i v jurisdikcích daného trhu, kde nejsou fyzicky přítomny; zdůrazňuje, že interakce s uživateli a spotřebiteli významně přispívá u vysoce digitalizovaných obchodních modelů k vytváření hodnot, a proto by měla být při přidělování práv zdanění zohledněna; konstatuje, že některé nástroje daňové politiky by měly být i nadále určovány na celosvětové úrovni;

19.

 uznává zejména, že tzv. částka A by vytvořila nové právo zdanění pro jurisdikce dotčených trhů, upozorňuje, že tato nová práva zdanění by se měla vztahovat na všechny velké nadnárodní podniky, které by se mohly podílet na erozi základu daně a přesouvání zisku, a přinejmenším na automatizované digitální služby a podniky s přímým kontaktem se spotřebitelem, aniž by se vytvářela další a zbytečná zátěž pro malé a střední podniky nebo zvyšovaly náklady na služby pro spotřebitele;

20.

 vyzývá členské státy, aby podpořily dohodu, která zajistí, že dostatečná část zisků bude přerozdělena jurisdikcím příslušných trhů, přičemž tato dohoda by měla jít nad rámec rozlišování mezi běžnými a neběžnými zisky, které by mohlo být čistě umělé;

21.

 obává se, že příliš složitý systém by ve skutečnosti mohl přinést příležitosti k obcházení nově dohodnutých pravidel, a vyzývá OECD a jednající členské státy, aby usilovaly o jednoduché a funkční řešení; vyzývá k zohlednění závěrů analýzy administrativního dopadu akčního plánu OECD/G20 v oblasti oslabování daňové základny a přesouvání zisku;

22.

 doporučuje, aby nástroje daňové politiky, které členské státy při jednáních obhajují, vedly ke snížení složitosti systému; podporuje zjednodušené administrativní postupy pro nadnárodní podniky, na něž se vztahují nová práva zdanění, a to i za účelem snížení zátěže členských států spojené s prováděním předpisů, přičemž je třeba vzít v potaz situaci členských států, které daňová ujednání narušující hospodářskou soutěž, jako jsou např. smlouvy zvýhodňující jednu stranu (tzv. „sweetheart deals“), nepoužívají; domnívá se, že by bylo vhodné reformovat zásady obvyklých tržních podmínek;

23.

 vyzývá Komisi a Radu, aby zintenzívnily dialog s novou vládou USA o politice v oblasti zdanění digitální ekonomiky a snažily se najít společný přístup při jednáních inkluzivního rámce G20/OECD do června 2021; vítá nedávné prohlášení vlády USA ohledně obnovení aktivní účasti na jednáních OECD s cílem dosáhnout dohody a ustoupení od modelu „bezpečného přístavu“; vyzývá Komisi, aby pečlivě posoudila dopady nových úprav navrhovaných Spojenými státy v pilíři I; vyzývá členské státy, aby se postavily proti ustanovení o „bezpečném přístavu“, které by mohlo reformní úsilí ohrozit; vyzývá Komisi, aby usilovala o vlastní návrh, který by řešil výzvy spojené s digitalizovanou ekonomikou, pokud by do prvního pilíře reformy bylo ustanovení o „bezpečném přístavu“ zahrnuto; připomíná v tomto ohledu dlouhodobý návrh Komise, který se zaměřuje na princip významné digitální přítomnosti;

24.

 bere na vědomí návrh mechanismu pro předcházení sporům a jejich řešení s cílem zabránit dvojímu zdanění a zvýšit míru přijetí nových pravidel; podtrhuje důležitou úlohu mechanismu pro řešení sporů, zejména pro přechodné období do doby, než bude zaveden nový mezinárodní daňový režim; upozorňuje však, že daňové jistoty lze nejlépe dosáhnout stanovením jednoduchých, jasných a harmonizovaných pravidel, která v první řadě sporům zabrání; zdůrazňuje, že žádný mechanismus pro předcházení sporům a jejich řešení by neměl znevýhodňovat rozvojové země;

25.

 je si vědom toho, že prostřednictvím mezinárodní dohody by se mělo zabránit škodlivým obchodním sporům a odvetným opatřením, která mohou mít negativní dopad na jiná hospodářská odvětví;

26.

 vyzývá Komisi, aby dokončila své vlastní posouzení dopadů prvního a druhého pilíře na výběr příjmů v členských státech a aby informovala Radu a Parlament o svých zjištěních; vyzývá Komisi, aby na základě tohoto posouzení dopadů instruovala členské státy k přijetí postojů, na jejichž základě budou při jednáních hájit zájmy EU;

27.

 vyzývá všechny členské státy a Komisi, aby koordinovaly své postoje a vystupovaly jednotně;

Výzva k okamžité akci EU

28.

 vyjadřuje politování nad tím, že kvůli tomu, že inkluzivní rámec G20/OECD nedospěl v říjnu 2020 k řešení, zůstává zdanění digitální ekonomiky příliš nízké; upozorňuje na to, že pandemie COVID-19 z velké části digitálním podnikům prospěla, tedy zejména těm, které byly schopny rozšířit svou činnost, zatímco ostatní podniky, zejména ty malé a střední, pandemií utrpěly, a že pandemie urychlila přechod na digitální ekonomiku, čímž znovu poukázala na potřebu reformovat stávající daňový systém, tak aby do něj digitální ekonomika přispívala spravedlivým dílem;

29.

 zdůrazňuje, že vlády musí vybrat nebývale velké zdroje, aby se mohly zotavit z krize způsobené onemocněním COVID-19, a že získání příjmů z nedostatečně zdaněných odvětví může k financování tohoto zotavení přispět;

30.

 domnívá se, že daňové problémy vyplývající z digitalizované ekonomiky jsou celosvětovým problémem a že uzavření dohody na úrovni států G20/OECD je naléhavě nutné kvůli zajištění mezinárodní koordinace; domnívá se, že ambiciózní a harmonizované mezinárodní řešení je vhodnější než potenciálně nebezpečná mozaika vnitrostátních nebo regionálních digitálních daní a že je výrazně pravděpodobnější, že v Radě nalezne jednomyslnou podporu;

31.

 trvá proto na tom, že bez ohledu na vývoj jednání inkluzivního rámce G20/OECD by EU měla mít přichystanou záložní pozici a být připravena rozvést do konce roku 2021 svůj vlastní návrh zdanění digitální ekonomiky, zejména proto, že návrhy OECD se týkají pouze úzké skupiny společností a mohou být nedostatečné; vyzývá Komisi, aby respektovala interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 o spolupráci v rozpočtových záležitostech, a aby tedy do června 2021 předložila své návrhy na digitální daň s předpokladem jejich slučitelnosti s reformou ze strany inkluzivního rámce, bude-li sjednána; doporučuje Komisi, aby do poloviny roku 2021 předložila plán reformy s přihlédnutím k různým scénářům, zejména pro případ dosažení nebo nedosažení dohody na úrovni OECD;

32.

 vyzývá Komisi, aby jako nezbytný první krok zvážila zejména zavedení dočasné evropské daně z digitálních služeb; zdůrazňuje, že bude-li mezinárodní dohody dosaženo v podmínkách inkluzivního rámce OECD/G20, měla by být tato evropská řešení odpovídajícím způsobem upravena; připomíná, že evropskou daň z digitálních služeb lze vnímat pouze jako první dočasný krok;

33.

 vyzývá EU, aby harmonizovaným způsobem provedla budoucí výsledek mezinárodních jednání v praxi, a vyzývá Komisi, aby za tímto účelem vydala příslušný návrh;

34.

 poukazuje na to, že neúspěch jednání OECD by vedl v oblasti digitálních daní k další roztříštěnosti, která by mohla být škodlivá i pro evropské společnosti, jejichž cílem je rozšířit svou působnost i na jiné trhy; připomíná, že dosáhnout dohody na úrovni OECD je důležité, aby se zabránilo případným obchodním válkám; zdůrazňuje, že navzdory tomu, že zdanění spadá do pravomoci členských států, je nutná intenzivní koordinace;

35.

 upozorňuje na to, že digitální společnosti EU, které mají sídlo v některém členském státě EU a podléhají dani z příjmů právnických osob v EU, jsou znevýhodněny vůči zahraničním společnostem, které v žádném členském státě nejsou „fyzicky přítomné“, a mohou se proto vyhnout placení daní z příjmu právnických osob v EU, a to i v případě, že nabízejí služby evropským uživatelům; zdůrazňuje, že je třeba pro poskytovatele tradičních a automatizovaných digitalizovaných služeb a podniky s přímým kontaktem se spotřebitelem vytvořit v EU rovné podmínky, a digitalizované služby tudíž zdanit tam, kde tito poskytovatelé dosahují zisku, a to spravedlivou sazbou;

36.

 zdůrazňuje, že evropská daň z digitálních služeb v jakékoli podobě nesmí vést ke zbytečnému nárůstu nákladů na dodržování předpisů a musí poskytovat jasné definice a snadno dodržitelná a vymahatelná transparentní ustanovení a posilovat právní a regulační jistotu;

37.

 vyzývá k přijetí přiměřených pravidel, která zabrání oslabování malých a středních podniků, startupů a společností, které provádějí digitalizaci svého podnikání; zdůrazňuje, že daňová politika může být v tomto ohledu jedním z nástrojů na podporu konkurenceschopnosti jednotného trhu; zdůrazňuje, že je zapotřebí daňové politiky, která bude podporovat růst a zaměřovat se na posílení mezinárodní konkurenceschopnosti jednotného trhu;

38.

 vyzdvihuje potřebu přezkoumat stávající pravidla dvojího zdanění s cílem zajistit, aby byl zdaněn veškerý zisk, který EU opouští;

39.

 všímá si, že některé členské státy považují zdanění velkých vysoce digitalizovaných podniků za naléhavou záležitost, a zavedly proto daně z digitálních služeb na vnitrostátní úrovni; konstatuje, že tyto vnitrostátní digitální daně mají dopad na mezinárodní obchod a jednání; zdůrazňuje však, že zavádění jednostranných vnitrostátních řešení může vést k roztříštěnosti a daňové nejistotě na jednotném trhu; upozorňuje, že kvůli rostoucímu počtu vnitrostátních opatření je zavedení koordinovaného evropského řešení ještě naléhavější; připomíná, že pokud bude nalezeno účinné mnohostranné řešení, měla by se tato vnitrostátní opatření postupně rušit;

40.

 připomíná, že oblast zdanění je sice primárně v pravomoci členských států, ovšem vlády zde musí postupovat v co největším souladu se společnými zásadami práva EU, aby se zajistila soudržnost vnitrostátních rámců, a tím umožnila spravedlivá hospodářská soutěž a eliminovaly se negativní vlivy na celkovou soudržnost daňových principů EU;

41.

 bere na vědomí skutečnost, že se Rada neshodla na žádném z návrhů Komise, které se týkaly daně z digitálních služeb, významné digitální přítomnosti nebo společného základu daně z příjmů právnických osob a společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob; vyzývá členské státy, aby přehodnotily své postoje k těmto návrhům, pokud jednání OECD ztroskotají, zejména s ohledem na bezprecedentní krizi způsobenou onemocněním COVID-19, nebo aby zvážily možnost jejich začlenění do provádění případných budoucích dohod OECD, nebo aby v případě, že nebude dosaženo jednomyslné dohody, zvážily všechny možnosti stanovené ve Smlouvách;

42.

 vyzývá členské státy, aby obnovily politický dialog na vysoké úrovni v rámci Rady s cílem připravit půdu pro rozhodnutí o digitálním zdanění v rámci jednotného trhu bez ohledu na výsledek mezinárodních jednání; vyzývá Radu, aby pokročila v projednávání legislativních návrhů, které již Parlament přijal, a dodržela tak zásadu loajální spolupráce mezi orgány EU;

43.

 vítá počáteční posouzení dopadů digitální daně předložené dne 14. ledna 2021 Komisí; konstatuje, že digitalizace může zlepšit produktivitu a situaci spotřebitelů, ale že je rovněž nanejvýš důležité zajistit, aby velké vysoce digitalizované společnosti přispívaly do systému spravedlivým dílem; vyzývá Komisi, aby pečlivě posoudila, zda bude rozsah, definice a rozčlenění digitálních činností, transakcí, služeb nebo společností v souladu s mezinárodním úsilím o nalezení globálního řešení;

44.

 bere na vědomí tři možné nástroje daňové politiky uvedené v počátečním posouzení dopadů:

a)

navýšení daně z příjmu právnických osob slučitelné s mezinárodními ujednáními a dvoustrannými daňovými dohodami,

b)

daň založená na příjmech (pokud nedojde k účinnému řešení sjednanému na mezinárodní úrovni), nicméně zdůrazňuje, že by bylo vhodnější, aby byly zisky daněny digitální daní,

c)

daň z digitálních transakcí uskutečněných mezi podniky v EU, nicméně vnímá nebezpečí, že tato daň by mohla přesouvat daňovou zátěž z velkých digitalizovaných podniků na menší společnosti, které se o tyto služby opírají;

45.

 žádá podrobné posouzení dopadů, které by měl každý z těchto možných nástrojů na digitální agendu a jednotný trh EU, a také z hlediska případných obchodních sporů a odvetných opatření ze strany dalších ekonomických aktérů a možných vedlejších účinků na jiná hospodářská odvětví;

46.

 požaduje posílení úlohy Parlamentu v legislativních postupech v oblasti zdanění; vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnosti, které poskytují Smlouvy; bere v tomto ohledu na vědomí plán Komise, jak se dopracovat k hlasování kvalifikovanou většinou, který předkládá ve svém sdělení ze dne 15. ledna 2019 nazvaném „Kroky k zajištění efektivnějšího a demokratičtějšího rozhodování v daňové politice EU“;

Digitální daň jako nový vlastní zdroj EU

47.

 vítá v souladu se zásadou univerzálnosti rozpočtu interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (14), a připomíná právně závazný závazek, že Komise předloží do června 2021 legislativní návrh týkající se unijní digitální daně coby vlastního zdroje; zdůrazňuje, že se Parlament, Rada a Komise právně zavázaly, že neprodleně přijmou kroky stanovené v uvedeném plánu, tak aby mohl být přijat nejpozději dne 1. ledna 2023;

48.

 připomíná, že Parlament v řadě zpráv a usnesení přijatých velkou většinou opakovaně potvrdil svůj závazek zavést digitální daň EU jako vlastní zdroj (15);

49.

 poukazuje na to, že interinstitucionální dohoda, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů, zavazuje Radu, Parlament a Komisi k tomu, aby neodvolatelně zavedly unijní digitální daň, která by se stala součástí celkového dlouhodobého rozpočtu EU coby vlastní zdroj a dlouhodobý zdroj příjmů; zdůrazňuje, že nehledě na to, zda budou základní pravidla stanovena na úrovni OECD nebo EU, mohou a musejí se příjmy získané v členských státech na základě digitální daně stát vlastním zdrojem EU; domnívá se, že stejný postup by se měl uplatnit i v případě veškerých dalších příjmů, které by vznikly na základě jakékoli dohody na úrovni OECD;

50.

 domnívá se, že takto příjmy z digitální daně EU by úzce souvisely s otevřenými hranicemi jednotného trhu a „digitální Unií“, a proto by představovaly velmi vhodný skutečný základ pro vlastní zdroj EU; zdůrazňuje, že začlenění tohoto nového toku veřejných příjmů do rozpočtu EU by pomohlo vyřešit několik problematických otázek spojených s fiskální rovnocenností a fiskální jednotností;

51.

 vyzývá k zavedení takových daňových předpisů a prováděcích pravidel, která by minimalizovala riziko, že se jejich hospodářský dopad přenese na občany a spotřebitele v EU; je přesvědčen o tom, že přeměna výnosů z digitální daně na vlastní zdroje rozpočtu EU by pomohla rovnoměrně rozložit a přerozdělit tyto náklady mezi členské státy EU;

52.

 připomíná, že vlastní zdroje založené na digitální dani EU, příp. na pravidlech OECD nemají být v souladu se zásadou univerzálnosti rozpočtu EU formálně vyčleněny na žádnou výdajovou položku v rámci konkrétního programu nebo fondu; připomíná, že budou spolu s dalšími novými vlastními zdroji představovat obecný příjem, jehož celková výše by měla postačovat na pokrytí nákladů spojených se splácením nástroje EU na podporu oživení (Next Generation); připomíná, že veškeré příjmy pocházející z nových vlastních zdrojů, které by šly nad rámec splácení tohoto nástroje, budou i nadále sloužit jako obecný příjem rozpočtu EU;

53.

 připomíná, že jak je uvedeno v bodě G přílohy II interinstitucionální dohody, jsou si orgány vědomy toho, že zavedením koše nových vlastních zdrojů by se mělo podpořit dostatečné financování výdajů Unie ve víceletém finančním rámci;

54.

 zastává názor, že příjmy z unijní digitální daně budou součástí koše nových vlastních zdrojů, jejichž příjmy budou stačit alespoň na to, aby v rámci rozpočtu EU pokryly budoucí náklady na splácení (jistiny a úroků), které jsou součástí nástroje EU na podporu oživení a které mají podle očekávání dosáhnout v letech 2028 až 2058 průměrně přibližně 15 miliard EUR a maximálně 29,25 miliardy EUR ročně, a zároveň umožní vyhnout se omezení výdajů v rámci jiných unijních programů; konstatuje, že odhadované příjmy se pohybují v rozmezí od několika miliard do několika desítek miliard eur v závislosti na celé řadě faktorů, mj. přesné definici zdanitelného základu, daňovém subjektu, místě zdanění, výpočtu a sazbě daně, ale i na hospodářském růstu v příslušných odvětvích;

55.

 zdůrazňuje, že zavedení koše nových vlastních zdrojů, jak je stanoveno v plánu interinstitucionální dohody, včetně unijní digitální daně, povede k vyšší finanční samostatnosti EU a zajistí jí větší schopnost plnit očekávání občanů EU, pokud jde o strategické politické cíle EU, jako je spravedlivý a silný evropský jednotný trh, Zelená dohoda pro Evropu založená na spravedlivé transformaci, evropský pilíř sociálních práv a digitální transformace a dále zajištění přínosu EU na základě větší efektivity ve srovnání s vynakládáním finančních prostředků na úrovni členských států;

56.

 připomíná, že příjmy z unijní digitální daně musejí přispívat ke splácení výdajů použitých na nástroj na odporu oživení a k financování výdajů v rámci unijních programů a fondů; znovu v této souvislosti opakuje, že veškerý podíl z příjmů z digitální daně, který by si členské státy ponechaly, by měl být přísně úměrný nákladům, které jim vzniknou při jejím výběru, a neměly by nepřiměřeně znevýhodňovat rozpočet EU;

57.

 naléhavě vyzývá Komisi, aby při vypracovávání legislativních návrhů týkajících se unijní digitální daně coby vlastního zdroje a při přezkumu rozhodnutí o vlastních zdrojích přihlédla ke stanovisku Parlamentu, a vyzývá Radu, aby v souladu s příslušným plánem tento návrh urychleně přijala; vybízí orgány, aby se rychle a konstruktivně zapojily do „pravidelného dialogu“, jak jej předpokládá plán zavedení vlastních zdrojů; naléhavě vyzývá Evropskou radu, aby v rámci celosvětových snah o zajištění spravedlivějšího zdanění podpořila jasnou vedoucí úlohu EU tím, že v průběhu roku 2021 přijme urychlené rozhodné kroky k zavedení digitální daně coby vlastního zdroje; vítá v této souvislosti prohlášení členů Evropské rady ze dne 25. března 2021, v němž zdůrazňují svou podporu tomuto úsilí;

o

o o

58.

 pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)  https://www.consilium.europa.eu/media/45913/021020-euco-final-conclusions-cs.pdf

(2)  https://www.consilium.europa.eu/media/45119/210720-euco-final-conclusions-cs.pdf

(3)  https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-13350-2020-INIT/cs/pdf

(4)  Návrh směrnice Rady ze dne 25. října 2016 o společném základu daně z příjmů právnických osob (CCTB) COM(2016)0685 a ze dne 25. října 2016 o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB) (COM(2016)0683).

(5)  Tento soubor předpisů sestává ze sdělení Komise ze dne 21. března 2018„Čas zavést moderní, spravedlivou a účinnou normu v oblasti zdanění digitální ekonomiky“ (COM(2018)0146), návrhu směrnice Rady ze dne 21. března 2018, která stanoví pravidla týkající se zdanění právnických osob v případě významné digitální přítomnosti (COM(2018)0147), návrhu směrnice Rady ze dne 21. března 2018 o společném systému daně z příjmů plynoucích z poskytování některých digitálních služeb (COM(2018)0148) a doporučení Komise ze dne 21. března 2018 ohledně zdanění právnických osob v případě významné digitální přítomnosti (C(2018)1650).

(6)  Úř. věst. C 366, 27.10.2017, s. 51.

(7)  Úř. věst. C 101, 16.3.2018, s. 79.

(8)  Úř. věst. C 369, 11.10.2018, s. 123.

(9)  Úř. věst. C 108, 26.3.2021, s. 8.

(10)  Společné opatření ze dne 16. března 2016 o zavedení transparentnosti, koordinace a konvergence do politik v oblasti daně z příjmu právnických osob v Unii navazující na usnesení výboru TAXE, opatření ze dne 16. listopadu 2016 navazující na usnesení výboru TAXE2, opatření z dubna 2018 navazující na doporučení výboru PANA a na opatření ze dne 27. srpna 2019 navazující na usnesení výboru TAX3.

(11)  Hadzhieva, E., „Dopady digitalizace na mezinárodní daňové otázky: problémy a jejich náprava“, Evropský parlament, generální ředitelství pro vnitřní politiky Unie, tematická sekce A „Hospodářská politika a politika v oblasti vědy a kvality života“, únor 2019.

(12)  Přijaté texty, P9_TA(2019)0102.

(13)  The Made In America Tax Plan, 2021, ministerstvo financí Spojených států, s. 12.

(14)  Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28.

(15)  Zejména ve svém usnesení ze dne 14. března 2018 o reformě systému vlastních zdrojů Evropské unie, (Úř. věst. C 162, 10.5.2019, s. 71), v usnesení ze dne 14. listopadu 2018 nazvaném „Předběžná zpráva o víceletém finančním rámci na období 2021–2027: postoj Parlamentu ohledně uzavření dohody“ (Úř. věst. C 363, 28.10.2020, s. 179), v usnesení ze dne 10. října 2019 o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 a vlastních zdrojích: je čas splnit očekávání občanů“ (přijaté texty, P9_TA(2019)0032), v usnesení ze dne 15. května 2020 o novém víceletém finančním rámci, vlastních zdrojích a plánu obnovy (přijaté texty, P9_TA(2020)0124), v usnesení ze dne 23. července 2020 o závěrech mimořádného zasedání Evropské rady konaného ve dnech 17.–21. července 2020 (přijaté texty, P9_TA(2020)0206) a ve svém legislativním usnesení ze dne 16. září 2020 o návrhu rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie (přijaté texty, P9_TA(2020)0220);

Top