—

s ohledem na články 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na článek 14 této listiny,

—

s ohledem na článek 2 Dodatkového protokolu k Úmluvě Rady Evropy o ochraně lidských práv a základních svobod, který se týká práva na vzdělání,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES (1),

—

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro kulturu a vzdělávání ze dne 22. září 2020 ohledně budoucnosti evropského vzdělávání v souvislosti s onemocněním COVID-19,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2018 o vzdělávání v digitálním věku: výzvy, příležitosti a ponaučení pro tvorbu politiky EU (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. června 2018 o modernizaci vzdělávání v EU (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2017 o nové agendě dovedností pro Evropu (5),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 9. června 2020 o utváření digitální budoucnosti Evropy (6),

—

s ohledem závěry Rady ze dne 26. května 2020 o evropských učitelích a školitelích pro budoucnost (7),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 18. listopadu 2019 o klíčové úloze politik celoživotního učení z hlediska schopnosti společnosti vyrovnat se s technologickou a ekologickou transformací ve prospěch inkluzivního a udržitelného růstu (8),

—

s ohledem na doporučení Rady ze dne 22. května 2018 o klíčových kompetencích pro celoživotní učení (9),

—

s ohledem na doporučení Rady ze dne 22. května 2017 o evropském rámci kvalifikací pro celoživotní učení, kterým se zrušuje doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení (10),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 30. května 2016 o rozvoji mediální gramotnosti a kritického myšlení prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy (11),

—

s ohledem na doporučení Rady ze dne 19. prosince 2016 o cestách prohlubování dovedností: nové příležitosti pro dospělé (12),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 27. května 2015 o úloze předškolního a základního vzdělávání při podpoře kreativity, inovativnosti a digitálních kompetencí (13),

—

s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení (14),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. září 2020 nazvané „Akční plán digitálního vzdělávání 2021–2027: Nové nastavení vzdělávání a odborné přípravy pro digitální věk“ (COM(2020)0624) a související pracovní dokument útvarů (SWD(2020)0209),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. září 2020 o vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025 (COM(2020)0625),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. července 2020 nazvané „Evropská agenda dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost“ (COM(2020)0274),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. ledna 2018 o akčním plánu digitálního vzdělávání (COM(2018)0022),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. listopadu 2017 o posílení evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury (COM(2017)0673),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. května 2017 nazvané „Rozvoj škol a vynikající výuka poskytující výborný start do života“ (COM(2017)0248),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. prosince 2016 nazvané „Zlepšování a modernizace vzdělávání“ (COM(2016)0941),

—

s ohledem na zprávu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) s názvem „Reakce na COVID-19 v oblasti vzdělávání: zavedení sady strategií“,

—

s ohledem na zprávu OECD s názvem „Náhled na dovednosti 2019: Prosperita v digitálním světě“,

—

s ohledem na zprávu Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) s názvem „Dovednosti pro propojený svět“,

—

s ohledem na zprávu Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání ze dne 4. června 2020 s názvem „Digitální propast ohrožených studentů v oblasti odborného vzdělávání během onemocnění COVID-19 v Evropě“,

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

—

s ohledem na postoj ve formě pozměňovacích návrhů Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A9-0042/2021),

A.

vzhledem k tomu, že inkluzivní, spravedlivé a řádně financované kvalitní vzdělávání je klíčovou hnací silou ekologické a digitální transformace; vzhledem k tomu, že vzdělávání je investicí do naší společné budoucnosti a přispívá k sociální soudržnosti, udržitelnému hospodářskému růstu, tvorbě pracovních míst a zaměstnanosti, a tedy ke spravedlivé společnosti; vzhledem k tomu, že vzdělávání je zásadním nástrojem osobního rozvoje a seberealizace a zvyšuje účast na demokratickém životě;

B.

vzhledem k tomu, že rovnost mužů a žen je základní hodnotou EU zakotvenou v článcích 8 a 19 SFEU;

C.

vzhledem k tomu, že digitální technologie transformují společnost, a základní digitální dovednosti i digitální gramotnost se tak stávají nepostradatelnými pro všechny občany;

D.

vzhledem k tomu, že první zásada evropského pilíře sociálních práv zdůrazňuje význam zachování a získávání dovedností pro „zajištění rovných příležitostí a přístupu na trh práce“ a stanoví, že každý má právo na „kvalitní a inkluzivní vzdělávání, odbornou přípravu a celoživotní učení, aby si udržel a nabyl dovednosti, které mu umožní plně se zapojit do společnosti a úspěšně zvládat přechody na trhu práce“;

E.

vzhledem k tomu, že zvládnutí základních průřezových dovedností, jako jsou matematická gramotnost, kritické myšlení a sociální komunikační dovednosti, je základním předpokladem pro získání digitálních dovedností a kompetencí; vzhledem k tomu, že zároveň bude v budoucnu stále více zapotřebí digitálních dovedností, jako je kódování, logistika a robotika, které budou ovlivňovat nejen vzdělávání v oblasti IT, ale i učební osnovy jako celek; vzhledem k tomu, že rámec digitálních kompetencí pro občany uznává význam sociálních dovedností, včetně komunikace, spolupráce a tvorby obsahu, které jsou často vyučovány prostřednictvím humanitních oborů, umění a sociálních věd; vzhledem k tomu, že interdisciplinární přístup ke studiu přírodních věd, technologií, inženýrství, umění a matematiky (STEAM) může vést k lepšímu navrhování digitálních řešení zaměřených na člověka;

F.

vzhledem k tomu, že základní výuka kybernetické hygieny, kybernetické bezpečnosti, ochrany údajů a mediální gramotnosti musí být přiměřená věku a zaměřená na rozvoj žáků, aby se mohli stát kritickými účastníky, aktivními občany a uživateli internetu, mohli formovat demokratickou digitální společnost a přijímat informovaná rozhodnutí a aby si uvědomovali rizika spojená s internetem, jako jsou dezinformace a obtěžování na internetu a zneužívání osobních údajů, a byli schopni jim čelit; vzhledem k tomu, že do učebních osnov je třeba zahrnout výukové programy týkající se kybernetické bezpečnosti;

G.

vzhledem k tomu, že digitální transformace utváří trh práce, přičemž podle odhadů Komise (15) se očekává, že až 90 % pracovních míst řady kategorií bude v budoucnu vyžadovat určitou formu digitálních dovedností a 65 % dětí, které dnes nastupují do základních škol, bude v budoucnu vykonávat práce, které dosud neexistují; vzhledem k tomu, že po pokročilých digitálních dovednostech je vysoká poptávka, což bude pravděpodobně obnášet větší zaměření na přírodovědné, technické, inženýrské, umělecké a matematické studijní obory (STEAM);

H.

vzhledem k tomu, že je třeba plně prozkoumat dopad nových technologií, jako je robotika a umělá inteligence, na zaměstnanost; vzhledem k tomu, že je již dnes jasné, že digitální způsobilost se rychle stává všudypřítomnou dovedností potřebnou pro zaměstnání s malou nebo žádnou předchozí vazbou na digitální oblast, včetně manuálních pracovních míst; vzhledem k tomu, že zvyšování kvalifikace a rekvalifikace jsou nezbytné pro to, aby se lidé přizpůsobili měnícím se potřebám a realitám stále více digitalizovaného trhu práce; vzhledem k tomu, že přechod na práci z domu v důsledku onemocnění COVID-19 představuje nové výzvy v souvislosti s digitálními dovednostmi a komunikací, ale i další výzvy; vzhledem k tomu, že zaměstnavatelé by měli zaměstnancům poskytovat digitální školení a digitální vybavení, přičemž by měli věnovat řádnou pozornost specifickým potřebám, mimo jiné poskytovat přiměřené úpravy osobám se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že odvětví odborného vzdělávání a přípravy hraje klíčovou úlohu v tom, že vybavuje budoucí pracovníky dovednostmi a kvalifikací, které potřebují pro uplatnění na měnícím se trhu práce;

I.

vzhledem k tomu, že 42 % Evropanů nedisponuje ani základními digitálními dovednostmi (16) a značné rozdíly se vyskytují mezi členskými státy i v rámci samotných států a na základě sociálně-ekonomického postavení, věku, genderu, příjmu, úrovně vzdělání a zaměstnání; vzhledem k tomu, že pouze 35 % lidí ve věku 55–74 let disponuje základními digitálními dovednostmi ve srovnání s 82 % lidí ve věku 16 až 24 let (17), což znamená, že starší lidé jsou ohroženější digitálním vyloučením; vzhledem k tomu, že agenda dovedností má za cíl zajistit, že 70 % lidí ve věku 16 až 74 let bude do roku 2025 disponovat základními digitálními dovednostmi, přičemž každoročně dochází k nárůstu o dva procentní body s tím, že mezi lety 2015 a 2019 představoval roční nárůst 0,75 %; vzhledem k tomu, že žáci a studenti nikdy nebudou mít rovné postavení při získávání digitálních dovedností, pokud existují tak velké nedostatky v úrovni základních dovedností;

J.

vzhledem k tomu, že stále přetrvávají nerovnosti v přístupu k digitální infrastruktuře a vybavení, přičemž venkovské a odlehlé oblasti a zanedbané městské oblasti mají často špatné propojení a domácnosti s nízkými příjmy často nemají přístup k počítačům; vzhledem k tomu, že 10 % domácností ve venkovských oblastech EU nemá přístup k pevnému internetu a dalších 41 % domácností není pokryto širokopásmovým připojením;

K.

vzhledem k tomu, že rozdíly mezi ženami a muži v oblasti digitálních dovedností činí 11 % (18); vzhledem k tomu, že podle Eurostatu tvoří ženy pouze jednu třetinu absolventů oborů STEM, přestože 54 % vysokoškolských studentů jsou ženy; vzhledem k tomu, že postoje k oborům STEM se během základního vzdělávání mezi chlapci a dívkami neliší, avšak zájem dívek o tyto předměty od 15. roku věku očividně klesá; vzhledem k tomu, že méně než 3 % dospívajících dívek vyjadřuje zájem pracovat jako profesionálové v oblasti IKT;

L.

vzhledem k tomu, že genderové rozdíly ve vzdělávání a odborné přípravě se projevují i na pracovišti s tím, že v odvětví IKT pracuje pouze 17 % žen a podíl mužů pracujících v digitálním odvětví je 3,1krát vyšší než podíl žen (19), přičemž tyto rozdíly jsou obzvláště patrné v odvětví umělé inteligence, kde ženy zastávají v celosvětovém měřítku pouze 22 % pracovních míst; vzhledem k tomu, že tyto rozdíly ovlivňují možnost žen pracovat v dobře placených odvětvích orientovaných na budoucnost a omezují i rozmanitost v digitálním odvětví, například v souvislosti s navrhováním technologií;

M.

vzhledem k tomu, že je třeba porozumět faktorům, které ovlivňují vzdělávání dívek a žen a jejich výběr povolání, včetně genderových stereotypů, a motivovat je k tomu, aby studovaly obory STEM a IKT; vzhledem k tomu, že v této souvislosti je třeba dále rozvíjet řešení týkající se profesního poradenství;

N.

vzhledem k tomu, že digitální technologie skýtají významný potenciál pro učitele, školitele, vychovatele a studenty ve všech odvětvích a prostředích vzdělání, pokud jde o přístupné, otevřené, sociální a individuálně přizpůsobené technologie, které mohou přinést inkluzivnější možnosti učení; vzhledem k tomu, že budou-li digitální technologie využívány inteligentním způsobem, na základě inovativních učebních metod a posilování odpovědnosti studentů, získají občané základní dovednosti pro život, jako je tvůrčí myšlení, zvídavost a schopnost řešit problémy; vzhledem k tomu, že využívání digitálních technologií nesmí být nikdy považováno za opatření na úsporu nákladů; vzhledem k tomu, že svoboda učitelů zvolit si tu nejlepší kombinaci učebních metod a obsahu by měla zůstat ústředním prvkem vzdělávacího procesu;

O.

vzhledem k tomu, že interakce mezi učitelem a studenty je zásadní pro to, aby se studenti cítili dobře a mohli se rozvíjet, a prezenční výuka proto musí zůstat základem vzdělávacího procesu; vzhledem k tomu, že ačkoli digitální nástroje a technologie nemohou nahradit úlohu učitele, nabízí řadu výhod, které doplňují prezenční výuku, mimo jiné v podobě hybridních modelů vzdělávání; vzhledem k tomu, že nadměrné používání technologických a digitálních zařízení může vést k problémům, jako je nedostatek spánku, závislost a sedavý životní styl; vzhledem k tomu, že by měla být věnována zvláštní pozornost malým dětem a studentům se speciálními vzdělávacími potřebami nebo zdravotním postižením, pro něž je distanční výuka obzvláště náročná;

P.

vzhledem k tomu, že digitální technologie by měly být zavedeny způsobem, který se zaměří na žáky, a s ohledem na jejich věk a na vývoj; vzhledem k tomu, že strategie digitálního učení musí brát v úvahu výzkum účinků, které může mít rané využívání digitálních technologií na vývoj malých dětí;

Q.

vzhledem k tomu, že rozvoj digitální infrastruktury a technologií ve vzdělání vyžaduje významné veřejné investice, včetně investic do zaměstnanců IT ve vzdělávacích zařízeních; vzhledem k tomu, že k vývoji řešení v oblasti elektronického učení rovněž výrazně přispívají soukromé investice;

R.

vzhledem k tomu, že přístup k digitální infrastruktuře, včetně vysokorychlostního internetu, a ke kvalitnímu vybavení a obsahu, které jsou přizpůsobeny vzdělávacím potřebám, je předpokladem pro digitální vzdělávání; vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 a náhlý digitální přechod na distanční nebo on-line výuku poukázaly na mezery v přístupu a propojenosti v rámci členských států i mezi nimi s tím, že dopady pocítily jednotlivé vzdělávací sektory odlišně; vzhledem k tomu, že až 32 % (20) žáků a studentů v některých členských státech nemělo během pandemie COVID-19 na jaře 2020 přístup k internetu a digitálním nástrojům;

S.

vzhledem k tomu, že náhlý přechod k on-line a distančnímu vzdělávání rovněž odhalil nedostatečnou připravenost vzdělávacích systémů ve většině částí Evropy a rozdíly v digitálních dovednostech učitelů, lektorů, rodičů a studentů a v jejich schopnostech využívat digitální technologie efektivně a bezpečně; vzhledem k tomu, že před krizí se pouze 39 % učitelů v EU cítilo dobře nebo velmi dobře připraveno používat digitální technologie pro výuku, přičemž mezi členskými státy panovaly značné rozdíly; vzhledem k tomu, že učitelé nicméně prokázali, že jsou schopni přizpůsobit se hlubokým změnám ve vzdělávacích systémech, pokud jsou podpořeni dostatečně flexibilními a autonomními prostředky a využijí všech možností inovačního potenciálu on-line a distanční výuky;

T.

vzhledem k tomu, že posun k on-line a distančnímu vzdělávání prohloubil stávající nerovnosti a zanechal znevýhodněné a zranitelné studenty, studenty se zvláštními vzdělávacími potřebami a studenty se zdravotním postižením ještě více pozadu, zvýšil míry předčasného ukončování školní docházky napříč vzdělávacími sektory a odhalil absenci pastorační a sociální podpory v digitálním prostředí; vzhledem k tomu, že nerovnosti v raném dětském věku mají negativní dopad na výsledky učení a vyhlídky zaměstnání později v životě; vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné zlepšit kvalitu a inkluzivnost on-line vzdělávání;

U.

vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 výrazně změní náš způsob života a poukázala na to, že je potřeba poskytovat všem kvalitní komplexní vzdělání, abychom byli připraveni na případné budoucí krize a aby se zvýšila dlouhodobá odolnost vzdělávacích systémů a vybudovaly základy úspěšné digitální transformace;

V.

vzhledem k tomu, že obsah výuky a organizace vzdělávacích systémů je pravomocí jednotlivých členských států, nicméně nové výzvy volají po účinné koordinaci a tam, kde je to vhodné, po unijních politikách a nástrojích v oblasti digitálního vzdělávání ve střednědobém až dlouhodobém horizontu jako důležitém rozměru Evropského prostoru vzdělávání;

W.

vzhledem k tomu, že pro některé skupiny, například lidi, kteří pracují na plný úvazek, nezaměstnané ve venkovských a odlehlých regionech nebo osoby se zdravotním postižením, není často dostupnost kvalitního on-line vzdělávání alternativou, ale jedinou možností;

X.

vzhledem k tomu, že vzdělávání je investicí do budoucnosti a důležitým nástrojem rozvoje a seberealizace každého jednotlivce; vzhledem k tomu, že digitální vzdělávání by mohlo pomoci s řešením problémů, jako jsou dezinformace, radikalizace, krádeže identity a údajů, kybernetická šikana a podvody na internetu; vzhledem k tomu, že vzdělávání, odborná příprava a celoživotní učení budou hrát klíčovou úlohu při spravedlivém přechodu k digitální ekonomice;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.