52021IP0040

EUR-Lex

Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52021IP0040 - EN

Help

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

Document 52021IP0040

Help

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. února 2021 o novém akčním plánu pro oběhové hospodářství (2020/2077(INI))

Úř. věst. C 465, 17.11.2021, p. 11–29 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

HTML

PDF

Official Journal

17.11.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 465/11

P9_TA(2021)0040

Nový akční plán pro oběhové hospodářství

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. února 2021 o novém akčním plánu pro oběhové hospodářství (2020/2077(INI))

(2021/C 465/03)

Evropský parlament,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. března 2020 nazvané „Nový akční plán pro oběhové hospodářství: Čistší a konkurenceschopnější Evropa“ (COM(2020)0098) a na pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Směrem k celosvětovému oběhovému hospodářství: situace a výhled“ (SWD(2020)0100),

—	s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle udržitelného rozvoje, včetně cíle č. 12 „odpovědná spotřeba a výroba“ a cíle č. 15 „život na souši“,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2020 nazvané „Strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek: K životnímu prostředí bez toxických látek“ (COM(2020)0667) (1),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 10. července 2020 o strategii pro udržitelnost v oblasti chemických látek (2),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 nazvané „Nová průmyslová strategie pro Evropu“ (COM(2020)0102),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: Navrácení přírody do našeho života“ (COM(2020)0380),

—	s ohledem na zprávu platformy IPBES z května 2019 o globálním posouzení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie ‚od zemědělce ke spotřebiteli‘ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy“ (COM(2020)0381),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. října 2018 nazvané „Udržitelné biohospodářství pro Evropu: posílení vazby mezi hospodářstvím, společností a životním prostředím“ (COM(2018)0673),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. ledna 2018 nazvané „Evropská strategie pro plasty v oběhovém hospodářství“ (COM(2018)0028),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2019 o evropské dlouhodobé strategické vizi prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky (3),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze (4),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2017 o delší životnosti výrobků: přínosy pro spotřebitele a společnosti (5),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 9. července 2015 o účinném využívání zdrojů: směrem k oběhovému hospodářství (6),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2018 o uplatňování balíčku opatření v oblasti oběhového hospodářství: možnosti, jak řešit otázky na pomezí právních předpisů týkajících se chemických látek, výrobků a odpadů (7),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 10. července 2020 o komplexním evropském přístupu k ukládání energie (8),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/741 ze dne 25. května 2020 o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody (9),

—	s ohledem na návrh 8. akčního programu pro životní prostředí představený Komisí dne 14. října 2020, zejména na prioritní cíl urychlení přechodu k oběhovému hospodářství uvedený v čl. 2 odst. 2 písm. c) návrhu,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

—

s ohledem na zvláštní zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o změně klimatu, desertifikaci, degradaci půdy, udržitelném hospodaření s půdou, potravinovém zabezpečení a tocích skleníkových plynů v suchozemských ekosystémech, na zvláštní zprávu tohoto panelu o oceánech a kryosféře v měnícím se klimatu a na jeho zvláštní zprávu „Globální oteplení o 1,5 oC“, jakož i na jeho pátou hodnotící zprávu a souhrnnou zprávu ze září 2018;

—	s ohledem na první akční plán pro oběhové hospodářství zahájený v roce 2015 (sdělení Komise ze dne 2. prosince 2015 s názvem „Uzavření cyklu – akční plán EU pro oběhové hospodářství“ (COM(2015)0614)) a na opatření přijatá na základě tohoto plánu,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 10. července 2020 o strategii pro udržitelnost v oblasti chemických látek (10),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu (11),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2018 o evropské strategii pro plasty v oběhovém hospodářství (12),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2018 o uplatňování balíčku opatření v oblasti oběhového hospodářství: možnosti, jak řešit otázky na pomezí právních předpisů týkajících se chemických látek, výrobků a odpadů (13),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 31. května 2018 o provádění směrnice o ekodesignu (14)

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904 ze dne 5. června 2019 o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí (15),

—

s ohledem na revize právních předpisů EU o odpadu přijaté v roce 2018: směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/851 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech (16), směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/852 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech (17), směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/850 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 1999/31/ES o skládkách odpadů (18), a směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/849 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností, 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (19),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (20)(dále jen „nařízení CLP“),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. ledna 2017 o úloze výroby energie z odpadů v oběhovém hospodářství (COM(2017)0034),

—	s ohledem na zprávy Globální výhled v oblasti zdrojů na rok 2019 (21) a Účinné využívání zdrojů a změna klimatu (22) vydané Mezinárodním panelem pro zdroje,

—	s ohledem na publikaci časopisu Science nazvanou „Hodnocení scénářů na cestě k nulovému znečištění plasty“ (23),

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro dopravu a cestovní ruch a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A9-0008/2021),

vzhledem k tomu, že Mezinárodní panel pro zdroje ve své zprávě nazvané „Globální výhled v oblasti zdrojů na rok 2019“ odhaduje, že polovina celkových emisí skleníkových plynů a více než 90 % ztráty biologické rozmanitosti a nedostatku vody pochází ze získávání a zpracování zdrojů; vzhledem k tomu, že globální ekonomika využívá zdroje odpovídající hodnotě 1,5 planety a že pokud by byla spotřeba každé osoby na úrovni průměrného obyvatele EU, bylo by již nyní zapotřebí ekvivalentu tří planet, a vzhledem k tomu, že snížení našeho celkového využívání přírodních zdrojů a produkce odpadu by mělo být zastřešujícím cílem oběhového hospodářství; vzhledem k tomu, že to bude vyžadovat oddělení hospodářského růstu od využívání zdrojů, přičemž je třeba mít na paměti rozdíl mezi absolutním a relativním oddělením;

vzhledem k tomu, že tyto údaje dokládají ústřední úlohu udržitelného hospodaření se zdroji, zejména s primárními surovinami, a potřebu zintenzivnit opatření na všech úrovních i na celém světě; vzhledem k tomu, že koncepce oběhového hospodářství je svou povahou horizontální a významně přispěje k dosažení dalších cílů v oblasti životního prostředí, včetně cílů Pařížské dohody;

vzhledem k tomu, že přechod na oběhové hospodářství hraje klíčovou úlohu při snižování emisí skleníkových plynů v EU a při naplňování cíle EU v oblasti klimatu pro rok 2030 a cíle dosáhnout nulových čistých emisí skleníkových plynů nejpozději do roku 2050 a vzhledem k tomu, že tento přechod vyžaduje hlubokou transformaci hodnotových řetězců v celém hospodářství;

vzhledem k tomu, že přechod k oběhovému hospodářství má potenciál podporovat udržitelné podnikatelské postupy a že se očekává, že evropské společnosti a ekonomiky budou v čele jejich provádění, ale budou mít rovněž prospěch z celosvětové soutěže o dosažení oběhovosti, a to díky dobře rozvinutým obchodním modelům EU, našim zkušenostem v oblasti oběhového hospodářství a odborným znalostem v oblasti recyklace;

E.	vzhledem k tomu, že zásady oběhového hospodářství by měly být ústředním prvkem jakékoli evropské a vnitrostátní průmyslové politiky a plánů členských států na podporu oživení a odolnosti v rámci nástroje na podporu oživení a odolnosti;

F.	vzhledem k tomu, že celková spotřeba energie v EU je značná a opatření v rámci oběhového hospodářství by měla rovněž zahrnovat energetickou účinnost a udržitelné získávání zdrojů energie;

G.	vzhledem k tomu, že oběhové hospodářství je významné pro různé cíle udržitelného rozvoje, včetně cíle č. 12 „zajistit udržitelné vzorce spotřeby a výroby“ a cíle č. 13 „opatření v oblasti klimatu“;

H.	vzhledem k tomu, že navrhování výrobků s cílem minimalizovat vznik odpadu a znečištění je jednou ze zásad oběhového hospodářství;

vzhledem k tomu, že podle nedávných studií má oběhové hospodářství potenciál do roku 2030 zvýšit HDP EU o dalších 0,5 % a vytvořit více než 700 000 nových pracovních míst (24) a zároveň zvyšovat kvalitu pracovních míst; vzhledem k tomu, že v letech 2012 až 2018 se počet pracovních míst spojených s oběhovým hospodářstvím v EU zvýšil o 5 % a dosáhl úrovně téměř 4 milionů; vzhledem k tomu, že s ohledem na podpůrné politiky a investice do průmyslu se očekává, že do roku 2030 by repasování výrobků v EU mohlo dosáhnout roční hodnoty přibližně 70 až 100 miliard EUR a s tím související zaměstnanosti v podobě přibližně 450 000 až téměř 600 000 pracovních míst;

J.	vzhledem k tomu, že udržitelné a odpovědné zajišťování zdrojů primárních surovin má rozhodující význam pro dosažení účinného využívání zdrojů a naplnění cílů oběhového hospodářství; proto je třeba vypracovat normy pro udržitelné získávání prioritních materiálů a komodit;

K.	vzhledem k tomu, že až o 80 % dopadu výrobků na životní prostředí je rozhodnuto ve fázi jejich návrhu a že pouze 12 % materiálů, které průmysl EU využívá, pochází z recyklace;

L.	vzhledem k tomu, že rychlý rozmach elektronického obchodu výrazně zvýšil objem odpadu z obalů, například plasty na jedno použití a kartonový odpad, a vzhledem k tomu, že přeprava odpadů do třetích zemí stále vyvolává znepokojení;

vzhledem k odhadům, podle nichž je v EU každoročně vyplýtváno 88 milionů tun potravin, a vzhledem k tomu, že více než 50 % potravinového odpadu pochází podle odhadů z domácností a od spotřebitelů; vzhledem k tomu, že plýtvání potravinami má velký dopad na životní prostředí a je příčinou přibližně 6 % celkových emisí skleníkových plynů v EU;

N.	vzhledem k tomu, že plasty vzbuzují znepokojení z hlediska životního prostředí, například pokud jde o odhazování odpadků, obtížnost opětovného použití a recyklace, látky vzbuzující obavy, emise skleníkových plynů a využívání zdrojů;

O.	vzhledem k tomu, že agentura ECHA přijala vědecké stanovisko k omezení používání mikroplastů záměrně přidávaných do výrobků na trhu EU/EHP v koncentracích nad 0,01 % hmotnostního podílu;

vzhledem k tomu, že podle odhadů Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) se v letech 1996 až 2012 zvýšilo množství oblečení zakoupeného na osobu v EU o 40 %, přičemž současně více než 30 % oblečení uloženého ve skříních v Evropě nebylo používáno po dobu nejméně jednoho roku. Navíc po vyřazení se více než polovina oděvů nerecykluje, ale končí ve směsném domácím odpadu a následně je odeslána do spaloven nebo na skládky (25);

vzhledem k tomu, že již uplynuly více než dva roky od zveřejnění zvláštní zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o globálním oteplování o 1,5 oC, v níž se uvádí, že omezení globálního oteplování na 1,5 oC by vyžadovalo rychlé, dalekosáhlé a bezprecedentní změny ve všech oblastech společnosti;

vítá nový akční plán Komise pro oběhové hospodářství; zdůrazňuje, že oběhové hospodářství ve spojení s cílem nulového znečištění pro prostředí bez toxických látek je klíčem ke snížení celkové environmentální stopy evropské výroby a spotřeby, přičemž je nutné respektovat limity naší planety a chránit lidské zdraví a zároveň zajistit konkurenceschopné a inovativní hospodářství; zdůrazňuje, že oběhové hospodářství může významně přispět k dosažení cílů Pařížské dohody a Úmluvy o biologické rozmanitosti, jakož i cílů udržitelného rozvoje vytyčených OSN;

vyzývá Komisi, aby předložila všechny iniciativy v rámci akčního plánu v souladu s daty stanovenými v příloze sdělení a aby každý legislativní návrh opřela o komplexní posouzení dopadů, a zdůrazňuje, že je důležité zohlednit rovněž náklady vzniklé v důsledku nečinnosti;

zdůrazňuje, že oběhové hospodářství může nabídnout řešení nových výzev způsobených a zdůrazněných krizí způsobenou onemocněním COVID-19, a to posílením hodnotových řetězců v EU i na celém světě, snížením jejich zranitelnosti a zajištěním větší odolnosti a udržitelnosti evropských průmyslových ekosystémů, jakož i jejich konkurenceschopnosti a ziskovosti; konstatuje, že se tím podpoří strategická autonomie EU a přispěje se k vytváření pracovních míst; zdůrazňuje, že pandemie COVID-19 ukázala, že je nutné vytvořit prostředí příznivé pro oběhové hospodářství; vyzývá v této souvislosti členské státy, aby začlenily oběhové hospodářství do svých plánů na podporu oživení a odolnosti;

domnívá se, že oběhové hospodářství je nástrojem pro EU a evropské podniky, který jim umožní udržet si svou inovativnost a konkurenceschopnost na globálním trhu a zároveň snížit vlastní environmentální stopu; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zacílily investice na podporu iniciativ v oblasti oběhového hospodářství a inovací; je přesvědčen, že plán pro hospodářské oživení EU (Next Generation EU), Fond pro spravedlivou transformaci a program Horizont by měly být využity k zavedení a podpoře iniciativ, postupů, infrastruktury a technologií oběhového hospodářství;

zdůrazňuje, že dokonalejší fungování vnitřního trhu je předpokladem pro dosažení oběhového hospodářství v EU; zejména zdůrazňuje význam řádného provádění a účinného prosazování stávajících pravidel pro funkční a udržitelný jednotný trh; připomíná, že EU je jak druhou největší světovou hospodářskou velmocí, tak největší obchodní velmocí na světě; upozorňuje na to, že jednotný trh je účinným nástrojem, který musí být využíván k vývoji udržitelných a oběhových produktů nebo technologií, které se stanou normami zítřka, což občanům umožní nakupovat cenově dostupné produkty, které budou bezpečné, zdravé a vůči planetě ohleduplné;

zdůrazňuje, že je zapotřebí zcela oddělit růst od využívání zdrojů; vyzývá Komisi, aby navrhla vědecky podložené závazné střednědobé a dlouhodobé cíle EU pro snížení využívání primárních surovin a dopadů na životní prostředí; vyzývá ke stanovení cílů EU prostřednictvím přístupu hodnocení současné situace z pohledu budoucnosti s cílem zajistit, aby politické cíle byly na věrohodné cestě k dosažení uhlíkově neutrálního, environmentálně udržitelného a plně oběhového hospodářství bez toxických prvků v rámci limitů planety nejpozději do roku 2050;

vyzývá Komisi, aby navrhla závazné cíle EU pro rok 2030 za účelem výrazného snížení materiálové a spotřební stopy EU a sladila je s limity planety do roku 2050, a to s využitím ukazatelů, které mají být přijaty do konce roku 2021 jako součást aktualizovaného rámce pro monitorování; vyzývá Komisi, aby stavěla na příkladu nejambicióznějších členských států a zároveň plně zohlednila rozdíly v jejich výchozích pozicích a kapacitách;

naléhavě vyzývá Komisi, aby do roku 2021 zavedla harmonizované, srovnatelné a jednotné ukazatele oběhovosti, které se budou skládat z ukazatelů materiálové a spotřební stopy, stejně jako z řady dílčích ukazatelů týkajících se účinného využívání zdrojů a ekosystémových služeb; je toho názoru, že tyto ukazatele by měly měřit spotřebu a produktivitu zdrojů a zahrnovat dovoz a vývoz na úrovni EU, členských států a průmyslu a měly by být v souladu s harmonizovaným posuzováním životního cyklu a metodikami započítávání přírodního kapitálu; měly by být uplatňovány ve všech politikách, finančních nástrojích a regulačních iniciativách Unie;

vítá závazek Komise aktualizovat a přezkoumat rámec pro monitorování oběhového hospodářství; vyjadřuje politování nad tím, že stávající rámec pro monitorování nenabízí obsáhlý a komplexní soubor ukazatelů, díky němuž by bylo možné měřit oddělení hospodářského růstu od využívání zdrojů a dopadu na životní prostředí; zdůrazňuje, že rámec pro monitorování by měl pokrývat výše uvedené ukazatele oběhovosti a kromě toho i všechny cíle a konkrétní opatření akčního plánu pro oběhové hospodářství, aby byl k dispozici účinný nástroj pro měření oběhovosti a pokroku při plnění těchto cílů komplexní cestou;

10.

zdůrazňuje také, že je nezbytné vědecky podložené měření, aby bylo možné zachytit synergie mezi oběhovým hospodářstvím a zmírňováním změny klimatu, mimo jiné i prostřednictvím měření uhlíkové stopy;

11.

upozorňuje na příležitosti, které kromě opatření, která prodlužují životní cyklus a používání materiálů, spočívají v optimalizovaném využívání výrobků a služeb; v této souvislosti zdůrazňuje zejména příležitost ke kombinaci řešení oběhového hospodářství a digitalizace; vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly politiky na podporu nových udržitelných a oběhových obchodních modelů, jako jsou přístupy „výrobek jako služba“, které šetří zdroje a snižují dopady na životní prostředí a současně zajišťují ochranu spotřebitelů; vybízí Komisi, aby v nové iniciativě pro udržitelné produkty takové přístupy usnadnila, a vyzývá Komisi a členské státy, aby odstranily zbytečné regulační a daňové překážky, které těmto přístupům stojí v cestě, a aby podporovaly rozvoj infrastruktur, které poskytnou prostor pro oběhovost a udržitelné digitální hospodářství; připomíná, že digitalizace má rovněž značné dopady na klima a životní prostředí, jako je rostoucí poptávka po energii, těžba surovin a generování elektronického odpadu; vyzývá Komisi, aby tyto výzvy posoudila a řešila tím, že zavede metodiku pro monitorování a kvantifikaci dopadu digitálních technologií, struktur a služeb, včetně datových center, na životní prostředí, a že navrhne opatření – včetně případných legislativních opatření – s cílem zajistit environmentální udržitelnost digitálních řešení, přičemž energetická účinnost, snižování emisí skleníkových plynů, využívání zdrojů a zavedení oběhového hospodářství budou ústředním prvkem udržitelné digitální transformace;

12.

vyzývá Komisi, aby určila regulační opatření a další kroky potřebné k odstranění administrativních a právních překážek, které stojí v cestě oběhové ekonomice sdílení a služeb, a aby podnítila rozvoj takové ekonomiky; zejména žádá Komisi, aby prozkoumala řešení záležitostí, jako jsou otázky odpovědnosti a vlastnických práv související s ekonomikou sdílení a služeb, přičemž je třeba mít na paměti, že pro realizaci těchto koncepcí je zásadní větší právní jistota jak pro výrobce, tak pro spotřebitele; navrhuje, aby Komise zvážila vypracování evropské strategie pro ekonomiku sdílení a služeb, která by se těmito tématy zabývala a zároveň řešila sociální otázky;

13.

zdůrazňuje, že je třeba lépe porozumět tomu, jak mohou technologie umělé inteligence podpořit oběhové hospodářství skrze motivaci k jejich uplatnění v oblasti navrhování, obchodních modelech a infrastruktuře; poukazuje na to, že je důležité považovat digitalizaci za faktor, který umožňuje zavedení oběhového hospodářství, zejména pokud jde o produktové pasy nebo informace o materiálu v rámci celoevropského datového prostoru: zdůrazňuje, že zlepšení dostupnosti a sdílení údajů bude klíčové při současném zajištění aktivní spolupráce mezi zúčastněnými stranami, aby bylo jisté, že nové přístupy zůstanou spravedlivé a inkluzivní, a aby byla zaručena ochrana soukromí a bezpečnosti údajů;

14.

zdůrazňuje potřebu vytvořit ekonomické pobídky a vhodné regulační prostředí pro inovace v oblasti oběhových řešení, materiálů a obchodních modelů a zároveň odstranit dotace narušující trh a dotace, které škodí životnímu prostředí, a žádá, aby byl tento postup v nové průmyslové strategii pro Evropu a ve strategii pro malé a střední podniky podpořen; zdůrazňuje specifickou roli, kterou v přechodu k oběhovému hospodářství hrají progresivní subjekty, malé a střední podniky i začínající podniky; zdůrazňuje, že výzkum udržitelných materiálů, postupů, technologií a produktů a jejich průmyslového rozšíření může poskytnout evropským podnikům celosvětovou konkurenční výhodu; zdůrazňuje, že je zapotřebí politik na unijní i vnitrostátní úrovni na podporu průkopníků v oběhovém hospodářství a oběhových obchodních modelech;

15.

zdůrazňuje, že je třeba zapojit evropský průmysl jakožto zúčastněnou stranu do přechodu k hospodářství, které bude více oběhové; připomíná klíčovou úlohu opatření v oblasti oběhového hospodářství pro dosažení průmyslové dekarbonizace; vyzývá k uplatňování zásad oběhovosti v průmyslu na všech úrovních navrhování výrobků, získávání materiálů, opětovného použití a recyklace výrobků a nakládání s odpady a zdůrazňuje, že je třeba stimulovat rozvoj rozhodujících trhů s udržitelnými průmyslovými materiály a výrobky;

16.

vybízí podniky, aby v rámci svých výročních zpráv vypracovaly plány přechodu, v nichž popíší, jak a kdy hodlají dosáhnout klimatické neutrality, oběhového hospodářství a udržitelnosti;

17.

vyzývá členské státy, aby upřednostňovaly varianty, které jsou spojeny s minimální administrativní zátěží, a aby podpořily rozvoj partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti výzkumu a vývoje poskytujících systémová a komplexní řešení;

18.

vyzývá Komisi, aby vytvořila regulační rámec pro certifikaci všech přírodních a technologických řešení pro odstraňování uhlíku, včetně zachycování a ukládání uhlíku a jeho využívání;

19.

zdůrazňuje zásadní úlohu biomimetiky jako urychlovače oběhovosti při podpoře biomimetických řešení, která již od stádia návrhu minimalizují použití materiálů, energie a toxických sloučenin a poskytují udržitelná, regenerativní a inovativní řešení, která jsou inspirovaná přírodou a jsou použitelná v celé řadě odvětví;

20.

žádá, aby útvarům Komise pověřeným zajištěním úspěšného provádění akčního plánu byly přiřazeny odpovídající počty zaměstnanců a rozpočtové prostředky; zdůrazňuje, že přidělování zdrojů musí odpovídat současným i dlouhodobým politickým prioritám, a proto v souvislosti se Zelenou dohodou pro Evropu očekává výrazné posílení lidských zdrojů, zejména na Generálním ředitelství Komise pro životní prostředí;

Rámec udržitelné výrobkové politiky

21.

zdůrazňuje, že je třeba přeměnit lineární hospodářství jednorázové spotřeby na skutečně oběhové hospodářství založené na zásadách: snížení spotřeby energie a zdrojů; zachování hodnoty v hospodářství; předcházení vzniku odpadů; navrhování výrobků s cílem minimalizovat vznik odpadu, škodlivé látky a znečištění; delšího používání výrobků a materiálů v uzavřených cyklech; ochrany lidského zdraví; prosazování výhod pro spotřebitele; a regenerace přírodních ekosystémů; tyto cíle by měly být vodítkem pro nový rámec udržitelné výrobkové politiky a pro strategii pro oběhové hospodářství jako celek i pro průmyslovou strategii; zdůrazňuje, že je zapotřebí plně integrovat uvažování z hlediska udržitelných a oběhových systémů do všech činností, včetně politik, výrobků, výrobních procesů a obchodních modelů;

22.

zdůrazňuje, že udržitelné, oběhové, bezpečné a netoxické výrobky a materiály by se měly stát normou na trhu EU, a nikoli výjimkou, a měly by být považovány za standardní volbu, která je atraktivní, cenově dostupná a přístupná všem spotřebitelům; vítá proto plán Komise předložit legislativní iniciativu týkající se udržitelných výrobků, která stanoví zásady pro výrobkovou politiku a závazné požadavky na výrobky uváděné na trh EU;

23.

jednoznačně podporuje rozšíření oblasti působnosti směrnice o ekodesignu (26) tak, aby zahrnovala výrobky, jež nejsou spojené se spotřebou energie, a stanovila pro výrobky uváděné na trh EU zásady horizontální udržitelnosti a zvláštní produktové normy pro výkonnost, odolnost, opakovatelnou použitelnost, opravitelnost, netoxicitu, modernizovatelnost, recyklovatelnost, recyklovaný obsah a účinnost z hlediska využití zdrojů a energie, a vyzývá Komisi, aby v roce 2021 předložila příslušný návrh v tomto směru; zároveň opakuje svou výzvu Komisi, aby si kladla ambiciózní cíle při uplatňování ekodesignu u všech výrobků spotřebovávajících energii na základě stávající směrnice o ekodesignu, a to i s ohledem na aspekty oběhového hospodářství;

24.

zdůrazňuje význam zachování soudržného a srozumitelného legislativního rámce EU pro udržitelné produkty a zdůrazňuje, že je třeba posílit synergie s ostatními politikami, i pokud jde o ekoznačku EU; zdůrazňuje, že souběžně s minimálními právními normami pro design výrobků je důležité poskytovat tržní pobídky pro nejudržitelnější společnosti a udržitelné výrobky a materiály;

25.

vyzývá Komisi, aby navrhla závazné cíle v oblasti materiálové a environmentální stopy pro celý životní cyklus výrobků u každé kategorie výrobků uváděných na trh EU, včetně polotovarů s nejvyšší uhlíkovou náročností; vyzývá rovněž Komisi, aby navrhla závazné cíle pro jednotlivé výrobky a/nebo pro jednotlivá odvětví, pokud jde o recyklovaný obsah, aby současně zajistila výkonnost a bezpečnost dotčených výrobků a aby tyto výrobky byly navrženy tak, aby je bylo možné recyklovat; naléhavě vyzývá Komisi, aby nastavila podpůrné technologické, regulační a tržní podmínky pro dosažení těchto cílů a aby zohlednila nezbytné průmyslové změny a investiční cykly v každém odvětví; zároveň naléhavě vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení závazných požadavků na zvýšení udržitelnosti služeb;

26.

podporuje plán na zavedení digitálních produktových pasů s cílem pomoci společnostem, spotřebitelům a orgánům dozoru nad trhem sledovat klimatické, environmentální, sociální a jiné dopady výrobku v rámci celého hodnotového řetězce a poskytovat spolehlivé, transparentní a snadno dostupné informace o trvanlivosti výrobku a o možnostech jeho údržby, opětovného použití, opravy, demontáže a manipulace na konci životnosti, jakož i o jeho složení, pokud jde o použité materiály a chemické látky a o jejich dopady na životní prostředí, stejně jako o jiné dopady; vyzývá Komisi, aby v tomto směru zohlednila možnosti označení; domnívá se, že produktové pasy by měly být zavedeny tak, aby se zabránilo nepřiměřené regulační zátěži pro společnosti, zejména malé a střední podniky; je přesvědčen, že by tyto pasy měly být slučitelné s dalšími digitálními nástroji, jako je budoucí pas pro renovaci budov a databáze SCIP;

27.

zdůrazňuje klíčový význam dosažení netoxických a obnovitelných materiálových cyklů pro úspěch oběhového hospodářství a pro vytvoření udržitelného jednotného trhu, a v konečném důsledku i pro vytvoření prostředí bez toxických látek pro evropské občany; opakuje proto postoje, které přijal ve svém usnesení o strategii pro udržitelnost chemických látek a ve svém usnesení o pomezí právních předpisů týkajících se chemických látek, výrobků a odpadů, a trvá na přijetí rychlých opatření k provedení strategie pro udržitelnost chemických látek na cestě k životnímu prostředí bez toxických látek;

28.

zdůrazňuje právo spotřebitelů na přesnější, harmonizovanější a podrobnější informace o dopadech výrobků a služeb na životní prostředí a klima v průběhu jejich životního cyklu, a to i pokud jde o trvanlivost a opravitelnost, a vyzývá k přijetí opatření proti tzv. lakování nazeleno a nepravdivým environmentálním tvrzením týkajícím se výrobků nabízených on-line i off-line; rozhodně podporuje záměr Komise předložit návrhy na regulaci používání environmentálních tvrzení zavedením spolehlivých a harmonizovaných metod výpočtu pokrývajících celý hodnotový řetězec, a to na základě harmonizovaných ukazatelů a posouzení životního cyklu, jako jsou environmentální stopy, mimo jiné i pokud jde o předcházení vzniku odpadů, spotřebu surovin, zamezení škodlivým látkám, trvanlivost a dlouhověkost výrobku, jakož i o to, aby byl výrobek navržen tak, aby byl opravitelný a recyklovatelný; dále zdůrazňuje, že je třeba prosazovat nedávno pozměněnou směrnici 2005/29/ES (27) prostřednictvím proaktivních opatření řešících environmentální tvrzení;

29.

vyzývá Komisi, aby podporovala vývoj digitálních nástrojů k informování spotřebitele v zájmu posílení jeho postavení v digitálním věku; zdůrazňuje význam internetových platforem a tržišť pro podporu udržitelných výrobků a služeb a konstatuje, že by mohly spotřebitelům poskytovat jasnější a srozumitelnější informace o trvanlivosti a opravitelnosti výrobků, které nabízejí;

30.

zdůrazňuje, že je třeba posílit ekoznačku EU jako referenční hodnotu environmentální udržitelnosti, a to zvyšováním povědomí o této značce a jejím uznáním na trhu i u spotřebitelů, stanovením ucelených norem, dalším rozšířením konceptu na relevantní výrobky a usnadněním jeho používání při zadávání veřejných zakázek;

31.

podporuje plánované iniciativy na zlepšení odolnosti a opravitelnosti výrobků v souladu se zásadou předcházení vzniku odpadů v hierarchii způsobů nakládání s odpady, přičemž je zároveň zapotřební posílit práva spotřebitelů ve vztazích mezi podnikem a spotřebitelem i ve vztazích mezi podniky; velmi proto vítá plánované iniciativy na zavedení nového „práva na opravu“, které by mělo zahrnovat alespoň prodloužený životní cyklus výrobků, přístup k náhradním dílům a komplexním informacím a k cenově dostupným opravárenským službám pro spotřebitele;

32.

v této souvislosti vyzývá k přijetí opatření, která všem účastníkům trhu poskytnou bezplatný přístup k nezbytným informacím o opravách a údržbě, včetně informací o náhradních dílech a aktualizacích softwaru, a to s náležitým ohledem na požadavky bezpečnosti spotřebitelů a aniž je dotčena směrnice (EU) 2016/943 (28), dále pak opatření, která zajistí přístup k náhradním dílům bez nespravedlivých překážek pro všechny subjekty v opravárenském odvětví, včetně nezávislých opravců a spotřebitelů, a opatření, která vymezí povinné minimální lhůty pro dostupnost náhradních dílů nebo aktualizace a maximální lhůty pro dodání široké škály kategorií výrobků, s přihlédnutím k jejich zvláštnostem, stejně jako opatření k posouzení otázky, jak je možné motivovat k opravám v rámci režimu právní záruky; zdůrazňuje, že prodejci by měli informovat všechny účastníky trhu o opravitelnosti svých produktů;

33.

v zájmu usnadnění rozhodování spotřebitelů vyzývá k jasnému a dobře srozumitelnému harmonizovanému označování, které by mohlo mít podobu indexu a uvádělo by informace o trvanlivosti (tj. odhadované životnosti výrobku) a opravitelnosti výrobku, k vytvoření jednotného skóre oprav a k zavedení měřičů používání u kategorií určitých výrobků; požaduje minimální požadavky na informace podle směrnic 2005/29/ES a 2011/83/EU (29); žádá Komisi, aby při přípravě přezkumu směrnice (EU) 2019/771 (30) zvážila u některých kategorií výrobků, které mají delší předpokládanou životnost, rozšíření jak právní záruky, tak obráceného důkazního břemene, a aby zvážila zavedení přímé odpovědnosti výrobce;

34.

vyzývá k přijetí legislativních opatření, která by ukončila praktiky vedoucí k plánovanému zastarávání, a to i tím, že se zváží přidání těchto praktik na seznam v příloze I směrnice 2005/29/ES;

35.

vítá záměr Komise zavést právní předpisy zakazující ničení neprodaného zboží dlouhodobé trvanlivosti, pokud nepředstavuje hrozbu pro bezpečnost nebo zdraví; zdůrazňuje, že recyklace, opětovné použití a redistribuce nepotravinářských výrobků by měly být normou a měly by být prosazovány právními předpisy;

36.

zdůrazňuje, že je třeba posílit vnitřní trh s udržitelnými výrobky, a je přesvědčen, že veřejný sektor by měl v tomto razit cestu vpřed; konstatuje, že veřejné orgány často při výběru nejlepší nabídky zboží, služeb nebo prací stále uplatňují jako jediné kritérium pro udělení zakázky nejnižší cenu; podporuje zavedení minimálních povinných kritérií a cílů pro zelené veřejné zakázky v rámci odvětvových právních předpisů;

37.

zdůrazňuje úlohu zelených veřejných zakázek při urychlení přechodu na udržitelné a oběhové hospodářství a také význam uplatňování těchto zakázek při hospodářské obnově EU;

38.

vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh předpisu o zelených veřejných zakázkách; domnívá se, že ve všech veřejných zakázkách musí být standardní volbou opětovně použité, opravené, repasované a modernizované a jiné výrobky a řešení účinně využívající zdroje, které minimalizují dopady na životní prostřední během životního cyklu výrobku, a to v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu, a pokud upřednostněny nebudou, měla by platit zásada „dodržuj, nebo vysvětli“; rovněž žádá Komisi, aby poskytla pokyny na podporu udržitelného zadávání veřejných zakázek pro podniky; vyzývá v souvislosti s udržitelností rozhodování v rámci zadávání veřejných zakázek k zavedení oznamovací povinnosti, při respektování zásady subsidiarity, pro Komisi a členské státy.

39.

zdůrazňuje, že je třeba podporovat sběr, opětovné použití a recyklaci vysoce kvalitních materiálů, zachovávat materiály v jejich nejvyšší hodnotě a udržovat čisté, netoxické a udržitelné uzavřené materiálové cykly; zdůrazňuje, že je zapotřebí zvýšit dostupnost a kvalitu recyklovaných materiálů s důrazem na schopnost materiálu uchovat si po recyklaci své specifické vlastnosti a na možnost nahradit při budoucím použití primární suroviny; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba stimulovat jak vyšší recyklovatelnost při navrhování výrobků, tak opatření, jako jsou účinné systémy odděleného sběru a zpětného odběru obalů; vyzývá k podpoře vytváření recyklačních zařízení a kapacit v souladu se zásadou blízkosti tam, kde dosud neexistují;

40.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly rozvoj vysoce kvalitních infrastruktur sběru, třídění, opětovného použití a recyklace materiálů a aby podporovaly výzkum v oblasti vývoje nových inovativních technologií, které minimalizují spotřebu zdrojů a vznik zbytkového odpadu, zvyšují výnos a kvalitu recyklovatelných a opětovně použitelných sekundárních materiálů, dekontaminují recyklované materiály a snižují celkovou environmentální stopu, včetně energetické a klimatické stopy, v porovnání s jinými technologiemi; je přesvědčen, že chemická recyklace, splňuje-li tato kritéria, může přispět k uzavření materiálového cyklu ve vybraných tocích odpadu;

41.

vyzývá Komisi k zajištění toho, aby předtím, než budou stanoveny pobídky týkající se nových technologií recyklace a opětovného využití, došlo na úrovni průmyslu k důkladnému vyhodnocení zdravotních a environmentálních dopadů jejich procesů a výstupů, a aby zaručila transparentnost po celou dobu tohoto hodnocení;

42.

domnívá se, že chemická recyklace musí splňovat definici recyklace podle rámcové směrnice o odpadech s cílem zajistit, aby opětovné zpracování na materiály a látky, které mají být použity jako palivo, nebylo považováno za chemickou recyklaci; naléhavě vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu poskytla právní potvrzení;

43.

naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby poskytly prostor digitálním technologiím, jako jsou blockchain a digitální vodoznaky, a učinily je interoperabilní tak, aby byly s to podporovat rozvoj oběhového hospodářství sledováním a mapováním spotřeby zdrojů a toků výrobků ve všech fázích životního cyklu;

44.

zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby měly výzkumné a inovační projekty zabývající se oběhovým hospodářstvím lepší přístup k financování; vyzývá proto Komisi, aby nasměrovala činnosti programu Horizont Evropa k podpoře výzkumu a inovací v oblastech:

—	procesů a technologií recyklace;

—	účinného využívání zdrojů v průmyslových postupech;

—	inovativních a udržitelných materiálů, výrobků, postupů, technologií a služeb a jejich průmyslového rozšíření;

—	bioekonomiky prostřednictvím inovací založených na biotechnologiích, které zahrnují vývoj biologických materiálů a výrobků;

—	družic pro pozorování Země, neboť mohou hrát důležitou roli při monitorování rozvoje oběhového hospodářství tím, že budou hodnotit tlak vyvíjený na primární suroviny a objem emisí;

45.

zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou mohou na cestě k dekarbonizaci hrát udržitelné obnovitelné vstupy v oběhových postupech, jakož i skutečnost, že využívání energie z obnovitelných zdrojů může zlepšit oběhovost v rámci životních cyklů výrobků a současně pohánět energetickou transformaci;

46.

zdůrazňuje, že právní předpisy tvořící „rámec politiky udržitelných výrobků“ by se měly opírat o odolný a transparentní systém uhlíkového a environmentálního účetnictví, který působí jako katalyzátor investic do produktů a procesů oběhového hospodářství;

47.

zdůrazňuje, že při stanovování norem pro výrobky, pokud jde o dopad na klima a životní prostředí, je třeba zohledňovat celý životní cyklus výrobku od jeho vzniku až po jeho zánik i důsledky získávání zdrojů, polotovarů, náhradních dílů a vedlejších produktů v rámci hodnotového řetězce; je přesvědčen, že tyto normy musí být stanoveny na základě otevřeného a transparentního procesu založeného na vědeckých poznatcích a se zapojením příslušných zúčastněných stran; v této souvislosti podporuje zavedení společných metodik pro posouzení životního cyklu a dokonalejší shromažďování údajů;

48.

zdůrazňuje, že klíčem k provádění udržitelné výrobkové politiky je normalizace, neboť poskytuje spolehlivé definice, parametry a ověřování vlastností, jako je trvanlivost a opravitelnost;

49.

trvá na tom, že normy EU musí být vypracovány včas a v souladu se skutečnými podmínkami používání a že je třeba zároveň zabránit tomu, aby v důsledku administrativních překážek pro zúčastněné strany docházelo k opožděnému zveřejňování norem;

50.

připomíná sdělení Komise ze dne 1. června 2016 nazvané „Evropské normy pro 21. století“ a práci odvedenou na společné iniciativě v oblasti normalizace (JIS); vyzývá Komisi, aby iniciativu JIS ještě posílila a přijala další kroky a projekty zaměřené na účinnější fungování evropských normalizačních organizací;

51.

zdůrazňuje, že účinné provádění a vymáhání právních předpisů EU týkajících se požadavků na bezpečnost a udržitelnost výrobků má zásadní význam pro zajištění toho, aby výrobky uváděné na trh splňovaly tato pravidla v souladu s nařízením (EU) 2019/1020 (31); dodává, že velmi vysoký počet výrobků zakoupených on-line a dovezených do EU nesplňuje minimální požadavky EU na bezpečnost; vyzývá Komisi a členské státy, aby vystupňovaly své úsilí o zajištění souladu výrobků, včetně výrobků prodávaných on-line, s příslušnými pravidly a aby řešily rizika, která představují pro bezpečnost spotřebitelů padělané výrobky, a to prostřednictvím zesíleného dohledu nad trhem, rovnocenných norem celních kontrol, posílené spolupráce v této oblasti a navýšením rozpočtů a lidských zdrojů; vyzývá proto k účinnějšímu dohledu EU, jenž bude spočívat ve stanovení harmonizovaných pravidel pro minimální počet a četnost kontrol a ve zmocnění Komise k monitorování a kontrole činnosti vnitrostátních orgánů dozoru nad trhem;

52.

zdůrazňuje, že při hledání udržitelného společného nabíjecího řešení pro mobilní rádiová zařízení se dobrovolné dohody ukázaly jako neúčinné; znovu vyzývá Komisi, aby naléhavě provedla ustanovení směrnice 2014/53/EU (32) o rádiových zařízeních, a zejména aby zavedla jednotnou nabíječku pro chytré telefony a všechna malá a středně velká elektronická zařízení, s cílem co nejlépe zajistit normalizaci, kompatibilitu a interoperabilitu nabíjení, včetně bezdrátového nabíjení, jako součást globální strategie pro omezení elektronického odpadu; žádá Komisi, aby včas vypracovala oddělující strategii, která zajistí, aby spotřebitelé nebyli nuceni s každým novým zařízením kupovat novou nabíječku, což by vedlo k větším přínosům pro životní prostředí, úsporám nákladů a pohodlí pro spotřebitele; opakuje, že je důležité, aby spotřebitelé dostávali důvěryhodné a relevantní informace o příslušných vlastnostech nabíječek, jako je interoperabilita a výkonnost nabíjení, včetně souladu se standardem USB 3.1 nebo vyšším, prostřednictvím harmonizovaného označování ve snadno čitelném formátu, aby mohli činit co nejpraktičtější, nákladově nejefektivnější a nejudržitelnější rozhodnutí;

53.

zdůrazňuje potřebu soudržnosti politik mezi stávajícími a budoucími opatřeními na úrovni EU a členských států s cílem zajistit splnění cílů akčního plánu a poskytnout hospodářskou a investiční jistotu, pokud jde o oběhové technologie, výrobky a služby, což rovněž podpoří konkurenceschopnost a inovace EU; vyzývá Komisi, aby se zabývala veškerými možnými nejednotnostmi ve stávajících právních předpisech nebo překážkami či právní nejistotou, které brání plnému zavedení oběhového hospodářství; požaduje ekonomické pobídky, jakými je stanovení cen CO2, rozšířená odpovědnost výrobce s ekologickou úpravou poplatků a daňových pobídek, jakož i další finanční pobídky podporující udržitelné rozhodování spotřebitelů; domnívá se, že tato opatření by měla být případně v souladu s technickými screeningovými kritérii pro oběhové hospodářství, jež jsou definována v nařízení o taxonomii; vyzývá členské státy, aby ve všech příslušných vnitrostátních právních předpisech zvážily cíle oběhového hospodářství a zajistily, že budou plně v souladu s cíli a opatřeními strategie EU pro oběhové hospodářství; dále vyzývá Komisi, aby se zaměřila na provádění právních předpisů souvisejících s oběhovým hospodářstvím a zajistila tak rovné podmínky pro procesy a obchodní modely oběhového hospodářství;

Klíčové produktové hodnotové řetězce: elektronika a IKT

54.

podporuje iniciativu pro elektroniku v oběhovém hospodářství, která by měla řešit nedostatky týkající se trvanlivosti, oběhového designu, přítomnosti nebezpečných a škodlivých látek, recyklovaného obsahu, opravitelnosti, přístupu k náhradním dílům, modernizovatelnosti, předcházení vzniku elektronického odpadu, sběru, opětovného použití a recyklace; vyzývá rovněž k začlenění otázek spojených s předčasným zastaráváním, včetně zastarávání výrobků v důsledku změn softwaru; vyzývá k harmonizaci a zlepšení infrastruktury pro recyklaci odpadních elektrických a elektronických zařízení v rámci EU;

55.

domnívá se, že sběr elektronického odpadu musí být pro spotřebitele mnohem jednodušší; vítá závazek Komise prozkoumat možnosti celounijního systému zpětného odběru produktů IKT a domnívá se, že by takový systém měl pokrývat co nejširší škálu produktů; zdůrazňuje, že je důležité navrhnout takový systém zpětného odběru a jakýkoli jiný model sběru tak, aby byla zaručena opětovná použitelnost produktů IKT a aby provozovatelé zařízení pro opětovné použití měli přístup k opětovně použitelnému zboží;

56.

zdůrazňuje potenciál opatření týkajících se ekodesignu a připomíná, že směrnice o ekodesignu a směrnice o energetických štítcích (33) společně zajistily téměř polovinu cíle úspor v oblasti energetické účinnosti, který EU stanovila pro rok 2020; zdůrazňuje, že je třeba zajistit rychlé dokončení stávajících prací na ekodesignu v oblasti elektroniky a IKT, zejména pokud jde o chytré telefony, tablety, počítače, tiskárny (včetně tiskových kazet), stanice mobilních sítí a podsystémy a síťová zařízení, s cílem navrhnout opatření nejpozději do roku 2021;

57.

zdůrazňuje význam podpory udržitelnějších způsobů spotřeby a výroby elektronických zařízení a informačních a komunikačních technologií a vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnost poskytovat spotřebitelům informace o rozdílu mezi opravnými aktualizacemi a aktualizacemi zaměřenými na uživatele a dopadem spotřeby dat na uhlíkovou stopu;

58.

vyzývá k zavedení povinného systému certifikace pro subjekty zabývající se recyklací elektronického odpadu s cílem zaručit účinné opětovné využívání materiálů a ochranu životního prostředí;

59.

kromě iniciativy pro elektroniku v oběhovém hospodářství žádá Komisi, aby předložila iniciativu pro plán oběhové a udržitelné digitalizace, informačních a komunikačních technologií a umělé inteligence;

Klíčové produktové hodnotové řetězce: baterie a vozidla

60.

zdůrazňuje význam strategického, environmentálně udržitelného a etického přístupu v novém legislativním rámci pro baterie a vozidla v kontextu přechodu na mobilitu s nulovými emisemi a elektrizační soustavu založenou na obnovitelných zdrojích energie a nezbytnost zajistit udržitelné a etické získávání surovin, včetně kritických surovin; vyzývá k vytvoření konkurenceschopných a odolných hodnotových řetězců pro výrobu, opětovné použití a recyklaci baterií v EU;

61.

vítá návrh nového nařízení o bateriích a odpadních bateriích předložený Komisí a domnívá se, že nový regulační rámec EU pro baterie by měl zahrnovat alespoň: udržitelné, etické a bezpečné získávání zdrojů, ekodesign včetně opatření pro řešení recyklovaného obsahu, nahrazování nebezpečných a škodlivých látek tam, kde je to možné, lepší tříděný sběr, opětovné použití, renovace, repasování, nové použití a recyklace – včetně vyšších cílů v oblasti recyklace, využití cenných materiálů, rozšířenou odpovědnost výrobce a informace pro spotřebitele; rámec by se měl zabývat environmentálními dopady celého životního cyklu a měl by obsahovat zvláštní ustanovení o bateriích souvisejících s mobilitou a skladováním energie;

62.

je znepokojen silnou závislostí EU na dovozu surovin na výrobu baterií; je přesvědčen, že posílené systémy recyklace baterií by mohly poskytnout významný podíl surovin potřebných pro výrobu baterií v EU;

63.

vyjadřuje znepokojení nad socioekonomickým dopadem odvětví těžby nerostných surovin, zejména v odvětví kobaltu; žádá Komisi, aby posoudila možnosti proveditelného legislativního rámce, který by zajistil etické získávání materiálů a zavedení závazných právních předpisů týkajících se náležité péče, které by řešily nepříznivé dopady na životní prostředí a lidská práva v mezinárodním kontextu;

64.

vítá záměr Komise přezkoumat směrnici o vozidlech s ukončenou životností (34); vyzývá Komisi, aby aktualizovala směrnici o vozidlech s ukončenou životností tak, aby plně odrážela a dodržovala zásady oběhového hospodářství, včetně nalezení řešení k redukci odpadu, modernizace, modularity, opravitelnosti, opětovné použitelnosti a recyklovatelnosti materiálů na nejvyšší úrovni hodnoty, přičemž první prioritou je opětovné použití: vyzývá Komisi, aby usilovala o zajištění účinných řetězců opětovného použití s výrobci automobilů a systémy rozšířené odpovědnosti výrobce; vyzývá Komisi, aby zlepšila podávání zpráv o vozidlech s ukončenou životností prostřednictvím evropské databáze; vyzývá Komisi, aby objasnila a posílila zásadu, že demontáž automobilu a opětovné použití součástí musí vždy předcházet sešrotování a drcení automobilů, a aby na ni dohlížela;

65.

zdůrazňuje, že v rámci programu Horizont Evropa je třeba dále podporovat výzkum a inovace v oblasti procesů a technologií recyklace s cílem zvýšit potenciál oběhového hospodářství u baterií; uznává úlohu malých a středních podniků ve sběrných a recyklačních odvětvích;

Klíčové produktové hodnotové řetězce: obaly

66.

zdůrazňuje cíl vyrábět do roku 2030 všechny obaly jako znovu použitelné nebo recyklovatelné, a to způsobem přijatelným z ekonomického hlediska, a vyzývá Komisi, aby neprodleně předložila legislativní návrh zahrnující opatření a cíle v oblasti snižování odpadu a ambiciózní základní požadavky směrnice o obalech a obalových odpadech s cílem snížit nadměrné množství obalů, a to i v elektronickém obchodování, zlepšit recyklovatelnost a minimalizovat složitost obalů, zvýšit recyklovaný obsah, postupně ukončit používání nebezpečných a škodlivých látek a podporovat opětovné použití; zdůrazňuje, že nesmí být ohrožena bezpečnost potravin ani hygienické normy; žádá, aby se tato opatření zaměřovala na nejlepší celkové výsledky v oblasti životního prostředí v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady a na nízkou uhlíkovou stopu;

67.

zdůrazňuje zásadní úlohu obalů pro bezpečnost výrobků, zejména pro bezpečnost potravin a hygienu, jakož i pro omezení plýtvání potravinami, a vyzývá průmyslová odvětví, aby doplnila regulační opatření o další dobrovolná opatření s cílem dále zabránit zbytečným obalům a podstatně snížit množství obalů, které uvádějí na trh, vyvinout oběhová řešení obalů, která budou účinně využívat zdroje a budou šetrná k životnímu prostředí, jako jsou harmonizované formáty obalů a opakovaně použitelné a opětovně plnitelné obaly, a usnadnit používání opakovaně použitelných přepravních obalů; podporuje iniciativy, jako je Aliance pro plasty v oběhovém hospodářství a Evropský pakt o plastech;

68.

opakuje, že kvalitní recyklace vytváří skutečnou poptávku trhu po recyklovaném materiálu a patří mezi hlavní faktory, které zvyšují celkové množství sebraných, roztříděných a recyklovaných obalů, a vyzývá k používání moderních účinných třídících zařízení a separačních technologií, jež by se pojilo s lepším ekodesignem obalového materiálu, mj. potřebou najít nové možnosti obalů, které by se zakládaly na dokonalejších kritériích v rámci posuzování jejich životního cyklu;

69.

vyzývá Komisi, aby provedla analýzu nejrůznější druhů obalů, které se používají v rámci internetového obchodování, aby mohla zjistit, které postupy jsou z hlediska optimalizace obalů nejlepší, aby nedocházelo k nadměrnému používání obalů; vyzývá Komisi, aby při doručování několika výrobků současně podporovala jako alternativu k používání jednorázových obalových materiálů jejich opakované používání;

70.

poukazuje na významnou úlohu, kterou může hrát při omezování obalů množstevní prodej, a vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly tento druh opatření a zároveň zajistily bezpečnost potravin a hygienické zacházení s nimi;

71.

poukazuje na zásadní úlohu, kterou hrají inovační fondy a programy při omezování používání materiálů a inovacích v oblasti recyklace;

72.

je si vědom nárůstu internetového prodeje, který vede k většímu množství zasílaných balíků; naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala opatření, která by zajistila, aby všichni internetoví prodejci, nehledě na to, kde působí, plnili základní požadavky systému rozšířené odpovědnosti výrobce v členských státech EU, v nichž uvádějí výrobky na trh, aby zasílali příslušné informace a přispívali k tomuto systému finančně;

73.

vyzývá Komisi, aby podpořila oddělený sběr obalového odpadu a jeho třídění, jak je uvedeno ve směrnici (EU) 2018/852, a zajistila její včasné provedení v právu členských států; vyzývá Komisi, aby s cílem usnadnit oddělený sběr obalů ze strany občanů podle možnosti jejich recyklace posoudila možnost přehodnotit identifikační systém pro obalové materiály (rozhodnutí 97/129/ES (35));

74.

vyzývá Komisi, aby podpořila a prozkoumala možnosti kompatibilních vnitrostátních systémů zálohování a zpětného odběru, aby bylo dosaženo potřebné 90 % úrovně sběru plastových nápojových obalů, a jako krok směrem k vytvoření jednotného trhu pro obaly, zejména pro sousedící členské státy; kompatibilních systémů by bylo možné dosáhnout sériovou regulací a kodifikovanými a jednotnými označeními; pokud členský stát nemá zaveden systém nebo plán pro přepracování svého systému, měl by být vybízen k tomu, aby si prostřednictvím osvědčených postupů a relevantních vědeckých důkazů zvolil systém, který je podobný režimům jiných členských států nebo je s nimi slučitelný;

Klíčové produktové hodnotové řetězce: plasty

75.

naléhavě vyzývá Komisi, aby pokračovala v provádění evropské strategie pro plasty v oběhovém hospodářství, zejména při prosazování lepšího designu, oběhových obchodních modelů a inovativních výrobků a modelů typu „produkt jako služba“, které nabízejí udržitelnější spotřební vzorce;

76.

vyzývá Komisi, aby se komplexně zabývala plasty, včetně mikroplastů; naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala obecný plán postupného ústupu od záměrného přidávání mikroplastů a omezila neúmyslné uvolňování všech mikroplastů přímo u zdroje, např. vznikajících z pneumatik, textilu, umělého trávníku a ve výrobě plastových pelet, a to prostřednictvím nových povinných regulačních opatření; zdůrazňuje, že je třeba odstranit mezery ve vědeckých poznatcích o mikroplastech a nanoplastech a podporovat rozvoj bezpečnějších alternativ a konkurenceschopných trhů s výrobky bez mikroplastů; zároveň trvá na tom, že je naléhavě nutné přijmout krátkodobá opatření; zdůrazňuje, že největší část znečištění mikroplasty vzniká při rozpadu makroplastů v životním prostředí, a podporuje myšlenku, aby pro všechny plastové produkty platila v průběhu výrobní fáze konkrétní opatření, jako např. požadavky na ekodesign, která by zabránila uvolňování druhotných mikroplastů do prostředí; vyzývá Komisi, aby se v souvislosti s čištěním odpadních vod a hospodařením s dešťovou vodou zabývala problematikou zdrojů a distribuce makroplastů i mikroplastů a jejich osudem a účinky; připomíná, že 80 % odpadu v mořích pochází z pevniny, a naléhavě vyzývá členské státy, aby řešily problém znečištění moří odpadky v řekách a ústích řek;

77.

upozorňuje na to, že pokud výrobky na jedno použití představují významnou zátěž pro životní prostředí a zdroje, pak v případě, že existují opakovaně použitelné a/nebo trvanlivé alternativy, mělo by být jedno použití nahrazeno opakovaně použitelnými výrobky takovým způsobem, který je šetrný k životnímu prostředí, aniž by byla ohrožena hygiena nebo bezpečnost potravin; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby v souvislosti s přezkumem této směrnice zvážila legislativní opatření, včetně rozšíření směrnice o plastech na jedno použití; vyzývá Komisi, aby pracovala na vytvoření norem pro opakovaně použitelné obaly a náhražky obalů, stolního nádobí a příborů na jedno použití;

78.

uznává potenciální úlohu biologických a biologicky rozložitelných a kompostovatelných plastů v oběhovém hospodářství, upozorňuje však na to, že biologické a/nebo biologicky rozložitelné plasty samy o sobě nenabídnou řešení environmentálních problémů souvisejících s plasty, zdůrazňuje význam zvyšování povědomí o správném používání bioplastů a biologicky rozložitelných plastů;

79.

vybízí k navržení jasných celosvětových norem pro materiály, výrobky, design a recyklaci;

80.

naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily soudržný rámec transparentnosti a zavedly pro všechny aktéry hodnotového řetězce povinnost podávat zprávy, pokud jde o výrobu plastů, obchodování s nimi, jejich používání a nakládání s nimi na konci jejich životnosti;

81.

naléhavě vyzývá Komisi, aby vytvořila režimy rozšířené odpovědnosti výrobce, které nutí výrobce k odpovědnosti za ukončení životnosti plastových výrobků;

Klíčové produktové hodnotové řetězce: textilní výrobky

82.

zdůrazňuje význam nové komplexní strategie EU v oblasti textilních výrobků s cílem prosazovat v textilním a oděvním odvětví v EU udržitelnost a oběhovost, ale také sledovatelnost a transparentnost, a sice s přihlédnutím ke globální povaze hodnotových řetězců a k rozměru rychlé módy; žádá, aby tato strategie představila ucelený soubor politických nástrojů a podporovala nové obchodní modely s cílem řešit široké spektrum dopadů na životní prostředí a sociálních dopadů v hodnotovém řetězci a zlepšit design textilií s cílem zvýšit trvanlivost, opětovnou použitelnost a mechanickou recyklovatelnost a využívání vysoce kvalitních vláken, zejména prostřednictvím kombinace požadavků na ekodesign, režimů odpovědnosti výrobce a systémů označování;

83.

vítá uplatňování nového rámce politiky v oblasti textilních výrobků a zdůrazňuje, že musí upřednostňovat předcházení vzniku odpadů a trvanlivost, opětovné použití a opravitelnost a musí se rovněž zabývat nebezpečnými a škodlivými chemickými látkami v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady; požaduje, aby byla ve fázi návrhu a výroby přijata opatření proti ztrátě syntetických mikrovláken a aby byla přijata další opatření, jako je vývoj preventivního a kontrolovaného neznečišťujícího průmyslového předmytí a vypracování norem pro vybavení nových praček mikrovláknitými filtry; vyzývá k tomu, aby byla v celé EU stanovena specifická kritéria pro ukončení plýtvání textiliemi;

84.

žádá, aby bylo uplatňování nového rámce politiky v oblasti textilních výrobků v souladu s dalšími politickými nástroji, konkrétně s nadcházejícím návrhem právních předpisů EU v oblasti lidských práv a náležité péče v oblasti životního prostředí, a aby bylo zajištěno, aby byla ve všech fázích hodnotového řetězce textilního odvětví řešena práva pracovníků, lidská práva a rovnost žen a mužů;

Klíčové produktové hodnotové řetězce: stavebnictví a budovy

85.

vyzývá Komisi, aby uplatňovala iniciativu „renovační vlna“ zcela v souladu se zásadami oběhového hospodářství a přihlížela při tom k rozmanitosti tohoto odvětví; vyzývá Komisi, aby stanovila horizontální požadavky a požadavky specifické pro jednotlivé výrobky; zdůrazňuje potenciál úspor skleníkových plynů a přínosů pro životní prostředí díky prodloužení životnosti budov na rozdíl od jejich demolice; žádá Komisi, aby zvážila stanovení cílů týkajících se snížení uhlíkové stopy a materiálové stopy budov EU a uplatňování rámce úrovní pro udržitelné budovy jako závazného rámce pro stavební výkonnost; domnívá se, že je nezbytné zahrnout minimální právní požadavky na environmentální výkonnost budov s cílem zlepšit účinnost využívání zdrojů a energetickou náročnost budov;

86.

připomíná povinnost Komise podle rámcové směrnice o odpadech zvážit revizi cílů týkajících se materiálového využití stanovených v právních předpisech EU pro stavební a demoliční odpad a jeho jednotlivé materiálové složky, a domnívá se, že by měly zahrnovat cíl týkající se materiálového využití vytěžené zeminy; navrhuje, aby byly do oblasti stavebnictví zahrnuty cíle týkající se opětovného použití a recyklace a využívání druhotných surovin a aby zároveň byly snáze dohledatelné; vyzývá Komisi, aby přezkoumala nařízení o stavebních výrobcích, a vítá oznámení o strategii pro udržitelnost zastavěného prostředí v roce 2021; domnívá se, že přijetí digitálních řešení v zastavěném prostředí, jako je sledování odpadu, by umožnilo lepší energetickou výkonnost budov a větší oběhovost ve stavebnictví;

87.

zdůrazňuje význam zavedení strategií pro plánování budov na vysoké úrovni, které se zaměří na rekonstrukce, přestavby a další využívání budov, pokud je to možné, spíše než na novou výstavbu;

88.

zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že 90 % zastavěného území do roku 2050 již existuje, měly by být stanoveny zvláštní požadavky na odvětví renovací, tak aby byly budovy do roku 2050 plně modulární, adaptabilní pro různá využití a energeticky pozitivní; včetně hloubkových renovací, výroby na místě a opětovné využitelnosti;

Klíčové produktové hodnotové řetězce: potraviny, voda a živiny

89.

vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh na provedení cíle snížit do roku 2030 plýtvání potravinami o polovinu v souladu se závazky v rámci strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a na základě údajů oznámených členskými státy v souladu s rámcovou směrnicí o odpadech; vyzývá Komisi, aby začlenila předcházení potravinovým ztrátám a plýtvání potravinami napříč celého potravinového hodnotového řetězce do příslušných politik EU, jak je stanoveno ve strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“, a připomíná, že tato opatření by měla být v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady; vyzývá členské státy, aby přijaly komplexní opatření s cílem výrazně omezit plýtvání potravinami a podpořit darování potravin;

90.

vyzývá Komisi, aby přijala opatření k uzavření cyklu zemědělských živin, snížení závislosti Evropy na dovozech rostlinných bílkovin pro krmení hospodářských zvířat a zvýšení využití recyklovaných živočišných hnojiv a jiných přírodních živin, jako je kompost a digestát, namísto chemických hnojiv a aby zároveň zajistila vysokou úroveň ochrany zdraví a životního prostředí a ekosystémů;

91.

požaduje oběhové hospodářství založené na regulačním rámci šetrném k životnímu prostředí, aby se zabránilo možným negativním toxickým účinkům na vodní ekosystémy; vítá nově přijaté nařízení o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody a revizi směrnice o pitné vodě (36) a vyzývá k jejich plnému provedení; vyzývá Komisi, aby plně začlenila vztah mezi vodou a energií do evropských politik, a připomíná, že kvalita vodních zdrojů a přístup k nim závisí na řádném provádění kontroly u zdroje a na zásadě „znečišťovatel platí“; podporuje oběhový přístup k čištění odpadních vod a hospodaření s nimi s cílem podpořit využívání městských odpadních vod; zdůrazňuje, že zdroje lze získávat z odpadních vod, od celulózy přes bioplasty až po živiny, energii a vodu, a prostřednictvím pokračující analýzy potenciálních možností opětovného využití při současném snižování spotřeby energie a vody; podporuje plánovaný přezkum směrnice o čištění městských odpadních vod (37); vyzývá Komisi, aby posoudila možnost přijmout legislativní opatření k řešení otázky účinného využívání vody v budovách;

92.

zdůrazňuje, že zlepšení přístupu k vodě pro všechny v rámci Evropské unie může výrazně zlepšit oběhovost s menší závislostí na balené vodě; vyzývá k plnému provedení ustanovení o přístupu k vodě ve směrnici o pitné vodě;

93.

zdůrazňuje význam role, kterou při přechodu na oběhové a uhlíkově neutrální hospodářství hrají udržitelné výrobky z biologického materiálu, zejména lepší využití biologického odpadu a využívání zbytků a vedlejších produktů;

94.

vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, aby se sběr tříděného biologického odpadu, jak jej zavádí rámcová směrnice o odpadech, zaměřoval na produkci vysoce kvalitního kompostu s cílem podpořit chemické látky zlepšující kvalitu půdy, které nejsou nebezpečné, a další výrobky a obnovitelnou energii, je-li to proveditelné a přínosné pro životní prostředí;

95.

zdůrazňuje potenciál udržitelného biohospodářství a udržitelného odvětví založeného na lesnictví; zdůrazňuje význam provádění strategií EU v oblasti biohospodářství a biologické rozmanitosti s cílem zlepšit oběhovost nahrazením fosilních materiálů obnovitelnými biologickými materiály tam, kde je to z hlediska životního prostředí ale i biologické rozmanitosti přínosné a udržitelné, a to s ohledem na zvyšující se poptávku po biomateriálu;

Méně odpadu, více hodnoty

96.

zdůrazňuje význam upřednostňování předcházení vzniku odpadů v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady EU a to jak v oblasti výrobkové politiky, tak v oblasti odpadové politiky; vyzývá Komisi, aby v rámci přezkumu rámcové směrnice o odpadech a směrnice o skládkách odpadů, který je plánován na rok 2024, navrhla závazné cíle pro celkové snížení množství odpadu a snížení množství odpadu v konkrétních tocích odpadů a skupinách výrobků, jakož i cíle, které by stanovily maximální limity zbytkového odpadu; domnívá se, že cíle týkající se přípravy k opětovnému použití a recyklace by měly být odděleny, aby se upřednostnila příprava k opětovnému použití, jak tomu je v rámci hierarchie způsobů nakládání s odpady;

97.

vyjadřuje znepokojení nad nerovným prováděním cílů EU v oblasti odpadů v členských státech; vyzývá Komisi, aby zajistila, že všechny členské státy účinně a plně provedou jak stávající cíle v oblasti odpadů, tak balíček předpisů o odpadech z roku 2018, a naléhavě vyzývá všechny členské státy, aby neprodleně v plném rozsahu provedly právní předpisy z roku 2018 ve vnitrostátním právu;

98.

domnívá se, že k překážkám oběhového hospodářství patří ceny, které neobstojí v konkurenci, a nedostatek vysoce kvalitních druhotných surovin a trhů pro ně; žádá Komisi, aby posoudila opatření, jejichž cílem je zvýšit konkurenceschopnost druhotných surovin a zároveň přispět k životnímu prostředí bez toxických látek;

99.

domnívá se, že soukromý sektor je silným partnerem, pokud jde o zvyšování poptávky a zájmu zákazníků o oběhová řešení a výrobky, a naléhavě vyzývá členské státy, aby podporovaly podniky, které mají obchodní modely, služby nebo výrobky s nižším množstvím odpadu a využívání zdrojů, a využívaly jejich služeb;

100.

důrazně podporuje cíl vytvořit v EU dobře fungující trh s vysoce kvalitními netoxickými druhotnými surovinami, aniž by byla dotčena ustanovení rámcové směrnice o odpadech a nařízení o přepravě odpadů, a zdůrazňuje, že tento cíl bude vyžadovat společné normy kvality; připomíná, že členské státy mají možnost definovat vnitrostátní kritéria pro vedlejší produkty a kritéria vymezující, kdy odpad přestává být odpadem a vyzývá Komisi, aby u hlavních odpadových toků navrhla harmonizovaná evropská kritéria vymezující, kdy odpad přestává být odpadem, v souladu s rámcovou směrnicí o odpadech s cílem odstranit překážky na trhu a zajistit vysoce kvalitní využití materiálu; vyjadřuje politování nad tím, že Komise nedefinovala specifická kritéria EU pro papír, pneumatiky a textil, jak požadovala rámcová směrnice o odpadech;

101.

vyzývá Komisi, aby věnovala pozornost pravidlům přeshraničního pohybu odpadů za účelem využití mezi členskými zeměmi EU a zvážila jejich úpravu za účelem zvýšení jejich přehlednosti a srozumitelnosti, odstraňení administrativních překážek při zachování účinnosti právní úpravy z hlediska ochrany lidského zdraví a životního prostředí a sjednocení jejich provádění napříč členskými státy EU, včetně zřízení jednotného unijního elektronického systému pro evidenci přepravy odpadů;

102.

podporuje probíhající práci Komise na zajištění náležitého zpracování odpadních olejů; vyzývá Komisi, aby, jak je stanoveno ve směrnici 2008/98/ES (38), do roku 2022 předložila legislativní návrh s dalšími opatřeními na podporu regenerace odpadních olejů, včetně zavedení kvantitativních cílů;

103.

připomíná, že všechny členské státy jsou povinny zajistit, aby do 31. prosince 2023 byl biologický odpad buď tříděn a recyklován u zdroje, nebo podléhal tříděnému sběru a nebyl směšován s ostatními druhy odpadů; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby směřovaly investice do posílení sběru a kompostování organického odpadu;

104.

připomíná cíle EU v oblasti odpadů a zdůrazňuje, že v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady musí EU a členské státy posílit prevenci a přípravu na opětovné použití, zvýšit vysoce kvalitní recyklaci a upustit od ukládání odpadu na skládky při současné minimalizaci jeho spalování; vyzývá Komisi, aby definovala společný celoevropský přístup k nakládání se zbytkovým komunálním odpadem, který je nerecyklovatelný, s cílem zajistit jeho optimální zpracování a vyhnout se vytváření nadměrné kapacity v oblasti spalování odpadu na úrovni EU, která by mohla mít blokační účinky („lock-in effects“) a bránit rozvoji oběhového hospodářství; domnívá se, že v případě využívání spalování by toto spalování mělo v EU probíhat v takových zařízeních na výrobu energie z odpadů, která jsou nejmodernější, mají vysokou energetickou účinnost a vytvářejí nízké emise;

105.

zdůrazňuje, že oddělený sběr odpadu je nezbytným předpokladem kvalitního provedení recyklace a uchování hodnotných materiálů a výrobků v recyklačním cyklu; podporuje záměr Komise navrhnout opatření ke zlepšení a harmonizaci stávajících systémů tříděného sběru, které by měly zohledňovat osvědčené postupy v členských státech a zohledňovat rozdílné regionální a místní podmínky a neměly by mít negativní dopad na dobře fungující stávající systémy; vyzývá Komisi, aby zajistila řádné provádění ustanovení rámcové směrnice o odpadech;

106.

zdůrazňuje, že je třeba vytvářet strategie a politiky v oblasti odpadů na základě spolehlivých vědeckých údajů a metodik, čímž se zlepší spolehlivost a srovnatelnost statistik EU; vyzývá proto Komisi, aby více harmonizovala statistiky odpadů a shromažďovala informace o recyklovaných materiálech a odpadech ve třech bodech: při sběru, ve vstupním bodě recyklačního zařízení a ohledně podílu skutečného opětovného použití recyklovaných materiálů;

107.

vyjadřuje politování nad tím, že se směrnice o skládkách odpadů nezaměřuje na prevenci, a vyzývá proto k jejímu sladění s obecnými zásadami akčního plánu pro oběhové hospodářství a k tomu, aby byl cíl ukládat na skládkách maximálně 10 % odpadu stanoven na výchozí rok a v kg odpadu na osobu a rok, aby se zabránilo odklonu od skládkování ke spalování odpadu;

108.

připomíná, že průmyslová symbióza je klíčovým prvkem pro dosažení oběhového hospodářství propojením sítí, v nichž se odpad jednoho průmyslového odvětví stává surovinou druhého odvětví, a energie a materiál mohou trvale obíhat, přičemž zdroje jsou co nejdéle produktivní; vyzývá proto k většímu úsilí o rozšíření průmyslové symbiózy na úrovni EU a o zvýšení účinnosti a konkurenceschopnosti průmyslového hodnotového řetězce;

109.

zdůrazňuje, že rozvoj průmyslové symbiózy by vyžadoval, aby území lépe pochopila a řídila místní tok zdrojů, a vedl by je k uplatňování nových strategií územního plánování ve spolupráci s průmyslovými odvětvími, zúčastněnými stranami, místní správou a občany; naléhavě vyzývá členské státy, aby od místních a regionálních orgánů vyžadovaly, aby prostřednictvím důkladného zmapování hospodářských činností a povinné analýzy toků zdrojů identifikovaly možnou symbiózu průmyslových odvětví;

110.

zdůrazňuje význam provádění čl. 8a odst. 1 v rámcové směrnici o odpadu, kde je jasně uvedeno, že členské státy jsou povinny přesně vymezit odpovědnosti a role organizací odpovědnosti výrobců;

111.

doporučuje, aby byl podporován rozvoj místních hodnotových řetězců založených na recyklaci biologického odpadu pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, jako je biometan, s cílem vytvořit užší vazby mezi venkovskými a městskými komunitami při plném uplatňování zásady hierarchie způsobů nakládání s odpady;

112.

zdůrazňuje potřebu začlenit oběhovost výrobků a náročnost na zdroje do mechanismů přeshraničních úprav;

Zajištění fungování oběhového hospodářství pro lidi, regiony a města

113.

uznává důležitou roli, kterou v oběhovém hospodářství, v nakládání s odpady a v provádění opatření zahrnutých v akčním plánu pro oběhové hospodářství hrají regionální vlády, místní orgány a komunity a malé a střední podniky; vybízí Komisi a členské státy, aby podpořily zřízení center oběhového hospodářství a spolupráci mezi nimi ve všech evropských regionech, průmyslových klastrech a místních komunitách v duchu navrhovaného „nového evropského Bauhausu“, které budou poskytovat podporu v oblasti rozvoje modelů oběhového hospodářství pro projektování, zadávání veřejných zakázek a nakládání s odpady;

114.

podporuje myšlenku aktualizace agendy dovedností, aby vyhovovala oběhovému hospodářství, a vyzývá Komisi, aby tuto agendu přizpůsobila konkrétním potřebám trhu práce, včetně požadavků na vzdělávání a odbornou přípravu, jakož i na nová pracovní místa, která budou při přechodu na oběhové hospodářství potřebná; vyzývá Komisi, aby zajistila propojení akčního plánu pro oběhové hospodářství s prováděním evropského pilíře sociálních práv a strategie pro rovnost žen a mužů a aby zajistila spravedlivý přechod; podtrhuje také klíčovou roli sociálních partnerů v pracovních a sociálních aspektech přechodu na oběhové hospodářství;

115.

zdůrazňuje klíčovou úlohu spotřebitelů při předcházení vzniku odpadů a nakládání s nimi a potřebu usnadnit zapojení občanů do tříděného sběru odpadu; připomíná, že je důležité, aby členské státy a regionální a místní orgány zvyšovaly povědomí veřejnosti o udržitelné spotřebě, včetně modelů spotřeby založených na opětovném použití, pronájmu nebo sdílení, a o předcházení vzniku odpadů a o účinném třídění a likvidaci odpadu;

116.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že zásady oběhového hospodářství budou začleněny do všech postupů, a vyzývá Komisi, aby podporovala členské státy při sdílení znalostí a osvědčených postupů v souvislosti s různými snahami oběhového hospodářství na regionální a místní úrovni v EU;

117.

zdůrazňuje význam spolupráce mezi vládami, místními orgány, akademickou obcí a podniky, včetně výrobců i kupujících, s cílem stimulovat a rozšiřovat opatření v oblasti oběhového hospodářství; zdůrazňuje význam rozšíření této spolupráce na další zúčastněné strany, jako jsou sociální podniky, začínající podniky a nevládní organizace;

118.

poznamenává, že odvětví služeb spojených s opravami a údržbou má značný potenciál vytvářet pracovní příležitosti a že je potřeba podporovat a prosazovat jeho rozvoj, zejména pak místní, základní a komunitní iniciativy zabývající se opravami, družstva a sociální podniky;

119.

zdůrazňuje úlohu, kterou může sehrávat environmentálně bezpečné zachycování, využívání a ukládání CO2 (CCSU) při dosahování cílů Zelené dohody pro Evropu; podporuje integrovaný politický rámec s cílem stimulovat zavádění aplikací CCSU bezpečných z hlediska životního prostředí, které povedou k čistému snížení emisí skleníkových plynů, aby byl těžký průmysl klimaticky neutrální tam, kde nejsou k dispozici žádné možnosti přímého snížení emisí (39); nicméně znovu potvrzuje, že EU strategie nulových čistých emisí by měla prioritně usilovat o přímé snižování emisí a upřednostňovat akce směřující k zachování a rozšiřování přirozených propadů a rezervoárů uhlíku v EU (40);

Úsilí na globální úrovni

120.

podporuje záměr Komise revidovat nařízení o přepravě odpadů s cílem zajistit transparentnost a sledovatelnost obchodu s odpady uvnitř EU, zastavit vývoz odpadů, které způsobují škody na životním prostředí nebo lidském zdraví, do třetích zemí a účinněji bojovat proti nezákonnému chování s cílem zajistit, aby se se všemi odpady nakládalo v souladu se zásadami oběhového hospodářství; dále podporuje Komisi při provádění nedávných změn Basilejské úmluvy o plastovém odpadu a v tom, aby jednala plně v souladu s povinnostmi EU vyplývajícími z této úmluvy; žádá Komisi, aby se rovněž zaměřila na:

—	finanční pobídky k vytvoření skutečného jednotného trhu a rovných podmínek pro vysoce kvalitní druhotné suroviny;

—	usnadnění postupů na podporu recyklačních kapacit a infrastruktur pro zpracování odpadu v EU;

—	zavedení systému elektronické výměny dat (EDI) s cílem zlepšit monitorování toku odpadu;

—	provedení revize směrnice o přepravě odpadů (41) a rámcové směrnice o odpadech;

121.

vítá Globální alianci pro oběhové hospodářství a účinné využívání zdrojů, která by měla urychlit globální přechod na klimaticky neutrální oběhové hospodářství, které účinněji využívá zdroje, a vyzývá Komisi, aby se postavila do čela snahy o uzavření mezinárodní dohody o řízení a využívání přírodních zdrojů, která by respektovala možnosti naší planety;

122.

podporuje úsilí Komise vynakládané na mezinárodní úrovni a zaměřené na dosažení celosvětové dohody o plastech a celosvětové prosazení přístupu EU k plastům, který splňuje podmínky oběhového hospodářství; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby bylo možné integrovaným a transparentním způsobem sledovat různé závazky přijaté na úrovni EU i na celosvětové úrovni; vyzývá Komisi a členské státy, aby se aktivně postavily do čela mezinárodního boje proti znečištění moří plastovými odpadky a mikroplasty, a zajistily tak pokračování mezinárodního úsilí v této oblasti;

123.

zdůrazňuje, že je důležité požadovat, aby primární a druhotné suroviny dovážené do EU byly v souladu s normami v oblasti lidských práv, lidského zdraví a životního prostředí, které jsou rovnocenné s normami EU, včetně připravovaného legislativního návrhu Komise o udržitelné správě a řízení společností a náležité péči, a zajistit rovné podmínky v klíčových dodavatelských řetězcích EU; zdůrazňuje, že je důležité zajistit soudržnost mezi vnitřními a vnějšími politikami Unie, pokud jde o cíle Zelené dohody pro Evropu a akčního plánu pro oběhové hospodářství, a to i ve vnějších vztazích Unie a v dohodách o zahraničním obchodu;

124.

vyzývá evropské výrobce, aby při prodeji výrobků do třetích zemí přijali odpovědnost, a navrhuje, aby se zúčastněné strany z oblasti průmyslu zavázaly k tomu, že svoji odpovědnost výrobce rozšíří na organizování nebo financování tříděného sběru svých výrobků v případech, kdy se ve třetích zemích stanou odpadem; vyzývá rovněž výrobce, aby řešili nesrovnalosti, pokud jde o kvalitu vyvážených výrobků a výrobků prodávaných na trhu EU;

125.

podporuje Komisi v prosazování mnohostranných diskusí o udržitelné míře využívání zdrojů a o omezených možnostech naší planety, včetně zkoumání vědecky podložených cílů v oblasti využívání zdrojů;

126.

zdůrazňuje, že je naléhavě třeba provádět Agendu 2030 v záležitostech týkajících se posílení mezinárodního řízení a ochrany před škodami na zdraví a životním prostředí způsobenými chemickými látkami; zvláště zdůrazňuje význam probíhajícího procesu v rámci strategického přístupu k mezinárodnímu nakládání s chemickými látkami (SAICM) pro rozhodnutí o silném rámci pro řádné nakládání s chemickými látkami a odpady po roce 2020 na 5. konferenci ICCM 5 v Bonnu v červenci 2021;

127.

naléhavě vyzývá Komisi, aby podpořila využívání ukazatelů účinného využívání zdrojů prostřednictvím mezinárodních úmluv s cílem umožnit porovnávání průmyslových odvětví a ekonomik a zajistit rovné podmínky a podpořit dialog a spolupráci se třetími zeměmi;

128.

s ohledem na premisu omezených zdrojů Země by měl být ustaven mezinárodní kongres o soběstačnosti, pokud jde o zdroje, na němž by probíhaly diskuse o přístupu ke zdrojům a důsledcích jejich využívání, přičemž základem by měly být zásady udržitelnosti a spravedlnosti;

129.

připomíná, že kromě přijetí opatření k dosažení cíle EU – klimatické neutrality do roku 2050 – je nezbytné řešit uhlíkovou stopu v poptávce EU po dovážených výrobcích; vyzývá Komisi, aby určila a odstranila překážky bránící zelenému růstu a ekologickým inovacím a překážky, které brání přístupu na trh pro oběhové výrobky a služby ze zemí mimo EU nebo jej omezují; vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnosti a přínosy snížení cel a necelních překážek pro některé výrobky a služby s cílem podpořit rozvoj oběhového hospodářství, a to i v souvislosti s probíhajícím přezkumem všeobecného systému preferencí EU; vybízí v tomto ohledu Komisi, aby do oblasti působnosti jednání o dohodě o environmentálních produktech, která by měla být zintenzivněna, přidala rozměr oběhového hospodářství; vyzývá Komisi, aby zohlednila zvláštní potřeby malých a středních podniků v EU, pomáhala malým a středním podnikům při začleňování oběhového hospodářství do jejich obchodního modelu, a to i prostřednictvím pobídek, a aby je podporovala při provádění obchodních strategií pro vývoz produktů oběhového hospodářství, zejména prostřednictvím zavedení nástroje pro posuzování rizik týkajících se pravidel původu, jež Komise v současné době zvažuje; vyzývá Komisi, aby se v rámci WTO postavila do čela s cílem prosadit rozlišování výrobků na základě jejich obsahu uhlíku jakožto způsob, jak zajistit rovné podmínky v oblasti regulace;

130.

domnívá se, že v obchodních dohodách jsou zapotřebí právně spolehlivá ustanovení s cílem ochránit příslušné právní předpisy EU týkající se oběhového hospodářství před tím, aby byly chápány jako obchodní překážky;

131.

zdůrazňuje, že strategická obchodní politika je zásadním nástrojem pro pokrok v přechodu na oběhové hospodářství a globálně pro agendu EU a OSN pro udržitelný rozvoj do roku 2030, a zdůrazňuje proto, že je důležité zajistit, aby obchodní a investiční dohody byly v souladu s politikami oběhového hospodářství;

132.

vybízí Komisi, aby navázala otevřený a transparentní dialog a spolupráci s obchodními partnery EU v zájmu větší podpory cíle oběhového hospodářství; vyzývá Komisi a členské státy, aby dále vyvíjely úsilí na mezinárodních fórech (UNCTAD, WTO, G20, G7) s cílem prosazovat agendu EU v oblasti oběhového hospodářství a zajistit s mezinárodními partnery rovné podmínky na celosvětové úrovni, a to prostřednictvím možnosti prozkoumat koncept digitálních pasů s cílem podpořit dostupnost údajů týkajících se obsahu, uhlíkové stopy a recyklovatelnosti výrobků, umožnit lepší oběhovost a podporovat rozšířenou odpovědnost výrobců a udržitelné volby spotřebitelů; také v tomto ohledu navrhuje, aby se Komise zapojila do příslušných mnohostranných organizací za účelem dosažení dohody na mezinárodním označení, které bude pro spotřebitele snadno srozumitelné a bude uvádět, zda lze výrobek recyklovat; zdůrazňuje dále, že zvláštní pozornost je třeba věnovat tomu, jak se mohou méně rozvinuté partnerské země zapojit do oběhového hospodářství a těžit z něj; vyzývá Komisi, aby zásady oběhového hospodářství začlenila zejména do své strategie „Směrem ke komplexní strategii s Afrikou“; vyzývá Komisi, aby využívala pomoc na podporu obchodu a systém GSP+ s cílem pomoci rozvojovým zemím při přejímání postupů oběhového hospodářství, včetně norem pro výrobky;

o o

133.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) https://ec.europa.eu/environment/pdf/chemicals/2020/10/Strategy.pdf

(2) Přijaté texty P9_TA(2020)0201.

(3) Úř. věst. C 23, 21.1.2021, s. 116.

(4) Přijaté texty, P9_TA(2019)0078.

(5) Úř. věst. C 334, 19.9.2018, s. 60.

(6) Úř. věst. C 265, 11.8.2017, s. 65.

(7) Úř. věst. C 433, 23.12.2019, s. 146.

(8) Přijaté texty P9_TA(2020)0198.

(9) Úř. věst. L 177, 5.6.2020, s. 32.

(10) Přijaté texty P9_TA(2020)0201.

(11) Přijaté texty P9_TA(2020)0005.

(12) Úř. věst. C 433, 23.12.2019, s. 136.

(13) Úř. věst. C 433, 23.12.2019, s. 146.

(14) Úř. věst. C 76, 9.3.2020, s. 192.

(15) Úř. věst. L 155, 12.6.2019, s. 1.

(16) Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 109.

(17) Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 141.

(18) Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 100.

(19) Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 93.

(20) Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1.

(21) https://www.resourcepanel.org/reports/global-resources-outlook

(22) https://resourcepanel.org/reports/resource-efficiency-and-climate-change

(23) https://science.sciencemag.org/content/369/6510/1455

(24) https://www.ellenmacarthurfoundation.org/assets/downloads/publications/EllenMacArthurFoundation_Growth-Within_July15.pdf

(25) Zpráva o ukazatelích kvality životního prostředí za rok 2014: Dopady systémů výroby a spotřeby na životní prostředí v Evropě. Evropská agentura pro životní prostředí, 2014.

(26) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10).

(27) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22).

(28) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 ze dne 8. června 2016 o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním (Úř. věst. L 157, 15.6.2016, s. 1).

(29) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64).

(30) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/771 ze dne 20. května 2019 o některých aspektech smluv o prodeji zboží, o změně nařízení (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES a o zrušení směrnice 1999/44/ES (Úř. věst. L 136, 22.5.2019, s. 28.)

(31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne 20. června 2019 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011 (Úř. věst. L 169, 25.6.2019, s. 1).

(32) Směrnice 2014/53/EU Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. dubna 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání rádiových zařízení na trh a zrušení směrnice 1999/5/ES (Úř. věst. L 153, 22.5.2014, s. 62).

(33) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU ze dne 19. května 2010 o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 1).

(34) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES ze dne 18. září 2000 o vozidlech s ukončenou životností (Úř. věst. L 269, 21.10.2000, s. 34).

(35) Rozhodnutí Komise 97/129/ES ze dne 28. ledna 1997, kterým se zavádí identifikační systém pro obalové materiály podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES o obalech a obalových odpadech (Úř. věst. L 50, 20.2.1997, s. 28).

(36) Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 32).

(37) Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40).

(38) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

(39) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu, bod 33.

(40) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. března 2019 o změně klimatu – evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky v souladu s Pařížskou dohodou, bod 13.

(41) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů (Úř. věst. L 190, 12.7.2006, s. 1).

Top

Choose the experimental features you want to try