Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Politika soudržnosti v boji proti nerovnostem – doplňkovost/překrývání s Nástrojem pro oživení a odolnost. Úloha politiky soudržnosti v boji proti nerovnostem v novém programovém období po krizi COVID-19. Doplňkovost a možné překrývání se s Nástrojem pro oživení a odolnost a národními plány pro oživení a odolnost

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2021/C 517/01)

Zpravodaj:	Ioannis VARDAKASTANIS
Spoluzpravodajka:	Judith VORBACH

Rozhodnutí plenárního shromáždění	25. 3. 2021
Právní základ	čl. 32 odst. 2 jednacího řádu
	stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná sekce	Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Přijato v sekci	8. 9. 2021
Přijato na plenárním zasedání	23. 9. 2021
Plenární zasedání č.	563
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	211/0/6

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Nástroj Next Generation EU (NGEU) nejenže se zakládá na solidaritě mezi členskými státy, ale také symbolizuje skutečnost, že členské státy mají společnou vizi do budoucna. Jeho účinek v podobě posílení důvěry již v některých zemích pomohl snížit pravděpodobnost hluboké krize a pozitivní dopad tohoto nástroje se plně projeví ve chvíli, až se z něj skutečně začnou poskytovat prostředky. I když EHSV velmi vítá, že se EU podařilo vypracovat a přijmout tak rozsáhlý mechanismus v tak krátkém čase, zároveň také požaduje, aby se vynaložilo maximální úsilí o jeho další zlepšení a řešení možných nedostatků.

1.2.

Celkově je EHSV zastáncem hospodářské a sociální politiky zaměřené na prosperitu, při níž je upřednostňován blahobyt občanů a nikdo není opomenut. V tomto stanovisku se zaměřujeme na způsoby, jak politika soudržnosti a program Next Generation EU navrhují odstraňovat nerovnosti, a to především pomocí stěžejního Nástroje pro oživení a odolnost (1). NGEU bude ve skutečnosti přispívat k vzestupné konvergenci mezi členskými státy a může také rozšířit fiskální prostor pro opatření v oblasti sociální politiky. V konečném důsledku je však tou hlavní výzvou pro nadcházející roky právě to, do jaké míry se bude prostřednictvím programu Next Generation EU dařit řešit nerovnosti v rámci jednotlivých zemí a nerovnováhy mezi regiony a způsob, jakým se tak stane.

1.3.

Již před pandemií COVID-19 existoval velký problém nerovností. Krize tyto dlouhodobé propasti v našich společnostech dále zvýraznila a prohloubila, zejména pokud se jedná o nerovnoměrné rozložení příjmů a bohatství a přístup ke zdravotní péči a vzdělávání. Tyto nerovnosti se liší s ohledem na pohlaví, věk, vzdělání a postižení a také mezi jednotlivými regiony, odvětvími a profesemi. Pandemie měla nepoměrně větší dopad na ženy a mladé lidi. Infekce COVID-19 měla největší výskyt u těch nejchudších osob, u nichž může mít zároveň negativní dopad na jejich příjem. U chudších osob je zároveň menší pravděpodobnost možnosti pracovat na dálku, což se ukázalo jako hlavní faktor, pokud jde o ztrátu zaměstnání.

1.4.

EU by měla využít jedinečnou příležitost, kterou nástroj NGEU představuje, k odstranění nedostatků sociálních, hospodářských a environmentálních politik a zavedení přístupu zaměřeného na prosperitu. EHSV vítá skutečnost, že cíle v sociální oblasti, zejména pak cíl hospodářské, sociální a územní soudržnosti, jsou vtěleny do šesti pilířů Nástroje pro oživení a odolnost a že mezi kritéria posuzování národních plánů pro oživení a odolnost patří i jejich sociální dopad. Výbor rovněž považuje za správné, že členské státy mají též povinnost objasnit, jak národní plány pro oživení a odolnost přispívají k genderové rovnosti a k rovným příležitostem pro všechny. EHSV se nicméně domnívá, že je třeba se v rámci národních plánů pro oživení a odolnost a nástroje NGEU jako celku výrazně více věnovat spravedlivému rozložení a konkretizovat je.

1.5.

EHSV navrhuje zajistit silný sociální rozměr národních plánů pro oživení a odolnost nejen tím, že Komise vymezí metodiku pro vykazování sociálních výdajů, jak stanoví v čl. 29 odst. 4 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, ale také metodiku posuzování sociálního dopadu strukturálních reforem, které jsou navrženy v těchto plánech. V té souvislosti je velmi diskutabilní, že akt v přenesené pravomoci, kterým budou stanoveny podrobnosti týkající se sociálního rozměru, bude k dispozici teprve poté, co budou národní plány pro oživení a odolnost vypracovány, ba dokonce až po jejich schválení.

1.6.

Jednou z velkých výzev je zajištění soudržnosti a synergií mezi politikou soudržnosti a nástrojem NGEU, zejména Nástrojem pro oživení a odolnost a nástrojem React-EU. Je sice zapotřebí, aby nedocházelo k překryvům a nejasnostem v provádění programů, je ale také důležité zajistit, aby tyto programy nebyly v rozporu či se vzájemně nenarušovaly. Navíc případné upřednostnění financování z Nástroje pro oživení a odolnost před politikou soudržnosti v důsledku tlaku na rychlou absorpci může mít za následek menší pozornost a schopnost zvládnout plánování a provádění financování v rámci politiky soudržnosti na období 2021–2027, což přispěje k dalším prodlením a problémům s čerpáním prostředků z Fondu soudržnosti.

1.7.

EHSV je znepokojen tím, že s ohledem na rozdílný právní základ (viz bod 3.4.) se ustanovení o zmírňování nerovností zakotvené v politice soudržnosti nedostatečně promítá do pravidel, jimiž se řídí využívání nástroje NGEU a Nástroje pro oživení a odolnost. Je důležité, aby rozsah a jasné vymezení sociálního rozměru v rámci politiky soudržnosti posloužil jako vzor pro nástroj NGEU a Nástroj pro oživení a odolnost. Přísná pravidla politiky soudržnosti ohledně konzultací se zúčastněnými subjekty, a zejména zásada partnerství, by měly být považovány přinejmenším za podklad pro postupy Nástroje pro oživení a odolnost, aby investice byly efektivně nasměrovány do opatření zaměřených na sociální začleňování a řešení nerovnosti.

1.8.

Vzhledem k podmíněnosti rozdělování finančních prostředků dle provádění doporučení pro jednotlivé země nabývá na důležitosti reforma evropského semestru včetně minimálních norem pro konzultace se sociálními partnery a občanskou společností, jak EHSV uvádí ve svém usnesení k Zapojení organizované občanské společnosti do národních plánů pro oživení a odolnost (2). V celkovém kontextu politiky soudržnosti, nástroje NGEU a doporučení pro jednotlivé země doporučuje EHSV zaměřit se podrobně na všechny aspekty nerovnosti, zasazovat se o udržitelný růst podporující začlenění a bedlivě též sledovat způsob, jakým byly finanční prostředky použity.

1.9.

EHSV navíc považuje za zásadně důležité systematicky do nástroje NGEU a do hodnocení národních plánů pro oživení a odolnost začlenit evropský pilíř sociálních práv a srovnávací přehled sociálních ukazatelů. Součástí této integrace musí být kontrola souladu NGEU s vytvářením důstojných pracovních míst. Vyplácení prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost by tak mělo být spojeno s určitými kritérii, jako je provádění kolektivních smluv nebo zajišťování kvalitních pracovních míst na základě vnitrostátních zákonů a nařízení vycházejících z vnitrostátních dohod se sociálními partnery. Je nutné zajistit, aby oživení, ale i zelený a digitální přechod byly přínosem pro všechny obyvatele Evropské unie.

2.   Obecné připomínky

2.1.

EU po dlouhou dobu používala ke snižování nerovností, a to jak mezi jednotlivými členskými státy, tak vnitrostátně, svou politiku soudržnosti, a zejména fondy jako Evropský fond regionálního rozvoje a Evropský sociální fond. V roce 2020 pandemie COVID-19 způsobila mimořádný strukturální a hospodářský otřes a zhoršila stávající nerovnováhy mezi členskými státy způsobem, který fondy na podporu soudržnosti nebyly schopny zvládnout samy. To vedlo k vytvoření nové iniciativy financování známé jako Next Generation EU (NGEU), která má mezi členské státy rozdělit 750 miliard EUR.

2.2.

Nástroj NGEU se nejenom zakládá na solidaritě mezi členskými státy, ale je také významným průlomem v procesu evropské integrace, například s ohledem na sdílení dluhu, čímž máme na mysli společné vydání dluhopisů a kolektivní převzetí dluhu. Účinek nástroje NGEU v podobě posílení důvěry již v některých zemích pomohl snížit pravděpodobnost hluboké krize a jeho pozitivní dopad se plně projeví ve chvíli, až se z něj skutečně začnou vyplácet prostředky. Díky svému posilujícímu účinku na hospodářský růst pomůže snižovat nezaměstnanost. V dlouhodobém výhledu se od nástroje NGEU očekává, že významně přispěje k environmentální, hospodářské a sociální udržitelnosti. EHSV se domnívá, že NGEU představuje jedinečnou příležitost k posílení evropského sociálního modelu a k budování konkurenceschopné a integrované EU tím, že přispěje k rychlému, spravedlivému a udržitelnému oživení hospodářství. Kromě toho je pravděpodobné, že se všechny členské státy stanou čistými příjemci (3). V neposlední řadě se pak EHSV domnívá, že evropské fondy nejsou jen čísla, cíle a lhůty, ale že také symbolizují skutečnost, že členové EU mají společnou vizi budoucnosti.

2.3.

Nástroj pro oživení a odolnost je ústředním prvkem nástroje NGEU a zahrnuje 672,5 miliardy EUR v půjčkách a dotacích na podporu reforem a investic realizovaných členskými státy EU. Cílem je zmírnit hospodářský a sociální dopad koronavirové pandemie a zajistit, aby byly evropské ekonomiky a společnosti udržitelnější, inkluzivnější, odolnější a lépe připravené na výzvy a příležitosti zeleného a digitálního přechodu.

2.3.1.

Je strukturován do šesti „pilířů“, mezi něž patří hospodářská, sociální a územní soudržnost, zdraví a sociální odolnost a politiky pro příští generace, děti a mládež. Členské státy jsou povinny zajistit posilování synergií a podporovat úzkou koordinaci mezi národními plány pro oživení a odolnost a programy politiky soudržnosti. Kromě toho by měly národní plány pro oživení a odolnost účinně řešit problémy, které vznikají v důsledku stále rozdílnějšího ekonomického rozvoje a zvolených cest k oživení, přímo neuvedené v evropském semestru. Zvláštní důležitost mají doporučení pro jednotlivé země z let 2019 a 2020.

2.4.

Podobně jako Nástroj pro oživení a odolnost bude Next Generation EU zahrnovat také pomoc při oživení pro soudržnost a území Evropy (REACT-EU), s přidělenou částkou 47,5 miliardy EUR. Jedná se o novou iniciativu, jež má rozšířit dřívější opatření zastřešená investiční iniciativou pro reakci na koronavirus a investiční iniciativou pro reakci na koronavirus plus, jejichž cílem bylo reagovat na krizi a zajistit nápravu vzniklých škod. V porovnání s jinými opatřeními je však vyčleněný rozpočet poměrně malý. Možnosti, jak přispět k zelenému, digitálnímu, udržitelnému, inkluzivnímu a odolnému oživení hospodářství, jsou tudíž omezené. Finanční prostředky z balíčku REACT-EU budou zpřístupněny Evropskému fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropskému sociálnímu fondu (ESF) a Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD).

2.5.

Vedle toho bude prostřednictvím programů soudržnosti na programové období 2021–2027 členským státům na dotacích poskytnuta částka ve výši 377,8 miliardy EUR. Přidělovat se bude prostřednictvím následujících fondů: — Evropský fond regionálního rozvoje (EFRR) se zaměřením na odstranění nerovnováh v rozvoji mezi jednotlivými regiony v jeho působnosti; — Fond soudržnosti, jenž slouží k podpoře projektů EU v oblasti transevropských dopravních sítí, environmentální infrastruktury a energetické účinnosti a využívání obnovitelných zdrojů energie nebo udržitelné městské mobility; — Evropský sociální fond (ESF) a — nově vytvořený Fond pro spravedlivou transformaci.

3.   Doplňkovost, synergie a mezery mezi Nástrojem pro oživení a odolnost a politikou soudržnosti

3.1.

Celkově je EHSV zastáncem hospodářské a sociální politiky zaměřené na prosperitu, při níž je upřednostňován blahobyt občanů a nikdo není opomenut. Kromě dalších musí být hlavními cíli politik udržitelný růst podporující začlenění, kvalita života a zmírňování nerovností. EHSV požaduje, aby byly tyto cíle zařazeny do různých oblastí politik, včetně politiky daňové, politiky v oblasti trhu práce, průmyslové politiky a politiky měnové. Důrazně se doporučuje, aby byl větší důraz na řešení problému rostoucí nerovnosti kladen v evropském semestru, v rámci pro správu ekonomických záležitostí a ve víceletém finančním rámci. V tomto stanovisku se zaměřujeme na způsoby, jak tyto nerovnosti navrhují odstranit politika soudržnosti a Next Generation EU, především pomocí stěžejního Nástroje pro oživení a odolnost.

3.2.

Hrubé vyplácené náhrady z nástroje NGEU nevycházejí z příliš jasných kritérií. Next Generation EU tak velmi pravděpodobně umožní slabším ekonomikám EU, aby se zotavily rychleji za účelem skutečné vzestupné konvergence a současně k ní přispěly, což EHSV považuje za velmi vítané. Není však zcela jasné, do jaké míry by měly být nerovnosti v rámci jednotlivých zemí a nerovnováhy mezi regiony prostřednictvím Next Generation EU řešeny, a způsob, jakým se tak stane. V každém případě překryvy mezi politikou soudržnosti a nástrojem NGEU znamenají, že se velmi pravděpodobně vyskytnou i nepříznivé dopady.

3.2.1.

Rovné podmínky pro všechny v oblasti sociální politiky a politiky zaměstnanosti jsou klíčové a ustanovení nástroje NGEU by takové reformy měla vyžadovat. EHSV poukazuje na své různé návrhy řešení nerovnosti mezi zeměmi, například spojení systému veřejných zakázek s určitými kritérii a programy podpory pro zranitelné skupiny (např. „záruky pro mladé lidi“). Podporovány by v tomto ohledu měly být též kvalita pracovních míst a systémy kolektivního vyjednávání.

3.2.2.

Podpora z nástroje NGEU může sejmout tlak z veřejných rozpočtů a posílit fiskální prostor zvláště u zadluženějších zemí, který by mohl rovněž být využit ke zlepšení opatření sociální politiky v zájmu zmírnění nerovností. EHSV též doporučuje analyzovat faktory, které se v souvislosti s krizí COVID-19 významně podepsaly na zhoršování veřejných financí v některých členských státech.

3.3.

Jednou z velkých výzev je zajištění soudržnosti a synergií mezi politikou soudržnosti a nástrojem NGEU, zejména Nástrojem pro oživení a odolnost a nástrojem React-EU. Z národních plánů pro oživení a odolnost, které byly předloženy a zveřejněny jako součást procesu Nástroje pro oživení a odolnost, se při prvním pohledu zdá, že mají mnoho společných cílů (4). Avšak postupy používané k určení toho, kam investice poplynou, se podle všeho velmi liší, což nastoluje otázku, zda tyto dva systémy podpory mohou fungovat ve vzájemném souladu. Je sice zapotřebí, aby nedocházelo k překryvům a nejasnostem v provádění programů, je ale také důležité zajistit, aby tyto programy nebyly v rozporu či se vzájemně nenarušovaly. Zásady politiky soudržnosti a její přísná pravidla pro konzultace zúčastněných stran by měly být převzaty i do postupů pro Nástroj pro oživení a odolnost, aby investice byly účinně nasměrovány do opatření zaměřených na sociální začleňování.

3.4.

Politika soudržnosti má dlouhou tradici, pokud jde o strategické vyčleňování finančních prostředků a zdrojů pro sociální cíle, partnerství i povinné zřizování monitorovacích výborů zastupujících široký okruh zainteresovaných stran a sociálních partnerů při výběru projektů. Účinnost těchto zásad, třebaže nejsou stoprocentní z hlediska zajišťování kvality investic, nicméně byla v průběhu času dostatečně prokázána prostřednictvím auditů a následných (ex-post) hodnocení. Tyto osvědčené postupy byly při přípravě plánů pro oživení a odolnost použity bohužel pouze částečně. EHSV vyzývá členské státy, aby během prováděcí fáze národních plánů pro oživení a odolnost přijaly postupy, jako je zřízení monitorovacích výborů. V monitorovacích výborech by měli být zastoupeni sociální partneři a organizace občanské společnosti.

3.5.

Pokud se podíváme na nejnovější nařízení o společných ustanoveních (5), kterým se řídí čerpání Fondů soudržnosti, pravidla, jimiž se stanoví, jaká opatření jsou způsobilá k financování, jsou poměrně jednoznačná. Článek 73 například uvádí, že „pro výběr operací řídící orgán stanoví a uplatňuje kritéria a postupy, jež jsou nediskriminační a transparentní, zajišťují přístupnost osobám se zdravotním postižením, zajišťují genderovou rovnost“. EHSV je znepokojen tím, že s ohledem na rozdílný právní základ (viz bod 3.4.) se ustanovení o zmírňování nerovností zakotvené v politice soudržnosti nedostatečně promítá do pravidel, jimiž se řídí využívání nástroje NGEU a Nástroje pro oživení a odolnost. Je důležité, že rozsah a jasné vymezení sociálního rozměru v rámci politiky soudržnosti slouží jako vzor pro nástroj NGEU a Nástroj pro oživení a odolnost.

3.6.

Pokud jde o partnerství, článek 8 stanoví, že „V souvislosti s dohodou o partnerství a s každým programem každý členský stát navazuje a provádí komplexní partnerskou spolupráci“, která zahrnuje „příslušné subjekty zastupující občanskou společnost, například partnery v oblasti životního prostředí, nevládní organizace a subjekty zodpovědné za prosazování sociálního začlenění, základních práv, práv osob se zdravotním postižením, genderové rovnosti a nediskriminace“. Základní podmínky, které jsou uvedeny v příloze nařízení, rovněž výslovně stanoví, že financování ze strany EU nesmí přispívat k segregaci osob v ústavní péči.

3.7.

Podobně jako v politice soudržnosti je hospodářská, sociální a území soudržnost výslovně zmíněna i v oblasti působnosti a cílech Nástroje pro oživení a odolnost. Nicméně s ohledem na skutečnost, že NGEU vychází z krizového článku 122 SFEU, který předpokládá nepředvídatelné, závažné hospodářské obtíže, je zde hlavním principem solidarita. Nástroj pro oživení a odolnost naopak vychází z článku 175 SFEU, a proto by měla být soudržnost cílem promítajícím se do národních plánů pro oživení a odolnost (6). Slabý územní rozměr národních plánů pro oživení a odolnost může mít potenciální dopad na politiku soudržnosti a územní soudržnost, zejména zmírnění vnitřních rozdílů, úlohu nižších než národních úrovní a zásadu víceúrovňové správy.

3.8.

Překryv mezi politikou soudržnosti a Nástrojem pro oživení a odolnost v některých oblastech, zejména pokud jde o zelenou a digitální transformaci, vyvolává obzvláštní obavy ve smyslu překryvů. Mimoto je kvůli široké působnosti Nástroje pro oživení a odolnost, která pokrývá různé oblasti, obtížnější definovat jasné zaměření a zajistit koordinaci s opatřeními z politiky soudržnosti ve smyslu určení hranic jednotlivých zdrojů z politiky soudržnosti, což je nanejvýš důležité z důvodů, které uvádíme níže. To je další důvod, proč je tak důležité monitorování a zapojení organizované občanské společnosti.

3.9.

Případné upřednostnění financování z Nástroje pro oživení a odolnost před politikou soudržnosti v důsledku tlaku na rychlé provádění/absorpci (například z důvodu naléhavé povahy, kratšího časového rozpětí a napjatého harmonogramu národních plánů pro oživení a odolnost) může mít za následek menší pozornost a schopnost zvládnout plánování a provádění financování v rámci politiky soudržnosti na období 2021–2027, což přispěje k dalším prodlením a problémům s čerpáním prostředků z Fondu soudržnosti.

3.10.

Občanská společnost a sociální partneři neúnavně pracovali na zajištění vhodného znění nařízení o společných ustanoveních, jímž se řídí využívání Fondů soudržnosti i dalších finančních prostředků EU. Nařízení pro období 2021–2027 jednoznačně stanoví, jak by měly být finanční prostředky využívány k dalšímu posílení sociálního začleňování marginalizovaných skupin, aby naopak nedocházelo k jejich další segregaci. Zároveň stanoví jasná pravidla pro zapojování občanské společnosti a sociálních partnerů do výběru, řízení a sledování operací financovaných z EU. To je výrazný rozdíl oproti Nástroji pro oživení a odolnost. Čl. 18 odst. 4 písm. g) pouze požaduje, aby vnitrostátní orgány předložily shrnutí konzultačního procesu. V praxi způsobila absence podrobnějších právních ustanovení upravujících zapojení sociálních partnerů a občanské společnosti zcela nedostačující veřejné konzultace na straně členských států a mimořádnou netransparentnost, kdy řada členských států své návrhy národních plánů pro oživení a odolnost vůbec nezveřejnila.

3.10.1.

EHSV si je vědom toho, že lhůta mezi schválením NGEU a termínem pro předložení národních plánů pro oživení a odolnost byla krátká. Domnívá se však, že náležité a smysluplné konzultace s občanskou společností a sociálními partnery měly členské státy využít jako příležitost, která jim mohla usnadnit vypracování kvalitních národních plánů pro oživení a odolnost, než aby je vnímaly jako zátěž, které se mnohé členské státy rozhodly vyhnout.

3.11.

Z absence veřejné kontroly v přípravném období plyne obava, že členské státy zneužijí Nástroj pro oživení a odolnost k obcházení pravidel, která jim brání ve využívání Fondů soudržnosti pro určité typy investic. Tyto obavy se již naplnily u několika návrhů národních plánů pro oživení a odolnost, které byly zveřejněny, zejména co se týče pravidel pro investice do sociálního začleňování. Pravidla stanovená v nařízení o společných ustanoveních, zejména v jeho základních podmínkách, byla zavedena na základě požadavků občanské společnosti a sociálních partnerů. Pokud není ke schválení nutné prokázat, že opatření financovaná souběžně z Nástroje pro oživení a odolnost budou splňovat přísné podmínky zakotvené nařízením o společných ustanoveních, máme mnohem menší záruky, že budou tyto zásady dodržovány. Je sice třeba připustit, že nařízení o společných ustanoveních samo ne vždy postačilo jako prevence zneužívání finančních prostředků, nabízí však přinejmenším základ, s odkazem na nějž lze zpochybnit financování, které nesplňuje základní podmínky, nebo požadovat jeho zastavení. V případě Nástroje pro oživení a odolnost zůstává možnost vznesení námitky proti zneužívání finančních prostředků nebo dokonce možnost zastavení tohoto financování nejistá.

3.12.

EHSV kritizuje skutečnost, že při přípravě řady národních plánů pro oživení a odolnost nebyla dodržena zásada partnerství. EHSV považuje zásadu partnerství a zapojení organizované občanské společnosti za klíčové pro zajištění účinnosti politik a ztotožnění s nimi. Zásada partnerství je součástí DNA politiky soudržnosti. Viděli jsme mnoho dobrých příkladů aktivního zapojení občanů, místních společenství a občanské společnosti. Pro provádění a případné přepracování národních plánů pro oživení a odolnost by měl být zaveden ambicióznější systém konzultací se zúčastněnými stranami, v němž bude zásada partnerství formulována jako návrh. Co se týká místních záležitostí, strategie komunitně vedeného místního rozvoje, integrované územní investice ve městech, Městská inovativní opatření a přeshraniční spolupráce Interreg skýtají řadu příkladů projektů napříč celou EU, a to by se mělo v provádění národních plánů pro oživení a odolnost rovněž odrazit.

4.   Řešení nerovností prostřednictví politiky soudržnosti, nástroje Next Generation EU a Nástroje pro oživení a odolnost

4.1.

Tvůrci politik se stále ještě potýkají s vysokou mírou nejistoty ohledně vývoje pandemie. Prognózy růstu na období od roku 2019 do roku 2023 byly v několika zemích revidovány směrem dolů. V rámci EU se budou dále prohlubovat značné rozdíly v růstu, což lze do značné míry vysvětlit rozdílnými dopady pandemie na různá hospodářská odvětví. Velmi mnoho utrpěly kupříkladu země s rozsáhlým odvětvím cestovního ruchu, stejně jako umění a zábavní průmysl, obchod, cestování a ubytování, tvrdě zasaženy byly i odvětví maloobchodu a doprava (7).

4.1.1.

Kromě toho pandemie prohloubila dlouhodobé propasti v našich společnostech, zejména pokud se jedná o nerovnoměrné rozložení příjmů a bohatství, nerovný přístup ke zdravotní péči a vzdělávání a rozdílnou míru expozice škodám na životním prostředí. Způsobila také sociální a finanční vyloučení. Například v Německu počet dlouhodobě nezaměstnaných vzrostl na více než jeden milion. Svá pracovní místa ztratili zejména zaměstnanci na nejistých pracovních místech, přičemž počet nezaměstnaných na nejistých pracovních místech vzrostl o 40 %, z čehož většinu tvoří mladí lidé a ženy. Obecně se nerovnosti liší s ohledem na pohlaví, věk, vzdělání a také mezi jednotlivými regiony, odvětvími a profesemi. Nejvíce trpí dopady zdravotní krize zranitelné skupiny, například lidé se zdravotním postižením a migranti.

4.2.

Obecně recese zpravidla způsobí větší potíže v důsledku ztráty příjmů chudším osobám než těm bohatším. Nicméně pokud dojde k hospodářskému vzestupu, chudší lidé nejsou těmi, kteří se první odrazí ode dna, což znamená, že sociální nerovnosti vyvolané například finanční krizí lze pociťovat i desítky let. Nárůst nerovností způsobený současnou krizí může být ještě závažnější vzhledem k negativnímu dopadu pandemie. Viděli jsme, že výskyt infekce COVID-19 se nejvíce projevil u nejchudších osob, což u nich může zároveň mít negativní dopad na jejich příjem. U chudších osob je zároveň menší pravděpodobnost možnosti pracovat na dálku, což se ukázalo jako hlavní faktor, pokud jde o ztrátu zaměstnání.

4.2.1.

Navíc odvětví, v nichž pracují převážně pracovníci s nízkými příjmy (například restaurace, cestování, zábavní průmysl), byla zasažena obzvláště tvrdě (8). Jelikož pandemie urychlila automatizaci a digitalizaci včetně umělé inteligence, vzrostla poptávka po kvalifikované pracovní síle, zatímco pracovníci s nízkou kvalifikací z pracovního trhu vypadli (9). Je rovněž pravděpodobné, že dlouhodobá nezaměstnanost bude mít dlouhodobý dopad, například ztrátu dovedností, a může zabránit opětovnému začlenění těchto osob na pracovní trh. Mimoto postihla uzavření škol a univerzit nejzávažněji právě zranitelné skupiny společnosti.

4.3.

Kromě dopadu, který pandemie měla na materiální blahobyt, by EHSV rád také zdůraznil neúměrný dopad pandemie na bezpečnost lidí a požívání jejich základních práv. Není žádným tajemstvím, že zdravotnická a pečovatelská zařízení se stala ohnisky nákazy s vysokými počty úmrtí, zejména pokud se jednalo o starší osoby a osoby se zdravotním postižením.

4.3.1.

Přetížené nemocnice v některých členských státech také zavedly systém třídění k určení toho, komu by se mělo dostat urgentní péče, a komu nikoli. V některých případech docházelo k závažné diskriminaci. Věk a postižení byly používány jako důvod k odmítnutí pacientů, což jasně odhalilo priority, podle kterých vlády měří hodnotu svých občanů. Je nanejvýš důležité, aby se tato situace už nikdy neopakovala a aby se zranitelnými osobami nebylo zacházeno jako s občany druhé kategorie.

4.4.

EHSV také poukazuje na nedostatek kvalitních údajů o rozložení bohatství. Avšak již v roce 2016 ECB dospěla ve svém Výběrovém šetření o financích a spotřebě domácností k závěru, že rozložení čistého bohatství domácností je v eurozóně, v níž nejbohatších 10 % vlastní 51,2 % celkového čistého bohatství, „značně zkreslené“ (10). Jiné projekce odhadují dokonce ještě nerovnoměrnější rozložení bohatství, přičemž uvádějí, že nejbohatší jedno procento domácností představuje podíl na celkovém bohatství až 32 %. COVID-19 bude velmi pravděpodobně ještě dále prohlubovat nerovné rozdělení bohatství. Celkově se zdá, že vyvolal nárůst objemu úspor. Domácnosti s nízkými příjmy však své výdaje omezily v menším rozsahu než vysokopříjmové kategorie. Kvůli potřebě naplnění základních potřeb se nízkopříjmové domácnosti vrátily rychleji k úrovním před krizí než skupiny s vysokými příjmy (11).

4.5.

Pandemie neúměrným způsobem zasáhla ženy. U žen byla větší pravděpodobnost, že budou propuštěny, budou si muset vzít nucenou dovolenou nebo si z různých důvodů budou muset zkrátit svou formální pracovní dobu, Ženy jsou více zastoupeny v některých povoláních, která byla nejvíce zasažena omezením volného pohybu osob a velký podíl žen má částečné nebo alternativní pracovní úvazky. Firmy měly tendenci chránit spíše pracovníky v trvalém pracovním poměru. Ženy navíc opouštěly svá zaměstnání nebo si zkracovaly pracovní dobu kvůli nárůstu povinností péče o dítě v důsledku uzavření škol. Pandemie také prohloubila genderové rozdíly kvůli neplacené práci v domácnosti (12).

4.6.

Nástroj Next Generation EU by se měl stát jedním z hlavních nástrojů EU pro zmírňování nepříznivého sociálního dopadu krize a posilování sociální odolnosti a zaměstnanosti. Jeho úspěch však závisí na tom, jak bude prováděn. Úspěšnost oživení závisí na efektivním a včasném vynaložení finančních prostředků. Efektivní využití zdrojů bude také generovat prostředí důvěry mezi členskými státy. Obecně bude zapotřebí, aby tento nástroj nebyl jednoduše využíván k pouhému pokračování investic, které již byly naplánovány před pandemií, ale aby reagoval velmi jasně na zavedení reforem, které mají pomoci předcházet opětovnému výskytu těch nejhorších dopadů pandemie COVID-19 na naše společnosti.

4.7.

EHSV vítá skutečnost, že jsou cíle v sociální oblasti, a zejména cíl hospodářské, sociální a územní soudržnosti, vtěleny do jeho šesti pilířů a že mezi kritéria posuzování národních plánů pro oživení a odolnost patří i dopad v sociální oblasti, i že členské státy musí objasnit, jak jejich plán pro oživení a odolnost přispěje k genderové rovnosti a rovným příležitostem pro všechny. EHSV se však obává, že sociální rozměr možná nebude v národních plánech pro oživení a odolnost odpovídajícím způsobem zastoupen nebo že některá opatření jsou označena jako „sociální“, přestože nepřispívají k sociálním cílům, jak jsou specifikovány v nařízení. Zatím se zdá nepravděpodobné, že budou v národních plánech pro oživení a odolnost sociální rozdíly účinně řešeny. Aby každý z národních plánů pro oživení a odolnost měl silný sociální rozměr, navrhuje EHSV, aby Komise nevymezila pouze metodiku pro vykazování sociálních výdajů, jak je stanoveno v čl. 29 odst. 4 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, ale také metodiku posuzování sociálního dopadu strukturálních reforem, které jsou navrženy v těchto plánech. Kromě toho je nutné posílit a zkonkretizovat důraz na spravedlivé rozložení.

4.8.

Nástroj pro oživení a odolnost by se měl využívat na reformy, které mají členským státům pomoci se zotavit z dopadu pandemie. EHSV požaduje, aby investice směřovaly především k těm skupinám, které byly pandemií COVID-19 nejvíce zasaženy, a je třeba si vzít ponaučení z toho, kde jsme lidi viděli během této zdravotní krize trpět nejvíce. Konkrétní investice by měly být zacíleny tak, aby pomohly lidem získat zpět kvalitní zaměstnání, a to zejména ženám, mladým lidem, dlouhodobě nezaměstnaným, příslušníkům národnostních menšin, osobám se zdravotním postižením a starším osobám, jejichž podíl na celé společnosti pravděpodobně poroste. V neposlední řadě musí být zaručena též udržitelnost důchodových systémů.

4.8.1.

Nezbytně nutné je posílit veřejné zdravotnické a pečovatelské služby, zejména v těch členských státech, kde byly v důsledku krize COVID-19 odhaleny závažné nedostatky. EHSV je toho názoru, že Nástroj pro oživení a odolnost je pro členské státy jedinečnou příležitostí reformovat tyto typy služeb a také vytvořit nabídky personalizované podpory pro občany v jejich společenství, včetně podpory pro osobní asistenci a pomoc v domácnosti.

4.9.

Je třeba též ověřit soulad NGEU s vytvářením důstojných pracovních míst. EHSV doporučuje politický přístup, který se již osvědčil u evropských strukturálních fondů, tj. spojit vyplácení prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost s určitými kritérii. Podniky by prostředky z tohoto nástroje mohly čerpat například pouze za podmínky provedení kolektivních smluv nebo zajištění kvalitních pracovních míst na základě vnitrostátních zákonů a nařízení vycházejících z vnitrostátních dohod se sociálními partnery, souhlasu se snížením počtu nejistých pracovních míst (např. pracovní poměry na dobu určitou, dočasné zaměstnání jednostranně vynucené zaměstnavatelem) nebo zřízení silných institucí pro spolurozhodování.

4.10.

Dosud zbývá předložit akty v přenesené pravomoci týkající se srovnávacího přehledu ukazatelů oživení a odolnosti a vymezení metodiky vykazování sociálních výdajů, včetně výdajů cílených na děti a mladé lidi. EHSV výslovně podporuje výzvu Evropského parlamentu Komisi, aby „zajistila naprostou transparentnost, pokud jde o harmonogram schvalování“ těchto aktů v přenesené pravomoci, a rovněž k „urychlenému schválení těchto aktů v přenesené pravomoci před letními prázdninami“ (13). Je velmi diskutabilní, že specifikace týkající se sociálních rozměrů budou poskytnuty až po vypracování, ba dokonce až po schválení národních plánů pro oživení a odolnost.

4.11.

Bohužel chybí i specifická podmínka, že bude určitá částka ze zdrojů Nástroje pro oživení a odolnost vydána na sociální projekty. Ve skutečnosti je nejasný i podíl výdajů přímo souvisejících s cíli v sociální oblasti a tento podíl se zdá být poměrně malý. EHSV požaduje předložení jasné zprávy o podílu a koncipování výdajů a projektech, které jsou určeny k plnění cílů v sociální oblasti obecně, a konkrétně pak v oblasti sociální soudržnosti. Musí být také zajištěno, aby zelené a digitální investice a veškeré další výdaje z Next Generation EU byly uskutečňovány s ohledem na cíl sociální udržitelnosti. I v tomto případě se vyžaduje jasnější představa o zamýšlených investicích.

4.12.

Závislost plánů pro oživení a odolnost na procesu evropského semestru, doporučeních pro jednotlivé země a předběžných podmínkách je problematická, jelikož v minulých letech vznikla řada sporných doporučení – například k výdajů na zdravotnictví či důchodům. Vhodnější by místo navázání Nástroje pro oživení a odolnost na evropský semestr bylo jasné vyčlenění finančních prostředků jakožto přísná podmínka, která zajistí účinné čerpání prostředků EU. Vzhledem k podmíněnosti rozdělování finančních prostředků prováděním doporučení pro jednotlivé země nabývá na důležitosti, aby byl evropský semestr reformován, včetně minimálních norem pro konzultace se sociálními partnery a občanskou společností, jak EHSV uvádí ve svém usnesení Zapojení organizované občanské společnosti do národních plánů pro oživení a odolnost (14). Potřebné je i účinné zapojení vnitrostátních parlamentů a Evropského parlamentu.

4.12.1.

V celkovém kontextu politiky soudržnosti, nástroje NGEU a doporučení pro jednotlivé země doporučuje EHSV zaměřit se podrobně na všechny aspekty nerovnosti, zasazovat se o udržitelný a odolný růst podporující začlenění a bedlivě též sledovat způsob, jakým byly finanční prostředky použity. Je nutné zajistit, aby oživení, ale i zelený a digitální přechod byly přínosem pro všechny obyvatele Evropské unie. Současně je třeba mít na paměti provádění opatření zaměřených boj proti digitálnímu vyloučení a energetické chudobě, které by přechod mohl zhoršovat.

4.12.2.

EHSV vítá zaměření procesu evropského semestru zaměřovat na evropský pilíř sociálních práv a srovnávací přehled sociálních ukazatelů – a tedy rovněž na Next Generation EU. EHSV však výslovně požaduje jejich systematické zařazení do nástroje Next Generation EU a do hodnocení národních programů reforem. EHSV zvláště poukazuje na pozitivní signál ze summitu v Portu, že by ukazatelem měření prosperity neměl být jen HDP. Nástroj Next Generation EU nejenže musí být hodnocen na základě toho, nakolik je vzájemně propojen s evropským semestrem, ale musí být rovněž chápán jako prostředek dosažení územní a sociální soudržnosti a provádění příslušných programů.

4.13.

Závěrem EHSV vyzývá Evropskou unii, aby využila jedinečnou příležitost, kterou nástroj NGEU představuje, k urychlení a podpoře tolik potřebné strukturální reformy a odstranila nedostatky sociálních, hospodářských a environmentálních politik a uvedla do praxe přístup orientovaný na prosperitu. Vzhledem k dlouhodobému dopadu a využívání fondů doporučuje EHSV budování konsenzu mezi politickými stranami, zúčastněnými stranami v sociální oblasti, podnikateli, odbory a občanskou společnosti, aby tato příležitosti byla v co nejvyšší možné míře úspěšně využita. EHSV se domnívá, že evropské finanční prostředky nejsou jen čísla, cíle a lhůty, ale také symbolizují skutečnost, že Evropská unie má společnou vizi budoucnosti.

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17).

(2)  Zapojení organizované občanské společnosti do národních plánů pro oživení a odolnost – co se osvědčilo a co nikoliv? – Evropský hospodářský a sociální výbor (Úř. věst. C 155, 30.4.2021, s. 1).

(3)  The nonsense of Next Generation EU net balance calculations, Bruegel.

(4)  Nástroj pro oživení a odolnost, Evropská komise.

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159).

(6)  Nástroj pro oživení a odolnost| Evropská komise.

(7)  The great COVID-19 divergence: managing a sustainable and equitable recovery in the European Union | Bruegel.

(8)  WP-2021-06_30032021.pdf.

(9)  Stantcheva_covid19_policy.pdf.

(10)  Evropská centrální banka, Výběrové šetření o financích a spotřebě domácností: výsledky z druhé vlny, č. 18 / prosinec 2016.

(11)  Stantcheva_covid19_policy.pdf.

(12)  Stantcheva_covid19_policy.pdf.

(13)  Návrh usnesení o právu Parlamentu na informace, pokud jde o průběžné posuzování národních plánů pro oživení a odolnost.

(14)  Zapojení organizované občanské společnosti do národních plánů pro oživení a odolnost – co se osvědčilo a co nikoliv? – Evropský hospodářský a sociální výbor.