EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 21.12.2021

COM(2021) 827 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Současný stav reciprocity se Spojenými státy americkými v oblasti vízové politiky

I. ÚVOD

Toto sdělení představuje hlavní vývoj od prosince 2020, pokud jde o situaci vízové vzájemnosti s USA. Navazuje na politický závazek vyjádřený v posledním sdělení 1 , v němž se Komise zavázala, že bude Evropský parlament a Radu pravidelně informovat a do prosince 2021 podá zprávu o dalším vývoji v této oblasti.

Vzájemnost bezvízového styku je zásadou společné vízové politiky EU a cílem, který by Unie měla aktivně sledovat ve svých vztazích se třetími zeměmi, a přispívat tak ke zlepšení důvěryhodnosti a soudržnosti vnějších vztahů Unie. Tato zásada znamená, že EU při rozhodování o zrušení vízové povinnosti pro občany třetí země bere v úvahu, zda tato třetí země ruší vízovou povinnost státním příslušníkům všech členských států.

Komise obdržela v roce 2014 oznámení o případech neuplatňování vzájemnosti od pěti členských států: Bulharska, Chorvatska, Kypru, Polska a Rumunska. Tato oznámení se týkala Kanady, Spojených států, Austrálie, Bruneje a Japonska.

Dne 12. dubna 2016 Komise předložila sdělení o současném stavu a o možných dalších krocích v případě neuplatňování vzájemnosti v oblasti vízové politiky s některými třetími zeměmi 2 . Ve zmíněném sdělení se uvádí, že převážná většina případů neuplatňování vzájemnosti, jež byly oznámeny v souvislosti s třetími zeměmi, byla díky aktivní podpoře Komise zcela vyřešena 3 . V době přijetí tohoto sdělení se situace neuplatňování vzájemnosti týká USA, neboť občané Bulharska, Kypru a Rumunska musí mít při cestách do USA stále vízum.

Ve sdělení z dubna 2016 byly posouzeny důsledky a dopady pozastavení bezvízového režimu pro občany a podniky EU a také pro státní příslušníky dotčených třetích zemí a vyzván Evropský parlament a Rada, aby prodiskutovaly, jak dále nejvhodněji postupovat. Komise následně předložila sedm návazných sdělení (v červenci 4 a prosinci 5 2016, v květnu 6 a prosinci 7 2017, v prosinci 2018 8 a v březnu 9 a prosinci 10 2020), která poskytují přehled výsledků, kterých Komise dosáhla, a příslušného vývoje, jakož i posouzení důsledků případného pozastavení bezvízového styku. Poslední sdělení rovněž vymezilo postoj Komise v návaznosti na usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. října 2020 o povinnostech Komise v oblasti vízové vzájemnosti v souvislosti s výzvou předloženou v uvedeném usnesení, aby Komise přijala akt v přenesené pravomoci podle článku 7 nařízení (EU) 2018/1806 11 , a podalo zprávu o dosaženém pokroku. Evropský parlament nicméně podal dne 4. března 2021 na Komisi k Soudnímu dvoru EU žalobu pro nečinnost podle článku 265 SFEU 12 a řízení stále probíhá.

II. NEJNOVĚJŠÍ VÝVOJ

1.Přehled kontaktů a následných kroků

Od posledního sdělení byla otázka vízové vzájemnosti řešena na všech příslušných zasedáních a videokonferencích mezi Unií a USA. Zejména byla na pořadu jednání pravidelných zasedání ministrů spravedlnosti a vnitra mezi EU a USA, která se konala ve dnech 21. a 22. června 2021 a 16. prosince 2021. Byla rovněž projednána na zasedáních vyšších úředníků EU a USA v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí ve dnech 14.–15. dubna 2021 a 20. září 2021 a na třístranných jednáních (konaných mezi Komisí, USA a dotčenými členskými státy) ve dnech 9.–10. června 2021 a 8. prosince 2021.

Kontakty na vysoké úrovni: Aktivní politická angažovanost se zintenzívnila s nástupem nové vlády v USA. Komisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová využila dne 23. února 2021 své první videokonference s tehdejším nově jmenovaným tajemníkem ministerstva vnitřní bezpečnosti Alejandrem Mayorkasem, aby zdůraznila, že je důležité dosáhnout úplného vzájemného zrušení vízové povinnosti a úzce spolupracovat na dosažení pokroku při plnění tohoto cíle.

V návaznosti na toto jednání uspořádala komisařka Johanssonová v únoru a březnu 2021 řadu jednání s ministry čtyř dotčených členských států (příslušnými ministry zahraničních věcí a/nebo vnitra), jejichž tématem byl další postup k dosažení úplné vízové vzájemnosti s USA 13 . Na příslušných jednáních ministři zopakovali, že jsou obecně odhodláni spolupracovat v konstruktivním a pozitivním duchu v úzké spolupráci s Komisí a USA, aby bylo co nejdříve dosaženo úplné vzájemnosti v oblasti víz.

Význam otázky bezvízového cestování byl zdůrazněn na nejvyšší politické úrovni na prvním summitu EU-USA od nástupu nové vlády USA, který se konal dne 15. června 2021 za účasti nového prezidenta USA Joea Bidena, předsedy Evropské rady Charlese Michela a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Ve společném prohlášení ze summitu obě strany „vítají pokrok, jehož dosáhly USA a EU na cestě k tomu, aby další členské státy EU splňovaly požadavky nezbytné pro bezvízový styk s USA, a mají v úmyslu pokračovat v našem dialogu směřujícím k bezvízovému styku“ 14 .

Třístranné jednání (červen 2021): Ve dnech 9. a 10. června 2021 se konalo třístranné videokonferenční jednání věnované otázce vízové vzájemnosti. Setkali se na něm zástupci USA, Komise a dotčených členských států – Bulharska, Chorvatska, Kypru a Rumunska. Účastníci jednali o pokroku, pokud jde o zbývající bezpečnostní požadavky bezvízového programu USA a o podíl zamítnutých žádostí o víza. Během tohoto jednání všechny strany zdůraznily, že jsou odhodlány aktivně usilovat o vzájemné zrušení vízové povinnosti.

Pokud jde o bezpečnostní požadavky, během třístranného jednání se uskutečnilo další kolo diskusí o uzpůsobených pracovních plánech, které orgány USA poskytly každému z dotčených členských států. Všechny členské státy byly schopny prokázat další pokrok v řadě oblastí. Je však třeba se dále zabývat některými komplexnějšími otázkami. Orgány USA znovu upozornily na potřebu posílit integritu vnitrostátních systémů vydávání cestovních pasů, a to v různé míře pro každý z dotčených členských států. Mezi oblasti zvláštního zájmu patřily: existence režimů pro investory, které nabízejí zrychlené způsoby získávání občanství, případy podvodů na úřadech vydávajících cestovní doklady, různé otázky spojené se správou biometrických údajů a případy korupce ve veřejném sektoru.

V rámci třístranného jednání přednesly útvary Komise prezentaci o schengenském hodnotícím mechanismu s cílem zvýšit povědomí orgánů USA o existenci pravidel a kontrolních mechanismů EU v této oblasti. Byla to rovněž příležitost k vysvětlení otázky, zda členský stát plně uplatňuje schengenské acquis a proč by se schengenská hodnocení měla posuzovat odděleně od diskuse o vízové vzájemnosti.

Na závěr jednání se všechny dotčené členské státy zavázaly, že se budou i nadále věnovat navrhovaným opatřením z pracovních plánů. Spojené státy americké se zavázaly, že v případě potřeby zpřesní příslušné pracovní plány s ohledem na již přijatá opatření.

Kontakty na vysoké úrovni pokračovaly návštěvou komisařky Johanssonové ve Washingtonu D.C. ve dnech 27. srpna 2021 a 2. září 2021, během níž se uskutečnila řada jednání, zejména s ministrem pro vnitřní bezpečnost Alejandrem Mayorkasem a s náměstkyní ministra zahraničních věcí pro civilní bezpečnost, demokracii a lidská práva Uzrou Zeyou. Během jednání byla znovu zdůrazněna potřeba dosáhnout úplné vízové vzájemnosti a byl zhodnocen pokrok.

Jednání ministrů spravedlnosti a vnitřních věcí EU-USA (červen 2021): Na jednání ministrů spravedlnosti a vnitřních věcí EU-USA, které se konalo ve dnech 21. a 22. června 2021 v Lisabonu v Portugalsku, portugalské předsednictví Rady Evropské unie i Komise zopakovaly, že je důležité rozšířit bezvízový program USA na všechny členské státy EU. Byl připomenut dosažený pokrok a bylo zdůrazněno, že zajištění bezvízového styku pro zbývající členské státy zůstává politickou prioritou obou stran. Ve společném prohlášení 15 vydaném po jednání ministrů se uvádí, že „Spojené státy a Evropská unie uvítaly pokrok, jehož dosáhly čtyři členské státy EU, které dosud nebyly zařazeny do bezvízového programu, a zopakovaly svou ochotu pokračovat v trvalém úsilí v rámci třístranného procesu a dvoustranných jednání“. Kromě toho místopředseda Schinas a komisařka Johanssonová na tuto otázku upozornili také na dvoustranné schůzce s ministrem pro vnitřní bezpečnost Alejandrem Mayorkasem, která se konala v rámci jednání ministrů.

Třístranné jednání (prosinec 2021): Další kolo třístranného jednání se konalo dne 8. prosince prostřednictvím videokonference a sešli se na něm zástupci USA, Komise a dotčených členských států. V návaznosti na svůj vstup do bezvízového programu se Chorvatsko podělilo o získané poznatky, přičemž zdůraznilo zejména užitečnost individuálně uzpůsobených pracovních plánů, které poskytly orgány USA jako vodítko. Pokud jde o zbývající bezpečnostní požadavky bezvízového programu USA, všechny tři zbývající členské státy byly schopny prokázat další pokrok v řadě oblastí ze svých příslušných pracovních plánů. Některé komplexnější otázky však zůstaly nevyřešeny. S cílem zohlednit dosažený pokrok vyzvaly orgány USA tři členské státy, aby poskytly aktualizované odpovědi na dotazník USA, neboť to Spojeným státům umožní přehodnotit pracovní plány a určit cílové oblasti, v nichž je ještě třeba dosáhnout pokroku, aby byly splněny požadavky bezvízového programu USA. Pokud jde o míru zamítnutých žádostí o víza, tyto údaje jsou nadále ovlivněny cestovními omezeními a nízkým počtem vydaných víz.

Jednání ministrů spravedlnosti a vnitřních věcí EU-USA (prosinec 2021): Rok průběžných diplomatických kontaktů uzavřelo jednání ministrů spravedlnosti a vnitřních věcí EU-USA, které se konalo dne 16. prosince 2021 ve Washingtonu D.C. a kde byla otázka vízové vzájemnosti rovněž diskutována. Vstup Chorvatska do bezvízového programu USA byl uvítán jako důkaz toho, že třístranný proces a úzká spolupráce založená na cílených pracovních plánech mohou přinést hmatatelné výsledky. Všechny strany znovu zdůraznily význam rozšíření bezvízového programu USA na všechny členské státy EU.

2.Požadavky a vývoj bezvízového programu USA

Míra zamítnutých žádostí o udělení víza

Zatímco míra zamítnutých žádostí o víza za rok 2019 vykázala pokles u všech čtyř dotčených členských států, míra zamítnutých žádostí o udělení víza za rozpočtový rok 2020 16 byla odlišná. Míra v případě Chorvatska klesla ze 4 % na 2,69 %, čímž se snížila pod právními předpisy požadovaný 3% práh. Naproti tomu ostatní tři členské státy zaznamenaly nárůst. Kypr poté, co po několik let soustavně splňoval 3% práh zamítnutých žádostí, zaznamenal nárůst na 6,21 %. Bulharsko a Rumunsko, které v roce 2019 poprvé zaznamenaly hodnotu menší než 10 %, vykázaly za rok 2020 nárůst míry zamítnutých žádostí: Rumunsko na 10,14 % a Bulharsko na 12,52 %. Tento nárůst mohl být způsoben statistickými odchylkami v roce, který se vyznačoval rozsáhlými cestovními omezeními a nízkým počtem vydaných víz.

Bezpečnostní požadavky

Jak již bylo uvedeno, Bulharsko, Kypr a Rumunsko podepsaly a ratifikovaly dohodu s USA o předcházení závažné trestné činnosti a boji proti ní a usilují o její plné provedení.

Pokračuje práce na splnění celkových bezpečnostních požadavků na základě pracovních plánů, které orgány USA individuálně upravily pro každý dotčený členský stát (viz oddíl II.1), přičemž Komise členské státy koordinuje a vyměňuje si s nimi informace s cílem zajistit vhodná následná opatření v příslušných oblastech. Příští třístranné jednání plánované na jaro 2022 se zaměří na posouzení pokroku, pokud jde o opatření uvedená v pracovních plánech.

3.Zařazení Chorvatska do bezvízového programu USA

V návaznosti na četné kontakty s USA na různých úrovních jak ze strany Komise, tak ze strany Chorvatska navrhl ministr zahraničí USA Antony Blinken dne 2. srpna 2021 zařadit Chorvatsko do bezvízového programu a dne 28. září 2021, poté co potvrdil, že Chorvatsko splňuje nezbytné zákonné a politické požadavky, oznámil ministr pro vnitřní bezpečnost Mayorkas, že bylo Chorvatsko do bezvízového programu USA zařazeno. Od 23. října 2021 mohou chorvatští státní příslušníci cestovat do USA za účelem cestovního ruchu nebo podnikání na dobu až 90 dnů, aniž by museli získat americké vízum pro krátkodobé pobyty.

Komise vítá vstup Chorvatska do bezvízového programu, který je výsledkem aktivní diplomatické angažovanosti a plné spolupráce všech stran, jež přispěly k tomu, že Chorvatsko splnilo nezbytné požadavky týkající se boje proti terorismu, vymáhání práva, prosazování imigračních předpisů, zabezpečení cestovních dokladů, správy hranic, jakož i k dosažení míry zamítnutých žádostí o vízum pro jiné osoby než migranty nižší než tři procenta. Tento přístup měl zásadní význam pro vyřešení předchozích případů neuplatňování vzájemnosti, jako je případ Polska, jehož státní příslušníci mohou bezvízový vstup do USA využívat od 11. listopadu 2019. Dosažené výsledky jasně ukazují, že hmatatelného pokroku lze v tomto ohledu dosáhnout prostřednictvím trvalé angažovanosti a diplomatických kontaktů.

4.Soudní žaloba Evropského parlamentu proti Komisi

Evropský parlament podal dne 4. března 2021 na Komisi k Soudnímu dvoru EU žalobu pro nečinnost 17 .

Podle Parlamentu má Komise povinnost přijmout akt v přenesené pravomoci, kterým se dočasně pozastavuje osvobození od vízové povinnosti pro státní příslušníky třetích zemí, které nezrušily vízovou povinnost pro občany některých členských států, a to podle článku 7 nařízení 2018/1806. Usnesením ze dne 22. října 2020 18 vyzval Parlament Komisi, aby uvedený akt přijala nejpozději do 22. prosince 2020. Komise reagovala na výzvu Parlamentu k přijetí opatření sdělením ze dne 22. prosince 2020, v němž vymezila svůj postoj. Parlament se nicméně rozhodl podat žalobu pro nečinnost podle článku 265 Smlouvy o fungování EU.

Komise předloží svůj postoj k projednávané věci Soudnímu dvoru a je i nadále plně odhodlána pokračovat v probíhajícím procesu zaměřeném na výsledky s USA, v koordinaci s Bulharskem, Kyprem a Rumunskem, jakož i s Evropským parlamentem a Radou, s cílem dosáhnout pokroku směrem k plné vzájemnosti v oblasti víz.

5.Současný stav dvoustranných vztahů mezi EU a USA

Summit EU-USA dne 15. června 2021 nejen znovu na nejvyšší politické úrovni potvrdil význam otázky bezvízového cestování, ale také dodal transatlantickému partnerství nový impuls, potvrdil obnovenou transatlantickou agendu pro období po pandemii a byla na něm oznámena řada společných opatření a nových iniciativ. Ty se týkají zejména, nikoli však výhradně, pandemie COVID-19, otázek obchodu a technologií, klimatu, životního prostředí a energetiky, jakož i zahraniční politiky a bezpečnosti. Od té doby bylo dosaženo značného pokroku, zejména v oblasti obchodu a technologií, klimatu, jakož i společného úsilí v boji proti pandemii a při řešení naléhavých globálních otázek a výzev v oblasti zahraniční politiky. To dokládá obecný pozitivní vývoj ve vztahu k USA v řadě odvětví. Významnou součástí strategického partnerství mezi EU a USA a stávajících rámců spolupráce jsou mezilidské vztahy. Aby všichni občané EU mohli pohodlně využívat mezilidských kontaktů, zůstává pro Evropskou unii prioritou dosažení úplné vízové vzájemnosti s USA pro všechny její členské státy.

III. DALŠÍ KROKY A ZÁVĚRY

Komise znovu opakuje svůj záměr nadále aktivně podporovat tři dotčené členské státy s cílem pomoci jim splnit požadavky bezvízového programu USA. Nadcházející jednání, a to jak technická, tak politická (třístranná i dvoustranná), nabídnou příležitosti k udržení dynamiky nejen po přijetí Chorvatska do bezvízového programu USA, ale také po celkově pozitivním období vývoje ve vztahu k USA v řadě odvětví obecně. Na příštím pravidelném třístranném jednání, které je naplánováno na jaro 2022, se bude pokračovat v technických diskusích na základě pracovních plánů, které USA poskytly každému ze zbývajících členských států a jež těmto státům umožní dosáhnout souladu s bezpečnostními požadavky bezvízového programu USA.

Vzhledem k pokroku dosaženému ve vztahu k USA, pokud jde o vstup Polska a Chorvatska do bezvízového programu USA, jakož i k průběžnému pokroku, jehož dosáhly zbývající tři členské státy, je Komise i nadále toho názoru, že dočasné pozastavení bezvízového styku pro občany USA by bylo kontraproduktivní. Pandemie COVID-19 navíc vyvolala mimořádnou situaci, která negativně ovlivnila cestování a celkové provádění vízové politiky po celém světě. Ačkoli se situace zlepšuje, dopad na cestování ještě neskončil a hrozí, že dočasné pozastavení by obzvláště poškodilo celkovou transatlantickou hospodářskou činnost.

Kromě toho by takové pozastavení mělo dalekosáhlé negativní politické, hospodářské, finanční, sociální a další dopady na členské státy, jakož i na občany a podniky na obou stranách Atlantiku. Nenapomohlo by k dosažení cíle bezvízového styku pro všechny občany EU při cestách do USA a mohlo by ohrozit bezvízový styk s USA pro všechny ostatní občany EU, pokud by Spojené státy splnily opakovaná varování, že pouhé přijetí aktu Komise v přenesené pravomoci o pozastavení bezvízového styku pro občany USA by okamžitě vedlo k přijetí odvetných opatření ze strany USA, které by znovu zavedly vízovou povinnost pro všechny občany EU. Výsledky, jichž bylo dosaženo nedávným zařazením Chorvatska do bezvízového programu USA, ukazují, že hmatatelného pokroku směrem k úplné reciprocitě bezvízového styku lze dosáhnout trvalou angažovaností a společnými diplomatickými kontakty.

Při zavádění mechanismu vízové vzájemnosti musí Komise zohlednit výsledky opatření přijatých Komisí a členskými státy a možné důsledky pro vnější vztahy EU a jejích členských států. Komise proto posoudila pozitivní výsledky opatření přijatých na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, zejména skutečnost, že Chorvatsko dosáhlo bezvízového styku v roce 2021 a Polsko v roce 2019, jakož i průběžný pokrok dosažený ostatními dotčenými členskými státy.

Komise rovněž posoudila očekávané negativní důsledky pozastavení bezvízového styku v celé řadě oblastí politiky a odvětví, jakož i nepříznivý dopad na transatlantickou spolupráci a vnější vztahy EU s klíčovým strategickým partnerem, a to v souvislosti s obnovenou dynamikou a obecně pozitivním vývojem v řadě odvětví s USA, jak je vysvětleno výše. Komise se domnívá, že dokud bude díky své angažovanosti ve spolupráci s USA i nadále vykazovat setrvalý pokrok, lze úplné vízové vzájemnosti pro všechny státní příslušníky EU nejlépe dosáhnout prostřednictvím průběžné diplomatické spolupráce s USA a v úzké koordinaci s dotčenými členskými státy. USA jsou i nadále pevně odhodlány se takto průběžně angažovat, zejména v rámci dvoustranných kontaktů na vysoké úrovni a specializovaných třístranných jednání, s cílem dosáhnout vzájemně prospěšných cílů.

Je třeba poznamenat, že dotčené členské státy souhlasí s tím, že budou pokračovat v dialogu s cílem dosáhnout výsledků prostřednictvím konstruktivní spolupráce s USA, a že žádný z nich nekontaktoval Komisi ohledně přijetí aktu v přenesené pravomoci, kterým by se dočasně pozastavilo osvobození státních příslušníků USA od vízové povinnosti.

V této souvislosti se Komise domnívá, že přijetí aktu v přenesené pravomoci, kterým by se dočasně pozastavilo osvobození státních příslušníků USA od vízové povinnosti, by bylo v tomto okamžiku kontraproduktivní a nesloužilo by k dosažení cíle bezvízového styku s USA pro všechny občany EU. Rovněž by to mělo negativní dopad na vnější vztahy EU s klíčovým strategickým partnerem v době obecně pozitivního vývoje v řadě odvětví s USA.

V roce 2022 bude dosažený pokrok dále posouzen na jednání vyšších úředníků EU a USA v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, po němž bude následovat jednání ministrů spravedlnosti a vnitřních věcí EU a USA.

Závazkem a prioritou Komise i nadále zůstává dosažení úplné vízové vzájemnosti pro všechny členské státy. Komise bude pokračovat ve spolupráci s USA a dotčenými členskými státy, jejímž cílem je úplná vízová vzájemnost.

Za tímto účelem bude Komise na tom, aby bylo dosaženo úplné vízové vzájemnosti, i nadále úzce spolupracovat s Evropským parlamentem a Radou a bude je informovat o dalším vývoji. Komise bude i nadále pravidelně podávat zprávy o dalším vývoji.

(1)    COM(2020) 851 final ze dne 22. prosince 2020.

(2)    COM(2016) 221 final ze dne 12. dubna 2016.

(3)    Situace neuplatňování vzájemnosti s Kanadou, Austrálií, Brunejí a Japonskem byly všechny vyřešeny dosažením úplné vzájemnosti v oblasti bezvízového styku.

(4)    COM(2016) 481 final ze dne 12. července 2016.

(5)    COM(2016) 816 final ze dne 21. prosince 2016.

(6)    COM(2017) 227 final ze dne 2. května 2017. Toto sdělení vymezilo postoj Komise v návaznosti na usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. března 2017 o povinnostech Komise v oblasti vízové vzájemnosti a podalo zprávu o dosaženém pokroku.

(7)    COM(2017) 813 final ze dne 20. prosince 2017.

(8)    COM(2018) 855 final ze dne 19. prosince 2018.

(9)    COM(2020) 119 final ze dne 23. března 2020.

(10)    COM(2020) 851 final ze dne 22. prosince 2020.

(11)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1806 ze dne 14. listopadu 2018, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (kodifikované znění) (Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 39).

(12)      Věc C-137/21.

(13)    Konala se tato jednání: s chorvatským ministrem vnitra Davorem Božinovićem dne 18. února 2021; s bulharským ministrem vnitra Christem Terzijským dne 26. února 2021 a s bulharskou ministryní zahraničních věcí Ekaterinou Zacharievovou dne 1. března 2021; s rumunským ministrem zahraničních věcí Bogdanem Aurescem dne 26. února 2021; s kyperským ministrem vnitra Nicosem Nourisem dne 1. března 2021.

(14)    Odkaz na prohlášení ze summitu: https://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2021/06/15/eu-us-summit-statement-towards-a-renewed-transatlantic-partnership/

(15)    Odkaz na společné prohlášení: https://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2021/06/22/joint-eu-us-statement-following-the-eu-us-justice-and-home-affairs-ministerial-meeting/

(16)    Míry zamítnutých žádostí zveřejněné orgány USA jsou k dispozici zde: https://travel.state.gov/content/dam/visas/Statistics/Non-Immigrant-Statistics/RefusalRates/FY20.pdf

(17)    Věc C-137/21.

(18)      P9_TA(2020)0283.