EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 13.10.2021

COM(2021) 628 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Přezkum uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů

Obsah

1.Úvod

2.Provádění nařízení o IND

2.1.Článek 4. Seznam IND s významným dopadem na Unii

2.2.Omezení a výjimky (články 7, 8, 9, 31 a 32)

2.3.Článek 11. IND s významným dopadem na určitý region a druhy v Unii původní

2.4.Článek 12. IND s významným dopadem na členský stát

2.5.Článek 13. Akční plány zaměřené na způsoby šíření IND

2.6.Článek 14. Systém dohledu

2.7.Článek 15. Úřední kontroly

2.8.Články 16 a 17. Oznámení o včasném zajištění a rychlá eradikace v rané fázi invaze

2.9.Článek 19. Regulační opatření

2.10.Článek 25. Systém informační podpory

2.11.Zvyšování informovanosti

2.12.Náklady na provádění, přínosy a financování

2.13.Problémy s prováděním

3.Závěr

1.Úvod

Invazní nepůvodní druhy (IND) jsou živočichové a rostliny, kteří byli v důsledku zásahu člověka zavlečeni anebo úmyslně vysazeni do volné přírody, kde se normálně nevyskytují, a kteří do svého nového životního prostředí přinášejí závažné negativní důsledky.

Invazní nepůvodní druhy jsou jednou z pěti hlavních příčin úbytku biologické rozmanitosti v Evropě i ve světě 1 . Mohou mít rovněž významný nepříznivý dopad na lidské zdraví a hospodářství. Nařízení (EU) č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů (nařízení o IND) vstoupilo v platnost dne 1. ledna 2015. Jeho cílem je: i) předcházet, minimalizovat a zmírňovat nepříznivé dopady na biologickou rozmanitost a ekosystémové služby a ii) omezit sociální a hospodářskou škodu.

Přijetí nařízení o IND představovalo zásadní krok, pokud jde o rozvoj politiky EU v oblasti biologické rozmanitosti. Přijetím tohoto nařízení bylo splněno: i) opatření 16 cíle 5 strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 2 a ii) cíl z Aiči č. 9 strategického plánu pro biologickou rozmanitost na období 2011–2020 v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti 3 .

Tato zpráva přezkoumává uplatňování nařízení o IND v souladu s požadavky čl. 24 odst. 3. Opírá se především o oznámení předložená členskými státy 4 , která se vztahují na období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2018. Tato zpráva se zabývá i obdobími následujícími po uvedeném období v případě oblastí, pro něž jsou k dispozici aktuálnější informace. Informace obsažené v této zprávě byly rovněž čerpány z veřejných konzultací uskutečněných v roce 2021. 

Analýza v této zprávě je omezena krátkou dobou uplatňování nařízení. Ačkoli nařízení o IND vstoupilo v platnost v lednu 2015, většina jeho ustanovení nabyla účinnosti až v srpnu 2016, kdy vstoupil v platnost první unijní seznam.

Kromě toho klíčové povinnosti pro členské státy (například zřízení systému dohledu a zavedení regulačních opatření pro značně rozšířené invazní nepůvodní druhy s významným dopadem na Unii) se staly použitelné až v lednu 2018 (tj. 18 měsíců po přijetí prvního unijního seznamu). Mimoto povinnost členských států vypracovávat a provádět akční plány s cílem řešit prioritní způsoby nezáměrného zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii začala být uplatňována až v červenci 2019 (tj. 36 měsíců po přijetí prvního unijního seznamu).

Úplné provádění nařízení o IND bylo tudíž zahájeno až v roce 2019. Z tohoto důvodu Komise nedoplňuje tuto zprávu legislativním návrhem na změnu nařízení.

2.Provádění nařízení o IND

2.1.Článek 4. Seznam IND s významným dopadem na Unii

Seznam IND s významným dopadem na Unii (dále jen „unijní seznam“) je stěžejním prvkem nařízení o IND. Obsahuje seznam invazních nepůvodních druhů, jejichž nepříznivý dopad je považován za natolik závažný, že vyžaduje koordinovanou činnost na úrovni Unie. Na druhy uvedené na seznamu se vztahují omezení a opatření stanovená v nařízení.

Aby mohly být zařazeny na unijní seznam, musí dotčené druhy splňovat všechna kritéria stanovená v čl. 4 odst. 3 s náležitým zohledněním: i) nákladů na provádění opatření proti IND v členských státech, ii) nákladů v případě nečinnosti, iii) nákladové efektivity opatření a iv) socioekonomických aspektů (čl. 4 odst. 6). Tento proces je založen na posouzení rizik, jejichž kvalitu ověřuje vědecké fórum 5 . Unijní seznam a jeho aktualizace jsou přijímány prováděcími akty s výhradou pozitivního stanoviska Výboru pro invazní nepůvodní druhy 6 .

První unijní seznam 7 vstoupil v platnost dne 3. srpna 2016. Obsahoval 37 druhů. První 8 a druhá aktualizace 9 seznamu vstoupila v platnost dne 2. srpna 2017 a 15. srpna 2019. Na základě těchto aktualizací bylo na seznam doplněno 12 10 , respektive 17 druhů. Očekává se, že třetí aktualizace unijního seznamu proběhne do konce roku 2021. Celkový počet invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii je v současné době 66, z nichž:

·30 jsou živočišné druhy a 36 rostlinné druhy,

·41 jsou především suchozemští živočichové, 23 jsou převážně sladkovodní druhy, 1 druh žije v brakických vodách a 1 druh je mořský.

Druhy zařazené na unijní seznam mohou být z tohoto seznamu vyňaty, pokud již nesplňují jedno nebo více kritérií, avšak k této situaci zatím nikdy nedošlo. Podle čl. 4 odst. 2 musí být unijní seznam předmětem souhrnného přezkumu do srpna roku 2022, tj. 6 let po vstupu původního seznamu v platnost.

Nařízení umožnilo provést výběr druhů, které mají být zařazeny na seznam, objektivním a vědecky spolehlivým způsobem. Spolehlivé vědecké důkazy na podporu zařazovaných druhů si však vybírají svou daň v podobě delší lhůty k posouzení rizik: jeho provedení trvá nejméně 2 roky. Poté je zapotřebí minimálně další rok, než je přijato rozhodnutí ohledně toho, zda budou dotčené druhy zařazeny na seznam. Pokud nicméně členské státy vnímají nový IND jako bezprostřední hrozbu, mohou přijmout mimořádná opatření na základě článku 10 – ustanovení, které dosud nebylo využito.

Z nedávných výzkumů vyplývá 11 , že trend zvyšování počtů nově zavlečených nepůvodních druhů nenaznačuje, že by docházelo k nasycení, a většina taxonů dokonce v průběhu času vykazuje nárůst ve srovnání s prvními záznamy. Dříve či později se řada těchto nepůvodních druhů pravděpodobně stane invazní. Je proto celkem pravděpodobné, že v budoucnosti bude muset být na unijní seznam zařazeno více druhů. Některé publikace navrhly, aby za účelem splnění cílů nařízení o IND bylo na tento seznam postupně zařazeno několik stovek druhů 12 . Některé zúčastněné strany (například subjekty obchodující s nepůvodními druhy) s tímto postupem nesouhlasí a uplatňují argument, že unijní seznam již zahrnuje příliš mnoho druhů a zátěž související s prováděním nařízení je příliš velká.

V každém případě unijní seznam nemůže zahrnovat všechny možné invazní nepůvodní druhy. Důvodem je náročnost kritérií, která musí být při zahrnutí druhů na seznam splněna. Na druhou stranu nařízení o IND stanoví poměrně široká kritéria pro stanovení priorit. Kupříkladu čl. 4 odst. 6 vyžaduje, aby byly na seznam přednostně zařazeny dva typy invazních nepůvodních druhů: i) druhy, které se zatím v Unii nenacházejí nebo se nacházejí v rané fázi invaze a je velmi pravděpodobné, že jejich nepříznivý dopad bude závažný, a ii) druhy, které jsou již v Unii usídleny a jejich nepříznivé dopady jsou nejzávažnější.

Z 66 druhů zařazených na seznam jako IND se jich zatím 12 nenachází na území Unie, zatímco řada z nich je již značně rozšířena a jejich eradikace není pravděpodobná. Zahrnutí druhů, které se zatím nenacházejí v EU, má silný preventivní účinek, neboť tyto druhy nesmějí být přiváženy na území Unie. Zkušenosti však ukázaly, že důkazy nezbytné k provedení posouzení rizik pro takové druhy často chybí. V kombinaci s nejistotou ohledně dynamiky biologických společenství a dopadů změny klimatu je tak velmi náročné předvídat potenciální dopad druhu, pokud dojde k jeho zavlečení na území Unie. V důsledku toho se zařazování druhů, které se zatím nevyskytují v EU, na unijní seznam, ukázalo být složité. Unijní seznam má však i tak preventivní účinek. Všechny druhy zařazené na unijní seznam, které jsou již usídleny v EU (včetně druhů, které se již vyskytují ve většině členských států, jako je želva nádherná Trachemys scripta a bolševník velkolepý Heracleum mantegazzianum), mají potenciál se rychle šířit (viz obrázky 1–4) 13 . Předcházení takovému dalšímu šíření bylo jedním z hlavních argumentů pro jejich zahrnutí na unijní seznam.

Obrázek 1: Počet IND s významným dopadem na Unii ze 48 druhů zahrnutých ve zprávách z roku 2019, které byly každým z členských států uvedeny jako vyskytující se na jejich území. Portugalsko zprávu nepředložilo.

 Obrázek 2: Stav výskytu 48 IND s významným dopadem na Unii v jednotlivých členských státech zahrnutý ve zprávách z roku 2019. Portugalsko zprávu nepředložilo.

Symboly   značí, že: i) druh se v daném členském státě vyskytuje, ii) není známo, zda se v daném členském státě vyskytuje a iii) má se za to, že se v daném členském státě nevyskytuje.

Obrázek 3: Rozšíření druhu Trachemys scripta (na čtverec 10 x 10 km) vykázané členskými státy v roce 2019. Tento druh se rovněž vyskytuje v Řecku, Portugalsku a Rumunsku, avšak tyto členské státy neposkytly údaje o rozšíření na úrovni čtverce.

Obrázek 4: Rozšíření druhu Heracleum mantegazzianum (na čtverec 10 x 10 km) vykázané členskými státy v roce 2019.

Další problém vyvstává, když je určitý druh zařazen na unijní seznam. Pokud se IND doplněný na unijní seznam řadí mezi obchodované druhy, které se těší oblibě, je tento druh na trhu často nahrazen jinými nepůvodními druhy, které jsou potenciálně rovněž invazní. Tyto nově zavlečené druhy musí být rovněž předmětem posouzení rizik a je třeba zvážit jejich zahrnutí na unijní seznam. Tento problém se objevuje zejména v případě obchodu se zvířaty v zájmovém chovu (například nahrazení želvy nádherné Trachemys scripta jinými nepůvodními želvami) a prodeje v zahradnických obchodech (např. nahrazení vodního hyacintu Eichhornia crassipes babelkou řezanovitou Pistia stratiotes). Za účelem řešení tohoto problému některé zúčastněné strany navrhly vypracování seznamů zahrnujících povolené druhy namísto seznamu druhů podléhajících omezením. Stávající právní rámec nestanoví tento přístup na úrovni EU, avšak některé členské státy jej začlenily do svých vnitrostátních právních předpisů, zejména pro obchod se zvířaty v zájmovém chovu.

Na postup zařazování na seznam mělo vliv zohlednění nákladů a socioekonomických aspektů v souladu s čl. 4 odst. 6. Nejtypičtějším příkladem je norek americký (Neovison vison), IND s významným nepříznivým dopadem na biologickou rozmanitost. Norek americký je chován pro kožešinu na tisících farem v EU. Tento druh nebyl zařazen na seznam 14 . V případě jeho zařazení na unijní seznam by se na chov tohoto druhu pro kožešinu vztahoval postup udělení oprávnění podle článku 9 nařízení o IND. Několik členských států považovalo náklady na provádění tohoto postupu za nepřiměřené a vyslovilo se proti zařazení tohoto druhu na seznam. Je důležité uvést, že nařízení o IND stanoví alternativní řešení vedle doplnění určitého druhu na unijní seznam. Zaprvé mohou dotčené členské státy řešit problematiku takových druhů prostřednictvím vnitrostátních opatření. Zadruhé se lze těmito druhy zabývat v rámci užší regionální spolupráce (viz oddíly 2.3 a 2.4).

Specifické problémy jsou spojeny se zařazením mořských IND na seznam 15 . Jak lze vidět výše, pouze jeden z 66 IND na unijním seznamu, a to plotos proužkatý (Plotosus lineatus), je mořským druhem. Pro zařazení na první unijní seznam však připadalo v úvahu několik mořských druhů. Hlavní překážkou pro zařazení mořských druhů na seznam byla obava, že vysoká environmentální konektivita a schopnost šíření druhů v mořském prostředí činí kontrolu biologických invazí a dohled nad nimi obtížnější a nákladnější. To je obzvláště relevantní v případě druhů, které se dostávají do Středozemního moře Suezským průplavem. Navzdory těmto problémům však může dohled, včasné zjištění a rychlá eradikace mořských druhů v cílených oblastech zmírnit jejich nepříznivý dopad 16 . Pokud jde o způsoby zavlečení nebo vysazení druhu a jeho šíření, šíření a dopady IND v mořském prostředí lze výrazně omezit prostřednictvím: i) úplného provádění Úmluvy Mezinárodní námořní organizace (IMO) 17 o řízení zátěžové vody 18 a ii) posíleného provádění pokynů IMO pro biologické zanášení. Bylo proto vypracováno několik posouzení rizik pro mořské IND, která budou zohledněna v rámci příští aktualizace unijního seznamu.

2.2.Omezení a výjimky (články 7, 8, 9, 31 a 32)

Nejpřímější dopad nařízení o IND spočívá v tom, že druhy zařazené na seznam podléhají omezením, včetně zákazu obchodování (článek 7). Výjimky z většiny omezení jsou možné ve výjimečných případech: buď i) na základě systému povolení řízeného členskými státy (umožňujícího provádění činností v oblasti výzkumu nebo ochrany ex-situ podle článku 8) nebo ii) povolených Komisí (ve výjimečných případech z důvodu naléhavého veřejného zájmu podle článku 9). Další přechodné výjimky jsou možné pro vlastníky zvířat v zájmovém chovu (článek 31) a pro komerční populace (článek 32).

Dvanáct členských států oznámilo, že v období mezi vstupem prvního unijního seznamu v platnost v srpnu 2016 a prosincem 2018 vydalo celkem 100 povolení. Tato povolení se týkala 32 IND s významným dopadem na Unii. 87 povolení bylo uděleno za účelem výzkumu a 13 na ochranu ex-situ. Povolení ex-situ byla udělena zařízením, která chovají nežádoucí druhy v rámci regulačních opatření, což je činnost, která v současnosti nevyžaduje povolení.

K dnešnímu dni Komise přijala dvě rozhodnutí o oprávněních podle článku 9. Na základě těchto dvou rozhodnutí bylo dvěma členským státům uděleno oprávnění pokračovat v chovu psíků mývalovitých (Nyctereutes procyonoides) pro kožešinu.

2.3.Článek 11. IND s významným dopadem na určitý region a druhy v Unii původní

Článek 11 umožňuje členským státům určit z jejich seznamů IND s významným dopadem na členský stát (viz oddíl 2.4) druhy v Unii původní nebo nepůvodní, v jejichž případě je zapotřebí posílené regionální spolupráce. Tato spolupráce může vést k uplatnění v případě těchto druhů – a pouze v dotčeném členském státě – většiny omezení, která se vztahují na druhy zařazené na unijní seznam. Regionální spolupráce musí být zahájena z podnětu členského státu, k čemuž zatím ještě nedošlo.

Pokud jde o IND v Unii původní, vědecké fórum a další odborníci, s nimiž byly vedeny konzultace, potvrdili, že posílená regionální spolupráce by byla přínosem pro řešení problémů, jež přináší několik takových druhů. Vědecké fórum však identifikovalo překážku: nejistotu ohledně přesných hranic mezi areálem původních a nepůvodních druhů. Tyto hranice se často nacházejí v rámci území dotčených členských států: druhy mohou být původní v některých částech členského státu, ale nepůvodní v jiných částech téže země. Kromě toho znalosti o těchto hranicích se ve světle nejnovějšího výzkumu často vyvíjí. Vzhledem k takovým situacím je obzvláště obtížné vysvětlit širší veřejnosti, že je zapotřebí přijmout opatření za účelem řízení těchto druhů.

Některé zúčastněné strany navrhly, aby byl použit článek 11 za účelem regulace druhů na regionální úrovni, u nichž je vysoce nepravděpodobné, že by se usídlily ve velké části území Unie 19 , namísto zařazení takových druhů na unijní seznam. Tento přístup by byl obzvláště užitečný u druhů obzvláště zajímavých z obchodního hlediska. Kupříkladu okrasné rostliny, které mohou mít vážný dopad ve středomořské biogeografické oblasti, by mohly podléhat regulaci pouze v této oblasti, zatímco v severní Evropě by obchodování s nimi pokračovalo, neboť není pravděpodobné, že by zde mělo výrazný dopad. Příslušná jednání ve Výboru pro invazní nepůvodní druhy svědčí o tom, že se členské státy pro takové řešení nerozhodly z těchto tří důvodů:

·nařízení o IND výslovně umožňuje zařazení těchto druhů na unijní seznam 20 ,

·zařazení na unijní seznam je považováno za účinnější opatření, zejména vzhledem k výslednému zákazu obchodování v celé Unii,

·Je obtížné prosazovat omezení obchodu pouze v některých částech EU.

2.4.Článek 12. IND s významným dopadem na členský stát

Článek 12 umožňuje členským státům sestavit vnitrostátní seznam IND s významným dopadem na členský stát. Do 31. března 2021 takový seznam přijalo 10 členských států 21 . Počet taxonů na těchto seznamech se pohybuje od 13 po více než 200. Některé seznamy zahrnují celé taxonomické skupiny (rody a čeledi). Druhy a taxonomické skupiny zařazené na seznam podléhají na vnitrostátní úrovni podobným omezením, jako jsou omezení, která se použijí na úrovni EU na IND s významným dopadem na Unii. Některé druhy byly zařazeny na seznam několika zeměmi. Tyto druhy představují priority, které jsou pro tyto země společné. Až na několik výjimek však tyto kroky nevedly ke koordinovanému postupu. 

2.5.Článek 13. Akční plány zaměřené na způsoby šíření IND

Článek 13 ukládá členským státům, aby do 18 měsíců od přijetí nebo aktualizace unijního seznamu určily způsoby šíření (tj. trasy a mechanismy), které přednostně vyžadují přijetí opatření při nezáměrném zavlečení či vysazení a šíření IND s významným dopadem na Unii. Článek 13 rovněž vyžaduje, aby členské státy prováděly akční plány s cílem řešit problematiku prioritních způsobů šíření do 3 let od přijetí nebo aktualizace unijního seznamu.

Většina členských států určila prioritní způsoby šíření, které jsou pro ně relevantní. V souladu s nařízením o IND bylo stanovení priorit založeno na odhadech objemu druhů vstupujících do Unie dotčeným způsobem a jejich potenciálním dopadu. Členské státy uplatnily různé metodiky, od zcela jednoduchých vzorců po složité.

Určené prioritní způsoby šíření se mezi jednotlivými členskými státy značně liší; mezi priority bylo zařazeno 36 různých způsobů šíření. Většina členských států nicméně uvedla dva způsoby šíření jako prioritní: „Únik z uzavřeného zařízení: únik druhů v zájmových chovech, v akváriích a teráriích“ a „Únik z uzavřeného zařízení: zahradnictví“ (viz tabulka 1).

Některé členské státy zahrnuly do svých analýz další IND, které nejsou uvedeny na unijním seznamu, s cílem vypracovat komplexnější akční plány. Tato iniciativa svědčí o tom, že stávající unijní seznam je považován za příliš omezený pro účely stanovení prioritních způsobů šíření v jeho rámci. Problematiku některých způsobů šíření nelze řešit podle článku 13, pokud se na unijní seznam nezahrnou relevantní druhy. Pokud například nebudou na unijní seznam zahrnuty některé druhy zavlečené a šířené zátěžovou vodou, nelze zahájit opatření za účelem řešení problematiky tohoto způsobu šíření podle nařízení o IND.

Navzdory pokroku v oblasti určování prioritních způsobů šíření provádění článku 13 ve většině členských států zaostává. Do 31. března 2021 vypracovalo a sdělilo Komisi svůj akční plán či plány zaměřené na způsoby šíření pouze 10 22 členských států. V červnu 2021 zahájila Komise postupy proti 18 členským státům, které nevypracovaly akční plán či plány.

Tabulka 1: Kategorizace způsobů šíření použitých v oznámeních, počet členských států, které určily každý způsob šíření jako prioritu, a počet IND s významným dopadem na Unii určených jako relevantní pro každý ze způsobů šíření.

2.6.Článek 14. Systém dohledu 

Článek 14 ukládá členským státům, aby vytvořily systém dohledu, který shromažďuje a zaznamenává údaje o výskytu IND s významným dopadem na Unii v životním prostředí.

Do 31. března 2021 zřídilo 24 členských států tento systém, který v mnoha ohledech vychází ze stávajících systémů, včetně systémů odvozených z jiných právních předpisů EU. Nový systém dohledu byl vytvořen jen v několika málo případech. Systémy několika členských států jsou spojeny s vědeckou činností občanů a několik systémů je téměř výhradně založeno na vědecké činnosti občanů. Některé členské státy rovněž do systému zahrnují informace poskytované zúčastněnými stranami (zemědělci, lesníky, lovci, rybáři, nevládními organizacemi na ochranu přírody atd.). V červnu 2021 Komise zahájila postupy proti třem členským státům, které nevytvořily systém dohledu.

Byly zjištěny některé nedostatky a nesrovnalosti v oznámeném rozšíření IND s významným dopadem na Unii. Zprávy vykazovaly výrazné rozdíly v počtu druhů zaznamenaných v příhraničních regionech sousedními členskými státy (viz obrázek 5). Z toho vyplývá, že: i) skutečné rozšíření některých IND s výrazným dopadem na Unii stále není zcela známo a ii) v systémech dohledu nebyly alespoň do konce roku 2018, kdy byly tyto záznamy shromážděny, odpovídajícím způsobem zahrnuty všechny IND s významným dopadem na Unii nebo všechna území států.

Obrázek 5: Počet IND s významným dopadem na Unii ze 48 druhů zahrnutých ve zprávách z roku 2019 na čtverec 10 x 10 km.

2.7.Článek 15. Úřední kontroly 

Článek 15 ukládá členským státům, aby do 2. ledna 2016 zavedly plně funkční struktury pro provádění úředních kontrol nezbytných k prevenci záměrného zavlékání IND s významným dopadem na Unii do Unie či jejich vysazování v Unii.

Do 31. března 2021 takové struktury zavedlo 25 členských států. Tyto struktury zahrnují celní a / nebo fytosanitární / veterinární služby. Členské státy oznámily pouze několik případů zachycení IND po provedení úředních kontrol na hranicích.

Úplnost úředních kontrolních struktur se mezi jednotlivými členskými státy liší. Zahrnutí unijního seznamu do systémů TARIC 23 a TRACES 24 usnadnilo kontroly dokumentů. Nicméně se zdá, že příslušné analýzy rizik a fyzické kontroly provádí pouze několik členských států. Řada členských států bude muset lépe vyjasnit rozdělení odpovědnosti mezi různými zúčastněnými orgány, mimo jiné v rámci spolupráce, výměny informací a programů odborného vzdělávání. V červnu 2021 Komise zahájila postupy proti dvěma členským státům, které neprovedly článek 15.

2.8.Články 16 a 17. Oznámení o včasném zajištění a rychlá eradikace v rané fázi invaze

Podle článku 16 musejí členské státy oznámit Komisi výskyt IND s významným dopadem na Unii, o jehož výskytu se dříve nevědělo, nebo opětovný výskyt IND s významným dopadem na Unii poté, co bylo oznámeno, že byl tento druh eradikován. Podle článku 17 tyto členské státy musí: i) přijmout rychlá eradikační opatření; ii) informují o tom Komisi a iii) ostatní členské státy.

Od přijetí prvního unijního seznamu v červenci 2016 do 31. března 2021 informovalo Komisi 19 členských států (včetně Spojeného království, než vystoupilo z EU) prostřednictvím zvláštního systému hlášení 25 o 135 případech včasného zajištění, které se týkaly 34 z 66 IND s významným dopadem na Unii. U 57 z těchto případů oznámení potvrdila rychlou eradikaci; ve 42 případech probíhala eradikační opatření; v 5 případech zatím nebylo rozhodnuto o tom, jaká opatření budou přijata a v 1 případě se členský stát rozhodl uplatnit regulační opatření v souladu s článkem 18 (výjimky z povinnosti rychlé eradikace). U 30 případů členské státy měly za to, že rychlé eradikace nebylo dosaženo. Druh, pro nějž bylo předloženo nejvíce oznámení o včasném zajištění – celkem 43 –, je sršeň asijská (Vespa velutina nigrithorax).

Obrázek 6: Oznámení o včasném zajištění pro jednotlivé IND s významným dopadem na Unii za období od července 2016 do března 2021 Uvedené počty zahrnují vícenásobná oznámení pro tentýž druh na členský stát.

2.9.Článek 19. Regulační opatření    

Článek 19 ukládá členským státům, aby uplatňovaly účinná regulační opatření pro IND s významným dopadem na Unii, které jsou na jejich území značně rozšířeny. Cílem takových opatření musí být eradikace, kontrola populace nebo izolace IND.

23 členských států oznámilo, že uplatnily regulační opatření pro IND s významným dopadem na Unii, které se nacházejí na jejich území, mezi červencem 2016 a prosincem 2018. Tyto státy oznámily, že v tomto období uplatnily 634 různých regulačních opatření vztahujících se na 41 ze 43 IND zařazených na unijní seznam a nacházejících se v Unii. Některé členské státy vypracovaly opatření pro každou specifickou populaci druhů vyskytující se na jejich území, zatímco jiné přijaly opatření pro celou populaci na jejich území.

Podle zpráv 6 % regulačních opatření vedlo k eradikaci; 21 % vedlo ke snížení cílové populace; 14 % nevedlo k žádné změně u cílové populace; 17 % mělo za následek zvýšení cílové populace navzdory regulačním opatřením a 42 % vedlo k nejistým výsledkům. Zprávy rovněž svědčí o významném úsilí o porozumění a zmírnění dopadů regulačních opatření na necílové druhy.

2.10.Článek 25. Systém informační podpory

Systém informační podpory zřízený Komisí na podporu provádění nařízení o IND zahrnuje:

·Evropskou síť pro informace o nepůvodních druzích 26 , která umožňuje snadný přístup k vědeckým informacím a prostorovým datům týkajícím se zhruba 14 000 nepůvodních druhů vyskytujících se v Evropě,

·Evropský systém hlášení nepůvodních druhů 27 , který umožňuje členským státům uvědomit Komisi a informovat ostatní členské státy o včasných zajištěních IND s významným dopadem na Unii a rychlých eradikačních opatřeních přijatých pro tyto IND.

2.11.Zvyšování informovanosti

Většina členských států vyvinula úsilí k informování veřejnosti o dopadu IND a nezbytnosti řešení této problematiky, zejména prostřednictvím vytváření nebo zdokonalování specializovaných internetových stránek. Členské státy rovněž zorganizovaly kampaně na zvyšování povědomí pro širokou veřejnost nebo specifické vrstvy veřejnosti (zúčastněné strany, mládež, školy atd.) s využitím různých prostředků (články v novinách a časopisech, tiskové zprávy, zpravodaje, rozhlasové a televizní programy, muzejní expozice, konference, veřejné průzkumy, aplikace mobilních telefonů zaměřené na vědeckou činnost občanů a podpora kodexu chování). V řadě členských států byla veřejnost rovněž informována nevládními organizacemi, soukromým sektorem, vzdělávacími institucemi a dalšími sdruženími, které jsou dotčeny IND nebo se zabývají touto problematikou.

Komise zvyšuje povědomí o IND prostřednictvím specializovaných internetových stránek 28 (platforma EASIN zahrnující šíření vědeckých informací, elektronické vzdělávání a obsah pro sociální média) a aplikace pro chytré telefony „Invazní nepůvodní druhy v Evropě“ zaměřené na vědeckou činnost občanů 29 . Cílem probíhajících projektů je: i) zlepšit porozumění a komunikaci mezi klíčovými odvětvími a příslušnými orgány, které se zabývají problematikou IND 30 a ii) podpořit řízení IND z řad obratlovců člověkem 31 . Komise rovněž vypracovala materiály s cílem pomoci členským státům provádět nařízení o IND (např. pokyny na podporu určování IND s významným dopadem na Unii v rámci úředních kontrol nebo systémů dohledu a pokyny pro výklad kategorií způsobů, jimiž jsou nepůvodní druhy zavlékány či vysazovány, jak jsou definovány v Úmluvě o biologické rozmanitosti).

2.12.Náklady na provádění, přínosy a financování

19 členských států poskytlo odhad nákladů vynaložených na plnění požadavků nařízení o IND v období 2015–2018. Tyto náklady se pohybují od 17 000 EUR do 40 milionů EUR na členský stát. Celkové odhadované náklady ve všech členských státech za dané čtyřleté období činí zhruba 75 milionů EUR. Většina odhadů zahrnuje regulační opatření a opatření na zvyšování povědomí, některé odhady však rovněž zahrnují náklady na zaměstnance a další náklady. Vzhledem k tomu, že tyto odhady nezahrnují tytéž kategorie nákladů a mají různá omezení, srovnání nejsou smysluplná.

Většina členských států měla za to, že oznámené náklady jsou podhodnoceny oproti nákladům, které byly skutečně vynaloženy. Členské státy většinou nebyly schopny kvantifikovat celkové náklady, neboť prováděcí činnosti vykonávají veřejné orgány v rámci své stávající činnosti nebo kapacit (např. v případě úředních kontrol a systémů dohledu). Kromě toho jsou některé činnosti prováděny mnoha různými aktéry na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, což ztěžuje shromáždění všech nákladů. Regulační opatření jsou často součástí činností, které jdou nad rámec IND uvedených na unijním seznamu a řeší problematiku IND nebo ochrany přírody obecně, což činí určování nákladů spojených výhradně s prováděním nařízení o IND velmi obtížné.

Náklady rovněž vznikají hospodářským odvětvím, která musí přizpůsobit své činnosti (například obchodníci se zvířaty v zájmovém chovu a v oblasti zahradnictví, kteří musí ukončit obchodování s IND s významným dopadem na Unii, a zoologické zahrady, které musí přijmout opatření k zajištění toho, aby jedinci těchto druhů neunikli a nerozmnožovali se).

Provést odhad přínosů je obtížné, alespoň pokud jde o peněžní vyjádření. Mezi přínosy patří zamezení nepříznivých dopadů na biologickou rozmanitost, lidské zdraví (například poleptání kůže způsobené bolševníkem velkolepým Heracleum mantegazzianum) a hospodářství (např. poškození infrastruktury) tím, že se zabrání novému zavlékání či vysazování IND, a prostřednictvím regulace stávajících populací IND s významným dopadem na Unii. Nedávné studie 32 potvrzují předpoklad uvedený v posouzení dopadu pro nařízení o IND 33 , že náklady na řešení problematiky IND co nejdříve jsou výrazně převáženy náklady v případě nečinnosti nebo v případě přijetí opatření s výrazným zpožděním. Je tomu tak proto, že náklady na škody a náklady na regulaci mají tendenci se během času výrazně navyšovat.

Ačkoli byl ohlášen jistý úspěch, pokud jde o eradikaci nebo izolaci IND s významným dopadem na Unii (viz oddíly 2.8 a 2.9 výše), je předčasné hodnotit celkový dopad nařízení o IND v tomto ohledu. Výchozí informace o rozšíření druhů zařazených na unijní seznam, které se vztahují k době, kdy byl tento seznam přijat, byly vytvořeny v roce 2013 34 . První informace o rozšíření oznámené členskými státy odpovídají nejlepším dostupným poznatkům k datu co nejblíže 31. prosinci 2018. Povinnosti týkající se regulace však byly uplatňovány až od února 2018, respektive od února 2019 pro první unijní seznam a jeho první aktualizaci. Jak se dalo předvídat, srovnání mezi výchozími a oznámenými informacemi o rozšíření IND neodhalilo žádné významné změny 35 . Smysluplnější srovnání může být provedeno na základě druhého oznámení o rozšíření, které má být předloženo v roce 2025. Dalším úspěšným opatřením by bylo významné snížení tlaku vyvíjeného IND na chráněné druhy a stanoviště. Tyto trendy jsou však velmi pomalé a neočekává se, že by mohly být měřeny před rokem 2030.

Členské státy oznámily, že přijatá opatření byla financována jak z vnitrostátních / místních zdrojů, tak z finančních prostředků Unie, zejména prostřednictvím programu LIFE a Fondu soudržnosti EU. Řada členských států – především ty, které jsou nejvíce závislé na financování z EU – uvedla nedostatek finančních zdrojů jako jeden z hlavních důvodů zpoždění při provádění některých ustanovení.

2.13.Problémy s prováděním

V rámci tohoto přezkumu byly zjištěny některé problémy a určeny oblasti, v nichž je třeba dosáhnout zlepšení, jak je uvedeno níže.

·Stále nebylo zajištěno úplné provedení nařízení o IND, neboť většina členských států dosud neprovedla akční plány zaměřené na řešení prioritních způsobů šíření. Kromě toho existuje prostor pro zlepšení, pokud jde o komplexnost pokrytí systémů dohledu a rovněž úřední kontrolní struktury v mnoha členských státech.

·Nejistota ohledně potenciálních dopadů nebo hospodářského významu některých druhů může brzdit jejich zahrnutí na unijní seznam, a omezit tak dopad nařízení o IND. Nařízení o IND nicméně zahrnuje ustanovení (mimořádná opatření a posílenou regionální spolupráci), která mohou řešit problematiku druhů představujících bezprostřední riziko a druhů majících hospodářský význam. Členské státy však tato ustanovení nevyužily, ač nařízení o IND nepřiznává Komisi právo na zahájení jejich uplatňování.

·Existuje prostor pro větší koordinaci mezi členskými státy, neboť: i) seznamy IND s významným dopadem na národní úrovni obsahují některé společné druhy, ii) priority v oblasti regulačních opatření a vyvíjeného úsilí se mezi sousedními zeměmi liší a iii) členské státy určily velmi rozdílné priority, pokud jde způsoby šíření.

·Ze skutečnosti, že unijní seznam je seznamem priorit, na nějž lze nové druhy doplnit až po shromáždění dostatečných důkazů, vyplývá, že tento seznam ze své podstaty nemůže zahrnovat všechny IND.

·Nedostatek finančních zdrojů pro řešení problematiky IND stále představuje překážku pro mnoho členských států. Je proto i nadále důležité financování Unií, které doplňuje vnitrostátní financování a je realizováno z různých zdrojů (např. Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond pro IND v mořském prostředí; program Horizont Evropa pro provádění relevantního výzkumu; společná zemědělská politika pro regulaci příslušných IND atd.), s cílem zajistit úplné a účinné provádění nařízení.

·Nedostatečná správní kapacita, zejména na místní a regionální úrovni, představuje další významný problém v několika členských státech. Jedná se například o nedostatky, pokud jde o schopnost zavést odpovídající systémy dohledu nebo stanovit priority zásahů a tyto zásahy provádět (včetně: i) přípravy a provádění akčních plánů, ii) řízení nezbytných veřejných konzultací a řešení střetů zájmů, pokud vyvstanou (například se skupinami zúčastněných stran, které se vyslovují proti zařazení určitého druhu na seznam nebo proti určitým regulačním opatřením)).

·Existují mezery ve znalostech, zejména pokud jde o: i) metody dokumentace nákladů a přínosů souvisejících s řešením problematiky IND, ii) dopad změny klimatu na usídlení a rozšíření IND a iii) nové metody regulace IND, zejména opatření zaměřená na řešení problematiky široké řady taxonů IND na úrovni způsobů šíření.

3.Závěr

Vzhledem k tomu, že lhůty pro provedení různých povinností stanovených nařízením o IND byly uplatňovány postupně mezi přijetím prvního unijního seznamu v červenci 2016 a červencem 2019, je předčasné vyvozovat závěry ohledně většiny aspektů nařízení o IND. Z tohoto důvodu Komise nedoplnila tuto zprávu legislativním návrhem na změnu nařízení o IND. Další informace potřebné k rozhodnutí o tom, zda je takový návrh nezbytný, budou shromážděny prostřednictvím příštích zpráv členských států, které mají být předloženy v roce 2025.

Ačkoli je provádění nařízení o IND ve více ohledech problematické, již začínají být plněny cíle v něm stanovené. Na základě prvního přezkumu byly zjištěny určité významné úspěchy, které jsou uvedeny níže.

·Nařízením o IND byl vytvořen soudržný rámec pro řešení problematiky IND na úrovni EU. Většina členských států na základě tohoto nařízení vytvořila systém dohledu a zavedla úřední kontroly pro tyto druhy. Navzdory velmi krátkému období skutečného úplného provádění dotčeného nařízení existují známky toho, že omezení (např. stažení druhů z trhu), včasné zjištění / rychlá eradikace a regulace značně rozšířených druhů jsou přínosná.

·Ustanovení o seznamu IND s významným dopadem na Unii se ukázala být účinná a umožnila pravidelné aktualizace seznamu. Počet oznámení o včasném zjištění a přijatých regulačních opatřeních svědčí o tom, že IND zařazené na seznam jsou relevantní pro většinu členských států.

·Informace o IND vyskytujících se v Evropě jsou nyní centralizované a jsou úplnější než dříve. Jsou zavedeny nové mechanismy pro podávání zpráv a varování ohledně nových pozorování.

·Nařízení o IND vedlo ke zvýšení povědomí o problému invazních nepůvodních druhů, mimo jiné v řadách široké veřejnosti.

Nařízení o IND je právní předpis přijatý v pravý čas. Očekává se, že se v důsledku plánovaného zvýšení intenzity celosvětového obchodu a cestování společně se změnou klimatu zvýší zavlékání či vysazování a usídlování IND. To může vést ke zvýšeným negativním dopadům na biologickou rozmanitost a ekosystémy, lidské zdraví a hospodářství. Důsledkem může být rovněž zvýšení souvisejících nákladů 36 . Je nutné posílit úplné provádění nařízení o IND, jakož i jiných relevantních právních předpisů a mezinárodních dohod. Tento závazek byl přijat v rámci strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 37 .

(1) Sekretariát Úmluvy o biologické rozmanitosti (2020), 5. Globální výhled pro biologickou rozmanitost.

(2)  Naše životní pojistka, náš přírodní kapitál: strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 (COM(2011) 244).

(3)   https://www.cbd.int/decision/cop/?id=12268

(4) Všechny členské státy (s odkazem na EU-28 před vystoupením Spojeného království z Unie) s výjimkou jednoho předložily zprávu s informacemi týkajícími se období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2018. Oznámené informace jsou k dispozici na internetových stránkách ias.eea.europa.eu .  

(5) Expertní skupina stanovená článkem 28 nařízení o IND.

(6) Výbor stanovený článkem 27 nařízení o IND.

(7) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1141 (Úř. věst. L 189, 14.7.2016, s. 4).

(8) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1263 (Úř. věst. L 182, 13.7.2017, s. 37).

(9) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1262 (Úř. věst. L 199, 26.7.2019, s. 1).

(10) Zahrnutí psíka mývalovitého Nyctereutes procyonoides začalo být uplatňováno od 2. února 2019. V roce 2019 tudíž členské státy uvedly 48 druhů.

(11) Viz např. Seebens H. a spol. (2017), „No saturation in the accumulation of alien species worldwide“, Nature Communications 8:14435. doi.org/10.1038/ncomms14435.

(12)  Viz Carboneras C. a kol. (2017) „A prioritised list of invasive alien species to assist the effective implementation of EU legislation“, Journal of Applied Ecology 2017, 1–9. https://doi.org/10.1111/1365-2664.12997 ; a Nentwig W. a kol. (2018) „More than “100 worst” alien species in Europe“, Biological Invasions (2018) 20:1611-1621. https://doi.org/10.1007/s10530-017-1651-6 . Několik druhů navržených pro zařazení na unijní seznam však nespadá do oblasti působnosti nařízení o IND a ve většině případů jsou tyto druhy řízeny za pomoci jiných nástrojů, zejména právních předpisů EU týkajících se zdraví rostlin.

(13) To rovněž prokázalo podpůrné posouzení rizik.

(14) To bylo kritizováno několika zúčastněnými stranami. Viz například zpětná vazba veřejnosti k návrhu na druhou aktualizaci unijního seznamu: https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/2124-Update-of-the-list-of-Invasive-Alien-Species-of-Union-concern .

(15) Viz Kleitou P. a kol. (2021) „The Case of Lionfish (Pterois miles) in the Mediterranean Sea Demonstrates Limitations in EU Legislation to Address Marine Biological Invasions“, Journal of Marine Sci. Engineering 2021, 9, 325. https://doi.org/10.3390/jmse9030325 .

(16) Viz Giakoumi S. a kol. (2019) „Management priorities for marine invasive species“, Science of the Total Environment, 688 (2019) 976-982. https://doi.org/10.1016/j.scitotenv.2019.06.282.

(17) IMO: Mezinárodní námořní organizace je specializovanou agenturou OSN s odpovědností za bezpečnost a zabezpečení lodní dopravy a prevenci znečišťování ovzduší a moře z lodí.

(18) Tato úmluva vstoupila v platnost dne 8. září 2017, přičemž lhůta pro splnění stanovených požadavků je pro všechna plavidla 8. září 2024.

(19) Viz například zpětná vazba veřejnosti k návrhu na druhou aktualizaci unijního seznamu: https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/2124-Update-of-the-list-of-Invasive-Alien-Species-of-Union-concern .

(20) Čl. 4 odst. 3 písm. b) a 10. bod odůvodnění nařízení o IND.

(21) Oblast, která je předmětem posouzení, je území Unie, s výjimkou nejvzdálenějších regionů. Článek 6 nařízení o IND stanoví zvláštní ustanovení týkající se nejvzdálenějších regionů, která vyžadují, aby členské státy s nejvzdálenějšími regiony přijaly seznam invazních nepůvodních druhů, které mají na každý z nich významný dopad.

(22) Včetně Spojeného království před jeho vystoupením z EU.

(23) Integrovaný sazebník Evropské unie.

(24) Obchodní řídící a expertní systém.

(25) NOTSYS: https://easin.jrc.ec.europa.eu/notsys/ .  

(26) EASIN: https://easin.jrc.ec.europa.eu/easin .  

(27) NOTSYS : https://easin.jrc.ec.europa.eu/notsys .

(28)   https://ec.europa.eu/environment/nature/invasivealien/index_en.htm  

(29)

  https://easin.jrc.ec.europa.eu/easin/CitizenScience/BecomeACitizen

(30)   https://www.adelphi.de/en/project/invasive-alien-species-improving-understanding-and-communication  

(31)   https://www.iucn.org/regions/europe/our-work/biodiversity-conservation/invasive-alien-species/humane-management-vertebrate-ias  

(32) Viz Cuthbert R.N. a kol. „Global economics of aquatic invasive alien species“ Science of the Total Environment 775 (2021) 145238. https://doi.org/10.1016/j.scitotenv.2021.145238 ; Ahmed D.A. a kol. „Managing biological invasions: the cost of inaction“, Biological invasions (2021) V přezkumu. DOI: 10.21203/rs.3.rs-300416/v1.

(33) Pracovní dokument útvarů Komise SWD (2013) 321 final.

(34)   https://easin.jrc.ec.europa.eu/easin/Documentation/Baseline .  

(35)   https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC123170 .  

(36) Viz např. Diagne C. a kol. (2021), „High and rising economic costs of biological invasions worldwide“, Nature. https://doi.org/10.1038/s41586-021-03405-6 .

(37) COM(2020)380.