EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 8.6.2021

COM(2021) 301 final

ZPRÁVA KOMISE

EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A ÚČETNÍMU DVORU

















Výroční zpráva o řízení a výkonnosti rozpočtu EU – Rozpočtový rok 2020

Výroční  
zpráva  
o řízení  
a výkonnosti  
rozpočtu EU

Svazek I

Úvod

Výroční zpráva o řízení a výkonnosti rozpočtu EU za rozpočtový rok 2020 a její přílohy jsou hlavním příspěvkem Komise ke každoročnímu procesu rozpočtového absolutoria, (0F 1 ), jehož prostřednictvím Evropský parlament a Rada kontrolují plnění rozpočtu EU. Plní tím povinnosti, které Komise má podle Smlouvy o fungování EU (1F 2 ) a finančního nařízení (2F 3 ).

Provádění rozpočtu EU je sdílenou odpovědností. Komise spolupracuje s členskými státy a s ostatními partnery a organizacemi.

Zpráva se skládá ze tří svazků:

·Svazek I obsahuje klíčové skutečnosti a výsledky řízení rozpočtu za rok 2020.

·Svazek II předkládá ucelenější obraz provádění rozpočtu EU. Příloha 1 podává obecný přehled o výkonnosti rozpočtu EU v roce 2020. Příloha 2 podává obecný přehled o vnitřní kontrole a finančním řízení.

·Svazek III obsahuje technické přílohy, které tuto zprávu podporují. Zahrnuje přílohu 3, podrobné informace o výkonnosti jednotlivých programů s názvem „Přehled výkonnosti programů“.

Tato zpráva je součástí integrovaného souboru finančních zpráv a zpráv o odpovědnosti (3F 4 ), který rovněž obsahuje roční účetní závěrku (4F 5 ), dlouhodobou prognózu budoucích příchozích a odchozích toků pro příštích pět let (5F 6 ), zprávu o interních auditech (6F 7 ) a zprávu o opatřeních v návaznosti na udělení absolutoria (7F 8 ).

Výroční zpráva o řízení a výkonnosti

Rozpočet EU a reakce na pandemii COVID-19

Tváří v tvář bezprecedentním výzvám v důsledku pandemie COVID-19 se EU spolehla na svou sílu solidarity. Reagovala rychle a rozhodně, aby ochránila životy a živobytí.

Jádrem této reakce byl rozpočet EU. Komisi trvalo pouhé tři týdny od okamžiku, kdy Světová zdravotnická organizace dne 11. března 2020 označila propuknutí nákazy COVID-19 za pandemii, než předložila návrhy na koordinovanou a komplexní reakci prostřednictvím rozpočtu EU. Jednalo se o rychlou a pružnou mobilizaci financování s cílem řešit nejnaléhavější potřeby, aniž by došlo ke kompromisům při uplatňování nejvyšších standardů finančního řízení. Tato reakce zahrnovala následující opatření (další podrobnosti viz příloha 1):

·Investiční iniciativy pro reakci na koronavirus v rámci politiky soudržnosti, která členským státům usnadňuje ujednání k zajištění flexibility a mobilizuje téměř 23 miliard EUR ve formě likvidity. Tyto iniciativy pomáhají bojovat proti pandemii COVID-19 prostřednictvím podpory zdravotnictví, malých podniků a pracovníků,

·opětovná aktivace nástroje pro mimořádnou podporu s rozpočtem 2,7 miliardy EUR za účelem boje proti přeshraničním mimořádným zdravotním událostem,

·415 milionů EUR v rámci dodatečného financování pro mechanismus civilní ochrany Unie / rescEU za účelem poskytnutí okamžité nápravy následků katastrof nejvíce postiženým oblastem,

·rozšíření Fondu solidarity EU za účelem pokrytí hlavních zdravotních krizí kromě přírodních katastrof a

·nový nástroj finanční pomoci – nástroj pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) – s rozpočtem až do výše 100 miliard EUR.

Evropský parlament, Rada Evropské unie a Komise spolupracovaly koordinovaně a rychle, aby tato opatření přijaly v rekordním čase, přičemž ta vstoupila v platnost koncem dubna 2020. Vysoce inovativní program SURE vstoupil v platnost dne 19. května 2020.

Financování těchto opatření vyžadovalo mobilizaci všech prostředků a flexibilitu. Celkově byl rozpočet na rok 2020 navýšen o platby ve výši 10,2 miliardy EUR, čímž byly aktivovány všechny zbývající zdroje ve víceletém finančním rámci na období 2014–2020 a přesměrováno celkem 70 miliard EUR na řešení krize COVID-19. Investiční iniciativy pro reakci na koronavirus zejména usnadnily členským státům rychlé čerpání likvidity a přesměrování financování soudržnosti, zatímco nástroj pro mimořádnou podporu umožnil Komisi koordinovat a pomáhat při zadávání zakázek nezbytných pro boj s krizí.

Proaktivní řízení rozpočtu zajistilo rychlé a účinné provádění rozpočtu na rok 2020 Bylo přijato devět opravných rozpočtů, jak navrhla Komise, více než v kterémkoli jiném roce v období 2014–2020 a často v rekordním čase. Kromě toho bylo provedeno 28 převodů rozpočtových orgánů a stovky autonomních převodů Komise. Výsledkem bylo, že rozpočet EU na rok 2020 byl téměř zcela vyčerpán, a to jak v prostředcích na závazky, tak v prostředcích na platby – což je nejlepší výsledek od roku 2014, kterého bylo dosaženo navzdory náročnému prostředí.

Boj proti krizi a otevření cesty k bezpečné vakcíně

Včasná reakce prostřednictvím rozpočtu EU se zaměřila na okamžitou nápravu následků katastrofy. EU poskytla podporu zejména ve vztahu k logistickým potřebám, jako je repatriace občanů EU, dodávka zdravotnického zboží ze zahraničí a distribuce zdravotnického zboží přes hranice EU a školení zdravotnického personálu v oblastech, jako je intenzivní péče.

·90 000 občanů EU obdrželo pomoc při návratu domů ze zahraničí,

·bylo provedeno 1 500 nákladních operací leteckou, silniční, železniční a námořní dopravou, během nichž bylo dovezeno základní zdravotnické vybavení do EU v době, kdy byla vážně omezena dostupnost nákladní dopravy,

·15 000 zdravotnických pracovníků v 750 nemocnicích absolvovalo školení v oblasti intenzivní péče a 3 500 zdravotnických pracovníků bylo vyškoleno v technikách testování na koronavirus,

·200 dezinfekčních robotů, které pomocí ultrafialového světla vydezinfikují pokoje pacientů v nemocnicích za pouhých 15 minut, bylo rozesláno do nemocnic v celé EU.

Zajištění bezpečné a účinné vakcíny bylo základním kamenem strategie Komise zaměřené na zvládnutí zdravotní krize a umožnění silného hospodářského oživení.

·Již 31. ledna 2020 byla v rámci programu Horizont 2020 zveřejněna naléhavá výzva s cílem podpořit výzkum týkající se nové nemoci.

·Do 18. června se Komise a členské státy dohodly, že očkovací látky bude jménem všech členských států pořizovat Komise. Tato dohoda, která byla první svého druhu, prokázala sílu solidarity mezi členskými státy a jejich důvěru v akceschopnost rozpočtu EU a v Komisi jakožto jeho správce. Koordinovaný přístup zajistil, aby členské státy mohly sdílet přirozené riziko investic do vývoje dosud neověřených vakcín, což umožnilo přístup k širokému portfoliu technologií a společností zabývajících se vývojem potencionálních vakcín.

·Komise s využitím 2,3 miliardy EUR v rámci nástroje pro mimořádnou podporu zajistila 2,6 miliardy dávek vakcín proti onemocnění COVID-19 pro všechny členské státy (8F 9 ). Výsledkem toho bylo, že první občané EU byli očkováni již před koncem roku 2020 poté, co Evropská agentura pro léčivé přípravky potvrdila bezpečnost a účinnost použité vakcíny. Do konce roku poskytly členské státy další příspěvky ve výši 750 milionů EUR z vnějších účelově vázaných příjmů, které byly k dispozici na nákup dalších vakcín.

Pro EU solidarita nekončí na jejích hranicích. Komise pevně zastávala svůj úmysl vakcíny zpřístupnit celosvětově. EU se ujala vedení v celosvětovém úsilí o financování funkční vakcíny a její zpřístupnění po celém světě, přičemž Komise dne 4. května 2020 uspořádala celosvětovou dárcovskou konferenci a do konce prosince 2020 shromáždila téměř 15,9 miliardy EUR, včetně příspěvku 1,4 miliardy EUR z rozpočtu EU jako součást širšího úsilí týmu Evropa (9F 10 ). S více než 2,2 miliardy EUR je tým Evropa jedním z hlavních přispěvatelů do COVAX, platformy, která vede úsilí o zajištění náležitého a spravedlivého přístupu k vakcínám COVID-19 v zemích s nízkými a středními příjmy.

Hospodářská a sociální podpora

Rychlá a ambiciózní reakce Komise zajistila, že každé euro, které bylo k dispozici, řešilo nejnaléhavější potřeby, a to následovně.

·Investiční iniciativa pro reakci na koronavirus poskytla členským státům flexibilitu přerozdělit 23,3 miliardy EUR ( 11 ) na nejnaléhavější potřeby s využitím všech dostupných peněz z evropských strukturálních a investičních fondů. Prostřednictvím tohoto opatření bylo do června 2021 přerozděleno 8,4 miliardy EUR na opatření související se zdravím, jako je nákup zdravotnických potřeb, testování a najímání dalšího zdravotnického personálu. Aby se zabránilo šíření krize a způsobeným škodám, bylo uvolněno 12,8 miliardy EUR na přímou podporu podniků a 3,9 miliardy EUR pro lidi, včetně pracovníků a zranitelných skupin ( 12 ).

·Nástroj SURE poskytl členským státům financování za výhodné sazby, aby zmírnil tlak na ekonomiku a podpořil zaměstnanost. Rozpočet činí až 100 miliard EUR a do konce roku 2020 bylo požádáno o úvěrovou podporu ve výši více než 90 miliard EUR, která byla členským státům přidělena. Bylo již vyplaceno 40 miliard EUR, většinou na podporu programů krátkodobého zaměstnání v přijímajících členských státech. Na začátku roku 2021 využilo podporu v rámci nástroje SURE 25 až 30 milionů zaměstnanců – významná část trhu práce v přijímajících členských státech, čímž došlo k odhadované úspoře ve výši 5,8 miliardy EUR na platbách úroků.

·Prostřednictvím týmu Evropa přijala EU širší perspektivu, která poskytuje podporu i za jejími hranicemi. Tým Evropa zajistil finanční podporu pro partnerské země v celkové výši více než 40 miliard EUR, a to včetně 15 miliard EUR z rozpočtu EU. Tým Evropa se zaměřuje na řešení bezprostřední zdravotní krize a humanitárních potřeb, posilování systémů partnerských zemí v oblasti zdravotnictví, vodohospodářství a sanitace a jejich kapacit v oblasti výzkumu a připravenosti, jakož i na zmírňování socioekonomických dopadů.

Reakce EU na krizi mění výzvu v příležitost. EU nejenže v roce 2020 účinně využila svůj rozpočet na rok 2020, ale také schválila svůj nový dlouhodobý rozpočet na období 2021–2027 ve výši 1 074 miliard EUR v cenách roku 2018, který byl posílen dočasným nástrojem na podporu oživení, NextGenerationEU, v hodnotě dalších 750 EUR miliard v cenách roku 2018. Tento stimulační balíček ve výši 1,8 bilionu EUR, dosud největší, jaký byl kdy financován z rozpočtu EU, poskytne potřebný rozsah a ambice s cílem pomoci napravit hospodářské a sociální škody způsobené pandemií COVID-19 a položit základy ekologičtější, digitálnější a odolnější EU.

Vysoce výkonný rozpočet jako hnací síla priorit EU

EU pokračovala v plnění svých politických priorit i během boje proti pandemii. V roce 2020, posledním roce víceletého finančního rámce na období 2014–2020, bylo dosaženo výrazného pokroku při plnění cílů programu na celé období 2014–2020. I přes zpoždění při spouštění některých programů se nyní pokrok plošně zrychluje.

Pokrok při plnění rozpočtu EU se sleduje pomocí nejmodernějších kontrolních a výkonnostních rámců. Přehled výkonnosti programů v příloze 3 obsahuje podrobné zprávy o dosaženém pokroku a o opatřeních, která byla přijata za účelem překonání problémů při jejich provádění. Informace dostupné na konci roku 2020 uvedené v přehledu výkonnosti programů ukazují, že převážná většina programů – 40 ze 61 – při dosahování svých cílů vykazuje velmi dobrý pokrok. Tyto programy odpovídají 92 % rozpočtu, pokud jde o částky v eurech.

Procento ukazatelů programu, které jsou na správné cestě.

Zdroj: Evropská komise.

Komise zajišťuje, aby všechny programy přinášely výsledky až do jejich uzavření. Hlavní programy, jako jsou evropské strukturální a investiční fondy a Nástroj pro propojení Evropy, budou zdrojem financování ještě řadu let. Společně tyto programy představují zhruba 50 % rozpočtu. A přestože byl rozpočet na rok 2020 vyčerpán v plné výši, téměř 28 % celkových plateb v rámci období 2014–2020 zůstává nevyčerpáno. To znamená, že tyto programy budou přinášet výsledky i v příštích několika letech. Komise bude spolupracovat se všemi, kdo se podílejí na plnění rozpočtu, aby zajistila, že tyto programy budou i nadále výrazně přispívat k prioritám EU (další podrobnosti jsou uvedeny v příloze 2). Úplné posouzení programů na období 2014–2020 bude možné provést až po skončení tohoto období – na základě závěrečných hodnocení.

Plnění průřezových politických cílů EU prostřednictvím rozpočtu EU

Rozpočet EU je mnohem více než součet jeho částí. Každý výdajový program je navržen tak, aby řešil konkrétní řadu výzev. Rozpočet EU je však nejsilnější, když programy spolupracují na uvolnění synergií, podněcují soukromé a veřejné financování a souvisle podporují zastřešující politické priority, které jsou ústředním bodem průřezových oblastí Komise Ursuly von der Leyenové (10F 13 ).

Cíl EU stát se klimaticky neutrální do roku 2050 jako součást Zelené dohody pro Evropu (11F 14 ) je ukázkovým příkladem. Dosažení tohoto cíle bude vyžadovat aktivaci všech dostupných prostředků, jak legislativních, tak finančních, a to napříč různými oblastmi politiky a programy, a to následovně.

·EU vynaložila 20,1 % svého rozpočtu na období 2014–2020 ve výši 216 miliard EUR na boj proti změně klimatu, čímž splnila svůj cíl investovat do této oblasti alespoň 20 % rozpočtu na období 2014–2020.

·EU vynaložila 8 % svého rozpočtu na období 2014–2020, tedy 85 miliard EUR, na iniciativy na podporu nebo ochranu biologické rozmanitosti. To je v souladu s pevným závazkem EU zastavit a zvrátit úbytek biologické rozmanitosti zakotvený v Zelené dohodě pro Evropu. Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti (12F 15 ) nastiňuje rozsah hlavních požadovaných investic, k nimž může rozpočet EU významně přispět.

Příspěvky v oblasti klimatu v období 2014 až 2020 v milionech EUR

Zdroj: Evropská komise.

·Z rozpočtu EU byly podpořeny významné investice do výroby a využívání energie – což jsou dva klíčové faktory přechodu k udržitelnějšímu hospodářství. Zejména prostřednictvím fondů soudržnosti bylo financováno více než 2 000 megawattů nového zařízení na výrobu obnovitelné energie spolu s opatřeními energetické účinnosti vedoucími k úsporám energie ve výši 1 200 gigawatthodin ročně. Z rozpočtu EU je rovněž financován projekt experimentálního reaktoru jaderné syntézy (ITER), který by mohl poskytnout přístup k potenciálně neomezenému zdroji čisté energie.

Investice do budoucnosti vyžaduje nejen ekologickou, ale také digitální transformaci. Krize způsobená onemocněním COVID-19 dále urychlila trend směrem k digitalizaci. V době omezení volného pohybu osob bylo více než kdy jindy důležité, že z rozpočtu EU byly podpořeny investice do vysokorychlostního připojení k internetu, například prostřednictvím fondů soudržnosti a Evropského fondu pro strategické investice, přičemž prostřednictvím těchto dvou programů bylo k internetu připojeno téměř 25 milionů domácností. Digitalizace je také klíčovou hnací silou inovací. S cílem posílit průmyslovou základnu EU jsou z rozpočtu EU financovány klíčové projekty, jako jsou satelitní služby (např. vesmírná lokalizační služba Galileo nebo inovativní služba Copernicus zaměřená na změnu klimatu) nebo umělá inteligence (financovaná z programu Horizont 2020).

Excelence ve výzkumu a inovacích přispívá k hospodářství, které pracuje ve prospěch lidí. Program Horizont 2020 je součástí tohoto úspěchu EU. Nobelovu cenu za chemii v roce 2020 získala absolventka programu Horizont 2020 Dr. Emmanuelle Charpentier spolu s Jennifer A. Doudnou za vývoj metody pro úpravu genomu. Dr. Charpentier je k dnešnímu dni desátou výzkumnou pracovnicí financovanou z programu Horizont 2020, která získala Nobelovu cenu.

Rozpočet EU pomáhá podporovat hodnoty EU, a to jak v EU, tak v širším měřítku. Pro program Erasmus+ byl rok 2020 rokem velkých výzev způsobených pandemií COVID-19, což vedlo k tomu, že do zahraničí vyjelo téměř o 30 % lidí méně. Program Erasmus+ nicméně přesto poskytl téměř 700 000 lidem příležitost vyzkoušet si žít jinak v rámci vysokoškolského vzdělávání, odborné přípravy a prostřednictvím různých možností výměny.

Obecněji řečeno, EU se zavázala plnit cíle udržitelného rozvoje OSN. Jsou již široce a hluboce integrovány do rozpočtu EU. V roce 2020 přispělo k alespoň jednomu ze sedmnácti cílů udržitelného rozvoje 46 výdajových programů EU, tedy 75 % z celkového počtu. Těchto 46 programů představovalo 96 % celého rozpočtu EU.

Posílený závazek k výkonnosti

Komise si je vědoma odpovědnosti spojené s navýšeným rozpočtem. Víceletý finanční rámec hraje při podpoře hospodářského oživení a transformace zásadní roli. Komise očekává a vítá související zvýšení kontroly účinnosti výdajů EU ze strany zúčastněných stran. Tato účinnost je ústředním bodem práce, kterou již Komise provedla za účelem vytvoření silného výkonnostního rámce pro rozpočet EU. Takový rámec je zásadní pro sledování plnění rozpočtu, pro směrování rozpočtu k jeho cílům, pro rychlou a účinnou reakci na nepředvídané události a pro získávání údajů a informací, které ukazují, jak rozpočet EU poskytuje občanům EU konkrétní hodnoty.

Komise přijala sdělení o výkonnostním rámci rozpočtu EU (13F 16 ). V tomto sdělení jsou vysvětleny hlavní zásady tohoto rámce, popsána nedávná zlepšení a nastíněny plány jeho dalšího vývoje během provádění víceletého finančního rámce na období 2021–2027 a dále.

Fondy EU jsou v souvislosti s krizí dobře spravovány a chráněny

Komise přikládá velký význam řádnému finančnímu řízení peněz daňových poplatníků EU. Je plně odhodlána zajistit nejvyšší standardy řízení.

I za bezprecedentních a náročných podmínek fungoval pevný řetězec jistoty a odpovědnosti. V rámci systému řízení používaného Komisí přenáší sbor komisařů každodenní operační řízení na 51 generálních ředitelů a vedoucích útvarů. To zajišťuje jasné rozdělení odpovědnosti, přesně vymezené povinnosti v oblasti řízení a spolehlivé podávání zpráv (viz podrobnosti v příloze 2, oddíle 2.1.3).

Účinná organizace umožňovala rychlou a efektivní reakci, a to navzdory okolnostem způsobeným pandemií COVID-19. Díky dobré připravenosti na krize zůstala Komise plně funkční, přičemž během pouhých několika dní přešlo na práci na dálku téměř 30 000 lidí. To umožnilo Komisi plnit vedoucí úlohu ve všech aspektech reakce na krizi, od veřejného zdraví po plán hospodářského oživení.

Včasné posouzení rizik zajistilo kontroly účinného a efektivního využívání rozpočtu EU. Před létem 2020 Komise analyzovala rizika vyplývající z pandemie COVID-19 a ujistila se, že jsou zavedena vhodná zmírňující opatření. Například audity na místě byly nahrazeny administrativními kontrolami a audity na dálku, které se ukázaly jako účinné. V průběhu roku všechny útvary sledovaly tato rizika pečlivě a v reálném čase, s podporou a dohledem orgánů Komise pro správu a řízení (příloha 2, oddíl 2.1.2).

Komise pomohla příjemcům a členským státům s plněním rozpočtu za obtížných okolností. Prodloužila lhůty pro provádění projektů nebo zpětného získávání prostředků a podpořila členské státy tím, že jim poskytla určitou flexibilitu ve způsobu, jakým provádějí a kontrolují fondy EU, aniž by snížila úroveň jistoty. Evropský úřad pro boj proti podvodům vydal útvarům cílené pokyny, které jim pomohou identifikovat a řešit nově vznikající hrozby ze strany podvodníků zneužívajících příležitosti, které nabízí pandemie COVID-19.

Opatření umožnila účinné plnění rozpočtu navzdory obtížné situaci, kterou způsobilo onemocnění COVID-19. V důsledku výše uvedených iniciativ byla zachována úroveň jistoty a doba potřebná k vyplacení příjemců zůstala podobná jako v předchozích letech. Úroveň plnění rozpočtu se navíc zvýšila na 99 % (ve srovnání s 98 % v roce 2019).

Spolehlivý rámec vnitřní kontroly na úrovni útvarů

Kontrolní rámec Komise v zkoušce obstál. Komise spoléhá na své víceleté kontrolní strategie pro předcházení chybám a slabinám, jejich odhalování a nápravu. Tyto strategie jsou rovněž rozlišeny podle rizik, tj. přizpůsobené různým způsobům řízení, zapojeným subjektům, oblastem politiky nebo mechanismům financování a jejich příslušným rizikům. Toto rozlišení kontrolních strategií je nezbytné k zajištění toho, aby kontroly zůstaly nákladově efektivní, tj. aby byla stanovena správná rovnováha mezi nízkou mírou chyb (účinností), rychlými platbami (efektivitou) a přiměřenými náklady (hospodárností). 

Byly zkontrolovány statisíce plateb a provedeny audity systému. Komise buduje svou věrohodnost zdola nahoru a na podrobné úrovni. To znamená, že Komise a členské státy, které sdílejí správu 70 % prostředků s Komisí, každý rok zkontrolují stovky tisíc plateb.

Počet kontrol a auditů prováděných Evropskou komisí v roce 2020 v zemědělství a v oblasti soudržnosti.

Zdroj: Výroční zprávy o činnosti Evropské komise.

Hlavní příčiny chyb jsou identifikovány a řešeny. Podrobná úroveň informací umožňuje Komisi jako správci fondů EU zjistit slabé stránky systému, identifikovat jejich hlavní příčiny (např. složitost pravidel) a přijmout cílená nápravná opatření. Posiluje také preventivní opatření a zajišťuje, aby se všechny získané poznatky promítly do návrhu budoucích finančních programů. 

Jsou prováděna preventivní a nápravná opatření. Na základě svých kontrol provádí Komise finanční opravy a zpětné získání prostředků. V roce 2020 umožnily kontroly provedené před platbami spolu s dalšími preventivními opatřeními úsporu 301 milionů EUR. U kontrol prováděných po platbách činily uplatněné opravy a zpětně získané částky od roku 2017 kumulativně 596 milionů EUR a 5,2 miliardy EUR.

Celková úroveň rizika v době platby nedosahuje prahové hodnoty významnosti ve výši 2 %. Komise odhaduje, že po preventivních kontrolách činí zbývající míra chyb – tj. riziko v době platby – 1,9 %, což představuje pokles ve srovnání s rokem 2019. Vzhledem k víceletému charakteru programů financování vyvíjí Komise značné úsilí o provádění kontrol po platbách a pokračování v provádění oprav až do uzavření programů. Toto úsilí se odráží v odhadu rizika při uzavření programů. To odpovídá riziku při platbě po odečtení budoucích oprav podle prognózy Komise, které se odhadují na 1 % v roce 2020 (viz příloha 2, oddíl 2.2.2).

Prognóza Komise ohledně budoucích oprav se zakládá na průměrné historické úrovni oprav. Tento průměr je upraven tak, aby byly odstraněny prvky, které již nejsou pro budoucnost relevantní, aby bylo možné provést nejlepší a nejkonzervativnější odhad.

Pro rok 2020 se riziko při uzavření odhaduje na 0,9 %. Vzhledem k tomu, že nedosahuje prahové hodnoty ve výši 2 %, kterou používá také Účetní dvůr, Komise se domnívá, že rozpočet jako celek je účinně chráněn. Výše uvedené potvrzuje stanovisko interního auditora (14F 17 ).

Riziko při platbě a při uzavření, za Evropskou komisi, za období 2014–2020.

Zdroj: Evropská komise, Výroční zpráva o řízení a výkonnosti rozpočtu EU za roky 2014–2020.

Komise určí, u kterých programů je vyšší riziko, což jí umožní soustředit svou činnost tam, kde je to nejdůležitější. Díky svému důkladnému empirickému přístupu má Komise spolehlivé důkazy, které prokazují segmentaci v rámci spravovaných fondů. Na základě rizika při platbě může Komise přesně rozdělit roční výdaje na nižší riziko při platbě (pokud je riziko nižší než 1,9 %), střední riziko při platbě (mezi 1,9 % a 2,5 %) a vyšší riziko při platbě (nad 2,5 %) (viz příloha 2, oddíl 2.2.3). Pokud jde o přírodní zdroje a soudržnost, provádí se tato analýza také na úrovni jednotlivých platebních agentur a operačních programů v členských státech. To umožňuje Komisi náležitě zaměřit své úsilí, účinně poskytovat podporu a řešit konkrétní slabiny i u politik, kt eré jsou z globálního hlediska málo rizikové, jako je společná zemědělská politika.

Kategorizace výdajů Komisí do segmentů s vyšším, středním a nízkým rizikem v procentech z celkové výše příslušných výdajů na rok 2020.

Zdroj: Výroční zprávy o činnosti Evropské komise.

Výdaje s vyšším rizikem zahrnují zejména: některé operační programy pro fondy v rámci politiky soudržnosti, které vykazují závažné nedostatky nebo mají míru chyb vyšší než 2,5 %; granty pro výzkumný program Horizont 2020; platební agentury pro přímé platby v zemědělství a tržní opatření a rozvoj venkova, které mají míru chyb vyšší než 2,5 %; a další komplexní granty (15F 18 ). Pokud úroveň rizika zůstává vysoká, je tato skutečnost transparentně oznámena prostřednictvím vydání výhrad (16F 19 ). Pro rok 2020 bylo vydáno devatenáct výhrad s celkovým finančním dopadem ve výši 1 219 milionů EUR, což představuje méně než 1 % celkových výdajů. Odpovídají výdajům označeným jako výdaje s vyšším rizikem.

Kromě provádění finančních oprav a zpětného získávání prostředků přijímá Komise opatření k řešení nedostatků vedoucích ke středním a vyšším rizikům. To zahrnuje cílená nápravná opatření, jako je zvyšování povědomí o platných pravidlech EU mezi příjemci a prováděcími partnery, kteří jsou náchylnější k chybám. Znamená to také lepší využití výsledků kontrol a auditů k přizpůsobení kontrolních strategií a jejich zaměření na výdaje, zvýšení kapacity vnitrostátních orgánů, které mají nedostatky ve svých řídících a kontrolních systémech, spolu s uplatněním získaných poznatků v budoucích programech.

Další vývoj: výhled na rok 2021 a dále

Komise je odhodlána pokračovat ve zdokonalování svých systémů řízení a kontroly. V roce 2021 bude Komise pokračovat ve svém úsilí o řešení nedostatků vedoucích k vydávání výhrad a k vyšší míře rizika, zejména u fondů soudržnosti a výzkumného programu na období 2014–2020. Vzhledem k tomu, že pandemie stále trvá, související rizika a zmírňující opatření jsou i nadále neustále sledována, což bude pokračovat tak dlouho, dokud bude krize trvat.

Nový víceletý finanční rámec na období 2021–2027 zohledňuje získané zkušenosti. Nové programy budou těžit z mnoha zjednodušujících opatření, která byla zavedena na základě zkušeností získaných z předchozích programů (v letech 2014–2020 a 2007–2013).

V roce 2021 budou zavedeny nové prvky ochrany fondů EU (viz příloha 2, oddíl 2.4), jako jsou například následující:

·Nové pokyny k předcházení střetu zájmů (17F 20 ), které mají pomoci správcům fondů EU předcházet střetu zájmů a zachovávat jednotný výklad a uplatňování pravidel u všech zúčastněných stran, spolu s prováděním nařízení o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu EU (18F 21 ), přičemž EU má vůbec poprvé k dispozici zvláštní nástroj na ochranu svého rozpočtu před porušováním zásad právního státu.

·Jednotný nástroj pro získávání údajů, který Komise zpřístupňuje členským státům, bude pro účely kontroly a auditu v rámci evropských strukturálních a investičních fondů rozšířen na společnou zemědělskou politiku a Nástroj pro oživení a odolnost. Tento nástroj umožní odhalit nesrovnalosti a podvody ve všech fondech.

·Zdokonalené postupy pro posouzení kontrolních systémů prováděcích partnerů před tím, než jim budou svěřeny finanční prostředky EU, s cílem získat jistotu, že nabízejí stejnou úroveň jistoty jako vlastní kontrolní systémy Komise.

V roce 2021 provede Komise první výplaty v rámci Nástroje pro oživení a odolnost. V roce 2020 přijala Komise bezprecedentní opatření, aby tento nástroj zřídila v rekordním čase. To zahrnovalo zavedení specializované struktury řízení a příslušných interních procesů a kontrolních strategií. Ty jsou přizpůsobeny skutečnosti, že výplaty členským státům vycházejí z plnění předem stanovených milníků a cílů. Platby proto nebudou podléhat kontrole nákladů, které členskému státu skutečně vznikly. Na rozdíl od sdíleného řízení jsou členské státy příjemci finančních prostředků EU, které se po vyplacení stanou zastupitelnými ve vnitrostátních rozpočtech. Členské státy nesou odpovědnost za zajištění provádění nástroje v souladu s pravidly EU a vnitrostátními pravidly a se zásadami řádného finančního řízení.

Komise doplní kontroly členských států. Za účelem získání jistoty bude Komise spoléhat na kontroly členských států a podle potřeby je doplní svými vlastními kontrolami. Budou použity ve třech fázích: během posuzování plánů členských států na oživení a odolnost; během posuzování žádostí členských států o platby a po provedení výplat. Kromě kontrol plnění milníků a cílů může Komise provádět kontroly založené na posouzení rizik, aby ověřila absenci závažných nesrovnalostí (tj. podvodu, korupce nebo střetu zájmů) nebo závažných porušení povinností. V případě potřeby bude Komise vymáhat přiměřené částky, pokud tak neučinily samy členské státy, nebo bude požadovat předčasné splacení půjček.

Závěr

Komise zajišťuje, aby rozpočet EU sloužil občanům. Díky zavedeným silným nástrojům a proaktivnímu řízení rozpočtu EU byla Komise schopna plnit své politické cíle a reagovat na krizi. Komise poskytla svým příjemcům, prováděcím partnerům a členským státům potřebnou míru flexibility, přičemž zajistila řádné finanční řízení a zachovala přiměřenou úroveň jistoty ohledně správy rozpočtu EU.

(1) ()    Každoroční postup udělování absolutoria je postup, kterým Evropský parlament a Rada vydávají konečné schválení ve věci plnění rozpočtu na určitý rok a činí Komisi politicky odpovědnou za plnění rozpočtu EU ( https://ec.europa.eu/info/about-european-commission/eu-budget/how-it-works/annual-lifecycle/assessment/parliaments-approval_en ).

(2) ()    Článek 318 Smlouvy o fungování EU.

(3) ()    Článek 247 odst. 1 písm. b) a e) finančního nařízení.

(4) ()    Článek 247 finančního nařízení.

(5) ()    Článek 246 finančního nařízení.

(6) ()    Článek 247 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.

(7) ()    Článek 118 odst. 8 finančního nařízení.

(8) ()    Článek 261 odst. 3 finančního nařízení.

(9) ()    Prostřednictvím předem uzavřených kupních smluv s potencionálními výrobci (AstraZeneca, BioNTech/Pfizer, CureVac, Johnson and Johnson, Moderna a Sanofi/GlaxoSmithKline) bylo dohodnuto dodání 2 miliard dávek před koncem roku 2020. Dodání dalších 0,6 miliardy dávek bylo dohodnuto v první polovině roku 2021. Komise rovněž schválila nepovinný nákup 1,8 miliardy dávek.

(10) ()    Tým Evropa je balíček opatření, který EU zavedla v dubnu 2020 s cílem podpořit partnerské země EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím dopadům. Jeho celkové finanční příspěvky dosahují téměř 38,5 miliardy EUR a kombinuje zdroje EU, jejích členských států a finančních institucí, zejména Evropské investiční banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj.

(11) ()    Kumulativní změny v programech od vytvoření iniciativ do června 2021.

(12) ()    Celková podpora pro lidi ve výši 3,9 miliardy EUR zahrnuje přímou podporu občanům ve výši 2,1 miliardy EUR ve formě přídělů, které spadají pod částku 7,4 miliardy EUR v rámci změn v programech v oblasti zdraví a pod částku 12,8 miliardy EUR v oblasti podniků. Nezapočítává se tedy dvakrát do celkové výše 23,3 miliardy EUR.

(13) ()    Viz https://ec.europa.eu/info/files/political-guidelines-new-commission_cs

(14) ()    Viz https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/european-green-deal_cs  

(15) ()    Pro Strategii v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 viz https://ec.europa.eu/environment/strategy/ biodiversity-strategy-2030_cs  

(16)

()    Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o výkonnostním rámci pro rozpočet EU v rámci VFR na období 2021–2027, COM(2021) 366, 8. června 2021.

(17) ()    Viz příloha 2, oddíl 2.3.2, „Činnost Útvaru interního auditu a celkové stanovisko“.

(18) ()    Podrobnosti viz příloha 6.

(19) ()    Ve výročních zprávách o činnosti za každý útvar Komise a ve výroční zprávě o řízení a výkonnosti za Komisi jako celek.

(20) ()    Sdělení Komise – Pokyny k zabránění střetu zájmů a jeho řešení podle finančního nařízení (C/2021/2119) (Úř. věst. C 121, 9.4.2021, s. 1).

(21) ()    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 1) ( https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=CELEX%3A32020R2092 ).

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 8.6.2021

COM(2021) 301 final

PŘÍLOHA

ZPRÁVY KOMISE

EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A ÚČETNÍMU DVORU

























Výroční zpráva o řízení a výkonnosti rozpočtu EU – Rozpočtový rok 2020

Výroční  
zpráva  
o řízení  
a výkonnosti  
rozpočtu EU

svazek II

Přílohy

Obsah

PŘÍLOHA 1 – VÝKONNOST A VÝSLEDKY    

1.1. Rozpočet EU zaměřený na výsledky

1.2.Jednotný trh, inovace a digitální oblast22

1.3. Soudržnost, odolnost a hodnoty26

1.4. Přírodní zdroje a životní prostředí33

1.5. Migrace a správa hranic38

1.6. Bezpečnost a obrana42

1.7. Sousedství a svět44

PŘÍLOHA 2 – Internal control and financial management    51

2.1. Silné nástroje pro řízení rozpočtu EU v složitém prostředí53

2.2. Nákladově efektivní kontroly při ochraně rozpočtu EU67

2.3. Záruky řízení80

2.4. Další vývoj: výhled na rok 2021 a dále85

základní pojmy    88

1.2. Jednotný trh, inovace a digitální oblast22

1.3. Soudržnost, odolnost a hodnoty26

1.4. Přírodní zdroje a životní prostředí33

1.5. Migrace a správa hranic38

1.6. Bezpečnost a obrana42

1.7. Sousedství a svět44

PŘÍLOHA 2 – Internal control and financial management    51

2.1. Silné nástroje pro řízení rozpočtu EU v složitém prostředí52

2.2. Nákladově efektivní kontroly při ochraně rozpočtu EU66

2.3. Záruky řízení79

2.4. Další vývoj: výhled na rok 2021 a dále84

základní pojmy    87

Příloha 1 –
Výkonnost
a výsledky

1.1 Rozpočet EU zaměřený na výsledky

Komise nadále přikládá nejvyšší prioritu výkonnosti výdajů EU. Je plně odhodlána zajistit, aby byl rozpočet EU plněn v souladu s nejpřísnějšími standardy finančního řízení a aby byl při plnění svých cílů co nejúčinnější.

Stejně jako v loňském roce přiložila Komise k výroční zprávě o řízení a výkonnosti „Přehled výkonnosti programů“, aby tuto prioritu zdůraznila. Dále posílila systematické posuzování výkonnosti programů jak v programových prohlášeních připojených k návrhu rozpočtu, tak v „Přehledu výkonnosti programů“.

V listopadu 2020 zveřejnil Evropský účetní dvůr novou zprávu o výkonnosti rozpočtu EU. Účetní dvůr se podrobně zabýval zprávami Komise o výkonnosti na vysoké úrovni a devíti výdajovými programy v rámci celého rozpočtu. Ve zprávě došel k závěru, že Komise má zavedeny spolehlivé postupy pro vypracování zpráv o výkonnosti, upozornil na řadu vylepšení, která byla provedena, a zároveň určil cílové oblasti pro další zlepšení.

Vzhledem k víceleté povaze programů EU lze úspěchy v této oblasti hodnotit pouze ve víceletém rámci. Tato zpráva vychází z nejnovějších známých výsledků výkonnosti. Z dostupných informací o podávání zpráv vykázaných ke konci roku 2020, které jsou uvedeny v „Přehledu výkonnosti programů“ v příloze 3, vyplývá, že většina programů dosahuje dobrého pokroku při plnění cílů, které byly stanoveny na začátku programového období. Například pokrok v rámci programu politiky soudržnosti se rychle zrychluje navzdory zpožděním, ke kterým došlo dříve v tomto období. Tam, kde se vyskytly konkrétní problémy v souvislosti s plněním konkrétních programů, „Přehled výkonnosti programů“ uvádí bližší vysvětlení, v jaké míře to ovlivnilo výkonnost a jaká opatření ke zmírnění dopadů byla přijata.

Přestože informace o sledování poskytují užitečný přehled o pokroku, konečné závěry o výkonnosti programu budou možné až na základě podrobných hodnocení po uzavření stávajících programů. Při takovém posouzení bude nutno náležitě zohlednit dopad pandemie COVID-19 a kroky, které se podnikají za účelem přesměrování a změně priorit financování EU na podporu nápravy škod způsobených krizí a na podporu oživení.

1.1.1 Rozpočet EU na rok 2020 – rozpočet procházející transformací

Rok 2020 byl pro rozpočet EU v mnoha ohledech klíčovým rokem. Byl to první celý rok Komise Ursuly von der Leyenové. Rozpočet EU na rok 2020 hrál důležitou roli při podpoře ambiciózních průřezových cílů Komise von der Leyenové. Pomohl například s přípravou ekologické a digitální transformace a s podporou solidarity a bezpečnosti nejen v rámci EU, ale také ve spolupráci s našimi mezinárodními partnery. Rok 2020 byl také rokem pandemie COVID-19, která vyžadovala rychlé a významné úpravy nezbytné pro nápravu škod způsobených krizí a oživení (viz oddíl 1.1.2 níže).

A konečně, rok 2020 byl posledním rokem víceletého finančního rámce na období 2014–2020. Nový a ambiciózní víceletý finanční rámec na období 2021–2027, společně s dočasným nástrojem na podporu oživení NextGenerationEU, byl přijat v prosinci, čímž se rozpočet EU stal základem oživení a přechodu k udržitelnější a digitálnější budoucnosti (viz oddíl 1.3 níže).

V novém dlouhodobém rozpočtu byla přezkoumána struktura rozpočtových položek s cílem zajistit větší transparentnost a úzké sladění s klíčovými politickými prioritami. Analýza výkonnosti uvedená v oddílech 1.2 až 1.7 této přílohy je strukturována podle rozpočtových okruhů nově stanovených ve finančním rámci na období 2021–2027.

Udržitelný růst: přírodní zdroje 59 956 EURHospodářská, sociální a územní soudržnost 58 646 EURKonkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost 25 273 EURGlobální Evropa 11 350 EURBezpečnost a občanství 7 152 EURSpráva 6 046 EURCelkem 169 659 EURUdržitelný růst: přírodní zdroje 59 956 EURHospodářská, sociální a územní soudržnost 58 646 EURKonkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost 25 273 EURGlobální Evropa 11 350 EURBezpečnost a občanství 7 152 EURSpráva 6 046 EURCelkem 169 659 EUR

Rozpočet EU na rok 2020: prostředky na závazky podle rozpočtových okruhů Správní výdaje zahrnují pouze část týkající se Komise a neobsahují správní výdaje týkající se jiných orgánů. Všechny částky v grafu jsou v milionech EUR.

Zdroj: Evropská komise.

Správní rozpočet EU, který podporuje řízení rozpočtu i celé spektrum činností orgánů Evropské unie, představoval jen malou část celkového rozpočtu na rok 2020. Komise společně s ostatními orgány přijímala kroky k zefektivnění všech svých operací a dosáhla významných úspor v rámci finančního rámce na období 2014–2020, mimo jiné díky snížení počtu zaměstnanců o 5 % v letech 2013 až 2017 ( 2 ). Evropský účetní dvůr tyto úspory potvrdil, avšak poukázal na negativní následky, které to mělo pro zaměstnance ( 3 ).

Těchto úspor bylo dosaženo v době, kdy jsou na Komisi kladena stále větší a větší očekávání v oblastech, jako je ekologická a digitální transformace, průmyslová politika, hospodářské a sociální oživení, migrace, právní stát a obranná spolupráce. Tyto tlaky zvýšily pracovní zatížení spojené s vypracováním a zaváděním komplexní reakce EU na pandemii COVID-19 a její důsledky. Navzdory tomu Komise přesunula značný počet zaměstnanců na podporu realizace svých stěžejních iniciativ a rychlé reakce na pandemii. Rozpočtová omezení podle nového finančního rámce budou vyžadovat ještě silnější stanovení priorit a další zlepšení účinnosti, aby bylo zajištěno, že EU bude schopna i nadále plnit své priority.

1.1.2 Rozpočet EU byl v reakci na pandemii COVID-19 rychle a pružně mobilizován

Nástup pandemie COVID-19 v Evropě způsobil lidskou tragédii, omezení volného pohybu osob a bezprecedentní hospodářské zpomalení ( 4 ). EU přesvědčivě prokázala svou solidaritu tváří v tvář této krizi, chránila životy a živobytí tím, že se zaměřila na opatření, která přinesla okamžitou a účinnou reakci. V průběhu roku 2020 přijala Komise více než 1 350 opatření ke zmírnění krize, včetně 598 rozhodnutí o státní podpoře, která evropským společnostem poskytla záchranné lano, a tím zachovala kontinuitu hospodářské činnosti během a po vypuknutí pandemie. Do konce roku 2020 byly členskými státy mobilizovány přibližně 3,1 bilionu EUR ( 5 ), což představuje více než 30 % hrubého domácího produktu EU, a to za účelem zmírnění dopadů krize.

Celkem 70 miliard EUR bylo rychle a pružně mobilizováno z rozpočtu EU v rámci koordinované evropské reakce na pandemii COVID-19 prostřednictvím různých opatření. Za tímto účelem byl rozpočet na rok 2020 navýšen o 10,2 miliardy EUR ( 6 ). Evropský parlament, Rada Evropské unie a Komise co nejrychleji změnily nařízení o víceletém finančním rámci na období 2014–2020, aby zajistily maximální flexibilitu při plnění rozpočtu na rok 2020. Nástroj pro mimořádnou podporu navíc Komisi umožnil koordinovat a pomáhat při zadávání zakázek nezbytných pro boj s krizí. 

Proaktivní řízení rozpočtu zajistilo rychlé a účinné provádění rozpočtu na rok 2020. Bylo přijato devět opravných rozpočtů, jak navrhla Komise, více než v kterémkoli jiném roce v období 2014–2020 a často v rekordním čase. Kromě toho bylo provedeno 28 převodů rozpočtového orgánu a stovky samostatných převodů Komise. V důsledku toho byl rozpočet EU na rok 2020 vyčerpán téměř úplně, a to jak v prostředcích na závazky, tak v prostředcích na platby.

Níže uvedené oddíly shrnují hlavní pilíře reakce EU na pandemii a způsoby, jakými k ní přispěl rozpočet EU.

Komise rovněž mobilizuje zdroje EU mimo dlouhodobý rozpočet, například prostřednictvím Evropské investiční banky a dalších nástrojů. Program Evropské unie týkající se dočasné podpory na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) byl vytvořen s cílem pomoci členským státům ochránit pracovní místa a příjmy pracovníků v souvislosti s pandemií COVID-19. Poskytuje finanční pomoc ve formě půjček z EU s cílem podpořit režimy zkrácené pracovní doby a obdobná opatření, která členským státům pomohou ochránit zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné před rizikem ztráty zaměstnání a příjmu. Tento program je výrazným projevem solidarity. Aby byla tato sociální motivace zohledněna, je financování poskytováno ve formě sociálních dluhopisů. Rozpočet činí až 100 miliard EUR a do konce roku 2020 bylo členským státům na jejich podporu poskytnuto již 40 miliard EUR ( 7 ).

·Na začátku roku 2021 využilo podporu v rámci programu na podporu zmírnění rizik v nezaměstnanosti v mimořádné situaci 25 až 30 milionů zaměstnanců – významná část trhu práce v účastnících se členských státech, což ušetřilo odhadem 5,8 miliardy EUR na platbách úroků.

Koordinace evropské solidarity a zajištění dostatečných zásob prostřednictvím předběžných kupních smluv s výrobci očkovacích látek

Nástroj pro mimořádnou podporu byl znovu aktivován v dubnu 2020 s rozpočtem 2,7 miliardy EUR s cílem poskytnout pomoc při mimořádných událostech založenou na potřebách, přičemž doplnil úsilí členských států a příspěvky dalších nástrojů EU k řešení pandemie COVID-19 a pomohl při záchraně životů. Opětovná aktivace umožnila velmi široké využití tohoto nástroje prostřednictvím cílených opatření strategicky přijatých tam, kde na rozsah, rychlost nebo přeshraniční povahu potřebných řešení lze nejlépe reagovat prostřednictvím koordinovaného zásahu EU a nových, rychlých mechanismů zadávání zakázek. Nástroj pro mimořádnou podporu je centrálně řízen Komisí a prováděn převážně prostřednictvím přímého řízení. Tento nástroj byl rovněž použit při nákupu materiálu souvisejícího se zdravotní péčí, pomoci zdravotnickému personálu a provozní podpoře mobilních kapacit zdravotnické reakce. Díky tomu jsou lékařský personál a týmy k dispozici tam, kde je jich v Evropě nejvíce zapotřebí, a pomáhají s přepravou nákladu.

Při stanovování priorit akcí, které mají být financovány, Komise pravidelně spolupracovala s členskými státy, aby porozuměla jejich potřebám. Na základě této spolupráce se Komise v rané fázi rozhodla, že tento nástroj by mohl přinést největší přidanou hodnotu prostřednictvím podpory iniciativy EU týkající se očkovacích látek, které se účastní všech 27 členských států.

Jelikož mnoho členských států čelilo v prvním čtvrtletí roku 2021 třetí vlně infekcí a novým mutacím viru, byl v roce 2021 nástroj pro mimořádnou podporu navýšen o dalších 232 milionů EUR ( 11 ) v prostředcích na závazky. To podpoří nová opatření, jako je interoperabilita digitálních zelených osvědčení, systém EU pro sledování odpadních vod, další vývoj platformy pro výměnu formulářů pro lokalizaci cestujících a nákup specializovaných testů pro identifikaci mutací, které budou darovány členským státům.

Rozpočet mechanismu civilní ochrany EU byl v roce 2020 navýšen o 415 milionů EUR a byly z něho podpořeny nemocnice v celé EU, z nichž mnohé ošetřovaly pacienty z jiných zemí. Byly vyslány mobilní zdravotnické týmy k řešení nejnaléhavějších potřeb.

·Více než 400 letů pomohlo 90 000 občanům EU uvězněným v zahraničí vrátit se domů.

·Program RescEU umístěný v členských státech poskytl přes 3 miliony položek osobních ochranných prostředků (roušek, rukavic atd.) pro zásahové složky v první linii, včetně zdravotnických pracovníků a pracovníků civilní ochrany.

·Komise zřídila clearingový systém pro zdravotnické vybavení ( 12 ), jehož hlavní úlohou bylo získat přehled základních potřeb zdravotnického vybavení v členských státech tak, aby odpovídaly nabídce a poptávce na úrovni EU. Poskytoval také pomoc průmyslu a zúčastněným stranám, které čelily technickým a regulačním překážkám. Například v rámci mechanismu civilní ochrany Unie byly zaslány ventilátory, ochranné oděvy a dezinfekční prostředky do zemí nacházejících se v nouzi a vyslány zdravotnické záchranné týmy. V rámci mechanismu civilní ochrany Unie byly vyslány národní zdravotnické záchranné týmy na podporu Itálie a Litvy v první vlně krize COVID-19. Zdravotnické týmy z EU rovněž podpořily partnerské země, jako je Arménie a Ázerbájdžán. V rámci nástroje pro mimořádnou podporu Komise rovněž zavedla balíček opatření v oblasti mobility, který pomohl financovat přepravu pacientů, zdravotnických týmů a základního zdravotnického vybavení.

Oblast působnosti Fondu solidarity EU byla mimoto s platností od 1. dubna 2020 rozšířena tak, aby zahrnovala závažné mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví. Celkově téměř 530 milionů EUR bude v roce 2021 zpřístupněno členským státům a kandidátským zemím, které jsou vážně postiženy krizí COVID-19, na financování pomoci obyvatelstvu (lékařství, zdravotnictví a opatření civilní ochrany) a opatření přijímaných k zabránění šíření viru.

Podpora výzkumu očkovacích látek, diagnostiky a léčby

Byly uvolněny veřejné i soukromé investice za účelem vývoje bezpečných a účinných očkovacích látek pro všechny po celém světě. Od ledna 2020 Komise uvolnila v rámci programu Horizont 2020 více než 781 milionů eur na vývoj očkovacích látek, nových způsobů léčby, diagnostických testů a lékařských systémů s cílem zabránit šíření COVID-19 a zachraňovat životy. To zahrnovalo i uvolnění prostředků ze zvláštního fondu pro nouzový výzkum, společného podniku iniciativy pro inovativní léčiva 2 a 164 milionů EUR prostřednictvím výzvy zveřejněné v rámci pilotního projektu Evropské rady pro inovace.

EU podporuje globální reakci

EU jako globální aktér a v rámci společného úsilí jako tým Evropa zajistila finanční podporu pro partnerské země a zranitelné obyvatele ve výši více než 40 miliard EUR ( 14 ). K hlavním příspěvkům týmu Evropa patřilo 7 miliard EUR od Evropské investiční banky, 4 miliardy EUR od Evropské banky pro obnovu a rozvoj, 15 miliard EUR z rozpočtu EU a 14 miliard EUR od členských států. Úsilí týmu Evropa se zaměřuje na řešení bezprostřední zdravotní krize a z ní vyplývajících humanitárních potřeb; posílení zdravotnických, vodohospodářských a hygienických systémů partnerských zemí a jejich kapacit v oblasti výzkumu a připravenosti na řešení pandemie a zmírnění socioekonomických dopadů.

EU kromě toho ve spolupráci s mnohostrannými partnery podporuje globální reakci na koronavirus, již iniciovala předsedkyně Ursula von der Leyenová. Mezinárodní dárcovská konference získala přísliby ve výši více než 15,9 miliardy EUR ( 15 ) za účelem zajištění společného vývoje a univerzálního používání diagnostických a léčebných metod a očkovacích látek proti koronaviru.

Nástroj pro globální přístup k očkovací látce COVID-19 (COVAX) stojí v čele úsilí o zajištění spravedlivého a rovného přístupu k očkovacím látkám COVID-19 v zemích s nízkými a středními příjmy. Tým Evropa je jedním z hlavních přispěvatelů do platformy COVAX s více než 2,2 miliardy EUR. Komise se účastní nástroje COVAX pro rovný přístup k cenově dostupným očkovacím látkám COVID-19 a přispívá částkou 1 miliardy EUR na granty a záruky EU.

Zmírňování dopadů sociální a hospodářské krize: investiční iniciativa pro reakci na koronavirus

Pandemie COVID-19 způsobila globálnímu hospodářství i hospodářství EU velký otřes s vážnými sociálně-ekonomickými důsledky. V důsledku toho došlo k poklesu hrubého domácího produktu EU o 7,4 procentního bodu, přičemž v roce 2021 se očekává následný nárůst o 4,1 procentního bodu ( 16 ). Programy politiky soudržnosti byly rovněž přizpůsobeny a mobilizovány s cílem podpořit reakci na krizi prostřednictvím investiční iniciativy pro reakci na koronavirus ( 17 ). Komise se zaměřila na maximální zvýšení flexibility těchto nástrojů, aby bylo možné urychleně vyřídit všechny žádosti v rámci lehčích a rychlejších postupů. To zahrnovalo navýšení maximální míry spolufinancování na 100 %, usnadnění převodů mezi fondy a regiony a navýšení přidělených finančních prostředků prostřednictvím finančních nástrojů. Celkově tato flexibilita umožnila této iniciativě dosud uvolnit 23,3 miliardy EUR ( 18 ) z evropských strukturálních a investičních fondů. Tyto iniciativy pomohly uspokojit nejnaléhavější potřeby týkající se zdravotnického materiálu a vybavení a pomohly řešit dopady hospodářské krize prostřednictvím programů zkrácené pracovní doby zaměřených na udržení lidí v zaměstnání během pandemie, finanční podpory pro malé a střední podniky a okamžitého posílení likvidity.

Komise rovněž poskytla členským státům pokyny, jak využít Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci za okolností způsobených krizí COVID-19 k podpoře pracovníků, kteří v důsledku pandemie přišli o práci. Do konce roku 2020 byly z členských států přijaty čtyři žádosti týkající se COVID-19.

·Podpora rybářů a odvětví mořských plodů. Komise stanovila zvláštní opatření ke zmírnění dopadů pandemie COVID-19, jako je podpora pro rybáře v souvislosti s dočasným pozastavením rybolovných činností, podpora zemědělcům v oblasti akvakultury v souvislosti s dočasným pozastavením výroby a podpora organizací výrobců v souvislosti se skladováním produktů rybolovu a akvakultury, spolu s rozpočtovou flexibilitou, aby členským státům mohly být v krátké době přiděleny zdroje.

·Podpora zemědělců. Finanční nástroje v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova mohou poskytnout samostatné financování provozního kapitálu až do výše 200 000 EUR zemědělským a venkovským malým a středním podnikům postiženým krizí COVID-19 za příznivých podmínek, včetně velmi nízkých úrokových sazeb, méně požadavků na zajištění, příznivých splátkových kalendářů atd.

1.1.3 Evropský plán na podporu oživení: Přepracovaný víceletý finanční rámec a plán NextGenerationEU

Modernizovaný dlouhodobý rozpočet EU podporovaný plánem NextGenerationEU

V květnu 2020 předložila Komise přepracované návrhy týkající se dlouhodobého rozpočtu EU na období 2021–2027 (ve výši 1 074 miliard EUR), který má být spojen s dočasným nástrojem na podporu oživení, NextGenerationEU (v hodnotě 750 miliard EUR). Tyto návrhy byly Evropským parlamentem a Radou formálně přijaty v prosinci 2020.

Půjde o největší stimulační balíček, který byl kdy financován z rozpočtu EU. Celkem 1,8 bilionu EUR pomůže obnovit Evropu po skončení pandemie COVID-19. Tato bezprecedentní reakce pomůže napravit hospodářské a sociální škody způsobené pandemií COVID-19 a položí základy moderní a udržitelnější budoucnosti pro ekologičtější, digitálnější a odolnější Evropu.

·EU si stanovila cíl ve výši 50 % nebo více z celkové částky dlouhodobého rozpočtu, včetně nástroje NextGenerationEU, který bude použit na podporu modernizace Evropské unie prostřednictvím výzkumu a inovací; spravedlivé klimatické a digitální transformace; připravenost, oživení a odolnost.

·Celkem 32 % dlouhodobého rozpočtu bude použito na urychlení dosažení nových a posílených priorit, což představuje dosud vůbec nejvyšší podíl.

·EU si stanovila za cíl vynaložit na boj proti změně klimatu nejméně 30 % dlouhodobého rozpočtu a nástroje NextGenerationEU.

·EU bude usilovat o dosažení cíle, kterým je v letech 2026 a 2027 vynaložit 10 % dlouhodobého rozpočtu na zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti.

·S cílem přispět k digitální transformaci bude EU usilovat o investování 20 % prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost do této oblasti.

·30 % finančních prostředků NextGenerationEU bude získáno prostřednictvím zelených dluhopisů.

NextGenerationEU: 750 miliard EUR pro oživení EU

NextGenerationEU je dočasný nástroj na podporu oživení ve výši 750 miliard EUR, který se skládá z půjčky a nevratné podpory nad rámec dlouhodobého rozpočtu EU se zaměřením na první klíčové roky oživení. Financování z NextGenerationEU bude investováno do několika programů přispívajících k hospodářskému oživení.

Většina prostředků z NextGenerationEU (až 672,5 miliardy EUR) bude investována prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost. Tento nástroj poskytne rozsáhlou finanční podporu pro veřejné investice a reformy v klíčových oblastech, jako je zelená a digitální transformace. Za účelem získání podpory z Nástroje pro oživení a odolnost předloží členské státy EU Komisi plány na oživení a odolnost, ve kterých vysvětlí, jak budou peníze použity na podporu oživení a budování odolnosti. Tyto plány musí zohledňovat výzvy stanovené v rámci evropského semestru spolu s výzvami souvisejícími se zelenou a digitální transformací. Komise tyto plány posoudí a toto posouzení poté schválí Rada. Financování bude vyplaceno v několika splátkách po dosažení milníků a cílů, ke kterým se členské státy zavázaly.

V letech 2021 a 2022 přispěje pomoc při oživení pro soudržnost a území Evropy (REACT EU), financovaná z programu NextGenerationEU, k překlenutí propasti mezi počáteční reakcí na krizi a dlouhodobějším oživením. Dalších 50,6 miliardy EUR na probíhající programy politiky soudržnosti na období 2014–2020 poskytne členským státům a regionům zásadní rychlou a dodatečnou podporu. Pomoc při oživení pokračuje v nouzové podpoře zdravotnictví, malých a středních podniků a režimů zkrácené pracovní doby a zároveň zavádí možnost zvýšit investice do digitální a zelené transformace v rámci řešení krize.

Zlepšení výkonnostního rámce

Přechod na dlouhodobý rozpočet na období 2021–2027 bude rovněž dalším významným krokem vpřed pro výkonnostní rámec rozpočtu EU. Komise bere velmi vážně poučení získaná z období 2014–2020 i doporučení Parlamentu, Rady a Účetního dvora.

Prostřednictvím nových výdajových programů zavádí Komise komplexnější a ucelenější výkonnostní rámec pro rozpočet EU ( 19 ). To bude založeno na (1) integraci výkonu do návrhu politiky prostřednictvím hodnocení programu; 2) důkladném sledování a podávání zpráv o plnění jednotlivých programů a pokroku při plnění jejich cílů v ročním rozpočtovém cyklu a 3) zajištění příspěvku z rozpočtu EU na zastřešující horizontální politické cíle, jako je klima, digitální sféra a hospodářské oživení. Pro sledování výkonnosti ve všech fázích provádění programu bude použita zjednodušená sada vysoce kvalitních ukazatelů s jasnou metodikou pro odhad základních a cílových hodnot. Důsledný rámec pro monitorování a hodnocení poskytne důkazy pro koncepci budoucích finančních programů.

1.1.4 Rozpočet EU je klíčovým faktorem průřezových cílů politik

„Mainstreaming“ (začleňování) znamená zahrnutí opatření v oblasti horizontálních priorit a průřezových oblastí politiky do fází návrhu, přípravy, provádění a hodnocení programů pro vnitřní i vnější činnosti. Jelikož stejná činnost může současně sledovat různé cíle, mainstreaming v rozpočtu EU podporuje synergie při využívání fondů pro omezený počet průřezových priorit, což vede ke zvýšení soudržnosti a nákladové efektivnosti výdajů. Tento oddíl vysvětluje, jak jsou prostřednictvím rozpočtu EU plněny průřezové politiky v oblasti boje proti změně klimatu, ochraně biologické rozmanitosti, plnění cílů udržitelného rozvoje OSN a prosazování rovnosti žen a mužů.

Boj proti změně klimatu

Aby mohla EU bojovat proti změně klimatu ( 20 ) a zhoršování stavu životního prostředí a stát se první klimaticky neutrální ekonomikou na světě do roku 2050, musí se posunout k udržitelnějšímu hospodářství. V období 2014–2020 začlenila EU výdaje ve výši 216 miliard EUR na opatření v oblasti klimatu do všech svých programů, zejména do politik v oblasti soudržnosti, energetiky, dopravy, výzkumu a inovací a do společné zemědělské politiky, jakož i do rozvojové politiky EU, což z rozpočtu EU učinilo klíčový faktor udržitelnosti. V roce 2021 Komise pokračovala v revizi a aktualizaci všech dostupných informací, včetně další konsolidace stávajících údajů a uplatnění podrobnější metodiky tam, kde to bylo možné. Celkově bylo na opatření za účelem řešení změny klimatu přiděleno 20,1 % rozpočtu EU, čímž bylo dosaženo politického cíle věnovat 20 % dlouhodobého rozpočtu na období 2014–2020 na boj proti změně klimatu.

(*) Toto zahrnuje obě složky mechanismu civilní ochrany EU.

Vlevo: Příspěvek výdajů souvisejících s oblastí klimatu pro období 2014–2020 podle rozpočtových okruhů (v milionech EUR).
Vpravo: Podíl výdajů týkajících se oblasti klimatu v hlavních přispívajících programech v období 2014–2020.

Zdroj: Evropská komise.

Pokud jde o dlouhodobý rozpočet na období 2021–2027, EU dále navýšila své ambice v oblasti boje proti změně klimatu. K dosažení cílů EU v oblasti klimatu se z rozpočtu přispěje nejméně 30 % prostředků z víceletého finančního rámce a programu NextGenerationEU. Aby bylo zajištěno úspěšné uplatnění rozpočtu EU při plnění tohoto cíle, bylo prostřednictvím dohodnutého balíčku a během politických jednání dosaženo několika zlepšení:

·převedení navýšení celkového cíle z 20 % na 30 % do konkrétních odvětvových cílů v příslušných právních předpisech,

·začlenění rozpočtových opatření EU do evropského politického rámce týkajícího se Zelené dohody pro Evropu, mimo jiné přijetím strategie v oblasti biologické rozmanitosti a strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“,

·posílení schopnosti rozpočtu reagovat na změnu klimatu u programů, které se přímo nezabývají výzvami v oblasti klimatu, a to posílením odolnosti proti změně klimatu a uplatňováním zásady „nepůsobit významnou škodu“,

·změna způsobu určení financování souvisejícího se změnou klimatu v rozpočtu EU, od záměrných ukazatelů z Ria Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj po klimatické ukazatele EU, které kladou větší důraz na výsledky.

Zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti

Zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti je hlavním cílem EU, jak je stanoveno také v politických směrech ( 21 ) předsedkyně von der Leyenové a v Zelené dohodě pro Evropu. Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti poskytuje vodítko týkající se financování ochrany biologické rozmanitosti a uvolňování zdrojů. EU financuje ochranu biologické rozmanitosti začleněním cílů strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 do hlavních nástrojů financování.

Vlevo: Příspěvek výdajů souvisejících s oblastí ochrany biologické rozmanitosti na období 2014–2020 podle rozpočtových okruhů (v milionech EUR).

Vpravo: Podíl výdajů týkajících se oblasti ochrany biologické rozmanitosti v hlavních přispívajících programech v období 2014–2020.

Zdroj: Evropská komise.

V období 2014–2020 vyčlenila EU na boj proti ztrátě biologické rozmanitosti 85 miliard EUR, což v úhrnu představuje průměrně 8 % víceletého finančního rámce. Příloha 4 obsahuje několik příkladů konkrétních úspěchů financovaných z rozpočtu EU, které přispěly k ochraně biologické rozmanitosti.

V souladu se Zelenou dohodou pro Evropu se Parlament, Rada a Komise dohodly ( 22 ), že biologická rozmanitost bude rovněž začleněna do rozpočtu EU, přičemž roční cíl 7,5 % do roku 2024 zajistí, že příspěvek nebude klesat, a pro roky 2026 a 2027 bude stanoven roční cíl 10 %. Kumulativně se to u dalšího dlouhodobého rozpočtu promítne do vyšší úrovně cílů, než tomu bylo v předchozím období. To je v souladu s prohlášením obsaženým ve strategii v oblasti biologické rozmanitosti pro rok 2030, že požadavky na opatření v oblasti biologické rozmanitosti činí nejméně 20 miliard EUR ročně ze „soukromých a veřejných finančních prostředků na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU“, přičemž klíčovým faktorem zde bude rozpočet EU.

Plnění agendy pro udržitelný rozvoj do roku 2030

EU společně se svými členskými státy je pevně odhodlána stát v čele provádění Agendy pro udržitelný rozvoj do roku 2030 a dosažení posunu v oblasti transformace do roku 2030, podle něhož nesmí být nikdo opomenut. Agenda pro období do roku 2030 je společný plán přijatý pod záštitou Organizace spojených národů za mírový a prosperující svět a má nesmírný význam z hlediska hodnot EU a budoucnosti Evropy. EU se zavázala k plnění cílů udržitelného rozvoje ( 23 ) ve vnitřní i vnější politice. Od přijetí agendy v roce 2015 dosáhla EU významného pokroku při plnění cílů udržitelného rozvoje a své úsilí dále zintenzivňuje. Pandemie COVID-19 ukázala, že úplné provedení agendy do roku 2030 je zásadní pro to, aby se po krizi uplatnila zásada lepší rekonstrukce. Cíle udržitelného rozvoje poskytují univerzální plán udržitelného oživení.

EU zahájila přechod k nízkouhlíkovému, klimaticky neutrálnímu, oběhovému hospodářství s účinným využíváním zdrojů, které jde ruku v ruce s větší bezpečností, prosperitou, rovností a začleněním. Vzhledem k tomu je při koncipování a provádění výdajových programů EU cílem plnění cílů v každé oblasti politiky při současné podpoře udržitelnosti prostřednictvím opatření a zásahů příslušných programů. Prostřednictvím Evropského konsensu o rozvoji EU rovněž sladila svůj přístup k politice v oblasti mezinárodní spolupráce a rozvoje s Agendou do roku 2030 a cíle udržitelného rozvoje a Pařížská dohoda zaujaly ústřední místo v její vnější činnosti.

Vzhledem ke vzájemně propojené povaze těchto cílů je většina rozpočtových programů EU koncipována tak, aby řešily více cílů udržitelného rozvoje. V současné době k plnění těchto cílů přispívá téměř 75 % programů financovaných z rozpočtu EU (46 ze 61). Těchto 46 programů představovalo 96 % celého rozpočtu EU. Následující infografika ilustruje, nikoli vyčerpávajícím způsobem, některé z mnohých příkladů toho, jak programy EU přispívají k plnění cílů udržitelného rozvoje. Ucelený přístup EU podporuje mnoho různých iniciativ v celé řadě oblastí politiky v EU i po celém světě s cílem podporovat udržitelný rozvoj pro všechny.

Příklady, jak rozpočet EU přispívá k plnění agendy pro udržitelný rozvoj, jsou uvedeny níže.

Prosazování rovnosti žen a mužů

Dlouhodobý závazek Komise v oblasti rovnosti žen a mužů byl znovu potvrzen přijetím strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025 ( 26 ), která stanoví posílený závazek Komise k dosažení Unie rovnosti. Komise do strategie začlenila hledisko rovnosti žen a mužů a stanovila rovnost žen a mužů a rovné příležitosti pro všechny jako průřezové cíle pro všechny oblasti politiky. Strategie stanoví politické cíle a opatření k dosažení významného pokroku na cestě k rovnosti žen a mužů v Evropě do roku 2025.

Dne 25. listopadu 2020 přijal sbor komisařů společné sdělení o akčním plánu pro rovnost žen a mužů III (2021–2025) ( 27 ) s cílem přispět k dosažení světa rovnosti. V souladu se svým závazkem v rámci strategie pro rovnost žen a mužů, a jak potvrzuje interinstitucionální dohoda provázející víceletý finanční rámec na období 2021–2027, pracuje Komise na vývoji metodiky pro měření výdajů souvisejících s rovností žen a mužů v dlouhodobém rozpočtu na období 2021–2027 s cílem dále posílit začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do programového období po roce 2020.

Následující infografika představuje příklady všestranného příspěvku rozpočtu EU pro účely podpory rovnosti žen a mužů v programovém období 2014–2020.

(1) ()    Odráží posílení uvedené v návrzích opravných rozpočtů 2, 8 a 10 k rozpočtu na rok 2020.

(2) ()    Další podrobnosti o krocích, které Komise i nadále činí ke zlepšení účinnosti řízení rozpočtu, jsou uvedeny v příloze 2 této zprávy.

(3) ()    Evropský účetní dvůr, Zvláštní zpráva č. 15/2019 – Provádění balíčku opatření pro personální reformu z roku 2014 v Komisi – Značné úspory, ale nikoli bez následků pro zaměstnance.

(4) ()    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropské centrální bance, Evropské investiční bance a Euroskupině – Koordinovaná ekonomická reakce na koronavirovou nákazu COVID-19 (COM(2020) 112).

(5) ()    Hospodářská reakce EU činí 3,08 bilionu EUR. Tato částka zahrnuje 70 miliard EUR ve výdajích přímo z rozpočtu EU, 524 miliard EUR ve vnitrostátních opatřeních přijatých v rámci flexibility rozpočtových pravidel EU, 100 miliard EUR prostřednictvím podpory na zmírnění rizik v nezaměstnanosti v mimořádné situaci, 2 553 miliard EUR ve vnitrostátních opatřeních ve formě likvidity, 240 miliard EUR prostřednictvím podpory v pandemické krizi z Evropského mechanismu stability pro členské státy a 200 miliard EUR na financování podniků ze skupiny Evropské investiční banky. Evropská centrální banka navíc zahájila program nákupů během mimořádné situace v pandemii v hodnotě 1 850 miliard EUR.

(6) ()    V prostředcích na platby.

(7) ()     https://ec.europa.eu/info/files/sure-taking-stock-after-six-months_en  

(8) ()    bylo dohodnuto dodání 2 miliard dávek před koncem roku 2020. Dodání dalších 0,6 miliardy dávek bylo dohodnuto v první polovině roku 2021. Komise rovněž schválila nepovinný nákup 1,8 miliardy dávek.

(9) ()    Dne 21. prosince udělila Evropská komise podmínečnou registraci očkovací látce proti COVID-19 vyvinuté společností BioNTech-Pfizer.

(10) ()    Šestnáct aplikací pochází z členských států EU a jedna z Norska.

(11) ()    Návrh opravného rozpočtu 2 na rok 2021, přijatý Radou dne 23. dubna 2021 a Evropským parlamentem dne 17. května 2021.

(12) ()     https://ec.europa.eu/info/live-work-travel-eu/coronavirus-response/emergency-support-instrument/covid-19-clearing-house-medical-equipment_en

(13) ()    Zkratka mRNA znamená mediátorová ribonukleová kyselina.

(14) ()    Podrobnosti o úsilí týmu Evropa do ledna 2021 jsou dostupné online ( https://ec.europa.eu/international-partnerships/system/files/20210101-team-europe-response-to-covid_en.pdf ).

(15) ()     https://global-response.europa.eu/index_en

(16) ()    Hrubý domácí produkt v EU-27 (Zdroj: Evropská hospodářská prognóza – zima 2021 – https://ec.europa.eu/info/publications/european-economic-forecast-winter-2021_en ).

(17) ()    Investiční iniciativa pro reakci na koronavirus ( https://ec.europa.eu/regional_policy/en/newsroom/news/2020/03/16-03-2020-cohesion-policy-and-eu-solidarity-fund-contribute-to-the-coronavirus-response-investment-initiative ) a investiční iniciativa pro reakci na koronavirus plus ( https://ec.europa.eu/regional_policy/en/newsroom/news/2020/04/04-02-2020-coronavirus-response-investment-initiative-plus-new-actions-to-mobilise-essential-investments-and-resources ).

(18) ()    K červnu 2021 byly hlavní údaje o objemu uvolněných zdrojů následující: 8,4 miliardy EUR přerozdělených v rámci EU na opatření v oblasti zdraví, což vedlo k čistému nárůstu o 8,1 miliardy EUR na úrovni EU; 12,8 miliardy EUR přerozdělených v rámci EU na podporu podnikání, což vedlo k čistému nárůstu o 5,2 miliardy EUR na úrovni EU; 3,9 miliardy EUR na přímou podporu lidí, včetně pracovníků a zranitelných skupin. Celková podpora pro lidi ve výši 3,9 miliardy EUR zahrnuje přímou podporu občanům ve výši 2,1 miliardy EUR ve formě přídělů, které spadají pod částku 7,4 miliardy EUR v rámci změn v programech v oblasti zdraví a pod částku 12,8 miliardy EUR v oblasti podniků. Nezapočítává se tedy dvakrát do celkové výše 23,3 miliardy EUR.

(19) ()    Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o výkonnostním rámci pro rozpočet EU v rámci VFR na období 2021–2027,    COM(2021)366 ze dne 8. června 2021.

(20) ()     https://ec.europa.eu/clima/sites/default/files/eu_climate_action_factsheet_en.pdf

(21) ()    „Unie, která si klade vyšší cíle – politické směry pro příští Evropskou komisi, 2019–2024“.

(22) ()    Interinstitucionální dohoda ( https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/ ?uri=uriserv:OJ.LI.2020.433.01.0028.01.CES ).

(23) ()    Cíle udržitelného rozvoje ( https://www.un.org/sustainabledevelopment/sustainable-development-goals/ ) jsou plánem pro lidstvo, který zahrnuje téměř všechny aspekty dobrých životních podmínek lidí a stavu celé planety. Jsou klíčovým nástrojem k oživení strategie růstu EU směrem ke konkurenceschopné udržitelnosti a k zajištění toho, aby ekonomika fungovala ve prospěch všech a růst byl udržitelný. Na podporu ústřední úlohy cílů udržitelného rozvoje při tvorbě hospodářské politiky, zejména v evropském semestru, zveřejňuje Eurostat výroční monitorovací zprávu ( https://ec.europa.eu/eurostat/documents/3217494/11011074/KS-02-20-202-EN-N.pdf/334a8cfe-636a-bb8a-294a-73a052882f7f ).

(24) ()     To představuje 15% nominální nárůst a odpovídá 0,5 % celkového hrubého národního důchodu – oproti 0,4 % v roce 2019. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnil Výbor pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Závazek do roku 2030 činí 0,7 %.

(25) ()     Snížení emisí jemných částic, které je cílem do roku 2023, činí přibližně 25 000 kilogramů za den u částic menších než 2½ mikronu a 21 000 kilogramů za den u částic menších než 10 mikronů.

(26) ()     https://europa.eu/!QR89gN

(27) ()    Společné sdělení Evropskému parlamentu a Radě – Akční plán EU pro rovnost žen a mužů (GAP) III – ambiciózní agenda pro genderovou rovnost a posílení postavení žen v rámci vnější činnosti EU (JOIN(2020) 17) ( https://ec.europa.eu/international-partnerships/system/files/join-2020-17-final_cs.pdf )
Další informace: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/IP_20_2184

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 8.6.2021

COM(2021) 301 final

PŘÍLOHA

EMPTY

ZPRÁVY KOMISE

EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A ÚČETNÍMU DVORU





















Výroční zpráva o řízení a výkonnosti rozpočtu EU – Rozpočtový rok 2020

1.2 Jednotný trh, inovace a digitální oblast

Rozpočet EU přispívá na investice do výzkumu a inovací, jejichž cílem je nejen udržet EU na špičce konkurenceschopnosti na dnešních globálních trzích, ale také v budoucnosti posílit její vedoucí postavení. Poskytuje financování výzkumu a inovací, včetně cílené podpory pro malé a střední podniky, které představují 99 % podniků v EU. Tyto programy a iniciativy rovněž přispívají ke všem politickým prioritám Komise Ursuly von der Leyenové, s důrazem na Zelenou dohodu pro Evropu, Evropu připravenou na digitální věk a hospodářství, které pracuje ve prospěch lidí. V dlouhodobém rozpočtu na období 2021–2027 jsou iniciativy v této oblasti seskupeny do okruhu „Jednotný trh, inovace a digitální oblast“.

1.2.1. Investice do výzkumu a infrastruktury podporují Zelenou dohodu pro Evropu

Rozpočet EU je více než kdy jindy katalyzátorem transformace Evropy na klimaticky neutrální kontinent do roku 2050. Aby se tak stalo, musí se investice zaměřit na dvojí transformaci, zelenou a digitální, s cílem zachovat hospodářský růst. Proto je důležité investovat do výzkumu a inovací prostřednictvím programů, jako je Horizont 2020. Tento program napomáhá ekologickému přechodu a opatření v oblasti klimatu prostřednictvím podpory výzkumných projektů a pomoci energeticky náročným odvětvím při snižování jejich uhlíkové stopy. Tyto činnosti jsou klíčové pro přizpůsobení se oběhovému hospodářství ( 1 ) a pro zkoumání nových forem udržitelné spotřeby snížením plastů na jedno použití ( 2 ).

S2S4E je projekt v rámci programu Horizont 2020, který funguje v celé EU ( 3 ) a přispívá k rozvoji čistého a odolného energetického systému. V rámci tohoto projektu byl vyvinut nástroj na podporu rozhodování kombinující klimatické předpovědi a klíčové energetické ukazatele s cílem zvýšit odolnost odvětví energetiky vůči proměnlivosti a změně klimatu. Tento nástroj podporuje energetické operátory při optimalizaci výroby energie z obnovitelných zdrojů a upřednostňuje širší integraci obnovitelné energie do sítě a rovněž přispívá k dekarbonizaci energetického systému.

Nástroj pro propojení Evropy financuje projekty pro bezpečnější, inteligentnější a ekologičtější dopravní infrastrukturu, jako jsou lepší přeshraniční železniční spojení, infrastruktura vnitrozemské vodní dopravy, zdokonalená městská infrastruktura a multimodální logistické platformy, a přispěl tak částkou převyšující 2 miliardy EUR na spolufinancování a vyvolal celkové investice ve výši více než 4,5 miliardy EUR. Investice na podporu udržitelnosti a bezpečnosti dodávek energie zahrnovaly 800 milionů EUR na prioritní infrastrukturu, 750 milionů EUR na projekty s přeshraničními výhodami a 215 milionů EUR na pobaltskou plynárenskou infrastrukturu spojující Dánsko a Polsko s Norskem.

1.2.2. Rozpočet EU investuje do digitální budoucnosti Evropy

Komise Ursuly von der Leyenové představila ve svém digitálním balíčku ze dne 19. února 2020 ( 5 ) ambiciózní strategii.  Nástroj pro propojení Evropy zavedl infrastruktury digitálních služeb, které zajišťují přeshraniční interoperabilitu online služeb pro občany, podniky i orgány veřejné správy v EU. Například do celounijní interoperability konkrétních digitálních služeb, jako je eHealth, veřejně přístupné údaje, elektronická identifikace a kybernetická bezpečnost, bylo investováno téměř 630 milionů EUR. Dalším důležitým stavebním kamenem autonomní digitální budoucnosti EU je schopnost zpracovávat obrovské množství dat pro širokou škálu účelů a aplikací. Investice uskutečněné v roce 2020 do pořízení vysoce výkonných počítačů (ve výši 158 milionů EUR) prostřednictvím Evropského společného podniku pro vysoce výkonnou výpočetní techniku připravují půdu pro dosažení tohoto cíle v blízké budoucnosti.

K iniciativám financovaným v rámci programu Horizont 2020 patřily projekty zaměřené na budování nových kapacit v oblasti umělé inteligence a robotiky, pokročilé výpočetní techniky, mikroelektroniky, fotoniky, internetu budoucnosti, obsahových technologií a kybernetické bezpečnosti. Ochrana spotřebitelů je rovněž zásadní pro utváření naší digitální budoucnosti. V rámci programu Práva, rovnosti a občanství Komise podpořila skupinu odborníků, která jí pomohla analyzovat důsledky umělé inteligence, internetu věcí, robotiky a dalších nově vznikajících digitálních technologií pro bezpečnost a odpovědnost.

V rámci projektu programu Horizont 2020 týkajícího se nákladově efektivní neuronové techniky pro účely zmírnění rizika povodní ve městech ( 6 ) byl vyvinut nový přístup ke kontrole kanalizačních sítí v reálném čase za účelem snížení rizik místních povodní v městských oblastech. Tyto projekty podporují digitální transformaci jakožto rozhodujícího činitele při dosahování cílů udržitelnosti Zelené dohody pro Evropu tím, že přispívají k cílům EU v oblasti klimatu a nulového znečištění a mobilizují průmysl pro čisté oběhové hospodářství.

Kosmické technologie, data a služby mohou průmyslové základně EU dodat na síle tím, že podpoří vývoj inovativních výrobků a služeb, včetně vzniku špičkových inovativních technologií. Například Galileo, satelitní navigační složka kosmického programu EU, v roce 2020 rozšířila svou přítomnost na trhu, když počet chytrých telefonů pracujících s tímto systémem, přesáhl 2 miliardy. Mobilní zařízení se systémem Galileo poskytují přesnější a spolehlivější informace o poloze, zejména v městských oblastech.

1.2.3. Rozpočet EU poskytuje podporu malým podnikům a podnikatelům a prosazuje je v rámci hospodářství, které pracuje ve prospěch lidí

Malé podniky a podnikatelé patří mezi nejsilnější hybné síly změn v hospodářství EU. Ještě před vypuknutím pandemie vytvořila EU soubor investičních nástrojů určených k udržení dlouhodobého růstu tváří v tvář technologickým změnám a globální konkurenceschopnosti, mj. za účelem řešení sociálních otázek a zlepšení inovací, prohlubování dovedností a posílení infrastruktury. Mezi těmito nástroji bylo v rámci Evropského fondu pro strategické investice k prosinci 2020 uvolněno 547 miliard EUR, což udržitelným způsobem podpořilo hospodářství EU. Významně také přispěl k tvorbě pracovních míst a růstu, přispěl k vytvoření více než 1,1 milionu pracovních míst v rámci okna pro infrastrukturu a inovace a pomohl zachovat dalších více než 9 milionů. Ekonomické odhady navíc naznačují, že do roku 2022 investice v rámci Evropského fondu pro strategické investice zvýší hrubý domácí produkt o 1,9 % a přidají 1,8 milionu pracovních míst. V červnu 2020 Komise zřídila Evropskou radu pro inovace jako pilotní iniciativu v rámci programu Horizont 2020. Jejím cílem je provádět přímé kapitálové a kvazikapitálové investice (mezi 0,5 a 15 miliony EUR) do kapitálu začínajících podniků a malých a středních podniků. V této pilotní fázi z programu Horizont 2020 prostřednictvím Evropské rady pro inovace získalo prostředky již 36 takových společností (téměř 166 milionů EUR). Do května 2020 přilákaly společnosti, které jsou součástí portfolia akcelerátoru Evropské rady pro inovace, více než 5,3 miliardy EUR ze soukromého financování. Navíc 66 % podporovaných společností zaznamenalo za dva roky nárůst počtu zaměstnanců o 108 %.

Malé a střední podniky tvoří 99 % podniků v EU. Pandemie COVID-19 v roce 2020 náhle zastavila, nebo dokonce zvrátila jejich zisky dosažené v předchozím desetiletí. Navzdory provedeným nezbytným úpravám vykazovaly některé konkrétní projekty rostoucí tendenci. To bylo možné díky finančním nástrojům programu pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků. Do roku 2020 umožnil nástroj pro úvěrové záruky více než 600 000 malých a středních podniků získat finanční podporu přesahující 35 miliard EUR ( 7 ).

Program pro zaměstnanost a sociální inovace poskytl zranitelným skupinám a mikropodnikům přístup k mikrofinancování a podpořil sociální podnikání. V letech 2014 až 2020 bylo 223 milionů EUR použito na záruky za úvěry, které poskytly podporu 97 271 mikropodnikům, čímž byla mobilizována částka přesahující 1,2 miliardy EUR ve formě půjček. Celkově se očekává, že tento nástroj uvolní více než 4 miliardy EUR na financování mikropodniků a sociálních podniků do konce období poskytování úvěrů, a to díky 141 smlouvám v rámci osy mikrofinancování a sociálního podnikání tohoto programu.

Podpora výzkumu je jedním z klíčových rysů programu Horizont 2020, který prostřednictvím své iniciativy akce Marie Skłodowska-Curie přispěl k vynikajícímu výzkumu, posílení tvorby pracovních míst, růstu a investic vybavením výzkumných pracovníků nezbytnými znalostmi, dovednostmi a mezinárodní a meziodvětvovou expozicí, aby získali vrcholné budoucí pozice, a tím vyřešili současné i budoucí společenské výzvy. V roce 2020 bylo financováno 600 výzkumných projektů týkajících se změny klimatu. Od roku 2014 program podpořil více než 11 780 projektů se souvisejícím rozpočtem ve výši přibližně 6,2 miliardy EUR.

1.3 Soudržnost, odolnost a hodnoty

Jedním z důležitých cílů rozpočtu EU je přispět k vytvoření soudržné a odolné Evropské unie založené na společných hodnotách. To se dotýká prakticky všech oblastí politiky, od životního prostředí a zelené transformace přes digitalizaci až k inovacím nebo socioekonomické soudržnosti. Všechny programy v tomto okruhu podporují pokračující sbližování členských států a regionů EU, a to prostřednictvím fyzické infrastruktury a sociálně-ekonomických opatření a posilováním odolnosti EU proti rušivým prvkům. Tyto programy působí ve vzájemném souladu tak, aby bylo dosaženo bezpečné, prosperující a propojené EU.

Prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj a fondu soudržnosti přispěl rozpočet k regionálnímu rozvoji a soudržnosti. Cílem obou fondů je posílit hospodářskou, sociální, digitální a územní soudržnost v EU, což jsou důležité a viditelné projevy solidarity ve všech členských státech.

V souladu se základními hodnotami EU rozpočet investuje do lidí za účelem vytvoření a posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti EU ( 8 ), například prostřednictvím Evropského sociálního fondu, programu Erasmus+ a Fondu evropské pomoci nejchudším osobám. Ty usilují o zlepšení života občanů EU tím, že poskytují odbornou přípravu a pracovní příležitosti, investují do mladých lidí v EU a snižují nerovnosti.

Rozpočet EU také chrání a zvyšuje odolnost. Četné programy se zabývají katastrofami a mimořádnými událostmi, včetně zdravotní a hospodářské krize COVID-19. Program rescEU pracuje na prevenci a reakci na přírodní katastrofy a katastrofy způsobené člověkem, zatímco Evropský sbor solidarity poskytuje pomoc prostřednictvím mladých Evropanů těm, kteří to nejvíce potřebují. EU zahájila bezprecedentní reakci na zmírnění dopadů krize COVID-19 prostřednictvím řady operací.

V dlouhodobém rozpočtu na období 2021–2027 jsou tyto programy seskupeny do okruhu „Soudržnost, odolnost a hodnoty“. Většina z nich je prováděna prostřednictvím sdíleného řízení s členskými státy. Výkonnostní rámec je uspořádán podle řady výkonnostních ukazatelů dohodnutých s členskými státy a konsolidovaných v červenci za předchozí rok. Údaje z roku 2020 proto v době přijetí této zprávy ještě nebyly k dispozici. Platforma údajů o politice soudržnosti ( 9 ) poskytuje aktuální údaje o financování investic a výsledcích v rámci evropských strukturálních a investičních fondů.

1.3.1    Rozpočet EU buduje Evropu, která je více propojená a inovativní

Politika soudržnosti přispívá k plnění klíčových priorit EU a podporuje inteligentnější a propojenější Evropu zvyšováním mobility spolu s inovativní a inteligentní ekonomickou a digitální transformací. Na fyzické ani digitální propojení nelze v tomto ohledu pohlížet samostatně, protože obojí slouží ke spojení občanů EU, zboží, služeb a podniků. Propojenější Evropa dále slouží jako stimulující základna pro špičkový výzkum, protože inovace vznikají na základě spolupráce. Inovace jsou pro podporu digitální a zelené transformace v EU zásadní.

Výdaje EU fyzicky i digitálně propojují Evropskou unii

Propojení členských států po železnici, silnici a vodních cestách je pro integrovanou EU zásadní, protože umožňuje další rozvoj podporovaných regionů zvýšením jejich účasti na vnitřním trhu. Zároveň je politika soudržnosti největším zdrojem EU pro modernizaci síťové infrastruktury v Evropě, s více než 67 miliardami EUR přidělenými v rámci programů na období 2014–2020.

Evropský fond pro regionální rozvoj je rovněž hlavním investičním nástrojem pro digitalizaci průmyslu a malých a středních podniků a pro zavádění širokopásmového připojení. Politika soudržnosti dále pomáhá zlepšit přístup k informačním a komunikačním technologiím, jejich využívání a kvalitu. Do roku 2023 by investice do digitální ekonomiky z programu na období 2014–2020 měly dosáhnout více než 16 miliard EUR ( 10 ).

V rámci svých vlastních hodnotících činností zveřejnila Komise v roce 2020 dva pracovní dokumenty útvarů Komise ( 11 ), které představují následné hodnocení hlavních projektů podporovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti v letech 2000 až 2013. EFRR se zaměřoval na dopravu a FS na projekty environmentální infrastruktury. Tato hodnocení potvrdila význam podpory EU pro tyto projekty při dosahování cílů EU.

S podporou z regionálních fondů ( 12 ):

·Bylo zrekonstruováno nebo zmodernizováno 1 200 km železničních tratí,

·4,6 milionu domácností získalo širokopásmový přístup s rychlostí alespoň 30 megabitů za sekundu.

Digitální transformace posiluje potenciál podniků a může podpořit inovace. V případě pracovní síly je to možné pouze tehdy, jsou-li občané plně vybaveni dovednostmi, které potřebují, aby se jim dařilo v konkurenčním prostředí, které je důsledkem technologického pokroku. Investice z Evropského sociálního fondu pomáhají zajistit inkluzivní a spravedlivé vysoce kvalitní vzdělávání a podporují možnosti celoživotního učení pro všechny, včetně prohlubování dovedností v digitální sféře. Kromě toho také podporuje digitalizaci veřejné správy s cílem zlepšit budování institucionálních kapacit a umožnit jim rychle a účinně pomáhat občanům ( 13 ).

Podpora výzkumu a hospodářská transformace vytvářejí inovativní EU

Zlepšování přístupu k výzkumu, zakládání inovativních malých a středních podniků a vytváření produktivního pracovního prostředí pro výzkumné pracovníky je nezbytné pro to, aby si EU udržela své postavení předního centra výzkumu a inovací. To podporuje politika soudržnosti, přičemž Evropský fond pro regionální rozvoj je spolu s programem Horizont 2020 jedním z hlavních nástrojů podpory výzkumu z rozpočtu EU. Prostřednictvím programů soudržnosti bylo na posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací přiděleno 62 miliard EUR, které mají být investovány do roku 2023.

·Celkem 8 200 výzkumných pracovníků bylo zaměstnáno v subjektech podporovaných Evropským fondem pro regionální rozvoj.

·Díky regionálnímu financování mohlo více než 34 000 společností spolupracovat s výzkumnými institucemi.

·Podniky podpořené z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti uvedly na trh zhruba 17 500 nových výrobků.

1.3.2    Výdaje na soudržnost jsou klíčem k uskutečnění zelené transformace

Přechod k udržitelné budoucnosti je pro EU klíčovou prioritou. Udržitelnější budoucnost zahrnuje řešení změny klimatu prostřednictvím opatření pro zmírnění změny klimatu (projekty, které řeší základní příčiny změny klimatu, aby ji zpomalily nebo zastavily) a opatření pro přizpůsobování se změně klimatu (projekty, díky nimž jsou hospodářství a infrastruktura EU odolné vůči očekávaným nebo skutečným dopadům na klima a které zlepšují připravenost). To zahrnuje také investice do biologické rozmanitosti, vody, odpadu a dalších priorit v oblasti životního prostředí. Posun směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech odvětvích musí zajistit, aby byl tento přechod sociálně spravedlivý a nikoho neopominul.

Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti jsou důležitými prostředky, jejichž prostřednictvím se uskutečňují investice do životního prostředí. Nahromaděná zpoždění od začátku období v kombinaci s obtížnou situací v roce 2020 měla za následek zpoždění při dosahování výsledků. Na základě nedávných trendů v terénu je však Komise i nadále přesvědčena, že tyto programy výrazně přispějí k celkovému naplnění jejích zelených ambicí. Intervence v oblasti změny kvalifikace v rámci Evropského sociálního fondu pomohly občanům v oblastech těžby uhlí získat větší škálu dovedností, a mohli tak pracovat v jiných než těžebních odvětvích. Současně bylo do uhelných oblastí procházejících transformací strukturálně přilákáno více podniků, aby se diverzifikovalo spektrum příležitostí pro místní obyvatele.

Fondy EU podporují cíl klimatické neutrality do roku 2050 a spravedlivou transformaci

Fondy soudržnosti poskytují hlavní investiční podporu ambiciózním politikám EU v oblasti klimatu a energetiky v rámci Zelené dohody pro Evropu, podporují regiony a města na jejich cestě k dosažení cílů klimatické neutrality a oběhového hospodářství do roku 2050 a přispívají ke spravedlivé transformaci v souladu s cílem plánu EU na podporu oživení.

Investice do opatření v oblasti klimatu byly stanoveny tak, aby tvořily 51 miliard EUR ( 14 ) prostředků na období 2014–2020. Podpora renovace budov zůstává klíčovou prioritou, zejména v rámci sdělení Komise o renovační vlně ( 15 ).

Politika soudržnosti plní obzvláštní úlohu při řízení přechodu ke klimatické neutralitě. Boj proti změně klimatu je společným úsilím, ale ne všechny regiony a členské státy mají stejnou výchozí pozici. Politika soudržnosti plně uznává, že mezi hospodářským rozvojem a výzvami v oblasti zajištění odolnosti hospodářství vůči změně klimatu, existuje často nepřímá souvislost. Proto jsou Fond soudržnosti a Evropský fond pro regionální rozvoj zaměřeny na podporu cílů v oblasti klimatu a životního prostředí v ekonomicky méně rozvinutých členských státech a regionech. Evropský sociální fond+ doplňuje úsilí o podporu změny kvalifikace, aby umožnil spravedlivý přechod na klimatickou neutralitu.

Opatření pro přizpůsobení se změně klimatu ( 16 ) jsou zásadní pro zvýšení připravenosti a odolnosti a pro ochranu občanů EU před nepříznivými účinky způsobenými extrémními povětrnostními jevy v důsledku klimatu, které se pravděpodobně zintenzívní, i když bude globální oteplování udržováno v rámci cíle, kterým je 1,5 °C.

·V důsledku investic Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti bylo ušetřeno 2,8 milionu tun ekvivalentu oxidu uhličitého a 1 200 gigawatthodin roční spotřeby primární energie ve veřejných budovách.

·Prostřednictvím regionálního financování bylo dosaženo zvýšení další výrobní kapacity obnovitelné energie o více než 2 000 megawatthodin.

·Prostřednictvím regionálního financování má téměř 7,5 milionu lidí prospěch i z opatření na ochranu před povodněmi a téměř 15,3 milionu lidí z opatření na ochranu před lesními požáry.

·Evropský sociální fond podpořil rekvalifikace občanů v těžebních regionech. Současně bylo do uhelných oblastí procházejících transformací strukturálně přilákáno více podniků, aby se diverzifikovalo spektrum příležitostí pro místní obyvatele. Bylo to možné například prostřednictvím programu Kooperative Ausbildung an Kohlestandorten ze Severního Porýní-Vestfálska spolufinancovaného z Evropského sociálního fondu částkou ve výši 7,7 milionu EUR, jenž v letech 2014 až 2020 podpořil 1 300 účastníků.

EU podporuje zelené udržitelné životní prostředí a chrání biologickou rozmanitost

Kromě opatření v oblasti klimatu podporují investice do politiky soudržnosti prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti také politiky EU v oblasti přírody a biologické rozmanitosti, například posílením sítě chráněných oblastí Natura 2000 a obnovou přírodních ekosystémů. Tyto investice rovněž přispívají k cílům EU v oblasti kvality vody, kvality ovzduší a přizpůsobování se změně klimatu, které jsou zase důležité pro regionální rozvoj.

Politika soudržnosti zároveň zajišťuje, aby občané EU měli přístup k čisté vodě a recyklaci odpadu, což zajišťuje zdravé životní prostředí ve všech členských státech EU.

Prostřednictvím financování z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti na období 2014–2020:

·byla navýšena kapacita recyklace odpadu na 1,2 milionu tun ročně,

·téměř 2,5 milionu dalších lidí bylo vybaveno vylepšeným zásobováním vodou,

·bylo rehabilitováno více než 1 700 hektarů půdy a téměř 6 milionů hektarů přírodních stanovišť dosáhlo lepšího stavu z hlediska ochrany.

1.3.3    Budování hospodářství, které pracuje ve prospěch lidí

Kromě infrastruktury jsou to lidé, kteří EU spojují, a to jak hospodářsky, tak prostřednictvím sdílených zkušeností a hodnot. Sociální i hospodářská výměna čelily během krize COVID-19 a omezení volného pohybu osob po celé EU obzvláště obtížným výzvám, neboť občané nemohli překračovat hranice a podniky nemohly oslovovat zákazníky. O to důležitější bylo podpořit malé a střední podniky při zmírňování hospodářských dopadů, udržování konkurenceschopnosti a hledání nových způsobů, jak poskytovat lidem v EU možnosti odborné přípravy, navazování kontaktů a vytváření sítí.

Klíčovým zaměřením je podpora malých a středních podniků

Evropský fond pro regionální rozvoj podpořil investice do více než 613 000 malých a středních podniků, což pomohlo vytvořit dalších 185 000 pracovních míst a významně přispělo k hospodářskému růstu. Do konce roku 2019, tj. před rozšířením onemocnění COVID-19, dosáhla předpokládaná míra tvorby pracovních míst, založená na vybraných projektech, 94 % celkových očekávání na celkovou tvorbu pracovních míst do konce roku 2023. To ukazuje na silnou podporu, kterou rozpočet EU dokázal poskytnout, a to i v dobách krize. Zatím však není jasné, jak šok z pandemie ovlivní dosažení cílů v oblasti vytváření pracovních míst. Z programů na období 2014–2020 bude do zlepšení podnikatelského prostředí a podnikání investováno více než 57 miliard EUR.

·Více než 310 000 malých a středních podniků získalo nefinanční podporu.

·Bylo podpořeno přibližně 88 000 nových malých a středních podniků.

·Pomocí regionálního financování byly využity soukromé investice ve výši téměř 11,5 miliardy EUR ve formě grantů a 2,6 miliardy EUR, které nebyly ve formě grantů.

EU investuje do lidí

Rozpočet EU také investuje přímo do lidí a institucí. Podporuje další profesní rozvoj evropské pracovní síly a udržuje její konkurenceschopnost prostřednictvím odborné přípravy. Rovněž pomáhá zajistit vytváření pracovních míst v mnoha oblastech a občanům EU možnost dostatečného výdělku. Jelikož mladí lidé představují budoucnost Evropské unie, je pro EU nanejvýš důležité zajistit, aby pro ně existovaly příležitosti, vytvářet pracovní místa a prosazovat hodnoty EU.

Zejména Evropský sociální fond v letech 2014 až 2019 prostřednictvím různých projektů pomohl 36,4 milionu lidí. Z toho 4,5 milionu osob nalezlo práci a 5,5 milionu získalo kvalifikaci v důsledku zásahu EU. Mezi ně patřilo 2,5 milionu osob se zdravotním postižením, jakož i 5,6 milionu migrantů a účastníků se zahraničním původem a 6,5 milionu znevýhodněných osob.

Zvláštní Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí podporuje mladé lidi žijící v regionech se zvláště vysokou nezaměstnaností mladých lidí. Do konce roku 2019 bylo členským státům vyplaceno téměř 6 miliard EUR a 3 miliony mladých lidí se díky této podpoře zapojily do vzdělávání a odborné přípravy.

V širším měřítku poskytuje Záruka pro mladé lidi, posílená v roce 2020, politický rámec EU v boji proti nezaměstnanosti mladých lidí. Od roku 2014 zajišťuje, že více než 31 milionů mladých lidí ( 17 ) přijalo nabídku zaměstnání, vzdělávání, odborné přípravy nebo učňovského vzdělávání.

V hodnocení Evropského sociálního fondu a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí z roku 2020 ( 18 ) Komise zjistila, že podpora EU přinesla jasné výhody, protože zvýšila počet a škálu mladých lidí, kteří dostávají podporu, a zviditelnila otázky zaměstnanosti mladých lidí v celé EU. Oba tyto nástroje představují nejvýznamnější zdroje financování podporující provádění evropského pilíře sociálních práv ( 19 ).

Zejména Evropský sociální fond do konce roku 2019 prostřednictvím různých projektů pomohl 36,4 milionům osob. Z toho 4,5 milionu osob nalezlo práci a 5,5 milionu získalo kvalifikaci v důsledku zásahu EU. Členským státům bylo z Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí vyplaceno téměř 6 miliard EUR na podporu mladých lidí žijících v regionech s obzvláště vysokou mírou nezaměstnanosti mladých lidí. Ke konci roku 2019 se díky podpoře získané jak z Evropského sociálního fondu, tak z Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí ( 20 ) účastnily vzdělávání a odborné přípravy 3 miliony ( 21 ) mladých lidí a dalších 1,8 milionu lidí. Oba tyto nástroje představují nejvýznamnější zdroje financování podporující provádění evropského pilíře sociálních práv ( 22 ) a svým zaměřením na všechny potřebné lidi pokrývají širokou škálu účastníků. Z tohoto pohledu mělo do konce roku 2019 z této podpory prospěch 2,5 milionu osob se zdravotním postižením, jakož i 5,6 milionu migrantů a účastníků se zahraničním původem a 6,5 milionu znevýhodněných osob.

V hodnocení Evropského sociálního fondu a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí z roku 2020 ( 23 ) Komise zjistila, že podpora EU přinesla jasné výhody, protože zvýšila počet a škálu mladých lidí, kteří dostávají podporu, a zviditelnila otázky zaměstnanosti mladých lidí v celé EU.

Program Erasmus+ nabízí příležitosti pro studenty a zaměstnance všech věkových kategorií ke studiu, odborné přípravě a dobrovolnictví v rámci Evropy i za jejími hranicemi. V roce 2020 byly z rozpočtu EU na tento program vynaloženy téměř 3 miliardy EUR (+ 4 % ve srovnání s rokem 2019). Kvůli krizi COVID-19 čelil program Erasmus+ velkým výzvám při vysílání lidí do zahraničí. Přestože důsledkem bylo, že do zahraničí odešlo o téměř 30 % méně osob, program Erasmus+ v roce 2020 i tak poskytl téměř 700 000 lidí příležitost vyzkoušet si žít jinak v rámci vysokoškolského vzdělávání, odborné přípravy a prostřednictvím různých dalších možností výměny. Životní změny, které někdy tyto zkušenosti přinášejí, významně přispívají ke zlepšování vyhlídek na získání zaměstnání ( 24 ) a k podpoře myšlenky občanství EU. Za více než 30 let své existence rozšířil program Erasmus+ svou působnost, zapojovalo se do něj čím dál více občanů a od roku 1987 vedl k celkem více než 10 milionům mobilit.

Podpora a spolufinancování programu Erasmus pro mladé podnikatele poskytla 1 300 nově vzniklých a začínajících podnikatelů příležitost absolvovat školení u zkušené osoby provozující malý nebo střední podnik v jiné zemi.

Evropský sbor solidarity vytvořil příležitosti k dobrovolnictví nebo práci pro širokou škálu projektů doma nebo v zahraničí s financováním 170 milionů EUR (+ 16 % ve srovnání s rokem 2019). Tyto projekty pokrývají širokou škálu oblastí, jako je vzdělávání a odborná příprava, občanství a demokratická účast, životní prostředí a ochrana přírody, migrace a kultura.

Fond evropské pomoci nejchudším osobám poskytuje potřebnou potravinovou a základní materiální pomoci nejzranitelnějším osobám naší společnosti. Každý rok se dostane v průměru k 12,5 milionu lidí. Podporu ve formě potravin a základního zboží doplňují doprovodná opatření poskytující pokyny a rady zaměřené na sociální začlenění nejchudších osob. V roce 2019 mělo z potravinové pomoci prospěch podle odhadů 12,2 milionu lidí (distribuováno bylo 345 000 tun potravin), více než 800 000 lidí získalo materiální pomoc a 30 000 lidí mělo prospěch z podpory sociálního začlenění.

1.3.4    Rozpočet EU chrání živobytí občanů EU

Lepší ochrana je součástí společných hodnot, na kterých je založeno sbližování EU. V rámci toho EU nadále prokazuje solidaritu v rámci svých hranic prostřednictvím koordinace a financování úsilí o zmírnění následků katastrof. Katastrofy v posledních letech zasáhly všechny regiony EU a následkem byly stovky obětí a škody za miliardy eur. Schopnosti členských států reagovat jsou kvůli epidemiím, přívalovým povodním, bouřím, lesním požárům, zemětřesením a katastrofám způsobeným člověkem pod neustálým tlakem. Navíc se zvýšily obavy o bezpečnost a očekává se, že změna klimatu v budoucnu zhorší dopad katastrof.

Evropská komise vytvořila strategický mechanismus rezervy zdravotnického materiálu a jeho distribuce rescEU pod záštitou mechanismu civilní ochrany EU jako další síť zabývající se bezpečností. Tato rezerva umožňuje rychlé dodání zdravotnického vybavení, jako jsou ventilátory a osobní ochranné prostředky. Zásoba, která je v současnosti umístěna v devíti členských státech EU (Belgie, Dánsko, Německo, Řecko, Maďarsko, Nizozemsko, Rumunsko, Slovinsko a Švédsko), umožňuje EU rychleji reagovat na zdravotní krize. Více než 3 miliony osobních ochranných prostředků byly distribuovány do zemí, které je nejvíce potřebovaly. Neustále se pořizují další zdravotnické a osobní ochranné prostředky, aby se doplnila rezerva rescEU.

V rámci působnosti rescEU byly provedeny následující činnosti.

·Celkem 3,8 milionu položek osobních ochranných prostředků bylo poskytnuto zdravotnickým službám (např. 2 miliony roušek a 1,4 milionu rukavic).

·Dánsko v reakci na žádost Slovenska o zdravotnický personál za účelem pomoci s léčbou pacientů s COVID-19 nabídlo prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU vyslání tří lékařů a pěti zdravotních sester. Belgie nabídla Slovensku nasazení lékaře, dvou zdravotních sester a vedoucího týmu. V roce 2020 došlo v EU k 45 aktivacím mechanismu civilní ochrany se 100% mírou odezvy.

·Pro období lesních požárů v roce 2020 Evropská komise spolufinancovala pohotovostní dostupnost protipožární flotily rescEU s cílem řešit potenciální nedostatky členských států při řešení lesních požárů. Flotila pro rok 2020 se skládala z celkem sedmnácti letadel (osm strojů typu Canadair, jeden typu De Havilland Canada DHC-8, dva typu Air Tractor a šest vrtulníků).

Boj proti dezinformacím online je zásadní pro ochranu naší demokracie a společnosti. Z tohoto důvodu Komise kromě politických iniciativ poskytla v loňském roce finanční prostředky (ve výši 2,5 milionu EUR) na zřízení Evropské observatoře pro digitální sdělovací prostředky, jejímž účelem je podpora práce multidisciplinárních komunit složených z ověřovatelů faktů, výzkumných pracovníků a odborníků na mediální gramotnost.

EU také chrání před nejhoršími formami chudoby. Fond evropské pomoci nejchudším osobám účinně poskytuje potřebnou potravinovou a základní materiální pomoc průměrně 12,5 milionu osob ročně. Potraviny a základní zboží doplňují doprovodná opatření poskytující pokyny a rady zaměřené na zajištění sociálního začlenění nejchudších osob.

1.4 Přírodní zdroje a životní prostředí

Rozpočet EU si klade za cíl chránit přírodní zdroje, chránit životní prostředí a bojovat proti změně klimatu. Je zásadním faktorem při provádění zelené transformace, zlepšování bezpečnosti a kvality potravin, podpory pracovních míst a řešení problémů venkova, a to i ve světle krize COVID-19. Činí tak prostřednictvím několika fondů, včetně Evropského zemědělského záručního fondu, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, Evropského námořního a rybářského fondu a dohod o rybolovu a programu LIFE. Rozpočet přidělený na programy v této oblasti dosáhl v roce 2020 téměř 60 miliard EUR, což představuje 35 % celkových ročních rozpočtových výdajů. V dlouhodobém rozpočtu na období 2021–2027 jsou iniciativy v této oblasti seskupeny do okruhu „Přírodní zdroje a životní prostředí“.

1.1.4 Rozpočet EU podporuje udržitelné zemědělství a rybolov, chrání přírodní zdroje, bojuje proti změně klimatu a chrání biologickou rozmanitost

Pro ekologizaci zemědělského odvětví je třeba řešit různé aspekty, například snižování emisí skleníkových plynů, přechod k udržitelnému zemědělství a zachování biologické rozmanitosti. Rozpočet EU tyto změny podporuje, zejména prostřednictvím Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, ale také prostřednictvím programu LIFE.

Evropský zemědělský záruční fond podporuje příjem zemědělců prostřednictvím přímých plateb, z čehož 30 % souvisí s třemi zemědělskými postupy, které jsou pro životní prostředí prospěšné: diverzifikace plodin, zachování trvalých travních porostů a ochrana ekologických oblastí na hospodářstvích.

Celkový podíl zemědělské plochy EU, na níž se uplatňují postupy prospěšné pro životní prostředí, se zvýšil ze 75 % v roce 2015 na 79 % v roce 2019 a plocha ekologického zemědělství se zvýšila z 8,0 % v roce 2018 na 8,5 % v roce 2019. Řada opatření souvisejících s biologickou rozmanitostí zemědělské půdy však neprokázala požadovaný dopad, jak zjistil také Evropský účetní dvůr ( 25 ), který dále vyjádřil obavy ohledně ochrany volně žijících opylovačů ( 26 ). Kromě toho snižování emisí skleníkových plynů ze zemědělství EU, ať už z chovu hospodářských zvířat, nebo z hospodaření s půdou, v posledních letech stagnovalo a v některých členských státech se dokonce zvrátilo.

Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategie biologické rozmanitosti přijaté v roce 2020 mají za cíl zajistit přechod k udržitelnému zemědělství mimo jiné stanovením řady cílů pro rok 2030 a posílit příspěvek společné zemědělské politiky k řešení klimatické krize, ochraně životního prostředí a zachování biologické rozmanitosti. Budoucí národní strategické plány by měly tyto cíle proměnit v konkrétní opatření v souladu s doporučeními vydanými v prosinci 2020. Přetrvávají důležité výzvy, zejména pokud jde o dopady společné zemědělské politiky na životní prostředí, zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně a plnění cílů do roku 2030.

Dvě externí podpůrné hodnotící studie, které byly zveřejněny v březnu 2020, hodnotily dopad společné zemědělské politiky na přírodní stanoviště, krajinu a biologickou rozmanitost a na vodu. Závěrem studie o biologické rozmanitosti bylo, že existence společné zemědělské politiky navýšila ambice členských států při plnění cílů v oblasti biologické rozmanitosti i úrovně financování. Příspěvek a přínosy této politiky však do značné míry závisí na volbách a prioritách provádění členských států. Ve studii o vodě bylo zjištěno, že rámec společné zemědělské politiky je účinný při zachovávání minimálních postupů, které jsou prospěšné pro kvalitu vody. Rozhodujícím faktorem je opět rozhodnutí členských států o provádění, přičemž pouze několik opatření ve skutečnosti podporuje operace přímo zaměřené na problémy s kvalitou a množstvím vody. Absence příslušných údajů z monitorování byla v obou studiích zjištěna jako omezující. Tyto dvě studie spolu se třetí podpůrnou studií pro účely hodnocení půdy (zveřejněnou v únoru 2021) tvoří základ pracovního dokumentu útvarů Komise pro hodnocení, který by měl být zveřejněn ve druhé polovině roku 2021.

Pokud jde o rozvoj venkova, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova podporuje přechod na zelenou a udržitelnou produkci. Na konci roku 2019 fond již například dosáhl svých cílů stanovených na rok 2023 v rámci cíle obnovy, zachování a zlepšení ekosystémů souvisejících se zemědělstvím a lesnictvím, a to zejména podporou postupů týkajících se obhospodařování půdy, které jsou přínosné pro biologickou rozmanitost, vodu a půdu. Fond se také přímo zabývá opatřeními v oblasti klimatu, i když s menším množstvím prostředků, zejména prostřednictvím investic do obnovitelné energie nebo do oblastí, na které se vztahují závazky obhospodařování týkající se emisí skleníkových plynů. V roce 2020 umožnila náhrada za náklady nebo ušlý příjem za provádění postupů prospěšných pro životní prostředí a klima zemědělcům zůstat na trhu a pokračovat v dodávkách veřejných statků.

Program LIFE se zaměřuje na zelený přechod prostřednictvím cílených opatření týkajících se ochrany přírody a biologické rozmanitosti, opatření v oblasti klimatu, zvyšování povědomí a podpory provádění a prosazování právních předpisů a politik v oblasti životního prostředí a klimatu. To zahrnuje opatření, která přispívají k přechodu na udržitelné potravinové systémy v celém potravinovém hodnotovém řetězci, usilují o ochranu vody, vzduchu a půdy, snižují negativní dopady na ně, zachovávají a zlepšují jejich kvalitu a přispívají také k ochraně biologické rozmanitosti a dále podporují ekologické zemědělské postupy na ochranu ohrožených druhů, půdy, lesů a vody a podporují udržitelné hospodaření s živinami v zemědělství. Program LIFE se rovněž snaží zlepšit účinnost zdrojů a podporuje opatření ke zmírnění a přizpůsobování se změně klimatu. Program LIFE například zvýšil odolnost vůči klimatické krizi u nejméně 650 000 lidí přijetím nových procesů a technologií vyvinutých pro boj proti extrémním povětrnostním podmínkám.

Společná rybářská politika rovněž klade velký důraz na ekologičtější postupy rybolovu. Jako příklad lze uvést, že v roce 2020 bylo dosaženo dalšího pokroku směrem k udržitelnějšímu rybolovu: v severovýchodním Atlantiku se populace obecně loví na zdravé úrovni, třebaže jisté problémy zde přetrvávají; ve Středozemním a Černém moři došlo u některých populací k mírné obnově, ale mnohé zůstávají nadměrně využívány, a proto byl kladen důraz na opatření k řešení této situace. A konečně, v EU se 20 % rybářského vybavení ztrácí na moři a je zdrojem třetiny mořského odpadu v evropských mořích. Aby se tato situace vyřešila, budou muset normalizační orgány řešit žádosti o oběhový návrh lovných zařízení. Hlavní výzvy týkající se dosažení dobrého stavu životního prostředí / stavu z hlediska ochrany jsou spojeny s nedostatky v provádění a absencí ambicí a zdrojů ( 27 ).

·Na 79 % celkové zemědělské plochy EU se do roku 2019 vztahovala alespoň jedna ekologická povinnost v rámci společné zemědělské politiky.

·Prostřednictvím Evropského námořního a rybářského fondu bylo do konce roku 2019 podpořeno 5 000 operací týkajících se lepší správy sítě Natura 2000 a dalších chráněných mořských oblastí, spolu s 8 445 projekty zaměřenými na životní prostředí a účinné využívání zdrojů.

·V rámci programu LIFE na období 2014–2020 se vylepšuje nebo zachovává 1,7 milionu hektarů přírodních a polopřirozených stanovišť a stále probíhají akce na zlepšení podmínek pro 247 druhů volně žijících živočichů.

·Program LIFE Diademe vyvinul nový adaptivní systém pouličního osvětlení integrující senzory hluku, provozu a kvality ovzduší ( 28 ). Projekt úspěšně snížil emise skleníkových plynů a spotřebu energie ve městech a přinesl významné hospodářské úspory. Systém se nyní používá v Římě, Piacenze a Rimini a je připraven k uvedení na trh.

1.2.4 Opatření EU pomáhá dosáhnout lepší bezpečnosti a kvality potravin pro všechny občany EU

Zajištění udržitelnosti v zemědělství má pozitivní dopad na občany EU: Evropský zemědělský záruční fond i Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova jsou klíčem k zajištění životaschopné produkce potravin a bezpečnosti a zabezpečení potravin. Projektu EU Ovoce, zelenina a mléko do škol se ve školním roce 2018/2019 vztahoval na více než 19 milionů dětí a rovněž bylo financováno několik vzdělávacích opatření, včetně ochutnávek a návštěv farem.

Udržitelnost, bezpečnost a kvalita potravin se řeší také v odvětví rybolovu, zejména podporou akvakultury. Poté, co již v roce 2016 překročila produkce cílovou úroveň stanovenou pro rok 2020, je akvakultura v EU silným a rostoucím odvětvím, které bude i nadále plnit klíčovou úlohu v poskytování udržitelných potravin, které jsou bezpečné, výživné a vysoce kvalitní. V praxi téměř polovina rozpočtu Evropského námořního a rybářského fondu, který byl přidělen na inovace související s akvakulturou, podporující přechod k efektivnějším systémům s menším dopadem a kvalitnější produkcí.

V říjnu 2020 bylo zveřejněno průběžné hodnocení složky přímého řízení Evropského námořního a rybářského fondu. Závěrem hodnocení bylo, že tato část fondu má význam pro plnění cílů námořní a rybářské politiky EU. Je účinná a efektivní tom, že výsledků by nebylo možné dosáhnout při nižších nákladech a že by se tak nestalo bez finanční podpory EU. Příjemci grantů a smluv nicméně uvedli, že některé postupy byly administrativně náročné. Kromě toho jsou zapotřebí klíčové ukazatele výkonu, které by pomohly prokázat výsledky a dopady strukturovanějším způsobem.

Nakonec došlo v roce 2020 v programu mezinárodní správy oceánů k dalšímu pokroku. Výzvy a řešení pro lepší správu oceánů byly projednány na fóru zúčastněných stran EU pro mezinárodní správu oceánů. Mandát k jednání přijatý v roce 2020 poskytl výchozí bod pro úsilí EU o dosažení dohody, která by zabránila neregulovanému rybolovu na volném moři ve střední části Severního ledového oceánu. EU prostřednictvím regionálních organizací pro řízení rybolovu dále prosazovala udržitelné řízení populací podporované vědeckým poradenstvím, opatřeními k zajištění souladu a bojem proti nezákonnému rybolovu.

1.3.4 EU poskytuje zemědělcům a pobřežním komunitám zásadní podporu a pomáhá čelit výzvám ve venkovských oblastech

Rozpočet EU poskytuje milionům příjemců v odvětví zemědělství cennou podporu, která je zásadní pro rozvoj venkovských oblastí EU ( 29 ).

Zavádí se systém režimů a intervencí s cílem přilákat mladé lidi k zemědělství a usnadnit rozvoj podnikání ve venkovských oblastech – například rozvojem místních zpracovatelských možností. Podíl zemědělských podniků s podporou rozvoje podnikání / investic pro mladé zemědělce se za posledních několik let výrazně zvýšil. Zatímco opatření společné zemědělské politiky týkající se generační obnovy měly pozitivní dopad na přilákání mladých lidí do venkovských oblastí a na zlepšení zaměstnanosti, je stále obtížné oddělit účinky jednotlivých opatření kvůli silnému vlivu vnějších faktorů, včetně obtíží s přístupem k půdě a kapitálu, který závisí především na vnitrostátních právních, sociálních a daňových politikách.

Kromě zemědělství vytváří Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova prostřednictvím svých projektů také desítky tisíc pracovních míst s cílem řešit sociální začlenění a snižování chudoby. To je součástí cíle fondu reagovat na širší problémy ve venkovských oblastech. Prostřednictvím různých iniciativ v souladu s celkovými cíli programů rozvoje venkova na období 2014–2020 pomohla společná zemědělská politika během tohoto období 17 milionům lidí žijících ve venkovských oblastech těžit ze zlepšení přístupu ke službám a infrastruktuře informačních a komunikačních technologií. V současné době se připravuje dlouhodobá vize pro venkovské oblasti zaměřená na řešení mnoha problémů, kterým čelí (od demografických změn přes konektivitu, riziko chudoby až po omezený přístup ke službám). Již proběhla rozsáhlá konzultace s několika různými proudy, jejímž cílem je věnovat zvláštní pozornost lidem žijícím ve venkovských oblastech a také místním a regionálním orgánům. Bude spojena s hodnocením společné zemědělské politiky z hlediska jejího dopadu na územní rozvoj a s výhledem do budoucna. Tato vize si klade za cíl řešit problémy a obavy tím, že bude stavět na nově vznikajících příležitostech ekologické a digitální transformace EU a identifikovat prostředky ke zlepšení kvality života na venkově, zajistí soudržnost, konzistenci a doplňkovost mezi politikami ve prospěch venkovských oblastí a komunit. Rovněž přispěje k zajištění odolnosti zemědělského systému do budoucna a pomůže zvýšit jeho odolnost tím, že prověří kapacity tohoto odvětví a využije veškeré možné příležitosti.

Prostřednictvím Evropského námořního a rybářského fondu byla podpořena řada aspektů pobřežních komunit. Na konci roku 2019 fond podpořil téměř 15 % aktivního rybářského loďstva spolu s více než 4 000 plavidly pro drobný pobřežní rybolov. Fond se rovněž zaměřuje na problémy, kterým čelí nejvzdálenější regiony, zejména s cílem zajistit, aby produkty rybolovu a akvakultury vyráběné v těchto regionech měly prospěch z rovných podmínek.

·Celkem 6,2 milionu zemědělců mělo v rozpočtovém roce 2020 prospěch z přímých plateb a 500 000 zemědělců mělo prospěch z režimu pro mladé zemědělce.

·V rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova získalo do konce roku 2019 odborné vzdělání v zemědělství 1,5 milionu příjemců – přičemž cílem je do roku 2023 dosáhnout 3,6 milionu příjemců.

1.4.4 Opatření EU pomohla zemědělcům a pobřežním komunitám zmírnit problémy způsobené pandemií COVID-19

V roce 2020 zemědělské a rybářské fondy zareagovaly svižně, pokud šlo o řešení problémů, kterým odvětví čelilo v důsledku krize způsobené onemocněním COVID-19. V rámci zemědělství bylo zavedeno několik opatření za účelem zjednodušení a větší flexibility s cílem zabránit negativním důsledkům.

Příklady konkrétních opatření přijatých v roce 2020 za účelem podpory společné zemědělské politiky při řešení krize COVID-19.

V reakci na pandemii COVID-19 poskytla tržní opatření nezbytnou podporu pro zajištění životaschopnosti zemědělských podniků a posílení potravinového zabezpečení. Z rozpočtu EU byla financována podpora soukromého skladování mléčných a masných výrobků za účelem stabilizace trhů dočasným snížením dostupných dodávek. Dočasné uvolnění pravidel hospodářské soutěže prostřednictvím zvláštního rámce státní podpory v důsledku pandemie COVID-19 pomohlo dále řešit vážnou nerovnováhu na trhu, a pomohlo tak zemědělcům a jejich sdružením v těžce postižených odvětvích (např. mléko, brambory, květiny, víno). Výjimečná tržní opatření umožňovala větší flexibilitu v programech podpory trhu (např. ovoce, zelenina, olivy a olivový olej, včelařství, víno). Flexibilita byla zajištěna také v rámci projektu EU Ovoce, zelenina a mléko do škol, a to z důvodu zavírání škol, jakož i při řízení obchodu. Programům rozvoje venkova byla umožněna větší flexibilita a byla zjednodušena pravidla, aby poskytla výjimečnou dočasnou podporu v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova.

Rybolov a akvakultura rovněž patřily k odvětvím, která byla bezprostředně ovlivněna narušením způsobeným pandemií COVID-19. První balíček podpůrných opatření byl přijat v březnu 2020 v rámci investiční iniciativy pro reakci na koronavirus, zatímco dočasné uvolnění pravidel hospodářské soutěže prostřednictvím zvláštního rámce státní podpory v důsledku pandemie COVID-19 pomohlo zajistit, aby na trhu zůstala dostatečná likvidita.

1.5 Migrace a správa hranic

V roce 2020 bylo více než 1,7 miliardy EUR ( 30 ) věnováno na migraci a správu hranic prostřednictvím Azylového, migračního a integračního fondu, Fondu pro vnitřní bezpečnost a čtyř agentur zřízených v oblasti migrace a vnitřních věcí: Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu, Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva a Agentura Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva. V dlouhodobém rozpočtu na období 2021–2027 jsou iniciativy v této oblasti seskupeny do okruhu „Migrace a správa hranic“.

1.5.1 Rozpočet EU podporuje solidaritu mezi členskými státy při řešení migračních výzev a ochraně lidí v nouzi

Podpora solidarity mezi členskými státy

·Celkem 32 256 žadatelů o azyl a osob požívajících mezinárodní ochrany přesunutých z jednoho členského státu do druhého s podporou Azylového, migračního a integračního fondu během období 2014–2020.

Navzdory relativně malému objemu dotčených fondů ve srovnání se závažnými problémy spočívá hlavní přínos opatření na úrovni EU ve sdílení zátěže. Členské státy, které byly pod větším migračním tlakem, obdržely podporu ke zlepšení svých azylových systémů a přijímacích kapacit a byla jim poskytnuta naléhavá a strategická operační podpora zajišťující spravedlivé rozdělení odpovědnosti. Do konce ledna 2021 dosáhla celková částka v rámci mimořádné pomoci poskytovaná od roku 2014 více než 2,4 miliardy EUR ( 31 ), což umožnilo několika členským státům včetně Řecka, Španělska a Itálie zachraňovat životy na moři, zlepšit přijímací zařízení pro příchozí migranty, poskytovat základní zdravotní péči a chránit zranitelné skupiny. Při řešení nepředvídaných událostí souvisejících s nestabilní migrační situací bude i nadále ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027 klíčová úloha nástroje mimořádné pomoci.

Vzhledem k tomu, že příliv migrantů pokračuje přes Středomoří, může krátkodobá dobrovolná solidarita prostřednictvím přemístění žadatelů o azyl a osob požívajících mezinárodní ochrany z jednoho členského státu do druhého pomoci budovat důvěru mezi členskými státy. Od roku 2019 Komise koordinuje dobrovolné přemístění žadatelů o azyl vyloděných v Itálii a na Maltě po záchranných operacích v centrálním Středomoří do jiných členských států, které dobrovolně projevují solidaritu. V březnu 2020 začalo dobrovolné přemístění také v Řecku, odkud již bylo přemístěno 2 213 nejzranitelnějších žadatelů.

Posílení společného azylového systému a poskytování pomoci lidem v nouzi

·Během období 2014–2020 byla s podporou Azylového, migračního a integračního fondu poskytnuta pomoc 2 442 140 žadatelům o azyl.

·V období 2014–2020 obdrželo 6 924 718 státních příslušníků třetích zemí pomoc s integrací. Ta zahrnovala jazykové a občanské vzdělávání; přípravná opatření k usnadnění přístupu na trh práce a budování kapacit.

V průběhu roku 2020 lidé stále prchali před pronásledováním ve svých domovských zemích a hledali lepší život. S podporou rozpočtu EU pomohly členské státy v letech 2014 až 2020 více než 2 milionům žadatelů o azyl. Zvláštní pozornost byla věnována těm nejzranitelnějším, zejména nezletilým osobám bez doprovodu.

V roce 2020, po požárech, které v září zničily přijímací a identifikační středisko Moria na Lesbu, Komise financovala přesun 406 nezletilých osob bez doprovodu z Morie na pevninu a do bezpečí přesunula také děti bez doprovodu na jiných ostrovech. Komise vypsala zakázky na pomoc při mimořádných událostech v hodnotě 121 milionů EUR na výstavbu tří nových středisek na ostrovech Samos, Kos a Leros. Komise s plným souhlasem řeckých orgánů navíc zřídila pracovní skupinu na podporu řízení migrace v Řecku udržitelným způsobem, která realizuje společný pilotní projekt nového přijímacího zařízení na Lesbu.

Nový pakt o migraci a azylu stanovující spravedlivější, více evropsky zaměřený přístup k řízení migrace a azylu

V reakci na potřebu strukturální reformy migrační politiky EU a v návaznosti na pokrok dosažený v této oblasti od roku 2016 předložila Komise nový pakt o migraci a azylu a řadu legislativních návrhů, které Komise přijala v září 2020. Iniciativa zahrnuje všechny prvky potřebné pro komplexní přístup EU k řízení migrace založený na zásadě solidarity a spravedlivém sdílení odpovědnosti.

1.5.2 Rozpočet EU podporuje silné vnější hranice

Komise v roce 2020 pracovala na zajištění silných vnějších hranic a harmonizovaného provádění společné vízové politiky, která umožní plně fungující schengenský prostor, klíčový faktor naší prosperity, bezpečnosti a svobod.

Posílení správy hranic

·Do konce roku 2020 bylo s podporou Fondu pro vnitřní bezpečnost pro správu hranic vyvinuto nebo modernizováno 33 516 položek infrastruktury hraničních kontrol a prostředků pro kontroly a ostrahu.

·V schengenských informačních systémech bylo v roce 2020 zaznamenáno 209 178 pozitivních nálezů.

Evropská unie značně investovala do účinné kontroly vnějších hranic prostřednictvím různých informačních systémů ( 32 ) na úrovni EU a do jejich interoperability, která poskytuje pohraniční stráži a policistům přístup k aktuálním informacím. Fond pro vnitřní bezpečnost rovněž přispěl k posílení kapacit orgánů členských států odpovědných za správu hranic, které fungují jako národní složky evropské pohraniční a pobřežní stráže, zejména prostřednictvím financování jejich technických možností a infrastruktury. V roce 2020 pokračovaly také přípravné práce na vyslání prvních týmů stálého sboru evropské pohraniční a pobřežní stráže v roce 2021. Komise navíc vypracovala sekundární právní předpisy nezbytné k tomu, aby Agentura Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva mohla začít navrhovat a vyvíjet nové informační systémy a jejich interoperabilitu.

Interinstitucionální jednání o reformě vízového informačního systému byla úspěšně ukončena s podporou Komise. Spolu se systémem vstupu/výstupu a evropským systémem pro cestovní informace a povolení posílí reformovaný vízový informační systém správy hranic a bezpečnost v schengenském prostoru.

Snížení pobídek pro nelegální příjezd migrantů a zajištění zákonných cest

Díky podpoře činností Komise a financování ze strany EU, a to i v souvislosti s krizí COVID-19, se celkový počet zjištěných protiprávních překročení hranic v roce 2020 dále snížil na 125 000 ve srovnání se 142 000 v roce 2019.

Hlavní příčiny migrace, včetně místních konfliktů, chudoby a nerovností, které se v důsledku krize COVID-19 a změny klimatu( 33 ) prohloubily, přetrvávají. Komise při řešení nelegální migrace úzce spolupracuje se zeměmi mimo EU. V rámci nouzového svěřenského fondu EU pro stabilitu a řešení základních příčin nelegální migrace a vysídlených osob v Africe pomohla finanční podpora poskytnutá Maroku snížit počet nelegálních migrantů na západní středomořské trase. Rovněž byly v zemích mimo EU financovány informační kampaně s cílem poskytnout informace o rizicích nelegální migrace a nezákonnému převaděčství migrantů.

·V období 2014–2020 bylo s podporou Fondu pro azyl, migraci a integraci přesídleno 77 463 osob, z toho 14 812 v roce 2020 navzdory narušení způsobenému pandemií COVID-19.

Koordinované úsilí v oblasti přesídlení, které poskytuje bezpečný a zákonný způsob, jak se dostat do EU, lidem, kteří potřebují mezinárodní ochranu, se od roku 2015 neustále posiluje. Nový pakt o migraci a azylu, zveřejněný dne 23. září 2020, potvrdil důležitost zajištění bezpečných zákonných cest a pozornost se v posledních letech stále více soustředí na zákonnou migraci a integraci zaměřenou na různé cílové skupiny, spolu s vytvořením zákonných cest na úrovni EU, která doplňuje a rozvíjí úsilí členských států. V programovém období 2014–2020 byla na přesídlení vyčleněna téměř 1 miliarda EUR.

Komise zavedla nový ad hoc program pro přesídlování na období 2020–2021 s cílem 20 000 osob, ke kterému členské státy společně přislíbily téměř 30 000 míst pro přesídlení. To potvrzuje závazek členských států k přesídlení a jejich odhodlání rozšířit bezpečné a zákonné cesty k ochraně v EU. Kolektivní příslib EU do roku 2020 představuje téměř 50 % všech příslibů.

Vracení migrantů bez práva na pobyt

·V období 2014–2020 bylo s podporou Azylového, migračního a integračního fondu vráceno 316 463 osob bez práva na pobyt.

Aby byl azylový systém EU důvěryhodný, musí být migranti bez práva na pobyt vráceni do svých zemí původu. V roce 2020 Komise pokračovala v přijímání opatření ke zvýšení míry návratů, například dalším zlepšováním spolupráce s klíčovými zeměmi původu a prosazováním přijetí přepracované směrnice o navracení.

Rozpočet EU podporuje členské státy při provádění rozhodnutí o navracení, která vydávají pro migranty bez práva na pobyt prostřednictvím Azylového, migračního a integračního fondu a Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž.

Míra navracení však zůstává neuspokojivá. Vyhlídky na zlepšení závisí jak na lepší spolupráci zemí mimo EU, tak na efektivitě členských států při realizaci návratů. V tomto ohledu schengenská hodnocení financovaná z Azylového, migračního a integračního fondu v oblasti navracení pomáhají směřovat členské státy ke konkrétním opatřením, kterým je třeba stanovit prioritu, aby bylo možné dosáhnout stanovených cílů. Rovněž jsou přijímána opatření k posílení úlohy Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž: v roce 2020 bylo prostřednictvím letů koordinovaných touto agenturou navráceno 12 072 státních příslušníků třetích zemí, a to navzdory přísným omezením v důsledku pandemie COVID-19.

Nový pakt o migraci a azylu ohlásil novou strategii k posílení dobrovolného návratu a opětovného začlenění a upravuje jmenování koordinátora v oblasti navracení podporovaného novou sítí na vysoké úrovni pro navracení. To pomůže zajistit, aby návrat byl společnou odpovědností a byl řízen soudržným způsobem.

1.6 Bezpečnost a obrana

V posledních několika letech se problémy v oblasti bezpečnosti stupňovaly. EU se stále více potýká se situacemi, které vedly k posílení jejích bezpečnostních kapacit. V této oblasti mají zásadní význam tyto iniciativy: evropský program rozvoje obranného průmyslu, přípravné akce zaměřené na obranný výzkum a složka „Policie“ Fondu pro vnitřní bezpečnost. V dlouhodobém rozpočtu na období 2021–2027 jsou iniciativy v této oblasti seskupeny do okruhu „Bezpečnost a obrana“.

1.6.1 Rozpočet EU posiluje bezpečnostní a obrannou kapacitu Evropské unie

Silný obranný průmysl je jádrem EU, která je v oblasti bezpečnosti více autonomní. Výzkum v oblasti bezpečnosti a podpora inovací podporují koordinovanou reakci EU na složité problémy a umožňují konkrétní kroky ke zmírnění rizik. Bezpečnostní unie byla jednou ze čtyř prioritních oblastí pracovního programu Horizont 2020 na období 2018–2020, což představovalo 50 % celkového veřejného financování v EU pro výzkum v oblasti bezpečnosti.

V červenci 2018 byl na dobu dvou let do 31. prosince 2020 s rozpočtem 500 milionů EUR přijat Evropský program rozvoje obranného průmyslu s cílem řešit roztříštěnost obranného průmyslu v EU a s cílem vybudovat další generaci obranných kapacit zásadního významu. Posílil konkurenceschopnost a inovační kapacitu obranného průmyslu v EU a spolupráci mezi členskými státy ve fázi vývoje produktů a technologií v oblasti obrany, což usnadnilo lepší využívání úspor z rozsahu. Podporou vývojové fáze program přispívá k lepšímu využívání výsledků výzkumu v oblasti obrany a pomáhá překlenout mezeru mezi výzkumem a výrobou. Vzhledem k tomu, že je cílem programu zejména posílit spolupráci mezi podniky v různých členských státech, jediné činnosti způsobilé k financování z programu jsou ty činnosti, na kterých se podílí konsorcium alespoň tří podniků usazených na území nejméně tří členských států. Tento program podporuje přístup založený na spolupráci mezi subjekty v rámci obranného průmyslu v členských státech, přičemž finanční příspěvek EU umožňuje vývojové projekty, které by jinak v důsledku souvisejících vysokých finančních potřeb nebo technologických rizik nebyly zahájeny. Téměř 40 % příjemců, kteří dostávají finanční prostředky na základě výzev Evropského programu rozvoje obranného průmyslu z roku 2019, jsou malé a střední podniky, které jsou důležitou součástí evropského obranného průmyslu. Dalším pilotním programem je přípravná akce v oblasti obranného výzkumu. V roce 2020 poskytla financování ve výši 23 milionů EUR deseti projektům obranného výzkumu. Tyto programy připravují půdu pro plnohodnotný Evropský obranný fond, který od roku 2021 pomůže vytvořit integrovanou základnu obranného průmyslu v EU.

2.6.1 Rozpočet EU usnadňuje přeshraniční spolupráci v oblasti bezpečnosti

Cílem orgánů EU je posílit bezpečnost v Evropské unii, usnadnit přeshraniční spolupráci a výměnu informací mezi příslušnými orgány členských států a umožnit interoperabilitu příslušných bezpečnostních informačních systémů EU. Děje se tak prostřednictvím Fondu pro vnitřní bezpečnost, který rovněž usnadňuje společné operace a umožňuje modernizaci budov důležitých z hlediska zabezpečení, čímž podporuje provádění strategie vnitřní bezpečnosti a spolupráci v oblasti prosazování práva.

Složka „Policie“ Fondu pro vnitřní bezpečnost ( 34 ) přispívá k boji proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti, terorismu a bezpečnostním hrozbám. Celkem bylo vytvořeno 21 sítí EU k posílení vzájemné důvěry a sdílení informací mezi vnitrostátními orgány a tato složka financuje zřízení vnitrostátních systémů jmenné evidence cestujících, což vnitrostátním donucovacím orgánům umožňuje výměnu informací o podezřelých cestujících v letecké dopravě. EU navíc bojuje za ochranu svobody náboženského vyznání a přesvědčení. Proto bylo v roce 2020 poskytnuto 23 milionů EUR členským státům a náboženským obcím na ochranu náboženských staveb a veřejných prostor. Nová protiteroristická agenda ( 35 ) stanoví další postup, pokud jde o opatření na úrovni EU s cílem lépe předvídat teroristické hrozby, předcházet jim, chránit proti nim a reagovat na ně.

Úsilí vynaložené v průběhu let v této oblasti přineslo hmatatelné výsledky. Podle zprávy Agentury pro spolupráci v oblasti prosazování práva o situaci a trendech v oblasti terorismu v Evropské unii z roku 2020 poklesly případy teroristických útoků v roce 2019 na 119 ve srovnání se 129 v roce 2018. Vzhledem k tomu, že terorismus nelze řešit členskými státy samostatně, podporuje rozpočet EU v této oblasti intenzivnější spolupráci mezi členskými státy, jakož i odbornou přípravu a budování kapacit.

·V období 2014–2020 bylo z Fondu pro vnitřní bezpečnost podpořeno 287 společných vyšetřovacích týmů a operační projekty Evropské multidisciplinární platformy pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti.

·Pro usnadnění ochrany kritické infrastruktury členskými státy ve všech hospodářských odvětvích bylo zavedeno nebo dále modernizováno 406 nástrojů.

1.7 Sousedství a svět

Vzhledem k tomu, že se vyskytuje stále více celosvětových problémů, musí mít EU ve světě aktivnější úlohu a silnější hlas tím, že posílí své postavení hlavního zastánce demokracie a podpoří otevřený a spravedlivý obchod, partnerství, mnohostrannost a celosvětový řád založený na pravidlech. Cílem je posílit vztahy s partnerskými zeměmi, podporovat udržitelný rozvoj a budovat kapacity EU pro řešení krizí.

Prostřednictvím svých programů vnější činnosti prosazuje EU své klíčové hodnoty po celém světě, přičemž financuje opatření na podporu demokracie, míru, solidarity, stability, vymýcení chudoby, prosperity a zachování přírodních zdrojů v sousedství EU a na celém světě. Zapojení EU v oblasti konektivity je navíc součástí její mezinárodní propagace dvojí transformace, ekologické a digitální. Rozpočet EU pomáhá podporovat udržitelné hospodářství; sociální a digitální rozvoj a ochranu lidských práv, řádnou správa věcí veřejných a právního státu. Strategický záměr i praktické provádění konektivity v EU zůstávají jádrem geopolitické agendy EU. V dlouhodobém rozpočtu na období 2021–2027 jsou iniciativy v této oblasti seskupeny do okruhu „Sousedství a svět“.

1.7.1 EU usiluje o dosažení svobodného a prosperujícího sousedství

Evropská politika sousedství usiluje o navázání zvláštních vztahů se šestnácti sousedy EU v jižním Středomoří a Východního partnerství a zaměřuje se na čtyři prioritní oblasti (dobrá správa věcí veřejných, demokracie, právní stát a lidská práva; vývoj ekonomiky; bezpečnost a migrace a mobilita) s cílem zvýšit odolnost sousedních států EU a jejich společností. Politika rozšíření v souladu s hodnotami, zákony a normami EU vede, podporuje a sleduje reformy v zemích, které chtějí vstoupit do EU. Podporuje mír a stabilitu a pomáhá zlepšovat kvalitu života lidí.

EU poskytuje pomoc sousedním zemím a kandidátským zemím na přistoupení nejen prostřednictvím institucionální podpory, ale také prostřednictvím hospodářské podpory a rozvoje infrastruktury, které působí jako klíčové stavební kameny pro zajištění stability, prosperity a udržitelnosti. Hlavními rozpočtovými prostředky na podporu politiky sousedství a zemí zapojených do procesu rozšiřování byly v roce 2020 Evropský nástroj sousedství a Nástroj předvstupní pomoci II.

Nástroj předvstupní pomoci je prostředek, kterým EU finanční a technickou pomocí podporuje reformy v zemích zapojených do procesu rozšiřování. Tyto finanční prostředky přispívají k budování kapacit v těchto zemích během celého procesu přistoupení, což vede k postupnému pozitivnímu vývoji v daném regionu. V období 2014–2020 bylo dosaženo významných milníků. Komise v květnu 2019 přijala stanovisko k žádosti Bosny a Hercegoviny a určila 14 klíčových priorit, které musí země splnit, aby mohla zahájit přístupová jednání k EU. V červenci 2018 Komise potvrdila, že Kosovo ( 36 ) splnilo všechny zbývající kritéria pro uvolnění vízového režimu. V březnu 2020 Evropská rada podpořila rozhodnutí zahájit přístupová jednání s Albánií a se Severní Makedonií. Počínaje lednem 2014 byla se Srbskem zahájena jednání o osmnácti kapitolách, přičemž dvě byla prozatímně uzavřena. Od roku 2020 bylo s Černou Horou zahájeno 33 kapitol. Na další podporu dlouhodobého hospodářského oživení a urychlení konvergence s EU předložila Komise v říjnu 2020 hospodářský a investiční plán pro západní Balkán, v němž uvolnila až 9 miliard EUR ve formě grantů, zatímco nový záruční nástroj pro západní Balkán podpoří investice až do výše 20 miliard EUR. Plán rovněž podporuje silnou regionální integraci prostřednictvím společného regionálního trhu, který představitelé západního Balkánu podpořili v listopadu 2020 ( 37 ). V roce 2020 Komise pokračovala v podpoře sociálních a hospodářských reforem v regionu prostřednictvím programů hospodářských reforem programů hospodářských reforem a rovněž prostřednictvím (1) stimulace uplatňování zásad evropského pilíře sociálních práv v těchto zemích, (2) posilování regionální spolupráce ve spolupráci s Mezinárodní organizací práce a Radou pro regionální spolupráci a (3) zavedení acquis EU.

·100 000 lidí, včetně studentů, výzkumných pracovníků a zaměstnanců, se v letech 2014 až 2020 účastnilo činností v rámci programu Erasmus+ zahrnujících partnery na západním Balkáně.

·75 000 občanů bylo v letech 2014 až 2020 připojeno k čistšímu a efektivnějšímu dálkovému vytápění v Prištině a Gjakově.

Východní partnerství bylo zahájeno v roce 2009 s úmyslem podporovat důkladnější demokratický a ekonomický rozvoj a protikorupční opatření v bývalých zemích Sovětského svazu. Žádné současné vyhlídky na členství v EU nejsou jednoznačné a pokrok v provádění opatření na podporu zásad EU byl v několika partnerských zemích někdy pomalý. To platí zejména s ohledem na demokracii, svobodu projevu a protikorupční opatření. EU nicméně od zahájení partnerství podpořila více než 125 000 podniků, kryla úvěry ve výši 2 miliard EUR, zachovala více než 250 000 pracovních míst a pomohla vytvořit přibližně 34 000 nových pracovních míst.

Ve východním sousedství je Ukrajina i nadále klíčovým zaměřením podpory, protože čelí pokračující vnitřní i vnější agresi. EU podpořila Ukrajinu při zvyšování její odolnosti za účelem snížení škodlivého vlivu. Pomoc EU přispěla k ucelenému programu reforem na Ukrajině a ke stabilizaci jejího hospodářství pomocí bezprecedentních balíčků pomoci (přibližně 1,6 miliardy EUR dvoustranné pomoci v letech 2014 až 2020). Pomoc byla poskytována prostřednictvím programů, mimo jiné v oblasti decentralizace (Ukrajina – posílení pravomocí na místní úrovni, program odpovědnosti a rozvoje), boje proti korupci (protikorupční iniciativa Evropské unie), právního státu (Pravo-Justice) a reformy veřejné správy (podpora komplexní reformy veřejné správy na Ukrajině).

Díky podpoře EU bylo na Ukrajině dosaženo mj. následujících úspěchů.

·900 obcí využilo politické poradenství programu Ukrajina – posílení pravomocí na místní úrovni, program odpovědnosti a rozvoje.

·Vrchní protikorupční soud, který byl zřízen s podporou EU, již vyřešil 300 případů korupce na vysoké úrovni proti vyšším úředníkům, politikům a podnikatelům.

·197 soudců Nejvyššího soudu, který byl v roce 2016 reformován, bylo vybráno na základě transparentního procesu založeného na dosažených výsledcích, včetně kontroly integrity a pokročilého psychologického testování.

·9 800 státních zástupců na regionální a místní úrovni prochází přísným prověřovacím postupem, včetně kontroly odbornosti a integrity a testování adaptačních schopností. 8 400 z nich již postup dokončilo a 6 500 úspěšně absolvovalo.

V jižním sousedství jsou vztahy EU se Středním východem a severní Afrikou formovány prostřednictvím Unie pro Středomoří a evropské politiky sousedství. Unie pro Středomoří se zaměřuje na regionální spolupráci a doplňuje evropskou politiku sousedství, která podporuje politické a hospodářské reformy spojené s finanční nebo technickou pomocí na úrovni země.

Například podpora EU pro Palestinu ( 38 ) dosáhla k 55 000 příjemců na Západním břehu Jordánu a byly z ní poskytnuty platy a důchody civilním pracovníkům Palestinské samosprávy. Rovněž poskytla peněžitou pomoc 22 000 chudých a zranitelných rodin na Západním břehu Jordánu a 65 000 takových rodin v pásmu Gazy. Komise navíc přispěla k placení lékařských vyšetření nemocnicím ve východním Jeruzalémě, přičemž zachovala dostupnost, přístup a udržitelnost základních služeb terciární zdravotní péče pro palestinské obyvatelstvo, z nichž většina není k dispozici jinde v Palestině. V Sýrii byla podpora zaměřena také na sektor zdravotní péče, jehož výsledky zahrnovaly 1,8 milionu konzultací v rámci primární zdravotní péče, 15 085 vyšetření, 6 751 pracovníků v rámci primárního zdravotnictví, obnovu osmi klinik primární zdravotní péče, podporu 320 pracovníků primární zdravotní péče a rozsáhlé budování kapacit s cílem zvýšit kompetence zdravotnických pracovníků v několika potřebných oblastech.

Od roku 2015 prostřednictvím regionálního svěřenského fondu EU zřízeného v reakci na krizi:

·V rámci programu na posílení místní infrastruktury bylo proškoleno 43 155 lidí a 6 229 místních zařízení;

·504 225 dětí získalo přístup k základnímu formálnímu a neformálnímu vzdělávání, přičemž bylo vyškoleno 19 362 učitelů a bylo vybudováno nebo zrekonstruováno 324 vzdělávacích zařízení;

·prostřednictvím konzultací v rámci primární zdravotní péče a vzdělávání v oblasti zdravotní péče bylo osloveno více než 4,3 milionu jednotlivců, ve zdravotnických službách bylo vyškoleno 7 380 odborných pracovníků a 204 zdravotnických infrastruktur bylo zmodernizováno, renovováno nebo dovybaveno;

·zlepšil se přístup ke službám v odvětví vodního hospodářství, hygienických a sanitárních zařízení pro 483 704 osob, zejména pokud jde o zdroje pitné vody a podporu hygieny, a bylo vybudováno nebo obnoveno 265 obecních/regionálních vodovodních a kanalizačních zařízení.

V Tunisku a Maroku se společný program EU – Rada Evropy s názvem „Zajištění udržitelné demokratické správy věcí veřejných a lidských práv v jižním Středomoří“ aktivně snažil řešit násilí založené na pohlaví jako porušení lidských práv. Tunisko požádalo o přistoupení k Istanbulské úmluvě v listopadu 2019.

1.7.2 Rozpočet EU prostřednictvím mezinárodních partnerství podporuje udržitelný rozvoj, mír a demokracii

EU jakožto globální síla bojující za mír, právní stát, demokracii a udržitelný rozvoj usiluje o stanovení těchto cílů a hodnot po celém světě. Činí tak prostřednictvím různých nástrojů a svěřenských fondů, jejichž cílem je snížit potenciál chudoby a konfliktů, zvýšit hospodářský rozvoj a prosazovat lidská práva a rovnost pohlaví.

Když světoví vůdci přijali Agendu OSN 2030, předvídali potřebu společného rámce pro řešení několika globálních výzev současně. S pandemií a jejími dopady se pokrok v oblasti udržitelného rozvoje stal obzvláště naléhavým. V roce 2020 COVID-19 prohloubil stávající nerovnosti a zvrátil roky pokroku. Při prosazování agendy týkající se transformace začala EU společně se svými partnery realizovat iniciativu pro globální oživení, jejímž cílem je snížit nerovnosti a podpořit lidský rozvoj a spravedlivou ekologickou transformaci na globální úrovni.

Vztah EU s Afrikou zůstal v průběhu roku 2020 klíčovou prioritou. V březnu bylo ve společném sdělení společně s ESVČ – „Na cestě ke komplexní strategii pro Afriku“ uvedeno sdělení podrobně popisující partnerství EU s Afrikou a vizi EU směrem k posílení spojenectví EU s Afrikou.

Rok 2020 nás také přiblížil k nové dohodě o partnerství se 79 členy Organizace afrických, karibských a tichomořských států. Nová ambiciózní dohoda, známá také jako dohoda „post-Cotonou“, má nejen přestavět vztahy partnerů se zvláštním zaměřením na regiony, ale také lépe reagovat na globální výzvy v příštích dvou desetiletích.

Přístup Týmu Evropa byl zaveden jako společná reakce na COVID-19 ze strany EU, jejích členských států a evropských finančních institucí a úspěšně uvolnil 40 miliard EUR. V rámci procesu tvorby programů zahájeného v roce 2020 bylo identifikováno přibližně 150 nápadů pro iniciativy Týmu Evropa. Jedná se o stěžejní projekty transformace, které budou navrženy, financovány a provedeny společně v rámci přístupu Týmu Evropa.

Pokud jde o opatření v oblasti změny klimatu, v roce 2020 zůstala EU předním světovým poskytovatelem financování v oblasti klimatu a nejprogresivnějším subjektem v mezinárodním procesu jednání o změně klimatu. Komise přispěla k plnění závazků EU uvedených v Pařížské dohodě o změně klimatu podporou modernizace a provádění vnitrostátně stanovených příspěvků partnerských zemí a pomocí budování jejich kapacit pro přizpůsobení se změně klimatu vytvořením nového programu pro snižování rizika katastrof v hodnotě 100 milionů EUR.

Pandemie COVID-19 donutila globální vůdce přehodnotit vzdělávací systémy a zdůraznila význam investic do konektivity a digitalizace. Digitální a datové technologie byly klíčovým faktorem reakce EU; přibližně 60 milionů EUR bylo uvolněno v rámci přístupu Tým Evropa a přesměrováno na zásahy okamžité reakce s cílem poskytnout úlevu v sociálně-ekonomických systémech partnerských zemí a poskytnout lidem prostředky, aby mohli pokračovat ve svém vzdělávání a získat přístup ke zdravotním informacím a službám.

Lidská práva a demokracie jsou v mnoha zemích pod velkým tlakem, což je situace, která se s krizí COVID-19 dále zhoršila. V roce 2020 EU spolupracovala s konsorcii organizací občanské společnosti na podpoře novinářů v Latinské Americe a Africe a financovala vytvoření globálního monitoru dopadu COVID-19 na demokracii a lidská práva ( 39 ).

V rámci nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru bylo v roce 2020 přijato 56 opatření reagujících na krizové situace, z nichž 16 se týkalo krize COVID-19. Tento nástroj hrál průkopnickou roli v reakcích na globální, nadregionální a nově vznikající hrozby a působil v oblastech, které dříve nebyly pokryty nástroji spolupráce EU prostřednictvím pilotních akcí, které byly v některých případech později rozšířeny v rámci tradičnějších nástrojů rozvojové spolupráce, jako je Evropský rozvojový fond. Mezi příslušné příklady patří ty v oblasti Sahelu (týkající se policejní spolupráce a boji proti terorismu), v oblasti Afrického rohu (týkající se prevence a financování terorismu) a v Latinské Americe (týkající se policejní spolupráce).

Opatření v oblasti nešíření zbraní a odzbrojení financované z rozpočtu společné zahraniční a bezpečnostní politiky přispěly k mezinárodnímu míru a bezpečnosti posílením norem proti šíření zbraní hromadného ničení. Toho bylo dosaženo pokrokem v oblasti univerzalizace, institucionální silou a účinným prováděním příslušných smluv a mechanismů (např. Smlouva o všeobecném zákazu jaderných zkoušek) a předcházením a bojem proti nedovolenému hromadění ručních palných a lehkých zbraní a jejich střeliva a proti nedovolenému obchodování s nimi. Rovněž podpořila provádění Smlouvy o obchodu se zbraněmi a přijetí politik v oblasti vývozu vojenské technologie a vybavení. Zachování stability rovněž zajistily podstatné mise společné bezpečnostní a obranné politiky a mandáty zvláštních zástupců EU.

Nástroj partnerství nadále přispíval k vnější činnosti EU podporou její zahraniční politiky a řešil výzvy globálního významu, jako je změna klimatu a ochrana životního prostředí; mezinárodní rozměr strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst a pracovní místa podporující začlenění a zlepšení přístupu na trhy a podpora obchodu, investic a veřejné diplomacie.

V roce 2020 Svěřenský fond pro Kolumbii, částečně financovaný z nástroje pro rozvojovou spolupráci, nadále podporoval provádění mírové dohody mezi kolumbijskou vládou a FARC (Revoluční ozbrojené síly Kolumbie). Převedla politickou podporu EU do mírové dohody, zejména pokud jde o prvky týkající se reformy venkova, pozemkové reformy a sociálního a ekonomického opětovného začlenění bývalých bojovníků FARC. V roce 2020 fond také poskytl podporu 39 partnerským zemím, aby jejich vnitrostátní systémy sociální ochrany byly inkluzivnější, finančně udržitelné a reagovaly na otřesy, jako je krize COVID-19.

Podpora EU jejích základních hodnot je dále posílena evropským nástrojem pro demokracii a lidská práva. Navzdory rostoucím útokům na mezinárodní systém lidských práv a mezinárodní systém spravedlnosti Komise nadále podporuje klíčové instituce, včetně Mezinárodního trestního soudu a Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Nástroj pro řešení krizí v oblasti lidských práv v rámci evropského nástroje pro demokracii a lidská práva poskytuje flexibilní způsob financování pro řešení situací, kdy dochází k závažnému nedostatku základních svobod, kdy je nejvíce ohrožena lidská bezpečnost, kdy organizace pro lidská práva a obránci lidských práv pracují ve výjimečně obtížných podmínkách nebo pokud by bylo zveřejnění výzvy k podávání návrhů nevhodné. Například v roce 2020 musely být volební pozorovatelské mise EU při svém výkonu flexibilní a přizpůsobit se cestovním omezením a náročným hygienickým podmínkám v důsledku pandemie COVID-19.

·Od roku 2015 do roku 2020 mise EU pro pomoc na hranicích na hraničním přechodu Rafáh vyškolila 1 035 zaměstnanců Palestinské samosprávy.

·V letech 2017–2019 bylo na západním Balkáně zničeno 500 000 ručních palných a lehkých zbraní a kusů střeliva (nástroj přispívající ke stabilitě a míru).

·V letech 2016–2017 bylo do Sýrie vysláno devatenáct vyšetřovacích misí Organizace pro zákaz chemických zbraní týkajících se údajného použití chemických látek jakožto zbraní (společná zahraniční a bezpečnostní politika).

·V souvislosti s novou městskou agendou v rámci programu mezinárodní městské spolupráce v roce 2020 (nástroj partnerství) bylo vytvořeno 80 dvojic mezi městy v EU a městy v třetích zemích v Asii a Americe.

·V období 2014–2020 bylo podpořeno 7 700 ohrožených obránců lidských práv (prostřednictvím evropského nástroje pro demokracii a lidská práva)

·V roce 2020 bylo podpořeno, pozorováno a monitorováno čtrnáct volebních procesů a demokratických cyklů (evropský nástroj pro demokracii a lidská práva).

1.7.3 EU je předním světovým dárcem humanitární pomoci

Humanitární pomoc EU, pevně zakořeněná v základních humanitárních zásadách lidskosti, neutrality, nestrannosti a nezávislosti, přispívá k záchraně životů a zmírnění utrpení, kdekoli na světě může. Od dlouhotrvajících konfliktů v Africe a na Středním východě až po těžké potravinové krize rostou humanitární potřeby rychleji než dostupné zdroje, což ohrožuje poskytování pomoci těm, kteří to nejvíce potřebují. EU pokračovala ve své humanitární misi tím, že rozdělila více než 2 miliard EUR na humanitární pomoc v roce 2020 zemím zasaženým přírodními katastrofami a katastrofami způsobenými člověkem. EU a její členské státy tak jsou i nadále společně největším světovým dárcem humanitární pomoci, přičemž přispívají více než 36 % celosvětového podílu příspěvků na humanitární pomoc.

V roce 2020 byla většina probíhajících humanitárních krizí ještě spojena s krátkodobým a střednědobým dopadem pandemie COVID-19, kterému se v roce 2020 dostalo zvláštního zaměření. EU souběžně pokračovala v řešení dalších nových nebo již existujících humanitárních potřeb, včetně například boje proti přemnožení sarančete všežravého ve východní Africe, naléhavé humanitární krize v sedmi zemích širšího regionu Sahel nebo potřeby podpory pro nejzranitelnější osoby zasažených syrskou krizí.

V roce 2020 EU v rámci humanitární pomoci financovala více než 170 milionů intervencí, přičemž poskytla pomoc v 97 % zemí, ve vztahu k nimž OSN vyzvala k poskytnutí pomoci. Celkem 68 % rozpočtu na humanitární pomoc bylo vynaloženo v zemích klasifikovaných jako země s velmi vysokým rizikem katastrof a více než 28 % původního rozpočtu bylo vynaloženo na tzv. zapomenuté krize. Původní rozpočet byl navýšen v reakci na náhlé krize v roce 2020: například ve vztahu k Libanonu uvolnila EU více než 30 milionů EUR na řešení naléhavých humanitárních potřeb bezprostředně po ničivé explozi, ke které došlo 4. srpna v Bejrútu.

Souběžně s humanitární reakcí přispělo financování EU také k připravenosti na katastrofy s cílem budování kapacit a odolnosti zranitelných komunit nebo komunit zasažených katastrofou. V roce 2020 mělo přibližně 35 milionů lidí na celém světě prospěch z opatření týkající se připravenosti na katastrofy v regionech ke katastrofám náchylných. EU dále posílila svůj závazek posílit kapacity připravenosti na reakci a včasná opatření ve vztahu ke zranitelným komunitám nebo komunitám zasažený katastrofou (např. V Mosambiku, Nepálu a na Filipínách) prostřednictvím účelového financování.

Klíčovým přínosem humanitárních opatření EU je velmi rozsáhlá přítomnost na místě a technické a provozní znalosti sítě humanitárních úřadů rozmístěných v téměř 40 zemích. EU poskytuje pomoc prostřednictvím své sítě, ve které se nachází přibližně 200 organizací, včetně agentur OSN, Mezinárodního hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce a nevládních organizací, jejichž prostřednictvím mohou lidé v nouzi získat pomoc i v obtížně dostupných oblastech.

·V roce 2020 bylo poskytnuto 2,1 miliardy EUR na humanitární pomoc těm nejzranitelnějším.

·Z této skupiny se do roku 2020 mohlo vzdělávat 1,8 milionu dětí žijících v krizových situacích a konfliktech, čímž EU dostála svému dřívějšímu závazku věnovat 10 % svého původního humanitárního rozpočtu na vzdělávání v mimořádných situacích.

1.7.4 Rozpočet EU pomáhá řešit uprchlickou krizi tím, že nabízí důstojnost a pomoc uprchlíkům při naplňování jejich základních potřeb

Rozpočet EU se jasně zaměřil na rozvojovou spolupráci, zejména na zlepšení podmínek pro uprchlíky umístěné v zemích mimo EU a na investice do jejich zdraví, vzdělání a dovedností a na infrastrukturu, udržitelný růst a bezpečnost. Pomáhá také zemím, ve kterých jsou umístěni uprchlíci, při zajišťování humanitárních podmínek, které chrání jejich důstojnost.

I v roce 2020 byla Evropská komise plně odhodlána pomáhat nejzranitelnějším uprchlíkům v Turecku a poskytovat podporu jejich hostitelským komunitám. V roce 2020 do oblastí pomoci spadala podpora základních potřeb, zdravotní péče, ochrana a obecní infrastruktura, jakož i podpora odborné přípravy, zaměstnání a rozvoje podnikání pro uprchlíky i zranitelné místní obyvatelstvo. Ve stejném roce Komise dokončila přidělení a uzavření smluv týkajících se provozního rozpočtu ve výši 6 miliard EUR na nástroj pro uprchlíky v Turecku, aby bylo zajištěno, že potřeby uprchlíků a hostitelských komunit v Turecku budou řešeny komplexně a koordinovaně.

Na základě prohlášení EU a Turecka z roku 2016 byly prostřednictvím přesídlení rovněž poskytnuty bezpečné a legální cesty do EU pro 28 621 osob, které potřebují mezinárodní ochranu.

·Prostřednictvím nástroje získalo podporu pro základní potřeby přibližně 1 800 000 uprchlíků, 668 900 dětí uprchlíků dostalo podporu v rámci vzdělávání a milionům uprchlíků a hostitelským komunitám v Turecku jsou poskytovány zdravotnické a ochranné služby. V Turecku bude vybudováno až 365 škol.

·Více než 3 400 zaměstnanců zdravotnických služeb v Turecku je zaměstnáno ve 177 zdravotních střediscích pro migranty. Bylo poskytnuto více než 14 milionů konzultací v rámci zdravotní péče a kojencům a těhotným ženám bylo poskytnuto více než 4 miliony očkovacích dávek.

·V reakci na krizi COVID-19 v Turecku bylo uvolněno téměř 105 milionů EUR na podporu zejména nejzranitelnějším uprchlíkům.

V roce 2020 hrála EU nadále klíčovou úlohu při podpoře nejzranitelnějších uprchlíků s partnerskými zeměmi v jižním sousedství. Do prosince 2020 regionální svěřenský fond EU zřízený v reakci na krizi v Sýrii se přímo dostal k více než 7,8 milionu lidí prostřednictvím pomoci v oblasti vzdělávání, obživy a sociální pomoci a v rámci opatření v oblasti zdravotních, vodovodních a kanalizačních systémů, jakož i ochrany, a to zejména v Iráku, Jordánsku, Libanonu a Turecku.

V roce 2020 Komise také uvolnila 70 milionů EUR na podporu venezuelských migrantů a uprchlíků a jejich hostitelských komunit v Kolumbii, Kostarice, Ekvádoru, Peru a Venezuele.

(1) ()    Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Nový akční plán pro oběhové hospodářství – Čistší a konkurenceschopnější Evropa (COM(2020) 98).

(2) ()    V návaznosti na směrnici o plastech na jedno použití budou tyto výrobky od 3. července 2021 zakázány (směrnice (EU) 2019/904).

(3) ()    Na tomto projektu spolupracuje dvanáct partnerských organizací z Francie, Německa, Itálie, Norska, Španělska, Švédska a Spojeného království.

(4) ()    Další informace o družici Sentinel-6 jsou dostupné online ( http://www.esa.int/Applications/Observing_the_Earth/Copernicus/Sentinel-6 ).

(5) ()    Evropská Komise, Formování digitální budoucnosti Evropy, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2020 ( https://ec.europa.eu/info/files/communication-shaping-europes-digital-future_en ). Tento cíl byl potvrzen závěry Rady o utváření digitální budoucnosti Evropy přijatými dne 9. června 2020 ( https://www.consilium.europa.eu/media/44389/st08711-en20.pdf ).

(6) ()    Další informace o tomto projektu viz: https://www.sheffield.ac.uk/centaur  

(7) ()    Evropský investiční fond, „Konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků – nástroj pro úvěrové záruky – aktualizace provedení, 2020 ( https://www.eif.org/what_we_do/guarantees/single_eu_debt_instrument/cosme-loan-facility-growth/implementation_status.pdf ).

(8) ()    Podle článku 174 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(9) ()     https://cohesiondata.ec.europa.eu

(10) ()    Více než 3,5 miliardy EUR z investic plynoucích do digitální ekonomiky směřuje do služeb a aplikací elektronické veřejné správy. Celkem 3,8 miliardy EUR je vyčleněno na investice do širokopásmového připojení s vysokou nebo velmi vysokou přenosovou rychlostí. Mezi další digitální investice patří služby a aplikace v oblasti informačních a komunikačních technologií pro malé a střední podniky, inteligentní dopravní systémy, začleňování do informační společnosti atd.

(11) ()    Pracovní dokument útvarů Komise – Následné hodnocení hlavních projektů v oblasti dopravy financovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti v letech 2000 až 2013 (SWD(2020) 41); Pracovní dokument útvarů Komise – Následné hodnocení hlavních projektů v oblasti životního prostředí financovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti v letech 2000 až 2013 (SWD(2020) 43).

(12) ()    Tyto a všechny následující údaje v rámečcích představují kumulativní úspěchy programů na období 2014–2020 až do konce roku 2019.

(13) ()    Evropský sociální fond+ na období 2021–2027 bude zahrnovat tři programy z období 2014–2020, a to Evropský sociální fond, Fond evropské pomoci nejchudším osobám a program pro zaměstnanost a sociální inovace.

(14) ()    Hlavními oblastmi intervence souvisejícími s klimatem jsou energeticky účinná renovace veřejné infrastruktury (8,9 miliardy EUR), přizpůsobení se změně klimatu a prevence rizik souvisejících se změnou klimatu (6,3 miliardy EUR), infrastruktura čisté městské dopravy (5,1 miliardy EUR), energeticky účinná renovace bytového fondu (4 miliardy EUR), železnice (2,9 miliardy EUR) a cyklostezek a stezek (2 miliardy EUR).

(15) ()    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Renovační vlna pro Evropu – ekologické budovy, nová pracovní místa, lepší životní úroveň (COM(2020) 662).

(16) ()    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu (COM(2021) 82).

(17) ()    Pracovní dokument útvarů Komise – Hodnocení podpory ESF a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí pro zaměstnání mladých lidí (SWD(2020) 216).

(18) ()     https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/economy-works-people/jobs-growth-and-investment/european-pillar-social-rights_cs

(19) ()    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Podpora zaměstnanosti mladých lidí: most k pracovním místům pro příští generaci, (COM/2020) 276) ( https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=CELEX:52020DC0276 ).

(20) ()    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Podpora zaměstnanosti mladých lidí: most k pracovním místům pro příští generaci, (COM(2020) 276).

(21) ()     https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/economy-works-people/jobs-growth-and-investment/european-pillar-social-rights_cs

(22) ()    Pracovní dokument útvarů Komise – Hodnocení podpory ESF a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí pro zaměstnání mladých lidí (SWD(2020) 216).

(23) ()    Evropská komise, studie dopadů programu Erasmus – Účinky mobility na dovednosti a zaměstnatelnost studentů a internacionalizaci vysokoškolských institucí ( https://ec.europa.eu/assets/eac/education/library/study/2014/erasmus-impact-summary_en.pdf ).

(24) ()    Evropský účetní dvůr, Zvláštní zpráva č. 13/2020, Biologická rozmanitost v zemědělství: Přínos SZP úbytek nezastavil.

(25) ()    Evropský účetní dvůr, Zvláštní zpráva č. 15/2020 – Ochrana volně žijících opylovačů v EU: Iniciativy Komise dosud nepřinesly výsledky.

(26) ()    Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí (směrnice 2008/56/ES)(COM(2020) 259); Pracovní dokument útvarů Komise – Kontrola účelnosti právních předpisů EU v oblasti ochrany přírody (směrnice o ochraně ptáků a přírodních stanovišť) – Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků a směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (SWD (2016) 472)

(27) ()     https://www.diademe.it/en/

(28) ()    V rozpočtovém roce 2020 bylo přibližně 6,2 milionu příjemců v rámci režimů přímé podpory, přibližně 3,5 milionu příjemců opatření na rozvoj venkova a přibližně 0,10 milionu příjemců tržních opatření. Počet příjemců přímé podpory poklesl z 6,5 milionu v posledních několika letech, zejména v důsledku strukturálních změn v evropském odvětví zemědělství. V odvětvích rybolovu a pobřežních komunit bylo do konce roku 2019 z Evropského námořního a rybářského fondu podpořeno nejméně 100 000 rybářů a prostřednictvím dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu bylo vytvořeno nebo zachováno 15 000 pracovních míst.

(29) ()    Tato částka se skládá z rozpočtu v prostředcích na závazky na rok 2020 do následujících fondů: 1 389 milionů EUR pro Azylový, migrační a integrační fond a 323 milionů EUR pro Fond vnitřní bezpečnosti – hranice a víza.

(30) ()    Tato částka se skládá z 2 029 milionů EUR přidělených prostřednictvím Azylového, migračního a integračního fondu a 414 milionů EUR přidělených prostřednictvím Fondu pro vnitřní bezpečnost – hranice.

(31) ()    Schengenský informační systém, vízový informační systém, Eurodac, systém vstupu/výstupu a evropský systém pro cestovní informace a povolení. „Pozitivní nález“ v Schengenském informačním systému (druhá generace) znamená, že osoba nebo předmět byly lokalizovány v členském státě, a proto je zapotřebí dalších opatření.

(32) ()    Podle odhadů Světové banky by do roku 2050 mohla změna klimatu přinutit více než 140 milionů lidí v rámci Afriky, jižní Asie a Latinské Ameriky k vnitřnímu vysídlení ( https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2018/03/19/climate-change-could-force-over-140-million-to-migrate-within-countries-by-2050-world-bank-report ).

(33) ()    Fond pro vnitřní bezpečnost má rovněž složku „Hranice a víza“, která je popsána v části 1.5 výše.

(34) ()    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Protiteroristická agenda pro EU: předvídání, prevence, ochrana a reakce (COM(2020) 795).

(35) ()    Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

(36) ()    Tisková zpráva Evropské komise, „Vrcholná schůzka o Západním Balkánu v Sofii: Důležité kroky přijaté k urychlení regionální spolupráce na podporu sociálně-hospodářského oživení a konvergence s EU“, 10. listopadu 2020.

(37) ()    Toto označení se nesmí vykládat jako uznání Státu Palestina a nejsou jím dotčeny individuální postoje členských států k této otázce.

(38) ()     http://www.idea.int/gsod-indices/covid19globalmonitor  

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 8.6.2021

COM(2021) 301 final

PŘÍLOHA

ZPRÁVY KOMISE

EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A ÚČETNÍMU DVORU





















Výroční zpráva o řízení a výkonnosti rozpočtu EU – Rozpočtový rok 2020

Příloha 2 –
Vnitřní kontrola a finanční řízení

2.1 Silné nástroje pro řízení rozpočtu EU v složitém prostředí

2.1.1 Komise řídí rozpočet EU v složitém prostředí

Povinností Komise je co nejlépe využívat peněz daňových poplatníků na podporu dosažení cílů politik EU. Je proto zásadní zajistit, aby se finanční prostředky účinně, efektivně a hospodárně dostaly k zamýšleným příjemcům a aby byla zajištěna vysoká úroveň dodržování platných pravidel. Komise usiluje o dosažení nejvyšších standardů finančního řízení při současném nastavení správné rovnováhy mezi nízkou mírou chyb, rychlými platbami a přiměřenými náklady na kontroly.

Komise přikládá řádnému finančnímu řízení rozpočtu EU, jakož i Evropského rozvojového fondu ( 1 ) a svěřenských fondů EU velký význam.

Rozpočet EU: široká škála oblastí, příjemců a výdajů

V roce 2020 výdaje řízené Komisí činily EUR 158 miliard EUR (viz graf níže), což odpovídalo 242 000 platbám v rozmezí od několika set eur (příspěvky na mobilitu v rámci programu Erasmus+) po stovky milionů eur (velké projekty, jako je Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor (ITER) nebo programy Galileo a Copernicus, jakož i rozpočtová podpora poskytovaná rozvojovým zemím) ( 2 ). Příjemci finančních prostředků EU jsou velmi rozmanití a početní.

Příslušné výdaje z rozpočtu EU vynaložené Komisí v roce 2020, podle oblastí politiky, v % a v miliardách EUR.

Zdroj: Výroční zprávy o činnosti Evropské komise.

Více než dvě třetiny rozpočtu (např. Výdaje na politiku soudržnosti a přírodní zdroje) jsou prováděny v rámci sdíleného řízení. To znamená, že členské státy nebo jimi určené subjekty rozdělují finanční prostředky a řídí výdaje v souladu s právními předpisy EU a předpisy členských států a sdílejí tuto odpovědnost s Komisí. Zbytek rozpočtu je vynakládán buď přímo Komisí, nebo nepřímo ve spolupráci s pověřenými subjekty. V tabulce níže jsou popsány tři způsoby řízení.

Vzhledem k tomu, že rozpočet EU je prováděn mnoha různými způsoby, se zapojením různých subjektů, související rizika se liší podle jednotlivých programů a způsobů řízení (viz příloha 6). To je třeba vzít v úvahu při vývoji kontrolních strategií (viz část „Víceleté kontrolní strategie zajišťují, že peníze daňových poplatníků jsou řádně vynakládány“, v oddíle 2.1.3).

2.1.2 Krize COVID-19

Komise je plně odhodlána zajistit, aby řízení rozpočtu EU i v těchto bezprecedentních dobách nadále podléhalo nejvyšším standardům řádného finančního řízení.

Díky dobré připravenosti na krize mohla Komise v roce 2020 zůstat plně funkční. Její administrativa (zahrnující téměř 30 000 lidí) přešla na práci na dálku během pouhých několika dní. To umožnilo Komisi plnit vedoucí úlohu ve všech aspektech reakce na krizi, od veřejného zdraví po plán hospodářského oživení. Rovněž zavedla mimořádná opatření, která zaměstnancům poskytnou nástroje, flexibilitu a podporu, které potřebují k přizpůsobení se této nové realitě.

Souběžně s tím přijala Komise konkrétní opatření na podporu příjemců spolu s členskými státy, které se potýkají s obtížemi při provádění projektů kvůli omezením souvisejícím s COVID-19. Příklady opatření přijatých k minimalizaci dopadů krize COVID-19 jsou uvedeny v rámečku níže.

Díky provedeným zmírňujícím opatřením, včetně cílených úprav plánů auditu a kontroly, neměla pandemie COVID-19 celkově dopad na úroveň jistoty dosažené v roce 2020.

Flexibilita nabízená příjemcům

Komise prodloužila lhůty pro provádění projektů s cílem podpořit příjemce, kteří mají potíže s prováděním kvůli omezením souvisejícím s COVID-19. Svědčí o tom vysoký počet smluvních dodatků. Více času bylo rovněž věnováno účastníkům nabídkového řízení na předložení svých nabídek nebo návrhů.

Do kontrolních postupů členských států byla zavedena flexibilita

Společná zemědělská politika: brzy po vypuknutí pandemie přijala Komise nařízení, kterým se stanoví pravidla pro realistické a dosažitelné kontrolní požadavky pro členské státy v rámci společné zemědělské politiky( 4 ). Změněná pravidla byla omezena co do času a rozsahu (ovlivnila pouze některé správní kontroly a kontroly na místě). Navrhla rovněž alternativní metody, kterými by členské státy mohly provádět kontroly i po dobu omezení z důvodu COVID-19 (např. geograficky označené fotografie, datové zprávy o sledování dronů, administrativní kontroly nebo videokonference s příjemci), a nadále poskytovala dobrý základ pro záruky věrohodnosti. Nařízení rovněž požadovalo, aby platební agentury ve svých prohlášeních řídícího subjektu uvedly objasnění přijatých opatření.

V rámci soudržnosti poskytla Komise další cílenou podporu programovým orgánům s cílem řešit situaci způsobenou opatřeními omezujícími volný pohyb, navrhla pružnost potřebnou k provádění kontrol a auditů navzdory cestovním omezením a spolupracovala s auditními orgány na zajištění důkladného a harmonizovaného přístupu.

Audity na dálku

Aby se minimalizoval dopad cestovních omezení a místních opatření omezujících volný pohyb, provedla Komise většinu svých finančních auditů na dálku. Také nařídila svým nasmlouvaným externím auditorským společnostem, aby co nejvíce auditních testů provedly na dálku a aby je doplnily o návštěvy na místě, jakmile budou omezení zmírněna. To umožnilo Komisi udržet vysokou úroveň počtu auditů. Například u výzkumného programu Horizont 2020 bylo úspěšně dokončeno 94 % auditů plánovaných na rok 2020, i když došlo k určitým zpožděním při podávání zpráv a certifikaci.

Posílení bezpečnostních mechanismů a správa a řízení nástrojů informačních technologií

V roce 2020 byl zaznamenán 50% nárůst kybernetických útoků proti Komisi, využívajících nových příležitostí vytvořených pandemií COVID-19. V reakci na to investovala Komise značné prostředky do zvýšení bezpečnosti své infrastruktury informačních technologií v návaznosti na zavedení práce na dálku jakožto standardu a rovněž posílila kyberkulturu, zejména prostřednictvím osvětových kampaní a iniciativ v oblasti kybernetiky. Celkově byly v roce 2020 posíleny bezpečnostní mechanismy a správa a řízení nástrojů informačních technologií, aby byl zajištěn majetek v rámci infrastruktury Komise.

Včasné posouzení rizik

V rané fázi – do léta 2020 – posuzovala Komise rizika pandemie COVID-19 pro rozpočet EU jak z hlediska dodržování předpisů, tak z hlediska výkonu. Ta se týkala zejména problémů při provádění auditů a kontrol na místě, překážek provádění politik a programů nebo omezené kapacity zaměstnanců a dopadu na životní podmínky zaměstnanců. Tato posouzení rovněž zohlednila zvýšené vystavení se podvodům v souvislosti s pandemií COVID-19, například potenciální zneužití nových nástrojů a zjednodušená pravidla (viz rámeček v oddíle „Boj proti podvodům: právní rámec Evropského úřadu pro boj proti podvodům na ochranu rozpočtu EU“, s. 58, v oddíle 2.1.3).

U všech těchto rizik útvary Komise zavedly nebo již měly zavedeny důkladná zmírňující opatření, za účelem zabránění nebo omezení nepříznivého dopadu na plnění rozpočtu EU. V průběhu roku všechny útvary sledovaly tato rizika pečlivě a v reálném čase, s podporou a dohledem orgánů správy a řízení Komise a zmírňující opatření byla přizpůsobena tam, kde bylo potřeba.

Vzhledem k tomu, že na počátku roku 2021 pandemie stále trvá, bude třeba posoudit její důsledky pro řízení a výkonnost rozpočtu EU. Související rizika a zmírňující opatření zůstávají pod neustálým sledováním různých útvarů a jsou sledována na podnikové úrovni. Jedná se o dynamické posouzení, které je neustále sledováno a bude pokračovat tak dlouho, dokud bude krizová situace trvat.

2.1.3 Komise se za účelem ochrany rozpočtu EU opírá o silné nástroje

K zajištění řádného plnění rozpočtu a jeho ochrany před nedostatky, podvody a nesrovnalostmi v tomto složitém prostředí má Komise k dispozici několik nástrojů.

Spolehlivý systém správy a řízení

Vnitřní fungování Komise je založeno na několika důležitých zásadách, o něž se opírá spolehlivá správa a řízení: Jasné úlohy a povinnosti a mechanismy odpovědnosti, silný závazek k řízení výkonnosti a dodržování právního rámce, transparentnost a vysoké standardy etického chování.

Hierarchie odpovědnosti a systém správy a řízení, který Evropská komise používá, je přizpůsoben její jedinečné struktuře a úloze. Mechanismy správy a řízení Komise byly postupem času posilovány a přizpůsobovány podle měnících se okolností, jak je popsáno v nejnovějším sdělení vydaném v červnu 2020 ( 5 ). Nejnovější audity provedené interními a externími auditory potvrdily, že tyto mechanismy jsou spolehlivé.

Jako schvalující osoba Evropské komise je sbor komisařů politicky odpovědný za správu rozpočtu EU, která zahrnuje odpovědnost za práci útvarů Komise. Hlavní stavební bloky správy a řízení rozpočtu EU, opírající se o jasné rozdělení povinností mezi politickou a řídicí úrovní, a přesně definované podávání zpráv, vedou k pevné hierarchii při zajišťování věrohodnosti a odpovědnosti.

V rámci jedinečného modelu Komise decentralizovaného rozhodování při plnění rozpočtu, přenáší sbor komisařů každodenní provozní řízení na 51 generálních ředitelů ( 6 ), kteří řídí a spravují své útvary k plnění svých cílů, které jsou stanoveny v jejich strategických plánech s přihlédnutím k dostupným zdrojům. Jsou odpovědní za část rozpočtu EU, která je prováděna v jejich útvaru.

Ve svých výročních zprávách o činnosti podávají generální ředitelé transparentně zprávy o výkonnosti a dosažených výsledcích, o fungování systémů vnitřní kontroly a o finančním řízení své části rozpočtu EU – při zohlednění záruky věrohodnosti poskytnuté členskými státy v rámci sdíleného řízení. Výroční zpráva o činnosti obsahuje prohlášení generálního ředitele o věrohodnosti. To může být podmíněno výhradou, pokud zjistí případné nedostatky, které mají významný dopad. Souběžně se zavádí akční plány ke zmírnění budoucích rizik a k posílení jejich systémů kontroly (viz oddíl 2.2.2 níže).

Výroční zpráva o řízení a výkonnosti uvádí roční výsledky rozpočtu EU na základě záruk věrohodnosti a výhrad obsažených ve všech výročních zprávách o činnosti. Tato zpráva je součástí integrovaného balíčku účetního výkaznictví a zpráv v rámci odpovědnosti, který přijímá sbor komisařů ( 7 ).

Každoroční postup udělování rozpočtového absolutoria umožňuje Evropskému parlamentu a Radě Evropské unie učinit Komisi politicky odpovědnou za plnění rozpočtu EU. Rozhodnutí Evropského parlamentu zohledňuje integrované finanční zprávy a zprávy o odpovědnosti předložené Komisí, výroční a zvláštní zprávy Účetního dvora, jakož i jeho prohlášení o věrohodnosti týkající se spolehlivosti účetní závěrky a záruky legality a správnosti uskutečněných operací, slyšení komisařů a generálních ředitelů a doporučení Rady.

Tyto silné mechanismy správy a řízení pomáhají sboru komisařů plnit cíle Komise, účinně a efektivně využívat zdroje a zajistit, že rozpočet EU je spravován v souladu se zásadami řádného finančního řízení. Přehled je znázorněn na grafu níže.

Silný rámec vnitřní kontroly

Komise má zaveden silný rámec vnitřní kontroly na úrovni útvarů založený na nejvyšších mezinárodních standardech ( 8 ).

Generální ředitelé provádějí tento rámec v rámci svých útvarů prostřednictvím systémů vnitřní kontroly přizpůsobených s ohledem na jejich konkrétní operační prostředí, rizika a potřeby. V tomto úkolu je podporují ústřední útvary ( 9 ), které poskytují instrukce, pokyny, školení a poradenství a usnadňují sdílení osvědčených postupů. Generální ředitelé každoročně vyhodnocují fungování svých systémů vnitřní kontroly podle společné metodiky a své závěry shrnují ve výročních zprávách o činnosti. Tyto závěry jsou předmětem vzájemných hodnocení prováděných horizontálními útvary, jejichž cílem je zajistit jednotný přístup a vhodnost veškerých plánovaných nápravných opatření.

Útvar interního auditu pak může poskytovat poradenství útvarům Komise a provádět audity týkající se fungování systémů vnitřní kontroly a hodnocení těchto systémů generálními ředitelstvími a útvary Komise (viz příloha 8).

Dne 17. března 2020 ústřední útvary upozornily všechny útvary Komise na význam rámce vnitřní kontroly Komise jako základní záruky pro operace Komise v souvislosti s krizí COVID-19. Zejména byla zdůrazněna důležitost ujednání o kontinuitě podnikání a potřeba řádně zdůvodnit a zdokumentovat výjimečné změny použitelných postupů.

Pro rok 2020 posouzení útvarů Komise naznačují, že i přes pandemii COVID-19 zůstávají jejich systémy vnitřní kontroly účinné.

Posouzení potvrzuje, že útvary neustále vyvíjely úsilí v oblasti kontrolních činností, že posílený institucionální dohled na identifikaci a řízení rizik měl pozitivní dopad a že došlo ke zlepšení v oblasti informačních technologií. To je vidět na níže uvedeném grafu, ze kterého vyplývá, že většina principů vnitřní kontroly je zachována a funguje dobře.

Posouzení fungování sedmnácti zásad vnitřní kontroly: řada útvarů Komise podala zprávu, že principy vnitřní kontroly byly v roce 2019 a 2020 zachovány a fungují dobře.

Zdroj: Výroční zprávy o činnosti Evropské komise.

Ačkoli mnoho útvarů Komise uznává, že u některých zásad existuje prostor pro zlepšení, na konci roku 2020 pouze malý počet identifikoval nedostatky u omezeného počtu zásad vnitřní kontrol, které vyžadovaly zásadní zlepšení. Za účelem zlepšení situace vypracovaly útvary akční plány, které Útvar interního auditu považoval za vhodné. Již v prvním čtvrtletí roku 2021 bylo zavedeno několik opatření jako nápravná, například zveřejnění aktualizovaných pokynů k nepřímému řízení.

Tyto výsledky prokazují, že Komise dosáhla vyspělé úrovně vnitřní kontroly. Ústřední útvary budou pokračovat v poskytování pokynů a usnadňovat sdílení osvědčených postupů a vývoj institucionálních nástrojů informačních technologií za účelem dalšího prosazování rámce vnitřní podpory jako nástroje řízení, který pomáhá organizaci dosahovat svých cílů.

Víceleté kontrolní strategie zajišťují, že peníze daňových poplatníků jsou vynakládány správně

V rámci systémů vnitřní kontroly generální ředitelé jako správci rozpočtu EU zavádějí víceleté kontrolní strategie koncipované tak, aby se předcházelo chybám, a pokud není možné chybám předejít, aby byly odhaleny a napraveny. Za tímto účelem musí budovat svou věrohodnost zdola nahoru a podrobně, tj. podle programů nebo jiných příslušných segmentů výdajů. To umožňuje Komisi odhalovat nedostatky a napravovat je a rovněž určovat příčiny systémových chyb (např. složitost pravidel), přijímat cílená nápravná opatření a zajistit, aby získané zkušenosti byly zohledněny při koncipování budoucích finančních programů.

Od prevence k odhalování a nápravě

Vzhledem k tomu, že výdajové programy EU jsou ze své podstaty víceleté, týkají se i související kontrolní systémy a cykly řízení více let. To znamená, že chyby lze zjistit kdykoli v celém programovém cyklu, někdy i několik let po provedení platby. Ačkoli lze kromě toho chyby odhalit v příslušném roce, náprava probíhá v témž roce nebo v následujících letech až do okamžiku uzavření programu na konci jeho životního cyklu. Kontrolní strategie jsou navíc rozlišené podle rizik, tj. jsou přizpůsobeny různým způsobům řízení, zapojeným subjektům, oblastem politiky a/nebo mechanismům financování a s nimi spojeným rizikům.

Víceletý kontrolní cyklus Komise. 

Pozn.: K výsledkům za rok 2020 uvedeným v kroužcích viz oddíl 2.3.1.

Zdroj: Evropská komise.

Prevence chyb

První linií obrany proti chybám je prevence. Mezi klíčové preventivní mechanismy Komise patří předběžné kontroly, které vedou k odmítnutí nezpůsobilých částek před tím, než Komise provede platby, ověřování orgány členských států v rámci sdíleného řízení, audity systémů k odhalení nedostatků v řídících a kontrolních systémech prováděcích partnerů (které jsou preventivní z hlediska výdajů) a přerušení a pozastavení plateb, dokud nejsou nedostatky v systémech odstraněny. Pokyny poskytované příjemcům a prováděcím partnerům navíc pomáhají předcházet chybám.

Ve sdíleném řízení lze u evropských strukturálních a investičních fondů částky opravené na úrovni členského státu za určitých okolností znovu použít v členském státě. Toto slouží jako pobídka pro členské státy, aby platby opravily před tím, než předloží Komisi své žádosti o proplacení nákladů.

V roce 2020 vedla preventivní opatření k potvrzeným odpočtům a dalším úpravám před platbou/přijetím Komisí ve výši 301 milionů EUR.

U fondů politiky soudržnosti navíc členské státy v účetním roce 2019/2020 provedly opravy ve výši 440 milionů EUR (viz podrobnosti podle fondů a podle členských států v příloze 7 oddíle 5). Je to výsledek posílených právních ustanovení, jež zvyšují odpovědnost řídicích orgánů a významně posilují postavení Komise při ochraně rozpočtu EU před neoprávněnými výdaji. U společné zemědělské politiky EU získaly členské státy od příjemců zpět 491 milionů EUR a vrátily je do fondů EU.

Odhalování a náprava chyb ovlivňujících výdaje EU

Nejsou-li preventivní mechanismy účinné, je důležité, aby chyby ovlivňující výdaje EU byly odhalovány dodatečně, prostřednictvím kontrol částek, které Komise schválila a vyplatila (následné kontroly) (viz příloha 5).

Tyto chyby jsou pak Komisí napravovány během téhož roku nebo následujících let pomocí finančních oprav nebo nahrazením nezpůsobilých výdajů v rámci sdíleného řízení členskými státy a zpětným získáním prostředků nebo započtením od konečných příjemců v rámci přímého a nepřímého řízení. Převážná část finančních oprav odpovídá případům, kdy byly zjištěny systémové chyby a byly použity paušální opravy na všechny výdaje dané platební agentury nebo operačního programu nebo na všechny granty u daného příjemce.

V roce 2020 dosáhla potvrzená nápravná opatření částky 596 milionů EUR. Týkala se hlavně chyb ovlivňujících platby provedené v předchozích letech.

Nedostatky v kontrolních systémech, odhalené prostřednictvím auditů systémů a/nebo auditů na základě rizik, jsou následně řešeny a systémy opravovány s cílem předejít opětovnému výskytu stejných chyb v budoucnu. V rámci sdíleného a nepřímého řízení toto provádějí především prováděcí členské státy a prováděcí partneři.

Další informace o ochraně rozpočtu EU viz přílohy 5 a 7.

Spoléhání na kontrolní systémy prováděcích partnerů

Téměř 80 % rozpočtu je plněno ve spolupráci s členskými státy a dalšími prováděcími partnery (viz druhá tabulka v oddíle 2.1.1). Je tedy důležité zajistit, aby tito partneři prokázali úroveň ochrany finančních zájmů EU, která je rovnocenná úrovni ochrany dosažené, pokud Komise řídí rozpočet sama před tím, než budou pověřeni prováděním rozpočtu EU jménem Komise. Za tímto účelem Komise provádí posouzení systémů, pravidel a postupů osob nebo subjektů, jež využívají finanční prostředky EU. Jedná se zejména o posouzení systémů řízení a kontroly členských států a pověřených subjektů prostřednictvím auditů systémů a testů souladu, u některých doprovázených testováním věcné správnosti výdajů a dalšími druhy ověření, které se nazývají „posouzení pilířů“, akreditačními audity nebo „postupy určení“.

V rámci nepřímého řízení prováděcí partneři každoročně podávají zprávu o řádném finančním řízení svěřeného rozpočtu prostřednictvím prohlášení řídícího subjektu a shrnutí provedených auditů a kontrol, včetně analýzy povahy a rozsahu případných chyb a nedostatků zjištěných v systémech spolu s veškerými přijatými nebo plánovanými nápravnými opatřeními.

Kromě nedávného vydání obecných pokynů k nepřímému řízení a pokynů pro provozní útvary Komise v současné době zvyšuje svůj institucionální dohled zavedením automatizovaného pracovního postupu pro různé postupy ověřování související s posouzením systémů, pravidel a postupů osob nebo subjektů, jež využívají finanční prostředky EU. Takový nástroj zajistí, že všechny nezbytné fáze umožňující subjektu, aby byl způsobilý ke spolupráci s Komisí v rámci nepřímého řízení, jsou harmonizovány, centralizovány a mohou být jednoduše sledovány.

V oblasti sdíleného řízení orgány členských států každoročně podávají zprávy o svých kontrolách využívání finančních prostředků EU na vnitrostátní a regionální úrovni a o řádném finančním řízení svých příslušných programů. Děje se tak prostřednictvím balíčku záruky věrohodnosti, který obsahuje prohlášení řídícího subjektu, ročního shrnutí provedených ověření a výroční kontrolní zprávu s uvedením míry chyb na základě reprezentativních vzorků a výrok auditora o legalitě a správnosti výdajů. Tyto zprávy tvoří základ pro schválení účetní závěrky programů Komisí, na němž příslušné útvary Komise mohou budovat svou věrohodnost. Jsou rovněž používány pro stanovení potenciálních rizik pro rozpočet EU, a pro identifikaci nedostatků a oblastí, ve kterých jsou nutné další kontroly.

Osvědčené postupy v oblasti vnitřní kontroly jsou v současné době sdíleny s členskými státy i mezi nimi prostřednictvím sítí strukturálních a zemědělských fondů a od roku 2021 také prostřednictvím sítě pro lepší vynakládání prostředků vedené Komisí.

Komise a Účetní dvůr: různé úlohy vedou k různým kontrolním přístupům

Komise a Účetní dvůr hrají různé úlohy v kontrolním řetězci rozpočtu EU a proto, ačkoli se oba orgány v některých pojmech sbližují, jsou jejich kontrolní přístupy odlišné. Povinností Komise jako správce rozpočtu EU je předcházet chybám a, je-li to nezbytné, napravovat je a získávat zpět neoprávněně vynaložené finanční prostředky, a to na víceletém základě. To vyžaduje podrobné, posuzování kontrolních systémů zdola nahoru s cílem zjistit, kde jsou slabá místa, aby bylo možné přijmout cílená nápravná opatření na úrovni programů, prováděcích partnerů nebo orgánů členských států. Na druhé straně úlohou Evropského účetního dvora je poskytovat výroční výrok auditora o legalitě a správnosti výdajů EU jako celku, což mohou doprovázet konkrétní posouzení hlavních oblastí rozpočtu EU (viz rovněž příloha 5).

Tyto přístupy mohou vést k rozdílům mezi mírou chyb vykazovanou Evropským účetním dvorem a těch, které oznámila Komise. Přístup Komise a výsledné podrobné informace, které má k dispozici, umožňují diferencovaný pohled na míru chyb v provedených platbách (poskytující vyšší přesnost) a umožňují lépe určit oblasti, které je nutno zlepšit.

Boj proti podvodům: právní rámec Evropského úřadu pro boj proti podvodům na ochranu rozpočtu EU

Komise uplatňuje nulovou toleranci k podvodům. Je třeba zdůraznit, že podvody představují velmi omezenou část nezákonných nebo neoprávněných výdajů, jejichž většina souvisí s chybami.

Strategie Komise proti podvodům nabývá na síle

Podle článku 325 Smlouvy o fungování Evropské unie Komise a členské státy chrání rozpočet EU před podvody a jinými protiprávními jednáními. Z podnětu Evropského úřadu pro boj proti podvodům Komise v dubnu 2019 přijala stávající institucionální strategii proti podvodům. Strategie a její akční plán obsahující 63 opatření hrají významnou úlohu v prevenci možného zneužití peněz EU. V září 2020 již bylo dosaženo dobrého pokroku, neboť čtvrtina opatření byla dokončena a více než polovina z nich byla částečně provedena nebo jejich provedení probíhalo.

Strategie má dva prioritní cíle: 1) zlepšení sběru a analýzy údajů a 2) zlepšení koordinace, spolupráce a procesů. V průběhu roku 2020 v souladu s prvním cílem zintenzivnil Evropský úřad pro boj proti podvodům analytickou práci a dále rozvinul systém pro řízení nesrovnalostí. Tuto databázi spravuje Evropským úřadem pro boj proti podvodům orgány, přičemž informace o případech podvodů a jiných nesrovnalostí zjištěných ve sdíleném řízení poskytují členské státy. Evropský úřad pro boj proti podvodům je rovněž hlavním útvarem, jehož úkolem je vypracování výročních zpráv Komise týkajících se ochrany finančních zájmů EU přijatých v souladu s článkem 325 Smlouvy o fungování Evropské unie. Poslední zpráva, zveřejněná v září 2020, obsahovala analýzu nesrovnalostí a podvodů, které mají dopad na evropské strukturální a investiční fondy ve zdravotnické infrastruktuře. V souladu s druhým cílem strategie Komise pro boj proti podvodům bylo v roce 2020 dosaženo dobrého pokroku v řadě opatření určených ke zvýšení koordinace a spolupráce mezi útvary Komise v oblasti podvodů a vybavení Komise účinným systémem dohledu nad podvody. Síť pro prevenci a odhalování podvodů uspořádala dvě plenární zasedání a práce pokračovala v rámci podskupin organizovaných podle způsobu řízení.

Evropský úřad pro boj proti podvodům  má zásadní význam pro boj proti podvodům, a to nejen jako útvar tvorby politiky, ale, což je rozhodující, jako nezávislý vyšetřovací orgán. Jeho správní vyšetřování podvodů, korupce a jiných nesrovnalostí pomáhá přivádět zločince ke spravedlnosti a napravovat škody způsobené rozpočtu EU. Zprávy o svých vyšetřovacích činnostech podává ve svých výročních zprávách ( 10 ).

Souběžně s tím, a do značné míry na základě informací shromážděných při vyšetřování vedeném Evropským úřadem pro boj proti podvodům, je prováděna prevence podvodů a postihy za ně prostřednictvím systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů, který umožňuje včas odhalovat nespolehlivé hospodářské subjekty a vyloučit je z využívání finančních prostředků EU v rámci přímého a nepřímého řízení.

Rok 2020 se vyznačoval nárůstem případů zaznamenaných v systému včasného odhalování a pokračujícím vzestupným trendem v případech předložených interinstitucionální komisi k možnému správnímu postihu (tj. vyloučení hospodářského subjektu a/nebo finanční sankce a případně zveřejnění těchto sankcí). Tato opatření jsou stanovena v souladu se zásadou přiměřenosti (tj. zohledňují závažnost situace, včetně dopadu na finanční zájmy a pověst EU; dobu, která uplynula od okamžiku, kdy k pochybení; trvání a opakování pochybení; stupeň špatného úmyslu nebo zanedbání a částku, o kterou se jedná). Několik společností navíc předložilo nápravná opatření s cílem obnovit spolehlivost svého podnikání.

Ve svém úsilí v boji proti korupci přijala Komise také sdělení, které posiluje a doplňuje další nástroje EU a stanoví přístup k provádění nezbytných kroků v procesu přezkumu, při plném respektování zásady loajální spolupráce mezi orgány a jejich správní samostatnosti ( 11 ).

V prosinci 2020 přijali spolunormotvůrci nařízení (EU, Euratom) 2020/2223, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 ( 12 ). Nové nařízení mění fungování vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům, aby byl zajištěn maximální soulad s nedávno zřízeným Úřadem evropského veřejného žalobce. Rovněž přispívá ke zvýšení účinnosti vyšetřovací funkce Evropského úřadu pro boj proti podvodům, pokud jde o kontroly na místě, kontroly, přístup k informacím o bankovním účtu, přípustnost shromážděných důkazů a pomoc, kterou dostává od vnitrostátních úřadů pro koordinaci boje proti podvodům, a spolupráci mezi Evropským úřadem pro boj proti podvodům a vnitrostátními orgány. A konečně nové nařízení posiluje procesní záruky osob dotčených vyšetřováním Evropského úřadu pro boj proti podvodům a posiluje ochranu oznamovatelů ( 13 ).

2.1.4 Obecné provedení nových pravidel ohledně ochrany údajů celkově postupuje dobře

Za účelem zajištění jednotného a harmonizovaného přístupu k ochraně osobních údajů ve všech orgánech a subjektech EU bylo dne 23. října 2018 přijato nařízení (EU) 2018/1725 a vstoupilo v platnost dne 11. prosince 2018. Hlavním cílem tohoto nařízení je zajistit, aby orgány EU zpracovávaly osobní údaje spravedlivě a transparentně. To znamená zejména to, že orgány jsou povinny včas a srozumitelně informovat občany o tom, co orgány dělají s jejich osobními údaji a proč, a následně je odpovídajícím způsobem ochránit.

Obecné provedení těchto pravidel ohledně ochrany údajů celkově funguje dobře. V roce 2020 se však objevil zvláštní problém v souvislosti s nedávným zneplatněním „štítu na ochranu soukromí mezi Evropskou unií a Spojenými státy“ způsobený rozhodnutím Soudního dvora Evropské unie (rozsudek Schrems II). To způsobilo konkrétní problémy v souvislosti s předáváním osobních údajů do Spojených států (a dalších zemí mimo EU, jak je vysvětleno níže) nebo s využitím cloudových řešení, které takové předávání obsahuje.

Komise nadále hodnotí své činnosti týkající se zpracování údajů s ohledem na požadavky uvedené v rozsudku Schrems II. Všechny dotčené útvary Komise spolupracují s orgány pro správu informačních technologií a inspektorem ochrany údajů Komise na provedení soudržných řešení. Útvary Komise, koordinované inspektorem ochrany údajů, již splnily požadavek evropského inspektora ochrany údajů na všechny orgány EU, aby určily a zmapovaly jejich mezinárodní předávání údajů a aby ohlásily určité kategorie předávání. Odpověď evropského inspektora ochrany údajů a další pokyny zatím Komise neobdržela. Útvary Komise souběžně s pomocí inspektora ochrany údajů nadále hodnotí činnosti zpracování údajů, jejichž obsahem je mezinárodní předávání, s cílem zajistit soulad s nařízením (EU) 2018/1725. Cílem je minimalizovat rizika spojená s probíhajícími a budoucími mezinárodními předáváními osobních údajů, mimo jiné informováním všech subjektů údajů o právním kontextu, ve kterém k těmto předáváním dochází, aby operace prováděné útvary Komise byly v souladu s právními předpisy EU na ochranu osobních údajů.

2.2 Nákladově efektivní kontroly při ochraně rozpočtu EU

2.2.1 Komise usiluje o dosažení správné rovnováhy mezi nízkou mírou chyb, rychlými platbami a přiměřenými náklady na kontroly

Výše popsané společné prvky kontroly, jejichž prostřednictvím jsou uplatňována opatření, která předchází nesrovnalostem nebo je odhalí a napraví, uplatňují na víceletém základě na úrovni konkrétních programů nebo jiných segmentů výdajů všechny útvary Komise. Jak je uvedeno v oddíle 2.1.3, jednotlivé výdajové programy se mohou navzájem velmi lišit, a proto je nutné kontrolní strategie přizpůsobit různým způsobům řízení, oblastem politiky a/nebo způsobům financování a s nimi spojeným rizikům.

Takové rozlišení kontrolních strategií je nutné k zajištění toho, aby kontroly zůstaly nákladově efektivní, tj. aby byla stanovena správná rovnováha mezi nízkou mírou chyb (účinností), rychlými platbami (efektivitou) zajistit a přiměřenými náklady (hospodárností). Rizikovější oblasti povedou k vyšší míře kontroly nebo vyšší četnosti kontrol, zatímco oblasti s nízkým rizikem by měly vést k méně intenzivním, méně nákladným a méně zatěžujícím kontrolám. Při stanovení kontrolní strategie bude kromě toho posuzován skutečný potenciál zpětného získávání neoprávněně vynaložených finančních prostředků EU (např. Prostřednictvím analýzy nákladové efektivity auditů na místě).

Mezi další způsoby, jak zajistit nákladovou efektivitu kontrol, patří snižování rizika chyb prostřednictvím zjednodušených pravidel a/nebo procesů (jako jsou možnosti zjednodušených nákladů, tj. paušální částky, paušální sazby a jednotkové náklady), vzájemné spoléhání se na stávající posouzení a/nebo audity a kontroly prováděné jinými subjekty a dosažení úspor z rozsahu sloučením kontrolních funkcí.

K měření nákladové efektivnosti svých kontrol používá Komise následující ukazatele.

·Účinnost Míra chyb zjištěná na základě provedených kontrol, které umožňují seskupení výdajů do různých kategorií rizik.

·Efektivnost Průměrná doba potřebná k provedení platby. Kromě toho Komise rovněž neustále hledá a vyvíjí nové způsoby, jak zvýšit účinnost, zejména vytvářením synergií, kdykoli je to možné.

·Hospodárnost Proporcionalita mezi náklady na kontroly a spravovanými fondy.

2.2.2 Na konci životního cyklu programů je riziko nižší než 2 %

Výsledky kontrol provedených Komisí potvrzují, že rozpočet EU je dobře chráněn

Za účelem měření účinnosti auditů a kontrol, jak je popsáno výše a na základě jejich výsledků, odhaduje každé generální ředitelství a každý útvar Komise každoročně úroveň rizika z hlediska legality a správnosti výdajů EU, a to ve dvou fázích víceletého kontrolního cyklu: při platbě a při uzavření.

Riziko při platbě je odhad chyb, kterým nebylo zabráněno a mohou ještě ovlivnit platby (vyplácené členským státům, prostřednickým organizacím, příjemcům atd.), a to nehledě na předběžné kontroly. Tyto chyby jsou odhalovány prostřednictvím následných kontrol a auditů provedených plateb.

Riziko při uzavření je odhad chyb, které zůstanou na konci životního cyklu programů poté, co byly provedeny všechny následné kontroly a opravy. Rovná se riziku při platbě minus konzervativní odhad budoucích oprav, k nimž dojde v době mezi rokem vykazování a koncem životního cyklu programu.

Další podrobnosti o těchto pojmech a metodice použité ke stanovení těchto odhadů, jakož i míry podle oblasti politiky a podle generálního ředitelství Komise, viz příloha 5.

Komise se domnívá, že rozpočet byl účinně ochráněn, když nejpozději do uzavření programu – tj. když budou provedeny všechny kontroly, opravy, zpětné získávání atd. – je riziko při uzavření nižší než 2 % příslušných výdajů, což je prahová hodnota významnosti, kterou používá také Evropský účetní dvůr.

Pro rok 2020 je celkové riziko Komise při platbě i riziko při uzavření pod prahovou hodnotou významnosti 2 %. Riziko při platbě a riziko při uzavření jsou také ve většině jednotlivých oblastí politiky nižší než 2 % (k podrobnostem podle GŘ viz příloha 5).

Snížení celkového rizika při platbě ve srovnání s rokem 2019 je způsobeno snížením rizika při platbě v soudržnosti.

Zvýšení celkového rizika při uzavření souvisí se zvýšením rizika při uzavření pro zemědělství.

To znamená, že celkově víceleté kontrolní systémy Komise zajistily v roce 2020 účinnou ochranu rozpočtu EU.

Níže je popsána situace týkající se rizik při platbě a při uzavření pro rok 2020 podle oblasti politiky a jejich vývoj v období 2018–2020 je znázorněn v grafickém formátu. Další podrobnosti, včetně informací o útvarech, jež zahrnuje každá oblast politiky, viz příloha 5.

Přírodní zdroje

U přírodních zdrojů, je v roce 2020 riziko při platbě stabilní, ve výši 1,9 %. Je to podobné jako v roce 2019( 14 ) a zůstává pod prahovou hodnotou významnosti ve výši 2 %. To odpovídá riziku při platbě u zemědělských výdajů, což představuje naprostou většinu výdajů v rámci této oblasti politiky (98 %), přičemž zbytek je vyhrazen na výdaje na námořní a rybářské účely ( 15 ) a výdaje v oblasti životního prostředí a klimatu.

Odhadované riziko při uzavření zůstává velmi nízké, na úrovni 0,5 %, což však představuje nárůst ve srovnání s rokem 2019 (kdy bylo riziko při uzavření 0,1 %) ( 16 ). To je způsobeno snížením odhadovaných budoucích oprav – které činí 1,4 % ve srovnání s 1,8 % v roce 2019. To se částečně vysvětluje poklesem míry chyb v oblasti zemědělství v posledních letech. V případě Evropského zemědělského záručního fondu byly čisté finanční opravy v roce 2020 nižší kvůli náhradám, které následovaly na základě rozsudků Soudního dvora Evropské unie. Očekává se, že finanční opravy v roce 2021 budou u tohoto fondu na stejné úrovni jako v předchozích letech. V roce 2020 Komise získala zpět částku ve výši 348 milionů EUR na přírodní zdroje (viz také příloha 7). V zemědělství tvoří přímé platby v rámci Evropského zemědělského záručního fondu 70 % plateb, přičemž riziko při platbě se odhaduje na 1,6 %. To je výrazně pod 2 % a již šestý rok po sobě zůstává bez významných chyb. U tohoto druhu výdajů je ze své podstaty nízké riziko vzhledem k mechanismu náhrad založenému na nárocích (viz také oddíl 2.2.3). To platí také pro rybolov, životní prostředí a opatření v oblasti klimatu. V oblastech výdajů, kde výdaje podléhají složitým podmínkám způsobilosti, jako je rozvoj venkova a tržní opatření, úroveň rizika při platbě zůstává nad prahovou hodnotou významnosti, na úrovni 2,9 % a 2,4 %. Toto riziko se však v posledních letech snižuje díky použitým účinným systémům řízení a kontroly, zejména integrovanému administrativnímu a kontrolnímu systému, včetně systému evidence půdu. Úspěšná spolupráce Komise a členských států se navíc ukázala jako účinný nástroj k nápravě nedostatků zjištěných u některých platebních agentur.

Koncem roku 2020 existovalo pět výhrad k segmentům výdajů nebo programům, u nichž byly zjištěny nedostatky v oblasti kontroly a/nebo míra chyb vyšší než 2 % (viz další podrobnosti v příloze 6), a sice:

·Tři výhrady v oblasti zemědělství, k tržním opatřením z Evropského zemědělského a záručního fondu (s dopadem na 8 členských států) a přímým platbám (s dopadem na 17 platebních agentur v 9 členských státech) a opatřením Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, odpovídající těm členským státům a platebním agenturám, které (dočasně) čelí nedostatkům v oblasti kontroly a/nebo vysoké míře chyb,

·jedna opakovaná nevyčíslená výhrada k registru systému EU pro obchodování s emisemi,

·jedna nová nevyčíslená výhrada pro Evropský námořní a rybářský fond, v roce 2020, která odpovídá nedostatkům v kontrolním systému zjištěném u jednoho členského státu.

Ve všech případech, kdy zjištěné nedostatky vedly k výhradám, existují následná opatření: postupy schvalování souladu s cílem v konečném důsledku chránit rozpočet EU, sledování provádění nápravných opatření přijatých členskými státy a v případě potřeby přerušení nebo snížení/pozastavení plateb členským státům. Tento systematický a přesně cílený přístup v konečném důsledku umožňuje ochranu rozpočtu EU.

Soudržnost

U soudržnosti se riziko při platbě odhaduje v rozmezí od 1,9 % do 2,4 %, což představuje pokles ve srovnání s rokem 2019. Horní hranice rozsahu je stanovena s ohledem na nejhorší scénář v rámci probíhajících auditorských řízení. Odhadované budoucí opravy se také snížily. Riziko při uzavření se proto odhaduje na 1,2 %, což je v souladu s rokem 2019 (1,1 %). V roce 2020 provedla Komise opravy a zpětné získání částek ve výši 186 milionů EUR.

Snížení rizika při platbě lze připsat zejména Evropskému fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti, které mají největší podíl výdajů v této oblasti politiky. V těchto fondech se riziko při platbě snížilo z rozmezí 2,7 % na 3,8 % v roce 2019 ( 17 ) na rozmezí 2,1 % až 2,6 % v roce 2020.

U Evropského sociálního fondu, se riziko při platbě rovněž snížilo z rozmezí od 1,7 % do 2,4 % v roce 2019 na rozmezí od 1,4 % do 1,9% v roce 2020. Rozdíl oproti úrovni rizika pocházejícího z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti lze vysvětlit hlavně rozdíly ve složitosti projektů financovaných každým fondem a skutečností, že Evropský sociální fond používá vyšší podíl jednodušších mechanismů provádění, jako jsou možnosti zjednodušených nákladů.

Po počátečním zvyšování plateb v letech 2018 a 2019, které vedlo ke zvýšení míry chyb a počtu programů, k nimž byla vznesena výhrada (z méně než 35 v roce 2017 na více než 90 v roce 2019), provádění plně zrychlilo v roce 2020. To umožnilo, aby opatření, která Komise zavedla a která vycházela ze zkušeností z předchozích let, začala přinášet ovoce. V důsledku toho se počet operačních programů, k nimž byla vznesena výhrada, snížil na méně než 65 a rovněž se snížilo riziko při platbě.

Pokud jde konkrétně o politiku soudržnosti, přijala v roce 2020 Komise v úzké spolupráci s auditními orgány z členských států všechny nezbytné iniciativy k další konsolidaci úrovně souladu prostřednictvím:

·přispění k procesu budování věrohodnosti prováděním auditů a včasným předkládáním balíčků záruk věrohodnosti, bez ohledu na zvláštní podmínky související s COVID-19 (ovlivňující všechny auditní orgány),

·zlepšení administrativní kapacity zvýšením počtu pracovníků v rámci auditu a jejich kvalifikace pro výkon auditu,

·aktualizace a vyplňování kontrolních seznamů s cílem dosáhnout pokrytí všech zákonných požadavků a zanechat úplnou auditní stopu a

·vznášení výhrad na základě posouzení systému a vykazované míry chyb, případně upravené na základě míry chyb potvrzené v předchozím roce po provedení všech kontrol.

Navzdory těmto zlepšením však u Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti riziko při platbě zůstává nad 2 % prahové hodnoty významnosti. Hlavní kategorie nesrovnalostí zjištěných auditními orgány členských států a Komisí jsou podobné těm, které zjistil Účetní dvůr: nezpůsobilé výdaje, chyby při zadávání veřejných zakázek, nedostatečná auditní stopa a absence nezbytných podpůrných dokumentů. To ukazuje, že většina auditních orgánů zjistila různé druhy nesrovnalostí přispívajících k míře chyb přiměřeně, ale ne vždy úplně. Tento problém je složitým projektům a pravidlům vlastní. Ve většině případů celkově zjištěné nedostatky nejsou systémové a po zavedení nápravných opatření se situace obvykle během roku nebo dvou stane znovu uspokojivou. Chyby nebo nedostatky zjištěné v jednom operačním programu navíc neznamená, že podobné chyby nebo nedostatky existují v celém členském státě. Pouze v omezeném počtu případů jsou nedostatky systémové a opakující se ( 18 ).

Na konci roku 2020 vydaly dvě generální ředitelství zabývající se soudržností čtyři výhrady:

·dvě výhrady odpovídají období 2014–2020 a zahrnují všechny programy, které v průběhu roku představovaly významné nedostatky v jejich systémech řízení a kontroly, nebo u nichž byla míra chyb nad prahovou hodnotou významnosti nebo, a to méně často, u nichž auditní práce na úrovni členských států byla považována za nedostatečnou nebo neuspokojivou,

·dvě výhrady odpovídají období 2007–2013, kdy je ještě třeba uzavřít několik operačních programů, ale nejsou vyčísleny, protože nebyly provedeny žádné platby.

Výhrady se zruší, pouze pokud byla přijata dostatečná nápravná opatření. Důvody výhrad obvykle nejsou strukturální a trvá jeden až dva roky, než bude výhrada s podporou Komise pro operační program zrušena. Například u Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti jsou výhrady v 87 % případů zrušeny za méně než dva roky po jejich vydání. Více podrobnosti o výhradách viz příloha 6.

Pokud Komise zjistí, že programové orgány (tj. řídící nebo auditní orgány) nezachytily chyby nebo chyby neodpovídajícím nebo úplným způsobem nezjistily, poskytne jim cílenou technickou podporu (např. revize kontrolních seznamů (auditů), objasnění platných pravidel a školení zaměstnanců) s cílem zlepšit kvalitu jejich práce a jejich kapacitu pro účely odhalování a zajistit, aby jejich práce splňovala očekávané standardy. Komise rovněž poskytuje cílenou podporu, aby byly řídící orgány lépe vybaveny k řešení nejsložitějších částí provádění fondů. Například vzhledem k důležitosti postupů při zadávání veřejných zakázek, které jsou jedním z hlavních zdrojů chyb při provádění fondů, Komise pokračuje v provádění svého akčního plánu na zlepšení souladu s těmito postupy. Zvláštní důraz je kladen na opatření, která pomáhají členským státům při další profesionalizaci zadavatelů. Obecně také Komise vypracovala rozsáhlé pokyny, příklady osvědčených postupů a vysvětlení, která jsou k dispozici online. Jsou podporovány výměny mezi partnery s cílem podpořit veřejné zadavatele a programové orgány při řešení těchto otázek a snižování počtu chyb na jejich úrovni. Je-li to nutné, pokud nedostatky přetrvávají, Komise navrhuje cílenější nápravná opatření ke zlepšení administrativní kapacity orgánů, což zahrnuje žádosti o více zaměstnanců, další školení zaměstnanců nebo zvýšenou míru využívání externích služeb.

Komise přijímá opatření s cílem snížit riziko při uzavření v rámci Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj pod 2 %. K dosažení tohoto cíle je vyvíjeno cílené úsilí pod vedením a kontrolou ústředních útvarů. Ty zdůrazňují bohaté množství opatření přijatých Komisí za účelem zlepšení práce řídících orgánů spolu s auditními orgány tam, kde je to nezbytné. Komise tato opatření dále zaměří na problematičtější operační programy.

Kromě toho byly ve srovnání s předchozími účetními roky po dokončení dalších řízení o sporných otázkách provedeny další finanční opravy. Zbytkové míry chyb se odpovídajícím způsobem snížily, což potvrzuje, že dochází k pokroku směrem k dosažení odhadovaného rizika při uzavření ( 19 ). Toto procento bude nadále klesat až do uzavření programů.

Pro období 2021–2027 navrhla Komise pro politiku soudržnosti významná zjednodušující opatření. Byla vyvinuta příručka 80 klíčových administrativních zjednodušení, která byla většinou dodržována. Komise dále zřídila podskupinu pro zjednodušení v rámci Nadnárodní sítě odborníků na zjednodušené možnosti financování z Evropského fondu pro regionální rozvoj / Fondu soudržnosti, aby identifikovala a projednala nejvíce zatěžující činnosti při provádění evropských strukturálních a investičních fondů a usnadnila výměnu opakovatelných osvědčených postupů a jejich šíření do členských států. Kromě toho probíhaly vzájemné výměny mezi partnery, které umožnily předávání znalostí mezi členskými státy a Komisí ve formě dvoustranných setkání a školení týkajících se konkrétních otázek, které členské státy vznesly. Zatížení příjemců se významně sníží přechodem k systematickému ověřování řízení na základě vzorku.

Vnější vztahy

U vnějších vztahů zůstalo riziko při platbě  (1,1 %) a při uzavření (0,9 %) stabilní a bylo podstatně nižší než 2 %. V roce 2020 činila preventivní a nápravná opatření Komise 126 milionů EUR – preventivní 110 milionů EUR a nápravná 16 milionů EUR.

V minulých letech byly jedním z důležitých zdrojů chyb nedostatečné nebo chybějící podpůrné dokumenty od pověřených subjektů. To platí nadále i v některých segmentech výdajů, jako jsou přímé granty, pro GŘ pro mezinárodní partnerství, což je řádně uvedeno v ročních akčních plánech.

V důsledku toho bylo vyvinuto značné úsilí k řešení příčin těchto opakujících se chyb, které bude mít i v roce 2021 pozitivní dopad. Byla zejména zachována opatření na zvýšení povědomí (přičemž se týkala všech typů opakujících se chyb) a byla posílena spolupráce s mezinárodními organizacemi. Byly rovněž vydány přesnější pokyny a kontrolní seznamy a bylo provedeno hodnocení používání zadávacích podmínek pro ověřování výdajů přijatých v roce 2018. Doporučení Evropského účetního dvora byla navíc užitečným zdrojem pro neustálé zlepšování základních prvků pro zajišťování věrohodnosti, například vyladěním studií míry zbytkových chyb.

Navzdory těmto snahám však v oblasti politiky sousedství a jednání o rozšíření, pokud jde o granty v přímém řízení, kde je mechanismus úhrady založen na skutečných způsobilých nákladech, došlo k vysokým rizikům: tento mechanismus je ze své podstaty náchylnější k chybám vzhledem k relativně složitým smluvním ustanovením. Výsledkem bylo, že hlavním zdrojem chyb byly vzniklé náklady, které nebyly v souladu s požadavky na způsobilost.

Koncem roku 2020 GŘ pro politiku sousedství a jednání o rozšíření uplatnilo dvě výhrady, a to následující:

·Jedna se týká projektů v Libyi a Sýrii, kde delegace nemohou provádět standardní monitorovací a hodnotící činnosti vzhledem k faktické nemožnosti vyslat pracovníky k provádění projektových návštěv na místě nebo provádět jiná ověření na drtivé většině míst v zemích kvůli bezpečnostním a politickým opatřením a v poslední době také omezením z důvodu COVID-19. GŘ pro politiku sousedství a jednání o rozšíření přijala a bude i nadále přijímat opatření ke zmírnění rizik, jako je monitorování třetí stranou nebo křížová kontrola a křížové odkazy na ústní, písemné a vizuální informace získané z různých zdrojů. Tato opatření umožní zmírnění systémových rizik souvisejících s operacemi i bez přítomnosti Komise na místě, ale země zůstávají dvěma aktivními konfliktními zónami, a proto potenciální dopad z hlediska záruky věrohodnosti zůstává významný.

·Druhá výhrada se týká grantů v rámci přímého řízení, přičemž riziko při platbě po odečtení již provedených oprav činí 3,17 %, a tedy je nad prahovou hodnotou významnosti 2 % (více podrobností viz příloha 6). V současné době platí akční plán zahrnující preventivní opatření (např. lepší kontrola finanční kapacity potenciálních příjemců, zahajovací setkání s novými příjemci, včetně specializovaného zasedání o finančních a smluvních otázkách a kontroly grantů na místě na počátku zahájení projektu).

Výzkum, průmysl, vesmír, energetika a doprava

Pro oblast politiky výzkum, průmysl, vesmír, energetika a doprava jako celek se riziko při platbě (1,8 %) mírně snížilo ve srovnání s rokem 2019. Riziko při uzavření (1,4 %) zůstalo stabilní. V roce 2020 činila preventivní a nápravná opatření Komise 172 milionů EUR – preventivní 146 milionů EUR a nápravná 26 milionů EUR. Většinu výdajů na tyto programy řídí přímo Komise, mimo jiné prostřednictvím výkonných agentur a společných podniků, a má formu grantů určeným pro veřejné nebo soukromé příjemce účastnící se projektů.

V této oblasti politiky zůstává riziko při platbě u výzkumných programů Horizont 2020 (2,95 %) vysoko nad úrovní 2 % ( 20 ). Toto vyšší riziko je spojeno s tímto typem výdajů, kde platby stále z velké části vycházejí z úhrady skutečných způsobilých nákladů (viz oddíl 2.2.3) podle souvisejících právních základů. Některé části programu Horizont 2020, jako jsou akce Marie Skłodowska-Curie nebo granty Evropské rady pro výzkum, jsou nicméně považovány za nízkorizikové s mírou chyb nižší než 2 %.

Stejně jako v předchozích letech útvary pro výzkum nepodmínily svá prohlášení o věrohodnosti týkající se programu Horizont 2020 výhradami, a to i přesto že riziko při platbě po odečtení nápravných opatření je 2,3%. Důvodem je skutečnost, že pro tento program používají specifickou prahovou hodnotu od 2 % do 5 %, aby se zohlednila jeho inherentní rizika a omezení kontrol  ( 21 ).

Komise přijímá opatření s cílem snížit riziko při uzavření v rámci programu Horizont 2020 pod nebo co nejblíže 2 %.

Do výzkumných programů bylo zavedeno několik vln zjednodušení, které příjemcům usnadňují život a v průběhu let přispívají ke snížení rizika chyb. Přetrvávající složitost při stanovení přesných nákladů na projekty, které mohou být účtovány, vede k chybám při souvisejících platbách. K dosažení tohoto cíle byl vypracován akční plán pod vedením a kontrolou ústředních útvarů. Je vyvíjeno cílené úsilí o zlepšení komunikace s účastníky programu Horizont 2020 se zaměřením na příjemce nejvíce náchylné k chybám, jako jsou malé a střední podniky, nově příchozí a jednorázoví účastníci. Pořádají se specializované webináře, jejichž cílem je lépe vysvětlit kategorie nákladů, které nejvíce přispívají k míře chyb. Pracovníci Komise odpovědní za provádění předběžných kontrol navíc absolvují další školení a je jim poskytováno poradenství, jak se více zaměřit na rizikovější oblasti při zachování rovnováhy mezi zmírňováním rizika a budováním důvěry, přičemž bude uspořádáno rovněž rozšířené online školení externích firem vykonávajících audit jménem Komise. Po celou dobu se stávající kontroly vyhodnocují, a pokud je to možné, vylepšují se a/nebo automatizují. Kromě toho se prostřednictvím specializovaného nástroje informační technologie zlepšilo odhalování plagiátorství a dvojitého financování.

U příštího výzkumného programu Horizont Evropa návrh Komise (který má být přijat v roce 2021) dále rozšiřuje využití možností zjednodušených nákladů, což příjemcům umožní snadněji dodržovat pravidla a věnovat větší pozornost svému výzkumnému projektu.

Pokud jde o jiné programy, rizika při platbě a při uzavření u Nástroje pro propojení Evropy (pokrývajícího oblast dopravy, energetiky a telekomunikace), který provádí Evropská výkonná agentura pro klima, infrastrukturu a životní prostředí (dříve Výkonná agentura pro inovace a sítě), jsou celkově nižší než 2 %. Vesmírné programy EU ( 22 ), prováděné Evropskou kosmickou agenturou a Agenturou pro evropský globální navigační GNSS, mají také přirozeně nižší rizika díky druhu financování a úrovni prováděných auditů.

Pro rok 2020 byla vznesena pouze jedna výhrada ke grantům v rámci programu EU pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků prováděného Evropskou radou pro inovace a Výkonnou agenturou pro malé a střední podniky (dříve Výkonná agentura pro malé a střední podniky), protože riziko při platbě po odečtení provedených oprav v průběhu roku 2020 (2,96 %) je nad prahovou hodnotou významnosti 2 % (více podrobností viz příloha 6).

Ostatní vnitřní politiky

U ostatních vnitřních politik, zahrnujících hlavně vzdělávání a kulturu, migraci a vnitřní záležitosti a hospodářské a finanční záležitosti, se rizika při platbě a při uzavření lehce zvýšily, a to od 1,0 % do 1,3 % a od 0,8 % do 1 %, a jsou podstatně nižší než 2 %. V roce 2020 činila preventivní a nápravná opatření Komise 51 milionů EUR – preventivní 35 milionů EUR a nápravná 16 milionů EUR.

Hlavní programy Komise v oblasti vzdělávání a kultury prošly v průběhu let postupným zjednodušováním, které díky opakující se povaze činností a opakujících se příjemců vedlo k celkově nízkému rizikovému profilu. Celková riziková částka je odrazem tohoto nízkého inherentního rizika v kombinaci s účinnými kontrolními systémy.

V rámci této oblasti politiky byly zachovány všechny výhrady z loňského roku (viz další podrobnosti v příloze 6).

GŘ pro spravedlnost a spotřebitele. Jedna výhrada týkající se významné míry chyb u grantů pod přímou správou. Stejně jako v předchozích letech je to kvůli složitosti pravidel vymezujících způsobilost nákladů a nedostatku podpůrných dokumentů.

Jako nápravná opatření byla zavedena řada konkrétních opatření, například systematické pořádání zahajovacích schůzek s cílem podrobně vysvětlit příslušná pravidla příjemcům grantu. Schválení nového víceletého finančního rámce navíc vedlo k uplatnění dalších zjednodušení, například jediného jednoduchého způsobu stanovení počtu produktivních hodin pro výpočet nákladů na zaměstnance.

GŘ pro migraci a vnitřní věci. Jedna výhrada ke sdílenému řízení ve finančním období 2014–2020 týkající se Azylového, migračního a integračního fondu a Fondu pro vnitřní bezpečnost, jedna pro nástroje finančního období 2007–2013 a jedna týkající se grantů pro opatření EU a pomoc při mimořádných událostech. Pokud jsou tyto výhrady vyčíslitelné, je to kvůli významné míře chyb.

GŘ pro migraci a vnitřní věci navíc vzneslo výhradu z důvodu ohrožení dobré pověsti týkající se nedostatků zjištěných při účinném provádění nového mandátu Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž.

Jiné služby a správa

Útvary Komise pro jiné služby a správu pokrývají většinou druhy výdajů s nízkým rizikem, jako jsou správní výdaje Úřadu pro správu a vyplácení individuálních nároků. Riziko při platbě je však obezřetně stanoveno na úrovni 0,5 %. Jelikož většina kontrolních systémů zahrnuje převážně předběžné kontroly, odhadované budoucí opravy jsou často stanoveny na konzervativní úrovni 0,0 %. Riziko při uzavření je tedy téměř rovno riziku při platbě a zůstává velmi nízké na úrovni 0,5 %. V roce 2020 činila preventivní a nápravná opatření Komise 7 milionů EUR – preventivní 6 milionů EUR a nápravná 1 milionů EUR.

Pokud jde o příjmy, na základě ztráty tradičních vlastních zdrojů v důsledku podhodnoceného dovozu textilu a obuvi z Číny – což vedlo ke vznesení výhrady – probíhá postup kvantifikace nepřesnosti částek tradičních vlastních zdrojů převedených do rozpočtu EU. Prozatímní výpočty naznačují, že v roce 2020 mohla nepřesnost dosáhnout více než 1 % z celkové částky tradičních vlastních zdrojů převedených do rozpočtu EU v roce 2020, což by výhradu odůvodňovalo. Věc je stále projednávána u Soudního dvora Evropské unie.

V této oblasti politiky si GŘ pro podporu strukturálních reforem ponechalo výhradu omezenou na grantové dohody podepsané v rámci přímého řízení s příjemci, u nichž neproběhlo žádné předběžné posouzení jejich systémů vnitřní kontroly ( 23 ) (viz další podrobnosti v příloze 6).

2.2.3 Programy s nižším, středním a vyšším rizikem

Z výše uvedeného vyplývá, že existují programy nebo segmenty výdajů s poměrně nízkou mírou chyb a jiné s poměrně vysokou mírou chyb. To je úzce spojeno s povahou financování, a sice s rozdílem mezi dosti složitými systémy založenými na úhradách na jedné straně a poměrně jednoduchými platbami založenými na nárocích na straně druhé ( 24 ). Zavedené kontrolní systémy však umožňují zmírnit rizika spojená s některými složitějšími programy, a snížit tak míru chyb.

Komise určí, u kterých programů je vyšší riziko, což jí umožní soustředit svou činnost tam, kde je to nejdůležitější. Vzhledem ke svému důkladnému empirickému přístupu má Komise spolehlivé důkazy, které prokazují situace, které se ve spravovaných fondech rozlišují. Na základě rizika při platbě – než bude provedena případná budoucí oprava – může Komise přesně rozdělit roční výdaje na nižší riziko při platbě (pokud je riziko nižší než 1,9 %), střední riziko při platbě (mezi 1,9 % a 2,5 %) a vyšší riziko při platbě (nad 2,5 %). Pokud jde o přírodní zdroje a soudržnost, uplatní se tato analýza také na úrovni jednotlivých platebních agentur a operačních programů v členských státech, bez ohledu na finanční opravy a zpětné získání prostředků, ke kterým dojde v následujících letech. (viz graf níže) To umožňuje Komisi zaměřit své úsilí, účinně poskytovat podporu a řešit konkrétní slabiny i u politik, které jsou z globálního hlediska málo rizikové, jako je společná zemědělská politika.

Příslušné výdaje Komise na rok 2020 jsou rozděleny na segmenty s vyšším, středním a nižším rizikem podle oblasti politiky v % a miliardách EUR.

Zdroj: Výroční zprávy o činnosti Evropské komise.

Rozdělení portfolia Komise na nižší, střední a vyšší rizikovou vrstvu je následující.

·Nižší riziko. Tento segment dosáhl v roce 2020 výše 88 miliard EUR (56 % výdajů). Patří sem výdaje platebních agentur v zemědělství a v rámci Evropského námořního a rybářského fondu, jakož i operační programy pro soudržnost s nízkou mírou chyb; výdaje související s akcemi Marie Skłodowska-Curie; Evropskou radu pro výzkum; Evropskou kosmickou agenturou a Agenturou pro evropský globální navigační GNSS Nástrojem pro propojení Evropy; Programem Erasmus+; Azylovým, migrační a integrační fondem; A podpora rozpočtu, dotace a administrativní výdaje.

·Střední riziko. Tím bylo v roce 2020 dosaženo výše 26 miliard EUR (16 % výdajů). To zahrnuje výdaje platebních agentur v zemědělství i operační programy pro soudržnost s odhadovanou mírou chyb v rozmezí mezi 1,9 % a 2,5 %.

·Vyšší riziko. Tím bylo v roce 2020 dosaženo výše 44 miliard EUR (28 % výdajů). To zahrnuje výdaje platebních agentur v zemědělství i operační programy pro soudržnost s odhadovanou mírou chyb více než 2,5 % nebo se závažnými nedostatky 25 ; výdaje související s granty na výzkum v rámci programu Horizont 2020 a komplexní granty jiných útvarů.

Komise pečlivě sleduje riziko při platbě a riziko při uzavření různých programů a oblastí politiky a přijímá další opatření ke snížení míry chyb. Zejména u středních a vyšších rizikových vrstev budou útvary i nadále úzce spolupracovat s ústředními útvary na způsobech dalšího snižování míry chyb zvyšováním povědomí příjemců a prováděcích partnerů o problémech, případně úpravou kontrolních strategií a uplatňováním zkušeností na budoucí programy.

Je důležité zdůraznit, že tento odhad členění vyplývá z analýzy rizika při platbě na úrovni programů a jiných příslušných segmentů výdajů. Toto členění se liší od členění Evropského účetního dvora, které je založeno na druhu provedených úhrad – tj. nároky, které jsou inherentně považovány za nízké riziko, a úhrady, které se inherentně považují za vysoké riziko – a to bez ohledu na skutečně zjištěnou míru chyb. Z hlediska řízení může být skutečná míra chyb díky výsledkům zavedených kontrol nižší než práh významnosti a programy, které Účetní dvůr považuje za vysoce rizikové, mohou ve skutečnosti nést dosti nízká rizika.

2.2.4 Komise dále zvyšuje účinnost svých operací

V souvislosti s přísnými rozpočtovými omezeními se Komise snaží zvyšovat účinnost ve všech oblastech své činnosti a současně zachovat vysokou úroveň provádění. Řídicí rada řídí činnost Komise v oblastech, jako je řízení lidských zdrojů, strategické plánování, bezpečnost, kontinuita činností, finanční řízení, správa a řízení informačních technologií a finanční řízení, komunikace, logistika a řízení akcí. Pracovní metody a postupy jsou zjednodušovány s cílem zajistit co nejúčinnější využívání omezených zdrojů.

Tato činnost bude pokračovat s cílem zajistit optimální přidělování zdrojů a vysokou úroveň provádění v souvislosti s rostoucí pracovní zátěži v mnoha oblastech, v poslední době mimo jiné v souvislosti s reakcí na probíhající pandemii COVID-19.

·V roce 2020 přijal sbor komisařů právní akty, kterými se zřizují budoucí výkonné agentury na základě víceletého finančního rámce na období 2021–2027 ( 26 ). K nim byly připojeny pokyny k optimalizaci personálních a správních postupů v těchto agenturách.

·Předsedkyně von der Leyenová ve svém pověřovacím dopise požádala komisaře Hahna, aby pro Komisi vyvinul novou strategii týkající se lidských zdrojů s cílem pokračovat v modernizaci organizace. Řídící rada poskytla pokyny k vývoji této strategie s přihlédnutím ke zkušenostem získaným z pandemie COVID-19 a potřebě sladit s politikou ekologizace Komise a novou politikou v oblasti nemovitostí.

·V roce 2020 předsedala řídící rada přípravě komplexního akčního plánu pro ekologizaci správy Komise v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu. Tento plán povede Komisi jako veřejnou instituci ke klimatické neutralitě do roku 2030.

·V roce 2020 Komise rychle rozhodla o přidělení lidských zdrojů s cílem posílit plnění klíčových politických priorit a reakci Komise na dopad pandemie COVID-19. To zahrnovalo zejména posílení zaměstnanců zabývajících se Zelenou dohodou pro Evropu a prováděním balíčku NextGenerationEU.

Nejenže si COVID-19 vyžádal, aby útvary Komise upravily způsob, jakým provádějí své kontroly, představoval však také příležitost přehodnotit způsob jejich práce ve všech oblastech.

Zjednodušení lze dosáhnout prostřednictvím zjednodušování pravidel; prostřednictvím harmonizovaných a v co největší míře standardizovaných institucionálních modelů právních nástrojů a moderních institucionálních nástrojů informačních technologií v oblasti financování a zajištěním soudržnosti ve vztazích s příjemci, členskými státy a partnery provádějícími fondy EU v rámci nepřímého řízení.

Opatření, jež byla v roce 2020 podniknuta na institucionální úrovni, zahrnují vypracování účinnějších pracovních postupů (pro granty, zadávání zakázek a finanční nástroje) prostřednictvím zjednodušených institucionálních modelů a postupů (v návaznosti na jediný prostor pro výměnu elektronických údajů). Komise rovněž zintenzivnila vedení a koordinaci ve vztahu k členským státům i k jiným útvarům Komise v oblastech, které úzce souvisejí s plněním rozpočtu EU (např. systémy vnitřní kontroly v členských státech, střety zájmů, právní stát a opatření proti podvodům).

Jednotný nástroj pro získávání údajů, který Komise poskytuje členským státům, bude pro účely kontroly a auditu v rámci evropských strukturálních a investičních fondů rozšířen na společnou zemědělskou politiku a nástroj pro obnovu a odolnost. Cílem tohoto nástroje je posílit interoperabilitu údajů o příjemcích finančních prostředků EU a pomoci určit, která opatření, příjemci, smlouvy a dodavatelé mohou být vystaveni riziku podvodu, střetu zájmů a nesrovnalostem. Zajistí tak další úroveň ochrany rozpočtu EU.

Dalšími iniciativami v oblasti informačních technologií jsou „e-soudržnost“ v rámci sdíleného řízení a geoprostorový systém, který se používá v zemědělství. Je podporována a testována další digitalizace procesů.

Iniciativy k dalšímu pokroku s cílem učinit Komisi akceschopnější a moderní pokračovaly také na úrovni útvarů Komise, zejména za účelem posílení účinnosti finančního řízení a v reakci na pandemii COVID-19, jak je uvedeno níže.

·Řada útvarů Komise pokročila v digitalizaci svých finančních procesů. To přispívá k jednodušší, méně byrokratické, lépe integrované a flexibilnější Komisi. V důsledku toho jsou zdroje ve stále větší míře zaměřovány na stěžejní činnosti. Nástroje automatizované vizualizace dat posílily proces monitorování a usnadnily lepší řízení a lepší využití údajů a současně omezují možnosti zmeškání příležitostí pro včasnou reakci.

·Některé útvary Komise rovněž oznámily, že přizpůsobily své kontrolní strategie a/nebo své finanční pracovní postupy s cílem zjednodušení postupů a dalšího sladění četnosti a intenzity kontrol s úrovní rizika spojeného s transakcemi a s cestovními omezeními zavedenými v souvislosti s pandemií COVID-19. 

Navzdory obtížné situaci způsobené pandemií COVID-19 a vzhledem k výše uvedeným iniciativám za účelem zajištění účinného plnění a ochrany rozpočtu EU byla doba potřebná k dokončení finančních procesů obdobně dlouhá jako v předchozích letech. Zejména hlavní ukazatele účinnosti při využívání rozpočtu EU  – úroveň plnění rozpočtu a včasnost plateb  – zůstaly na velmi vysoké úrovni, jak je dále uvedeno.

·V roce 2020 bylo vyplaceno 99 % prostředků na platby, jejichž platnost uplyne v roce 2020.

· 99 % plateb (pokud jde o částky) bylo provedeno v zákonné lhůtě pro platby (viz podrobnosti v příloze 10). To je důležité, protože mnoho příjemců spoléhá na tyto platby při provádění svých činností a projektů, které zase přispívají k cílům Komise. 

Vzhledem k pandemii COVID-19 využila Komise možnost zrychlených postupů zadávání veřejných zakázek, aby umožnila včasné zahájení projektů a zajistila včasné výsledky.

2.2.5 Náklady na kontroly jsou i nadále úměrné souvisejícím rizikům

Odhadované náklady na kontrolu jsou celkově přiměřené vzhledem k povaze programů a/nebo v souvislosti s kontrolami. Náklady navíc zůstávají stabilní. V některých případech se mírně snížily kvůli úpravám provedeným v kontrolních plánech v souvislosti s pandemií COVID-19, kde byly audity na místě nahrazeny audity na dálku. V jiných omezených případech se jejich relativní váha mírně zvýšila, když se objem výdajů ve srovnání s předchozím rokem snížil. Přímé srovnání mezi programy často není možné provést vzhledem k jejich odlišným charakteristikám a nákladovým faktorům, jejichž příklady jsou uvedeny v rámečku níže.

Příklady obecných nákladových faktorů:

·Míra složitosti řízených programů.

·Objemy a částky, které je třeba zpracovávat – zpracovávání velkého množství transakcí s nízkou hodnotou vyžaduje vyšší podíl lidské práce než zpracovávání malého počtu transakcí s vysokou hodnotou.

·Specifické rizikové profily řízených programů, například programy v oblasti vnějších vztahů, kde jsou finanční prostředky většinou vynakládány ve třetích zemích.

·Případné ztráty z rozsahu u některých menších programů, pokud jde o výši financování, jakož i u programů, které jsou postupně ukončovány, nebo fondů spravovaných menšími pověřenými subjekty nebo útvary Komise spravujících menší množství finančních prostředků, neboť vždy existuje určitý počet kontrol, který nelze snižovat, a tyto kontroly je třeba provést bez ohledu na příslušné množství finančních prostředků.

·Způsob řízení: pokud jde o nepřímé a sdílené řízení, náklady na kontroly sdílejí Komise a její prováděcí partneři, vnitrostátní orgány nebo pověřené subjekty, takže náklady na úrovni Komise mohou být u takových programů mnohem nižší než ty, které jsou přímo řízeny Komisí.

V zájmu transparentnosti a úplnosti ty útvary, které využívají sdílené a/nebo nepřímé řízení, ve svých výročních zprávách o činnosti vykazovaly také náklady na kontroly v rámci členských států a pověřených subjektů odděleně od vlastních nákladů Komise týkajících se kontrol. Například v případě společné zemědělské politiky prováděcí náklady vykázané členskými státy představovaly 3,4 % výdajů za rok 2020.

V roce 2020 všechny útvary Komise na základě kombinovaného posouzení jejich účinnosti, efektivnosti a hospodárnosti dospěly k závěru, že celkově jsou jejich kontroly nákladově efektivní.

2.3 Záruky řízení

2.3.1 Posouzení, záruky věrohodnosti a výhrady oznámené generálními ředitelstvími

Ve svých prohlášeních o věrohodnosti z roku 2020  ( 27 ), všech 51 generálních ředitelů (nebo jim na roveň postavených vedoucích pracovníků) uvedlo, že mají přiměřenou jistotu, že: 1) údaje obsažené v jejich zprávách podávají „věrný a poctivý obraz“ (tj. spolehlivý, úplný a správný) skutečného stavu v jejich útvarech; 2) zdroje vyčleněné na jejich činnosti byly použity k zamýšlenému účelu a v souladu se zásadou řádného finančního řízení; 3) zavedené kontrolní postupy poskytují nezbytné záruky legality a správnosti uskutečněných operací s ohledem na víceletý charakter některých programů a povahu dotčených plateb.

V rámci celkového procesu budování věrohodnosti a ze svého pohledu vedení provádějí generální ředitelé také podrobnější analýzu pro každý program nebo segment svého portfolia. Používají všechny dostupné informace, zejména výsledky svých kontrol, k odhalování případných významných nedostatků z kvantitativního nebo kvalitativního hlediska. Na konci každého rozpočtového roku určí, zda je pravděpodobné, že finanční dopad takového nedostatku překročí práh významnosti 2 % a/nebo zda dopad na dobrou pověst je významný. Pokud ano, podmíní své prohlášení o věrohodnosti výhradou týkající se konkrétního dotčeného segmentu jejich portfolia.

Pro rok 2020 vydalo 11 generálních ředitelů prohlášení o věrohodnosti, což vedlo k celkovému počtu 19 výhrad (obdobně jako v roce 2019, kde bylo 11 útvary vydáno 18 výhrad), a to následovně.

·Celkem 16 výhrad se opakuje z předchozích roku/předchozích let, 15 z nich se týká výdajových programů a jedna se týká příjmové stránky rozpočtu EU. Tyto výhrady zůstaly zachovány hlavně proto, že příčiny významné míry chyb lze částečně zmírnit, avšak ne zcela odstranit v rámci stávajících právních rámců programů.

·Tři výhrady jsou v roce 2020 nové. Jsou způsobeny významnou mírou chyb nebo závažnými nedostatky zjištěnými v kontrolních systémech prováděcích partnerů (členských států nebo agentur).

·Dvě z těchto výhrad, které byly v platnosti v roce 2019, byly v roce 2020 zrušeny: v jednom případě to bylo kvůli použití pravidla „de minimis“, podle něhož se výhrady za určitých podmínek již nepovažují za smysluplné, tj. při omezené výši dotčených výdajů (méně než 5 % plateb generálního ředitelství nebo útvaru) a výsledný finanční dopad je nízký (méně než 5 milionů EUR) a v druhém případě to bylo proto, že problémy, které vedly k výhradě, byly vyřešeny.

Celkový finanční dopad všech výhrad v roce 2020 byl 1 219 milionů EUR, tj. o 16 % vyšší než 1 053 milionů EUR v roce 2019. Toto zvýšení souvisí s mírným zvýšením míry chyb zjištěných v zemědělství. U každé výhrady jsou zavedena zmírňující opatření k řešení základních nedostatků a zmírnění výsledných rizik (viz podrobnosti v části 2.2.2).

V příloze 6 je uveden úplný seznam výhrad za rok 2020, jakož i další vysvětlení a podrobnosti.

2.3.2 Činnost Útvaru interního auditu a celkové stanovisko

Generální ředitelství a útvary Komise založily své záruky věrohodnosti také na práci Útvaru interního auditu.

Útvar interního auditu audituje systémy řízení a kontroly v Komisi a ve výkonných agenturách a zajišťuje nezávislou a objektivní záruku jejich přiměřenosti a účinnosti. Jak vyžaduje jeho charta poslání ( 28 ), vydal Útvar interního auditu roční souhrnné stanovisko k finančnímu řízení Komise, které je založeno na auditní činnosti v oblasti finančního řízení v rámci Komise, kterou provedl během předcházejících tří let (2018–2020). Toto souhrnné stanovisko zohledňuje rovněž informace z dalších zdrojů, konkrétně zprávy Evropského účetního dvora.

Na základě těchto informací je interní auditor toho názoru, že Komise v roce 2020 zavedla postupy správy, řízení rizik a vnitřní kontroly, které jsou jako celek dostatečnou zárukou přiměřené věrohodnosti, pokud jde o dosažení jejích finančních cílů. Souhrnné stanovisko je však podmíněno s ohledem na výhrady, které pověřené schvalující osoby vznesly v prohlášeních o věrohodnosti ve svých výročních zprávách o činnosti. Při vypracovávání souhrnného stanoviska zohlednil interní auditor i kombinovaný dopad 1) všech částek, které byly podle odhadů rizikové při platbě, jelikož přesahují částky, na které se vztahuje výhrada, 2) finanční opravy a inkasa vztahující se k nedostatkům a chybám, které generální ředitelství a útvary Komise odhalí a napraví v příštích letech vzhledem k víceletému nápravnému mechanismu, který je součástí systémů vnitřní kontroly Komise. Vzhledem k těmto prvkům se Útvar interního auditu domnívá, že rozpočet EU je jako celek a v čase přiměřeně chráněn.

Bez dalších výhrad ke stanovisku interní auditor doplnil dvě „zdůraznění skutečnosti“, jež jsou popsána v příloze 8 této zprávy a která se týkají:

·plnění rozpočtu EU v souvislosti se současnou krizí související s pandemií COVID-19, zejména trvalá potřeba nepřetržitého sledování a posouzení nových a/nebo vznikajících rizik a pro vymezení a provádění odpovídajících zmírňujících opatření a vhodných strategií finančního řízení, auditu a kontroly, pokud jde o operace na podporu oživení v rámci programu NextGenerationEU, zejména pokud jde o nástroj pro oživení a odolnost; a

·strategií dohledu týkajících se třetích stran, které provádějí politiky a programy, zejména pokud jde o splnění podmínek pro pověření třetích stran správou fondů EU.

S cílem přispět ke kultuře Komise založené na výkonnosti a k většímu zaměření na co nejlepší zhodnocení vynaložených prostředků pokračoval Útvar interního auditu v roce 2020 v rámci svého strategického plánu auditů na období v provádění auditů výkonnosti. Výsledkem těchto auditů byla doporučení, z nichž všechna byla auditovanými subjekty přijata, týkající se správy údajů a informací, ochrany údajů, strategií dohledu nad prováděním programů třetími stranami, kontrolních strategií pro vybraná generální ředitelství a útvary, procesů řízení lidských zdrojů a přezkumu, kterým se posuzuje provádění nového rámce vnitřní kontroly v Komisi. U všech doporučení vypracovaly auditované subjekty akční plány, jež byly předloženy Útvaru interního auditu, který je vyhodnotil jako uspokojivé.

Útvar interního auditu nakonec sledoval svoji přísnou politiku následných opatření a pravidelně hodnotil skutečné provádění svých doporučení ze strany útvarů Komise. Tato auditní činnost potvrdila, že 95 % doporučení vydaných v letech 2016–2020 a následná opatření Útvaru interního auditu byla auditovanými subjekty náležitě a účinně provedena. Z tohoto výsledku vyplývá, že útvary Komise doporučení náležitě provádějí a zmírňují rizika zjištěná Útvarem interní kontroly. Další informace o záruce věrohodnosti poskytované Útvarem interního auditu obsahuje příloha 8. Zprávu o činnosti interního auditora předkládá rovněž Komise orgánu příslušnému k udělení absolutoria v souladu s čl. 118 odst. 8 finančního nařízení jako součást integrovaného souboru finančních zpráv a zpráv o odpovědnosti.

2.3.3 Záruka věrohodnosti na základě činnosti Výboru pro pokrok v oblasti auditu

Výbor pro pokrok v oblasti auditu dohlíží na záležitosti auditu v rámci Komise a podává každoročně zprávu sboru komisařů. Zaručuje nezávislost Útvaru interního auditu, sleduje kvalitu činnosti interního auditu a zaručuje, že doporučení interního auditu (tj. Útvaru interního auditu) a externího auditu (tj. Evropského účetního dvora) jsou útvary Komise náležitě zohledněna a že jsou v návaznosti na ně přijímána vhodná opatření.

Během tohoto prvního celého vykazovaného roku svého mandátu na období 2019–2024, který byl poznamenán vypuknutím pandemie COVID-19, Výbor pro pokrok v oblasti auditu pokračoval v plnění své důležité úlohy při posilování správy, organizační výkonnosti a odpovědnosti v celé organizaci. Uskutečnily se čtyři kola jednání.

Rovněž projednal tři zásadní zjištění auditu vznesená Útvarem interního auditu ve vztahu k příslušným auditovaným subjektům a vyzvala auditované subjekty, aby co nejdříve dokončily zmírňující opatření. Výbor pro pokrok v oblasti auditu byl spokojen s nezávislostí a kvalitou práce interního auditu. Rovněž zjistil, že nový víceletý strategický plán interního auditora na období 2021–2023 adekvátně pokrývá oblast auditu a nadále pokrývá klíčové rizikové oblasti, jako je výkonnost, zákonnost a správnost, ochrana údajů a opatření týkající se reakce na COVID-19 a oživení. Výbor považoval za povzbudivé, že míra účinného provádění doporučení interního auditora zůstává vysoká (tj. 95 % u doporučení a následných opatření vydaných v období 2016–2020) a že podle stavu k lednu 2021 pouze u šesti velmi důležitých auditních doporučení došlo k překročení lhůty ke splnění o více než šest měsíců. Výbor rovněž nadále sledoval pokrok při provádění doporučení Účetního dvora.

A konečně, byl spokojen s tím, že Účetní dvůr vydal po třinácté v řadě kladné („čisté“) stanovisko ke spolehlivosti konsolidované účetní závěrky EU.

Příloha 9 této výroční zprávy o řízení a výkonnosti zahrnuje další informace o činnosti a závěrech výboru.

2.3.4 Stanoviska Účetního dvora k účetní závěrce za rok 2019 a legalitě a správnosti operací

Ve výroční zprávě Evropského účetního dvora za rok 2019, zveřejněné v listopadu 2020, bylo opět uvedeno kladné stanovisko k účetní závěrce EU, a to již třináctý rok po sobě.

Validace místních systémů

Účetní je povinen stvrdit podpisem roční účetní závěrku, čímž potvrzuje, že má přiměřenou jistotu, že závěrka podává věrný a poctivý obraz o finanční situaci Komise. Validace místních systémů sestává z řady kontrol v oblasti sledování a dohledu, jejichž cílem je poskytnout záruku, že se účetní může na informace vkládané různými útvary Komise do účetních systémů spolehnout. Validace doplňuje vlastní posouzení zavedených systémů vnitřní kontroly, která provádí vedení útvarů.

Činnosti provedené v roce 2020 zjistily silné stránky, ale i řadu nedostatků a problémů a vedly k doporučením majícím za cíl zlepšit prostředí kontrol a kvalitu účetnictví v útvarech – což by mělo zmírnit rizika pro přesnost finančních a regulačních zpráv o řízení ( 29 ). K řešení doporučení jsou zaváděny akční plány. Žádné ze zjištěných nedostatků nemají pravděpodobně významný dopad na roční účetní závěrku.

I když se v příjmech nadále nevyskytují významné chyby, vydal Evropský účetní dvůr záporné stanovisko k zákonnosti a správnosti výdajů za rok 2019 namísto stanoviska s výhradou jako v posledních 3 letech. Celková míra chyb v rozpočtu EU (2,7 %) odhadovaná Evropským účetním dvorem byla ve srovnání s posledními dvěma roky relativně stabilní a výrazně nižší než v letech před rokem 2017.

Rozhodnutí Účetního dvora vydat namísto stanoviska s výhradou stanovisko záporné se vysvětluje hlavně zvýšením podílu toho, co považuje za vysoce rizikové výdaje. Vysoce rizikové výdaje, které jsou často předmětem složitých pravidel a jsou založeny hlavně na úhradě nákladů, vzrostly z 51 % kontrolovaného základního souboru v roce 2018 na 53 % v roce 2019. Přispěl tedy k více než polovině rozpočtu EU a pokrývá zejména oblast soudržnosti, výdaje na výzkum, rozvoj venkova, tržní opatření Evropského zemědělského záručního fondu a některé části vnější činnosti. U největších oblastí výdajů EU – přírodní zdroje (tvoří 47 % auditovaných výdajů) a politika soudržnosti (23 %) – se míra chyb odhadovaná Účetním dvorem ve srovnání s předchozím rokem snížila: v oblasti soudržnosti úroveň poklesla z 5 % na 4,4 % a v oblasti přírodních zdrojů poklesla z 2,4 % na 1,9 %, přičemž druhá úroveň se podle Účetního dvora blížila prahové hodnotě významnosti 2 %.

Komise přijímá opatření navazující na doporučení Účetního dvora a o přijatých opatřeních informuje ve výročních zprávách o činnosti. Komise navíc pravidelně předkládá zprávy o provádění doporučení Výboru pro pokrok v oblasti auditu, který v rámci svého aktualizovaného pověření vykonává v tomto ohledu určité monitorovací činnosti  ( 30 ).

Evropský účetní dvůr také monitoruje provádění doporučení Komisí a poskytuje zpětnou vazbu, čímž Komisi pomáhá pozvednout její návazné činnosti. Ve své zprávě o výkonnosti rozpočtu EU – stav na konci roku 2019 Účetní dvůr přezkoumal, do jaké míry Komise pokračovala v provádění 270 auditních doporučení pro, která jí byla adresována ve 33 zvláštních zprávách zveřejněných v roce 2016. Účetní dvůr uvedl, že Komise provedla o něco více než tři čtvrtiny doporučení buď plně (63 %), nebo ve většině ohledů (14 %), a dalších 14 % v některých ohledech. Z 24 doporučení, která Účetní dvůr považoval za neprovedená, Komise původně nepřijala 20. Tyto výsledky v podstatě odpovídají předchozím letům.

2.3.5 Absolutorium za plnění rozpočtu za rok 2019

31 Evropský parlament dne 27. dubna 2021 jasnou většinou udělil absolutorium Komisi za rozpočtový rok 2019 poté, co posoudil zprávy Evropského účetního dvora, integrovaný soubor finančních zpráv a zpráv o odpovědnosti Komise a doporučení Rady k udělení absolutoria. Výbor Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu také během postupu udělování absolutoria pozval vybrané členy Komise a generální ředitele na slyšení k výměně názorů. V průběhu řízení se klíčové zúčastněné strany – Evropský parlament, Rada Evropské unie a Evropský účetní dvůr – zaměřily na to, jak zlepšit výsledky z rozpočtu EU a jak dále snižovat míru chyb. Debata se rovněž dotkla otázek, jako jsou právní stát a základní práva, plynulejší provádění, rozdělení finančních prostředků, informace o příjemcích finančních prostředků EU, finanční nástroje spravované skupinou Evropské investiční banky a tradiční vlastní zdroje. Komise jako obvykle přijímá opatření k provedení těchto doporučení a o jejich následné kontrole bude informovat ve zvláštní zprávě  ().

2.3.6 Závěry ohledně výsledků řídicí činnosti

Výroční zprávy o činnosti prokazují, že všechny útvary Komise zavedly solidní vnitřní kontroly, a poskytují důkazy o úsilí vynaloženém na zlepšení nákladové efektivnosti, další zjednodušení pravidel a přiměřenou ochranu rozpočtu proti podvodům, chybám a nesrovnalostem.

Všechny pověřené schvalující osoby poskytly přiměřené záruky věrohodnosti, přestože některé byly hodnoceny s výhradou. Tyto výhrady jsou základem hierarchie odpovědnosti. Popisují vyskytující se výzvy a nedostatky, spolu s plánovanými opatřeními pro jejich řešení a odhad jejich dopadu.

Útvary provádějící rozpočet pro regionální politiku soudržnosti budou spolupracovat s příslušnými vnitrostátními orgány na dalším posílení zavedených kontrol za účelem dalšího snížení rizikové částky.

Útvary provádějící politiku výzkumu budou pokračovat v různých iniciativách zaměřených na snižování rizikové částky prostřednictvím další podpory možností zjednodušených nákladů a vyčerpáním výhod různých nástrojů informačních technologií a přizpůsobením zavedených kontrolních strategií jak k odhalování chyb, tak k určení a zavedení osvědčených postupů k jejich prevenci.

Na základě záruk věrohodnosti a výhrad ve výročních zprávách o činnosti s ohledem na stanovisko interního auditora, přijímá sbor komisařů tuto Výroční zprávu o řízení a výkonnosti rozpočtu EU – Rozpočtový rok 2020 a přebírá celkovou politickou odpovědnost za řízení rozpočtu EU.

2.4 Další vývoj: výhled na rok 2021 a dále

2.4.1 Nástroj pro oživení a odolnost: zřízení, pokrok a výzvy

V roce 2021 provede Komise první výplaty v rámci Nástroje pro oživení a odolnost. V roce 2020 přijala Komise bezprecedentní opatření k zřízení tohoto nástroje v rekordním čase.

Hlavní opatření spočívalo v zavedení specializované struktury řízení a příslušných interních procesů a kontrolních strategií přizpůsobených skutečnosti, že tento nástroj je nástrojem založeným na výkonnosti a že úhrady členským státům jsou založeny na dosažení předem stanovených milníků a cílů. Platby proto nebudou podléhat kontrole nákladů, které příjemci skutečně vznikly. Na rozdíl od sdíleného řízení jsou členské státy příjemci finančních prostředků EU, které se po vyplacení stanou zastupitelnými ve vnitrostátních rozpočtech. Členské státy nesou odpovědnost za zajištění provádění nástroje v souladu s pravidly EU a vnitrostátními pravidly a se zásadami řádného finančního řízení.

Při budování své věrohodnosti bude Komise spoléhat na kontroly členských států a podle potřeby je doplní svými vlastními kontrolami, a to ve třech fázích.

·Během posuzování plánů členských států na oživení a odolnost Komise posoudí, zda kontrolní systémy uvedené v plánech členských států poskytují dostatečnou záruku fungování systémů řízení a kontroly. Pokud se systém kontroly zdá nedostatečný, nebude plán schválen.

Zejména budou muset členské státy ve svých plánech vysvětlit, jak Komisi prokáží, že předem stanovené milníky/cíle byly splněny, a jak zajistí, že související údaje jsou spolehlivé, a to včetně kontrolních mechanismů pro zajištění jejich spolehlivosti.

Členské státy dále popíší zavedený kontrolní systém pro předcházení, odhalování a nápravu podvodů, korupce, střetu zájmů a dvojího financování. Za tímto účelem musí členské státy rovněž shromažďovat určité standardizované údaje o konečných příjemcích finančních prostředků na reformní a investiční projekty.

·Během provádění nástroje, jakmile členské státy předloží své žádosti o platbu, Komise posoudí, zda byly milníky a cíle uspokojivě dosaženy a zda byly splněny všechny ostatní podmínky pro vyplacení. Členské státy musí ke každé žádosti přiložit zejména:

·prohlášení řídícího subjektu potvrzující, že prostředky byly použity k zamýšlenému účelu, že poskytnuté informace jsou správné a že zavedené kontrolní systémy poskytují nezbytnou záruku, že prostředky byly použity v souladu s platnými pravidly; a

·shrnutí provedených auditů, včetně případných nedostatků a přijatých nápravných opatření.

Komise může požádat o další informace a může se rozhodnout provést další kontroly, aby před provedením platby získala potřebnou doplňující jistotu ohledně dosažení milníků a cílů. Pokud milníky a cíle nebyly uspokojivě splněny, budou platby pozastaveny nebo proporcionálně sníženy.

·Po vyplacení provede Komise předběžnou kontrolu, zejména v případě pochybností nebo pokud jsou kontrolní systémy členských států považovány za nedostatečné. Tyto předběžné kontroly mohou souviset s legálností a správností úhrad (tj. s dosahováním milníků a cílů).

Přestože je odpovědností členských států zajistit řádné finanční řízení finančních prostředků vyplacených v rámci nástroje a vymáhat neoprávněně získané částky, Komise kromě kontrol plnění milníků a cílů provádí kontroly založené na posouzení riziku, aby ověřila, že nedochází k žádným závažným nesrovnalostem (tj. podvodu, korupci nebo střetu zájmů) nebo k závažnému porušení povinností vyplývajících z dohody o financování a že v případě zjištění takovýchto problémů došlo k jejich nápravě nebo se na nápravě pracuje. Je-li to nutné, Komise získá zpět přiměřené částky, pokud je již nezískaly zpět členské státy, nebo požaduje předčasné splacení půjček.

2.4.2 Řízení přechodu přenesení na výkonné agentury

Na základě úspěšných zkušeností s víceletým finančním rámcem na období 2014–2020 se Komise v roce 2020 rozhodla více využívat výkonné agentury k provádění programů EU na období 2021–2027. Od 1. dubna 2021 bylo zřízeno šest nových výkonných agentur. Pět z nich je nástupcem předchozích agentur s některými důležitými změnami ve svých portfoliích. Zřízení nových agentur v jediném zřizovacím aktu zjednodušilo právní základ, tím že bylo integrováno šest rozhodnutí do jednoho a jasným způsobem byly stanoveny změny portfolia.

Nová portfolia zajišťují, že každá agentura je dostatečně veliká, aby účinně fungovala a usnadňovala synergie mezi programy EU a zajišťovala řádné finanční řízení. Synergie jsou podporovány také novými ustanoveními, která agenturám umožňují například, aby byly pověřeny pilotními projekty a přípravnými akcemi a provádět převody z fondů v rámci sdíleného řízení. Tato struktura je podložena analýzou nákladů a přínosů dokončenou v roce 2020, která prokazuje její výhody pro kvalitu a účinnost provádění programu a jeho nákladovou efektivnost.

Počet zaměstnanců pro každý program a výkonnou agenturu byl stanoven na základě nových portfolií. Cíle produktivity byly po každý program stanoveny s cílem podpořit další zlepšení účinnosti, jichž má být dosaženo do konce víceletého finančního rámce. Nárůst počtu zaměstnanců v agenturách je vyvážen snížením počtu zaměstnanců Komise.

Na začátku roku 2021 Komise pokračovala v práci na zajištění hladkého přechodu k novým agenturám a programům. Řízení nových programů bude formálně na výkonné agentury přeneseno, jakmile spolunormotvůrce přijme základní právní akty programů. Tento proces v současné době probíhá.

2.4.3 Lepší zamezení střetu zájmů

S cílem pomoci správcům fondů EU, a tím přispět k účinnosti vnitřní kontroly plnění rozpočtu, zveřejnila Komise pokyny k zamezení a řešení střetu zájmů podle finančního nařízení, které zahrnuje všechny způsoby řízení (přímé, nepřímé a sdílené řízení) ( 32 ). Zaměřuje se na zvyšování povědomí a podporu jednotného výkladu a uplatňování pravidel mezi zaměstnanci orgánů EU a orgány členských států, jakož i jakýmikoli osobami zapojenými do provádění fondů EU.

Po zveřejnění pokynů Komise naplánovala propagační opatření zaměřená na členské státy, a to prostřednictvím orgánů členských států a příslušných sítí odborníků, včetně semináře v rámci sítě pro lepší vynakládání prostředků, jakož i jejích interních specializovaných sítí. Tyto cílené akce a prezentace se budou konat v průběhu roku 2021 a dále.

2.4.4 Plnění podmínek pro ochranu rozpočtu EU

Nařízení 2020/2092 o obecném režimu podmíněnosti pro ochranu rozpočtu EU bylo přijato dne 16. prosince 2020 ( 33 ). Jedná se o velký úspěch, protože EU má poprvé specifický nástroj na ochranu svého rozpočtu před porušováním zásad právního státu.

Nařízení vstoupilo v platnost dne 1. ledna 2021 a doplňuje další postupy stanovené v právních předpisech EU na ochranu rozpočtu. Zaměřuje se na ochranu rozpočtu EU před porušováním zásad právního státu, které mají dopad (nebo je zde vážné riziko, že budou mít dopad) na jeho řádné finančního řízení nebo ochranu finančních zájmů EU. Komise začala vypracovávat pokyny k uplatňování nařízení a již posuzuje dostupné informace, aby zjistila možná porušení, která jsou podle nařízení relevantní.

Základní pojmy

(1) ()    Je třeba uvést, že do roku 2020 spravovala Evropský rozvojový fond Evropská komise a Evropská investiční banka. Fond byl začleněn do souhrnného rozpočtu EU pro víceletý finanční rámec na období 2021–2027.

(2) ()    Výše příslušných výdajů Komise odpovídá platbám provedeným v roce 2020 minus předběžné financování vyplacené v roce 2020, plus předběžné financování vyplacené v předchozích letech a zúčtované v roce 2020 (definice a podrobnosti viz příloha 5).

(3) ()    Viz čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.

(4) ()    Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/532 ze dne 16. dubna 2020.

(5) ()    Sdělení Komisi – Řízení a správa v Evropské komisi (C(2020) 4240).

(6) ()    V tomto dokumentu zahrnuje pojem „generální ředitel“ také vedoucí výkonných agentur, úřadů, útvarů, pracovních skupin atd. V této souvislosti jsou formálně jmenováni „pověřenými schvalujícími osobami“. Ustanovení čl. 74 odst. 1 finančního nařízení stanoví: „Schvalující osoba v dotčeném orgánu Unie odpovídá za plnění příjmů a výdajů v souladu se zásadou řádného finančního řízení, včetně podávání zpráv o výkonnosti, a za zajišťování jejich legality a správnosti a rovného zacházení s příjemci finančních prostředků.“

(7) ()    Jak vyžaduje článek 247 finančního nařízení, integrovaný soubor finančních zpráv a zpráv o odpovědnosti rovněž obsahuje konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie, zprávu o opatřeních v návaznosti na udělení absolutoria za předchozí rozpočtový rok, výroční zprávu orgánu příslušnému k udělení absolutoria o provedených interních auditech, a dlouhodobou prognózu budoucích příchozích a odchozích toků prostředků rozpočtu EU.

(8) ()    Stanovených výborem sponzorských organizací Treadwayovy komise.

(9) ()    Konkrétně GŘ pro rozpočet, ve spolupráci s Generálním sekretariátem, GŘ pro lidské zdroje a bezpečnost, GŘ pro komunikaci a Evropský úřad pro boj proti podvodům.

(10) ()    Pro další informace viz výroční zprávy Evropského úřadu pro boj proti podvodům dostupné zde: https://ec.europa.eu/anti-fraud/about-us/reports/olaf-report_en ).

(11) ()    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Soudnímu dvoru Evropské unie, Evropské centrální bance a Účetnímu dvoru o přezkumu Evropské unie v rámci mechanismu pro přezkum provádění Úmluvy Organizace spojených národů proti korupci (UNCAC)(COM(2020) 793).

(12) ()    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2223 ze dne 23. prosince 2020, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013, pokud jde o spolupráci s Úřadem evropského veřejného žalobce a účelnost vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům (Úř. věst. L 437, 28.12.2020, s. 49) ( https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=uriserv%3AOJ.L_.2020.437.01. 0049.01.CES&toc=OJ%3AL%3A2020%3A437%3ATOC ).

(13) ()    Sdělení Komise Evropskému parlamentu podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se postoje Rady k přijetí nařízení, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013, pokud jde o spolupráci s Úřadem evropského veřejného žalobce a účinnost vyšetřování úřadu OLAF (COM(2020) 805).

(14) ()    Riziko platby bylo v roce 2019 odhadnuto na 1,9 %, což je v souladu s mírou chyb u přírodních zdrojů odhadovanou Účetním dvorem v jeho výroční zprávě za rok 2019  (viz příloha 6.1, s. 185 výroční zprávy o provádění rozpočtu EU na rozpočtový rok 2019 ( https://op.europa.eu/cs/publication-detail/-/publication/58a200f9-a180-11eb-b85c-01aa75ed71a1/language-cs/format-PDF/source-206369444 ).

(15) ()    Výdaje z Evropského námořního a rybářského fondu, i když jsou zahrnuty do okruhu „Přírodní zdroje“, se řídí stejným prováděcím mechanismem jako výdaje z Fondu soudržnosti.

(16) ()    Vzhledem k tomu, že opatření Evropského zemědělského záručního fondu nemají uzávěrku, v oblasti zemědělských výdajů je riziko při uzavření nahrazeno konečnou rizikovou částkou.

(17) ()    To je v rozmezí úrovně chyb mezi 2,1 % a 6,7 %, které odhaduje Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2019 (příloha 5.1, s. 156). Vyšší míru chyb odhadovanou Účetním dvorem lze někdy vysvětlit odlišnostmi ve výkladu vnitrostátních pravidel, výpočtem míry chyb v souvislosti s procesními chybami při zadávání veřejných zakázek a metodikou Účetního dvora, která extrapoluje chyby zjištěné v jednom členském státě na všechny členské státy.

(18) ()    To se týká 30 z 293 programů v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti a 34 z 214 programů v rámci Evropského sociálního fondu.

(19) ()    Například při zohlednění všech oprav souvisejících s účetním rokem 2017/2018 provedených od roku 2019 až do konce roku 2020 je zbytková míra chyb pro období 2017/2018:

(20) ()    V roce 2019 bylo riziko při platbě v rámci programu Horizont 2020 odhadnuto na 3,3 %, což bylo v rozmezí odhadovaném Účetním dvorem v jeho výroční zprávě za rok 2019 (viz příloha 6.1, s. 128).

(21) ()    Legislativní finanční výkaz, který doprovází návrh Komise týkající se nařízení o programu Horizont 2020, uvádí: „Komise má tudíž za to, že s ohledem na náklady na kontroly, zjednodušující opatření navržená s cílem snížit složitost pravidel a související inherentní riziko spojené s náhradou nákladů na výzkumné projekty představuje u výdajů na výzkum v rámci programu Horizont 2020 ročně stanovené riziko chyb v rozmezí 2–5 % realistický cíl. Konečným cílem pro zbytkovou míru chyb při uzavírání programů po zohlednění finančního dopadu všech auditů, oprav a inkas je dosažení úrovně, která se co nejvíce blíží 2 %.“ ( https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=CELEX%3A52011PC0811 )

(22) ()    Takové programy jako Galileo a Evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací (evropské systémy družicové navigace) a Copernicus (systém EU pro pozorování Země).

(23) ()    U evropských strukturální a investiční fondů a programu na podporu strukturálních reforem.

(24) ()    Toto také uznává Evropský účetní dvůr (ve své výroční zprávě za rok 2018 o provádění rozpočtu, body 1.16–1.32.( https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/annualreports-2018/annualreports-2018_CS.pdf )).

(25) ()    V případě Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu byla míra rizika rovněž považována za vysokou, bez ohledu na procento chyb, vzhledem k tomu, že stanovisko auditora vydané vnitrostátními auditními orgány k fungování systému řízení a kontroly a legalita a správnost operačních programů bylo buď záporné, nebo s výhradou.

(26) ()    Sdělení Komisi – přenesení řízení programů EU pro období 2021–2027 výkonným agenturám (C(2021) 946).

(27) ()     https://ec.europa.eu/info/publications/annual-activity-reports_cs  

(28) ()    Sdělení Komisi – Charta poslání Útvaru interního auditu Evropské komise (C(2020) 1760).

(29) ()    Doporučení se týkala hlavně šesti generálních ředitelství: GŘ pro hospodářské a finanční záležitosti, GŘ pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky, GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování, GŘ pro energetiku, GŘ pro životní prostředí a GŘ pro oblast klimatu.
Hlavní rizika se týkala různých problémů, zejména následujících: prostředí kontroly účetnictví; skutečnost, že nebyl zahrnut Evropský zemědělský záruční fond, což by mohlo mít dopad na poplatky vzniklé v průběhu roku, včasné zúčtování předběžného financování (avšak ke konci roku jsou z důvodu omezení přijata zmírňující opatření); včasné vydání inkasních příkazů a synchronizace účetnictví na akruální bázi s místními systémy informačních technologií.

(30) ()    Sdělení Komisi komisaře Reynderse spolu s předsedou – Aktualizace charty Výboru pro pokrok v oblasti auditu Evropské komise (C(2020) 1165).

(31) ()    Jedná se o zprávu o následné kontrole opatření přijatých v návaznosti na absolutorium za rozpočtový rok 2019, která bude rovněž součástí integrovaného souboru finančních zpráv a zpráv o odpovědnosti.

(32) ()    Sdělení Komise – Pokyny k zabránění střetu zájmů a jeho řešení podle finančního nařízení (C/2021/2119) (Úř. věst. C 121, 9.4.2021, s. 1).

(33) ()    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 1) ( https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=CELEX%3A32020R2092 ).