EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 18.2.2021

COM(2021) 66 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ EMPTY

Přezkum obchodní politiky - Otevřená, udržitelná a sebevědomá obchodní politika

Přezkum obchodní politiky –

Otevřená, udržitelná a sebevědomá obchodní politika

1.Evropská obchodní politika v době ekonomické transformace a geopolitické nestability: Příprava na svět v roce 2030

Obchod je jedním z nejúčinnějších nástrojů EU. Je jádrem evropské hospodářské prosperity a konkurenceschopnosti, podporuje dynamický vnitřní trh a rozhodnou vnější činnost. V důsledku otevřenosti našeho obchodního režimu je EU největším světovým obchodníkem se zemědělskými a průmyslovými výrobky a službami a v rámci příchozích i odchozích mezinárodních investic zaujímá první místo . Díky společné obchodní politice se EU na celosvětové scéně vyjadřuje jednohlasně. Jedná se o jedinečný nástroj.

V souvislosti s novými vnitřními a vnějšími výzvami, a zejména s novým, udržitelnějším modelem růstu, jak jej definuje Zelená dohoda pro Evropu a evropská digitální strategie, potřebuje EU novou strategii obchodní politiky, která bude podporovat dosažení jejích cílů v oblasti vnitřní a vnější politiky a prosazovat větší udržitelnost v souladu se svým závazkem plně provádět cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje. Obchodní politika musí zcela plnit svoji úlohu při oživení po pandemii COVID-19 a při zelené a digitální transformaci ekonomiky a vstříc budování odolnější Evropy ve světě.

Správná politická rozhodnutí při navrhování obchodní politiky pro svět v roce 2030 znamenají zohlednění nedávných politických, ekonomicko-technologických, environmentálních a sociálních změn a globálních trendů, které z nich vyplývají 1 .

Globální nejistota kvůli politickému a geoekonomickému napětí stoupá. Mezinárodní spolupráci a víceúrovňovou správu nahrazuje rostoucí unilateralismus, což následně vede k narušování nebo obcházení víceúrovňových institucí. Tyto tendence mají své kořeny v několika událostech.

Zaprvé globalizace, technologický vývoj a vytváření globálních hodnotových řetězců měly na ekonomiky a společnosti protikladný dopad. Na jedné straně daly vzniknout značným úsporám z důvodu vyšší efektivity a v mnoha částech světa podnítily udržitelný hospodářský růst dosažený prostřednictvím obchodu. To pomohlo milionům lidí vymanit se z chudoby. Na druhé straně měl tento vývoj někdy silně rozvratný vliv, který vedl k rostoucím nerovnostem a zaostávání některých jednotlivců i celých společenství. Z původně předpokládaných přechodných nákladů na přizpůsobení se někdy staly trvalé ztráty v oblasti životní úrovně, pracovních příležitostí nebo mezd a dalších pracovních podmínek. V mnoha případech se má za to, že vlády dostatečně nereagovaly na hospodářské korekce a zmírňování jejich negativních dopadů 2 . To vedlo k výzvám k deglobalizaci a k nárůstu do sebe zahleděných izolacionistických reakcí.

Zadruhé rychlý vzestup Číny, která dává najevo celosvětové ambice a uskutečňuje vlastní model státního kapitalismu, zcela zásadně proměnil celosvětový ekonomický a politický řád. To přináší stále větší výzvy pro zavedený systém globální ekonomické správy a ovlivňuje rovné podmínky pro evropské společnosti, které soutěží na celosvětovém i domácím trhu. 3  

Zatřetí zrychlení změny klimatu spolu se ztrátou biologické rozmanitosti a zhoršováním životního prostředí ve spojení s hmatatelnými příklady jejich ničivých účinků vedly k uznání zelené transformace jako rozhodujícího cíle naší doby.

Zelená dohoda pro Evropu je nová strategie růstu EU, která usnadňuje nové nastavení naší hospodářské politiky tak, aby lépe odpovídala výzvám 21. století. Jejím celkovým cílem je přechod na klimaticky neutrální, environmentálně udržitelnou a odolnější ekonomiku, která účinně využívá zdroje, do roku 2050 s ambicí snížit emise skleníkových plynů o nejméně 55 % do roku 2030, jakož i ochrana, zachování a posílení přírodního kapitálu EU. Bude tedy hnací silou naší konkurenceschopnosti a povede k progresivní, ale hluboké transformaci našich ekonomik, která zase bude mít silný vliv na obchodní toky.

Zelená transformace musí jít ruku v ruce se sociální spravedlností. V globálních dodavatelských řetězcích v mnoha částech světa 4  přetrvává závažný nedostatek důstojné práce, počínaje závažným porušováním svobody sdružování a konče špatnými pracovními podmínkami 5 . Jsou-li pracovníci zbavováni svých základních práv, vytváří se tlak na snižování sociálních podmínek v globálním měřítku a podporuje se rozčarování lidí z globalizace a otevřeného obchodu.

Začtvrté, digitální transformace je dalším klíčovým předpokladem udržitelného rozvoje, ale také prostorem pro konkurenci a nepřiměřenou mnohostrannou správu. Při zahájení digitální dekády je podpora digitální transformace v Evropě prioritou ve vnitřních i vnějších politikách, včetně obchodní politiky a nástrojů. Zároveň se bude nadále vyvíjet povaha obchodu. Bude se více orientovat na inovace, které budou mít oporu v ochraně duševního vlastnictví, a poroste v něm úloha obchodu se službami ve srovnání s obchodem se zbožím. 6 Služby přispívají nejen přímo do hodnotového řetězce (finanční služby, telekomunikace, IT, doprava a logistika), ale – a to je často ještě důležitější – jejich příspěvek spočívá v začlenění do výroby produktů. Servitizace ekonomiky a rozmach digitálních technologií vytvořily dobře placená a vysoce kvalitní pracovní místa a podpořily hospodářský růst.

Pandemie COVID-19 zrychlila a zaměřila pozornost na tyto posuny a zároveň vytvořila vlastní výzvy. Zdůraznila vzájemně propojenou povahu ekonomik, které se spoléhají na stabilní a předvídatelné mezinárodní předpisy a odolné přepravní cesty. Odhalila riziko narušení globální spolupráce a důvěry. Rovněž nastolila otázky týkající se správného souboru politik z hlediska diverzifikace domácích a externích zdrojů zásobování a budování strategických výrobních kapacit a rezerv. Odhalila také, že v krizové situaci je důležité rozšířit výrobu zdravotnických výrobků a že je třeba spolupracovat na zajištění spravedlivého přístupu pro zranitelnější skupiny obyvatelstva. Vedla navíc k významnému zvýšení státní podpory a zapojení státu do ekonomiky, což je nezbytné pro záchranu zdravých společností a ochranu pracovních míst, což ale nemusí nutně být dlouhodobě udržitelné a může to vytvářet napětí.

Nakonec je třeba zohlednit celosvětovou hospodářskou prognózu. EU zůstane globální ekonomickou silou a lídrem v oblasti udržitelného růstu. Poslední dlouhodobé prognózy OECD naznačují, že reálný HDP v eurozóně se v příštích 10 letech zvýší ročně o 1,4 % (složená roční míra růstu) 7 . Tyto vyhlídky na růst však budou zastíněny vývojem v jiných regionech a relativní pozice Evropy ve světovém hospodářství se změní. Již v roce 2024 se očekává, že 85 % světového růstu HDP bude pocházet ze zemí mimo EU. Pokračující růst Číny bude mít v příštích 10 letech výrazný dopad na celosvětový hospodářský vývoj – OECD předpovídá růst čínského HDP o 4,7 % ročně.

Obchodní politika EU musí zohledňovat tyto globální trendy a výzvy, aby odrážela politické ambice „silnější Evropy ve světě“ 8 . Měla by také reagovat na očekávání zúčastněných stran, jak byla signalizována v diskusi s členskými státy, usnesení přijatém v Evropském parlamentu 9 a názorech vyjádřených ve veřejné konzultaci 10 .

2.Obchodní politika podporující otevřenou strategickou autonomii EU

2.1.Otevřená strategická autonomie

Silnější a odolnější EU vyžaduje napříč vícero oblastmi politik koordinovanou vnitřní a vnější činnost, která sladí a využije všechny obchodní nástroje na podporu zájmů EU a cílů politik. K tomu je zapotřebí aktivovat naše silné stránky a zároveň jednat s partnery. „Otevřená strategická autonomie“ na tuto potřebu reaguje. Otevřená strategická autonomie 11 zdůrazňuje schopnost EU činit vlastní rozhodnutí a utvářet svět kolem sebe prostřednictvím vedení a interakce, přičemž odráží její strategické zájmy a hodnoty. Odráží základní přesvědčení EU, že řešení současných problémů vyžaduje vyšší míru globální spolupráce, nikoliv nižší. Rovněž signalizuje, že EU bude i nadále využívat výhod mezinárodních příležitostí a zároveň bude důrazně bránit své zájmy, ochrání hospodářství EU před nekalými obchodními praktikami a zajistí rovné podmínky. A konečně, vyjadřuje podporu domácích politik zaměřených na posílení hospodářství EU a podporu postavení EU jako světového lídra v úsilí o reformovaný systém globální správy obchodu, který je založený na pravidlech.

Otevřená strategická autonomie je politické rozhodnutí, ale také způsob uvažování u osob s rozhodovací pravomocí. Staví na významu otevřenosti a připomíná závazek EU k otevřenému a spravedlivému obchodu s dobře fungujícími, různorodými a udržitelnými globálními hodnotovými řetězci. Zahrnuje:

·odolnost a konkurenceschopnost s cílem posílit hospodářství EU,

·udržitelnost a spravedlnost odrážející potřebu odpovědného a spravedlivého jednání EU,

·asertivitu a spolupráci založenou na pravidlech s cílem ukázat, že EU upřednostňuje mezinárodní spolupráci a dialog, ale také připravenost bojovat proti nekalým praktikám a v případě potřeby používat autonomní nástroje k prosazování svých zájmů.

2.2.Otevřenost a interakce jako strategické rozhodnutí

EU je postavena na otevřenosti, a to jak dovnitř, tak navenek. Je největším vývozcem a dovozcem výrobků a služeb v celém světě. Mezi velkými ekonomikami je tou, kde obchod činí největší podíl hospodářství. Vývoz EU podporuje 35 milionů pracovních míst v EU, v roce 2000 to bylo jen 20 milionů 12 . Ekonomika EU se stejně spoléhá na dovoz a poskytuje přístup ke kritickým surovinám a dalším vstupům. 60 % dovozu do EU se ve skutečnosti používá k výrobě zboží Unie a větší otevřenost EU vůči dovozu od roku 1995 zvýšila její příjmy přibližně o 550 miliard EUR. EU je rovněž významným místem určení pro vývoz ze zemí s nízkými příjmy, zejména z Afriky a ze sousedních zemí EU, a přispívá tak k podpoře rozvoje a hospodářského růstu po celém světě. Stejně jako po poslední hospodářské a finanční krizi bude obchod rozhodující pro podporu zeleného oživení EU po hospodářském propadu v souvislosti s onemocněním COVID-19.

Aby EU posílila odolnost a podpořila konkurenceschopnost několika svých hospodářských odvětví, musíme zajistit otevřený a nenarušený přístup na mezinárodní trhy, včetně přístupu na nové trhy a otevřených obchodních toků ve prospěch našeho průmyslu, pracovníků i občanů. Průmyslové ekosystémy EU, které zahrnují všechny subjekty působící v hodnotovém řetězci, od zemědělců a výrobců po poskytovatele služeb, od globálních nadnárodních společností po malé a střední podniky a začínající podniky, hrají klíčovou úlohu v internacionalizaci ekonomiky EU.

EU je také největším světovým poskytovatelem pomoci na podporu obchodu 13 . Pandemie COVID-19 zesílila potřebu plně provést společnou strategii EU pro pomoc na podporu obchodu z roku 2017. EU má samozřejmě strategický zájem na podpoře posílené integrace zranitelných rozvojových zemí, z nichž mnohé jsou geograficky blízko Evropy, do světového hospodářství.

EU musí plně využívat sílu, kterou jí dává její otevřenost, a atraktivitu svého jednotného trhu. EU je díky své otevřenosti a interakci na mezinárodní scéně důvěryhodným zastáncem mezinárodní spolupráce, multilateralismu a řádu založeného na pravidlech, které mají pro změnu zásadní význam pro zájmy EU. EU spolupracuje s partnery s cílem zajistit dodržování univerzálních hodnot, zejména prosazování a ochranu lidských práv. To zahrnuje základní pracovní normy a sociální ochranu v souladu s evropským pilířem sociálních práv, rovností žen a mužů 14 a bojem proti změně klimatu a ztrátě biologické rozmanitosti.

Změny klimatu a jiné problémy v oblasti životního prostředí lze řešit pouze prostřednictvím otevřenosti, globální interakce a spolupráce. EU nevyhraje boj proti změně klimatu, když bude jednat osamoceně. Abychom uspěli, je důležité podporovat pochopení mezi našimi partnery, že zelená transformace je nejen nutností ve střednědobém horizontu, ale již dnes představuje inteligentní hospodářskou politiku. EU musí využít své otevřenosti a zapojit své partnery, zejména největší původce emisí a znečišťovatele, aby svým spravedlivým podílem přispěli ke zmírňování změny klimatu. Stejně tak je celosvětovou výzvou ochrana biologické rozmanitosti, která vyžaduje celosvětové úsilí.

Otevřenost a interakce jsou strategickým rozhodnutím, které rovněž zohledňuje dobře chápaný vlastní zájem Evropské unie. Otevřenost přináší prosperitu, konkurenceschopnost a dynamiku. Současně je třeba kombinovat otevřenou ekonomiku s rozhodnými opatřeními ke zmírnění dopadů změny klimatu a přizpůsobení se změně klimatu, s ochranou životního prostředí a silnou sociální a pracovní politikou, což je reakcí na očekávání občanů EU. Pouze to nám umožní, abychom spravedlivě šířili výhody otevřenosti, a usnadňuje to přizpůsobení se transformacím globální ekonomiky tak, aby nikdo nebyl opomenut.

2.3.Posilování odolnosti a udržitelnosti hodnotových řetězců

Posilování odolnosti a udržitelnosti hospodářství EU a jejích dodavatelských řetězců je pilířem úsilí EU o otevřenou strategickou autonomii. 15 Pandemie COVID-19 prověřuje odolnost světových ekonomik. První poučení z krize je, že většina dodavatelských řetězců prokazuje pozoruhodnou odolnost. Za vhodných podmínek jsou společnosti schopné zvýšit globální produkci a distribuci, zejména pokud se mohou spolehnout na otevřené dodavatelské řetězce, které se opírají o stabilní, předvídatelná a transparentní obchodní pravidla. 16  Vlády mají zvláštní odpovědnost za vytváření takového prostředí, ale také za podporu spravedlivého a rovného rozdělení zásob, u nichž je poptávka větší než dostupná nabídka. V tomto ohledu je zásadní důvěra mezi zeměmi, ale také mezi vládami a soukromým sektorem. EU tedy důrazně podporuje celosvětové úsilí v rámci skupiny G20, WTO a dvoustranných vztahů o monitorování kritických dodavatelských řetězců, udržování jejich otevřenosti a neporušenosti a zajištění spravedlivého a rovného přístupu ke klíčovému zboží. To je obzvláště důležité v souvislosti se zaváděním očkovacích látek proti onemocnění COVID-19, kde výroba v omezené skupině zemí musí uspokojit poptávku po celém světě. EU má v úmyslu posílit spolupráci s dalšími zeměmi a soukromým sektorem na rozšíření výroby a podpoře spravedlivého přístupu k vakcínám. Zajistí, aby jakákoli krátkodobá opatření zaměřená na přístup k očkovacím látkám nenarušovala dodávky zranitelným zemím a byla prováděna dobře zacíleným, nestranným a transparentním způsobem. Odolná a udržitelná doprava hraje klíčovou roli při usnadňování mezinárodního obchodu a zabezpečení dodavatelských řetězců EU. Rozvoj konektivity EU by mohl zvýšit odolnost obchodu EU a zachovat EU jako globální uzel konektivity, jak je uznáno ve strategii udržitelné a inteligentní mobility.

Vzhledem k rozsahu krize COVID-19 a dopadu, který měla na všechny aspekty hospodářského a sociálního života, včetně výroby a mobility, byla narušení v určitých odvětvích a produktech nevyhnutelná. Kombinace exponenciálního nárůstu poptávky po některých klíčových zdravotnických výrobcích a nedostatečného zásobování v důsledku omezení volného pohybu osob a omezujících opatření odhalila některá zranitelná místa ve velmi důležitém odvětví zdravotnictví. Do budoucna je třeba tato místa pečlivě analyzovat a efektivně řešit. Řešení se mohou pohybovat od připravenosti na krize po diverzifikaci výrobních a dodavatelských řetězců, zajištění tvorby strategických zásob, jakož i po podporu výroby a investic, a to i v sousedních zemích a Africe.

Soukromý sektor sehrává ústřední roli při hodnocení rizik a vyvažování plynulé přesně načasované výroby s vhodnými ochrannými opatřeními. Jedná se o klíčový faktor pro zajištění odolnosti tváří v tvář narušení dodávek nebo šokům poptávky, zejména tam, kde jsou společnosti závislé na jediném dodavateli.

Tvůrci politik také musí prohloubit své chápání zranitelných míst, sdílet informace a podporovat spolupráci. Práce Komise na identifikaci strategických závislostí, zejména v nejcitlivějších průmyslových ekosystémech, jako je zdraví, poskytne pevný základ pro definování nezbytných politických reakcí a pro interakci s průmyslem. Tato práce mimo jiné podpoří uplatňování nové Farmaceutické strategie 17 a přípravu aktualizované strategie v oblasti průmyslové politiky.

Obchodní politika může přispět k odolnosti zajištěním stabilních rámcových podmínek pro obchodování založených na pravidlech, otevřením nových trhů pro diverzifikaci zdrojů zásobování a vytvořením rámců spolupráce pro spravedlivý a rovný přístup ke klíčovým zásobám. V této souvislosti usiluje EU s partnery o obchodní a zdravotní iniciativu ve WTO.

Posilování odolnosti dodavatelských řetězců jde ruku v ruce s cílem EU, kterým je zlepšit udržitelnost dodavatelských řetězců, a to zejména podporou standardů udržitelnosti v globálních hodnotových řetězcích. Udržitelnější dodavatelské řetězce se obecně ukázaly jako odolnější 18 . Obchodní politika může také přispět k tomuto cíli prostřednictvím podpory odpovědného chování podniků a větší transparentnosti a sledovatelnosti v dodavatelských řetězcích. Připravované právní předpisy týkající se udržitelné správy a řízení společností a odlesňování budou v tomto ohledu důležitými milníky.

2.4.Obchodní politika podporující geopolitické zájmy EU

Při podporování multilateralismu 19 a mezinárodního řádu založeného na pravidlech bude důležitá úzká spolupráce. Stávající rámec správy ekonomických záležitostí je podkopáván. Případné pokračování tohoto stavu ovlivní hospodářské vztahy a obchod a také bezpečnost a stabilitu, které považujeme za normální. Z těchto důvodů je podpora účinného multilateralismu založeného na pravidlech klíčovým geopolitickým zájmem EU. Na reformu WTO je tedy třeba pohlížet v širším kontextu priorit EU, které spočívají v garanci, že fungující globální instituce podporují celosvětové hospodářské oživení, důstojná pracovní místa, udržitelný rozvoj a ekologickou transformaci. EU by měla zintenzivnit práci na rozvoji spojenectví na podporu účinných víceúrovňových institucí. V této souvislosti bude posílen dialog s USA, Ottawskou skupinou, africkými zeměmi, Indií a Čínou.

EU bude muset působit v novém multipolárním globálním řádu, který bude označen rostoucím napětím mezi hlavními aktéry. EU by měla podporovat přístupy ke snižování napětí a hledat řešení vycházející z modernizovaného rámce založeného na pravidlech. EU se zároveň musí vybavit nástroji, aby mohla v případě potřeby fungovat v nepřátelštějším mezinárodním prostředí.

Transatlantické vztahy jsou největším a hospodářsky nejvýznamnějším partnerstvím na světě. Je hluboce zakořeněno ve společných zájmech a hodnotách 20 . Nová vláda USA dává příležitost společně pracovat na reformě WTO, mimo jiné posílením své schopnosti řešit narušení hospodářské soutěže a přispívat k udržitelnému rozvoji. Nabízí také nové vyhlídky na úzkou spolupráci v oblasti zelené a digitální transformace našich ekonomik. EU proto upřednostní posílení svého partnerství s USA.

Obchodní a investiční vztah EU s Čínou je důležitý a klade značné nároky. 21 Politika EU je založena na kombinaci aktivní interakce na dvoustranné i mnohostranné úrovni a paralelního rozvoje a provádění samostatných nástrojů nezbytných k ochraně základních zájmů a hodnot EU – v plném souladu s jejími mezinárodními závazky. Budování spravedlivějšího hospodářského vztahu založeného na pravidlech s Čínou je prioritou. Garance převzetí větších závazků v mezinárodním obchodu ze strany Číny a souběžné řešení negativních vedlejších dopadů způsobených jejím ekonomickým systémem státního kapitalismu bude ústředním bodem úsilí EU o vyvážení dvoustranných obchodních vztahů. Součástí těchto snah je nedávný politický závěr jednání o Komplexní investiční dohodě. Práce na její ratifikaci bude vyžadovat jasnou angažovanost v zájmu účinného provádění dohody, přístupu na trh, závazků rovných podmínek a udržitelného rozvoje.

Z širší strategické perspektivy bude pro EU důležité posílit vztahy se zeměmi v Evropě a jejím okolí a prohloubit spolupráci s africkým kontinentem a africkými státy. Mezi těmito dvěma kontinenty existuje mnoho kulturních, ekonomických a politických vazeb. Stabilita a prosperita v Africe je zásadní pro stabilitu a prosperitu EU a je třeba ji podporovat užší ekonomickou integrací obou kontinentů, v rámci níž je zelená a digitální transformace podporována společně i v Africe.

Aby EU mohla přispět k naplnění svých geopolitických ambicí v celosvětovém měřítku, bude muset diverzifikovat své vztahy a budovat spojenectví s podobně smýšlejícími partnery, mimo jiné prostřednictvím své široké sítě obchodních dohod. Tato síť je nezbytná pro naprosto všechny současné i budoucí dohody, které utvářejí naše vztahy s partnery. Dohody o volném obchodu EU (FTA) jsou platformy pro posílenou spolupráci při prosazování našich hodnot a zájmů. Jsou základem pro spolupráci s důležitými trhy a zeměmi po celém světě, zejména v asijsko-pacifickém regionu, v Latinské Americe a Karibiku.

3.Střednědobé směřování obchodní politiky

3.1.Tři hlavní cíle obchodní politiky ve střednědobém horizontu

Obchodní politika EU se musí zaměřit na tři hlavní cíle:

Zaprvé podporu obnovy a zásadní transformace ekonomiky EU v souladu s jejími zelenými a digitálními cíli.

V souvislosti s úsilím o oživení by obchodní politika EU měla i nadále plnit svou hlavní funkci spočívající v usnadňování výměny výrobků a služeb způsobem, který vytváří příležitosti a ekonomický blahobyt. Důraz musí být kladen na výhody pro občany, pracovníky a podniky. Zároveň by obchodní politika EU měla pomoci transformovat hospodářství EU v souladu se zelenou a digitální transformací. Měla by jednoznačně podporovat Zelenou dohodu ve všech jejích rozměrech, včetně ambice dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Dlouhodobá konkurenceschopnost, prosperita a globální postavení EU budou zároveň záviset na její schopnosti přijmout a využít digitální transformaci. Zelená a digitální transformace by proto mely být klíčovou prioritou pro mnohostrannou a dvoustrannou obchodní politiku. Aby si EU zachovala a posílila svůj vliv při formování pravidel v této oblasti, musí vyvinout strategičtější přístup k mezinárodní spolupráci v oblasti právních předpisů. To vyžaduje užší integraci politik EU, a to politik obchodních a vnitřních.

Zadruhé formování globálních pravidel pro udržitelnější a spravedlivější globalizaci.

Pravidla globálního obchodu naléhavě vyžadují aktualizaci, aby odrážela dnešní ekonomické prostředí a výzvy, kterým globální společenství čelí. Zajištění udržitelnosti a spravedlnosti globalizace by mělo být základním faktorem ovlivňujícím obchodní politiku, která naplní očekávání Evropanů a dalších lidí po celém světě. Obchodní politika EU by měla využívat všechny nástroje, které má k dispozici, na podporu sociální spravedlnosti a udržitelnosti životního prostředí.

Za účelem dosažení tohoto cíle by mělo být úsilí o reformu Světové obchodní organizace a zlepšení účinnosti mnohostranného rámce pro správu obchodu klíčovou prioritou EU. Posílení stability a obchodu založeného na pravidlech bude ústředním pilířem opatření EU, protože pouze v takovém prostředí může obchod prosperovat a může se rozvíjet mezinárodní spolupráce v zájmu globální udržitelné budoucnosti. Současně je třeba zajistit, aby pravidla reagovala na současnou ekonomickou realitu a byla dobře připravena reagovat na narušení hospodářské soutěže a zajistila rovné podmínky.

Zatřetí zvýšení schopnosti EU prosazovat své zájmy a vymáhat svá práva, a to i samostatně, je-li to nutné.

Vyjednávání obchodních dohod bylo doposud důležitým nástrojem pro vytváření ekonomických příležitostí a podporu udržitelnosti; provádění těchto dohod a vymáhání práv a povinností v nich obsažených bude mít mnohem větší význam. To bude zahrnovat také zajištění správných nástrojů, které bude mít EU k dispozici na ochranu pracovníků a podniků před nekalými praktikami. Znamená to také větší úsilí k zajištění účinného provádění a prosazování kapitol o udržitelném rozvoji obsažených v obchodních dohodách EU s cílem srovnat sociální, pracovní a environmentální normy celosvětově na přibližně stejnou úroveň. Intenzivnějším prováděním a prosazováním dohod uzavřených ve svém rámci vytváří obchodní politika EU podmínky pro rozvoj, růst a inovace podniků a zajistit vysoce kvalitní pracovní místa v Evropě i mimo ni. Podpora multilateralismu a otevřenost spolupráci není v rozporu s tím, že je EU připravena jednat asertivně při obraně svých zájmů a prosazování svých práv. EU by měla podle potřeby posílit svůj soubor nástrojů, aby se mohla bránit proti nekalým obchodním praktikám nebo jiným nepřátelským činům, přičemž bude jednat v souladu se svými mezinárodními závazky.

3.2.Šest oblastí, které jsou zásadní pro dosažení cílů EU ve střednědobém horizontu

K dosažení tří výše uvedených cílů se Komise zaměří na šest oblastí. Pro každou z těchto oblastí je v příslušných bodech níže uvedena řada hlavních opatření, kterých je třeba dosáhnout během současného mandátu Komise.

3.2.1. Reformovat WTO

WTO je od svého založení v roce 1995 pro své členy nesmírným přínosem. Poskytuje stabilní a předvídatelné obchodní prostředí, které umožňuje značnou expanzi globálního obchodu, a zároveň zajišťuje rámec pro řešení obchodních sporů prostřednictvím soudních rozhodnutí. Nyní však čelí krizi, kdy nedokáže zajistit dojednané výsledky, které se zabývají problémy globálního obchodu. V podstatě není schopná řešit obchodní spory a její systém monitorování vyžaduje zlepšení, aby se zajistila transparentnost nebo se předešlo vytváření bariér obchodu.

Komise má v úmyslu pokračovat v reformě WTO, a to ve všech jejích činnostech.

Pravidla a postupy WTO musí být aktualizovány a vylepšeny tak, aby odrážely současnou realitu obchodu. Vycházet by se přitom mělo z toho, že její členové budou sdílet společnou vizi: hospodářské oživení a rozvoj, environmentální a sociální udržitelnost. Při řešení narušování hospodářské soutěže je zásadní modernizovat pravidla a zlepšit fungování WTO – mimo jiné prostřednictvím otevřených mnohostranných dohod –, a dále také zajistit dohodnutý rámec pro digitální a udržitelný obchod.

Jelikož důvěryhodnost systému založeného na pravidlech rozhodujícím způsobem závisí na nezávislém a obecně přijímaném systému soudního rozhodování obchodních sporů, má obnovení systému řešení sporů zásadní význam.

Příloha I o „Reformování WTO: směrem k udržitelnému a účinnému multilaterálnímu obchodnímu režimu“ předkládá názory EU na priority reformy WTO.

Komise bude rovněž usilovat o mnohostrannou reformu na jiných fórech, například o vytvoření mnohostranného soudu pro investice v Komisi OSN pro mezinárodní obchodní právo.

3.2.2. Podpořit zelenou transformaci a prosazovat odpovědné a udržitelné hodnotové řetězce

Jak je uvedeno v Zelené dohodě pro Evropu, boj proti změně klimatu a zhoršování životního prostředí je nejvyšší prioritou EU. Přispívat musí všechny politiky EU, ale pokrok bude záviset na globálních partnerech, na velkých původcích emisí a znečišťovatelích, kteří jsou připraveni zvýšit svou úroveň ambicí. Obchodní politika bude mít důležitou podpůrnou roli.

Rozhodnutím Komise pro příští desetiletí je zajistit, aby globální přechod ke klimaticky neutrální ekonomice doprovázely obchodní nástroje, včetně urychlení investic do čisté energie, a podporovat a prosazovat oběhové, odpovědné a udržitelné hodnotové řetězce. To zahrnuje podporu odpovědného obchodního chování a dodržování environmentálních a lidských práv a pracovních norem. Současně to znamená vytvářet podmínky a příležitosti pro udržitelné výrobky a služby.

Realizace této vize bude vyžadovat opatření na všech úrovních – multilaterální, bilaterální a autonomní.

K podpoře zelené transformace na klimaticky neutrální, environmentálně vstřícnou a odolnou ekonomiku bude zapotřebí zlepšit mnohostranný rámec. EU bude spolupracovat se stejně smýšlejícími zeměmi na prosazování silné environmentální agendy v rámci WTO. V rámci tohoto úsilí pokročí v iniciativách a akcích, které prosazují otázky klimatu a udržitelnosti ve všech různých funkcích WTO, včetně iniciativy v oblasti obchodu a klimatu. Tyto iniciativy budou zahrnovat liberalizaci vybraných výrobků a služeb, transparentnost a ekologizaci pomoci v oblasti obchodu. Měl by sem patřit také postupný rozvoj obchodních pravidel pro dotace na fosilní paliva. Rovněž se budou podporovat rozpravy ve WTO o možnostech podpory důstojné práce a sociální spravedlnosti prostřednictvím obchodu.

Rozsáhlá síť dvoustranných obchodních dohod EU usnadňuje obchod se zelenými technologiemi, výrobky, službami a investicemi. Kromě zajištění kapitol o ambiciózním obchodu a udržitelném rozvoji se dimenze udržitelnosti bude i nadále odrážet v mnoha dalších aspektech obchodních a investičních dohod EU. Podporují šíření čistých a účinnějších výrobních metod a technologií a vytváří příležitosti pro přístup zelených výrobků a služeb na trh. Pomáhají zabezpečit našemu průmyslu obnovitelné energie přístup na trhy třetích zemí a zajistit nenarušený obchod a investice do surovin a energetických výrobků, které jsou nutné k zajištění dodávek nezbytných pro podporu přechodu ke klimaticky neutrálním ekonomikám. Navíc poskytují základní platformu pro spolupráci s našimi partnery v oblasti změny klimatu, biologické rozmanitosti, oběhového hospodářství, znečištění, technologie čisté energie, včetně obnovitelné energie a energetické účinnosti, a přechodu k udržitelným potravinovým systémům. A pro budoucí obchodní dohody navrhne Komise kapitolu o udržitelných potravinových systémech. EU navrhne, aby bylo v budoucích obchodních a investičních dohodách považováno za základní dodržování Pařížské dohody . Uzavření obchodních a investičních dohod se zeměmi G20 by navíc mělo být založeno na společné ambici dosáhnout klimatické neutrality co nejdříve a v souladu s doporučeními Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC). Tato ambice by se měla náležitě promítnout i do vnitrostátně stanovených příspěvků předložených podle Pařížské dohody. EU bude rovněž v obchodních a investičních dohodách upřednostňovat účinné provádění Úmluvy o biologické rozmanitosti.

Důležitou úlohu při prosazování dodržování základních pracovních práv, jak jsou uvedena v základních úmluvách OSN Mezinárodní organizace práce (MOP), sehrály i obchodní a investiční dohody EU, jakož i všeobecný systém preferencí. Zvláštní přednostní zájem bude věnován provádění těchto závazků, včetně opatření proti dětské práci v rámci širších opatření Komise k zajištění nulové tolerance k dětské práci. Jedním z klíčových cílů nadcházejícího přezkumu všeobecného systému preferencí bude další rozšiřování obchodních příležitostí pro rozvojové země za účelem snížení chudoby a vytváření pracovních míst na základě mezinárodních hodnot a zásad, jako jsou práce a lidská práva.

Komise při provádění všech kapitol dále posílí rozměr udržitelnosti u všech stávajících a budoucích dohod. Posílí prosazování závazků v oblasti obchodu a udržitelného rozvoje na základě stížností podaných vrchnímu úředníkovi pro dodržování obchodních dohod. Další opatření budou zvažována v rámci včasného přezkumu patnáctibodového akčního plánu pro účinné provádění a prosazování kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji v obchodních dohodách v roce 2021. Přezkum se bude zabývat všemi příslušnými aspekty provádění a prosazování Kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji, včetně rozsahu závazků, monitorovacích mechanismů, možnosti sankcí za nedodržení, ustanovení o hlavních prvcích, jakož i institucionálním uspořádáním a nezbytnými zdroji.

Autonomní opatření navíc podporují cíl zajistit udržitelný a odpovědný obchod, který je konsistentní s našimi celkovými cíli a hodnotami. Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích je názorným příkladem. Komise pracuje na návrhu mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích s cílem zabránit ohrožení účinnosti svých vlastních politik v oblasti klimatu úniky uhlíku. Dalším příkladem je záměr Komise navrhnout právní předpisy týkající se odlesňování a poškozování lesů. Důležitým prvkem při zajišťování udržitelnosti a odpovědnosti dodavatelských řetězců bude návrh Komise týkající se udržitelné správy a řízení společností, včetně povinné náležité péče v oblasti životního prostředí, lidských a pracovních práv. V závislosti na podmínce posouzení dopadu to bude zahrnovat účinné kroky a mechanismy prosazování, jejichž cílem bude zajistit, že si nucená práce nenajde v hodnotových řetězcích společností v EU místo.

Nový celosvětový režim sankcí v případě porušování lidských práv bude také hrát svoji úlohu při zajišťování dodržování lidských práv. Prostřednictvím tohoto režimu si EU připravila rámec, který jí umožní zaměřit se na jednotlivce, subjekty a orgány – včetně státních a nestátních subjektů –, které jsou odpovědné za závažné porušování lidských práv a zneužívání na celém světě, podílejí se na nich nebo jsou s nimi spojeny 22 .

Dovoz musí být v souladu s příslušnými předpisy a normami EU. Za určitých okolností definovaných pravidly WTO, jak ukazují výše uvedené příklady, je vhodné, aby EU u dovážených výrobků vyžadovala splnění určitých výrobních požadavků. Cílem globálních obchodních pravidel je zajistit předvídatelný a nediskriminační rámec pro obchod a zároveň chránit právo každé země na regulaci v souladu s jejími společenskými preferencemi. Legitimita uplatňování výrobních požadavků na dovoz je založena na potřebě chránit globální prostředí nebo reagovat na etické obavy. Kdykoli bude EU zvažovat použití takových opatření na dovážené výrobky, stane se tak zcela v souladu s pravidly WTO, zejména zásadami nediskriminace a proporcionality, s cílem zabránit zbytečnému narušení obchodu.

Komise bude průkopníkem v práci na vývoji norem pro udržitelný růst a bude formovat mezinárodní normy v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu, přičemž bude spolupracovat se svými partnery na vývoji a provádění podobně ambiciózních pravidel.

3.2.3.Podpořit digitální transformaci a obchod se službami

Obchodní politika EU musí přispět k vytvoření prostředí, ve kterém mohou poskytovatelé služeb v EU moci provádět inovace a růst. Prioritně je třeba aktualizovat globální rámec mezinárodních pravidel.

Digitální sféra zažije intenzivní globální konkurenci, která nově uspořádá globální ekonomické vztahy. EU může uspět ve své digitální transformaci, pouze pokud bude budovat svou digitální agendu směrem ven a plně zohledňovat globální prostředí, které představuje stále silnější hospodářskou soutěž a někdy zpochybňuje přístup EU k digitalizaci založený na hodnotách. Obchodní politika bude hrát zásadní úlohu při dosahování cílů EU souvisejících s digitální transformací. Evropské podniky jsou odkázány na digitální služby a budou na nich čím dál závislejší. Data jsou pro mnoho podniků životně důležitá a tvoří klíčovou součást dodavatelských řetězců EU. Digitální technologie zajišťují úspory z důvodu vyšší účinnosti, které jsou zapotřebí k zachování konkurenceschopnosti 23 , ale také transformují tradiční průmyslová odvětví, v rámci nichž si evropské společnosti budou muset udržet a posílit své konkurenční postavení. Digitální transformace a vznik nových technologií mají zároveň pro Evropu důležitý bezpečnostní a hodnotový rozměr a vyžadují pečlivě vyvážený politický přístup dovnitř i navenek. Dopady nových digitálních technologií, včetně umělé inteligence, je třeba řešit celosvětově prostřednictvím ambicióznějších celosvětových norem a pravidel.

Podpora evropské digitální agendy je prioritou obchodní politiky EU. Cílem je zajistit vedoucí postavení EU v oblasti digitálního obchodu a v oblasti technologií, zejména podporou inovací. EU by měla i nadále hrát vedoucí úlohu v digitálních normách a regulačních přístupech, zejména pokud jde o ochranu údajů, kde je obecné nařízení EU o ochraně údajů často považováno za zdroj inspirace 24 . K dosažení tohoto cíle musí WTO stanovit pravidla pro digitální obchod a EU musí hrát ústřední roli při jejich vytváření. Jakmile budou dohodnuta, měla by EU podporovat další vícestranná jednání WTO s cílem liberalizovat obchod službami v odvětvích přesahujících rámec elektronického obchodu.

EU bude rovněž muset zintenzivnit dvoustranné kontakty s podobně smýšlejícími partnery a zabývat se společně s nimi silnějšími rámci pro spolupráci v digitálních otázkách souvisejících s obchodem. Bude se snažit prohloubit regulační dialog s podobně smýšlejícími partnery.

Otázka dat bude pro budoucnost EU zásadní. Pokud jde o přeshraniční předávání údajů a zákaz požadavku na lokalizaci dat, Komise se bude řídit otevřeným, ale sebevědomým založeným na evropských hodnotách a zájmech. Komise se bude snažit zajistit, aby její podniky mohly využívat mezinárodního volného toku dat v plném souladu s pravidly EU pro ochranu údajů a dalšími cíli veřejné politiky, včetně veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku. EU se bude zejména i nadále zabývat neopodstatněnými překážkami bránícími toku údajů a současně zachová svou regulační autonomii v oblasti ochrany údajů a soukromí.  25 Za účelem lepšího posouzení velikosti a hodnoty přeshraničních toků údajů vytvoří Komise evropský analytický rámec pro měření toků údajů.

3.2.4. Posílit regulační vliv EU

Schopnost ovlivňovat vytváření nařízení a standardů globálního významu je důležitou konkurenční výhodou.

EU je v této oblasti lídrem celá desetiletí. Zasazuje se o činnost v mezinárodních normalizačních orgánech, jako je Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO) a odvětvově specifická mezinárodní fóra. Toto úsilí pomohlo evropským společnostem vstoupit na globální trhy, odstranilo obchodní překážky a podpořilo sbližování předpisů. Tento přístup spolu s velikostí unijního trhu poskytl EU silný vliv na mezinárodní standardizaci a v některých případech také vedl k dobrovolnému přijetí jejích vysokých standardů, nařízení a politických cílů v rámci globálních dodavatelských řetězců. Evropští vývozci, včetně malých a středních podniků, získali z intenzivního regulačního působení EU v celém světě významnou konkurenční výhodu.

Relativní váha EU se zmenšuje vzhledem k tomu, že se objevily nové regulační síly a rychlý technologický rozvoj, jehož hybné impulzy se často nacházejí mimo EU.

Aby EU posílila svůj vliv v této oblasti, musí vyvinout strategičtější přístup k mezinárodní regulační spolupráci, zejména pokud jde o zelenou a digitální transformaci. EU musí při navrhování nových předpisů zaujmout aktivnější postoj, aby byla lépe vybavena k prosazování regulačních přístupů EU po celém světě. To si vyžádá větší součinnost mezi vnitřními a vnějšími politikami, aby bylo možné v rané fázi určit ty strategické oblasti, na které by se měla mezinárodní spolupráce v oblasti regulace zaměřit. K tomu bude rovněž zapotřebí dialogu a spolupráce s normalizačními orgány EU, aby bylo možné určit strategické priority týkající se mezinárodních norem. Komise při posuzování dopadů důležitých předpisů dále posílí analýzu vnějšího rozměru svých regulačních politik a určí prioritní partnery pro regulační spolupráci. Obchodní politika by měla být připravena podporovat činnost spolupráce vedené regulačními orgány a za tímto účelem by měla plně využívat příležitosti poskytnuté jinými obchodními dohodami. Obchodní politika by měla spolu s mezinárodními partnerstvími a rozvojovou spoluprací – mimo jiné prostřednictvím pomoci na podporu obchodu – také hrát roli při podpoře zavádění mezinárodních standardů v rozvojových partnerských zemích a usnadňování dodržování nových regulatorních požadavků. EU rovněž posílí svůj regulační dialog s podobně smýšlejícími zeměmi v oblasti Asie, Tichomoří a Latinské Ameriky.

Spolupráce se Spojenými státy bude zásadní pro zajištění souladu nových předpisů s hodnotami demokratických, otevřených a inkluzivních společností .

3.2.5. Posílit partnerství EU se sousedními zeměmi a zeměmi procesu rozšíření a Afrikou

Naše nejvýznamnější vztahy jsou s těmi, kteří jsou nám geograficky nejblíže. Stabilita a prosperita v zemích sousedících s EU a v Africe jsou v politickém a hospodářském zájmu EU. EU má v úmyslu udělat vše pro to, aby podpořila partnery v jejich úsilí zotavit se z dopadu pandemie COVID-19 a dosáhnout udržitelného rozvoje. Hustá síť obchodních dohod EU s těmito zeměmi nabízí vyhlídky na užší ekonomickou integraci a rozvoj integrovaných sítí výroby a služeb. Jednalo by se o součást širší strategie na podporu udržitelných investic a zlepšení odolnosti našich ekonomik prostřednictvím diverzifikovaných hodnotových řetězců a podpory rozvoje obchodu s udržitelnými výrobky, mimo jiné za účelem podpory změny klimatu a energie. Rovněž přispěje k řešení základních příčin nelegální migrace jako součást širšího příspěvku obchodní politiky ke komplexním partnerstvím v souladu s Novým paktem o migraci a azylu 26 .

EU posílí svá úzká hospodářská partnerství v rámci Evropského hospodářského prostoru. EU doufá v úzkou spolupráci se Spojeným královstvím, jejímž cílem je využít plného potenciálu dohody o obchodu a spolupráci. EU rovněž doufá v modernizaci svých obchodních a hospodářských vztahů se Švýcarskem a Tureckem, pokud budou splněny správné podmínky.

Zvláštní význam bude mít podpora pevnější hospodářské integrace s partnery ze západního Balkánu a zeměmi Východního partnerství 27 . V případě západního Balkánu představuje posílená metodika rozšiřování a hospodářský a investiční plán 28 rámec pro zrychlenou integraci trhu EU před přistoupením, přičemž jsou zajištěny rovné podmínky. Tato zvýšená hospodářská integrace vychází z vlastních závazků západního Balkánu vytvořit společný regionální trh založený na pravidlech a normách EU. Pokud jde o Východní partnerství a partnery prohloubené a komplexní zóny volného obchodu (Ukrajina, Gruzie a Moldavsko), EU podporuje úsilí o větší sblížení s regulačním modelem EU, včetně digitální a zelené transformace. U těchto partnerů by úsilí o začlenění nařízení EU mohlo být doprovázeno užším dialogem o tom, jak je rozvíjet a provádět, včetně účasti v odborných skupinách a užšího zapojení do normalizačních organizací EU. Rovněž je třeba zvážit další kroky k usnadnění obchodu, mimo jiné prostřednictvím dohod o posuzování shody.

Zlepšení vztahů EU s jižními sousedy 29 a hospodářské integrace s ním bude pro dlouhodobou stabilitu strategickou nutností. EU těží z geografické blízkosti, kulturních a jazykových vazeb se zeměmi jižního Středomoří, které usnadňují tuto strategickou hospodářskou a obchodní integraci. Obchodní politika může být klíčovým nástrojem k posílení strategické vzájemné závislosti mezi EU a jižním sousedstvím a k rozvoji všestranně výhodných integračních iniciativ, zejména pokud jde o strategické hodnotové řetězce. Od začátku 21. století uzavřela EU dohody o volném obchodu s osmi zeměmi jižního Středomoří v rámci širších dohod o přidružení. Jednání o prohloubené a komplexní zóně volného obchodu s Marokem a Tuniskem probíhají již několik let. EU je připravena s oběma partnery diskutovat o možnostech modernizace obchodních a investičních vztahů s cílem lépe je přizpůsobit dnešním výzvám.

EU významně zintenzivní interakci s africkými partnery s cílem uvolnit jejich hospodářský potenciál, podpořit hospodářskou diverzifikaci a růst podporující sociální začlenění. To dále posílí udržitelné obchodní a investiční vazby mezi oběma kontinenty i v samotné Africe 30 . To je v souladu s dlouhodobou vyhlídkou obchodní dohody mezi kontinenty založené na úspěšném provádění africké kontinentální zóny volného obchodu. Staví zejména na regionálních hospodářských společenstvích Afriky a dohodách o hospodářském partnerství s EU. Tento pevnější vztah s Afrikou by měl být podporován na všech úrovních, mimo jiné prostřednictvím politického dialogu s Africkou unií a jejími členy, prostřednictvím rozšiřování a prohlubování dohod o hospodářském partnerství a prostřednictvím rozvíjení dvoustranných vztahů s jednotlivými zeměmi s cílem podpořit udržitelné investice do zemědělství, konečných výrobků a služeb. Komise rovněž zahájí úvahy o možnosti usnadnění integrace na tomto kontinentu prostřednictvím harmonizovaných pravidel původu platných pro obchod Afriky s EU.

Komise navrhne novou udržitelnou investiční iniciativu partnerům nebo regionům v Africe a jižním sousedství, které o to mají zájem. Toho lze dosáhnout formou samostatných investičních dohod nebo v rámci modernizace stávajících obchodních dohod. Aby se maximalizoval jejich dopad a usnadnilo provádění, budou tyto dohody navrženy společně s nástroji rozvojové spolupráce EU na podporu investic, a bude-li to možné, s přístupem zvaným tým Evropa k zajištění součinnosti s členskými státy EU, soukromým sektorem, občanskou společností a všemi příslušnými aktéry. Nejvýznamnější z těchto iniciativ je plán vnějších investic zahájený v roce 2017 pro subsaharskou Afriku a sousedství EU. Zahrnuje také Evropský fond pro udržitelný rozvoj plus, který se stává globálně použitelným v novém víceletém finančním rámci (VFR) na období 2021–2027. Tři pilíře plánu vnějších investic pomohou podpořit udržitelné investice v Africe a sousedství a zároveň podnítí reformy s cílem zlepšit podnikatelské prostředí a investiční klima. To bude učiněno s ohledem na meziregionální integraci a užší obchodní vztahy mezi EU a Afrikou provázející postupný pokrok v oblasti africké kontinentální zóny volného obchodu.

3.2.6. Posílit zaměření EU na provádění a prosazování obchodních dohod a zajištění rovných podmínek

V návaznosti na vlnu nových dohod v posledních letech Komise zaměří své úsilí na uvolnění výhod obchodních dohod EU ve spojení s důrazným prosazováním obou svých závazků, tedy přístupu na trh a udržitelného rozvoje. Evropské zúčastněné strany si musí být vědomy příležitostí, které obchodní dohody EU nabízejí, a být si jisté, že mohou těžit ze zisků, které EU vyjednala. EU uzavřela nebo vyjednává obchodní dohody v asijsko-pacifickém regionu a v Latinské Americe, které otevírají významné ekonomické příležitosti. Je proto důležité vytvořit podmínky pro ratifikaci dohod s Mercosurem a Mexikem a uzavřít probíhající jednání, zejména s Chile, Austrálií a Novým Zélandem, která jsou na dobré cestě. V případě Mercosuru pokračuje dialog o posílení spolupráce týkající se dimenze udržitelného rozvoje dohody, zabývající se zejména prováděním Pařížské dohody a zejména odlesňováním.

To bude rozhodujícím prvkem snahy EU o otevřenou strategickou autonomii a usnadní to přístup na trhy, zejména pro malé a střední podniky. Pomůže to také čelit protekcionistickým tendencím a narušením ovlivňujícím vývoz z EU. Ústřední postavení této oblasti práce bylo potvrzeno v červenci 2020 jmenováním vrchního úředníka pro dodržování obchodních dohod.

To bude znamenat kroky v následujících oblastech:

·Plné využití příležitostí, které nabízí provádění obchodních dohod. EU využije všech vnitřních možností flexibility ve svých obchodních dohodách, aby byly vhodné pro daný účel a reagovaly na nové výzvy související s ekologickou a digitální transformací. EU bude rovněž nadále využívat pomoci v oblasti obchodu, aby pomohla rozvojovým zemím provádět obchodní dohody a podporovat dodržování pravidel a norem, zejména ve vztahu k udržitelnému rozvoji.

·Podpora zúčastněných stran v EU s cílem co nejlépe využít příležitostí, které dohody vytvářejí. Komise bude stavět na úspěchu portálu Access2Markets, integruje do něj další funkce a propojí jej s dalšími důležitými informačními kanály 31 , zejména pro malé a střední podniky. Komise bude i nadále podporovat odvětví zemědělství a zemědělsko-potravinářské odvětví v EU, která jsou tvořena převážně malými a středními podniky, se zaměřením na podporu udržitelnosti a kvality jejich produktů, čímž se stanou nositeli norem systému udržitelnosti potravin v EU. 

·Sledování řádného provádění a prosazování obchodních dohod EU a zjednodušení postupu při podávání stížností souvisejících s překážkami přístupu na trh a porušováním obchodu a závazků udržitelného rozvoje prostřednictvím jednotného kontaktního místa. Komise bude spolupracovat s členskými státy EU, Evropským parlamentem a zúčastněnými stranami s cílem sledovat provádění ze strany obchodních partnerů EU a zajistit soudržný přístup. Navrhne konkrétní legislativní akt nezbytný mimo jiné k prosazování ustanovení dohody o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím souvisejících s obchodem.

·Řešení případů nedodržování předpisů prostřednictvím WTO nebo dvoustranného urovnávání sporů, pokud selžou jiné prostředky. Aktualizované nařízení o prosazování pravidel 32  posiluje schopnost EU jednat v situacích, kdy je urovnávání sporů podle WTO nebo dvoustranných dohod blokováno.

·Komise bude i nadále důsledně využívat nástroje na ochranu obchodu, aby evropský průmysl nebyl vystaven nekalému obchodu. To zahrnuje také sledování nových forem subvencování ze strany třetích zemí, například v oblasti financování investic, a jejich adekvátní řešení pomocí vyrovnávacích celních opatření.

·V oblasti bezpečnosti Komise opakuje podle nařízení o prověřování přímých zahraničních investic svou výzvu všem členským státům, aby zavedly a prosazovaly plnohodnotný mechanismus prověřování přímých zahraničních investic, který by řešil případy, u kterých by v důsledku akvizice nebo kontroly konkrétního podniku, infrastruktury nebo technologie vzniklo riziko pro bezpečnost nebo veřejný pořádek v EU. 33 Komise bude i nadále uplatňovat mechanismus spolupráce s orgány členských států s cílem chránit bezpečnost a veřejný pořádek před rizikovými přímými zahraničními investicemi a zváží posílení mechanismu spolupráce zřízeného nařízením o prověřování přímých zahraničních investic. 

·Komise bude spolupracovat s orgány členských států na zajištění účinného provádění modernizovaného nařízení o kontrole vývozu 34 citlivého zboží a technologií dvojího užití s​cílem podporovat zabezpečené hodnotové řetězce, prosazovat mezinárodní bezpečnost, chránit lidská práva a zajistit rovné podmínky pro vývozce z EU.

EU nicméně musí vyvinout své nástroje pro řešení nových výzev a chránit evropské společnosti a občany před nekalými obchodními praktikami, a to interními i externími.

·Komise v oblasti obchodní politiky navrhne nový právní nástroj na ochranu EU před případnými donucovacími opatřeními třetích zemí.

·Komise navrhne právní nástroj k řešení narušení způsobených zahraničními subvencemi na vnitřním trhu EU.

·V zájmu posílení recipročního přístupu hospodářských subjektů EU v oblasti zadávání veřejných zakázek se Komise bude snažit pokročit v provádění nástroje pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek a vyzývá Radu, aby urychleně dokončila svou práci.

·A konečně, s cílem zajistit lepší rovné podmínky pro podniky v EU na trzích třetích zemí, na nichž musí stále více konkurovat finanční podpoře, kterou zahraniční konkurenti dostávají od svých vlád, Komise prozkoumá možnosti strategie EU, pokud jde o vývozní úvěry. To bude zahrnovat také vývozní úvěrové facility EU a lepší koordinaci finančních nástrojů EU. V souladu s cílem Zelené dohody, jímž je postupné ukončení dotací na fosilní paliva, bude rovněž podporovat technologické projekty šetrné ke klimatu a navrhovat okamžité ukončení podpory pro odvětví energetiky spalující uhlí a odrazovat od veškerých dalších investic do projektů energetické infrastruktury založených na fosilních palivech ve třetích zemích, pokud nebudou plně v souladu s ambiciózní a jasně vymezenou cestou ke klimatické neutralitě v souladu s dlouhodobými cíli Pařížské dohody a nejlepšími dostupnými vědeckými poznatky.

Komise bude nadále pokračovat v práci na harmonizaci preferenčních pravidel původu v obchodních dohodách EU, s přihlédnutím k zájmům zúčastněných stran z EU, zejména malých a středních podniků.

Uvolnění výhod obchodních dohod EU pro jednotlivce a společnosti, systematičtější řešení stávajících překážek a zabránění vzniku nových překážek vyžaduje kolektivní úsilí všech institucí EU, členských států i občanské společnosti a dalších zúčastněných stran. Komise povede toto úsilí mimo jiné prostřednictvím práce delegací EU a sítí, které mají členské státy a hospodářská sdružení ve třetích zemích.

4.Podpora informované diskuse o obchodní politice

Komise svým sdělením o strategii „Obchod pro všechny“ 35 významně posílila svůj závazek zajistit transparentní a inkluzivní obchodní politiku. Komise bude na této cestě pokračovat, což mělo pozitivní ohlasy v příspěvcích k přezkumu obchodní politiky 36 . Poslední průzkumy Eurobarometru zveřejněné v roce 2019 ukázaly, že lidé vítají úsilí vynaložené v posledních letech. Šest z deseti respondentů věří, že EU vede obchodní politiku otevřeným a transparentním způsobem.

Vzhledem k důležitosti dialogu se zúčastněnými stranami a na podporu konkrétní spolupráce na klíčových otázkách prohloubí Komise svou spolupráci s občanskou společností a sociálními partnery na základě hodnotící studie dialogu s občanskou společností zahájené v roce 2020. Zvláštní pozornost bude věnována provádění a prosazování obchodních dohod, přičemž se zaměří na zajištění toho, aby byly plně uspokojeny zájmy EU, pokud jde o očekávané přínosy obchodních dohod. Důraz na reformu WTO se odrazí v posílení výměn v těchto záležitostech.

S cílem zajistit řádný základ pro rozvoj obchodní politiky Komise rovněž prohloubí své úsilí v oblasti analýzy a sběru údajů a podpoří analytické vstupy zúčastněných stran. Komise provede ex post hodnocení dopadu dohod EU na klíčové aspekty životního prostředí, včetně klimatu. Komise bude rovněž usilovat o rozvoj lepšího porozumění dopadům různých částí obchodní politiky na rovnost žen a mužů a bude informovat o opatřeních ke zlepšení povědomí o rovnosti žen a mužů v obchodní politice 37 , včetně pomoci na podporu obchodu. Bude provedena další analytická práce týkající se dopadů obchodních politik na zaměstnanost a různé aspekty sociálního rozvoje.

5.Závěr

Obchodní politika EU se musí přizpůsobit a odrážet problémy naší doby a očekávání našich lidí. Je naší povinností zajistit, aby sloužila k prosazování zájmů EU, pomáhala jí dosáhnout jejích ambicí a chránila její pozici ve světě, dnes i pro budoucí generace. Proto je tak důležité přeorientovat obchodní politiku EU na cíle podpory zásadní zelené a digitální transformace ekonomiky EU, budování udržitelnější a spravedlivější globalizace na základě modernizovaných pravidlech a důraznějších donucovací opatření. Jen tak budeme moci zodpovědným a udržitelným způsobem vytvářet příležitosti, které občané, pracovníci a podniky EU očekávají a planeta potřebuje.

(1)

Zpráva Komise o strategickém výhledu z roku 2020 zkoumá dopad pandemie COVID-19 na dynamiku některých příslušných megatrendů, COM(2020) 493 final. Zpráva Komise o strategickém výhledu z roku 2021 se zaměří na otevřenou strategickou autonomii.

(2)

Na úrovni EU má Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci za cíl přispět k řešení těchto nákladů na přizpůsobení; srov. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006. Připravuje se nové nařízení, které fondu umožňuje pokračovat v podpoře pracovníků a osob samostatně výdělečně činných, jejichž činnost byla ztracena.

(3)

Tato výzva je obzvláště viditelná v oblasti energeticky náročných průmyslových odvětví, zejména v ocelářském odvětví, kde jsou zapotřebí globální řešení k řešení obrovské nerovnováhy na světovém trhu, která negativně ovlivňuje evropské společnosti a podkopává úspěšnou zelenou transformaci tohoto ekosystému.

(4)

Podle Mezinárodní organizace práce (MOP) stále musí odhadem 25 milionů lidí vykonávat nucenou práci, obětí dětské práce je 152 milionů osob a 2,78 milionu pracovníků po celém světě každý rok zemře na pracovní úrazy nebo nemoci; Zdroje: Celosvětové odhady moderního otroctví: Nucená práce a nucené sňatky, MOP (2017); Celosvětové odhady dětské práce, MOP (2017) a webové stránky MOP.

(5)

Pracovní dokument útvarů Komise: Prosazovat důstojnou práci v celém světě, SWD(2020) 235 final.

(6)

V roce 2016 bylo 80 % dovozu do EU a 82 % vývozu z EU se započítáním jak zboží, tak služeb vytvářeno odvětvími, která intenzivně využívají duševní vlastnictví. Odvětví hojně využívající práv duševního vlastnictví a hospodářská výkonnost v Evropské unii, Zpráva o analýze na průmyslové úrovni, společná studie EPO / EUIPO, 3. vydání, září 2019.

(7)

OECD (2020), Dlouhodobá prognóza reálného HDP (ukazatel).

(8)

Politické směry pro příští Evropskou komisi, 2019–2024.

(9)

Usnesení Evropského parlamentu týkající se přezkumu obchodní politiky EU (2020/2761(RSP).

(10)

https://trade.ec.europa.eu/consultations/index.cfm?consul_id=266&utm_source=dlvr.it&utm_

(11)

Chvíle pro Evropu: náprava škod a příprava na příští generaci, COM(2020) 456 final.

(12)

Vnitřní výpočty GŘ TRADE založené na Arto, I., Rueda-Cantuche, J. M., Cazcarro, I., Amores, A. F., Dietzenbacher, E. Kutlina-Dimitrova, Z. a Román, M. V., EU exports to the World: Effects on Employment (Vývoz EU do světa: vliv na zaměstnanost), Publications Office of the European Union, Luxembourg, 2018, ISBN 978-92-79-93283-0, doi:10.2760/700435, JRC113071. https://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2018/november/tradoc_157516.pdf  

(13)

Pomoc na podporu obchodu si klade za cíl podporovat rozvojové země při využívání obchodu jako páky pro snižování chudoby. Cíl č. 8a z Cílů udržitelného rozvoje 8.a v Agendě pro udržitelný rozvoj 2030 odkazuje na zvyšování pomoci na podporu obchodu, zejména nejméně rozvinutým zemím. 17 cílů udržitelného rozvoje zahrnuje mimo jiné úsilí o zvýšení vývozu rozvojových zemí, zejména těch nejméně rozvinutých.

(14)

Viz strategie EU pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025 a akční plán pro rovnost žen a mužů III.

(15)

Komise přijala vůbec první zprávu o strategickém výhledu, která zdůrazňuje odolnost jako nové vodítko pro všechny politiky EU spadající do agendy Komise, která je zaměřena na transformaci, a jako výsledek tragické koronavirové pandemie.

(16)

Analytická práce OECD potvrdila, nejen že globální hodnotové řetězce maximalizují ekonomickou účinnost, ale také že odolné dodavatelské řetězce jsou v době krize zásadní pro absorpci šoků a nabízejí možnosti, jak se přizpůsobit a urychlit oživení. Srov. Shocks, risks and global value chains: insights from the OECD METRO model, červen 2020.

(17)

Farmaceutická strategie pro Evropu, COM(2020) 761 final.

(18)

V souvislosti s tímto viz dokument OECD o onemocnění COVID-19 a odpovědném obchodním chování http://www.oecd.org/coronavirus/policy-responses/covid-19-and-responsible-business-conduct-02150b06/  

(19)

Srov. také Společné sdělení o posílení příspěvku EU k multilateralismu založenému na pravidlech.

(20)

Společné sdělení Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě „Nová agenda EU a USA pro globální změnu“, JOIN(2020) 22 final.

(21)

Společné sdělení Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě „EU-Čína – strategický výhled“, JOIN(2019) 5 final.

(22)

 Sankce EU jsou klíčovým nástrojem používaným k prosazování cílů společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP), prostřednictvím nichž může EU zasahovat mimo jiné s cílem předcházet konfliktům nebo reagovat na vznikající nebo současné krize (sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Evropský hospodářský a finanční systém: podpora otevřenosti, síly a odolnosti; COM/2021/32 final).

(23)

Přístup k datům a novým směrům vývoje, jako jsou produktové pasy, může také odhalit další hodnotu ve výrobcích a poskytnout informace, které jsou pro maximalizaci oběhové hodnoty zásadní, ale k přenosu takových dat v hodnotových řetězcích příliš často nedochází.

(24)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o jednotném trhu digitálních služeb (akt o digitálních službách) a o změně směrnice 2000/31/ES – COM(2020) 825 final; a návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o sporných a spravedlivých trzích v digitálním odvětví (akt o digitálních trzích) - COM/2020/842 final a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů); GDPR).

(25)

Jak je uvedeno v hlavě o digitálním obchodu v dohodě o obchodu a spolupráci uzavřené se Spojeným královstvím.

(26)

Nový pakt o migraci a azylu, COM (2020) 609 final.

(27)

Posilování odolnosti – Východní partnerství, které je přínosné pro všechny, JOIN (2020) 7 final.

(28)

Hospodářský a investiční plán pro západní Balkán, COM(2020) 641 final.

(29)

Obnovené partnerství s jižním sousedstvím – nový program pro Středomoří; JOIN(2021) 2 final.

(30)

Jak je uvedeno ve společném sdělení strategie EU-Afrika z března 2020 „Na cestě ke komplexní strategii pro Afriku“, JOIN(2020) 4 final.

(31)

Mohla by být prozkoumána zejména součinnost s dalšími zdroji informací, včetně sítě Enterprise Europe Network (EEN), Střediska pro průmyslovou spolupráci mezi EU a Japonskem, Střediska malých a středních podniků EU v Číně, sítě European Business Organisation Worldwide Network, evropských organizací na podporu obchodu a asistenčních služeb v oblasti práv duševního vlastnictví pro malé a střední podniky.

(32)

  https://trade.ec.europa.eu/doclib/press/index.cfm?id=2204  

(33)

Sdělení ze dne 25. března 2020 týkající se přímých zahraničních investicích a volného pohybu kapitálu ze třetích zemí a ochrany evropských strategických aktiv, C(2020) 1981 final.

(34)

  https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/IP_20_2045  

(35)

Obchod pro všechny: Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice, COM(2015) 0497 final.

(36)

  https://trade.ec.europa.eu/consultations/index.cfm?consul_id=266&utm_source=dlvr.it&utm_  

(37)

Společné prohlášení o obchodu a posílení hospodářského postavení žen u příležitosti Konference ministrů WTO v Buenos Aires v prosinci 2017.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 18.2.2021

COM(2021) 66 final

PŘÍLOHA

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Přezkum obchodní politiky - Otevřená, udržitelná a sebevědomá obchodní politika

PŘÍLOHA

REFORMA WTO: NA CESTĚ K UDRŽITELNÉMU A ÚČINNÉMU MNOHOSTRANNÉMU OBCHODNÍMU SYSTÉMU

1.Proč je WTO důležitá a proč je v krizi?

1.1Proč je WTO důležitá

Od založení mnohostranného obchodního systému v roce 1947 1 se objem světového obchodu zvýšil třistakrát a dnes představuje více než 60 % světového HDP, podporuje zaměstnanost, růst a investice na celém světě. Je tomu tak zčásti díky úspěšnému snižování cel, jež bylo sjednáno prostřednictvím tohoto mnohostranného systému: v roce 1947 se uplatňované celní sazby pohybovaly mezi 20 % a 30 %, v současnosti jsou v průměru kolem hodnoty 9 %. Ale je tomu tak i díky stabilitě, kterou tento systém zajišťuje. Princip doložky nejvyšších výhod uplatňovaný v rámci WTO omezuje diskriminaci zboží a služeb od různých obchodních partnerů. Poskytuje stabilní základ pro ekonomickou otevřenost, jež podporuje hospodářskou soutěž na světových trzích založenou na účinnosti a inovacích. Na základě doložky nejvyšších výhod se uskutečňuje 60 % obchodu EU, včetně našeho obchodu se Spojenými státy, Čínou, Ruskem a Indií. Pravidla WTO chrání zájmy všech obchodujících států před diskriminací, opatřeními zpoza hranic a zajišťují, aby podmíněná ochrana obchodu byla založena na mnohostranně dohodnutých pravidlech. Stanovení závazných celních sazeb rovněž dále snížilo pravděpodobnost toho, že země zvýší cla v reakci na otřesy 2 , a systém řešení sporů zajistil dodržování pravidel a bránil eskalaci obchodních konfliktů.

I když je třeba učinit více, WTO rovněž přispěla ke globálnímu udržitelnému rozvoji. Ekonomická otevřenost, kterou zaručila, pomohla začlenit mnoho rozvojových zemí do světové ekonomiky, povznesla stamiliony lidí z chudoby a snížila nerovnosti mezi zeměmi 3 . 

1.2Příčiny krize

Současná krize ovlivňuje všechny tři funkce WTO: jednání o modernizaci pravidel neuspěla, systém řešení sporů se de facto vrátil do časů dohody GATT, kdy bylo možné zprávy skupin odborníků zablokovat, a monitorování obchodních politik není účinné. Navíc obchodní vztahy mezi USA a Čínou, dvěma ze tří největších členů WTO, jsou nyní z velké části řízeny vně pravidel WTO.

Klíčovým faktorem této krize je skutečnost, že přistoupení Číny k WTO nevedlo k transformaci její ekonomiky v tržní. Míra, ve které Čína otevřela své trhy, neodpovídá jejímu významu ve světové ekonomice a stát má i nadále rozhodující vliv na ekonomické prostředí v Číně s následnými narušeními hospodářské soutěže, která není možné dostatečně řešit prostřednictvím stávajících pravidel WTO. Organizace WTO však nebyla schopna vyjednat nová pravidla, jež by řešila tento nebo další naléhavé problémy (např. digitální obchod nebo udržitelnost). Dosáhnout shody 164 členů na pozadí dnešní rozptýlené globální rovnováhy sil je obrovským problémem. Jednání brzdí také neshody ohledně odchylek pro rozvojové země. Není udržitelné, aby dvě třetiny členů – včetně některých, kteří patří k nejvýznamnějším světovým ekonomikám – požadovaly zvláštní a rozdílné zacházení. Rovněž monitorovací a vyjednávací funkce WTO je vážně ohrožena nedostatečnou transparentností, pokud jde o obchodní právní předpisy a postupy členů, a tím, že témata jako zhoršování životního prostředí, změna klimatu nebo důstojná práce jsou považována za tabu. V neposlední řadě byl koncem roku 2019 v podstatě paralyzován systém řešení sporů v důsledku blokování jmenování členů stálého Odvolacího orgánu ze strany Spojených států.

1.3Naléhavá potřeba reformy

Stabilní obchodní prostředí s WTO v ústřední roli je důležitější než kdy předtím pro řešení problémů, před nimiž stojíme, počínaje hospodářským oživením po pandemii. Tento kontext klade v organizaci, která zřejmě ztratila smysl pro pochopení společného zájmu, značné nároky. EU však má zásadní strategický zájem na zajištění účinnosti WTO. Obchod není životně důležitý jen pro naše hospodářství; podpora mezinárodní spolupráce založené na pravidlech tvoří samotnou podstatu evropského projektu. EU proto musí hrát vedoucí úlohu při vytváření příznivých podmínek pro smysluplnou reformu WTO.

2.Obnovení důvěry a smyslu pro pochopení společného zájmu: přínos WTO pro udržitelný rozvoj

Názorným příkladem chybějícího společného cíle členů WTO bylo zhroucení rozvojového programu z Dohá v roce 2008. Nehledě na úspěch, kterým bylo uzavření dohody o usnadňování obchodu na devátém zasedání Konference ministrů WTO na Bali a rozhodnutí o hospodářské soutěži při vývozu zemědělských produktů na desátém zasedání Konference ministrů WTO v Nairobi, se členové WTO stále více rozcházeli v tom, co od WTO očekávají. Zatímco část členů tvrdila, že ústřední význam „rozvojového rozměru“ ve WTO znamená, že by měl být kladen důraz na výjimky a odchylky od dohodnutých a budoucích závazků, druhá část byla stále více rozčarovaná z toho, že se nedaří dosáhnout pokroku ve vyjednávání WTO a přesunula svou pozornost na dvoustranné obchodní dohody. Beze smyslu pro pochopení společného zájmu bylo krajně obtížné nalézt cestu k prosazení jakékoli iniciativy a zajistit, aby se WTO vyvíjela v souladu se změnami ve světovém obchodu.

Převážná většina členů však myšlence multilateralismu zůstává věrná a plně si uvědomuje přínosy systému založeného na pravidlech pro světový obchod a rozvoj. Nestabilita několika posledních let, klimatická a environmentální krize, zvýšené používání jednostranných opatření a nyní pandemie COVID-19 vedly k jasnému uvědomění si, že WTO je životně důležitou složkou zdravé globální ekonomické správy, ale že je nezbytná reforma. Dosud nejsilnější závazek k reformě na nejvyšší politické úrovni obsahuje prohlášení vedoucích představitelů zemí G20 4 z Rijádu.

Vzhledem k množícím se problémům by členové WTO měli být schopni se semknout kolem cíle, kterým je řešení nejpalčivějších problémů, jimž čelí: jsou jimi hospodářské oživení a rozvoj bez narušení hospodářské soutěže a rovněž environmentální a sociální udržitelnost jako součást ekologické transformace ekonomik. Řešení těchto problémů by bylo v souladu s cíli udržitelného rozvoje OSN, k nimž se zavázali všichni členové WTO. Takové zaměření by mohlo nabídnout smysl pro pochopení společného zájmu, který WTO postrádala v posledních desetiletích, a znovu vybudovat důvěru mezi členy. Mohlo by vybudovat důvěru potřebnou pro modernizaci souboru pravidel WTO takovým způsobem, který bude reagovat na problémy související s digitalizací a ekologizací, i pro předcházení konfliktům vyvolaným státními zásahy do ekonomiky, jež narušují obchod, a takové konflikty neutralizovat.

2.1    Obnovení smyslu pro pochopení společného zájmu ve WTO: zaměření na udržitelný rozvoj

Toto úsilí o obnovení smyslu pro pochopení společného zájmu se musí rozvíjet postupně, od krátkodobých opatření na budování důvěry. Důležitým krokem k posílení přínosu WTO pro udržitelnost by bylo dokončení jednání o subvencích na rybolov. Tato dohoda je důležitá nejen jako první mnohostranná dohoda po letech, ale i jako první dohoda, jejíž jádro tvoří provedení jednoho z cílů udržitelného rozvoje (cíl 14.6). Vzhledem k rozdílům v postojích členů WTO a k problémům při hledání shody na mnohostranných jednáních (do značné míry kvůli otázce zvláštního a rozdílného zacházení uvedené výše) nepůjde o jednoduchý úkol, ale jednání jsou v pokročilejší fázi, než byla v celé své dlouhé historii. Při dostatečné politické vůli existuje prostor pro dosažení dohody ještě před dvanáctým zasedáním Konference ministrů WTO.

EU představila společně s Ottawskou skupinou 5  iniciativu v oblasti obchodu a zdraví, která se zabývá pravidly pro vývozní omezení, řadou opatření usnadňujících obchod a kroky ke zvýšení transparentnosti. EU bude i nadále spolupracovat se svými partnery a novým generálním ředitelem, aby zajistila, že obchodní systém bude reagovat na problémy vyvolané pandemií, mimo jiné pokud jde o provádění flexibilit dostupných v rámci Dohody TRIPS.

Mnohé cíle udržitelného rozvoje se týkají ochrany životního prostředí. Obrovský význam ochrany životního prostředí byl uznán již v době vytvoření WTO zřízením Výboru pro obchod a životní prostředí s cílem podpořit jednání a společnou akci. Současná potřeba obchodní politiky, která by reagovala na klimatické a ekologické výzvy, je dnes ještě kritičtější, což ostatně podporují mnozí členové WTO. Navzdory obavám vyjadřovaným v době založení WTO, nebyla žádná země nucena snížit úroveň ochrany zdraví nebo životního prostředí, o niž usiluje, kvůli rozhodnutí přijatému v rámci systému WTO pro řešení sporů. Do budoucna bude EU v mezinárodních diskusích o otázkách obchodu a životního prostředí podporovat výklad příslušných ustanovení WTO, který uznává právo členů účinně reagovat na globální výzvy v oblasti životního prostředí, zejména na změnu klimatu a ochranu biologické rozmanitosti.

Evropská unie považuje udržitelnost za součást nezbytné ekologické transformace ekonomik, což bude nutné zohlednit v práci WTO ve všech oblastech. Brzy ve WTO předložíme iniciativu týkající se obchodu a klimatu. Počáteční úvahy předložené v neoficiálním dokumentu 6 , který byl předán členům WTO a zúčastněným stranám, se zaměřují na řadu stavebních kamenů včetně liberalizace vybraného zboží a služeb; transparentnosti (i pokud jde o kompenzační opatření na hranicích související s uhlíkem), výměny informací a analýz jako prvního kroku k vypracování pravidel týkajících se subvencí na fosilní paliva; podpory v zájmu ekologizace obchodu a posílení institucionálního rámce WTO pro problematiku obchodu a životního prostředí. EU kromě toho také spolupracuje s jinými členy WTO při uskutečňování souběžných ekologických iniciativ, které se týkají oběhového hospodářství (včetně plastů),

WTO by rovněž měla napomáhat plnění cílů udržitelného rozvoje týkajících se důstojné práce a rovnosti žen a mužů, které jsou nanejvýš důležité nejen mimo EU, ale i v EU. Pokud jde o důstojnou práci, WTO by měla posílit analýzu a výměnu zkušeností, jak mohou obchodní politiky přispívat k sociálnímu rozvoji, jak silnější ochrana práv pracujících prospívá růstu a rozvoji a jak zajistit, aby – v EU i mimo ni – přínosy plynoucí z liberalizace obchodu dosáhly ke všem pracovníkům a zranitelným komunitám. Tuto činnost by bylo možné podpořit další a aktivnější spoluprací WTO s Mezinárodní organizací práce. EU by měla spolu s partnery usilovat o větší začlenění tohoto sociálního rozměru globalizace do činnosti WTO. Pokud jde o rovnost žen a mužů, EU by měla hrát vedoucí úlohu při zvyšování povědomí o tom, jak důležité je zajistit, aby se hledisko rovnosti žen a mužů stalo základní součástí obchodní politiky, prostřednictvím takových iniciativ, jako je prohlášení o obchodu a posílení hospodářského postavení žen přijaté v Buenos Aires.

2.2    Jak může obchod přispívat k rozvoji: potřeba perspektivního přístupu ke zvláštnímu a rozdílnému zacházení

Jedním ze základních cílů WTO je zajistit, aby rozvojové země, a zejména nejméně rozvinuté rozvojové země, měly zajištěn podíl na výhodách, jež vyplývají z mezinárodního obchodu, úměrný potřebám jejich hospodářského vývoje. „Zvláštní a rozdílné zacházení“ má rozvojovým zemím umožnit co nejlepší využívání příležitostí k rozvoji, které nabízí členství ve WTO.

EU zvláštní a rozdílné zacházení důrazně podporuje, ale domnívá se, že jeho uplatňování musí vycházet ze základní ekonomické reality, že obchod je hybnou silou rozvoje, a nikoli hrozbou. Nejsoustavnější růst zaznamenaly ty rozvojové ekonomiky, které své úsilí zaměřily na začlenění do světové ekonomiky a postupně otevírají své trhy větší hospodářské soutěži. Velkou výzvou pro WTO v oblasti rozvoje je, jak tato organizace dokáže účinně napomáhat úsilí těch rozvojových zemí, které ještě nesou dostatečně začleněné do světové ekonomiky.

Obnovení důvěryhodnosti WTO jako fóra pro jednání vyžaduje také nový přístup k problematice zvláštního a diferencovaného zacházení. Takový přístup by měl spojovat cílenější zaměření na to, jak podpořit začleňování do systému obchodu, spolu s větším rozlišováním mezi rozvojovými zeměmi založeným na zjištěných potřebách. Tyto potřeby zahrnují kapacitní omezení malých orgánů veřejné správy. WTO může účinně přispívat k rozvoji pouze v případě, že se zaměří na to, jak zlepšit schopnost zemí přijímat závazky, jež podpoří začlenění do světové ekonomiky.

Z hlediska postupu se jeví nejpravděpodobnější, že skutečný pokrok v uplatňování zvláštního a rozdílného zacházení zajistí přístup „jedné dohody po druhé“. Bylo by ovšem žádoucí, aby se členové WTO dohodli na průřezových kritériích pro zvláštní a rozdílné zacházení, ale reálnější je pokusit se o nalezení konvergence postojů na konkrétních jednáních. Přístup EU bude přesto vycházet z určitých celkových úvah. EU by důrazně podpořila ustanovení o zvláštním a rozdílném zacházení, jež budou účinně reagovat na kapacitní omezení převážné většiny rozvojových zemí. Zároveň EU očekává plné zapojení do probíhajících jednání a budoucích dohod ze strany a) členů OECD (včetně kandidátů členství v OECD); b) zemí, které Světová banka řadí mezi „země s vysokými příjmy“ a c) zemí, které mají dostatečně vysoký podíl na světovém vývozu celkově nebo v odvětvích, jichž se týkají konkrétní jednání. Čína vzhledem ke své váze v rámci systému by na všech probíhajících jednáních měla jít příkladem a nedomáhat se zvláštního a rozdílného zacházení.

3.Obnovení plně funkčního systému WTO pro řešení sporů s reformovaným Odvolacím orgánem

Závazné řešení sporů je zásadně důležité nejen pro ochranu zájmů členů WTO proti opatřením, jež omezují práva přístupu na trh. Poskytuje také stabilitu společnostem, aby mohly investovat a vyvážet s vědomím toho, že pravidla budou dodržována a že v případě porušení existují prostředky právní ochrany. Chrání velké i malé členy WTO před jednostrannými opatřeními a předcházejí eskalaci obchodních sporů v politické konflikty. Určité aspekty činnosti a judikatury Odvolacího orgánu byly kritizovány, ale je také důležité uznat, že Odvolací orgán značně posílil legitimitu a předvídatelnost systému řešení sporů, a to i díky tomu, že věnoval pečlivou pozornost ochraně práva členů WTO regulovat zdravotní, ekologické nebo jiné legitimní cíle politik.

Nejnaléhavějším úkolem reforem WHO je najít dohodnutý základ pro obnovení fungujícího systému řešení sporů a přejít ke jmenování členů Odvolacího orgánu. Tento úkol by měl být řešen přednostně a neměl by být spojován s jinými prvky reformy WTO. Bez fungujícího systému řešení sporů je obtížné si představit, co by mohlo motivovat země k tomu, aby aktualizovaly pravidla a odstranily mezery v pravidlech.

Spojené státy vznesly četné legitimní obavy týkající se určitých rozhodovacích přístupů Odvolacího orgánu i konkrétních výroků v určitých případech. Evropská unie souhlasí s tím, že rozhodčí by měli dodržovat hospodárnost řízení a že nejsou vázáni „precedenty“, ale měli by zohledňovat předchozí rozhodnutí v míře, kterou uznají za přiměřenou ve sporu, o němž rozhodují. V systému řešení sporů WTO jsou posuzovateli skutkové podstaty skupiny odborníků a úloha Odvolacího orgánu by měla být přísně omezena na řešení právních otázek vznesených v odvolání, a to v míře, která je nezbytná pro vyřešení sporu. Nezbytná je nezávislost skupin odborníků a Odvolacího orgánu, aby se o případech rozhodovalo výhradně na základě jejich podstaty. To je slučitelné s posílením odpovědnosti členů, pokud jde o plnění jejich povinností. Ve fázi řešení sporů na úrovni skupin odborníků a Odvolacího orgánu by měly být přísně dodržovány povinné lhůty – odložená spravedlnost je odepřenou spravedlností – a za tímto účelem by měla být přijata vhodná opatření. Evropská unie proto souhlasí s tím, že je potřebná smysluplná reforma. Taková reforma by měla zachovat pravidlo negativního konsensu, nezávislost Odvolacího orgánu a ústřední úlohu řešení sporů při zajišťování bezpečnosti a předvídatelnosti mnohostranného obchodního systému.

Konkrétně, mnohé z výše uvedených otázek se odrážejí v zásadách, jež byly vypracovány k záležitostem týkajícím se Odvolacího orgánu v rámci neformálního procesu pod vedením předsedy Orgánu pro řešení sporů, ale EU je připravena posoudit, jak jim dodat silnější právní formulaci, a zvážit i další zlepšení. Brzký signál ze strany Spojených států o jejich připravenosti zahájit vyjednávání v dobré víře za účelem nalezení mnohostranné shody o reformách řešení sporů by velmi posílil důvěru a měl by umožnit dosažení dohody o obnovení závazného řešení sporů a fungování Odvolacího orgánu.

4.Směrem k účinnější vyjednávací funkci

V jádru krize WTO je selhání její vyjednávací funkce. Cílem reformy WTO by mělo být obnovení účinnosti a důvěryhodnosti WTO jako fóra pro jednání o pravidlech obchodu a další liberalizaci. Pravidla WTO je třeba uvést do souladu s ekonomickou a obchodní realitou 21. století. Z hlediska podstaty by měla být prioritou modernizace pravidel WTO v oblasti elektronického obchodu, usnadňování investic, domácí regulace ve službách a úlohy státu v ekonomice, včetně subvencí. Jakmile budou pravidla modernizována, měla by se věnovat pozornost dosažení pokroku v liberalizaci obchodu se zbožím a se službami způsobem, který zajistí lepší vyváženost závazků. Pokud jde o metodu vyjednávání, přístup jednotného závazku selhal a pokroku lze nejlépe dosáhnout různými způsoby, zejména prostřednictvím otevřených, vícestranných dohod. Souběžně se zásadními jednáními by členové WTO měli uvažovat o způsobech, jak lépe začlenit vícestranné dohody do rámce WTO.

4.1Modernizace pravidel WTO

A.Stanovení nových pravidel pro digitální obchod, služby a investice

V současnosti probíhá vyjednávání za široké účasti o domácí regulaci ve službách, o elektronickém obchodu a o usnadňování investic. Všechna tři jednání jsou nezbytná pro dosažení toho, aby pravidla mezinárodního obchodu reagovala na digitální transformaci ekonomiky, rostoucí význam služeb a potřebu usnadnit investice jako klíč k rozvoji.

EU se na těchto jednáních plně podílí. Dvanácté zasedání Konference ministrů poskytuje příležitost k dosažení podstatného pokroku v iniciativách týkajících se elektronického obchodu a usnadňování investic a k uzavření dohody o domácí regulaci ve službách. Dokončení jednání o ambiciózních dohodách podporujících začleňování v těchto třech oblastech je zásadně důležité, neboť by prokázalo význam WTO jako hlavní hnací síly rozvoje obchodu a investic v 21. století a pro usnadnění začlenění rozvojových zemí do globálních hodnotových řetězců. Zamezilo by také roztříštěnosti světového obchodního systému v případě, že by takové otázky bylo možné řešit pouze dvoustrannými smlouvami nebo vícestrannými smlouvami mimo rámec WTO.

B.Stanovení nových pravidel bránících narušení hospodářské soutěže v důsledku státních zásahů do ekonomiky – neutralita v hospodářské soutěži

Pravidla WTO nejsou dostatečně účinná při řešení negativních vedlejších účinků státních zásahů do ekonomiky. To platí zejména v případech, kdy státní zásahy narušují hospodářskou soutěž na domácím trhu, nebo dokonce na světových trzích. Problém často dále komplikuje nedostatečná transparentnost při takových intervencích. Nejde jen o úlohu státu jako takovou. Veřejná intervence může být potřebná pro dosažení legitimních cílů a WTO by měla zohlednit různé stupně veřejného vlastnictví v ekonomice. Problémem spíše je účinně čelit takovým zásahům, které mají negativní vedlejší účinky, narušují hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují domácí společnosti, zboží nebo služby před zahraničními, omezují přístup na trh nebo mají dopad na světové trhy.

Nová pravidla týkající se průmyslových subvencí jsou nezbytná, aby bylo možné čelit negativním účinkům významného subvencování v mezinárodním obchodu, které může vyvolat narušení hospodářské soutěže v tradičních odvětvích i v nových technologiích. Subvence mohou rovněž vést k nadbytečným kapacitám. Důležitým cílem přísnějších pravidel by mělo být dosáhnout podstatně větší transparentnosti a určit další kategorie zakázaných subvencí a rovněž kategorie subvencí považovaných za škodlivé. Spolu s diskusemi o zakázaných subvencích (tzv. červená skupina podpor – „red box“ a žlutá skupina podpor – „amber box“), by se mělo uvažovat také o zelené skupině podpor („green box“), které podporují legitimní veřejné cíle, a přitom mají minimální rušivý účinek na obchod. Šlo by zejména o určité druhy subvencí do oblasti životního prostředí a na výzkum a vývoj za předpokladu, že jsou plně transparentní a splňují dohodnutá pravidla.

Státem vlastněné podniky jsou v řadě zemí nástrojem, jehož prostřednictvím stát v rozhodující míře ovlivňuje ekonomiku, někdy s rušivými účinky pro trh. Významu státem vlastněných podniků však dosud neodpovídají dostatečná pravidla k zachycení jakéhokoli chování narušujícího trh. Nová mezinárodní pravidla pro státem vlastněné podniky by se měla zaměřit na chování těchto podniků při výkonu jejich obchodních činností v souladu s pravidly, která již byla dohodnuta v některých dohodách o volném trhu a investicích.

Kromě pravidel týkajících se průmyslových subvencí a státem vlastněných podniků je zapotřebí zohlednit, které další prvky by mohly být součástí nových pravidel WTO zaměřených na zajištění zásady „neutrality v hospodářské soutěži“ a prosazování rovných podmínek. To by mělo zahrnovat například přísná pravidla proti postupům nutícím společnosti k přenosu inovací a technologií na stát nebo na jejich konkurenty (nucené transfery technologií) a zajištění toho, aby domácí regulace byla transparentní a v souladu s hospodářskou soutěží. Celkovým cílem by mělo být, aby jakýkoli státní zásah do ekonomiky byl prováděn zcela transparentně a aby nenarušoval hospodářskou soutěž ve prospěch určitých společností. EU chce o těchto otázkách dále jednat nejprve v rámci své trojstranné spolupráce s USA a Japonskem, ale také s kterýmkoli zainteresovaným členem WTO s cílem zahájit vypracování pravidel WTO, jež budou účinně reagovat na narušení hospodářské soutěže.

C.Řešení nerovností mezi závazky členů v oblasti přístupu na trh

Závazky v oblasti přístupu na trh nebyly aktualizovány od ukončení Uruguayského kola a jsou stále více odtržené od ekonomické reality 21. století. Stávající struktura závazků v oblasti přístupu na trh zboží a služeb v rámci WTO neodpovídá skutečné úrovni otevřenosti mnoha zemí a neodráží významné změny ve váze určitých významných obchodujících států (např. Číny) ve světové ekonomice.

Zajištění lepší struktury celkových celních závazků je důležité, ale prvořadý důraz při jakékoli reformě WTO by měl být kladen na modernizaci pravidel týkajících se neutrality v hospodářské soutěži: subvencí, státem vlastněných podniků, nucených transferů technologií a domácí regulace. Pokud subvence uměle snižují cenu zboží, státem vlastněné podniky zneužívají svého dominantního postavení na trhu nebo společnosti jsou nuceny sdílet svou technologii s konkurencí, snižování celních sazeb nerovnosti mezi členy nenapraví. Nicméně v krátkodobé až střednědobé perspektivě a v zájmu dalšího budování důvěry v rámci systému EU podporuje odvětvové iniciativy tam, kde liberalizace přináší širší prospěch, jako např. liberalizace cel na zdravotnické zboží a vybrané zboží pro zmírnění dopadů změny klimatu nebo liberalizace služeb v oblasti ochrany životního prostředí.

Pokud jde o obchod se službami, prioritou by mělo být dokončit jednání o pravidlech pro digitální ekonomiku. Jakmile budou tato jednání dokončena, pozornost by mohla být věnována zahájení jednání o službách. Taková jednání by měla být otevřena účasti zainteresovaných členů WTO a být ukotvena ve WTO, přičemž by měla navázat na pokrok dosažený na jednáních o dohodě o obchodu se službami.

D.Přínos zemědělství

Obnovení důvěryhodnosti WTO jako jednacího fóra by rovněž vyžadovalo, aby se členové zabývali jednáními o zemědělství, která nehledě na pozitivní výsledek Konference ministrů v Nairobi zůstávají z větší části zablokovaná. Zemědělství je i nadále důležitým – dokonce ústředním – zájmem mnoha členů WTO a hrozí, že nedostatečný pokrok nepříznivě ovlivní širší program reformy WTO.

Závazky v oblasti domácí podpory zemědělství by měly být při jednáních prioritou s ohledem na rozšíření politik a opatření narušujících obchod. Aby však mohla být taková jednání úspěšná, vyžadovala by přispění všech, nebo alespoň všech významných členů. Výhledově je EU pro podstatné snížení domácí podpory narušující obchod. EU za posledních 30 let zreformovala svou zemědělskou politiku a přešla od podpory narušující obchod k podpoře, která obchod nenarušuje. Ostatní členové WTO ještě musejí podobné reformy provést.

Oživení jednání o přístupu na zemědělský trh, ať již v souvislosti se snížením cel, nebo v souvislosti s jinými prvky, se prozatím nezdá být pravděpodobné. Tato jednání jsou součástí širšího vyjednávání o přístupu na trh včetně trhů s průmyslovým zbožím, kde podmínky pro vyváženost, jak se zdá, dosud neexistují.

Jednání by se proto v krátkodobé perspektivě měla zaměřit na otázky, které nabyly na významu při pandemii a ve kterých existuje určitý prostor pro sblížení postojů. Na dvanáctém zasedání Konference ministrů se EU zaměří na vývozní omezení a zvyšování transparentnosti.

A konečně, na jednáních o zemědělství je třeba zohlednit aspekty udržitelnosti životního prostředí v souladu s nutností ekologické transformace ekonomik.

4.2 Začlenění otevřených vícestranných dohod do WTO

Ačkoli WTO nemůže získat zpět svou důvěryhodnost a účinnost bez modernizace pravidel, po 25 letech je více než zřejmé, že takové modernizace nemůže být dosaženo prostřednictvím mnohostranných dohod založených na jednotném závazku. Souběžně probíhají jednání o velkém počtu dvoustranných nebo regionálních obchodních dohod, mimo jiné o otázkách, v nichž WTO až dosud nedokázala dospět k mnohostranným výsledkům, například v oblasti digitálního obchodu nebo státem vlastněných podniků. Nejpozitivnějším vývojem v posledních letech byl zájem rostoucího počtu zemí na vypracování takových pravidel v rámci WTO prostřednictvím otevřených, vícestranných jednání. Nebude-li nalezen žádný účinný vzorec pro integraci vícestranných dohod v rámci WTO, nebude jiná možnost než vypracovat taková pravidla mimo rámec WTO.

Dohoda o WTO stanoví, že vícestranné dohody mohou být začleněny do právní architektury WTO, v čl. X odst. 9, podle něhož může Konference ministrů rozhodnout cestou konsensu o připojení obchodních dohod uzavřených skupinou členů WTO na seznam vícestranných dohod WTO v příloze 4. Ale čl. X odst. 9 od založení WTO nebyl použit. Dosažení shody o připojení vícestranné iniciativy do přílohy 4 bylo vnímáno jako nepřekonatelná obtíž, dokonce i kdyby vícestrannými závazky přijatými skupinou členů WTO nebyla omezena práva zemí, které nejsou účastníky takové dohody. Metodikou používanou k začlenění vícestranných dohod do architektury WTO až dosud bylo, že každý účastník jednostranně zanesl dodatečné závazky do přehledu svých závazků, jak tomu bylo v případě Ujednání o závazcích v oblasti finančních služeb a referenčního dokumentu o telekomunikacích. Toto však má určité nevýhody. Ne každý dodatečný závazek dobře zapadá do přehledu závazků, Země, které nejsou účastníky, by kromě toho mohly vůči některému z účastníků vyvolat řízení o řešení sporů za porušení těchto dodatečných závazků, a to i když jako země, které nejsou účastníky, nejsou takovými závazky vázány.

Smysluplná reforma WTO bude muset vzít tuto skutečnost na vědomí a Komise vyzve k úvahám o tom, jak vytvořit snadnější způsob začlenění vícestranných dohod do mnohostranné architektury. EU by byla pro inkluzivní přístup k otevřeným, vícestranným dohodám, který usnadňuje účast rozvojových zemí a umožňuje jim rozhodnout se, zda se chtějí k dohodě připojit, a přitom ponechává otevřenou možnost připojení v budoucnu. To neznamená, že by WTO měla zohledňovat všechny vícestranné dohody. V diskusích by bylo možné určit určité zásady, které by vícestranné dohody měly splňovat, aby mohly být začleněny do rámce WTO. Tyto zásady by se mohly týkat otevřenosti pro účast a budoucí přistoupení kteréhokoli člena WTO, usnadnění účasti rozvojových zemí, transparentnosti procesu jednání, jakož i prostředků na ochranu stávajících práv zemí, které nejsou účastníky, a zamezení parazitování.

 5. Zlepšení fungování systému WTO

5.1    Posílení monitorovací a vyjednávací funkce WTO

Práce v řádných radách a výborech WTO má zásadní význam pro zabezpečení mnohostranného obchodního systému založeného na pravidlech, mimo jiné prostřednictvím provádění každodenních odborných činností, monitorování obchodních politik členů, řešení obchodních problémů a tím, že poskytuje členům prostor pro jednání o vývoji obchodu. Vzhledem k prakticky nulovým výsledkům v oblasti tvorby pravidel v posledních letech a paralyzovanému systému řešení sporů jsou účinné monitorování a politické vyjednávání ještě důležitější pro zachování WTO jako důvěryhodného základu pro obchodní vztahy. Účinné zapojení bohužel často ztěžují některé neúčinné postupy, nedostatečné plnění povinnosti transparentnosti a všeobecně rozšířený nedostatek důvěry.

EU v posledních letech usilovala o zlepšení, zejména v oblastech transparentnosti a obchodních problémů. Spolu s USA, Japonskem a dalšími členy předložila EU návrh zaměřený na zlepšení transparentnosti a plnění oznamovacích povinností v oblasti obchodu se zbožím. Tento návrh obsahuje pobídky i správní opatření v reakci na značná zpoždění při podávání oznámení, což je dlouhodobý problém ovlivňující transparentnost. Doufáme, že tento horizontální příspěvek vyvolá také nezbytnou diskusi o zvýšení transparentnosti v konkrétních oblastech, např. v zemědělství. Spolu s jinou skupinou členů předložila EU náměty na zlepšení činnosti řádných orgánů WTO v návrhu hlavních směrů pro orgány WTO zabývající se obchodními problémy. Cílem tohoto návrhu je usnadnit řešení obchodních problémů mezi členy dříve, než eskalují do fáze řešení sporů nebo zablokují programy jednání na celá léta. Cílem zůstává přijetí těchto návrhů na dvanáctém zasedání Konference ministrů.

Kromě těchto návrhů je třeba vyvinout další úsilí zaměřené na zlepšení monitorovací a vyjednávací funkce WTO. Jedním aspektem transparentnosti je včasné plnění oznamovacích povinností, ale také kvalita poskytovaných informací. Celkově lze říci, že existují důvody pro účinnější monitorování obchodních politik členů na úrovni výborů. To by mohlo zahrnovat, aby výbory WTO zkoumaly, jak účinněji provádět kontroly oznámení. Mohl by také existovat prostor pro posouzení otázek, k nimž by sekretariát mohl vypracovávat zprávy o monitorování vycházející z různých veřejně dostupných zdrojů informací.

Bylo by také užitečné zhodnotit činnosti v orgánech WTO a určit, které potřebují více zdrojů/pozornosti a které by měly být omezeny nebo ukončeny. To by WTO umožnilo zaměřit zdroje na ty výbory, které členové využívají aktivněji a efektivněji, zatímco činnost jiných výborů by mohla být pozastavena, pokud nebudou svolány na výslovnou žádost některého z členů (jak je tomu již v případě většiny pomocných orgánů Rady pro obchod se službami). Některé výbory, například Výbor pro obchod a životní prostředí, by mohly být oživeny zvýšením jejich příspěvku k politickým diskusím. Kromě toho by mohla být posílena úloha Generální rady při posuzování vývoje, jenž ovlivňuje obchodní systém, nebo při projednávání studií vypracovaných generálním ředitelem ve spolupráci s jinými mezinárodními organizacemi.

5.2    Úloha generálního ředitele a sekretariátu WTO

Jmenování nového generálního ředitele je příležitostí k novému startu. Aby mohla reforma WTO fungovat, musí se do ní generální ředitel aktivněji a viditelně zapojit. Členové mohou generálnímu řediteli důvěřovat a měli by ho povzbuzovat k tomu, aby jim pomáhal řešit klíčové problémy WTO. Měli by ho aktivně podpořit při přijímání iniciativ v zájmu prosazování cílů WTO a při navrhování řešení, o nichž mají členové diskutovat. Často se zdůrazňuje, že za stanovení programu činnosti WTO jsou odpovědni členové, ale takováto usnadňující úloha generálního ředitele je slučitelná s povahou organizace určovanou členy.

Generální ředitel, a zejména sekretariát, mohou posílit monitorovací a vyjednávací funkci WTO. Zaprvé, aby mohl sekretariát účinně přispívat k diskusím členů, měl by se opírat o důvěru členů při vypracování analytických zpráv k důležitým tématům a prohlubování spolupráce s jinými mezinárodními organizacemi, aniž by k tomu potřeboval předchozí souhlas členů. Zadruhé, transparentnosti obchodních politik členů by prospělo posílení monitorovacích činností sekretariátu.

Spolupráce mezi WTO a mezinárodními organizacemi včetně orgánů OSN funguje vcelku dobře, avšak generální ředitel by měl usilovat o cílenější spolupráci s cílem společně přispívat k plnění cílů udržitelného rozvoje.

5.3    Účinnější zapojení zúčastněných stran: Podniky a občanská společnost

Členové WTO již v roce 1996 uznali „úlohu, kterou mohou nevládní organizace hrát při zvyšování povědomí veřejnosti o činnostech WTO“ a dohodli se na „zlepšení transparentnosti a rozvoji komunikace s nevládními organizacemi“, přičemž pověřili sekretariát WTO navázáním přímých kontaktů s občanskou společností. Hlavními kanály pro zapojení jsou každoroční veřejné fórum, účast občanské společnosti na Konferencích ministrů, tiskové konference sekretariátu, informační schůzky pořádané sekretariátem a rovněž možnost předkládat stanoviska a pořádat tematické diskuse. Tematických diskusí a od roku 2016 také obchodních dialogů se účastní i zástupci podniků; na webových stránkách WTO je jedna stránka vyhrazena pro shromažďování informace, které přímo reagují na zájem podniků.

Možná existuje prostor pro modernizaci a další rozvíjení podmínek pro konzultace s podniky a občanskou společností s cílem znovu oživit zapojení těchto zúčastněných stran do diskuse o obchodu. Zaprvé, informační schůzky sekretariátu s nevládními organizacemi jsou v současné době vyhrazeny pro registrované nevládní organizace se sídlem v Ženevě a okolí, ale elektronické prostředky a virtuální platformy by umožňovaly rozšířit účast na akreditované nevládní organizace z celého světa, což by poskytlo možnost zapojení nevládních organizací z rozvojových zemí s omezenými prostředky. Zadruhé, mohl by být vytvořen konzultační nebo poradní výbor s vyváženým výběrem zástupců podniků a občanské společnosti, který by shromažďoval vstupy od zúčastněných stran týkající se důležitého vývoje, který ovlivňuje mnohostranný obchodní systém, a předával je do probíhajících jednání a vyjednávání. Zatřetí, zapojení podle konkrétních témat by mohlo být posíleno organizováním diskusí například o průřezových otázkách týkajících se aspektů udržitelného rozvoje nebo regionálních obchodních dohod. Začtvrté, členové by měli zkoumat, jak zvýšit transparentnost tím, že se jednání nebo jejich části prostřednictvím virtuálních prostředků otevřou veřejnosti.

6.Dosažení reformy WTO

6.1Budování aliancí pro uskutečnění reformy WTO

Uskutečňování prvků reformy WTO popsaných v této příloze bude vyžadovat zapojení a podporu značného počtu členů. Pro dosažení reformy je nutné budování aliancí, zabránění polarizaci a ochota členů zapojit se do procesu sestávajícího z postupných dílčích kroků, který nakonec povede ke kompromisu. EU jako významná hospodářská síla, která pevně věří v mnohostranný obchod založený na pravidlech, musí i nadále prokazovat vedoucí úlohu.

Jako příklad spolupráce EU s jinými stejně smýšlejícími partnery byla v rámci Ottawské skupiny vypracována iniciativa v oblasti obchodu a zdraví. Podobně EU pracuje spolu se skupinou „FAST“ (Přátelé prosazování udržitelného obchodu – Friends of Advancing Sustainable Trade) na tom, jak oživit činnost WTO v oblasti obchodu a životního prostředí 7 .

Skupiny stejně smýšlejících zemí, jako je Ottawská skupina nebo skupina FAST, jsou důležité pro získání počáteční podpory v rámci úsilí o širší zapojení členů WTO, avšak základním stavebním kamenem reformy WTO je vysoká míra sbližování postojů k programu reforem mezi Spojenými státy a EU. V průběhu celé historie byla spolupráce mezi EU a USA hlavní hybnou silou pokroku dosaženého na jednáních GATT/WTO. EU spolupracovala s USA v rámci trojstranné iniciativy spolu s Japonskem. Volba nového prezidenta USA, který se hlásí k mnohostranné spolupráci, je příležitostí k úzké transatlantické spolupráci ve všech aspektech reformy WTO, včetně reformy řešení sporů v rámci WTO. To by bylo značně usnadněno brzkým signálem ze strany nové administrativy USA o jejím záměru plně se zapojit do jednání s cílem nalézt shodu o reformách Ujednání o řešení sporů a odstranit blok, jenž brání jmenování členů Odvolacího orgánu. V rámci příprav na dvanácté zasedání Konference ministrů by EU a USA mohly zintenzivnit své zapojení do všech aspektů reformy WTO a usilovat o maximální možné sblížení svých postojů, včetně možných společných návrhů. Zintenzivnit by se měla i práce v trojstranné skupině s Japonskem s cílem předložit společný návrh, jak by bylo možné rozvíjet pravidla WTO tak, aby lépe řešila narušování hospodářské soutěže vyplývající ze státních zásahů.

EU také hodlá udělit vysokou prioritu zapojení do dialogu s africkými zeměmi o programu reforem WTO. To by mohlo zahrnovat úvahy o tom, jak do činnosti WTO lépe začlenit cíle udržitelného rozvoje, i o tom, jak zajistit, aby veškeré otevřené, vícestranné iniciativy podporovaly začleňování a zohledňovaly kapacitní omezení rozvojových zemí s malou státní správou. Diskuse by mohly zahrnovat také otázku zvláštního a rozdílného zacházení a to, jak může WTO podpořit integraci v rámci kontinentální zóny volného obchodu v Africe. V této souvislosti EU i nadále podporuje, aby Africká unie získala status pozorovatele v příslušných orgánech WTO.

EU bude i nadále pokračovat v diskusích s Čínou a Indií o různých aspektech programu reformy WTO. Hrubý domácí produkt na obyvatele od přistoupení k WTO vzrostl v Číně řádově desetinásobně a Čína se během pouhých dvou desetiletí stala největším vývozcem v rámci WTO. Mnozí členové WTO jsou toho názoru, že závazky Číny, pokud jde o přístup na její trh a jiné závazky, dostatečně neodrážejí její růst a že další liberalizace ze strany Číny by její roli v organizaci poskytla větší legitimitu. Indie má vysoce dynamickou ekonomiku a je jedním z vedoucích účastníků skupiny G20, i když celkovou úroveň jejího rozvoje a konkurenceschopnosti nelze s Čínou srovnávat. Obě země jsou nepostradatelnými partnery v diskusích o reformě WTO. Diskuse s Čínou a Indií by měly napomoci lepšímu vzájemnému pochopení našich názorů, včetně názorů na otázky, v nichž by měl být dosažen pokrok na dvanáctém zasedání Konference ministrů a po ní.

6.2 Čeho může dosáhnout dvanácté zasedání Konference ministrů – příští kroky

Program reforem WTO musí být ambiciózní, ale musí být také reálný. Různé pracovní směry reformy WTO je třeba správně rozvrhnout. Ne všechny prvky mohou být nebo by měly být zavedeny současně, ale různé složky se budou řídit různými procesy a budou předkládány v různých konfiguracích – ať již mnohostranných, nebo vícestranných – a s různými skupinami členů. Příští Konference ministrů WTO bude pro proces reforem WTO klíčová, jednak proto, že by měla přinést potenciální soubor výsledků, a jednak nastartováním nových procesů a oblastí činnosti, které mohou posloužit jako odrazový můstek pro program reforem.

Tři oblasti, kde by se měla práce před dvanáctým zasedáním Konference ministrů zintenzivnit, jsou obchod a zdraví, dotace v oblasti rybolovu a reforma systému urovnávání sporů.

Dvanácté zasedání Konference ministrů by dále mohlo dosáhnout těchto výsledků:

1.Měla by být dosažena dohoda o oživení činnosti WTO v oblasti obchodu a životního prostředí s cílem začlenit otázky udržitelnosti do činnosti WTO. V ideálním případě by to mělo být provedeno na mnohostranném základě, ačkoli některé prvky mohou realizovat pouze dílčí skupiny zainteresovaných členů WTO, jako např. liberalizaci u vybraného zboží ke zmírnění dopadů změny klimatu a služeb v oblasti životního prostředí.

2.Zúčastněné země by měly zahájit práce zaměřené na vypracování pravidel týkajících se neutrality v hospodářské soutěži, včetně modernizovaných pravidel o průmyslových subvencích.

3.Podstatný pokrok by měl být zaznamenán ve vícestranných iniciativách týkajících se elektronického obchodu a usnadňování investic. Na dvanáctém zasedání Konference ministrů by mohlo být přijato společné prohlášení o domácí regulaci v oblasti služeb.

4.Na dvanáctém zasedání Konference ministrů by mělo být zajištěno obnovení mnohostranného moratoria na cla v elektronickém obchodu a v rámci Dohody TRIPS.

5.Zlepšení běžné pracovní funkce WTO prostřednictvím dohod o horizontální transparentnosti při oznamování a v návrzích na řešení obchodních problémů.

6.V oblasti zemědělství by na dvanáctém zasedání Konference ministrů mohl být dohodnut soubor opatření ke zlepšení transparentnosti celkově a v oblasti vývozních omezení. Součástí tohoto výsledku by mohla být také iniciativa k vynětí humanitárních nákupů Světového potravinového programu z vývozních omezení. EU je otevřena diskusím, jak po dvanáctém zasedání Konference ministrů postupovat dále v hlavních aspektech jednání, zejména pokud jde o domácí podporu narušující obchod.

Kromě těchto výsledků by významným dalším prvkem na podporu budoucí činnosti byla ministerské prohlášení vyjadřující politický závazek k reformě. Toto prohlášení by se mohlo zaměřit na otázky, jako je zlepšení monitorovací a vyjednávací funkce WTO, a zabývat se institucionálními zlepšeními ve fungování organizace. Ministerské prohlášení by mohlo ustavit pracovní skupinu pro reformu WTO, která posoudí tyto otázky a povede členy k dosažení výsledků. Dvanácté zasedání Konference ministrů by tak měla stanovit program další činnosti ve střednědobých až dlouhodobých oblastech reformy, z nichž některé by měly být dokončeny před následujícím třináctým zasedáním Konference ministrů.

(1)

     Dohodou předchůdce WTO, Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT).

(2)

     Jakubik, A. a Piermartini, R. (2019). „How WTO commitments tame uncertainty“ (Jak WTO krotí nejistotu), pracovní dokument útvarů WTO ERSD-2019-06, Světová obchodní organizace (WTO).

(3)

     Skupina Světové banky a Světové obchodní organizace (2015). The Role of Trade in Ending Poverty (Úloha obchodu při vymýcení chudoby). Světová obchodní organizace: Ženeva. Viz též dokument Komise pro růst a rozvoj z roku 2018 „The Growth Report: Strategies for Sustained Growth and Inclusive Development“ (Zpráva o růstu: strategie pro udržitelný růst a rozvoj podporující začleňování).

(4)

Deklarace vedoucích představitelů na summitu G20 v Rijádu, 21.–22. listopadu 2020.

(5)

Účastníky Ottawské skupiny jsou: Austrálie, Brazílie, Kanada, Chile, Evropská unie, Japonsko, Keňa, Jižní Korea, Mexiko, Nový Zéland, Norsko, Singapur a Švýcarsko.

(6)

  https://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2020/november/tradoc_159117.pdf  

(7)

Tato iniciativa má 23 podporovatelů – Austrálie, Kanada, Čad, Chile, Kostarika, Evropská unie, Gambie, Fidži, Island, Japonsko, Korea, Lichtenštejnsko, Maledivy, Mexiko, Moldavsko, Černá Hora, Nový Zéland, Severní Makedonie, Norsko, Senegal, Švýcarsko, Tchaj-wan, Pcheng-chu, Ťin-men a Ma-cu a Spojené království.