52020XG1201(02)

EUR-Lex

Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52020XG1201(02) - EN

Help

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

Document 52020XG1201(02)

Závěry Rady o digitálním vzdělávání ve znalostních společnostech Evropy 2020/C 415/10

Úř. věst. C 415, 1.12.2020, p. 22–30 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

HTML

PDF

Official Journal

1.12.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 415/22

Závěry Rady o digitálním vzdělávání ve znalostních společnostech Evropy

(2020/C 415/10)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

S OHLEDEM NA:

politické souvislosti uvedené v příloze,

ZDŮRAZŇUJÍC, ŽE:

vysoce kvalitní a inkluzivní vzdělávání a odborná příprava jsou evropskou silnou stránkou založenou na demokratických hodnotách a myšlenkách osvícenství. Všeobecné rozšíření digitálních technologií a přístup k internetu otevírají nové možnosti i výzvy.

Digitální transformace našich znalostních společností se zrychluje a dostupnost digitálních služeb a dat se zvyšuje. To s sebou přináší i změny na trhu práce, nové profily pracovních míst a poptávku po digitálních kompetencích (1) v kontextu dovedností pro 21. století. Rostoucí vliv umělé inteligence (2) bude dlouhodobě zesilovat dopady digitální transformace našich znalostních společností a v budoucnosti může nabízet zajímavé nové příležitosti pro učení, vyučování a odbornou přípravu. Klíčový význam pro to, aby všichni jednotlivci a občané tomuto vývoji dokázali porozumět, zapojit se do něho a utvářet jej, mají vysoce kvalitní a inkluzivní vzdělávání a odborná příprava.

Pandemie COVID-19 a její přetrvávající dopad na systémy vzdělávání a odborné přípravy a na příslušné instituce v Evropě vyzdvihuje skutečnost, že je naléhavě potřeba lépe pochopit a průběžně vyhodnocovat využívání, přínosy a výzvy technologií digitálního vzdělávání (3), jakož i úroveň digitálních kompetencí, a to i v kontextu celoživotního učení.

Pandemie COVID-19 dále jasně ukázala, že k digitálnímu vzdělávání je naléhavě zapotřebí ucelený přístup. Aby bylo možné vyhovět současným nárokům, musí vysoce kvalitní a inkluzivní vzdělávání a odborná příprava zahrnovat jak digitální, tak nedigitální formy učení a vyučování, včetně přístupů, jako jsou smíšené (4) a distanční (5) učení. Tím vzniká příležitost posílit vzdělávání a odbornou přípravu zaměřené na účastníka, odpovídající konkrétním potřebám jednotlivce.

Digitální vzdělávání (6) je předpokladem, jenž usnadňuje utváření digitální transformace, účast na dalším vzdělávání a odborné přípravě a celoživotním učení a umožňuje vysoce kvalitní a inkluzivní vzdělávání a odbornou přípravu pro všechny. Proto je důležité brát v úvahu jeho společenský rozměr a chápat jej jako součást hluboké kulturní transformace. Tato kulturní transformace je základem pro to, aby všichni jednotlivci a občané mohli data, digitální technologie a infrastruktury používat sebejistě a bezpečně a řádně při tom dodržovat pravidla pro ochranu údajů a aby se mohli aktivně zapojit do politického rozhodování, společenského vývoje a na trhu práce.

Digitální vzdělávání by mělo být zaměřeno na účastníka vzdělávání a podporovat všechny jednotlivce a občany v sebejistém, svobodném a odpovědném rozvoji osobnosti a dovedností. Digitální vzdělávání by jakožto nedílná součást vysoce kvalitního a inkluzivního vzdělávání a odborné přípravy mělo odpovídat zásadám integrity a důvěry v kvalitu. Mělo by rovněž přispívat k lepší přístupnosti obsahu vzdělávání a pedagogických postupů, větší míře sociálního začlenění a hlubšímu osvojení kompetencí, a podporovat tak úspěch ve vzdělávání pro všechny. Digitální vzdělávání by mělo zohledňovat vznikající technologie, jako je umělá inteligence, a jejich bezpečné, pedagogicky spolehlivé a etické uplatňování.

Digitální vzdělávání by dále mělo brát v úvahu duševní pohodu účastníků vzdělávání, učitelů, školitelů a vychovatelů, jakož i rodičů a pečovatelů, například pokud jde o bezpečná prostředí vzdělávání. Mělo by také přispívat k usnadnění přístupu všech občanů k informacím a k podpoře aktivní kulturní, hospodářské a společenské účasti na znalostních společnostech Evropy.

Digitální vzdělávání by mělo přispívat k rozvoji povědomí o občanství, včetně občanství digitálního (7), a to prostřednictvím podpory občanských kompetencí. Mezi ně patří i kritický přístup k informacím, jenž občanům umožňuje zorientovat se v digitálním světě a pochopit základní hodnoty demokracie a svobody projevu.

10.

Každý Evropan by měl mít možnost aktivně se zapojit do digitální transformace společnosti a využívat vhodná, přístupná a bezpečná učební prostředí. Lidské právo na kvalitní a inkluzivní vzdělávání, odbornou přípravu a celoživotní učení, zakotvené v evropském pilíři sociálních práv a chráněné Listinou základních práv Evropské unie, musí být zaručeno za všech okolností.

11.

Aby bylo možné překlenout digitální propast mezi ženami a muži v oborech souvisejících s informačními a komunikačními technologiemi a v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky, je ve všech typech a na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy zásadní přístup zohledňující genderovou rovnost.

12.

V tomto kontextu má klíčový význam přístup k možnostem digitálně podporovaného vysoce kvalitního a inkluzivního vzdělávání a odborné přípravy. Bez ohledu na zásadní úlohu a výhody prezenčních forem učení a vyučování je přístup k vysoce kvalitnímu a inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě s pomocí a prostřednictvím technologií digitálního vzdělávání podmínkou pro budoucí životaschopnost znalostních společností Evropy, jakož i pro evropský systém inovací, jež umožňuje ekologickou a digitální transformaci, zajišťuje udržitelný růst, pracovní místa a příležitosti a podporuje osobní rozvoj.

13.

Silná Evropa je založena na kultuře společných hodnot, sdílení, obnovy a otevřenosti vůči novým formám interakce, jakož i účasti a spolupráce mezi občany, institucemi zajišťujícími vzdělávání a odbornou přípravu, soukromým sektorem a různými vnitrostátními vzdělávacími systémy. Online komunity (8), které sdílejí postupy (na místní, regionální, vnitrostátní a unijní úrovni), jsou viditelnější a v budoucnosti porostou.

VĚDOMA SI TOHO, ŽE:

14.

v souladu se zásadou subsidiarity jsou obsah vyučování a organizace vzdělávacích systémů v pravomoci členských států.

15.

Digitální vzdělávání se v různých typech a na různých úrovních vzdělávání a odborné přípravy v členských státech a v rámci Unie uplatňuje v odlišné míře. Zkušenosti s technologiemi digitálního vzdělávání jsou v jednotlivých částech Unie odlišné a do značné míry závisí na rámcích politik a správy, infrastruktuře a technických zařízeních, jakož i na finančních a lidských zdrojích. Ty zahrnují zejména dobře připravené učitele, školitele, vychovatele a další pedagogické a administrativní pracovníky, včetně vedoucích pracovníků institucí v oblasti vzdělávání a odborné přípravy.

16.

Pandemie COVID-19 vyvolala rychlou reakci na tuto mimořádnou situaci. Členské státy uzavřely většinu svých zařízení poskytujících vzdělávání a odbornou přípravu a požadovaly, aby instituce zajistily kontinuitu výuky, odborné přípravy, učení a hodnocení, zpravidla prostřednictvím vzdáleného přístupu.

17.

Opatření, která členské státy a jejich instituce zajišťující vzdělávání a odbornou přípravu v závislosti na vnitrostátní situaci přijaly, zdůraznila důležitost porozumění digitálnímu vzdělávání, pomohla posílit digitální kapacity systémů vzdělávání a odborné přípravy a poskytla učitelům, školitelům, vychovatelům a dalším pedagogickým pracovníkům příležitosti k profesnímu rozvoji.

18.

Přes značné úsilí všech členských států však krizové reakce zaměřené na usnadnění přístupu na dálku odhalily v systémech vzdělávání a odborné přípravy v celé Unii společné výzvy a slabé stránky.

a)	Během pandemie COVID-19 vycházelo často najevo – v jednotlivých členských státech v různé míře –, že řada účastníků vzdělávání nemůže plně požívat svého práva na vzdělání a odbornou přípravu, a to z důvodu nedostatečného řádného fyzického a technologického přístupu (9).

Bezprecedentní výzva spojená s pandemií COVID-19 odhalila, že aby byl zajištěn rovný přístup ke vzdělávání a odborné přípravě pro všechny jednotlivce a občany, zejména v situacích, kdy jsou vzdělávání a odborná příprava zajišťovány dálkově, je naléhavě potřeba všem lépe poskytovat digitální kompetence. Mimořádným výzvám čelili účastníci vzdělávání se speciálními potřebami.

c)	Přestože se během pandemie COVID-19 přechod k digitálnímu vzdělávání zrychlil, vývoj a využívání nových forem šíření znalostí, nejsou-li prováděny uvědoměle a záměrně, mohou replikovat spíše tradiční formy vyučování a učení.

Pandemie COVID-19 představuje výzvu pro kontinuitu nadnárodních aktivit v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. To se týká přeshraničního vzdělávání a odborné přípravy, jakož i mobility v rámci programu Erasmus+, zejména mobility studentů a pracovníků v oblasti vysokoškolského vzdělávání a odborného vzdělávání a přípravy.

Uzavření institucí zajišťujících vzdělávání a odbornou přípravu vyvolané pandemií COVID-19 změnilo roli učitelů, školitelů, vychovatelů a dalších pedagogických pracovníků, kteří museli nalézt nové způsoby, jak udržovat kontakt s účastníky vzdělávání a podporovat je v tom, aby pracovali samostatně, ať už v kooperativním vzdělávacím prostředí či jinak. Poukázalo rovněž na potřebu spolupráce, budování kapacit, specifické odborné přípravy v oblasti digitální výuky, jakož i podpůrných opatření mezi učiteli, školiteli a sítěmi pro vzdělávání učitelů, jakož i mezi institucemi poskytujícími vzdělávání a odbornou přípravu.

UZNÁVAJÍC, ŽE:

19.

digitální propast v rámci členských států a v celé Unii zůstává i nadále výzvou, neboť může posilovat další již existující strukturální nerovnosti, včetně nerovností socioekonomických a genderových.

20.

V souvislosti s technologiemi pro digitální vzdělávání musí být bez ohledu na naléhavost situace zajištěna ochrana údajů a digitální suverenita členských států a jejich občanů. Dále musí být v kontextu zintenzivnění tvorby a šíření digitálního obsahu vzdělávání dodržovány právní a etické zásady, na nichž je založeno duševní vlastnictví.

21.

Nové formy předávání znalostí a učebních prostředí, rovněž ve formě společné tvorby, podporují širší propojení mezi formálním vzděláváním a odbornou přípravou a neformálním a informálním učením. Výměna osvědčených postupů na místní, regionální, vnitrostátní a unijní úrovni nabízí příležitosti k urychlení integrace technologií digitálního vzdělávání do všech forem učení a k podpoře vysoké kvality a inkluzivnosti ve vyučování a učení.

22.

Technologie digitálního vzdělávání otevírají nové možnosti učení a vyučování a jsou důležitým faktorem při zajišťování vysoce kvalitního a inkluzivního vzdělávání a odborné přípravy. Mohou být doplňkem přímé interakce v rámci prezenční formy výuky a odborné přípravy, jakož i jiných než digitálních osvědčených postupů a způsobů vyučování a učení, jež mají i nadále svůj význam a nemohou být plně nahrazeny virtuálními formáty.

23.

Aby technologie mohly podporovat kvalitu a inkluzivnost ve vzdělávání, musí jít ruku v ruce s bezpečným vzdělávacím prostředím a pedagogickými přístupy. Zásadní úlohu při vývoji inovativních a přístupných technologií digitálního vzdělávání hrají společnosti působící v oblasti vzdělávacích technologií, a to i začínající a malé a střední podniky, jež tak podporují jak digitální vzdělávání, tak digitální transformaci evropských ekonomik. Klíčovým faktorem pro to, aby tyto podniky prosperovaly, jsou podmínky příznivé pro inovace a vhodné možnosti financování.

24.

Digitální vzdělávání musí klást důraz na význam pedagogických koncepcí a učebních a vyučovacích nástrojů a metod. Výzkum v oblasti vzdělávání může přispět k vývoji inovativních koncepcí ve vzdělávání a odborné přípravě a může umožnit širší porozumění dopadu digitální transformace na učení a vyučování, jakož i na systémy vzdělávání a odborné přípravy.

25.

Zajišťování digitálních kompetencí ve všech typech a na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy by mělo jít vždy ruku v ruce s vhodnou kombinací souvisejících klíčových kompetencí, včetně životních dovedností, a mělo by být podporováno nejmodernější dostupnou infrastrukturou, vybavením a technologiemi. Zejména v programech odborného vzdělávání a přípravy, včetně programů v oblasti prohlubování dovedností a změny kvalifikace, je nezbytná vhodná kombinace digitálních, profesních a technických dovedností a kompetencí, jež mohou přispívat k zaměstnatelnosti.

26.

Na vysoce kvalitních a inkluzivních systémech vzdělávání a odborné přípravy závisí udržitelný evropský systém inovací konkurenceschopný v mezinárodním měřítku. Ten se opírá rovněž o systém špičkového výzkumu, který je v ideálním případě úzce spjat se vzděláváním a odbornou přípravou. Rychlý přesun výsledků výzkumu a inovací, například výzkumu v oblasti vzdělávání, jakož i společná tvorba a testování inovativních řešení pro digitální vzdělávání proto budou přínosem v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, například v oblastech, jako je tvorba politik či uplatňování pedagogických zásad.

KONSTATUJÍC, ŽE:

27.

Evropská komise zveřejnila aktualizovaný akční plán digitálního vzdělávání (2021–2027) s podtitulem „Nová podoba vzdělávání a odborné přípravy pro digitální věk“ (10), na nějž by v případech, kdy je to vhodné a relevantní, měl navazovat proces společné tvorby s členskými státy.

28.

Jeho hlavní cíle, jimiž je podpora rozvoje vysoce výkonného ekosystému digitálního vzdělávání a rozvoj digitálních dovedností a kompetencí pro potřeby digitální transformace, mohou přispět ke strategičtějšímu přístupu k digitálnímu vzdělávání na úrovni Unie.

29.

Vysoce výkonný ekosystém digitálního vzdělávání (11)by měl umožnit vysoce kvalitní a inkluzivní vzdělávání a odbornou přípravu prostřednictvím vhodné infrastruktury, konektivity, plánování digitálních kapacit a organizačních schopností, jež mohou napomoci flexibilnějšímu přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě pro každého jednotlivce na jakémkoli místě. Takový ekosystém je základem pro úspěšnou realizaci digitálního vzdělávání a předpokladem pro strukturální transformaci systémů vzdělávání a odborné přípravy.

30.

Pro smysluplné využívání digitálních technologií ve vzdělávání potřebují učitelé, školitelé, vychovatelé a další pedagogičtí pracovníci i účastníci vzdělávání všech věkových skupin a ve všech typech a na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy digitální kompetence a vhodné pedagogické přístupy. Při zajišťování digitálních kompetencí by se měl zohledňovat věk a genderová rovnost a zahrnuty by měly být také sdělovací prostředky, digitální a datová gramotnost, kritické myšlení a boj proti zavádějícím informacím a dezinformacím a nenávistným a škodlivým verbálním projevům, kyberšikaně a závislostem a pozornost by se měla věnovat otázkám bezpečnosti, jako je ochrana soukromí, ochrana údajů a práva duševního vlastnictví.

31.

Neformální a informální učení by mělo být podporováno jako důležitý nástroj pro zajištění nezbytné úrovně digitálních kompetencí pro osoby všech věkových kategorií, které se nacházejí mimo systém formálního vzdělávání, s cílem podpořit jejich profesní a osobní rozvoj, a to i s ohledem na faktory, jako jsou sociální vztahy a fyzické a duševní zdraví, jakož i schopnost snadno se pohybovat v digitálním prostředí. V tomto ohledu je důležité digitální prostředí a kultura smysluplného a etického využívání digitálních nástrojů. Příležitosti k digitálnímu neformálnímu a informálnímu učení jsou obzvláště důležité pro mladé lidi, ale také pro starší osoby, na které následky pandemie COVID-19 dopadají v největší míře,

VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY, ABY V SOULADU S VNITROSTÁTNÍ SITUACÍ:

32.

prosazovaly zavádění technologií digitálního vzdělávání a osvojování digitálních kompetencí s cílem zlepšit vyučování, odbornou přípravu a učení ve všech typech a na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy i z hlediska celoživotního učení;

33.

podporovaly hodnocení, zajišťování kvality a validaci výsledků učení, jichž bylo dosaženo inovativními způsoby učení zahrnujícími digitální složky;

34.

zvážily pedagogické modely a vzdělávání a odbornou přípravu učitelů, školitelů, vychovatelů a jiných pedagogických pracovníků v zájmu lepšího využívání nejrůznějších příležitostí, jež technologie digitálního vzdělávání nabízejí;

35.

umožnily, aby se učitelé, školitelé, vychovatelé a jiní pedagogičtí pracovníci, jako jsou školitelé vzdělávající učitele, zapojili do počátečního a dalšího profesního rozvoje a k této účasti je motivovaly, aby mohli rozvíjet a zlepšovat své vlastní digitální dovednosti a kompetence i základní znalosti v oblasti informačních a komunikačních technologií na úroveň, jež jim umožní sebejistě pracovat s technologiemi digitálního vzdělávání a poskytovat vysoce kvalitní vzdělávání a odbornou přípravu. Díky tomu by měli být schopni se zapojit do tvorby inovativních metod výuky a odborné přípravy zaměřených na účastníka vzdělávání a aplikované didaktiky, jež podporují kritické a tvůrčí myšlení, a vytvářet bezpečné, vysoce kvalitní a inkluzivní prostředí a obsahy vzdělávání. Klíčovým faktorem při zavádění vysoce kvalitního a inkluzivního digitálního vzdělávání pro všechny jsou dobře připravení učitelé, schopní používat digitální technologie smysluplným pedagogickým způsobem, který odpovídá věku a zohledňuje genderovou rovnost;

36.

podporovaly začleňování všech účastníků vzdělávání, zmírňování sociálních nerovností a digitální propasti, jakož i zajištění rovného přístupu k vhodným možnostem a prostředím digitálního vzdělávání pro všechny;

37.

zvážily investice do digitálního vzdělávání využitím možností nové facility na podporu oživení a odolnosti, zejména stěžejních iniciativ „propojení“ a „změna kvalifikace a prohlubování dovedností“, s cílem přispět k oživení modernizací a posílením vysoce kvalitního a inkluzivního vzdělávání a odborné přípravy; a rovněž zvážily využití dalších možností financování z prostředků Unie, jako jsou programy Erasmus+, Horizont Evropa, Digitální Evropa, Nástroj pro propojení Evropy II, Program InvestEU, Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond plus.

VYZÝVÁ KOMISI, ABY V SOULADU SE SMLOUVAMI A S NÁLEŽITÝM ZOHLEDNĚNÍM SUBSIDIARITY A VNITROSTÁTNÍ SITUACE:

38.

zajistila koordinovaný přístup k digitálnímu vzdělávání v rámci Komise a společně s členskými státy a příslušnými zúčastněnými stranami zahájila proces strategické reflexe zaměřený na faktory, které umožňují úspěšné digitální vzdělávání, včetně konektivity a digitální pedagogiky, infrastruktury, digitálního vybavení, digitálních dovedností učitelů a studentů, interoperability a norem pro údaje a s přihlédnutím k technologické suverenitě, soukromí, ochraně údajů a etice a se zaměřením na vysoce kvalitní a inkluzivní vzdělávání a odbornou přípravu; dále v rámci tohoto procesu v úzké spolupráci s členskými státy a na základě faktů navázala na závěry Rady o boji proti krizi COVID-19 v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s cílem dospět na úrovni Unie ke společnému pojetí přístupů zaměřených na účinné, inkluzivní a angažované procesy učení na dálku;

39.

v kontextu Evropského prostoru vzdělávání a v součinnosti a vzájemném doplňování se s dalšími příslušnými politikami hledala způsoby, jak podpořit integrovanější přístup k tvorbě politiky digitálního vzdělávání prostřednictvím případného zřízení Evropského centra digitálního vzdělávání, vycházejícího ze stávajících sítí a jiných relevantních opatření, aby bylo možné lépe reagovat na rychlost digitální transformace;

40.

podporovala rozvoj digitálního vzdělávání v Evropě a zdůrazňovala jeho úlohu prostřednictvím Evropské agendy dovedností, Evropského prostoru vzdělávání a nového strategického rámce evropské spolupráce, který nahradí rámec ET 2020;

41.

poskytovala informace o vývoji metod digitálního vzdělávání a sdílela osvědčené postupy, zejména prostřednictvím vzájemného učení mezi členskými státy, jakož i informace o mezinárodní spolupráci a referenčním srovnávání, například s Radou Evropy, UNESCO a OECD;

42.

podporovala členské státy v rámci probíhající digitální transformace v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, zejména prostřednictvím meziodvětvové spolupráce mezi různými vnitrostátními iniciativami a strategiemi v oblasti digitálního vzdělávání, a propojovala orgány, odborníky, výzkumné pracovníky v oblasti vzdělávání, poskytovatele vzdělávání a odborné přípravy, občanskou společnost (organizace učitelů a sdružení účastníků vzdělávání a rodičů) a soukromý sektor;

43.

úzce spolupracovala s členskými státy a příslušnými zúčastněnými stranami s cílem co nejlépe využívat stávající vnitrostátní a evropské ekosystémy digitálního vzdělávání a brala přitom v úvahu, že vysoce výkonný ekosystém digitálního vzdělávání vyžaduje vzdělávací obsah, platformy, služby a nástroje, které musejí být zaměřené na účastníka vzdělávání, důvěryhodné, bezpečné, pedagogicky spolehlivé, přístupné, vysoce kvalitní, v případě potřeby vícejazyčné a rovněž vyvinuté otevřeným způsobem. To zahrnuje řešení etických aspektů včetně umělé inteligence a podporu ochrany osobních údajů účastníků vzdělávání a uživatelů a zaručení zabezpečené mezinárodní komunikace prostřednictvím interoperability v souladu s evropskými předpisy o ochraně údajů.

VYZÝVÁ KOMISI A ČLENSKÉ STÁTY, ABY V SOULADU SE SVÝMI PRAVOMOCEMI A S NÁLEŽITÝM ZOHLEDNĚNÍM SUBSIDIARITY:

44.

na podporu plánů digitální transformace institucí zajišťujících vzdělávání a odbornou přípravu efektivně využívaly digitálního rozměru programu Erasmus+ a ve vhodných případech i součinnosti s dalšími relevantními programy Unie; prostřednictvím projektů programu Erasmus+ dále podporovaly profesní rozvoj učitelů, jakož i rozvoj digitálních dovedností, kompetencí a kapacit, účinné uplatňování metod a nástrojů digitálního vzdělávání a odborné přípravy, jakož i vývoj otevřených vzdělávacích zdrojů ve všech oblastech vzdělávání a odborné přípravy a s ohledem na celoživotní učení; zkoumaly možný přínos programu Erasmus+ pro lepší dostupnost digitálního vzdělávacího obsahu a pro větší míru sociálního začlenění a s cílem podpořit úspěšnost vzdělávání všech účastníků;

45.

zkoumaly možnosti posílení součinnosti mezi různými evropskými, vnitrostátními a regionálními programy, iniciativami a projekty na podporu sociálního začleňování; navrhly digitální dovednosti a kompetence pro účastníky vzdělávání a učitele, školitele a vychovatele, zejména pro osoby ohrožené chudobou nebo sociálním vyloučením, včetně nejchudších osob; posílily vývoj inovativních metod a nástrojů učení a vyučování a zajistily, aby všichni účastníci vzdělávání měli možnost využívat výhod vysoce kvalitního a inkluzivního vzdělávání a odborné přípravy;

46.

nadále podporovaly iniciativu „Evropské univerzity“ prostřednictvím programů Erasmus+ a Horizont Evropa, jakož i centra excelence odborného vzdělávání a využívaly jejich potenciálu pro rozvoj digitálního vzdělávání; podporovaly šíření, využívání a škálovatelnost výsledků relevantních projektů programu Erasmus+, a zajistily tak informace pro tvůrce politik a odborníky v oblasti vzdělávání;

47.

zkoumaly možnosti využití digitálních technologií s cílem nabídnout širší škálu příležitostí pro smíšenou a virtuální mobilitu, jakož i další flexibilní možnosti učení v rámci vzdělávání a odborné přípravy; podporovaly sdílení osvědčených postupů s cílem zlepšit učení a vyučování, prosazovaly podpůrné služby a digitální administrativní postupy, například postupy, které byly vyvinuty v rámci iniciativy Evropské studentské karty či Europassu;

48.

dále posilovaly a maximalizovaly součinnost mezi nástroji sebehodnocení (např. SELFIE, HEInnovate), rámci (evropský rámec digitálních kompetencí), participativními akcemi a propagačními činnostmi (např. programovací maraton digitálního vzdělávání, Evropský týden programování) a stávajícími platformami (např. e-Twinning, School Education Gateway a EPALE); pokračovaly ve spolupráci prostřednictvím sítí, jako je Koalice pro digitální dovednosti a pracovní místa, a nadále podporovaly síť pro otázky duševního vlastnictví ve vzdělávání, kterou spravuje Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví;

49.

využívaly výzkumu, včetně výsledků evropských projektů financovaných v rámci programů Erasmus+ a Horizont Evropa a programu Digitální Evropa, s cílem posílit součinnost mezi Evropským prostorem vzdělávání a Evropským výzkumným prostorem při plnění cílů v oblasti digitálního vzdělávání a podpořit a využívat výzkum při dalším rozvoji inovativních pedagogických řešení a shromažďování podkladů pro tvorbu, provádění a hodnocení politik;

50.

využívaly výsledků relevantních publikací a studií členských států a mezinárodních organizací, zejména OECD, UNESCO a Rady Evropy, zaměřených na digitální vzdělávání.

(1) Jak je uvedeno v příloze doporučení Rady o klíčových kompetencích pro celoživotní učení (2018/C 189/01), digitální kompetencí se rozumí sebejisté, kritické a odpovědné používání digitálních technologií a interakce s nimi při výuce, v práci a při účasti na dění ve společnosti. Zahrnuje informační a datovou gramotnost, komunikaci a spolupráci, mediální gramotnost, tvorbu digitálního obsahu (včetně programování), bezpečnost (včetně schopnosti snadno se pohybovat v digitálním prostředí a kompetencí souvisejících s kybernetickou bezpečností), otázky související s duševním vlastnictvím, řešení problémů a kritické myšlení.

(2) Umělou inteligencí se rozumí systémy IT, které vykazují inteligentní chování tak, že analyzují své prostředí a – s určitým stupněm autonomie – provádějí opatření k dosažení konkrétních cílů.

(3) Pro účely těchto závěrů jsou technologie digitálního vzdělávání vymezeny jako technologie, které umožňují poskytovat podporu, učit se a zlepšovat výsledky účastníků vzdělávání prostřednictvím vytváření, využívání a správy vhodných technologických procesů a zdrojů.

(4) V tomto kontextu se smíšeným učením rozumí pedagogický přístup spočívající v kombinaci prezenční a on-line výuky, s určitým stupněm autonomie účastníka vzdělávání, pokud jde o čas, místo, způsob a tempo.

(5) Pro účely těchto závěrů popisuje pojem distanční učení způsob učení, který umožňuje organizovat a uskutečňovat výukové a učební činnosti na dálku (např. s využitím rádia, televize, internetu či elektronických zdrojů).

(6) Digitální vzdělávání zahrnuje dvě různé, avšak vzájemně se doplňující perspektivy: pedagogické využívání digitálních technologií na podporu a posílení vyučování, učení a hodnocení na jedné straně a rozvoj digitálních kompetencí ze strany účastníků vzdělávání a pracovníků v oblasti vzdělávání a odborné přípravy na straně druhé.

(7) Digitálním občanstvím se rozumí soubor hodnot, dovedností, postojů, znalostí a kritického povědomí, potřebných pro občany v digitální éře. Digitální občan ví, jak používat technologie, a je schopen využívat je kvalifikovaně a pozitivním způsobem.

(8) Učitelé, školitelé, vychovatelé a jiní pedagogičtí pracovníci jsou často zapojeni do různých elektronických portálů a online komunit, jako jsou evropské elektronické platformy, například EPALE, School Education Gateway, e-Twinning a podobně. Mohou být zapojeni také do širších mezinárodních elektronických komunit, mimo jiné prostřednictvím mezinárodních organizací a nadnárodních společností.

(9) EURYDICE (2020). Impact of Covid-19: closure of education systems in Europe (Dopad pandemie Covid-19: uzavření vzdělávacích systémů v Evropě).

(10) COM(2020) 624 final.

(11) Pro účely těchto závěrů lze ekosystémy digitálního vzdělávání rozumět nezbytné prostředí a podmínky zajišťující vysoce kvalitní a inkluzivní digitální vzdělávání. Především jde o vysoce kvalitní obsah, uživatelsky vstřícné nástroje, služby s přidanou hodnotou a zabezpečené platformy.

PŘÍLOHA

Politická východiska

Doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení.

Závěry Rady o investicích do vzdělávání a odborné přípravy – reakce na sdělení „Přehodnocení vzdělávání: investice do dovedností v zájmu dosažení lepších socioekonomických výsledků“ a na „Roční analýzu růstu pro rok 2013“ (1).

Závěry Rady o úloze předškolního a základního vzdělávání při podpoře kreativity, inovativnosti a digitálních kompetencí (2).

Závěry Rady o digitální práci s mládeží (3).

Společná zpráva Rady a Komise pro rok 2015 o provádění strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020) – Nové priority evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (4).

Závěry Rady o rozvoji mediální gramotnosti a kritického myšlení prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy (5).

Usnesení Rady o nové agendě dovedností pro konkurenceschopnou Evropu podporující začlenění (6).

Závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o začlenění v rámci rozmanitosti v zájmu dosažení vysoce kvalitního vzdělávání pro všechny (7).

Doporučení Rady ze dne 22. května 2017 o evropském rámci kvalifikací pro celoživotní učení, kterým se zrušuje doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení (8).

10.

Závěry Rady o posílených opatřeních s cílem snížit horizontální genderovou segregaci v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti (7. prosince 2017).

11.

Závěry Rady o rozvoji škol a vynikající výuce (9).

12.

Závěry Rady o obnoveném programu EU v oblasti vysokoškolského vzdělávání (10).

13.

Doporučení Rady ze dne 22. května 2018 o klíčových kompetencích pro celoživotní učení (11).

14.

Doporučení Rady ze dne 22. května 2019 o komplexním přístupu k výuce a studiu jazyků (12).

15.

Doporučení Rady ze dne 19. prosince 2016 o cestách prohlubování dovedností: nové příležitosti pro dospělé (13) a závěry Rady ze dne 22. května 2019 o provádění tohoto doporučení (14).

16.

Závěry Rady o směřování k vizi evropského prostoru vzdělávání (15).

17.

Závěry Rady ze dne 9. dubna 2019„Směřování ke stále udržitelnější Unii do roku 2030“ (16).

18.

Závěry Rady ze dne 7. června 2019 o budoucnosti vysoce digitalizované Evropy po roce 2020: „Posílení digitální a hospodářské konkurenceschopnosti v Unii a digitální soudržnosti“ (17).

19.

Usnesení Rady o dalším rozvoji Evropského prostoru vzdělávání za účelem podpory systémů vzdělávání a odborné přípravy zaměřených na budoucnost (18).

20.

Závěry Rady o klíčové úloze politik celoživotního učení z hlediska schopnosti společnosti vyrovnat se s technologickou a ekologickou transformací ve prospěch inkluzivního a udržitelného růstu (19).

21.

Usnesení Rady o vzdělávání a odborné přípravě v rámci evropského semestru: zajištění informovaných diskusí o reformách a investicích (20).

22.

Závěry Rady o evropských učitelích a školitelích pro budoucnost (21).

23.

Závěry Rady o boji proti krizi COVID-19 v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (22).

24.

Závěry Evropské rady ze zasedání ve dnech 1. a 2. října 2020 (23).

25.

Závěry Rady o utváření digitální budoucnosti Evropy (24).

26.

Změna kvalifikace a prohlubování dovedností jako základ pro zvýšení udržitelnosti a zaměstnatelnosti v kontextu podpory hospodářského oživení a sociální soudržnosti – závěry Rady (8. června 2020).

(1) Úř. věst. C 64, 5.3.2013, s. 5.

(2) Úř. věst. C 172, 27.5.2015, s. 17.

(3) Úř. věst. C 414, 10.12.2019, s. 2.

(4) Úř. věst. C 417, 15.12.2015, s. 25.

(5) Úř. věst. C 212, 14.6.2016, s. 5.

(6) Úř. věst. C 467, 15.12.2016, s. 1.

(7) Úř. věst. C 62, 25.2.2017, s. 3.

(8) Úř. věst. C 189, 15.6.2017, s. 15.

(9) Úř. věst. C 421, 8.12.2017, s. 2.

(10) Úř. věst. C 429, 14.12.2017, s. 3.

(11) Úř. věst. C 189, 4.6.2018, s. 1.

(12) Úř. věst. C 189, 5.6.2019, s. 15.