EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 28.5.2020

COM(2020) 441 final

2020/0111(NLE)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se zřizuje nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po pandemii COVID-19

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Pandemie COVID-19 představuje rozsáhlou a závažnou krizi v oblasti veřejného zdraví. Vážně se dotýká občanů, společností i hospodářství po celém světě. Rozsah krize v oblasti veřejného zdraví a politická reakce k jejímu zvládnutí nemají obdoby. V důsledku toho je hloubka jejího socioekonomického dopadu mimořádně nejistá. Již v této fázi je jisté, že představuje nebývalé a naléhavé výzvy pro finanční a hospodářské systémy členských států. Podle jarních hospodářských prognóz 1 Komise se letos v EU předpovídá přibližně 7,5% pokles HDP, což je o hodně více než v průběhu globální finanční krize v roce 2009, a na rok 2021 pouze 6% oživení, přičemž míra nezaměstnanosti v EU se má v roce 2020 zvýšit na 9 % a nést s sebou riziko zvýšení chudoby a nerovnosti.

V reakci na to členské státy přijaly výjimečná diskreční hospodářská a finanční opatření. Společně s účinkem tzv. „automatických stabilizátorů“, tj. plateb navrhovaných v rámci systémů pojištění pro případ nezaměstnanosti a sociálního zabezpečení v kombinaci se ztrátou daňových příjmů, mají uvedená opatření značný vliv na jejich veřejné finance, přičemž souhrnný schodek veřejných financí se letos zvýšil na 8,5 % HDP z 0,6 HDP v roce 2019, a to v eurozóně i v EU.

Dopad na ekonomiku EU je symetrický v tom ohledu, že pandemie zasáhla všechny členské státy, avšak dopad pandemie se mezi jednotlivými členskými státy značně liší, stejně jako jejich schopnost ustát ekonomický a fiskální otřes a reagovat na něj, a to v závislosti na konkrétních ekonomických strukturách a výchozích podmínkách členských států. V důsledku toho existuje riziko, že krize prohloubí nerovnosti v rámci Unie a ohrozí kolektivní hospodářskou a sociální odolnost.

Unie jednala rychle s cílem poskytnout koordinovanou a silnou kolektivní reakci na sociální a hospodářské dopady krize v mezích současného víceletého finančního rámce, jehož platnost končí v roce 2020. Tato reakce doplňuje diskreční hospodářská a finanční opatření přijatá členskými státy.

Krize by mohla vést k trvalému narušení hospodářské struktury Unie, nebude-li dosaženo přiměřené krátkodobé a střednědobé politické reakce na úrovni Unie.

Komplexní plán na evropské oživení bude vyžadovat obrovské veřejné i soukromé investice na evropské úrovni, aby se Unie pevně vydala cestou k udržitelnému a odolnému oživení, vytváření vysoce kvalitních pracovních míst a nápravě bezprostředních škod vzniklých v důsledku pandemie COVID-19 a zároveň podporovala ekologické a digitální priority. S cílem poskytnout financování pro předkládaný akt navrhuje Komise změnu [RVZ], jež by povolila Unii dočasně a mimořádně si půjčit částku 750 miliard EUR v cenách roku 2018, aby zvýšila strop vlastních zdrojů pro přizpůsobení se závazkům a podmíněným závazkům za půjčky pro členské státy. Navrhovaný akt stanovuje přidělování finančních prostředků na různé programy Unie v souladu se strategií uvedenou v plánu Evropské unie na podporu oživení.

Částka 500 miliard EUR v cenách roku 2018 bude vynaložena na nevratnou podporu, vratnou podporu s využitím finančních nástrojů nebo na tvorbu rezerv na rozpočtové záruky a související výdaje.

250 miliard EUR v cenách roku 2018 bude použito na poskytnutí půjček členským státům. Unie ponese podmíněný závazek v podobě záruky za tyto půjčky do jejich splacení.

Článek 3 stanoví maximální částku, jíž lze nástroj financovat. V článku 3 jsou rovněž jasně stanovena možná použití fondů, tj. jsou v něm popsány přijímající programy a povaha podpory (granty, půjčky a záruky). V článcích 2 a 4 toto nařízení rovněž striktně omezuje rozsah a dobu použití fondů. To vylučuje, aby mohl být nástroj Evropské unie na podporu oživení použit za jiným účelem, než je řešení přímých hospodářských a sociálních důsledků této krize.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Nástroj Evropské unie na podporu oživení poskytuje financování opatření a činností, jež mají být provedeny podle plánu Evropské unie na podporu oživení. Prostředky vybrané vydáváním budou použity na programy Unie v rámci příštího víceletého finančního rámce v těchto oblastech:

·Poskytování podpory v podobě grantů a půjček za účelem provádění plánů členských států týkajících se oživení a odolnosti v rámci facility na podporu oživení a odolnosti,

·Poskytování nové investiční podpory v rámci stávajících i navrhovaných rozpočtových záruk (EFSI/InvestEU) mimo jiné pro 1) krizí postižené, avšak životaschopné společnosti, aby překonaly krizi, a zejména aby urychlily ekologickou a digitální transformaci; 2) cílenou podporu pro projekty evropského strategického zájmu, aby dodavatelské řetězce na vnitřním trhu vytvořily strategickou autonomii EU v klíčových odvětvích a kapacity,

·Posílení podpory pro regiony a odvětví zasažené krizí, a to prostřednictvím posílených opatření politiky soudržnosti,

·Podpora výzkumu a inovací v reakci na pandemii COVID-19,

·Zvýšení úrovně připravenosti na krize a zlepšení strategické odolnosti systémů zdravotní péče Unie,

·Zmírnění dopadu pandemie COVID-19 na spravedlivý přechod k zelené ekonomice na územích,

·Podpora opatření k řešení dopadu pandemie COVID-19 na rozvoj venkova,

·Podpora partnerských zemí, zejména ze západního Balkánu, sousedství a Afriky, v jejich úsilí v boji s dopady pandemie a v zotavování se z nich, jakož i v posilování jejich odolnosti.

Činnosti a opatření budou prováděny v souladu s podmínkami stanovenými v základních aktech, jimiž se zavádí nástroje politiky. Proto Komise souběžně představuje nezbytné legislativní návrhy, jež zajistí, aby tyto nástroje politiky mohly obdržet vnější účelově vázané příjmy plynoucí z provádění tohoto nařízení.    

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Článek 122 Smlouvy o fungování Evropské unie uvádí možnost rozhodnout v duchu solidarity mezi členskými státy o opatřeních přiměřených hospodářské situaci. Tato situace je bezprecedentní. Vyznačuje se závažnými obtížemi způsobenými mimořádnými událostmi, které nemohou členské státy ovlivnit. Proto je vhodné přijmout na základě článku 122 SFEU mimořádná dočasná opatření na podporu oživení a odolnosti v celé Unii.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Cílů tohoto nástroje nemůže být uspokojivě dosaženo jednotlivými členskými státy z důvodu rozsahu opatření, jež je třeba přijmout. Nástroj Evropské unie na podporu oživení umožňuje Unii doplnit hospodářská a finanční opatření členských států, zejména v podobě automatických stabilizátorů a diskrečních hospodářských a finančních opatření, rychlým a cíleným výrazným zvýšením diskrečních výdajů.

Tato doplňková mobilizace finančních prostředků zajišťuje, aby vnitřní trh nebyl podrýván rozdíly ve schopnostech členských států mobilizovat finanční prostředky, a v duchu solidarity poskytuje finanční prostředky i v těch členských státech, v nichž je fiskální prostor pro diskreční výdaje omezený. Kromě toho zajišťuje, aby výdaje byly vynakládány na základě ucelené hospodářské strategie koordinované mezi členskými státy.

Pouze takové opatření motivované duchem solidarity mezi členskými státy v době krize může zajistit mobilizaci výnosů u dostatečných zdrojů, aby to vedlo k účinné intervenci ze strany Unie v nejvíce zasažených oblastech nebo odvětvích.

•Proporcionalita

•Volba nástroje

Komise považuje za vhodné přijmout nařízení, neboť je přímo a bezprostředně použitelné a má obecnou působnost.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Konzultace se zúčastněnými stranami

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

•Posouzení dopadů

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

2020/0111 (NLE)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se zřizuje nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po pandemii COVID-19

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 122 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Aby omezily šíření onemocnění koronavirem („COVID-19“), které dne 11. března 2020 Světová zdravotnická organizace prohlásila za pandemii, přijaly členské státy řadu bezprecedentních opatření.

(2)Tato opatření přijatá v reakci na mimořádnou situaci, jež je mimo kontrolu členských států, způsobila významné narušení hospodářské činnosti, což se projevilo v prudkém poklesu hrubého domácího produktu a významném dopadu na zaměstnanost, sociální podmínky, chudobu a nerovnost. Opatření zejména narušila dodavatelské řetězce a výrobu a způsobila absenci pracovní síly. Poskytování řady služeb se stalo nemožné či velmi obtížné. Současně klesla poptávka spotřebitelů. Mnoho podniků bojuje s nedostatkem likvidity a jejich platební schopnost je ohrožena, přičemž na finančních trzích panuje značná volatilita. Obzvláště silně zasažena jsou klíčová odvětví jako cestovní ruch. Obecně lze říci, že uvedená opatření již způsobila nebo způsobí závažné zhoršení finanční situace mnoha podniků v Unii.

(3)Krize se rychle šířila na území Unie i v třetích zemích. Pro rok 2020 se v Unii předpokládá prudký pokles hospodářského růstu. Rizika pro oživení jsou mezi různými členskými státy velmi nevyrovnaná a prohlubují rozdíly mezi národními ekonomikami. Rozdílná fiskální kapacita členských států poskytnout finanční podporu tam, kde je k oživení nejvíce potřeba, a nesoulad vnitrostátních opatření ohrožují jednotný trh, jakož i sociální a územní soudržnost.

(4)Je zapotřebí přijmout rozsáhlý soubor opatření na podporu hospodářského oživení, která si vyžádají značné částky veřejných a soukromých prostředků, aby Unie získala pevný základ na cestě k udržitelnému a odolnému oživení spojenému s tvorbou kvalitních pracovních míst, podporou sociálního začlenění a nápravou bezprostředních škod způsobených pandemií COVID-19, aniž by byly opomenuty priority Unie v oblasti ekologie a digitalizace.

(5)Tato mimořádná situace, jež je mimo kontrolu členských států, vyžaduje soudržný a jednotný přístup na úrovni Unie. Aby se zabránilo dalšímu zhoršování hospodářské situace, zaměstnanosti a sociální soudržnosti a podpořilo udržitelné a odolné oživení hospodářské činnosti, měl by být v duchu solidarity mezi členskými státy zaveden mimořádný a koordinovaný program ekonomické a sociální podpory, zejména pro ty země, které byly obzvláště silně postiženy.

(6)Jelikož je zřizovaný nástroj mimořádnou odpovědí na tyto dočasné, ale extrémní okolnosti, měla by být podpora z nástroje dostupná pouze za účelem řešení následků pandemie COVID-19 nebo na pokrytí okamžitých finančních potřeb k zabránění jejímu opětovnému vypuknutí.

(7)Nástroj by se měl zaměřit především na opatření na obnovu trhů práce, systémů sociální ochrany a zdravotní péče, opatření na oživení potenciálu pro udržitelný růst a zaměstnanost, aby se posílila soudržnost mezi členskými státy a podpořila jejich transformace na zelenou a digitální ekonomiku, opatření na podporu podniků zasažených dopady pandemie COVID-19, zejména malých a středních podniků a ekonomicky životaschopných podniků s omezenou platební schopností, dále na opatření k posílení strategické autonomie Unie v klíčových dodavatelských řetězcích, na podporu výzkumu a inovací v reakci na pandemii COVID-19, na budování kapacit na unijní úrovni k posílení připravenosti na budoucí krize, na podporu území, aby nepolevila v úsilí o spravedlivou transformaci, a na podporu venkovských oblastí při řešení dopadů pandemie COVID-19. Pro hospodářství Unie mají velký význam obchodní a hospodářské vztahy se sousedními a rozvojovými zeměmi, zejména zeměmi na západním Balkáně, zeměmi, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, a zeměmi v Africe. Z tohoto důvodu a rovněž v souladu s celosvětovou rolí a odpovědností Unie by měly být finanční zdroje použity také na poskytnutí podpory a humanitární pomoci těmto zemím v boji s důsledky pandemie COVID-19 a při oživení po jejím skončení, aby se vzájemné obchodní a hospodářské vztahy mezi těmito zeměmi a Unií mohly zase obnovit a posílit.

(8)Pro udržitelné a odolné oživení v celé Unii a k usnadnění provádění ekonomické podpory by měly být použity zavedené mechanismy financování prostřednictvím programů Unie na základě příslušných víceletých finančních rámců. Podpora podle těchto programů se poskytuje formou nevratné podpory, půjček a rozpočtových záruk. Přidělení finančních zdrojů by mělo odpovídat rozsahu, v jakém jsou programy schopny přispět k cílům nástroje.

(9)Vzhledem k povaze financovaných opatření by jedna část prostředků určených pro tento nástroj měla být použita na půjčky členským státům, zatímco druhá část zdrojů by měla tvořit vnější účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 2 a měla by být použita na nevratnou podporu, finanční nástroje nebo tvorbu rezerv na rozpočtové záruky a související výdaje Unie. Na prostředky na závazky a platby poskytnuté ve vztahu k vnějším účelově vázaným příjmům podle tohoto nařízení se vztahují ustanovení čl. 12 odst. 4 písm. c) a čl. 14 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, avšak vzhledem ke lhůtám stanoveným pro různé druhy podpory by se prostředky na závazky související s těmito vnějšími účelově vázanými příjmy neměly automaticky přenášet do období po příslušných konečných lhůtách, s výjimkou prostředků na závazky na technickou a administrativní pomoc při realizaci opatření podle tohoto nařízení.

(10)Prostředky na závazky na nevratnou podporu by měly být dány k dispozici automaticky až do schválené výše. Je zapotřebí efektivně řídit likviditu a finanční prostředky obstarávat až tehdy, kdy je nutné právní závazky splnit prostřednictvím odpovídajících prostředků na platby.

(11)Jelikož je důležité použít částky v prvních letech fungování nástroje, je vhodné přezkoumat pokrok v jeho provádění. Komise by v této souvislosti měla do 31. března 2023 připravit zprávu.

(12)Ustanovení čl. 135 odst. 2 Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii 3 stanoví, že změny rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom 4 , které jsou přijaty ke dni vstupu dané dohody v platnost nebo po tomto dni, se na Spojené království nevztahují, pokud mají dopad na jeho finanční závazky. Podpora podle tohoto nařízení a odpovídající zvýšení stropu vlastních zdrojů Unie by měly na finanční závazky Spojeného království dopad. Čl. 143 odst. 1 dohody o vystoupení omezuje ručení Spojeného království za svůj podíl na podmíněných závazcích Unie na ty podmíněné závazky, které vyplývají z finančních operací, o nichž Unie rozhodla před datem vstupu dohody o vystoupení v platnost. Podmíněné závazky Unie na základě tohoto nařízení vznikají po datu vystoupení Spojeného království z Unie. Toto nařízení by se proto na Spojené království a ve Spojeném království nemělo použít,  

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1
Nástroj Evropské unie na podporu oživení

Zřizuje se nástroj Evropské unie na podporu oživení (dále jen „nástroj“), jehož účelem je podpořit oživení po pandemii COVID-19.

Článek 2
Působnost nástroje

1.Nástroj má podpořit hospodářské oživení v Unii po pandemii COVID-19 a především financovat následující opatření ke zmírnění nepříznivých hospodářských důsledků pandemie:

a)opatření na obnovu zaměstnanosti a opětovné tvorby pracovních míst a na obnovu systémů zdravotní péče;

b)reformy a investice za účelem oživení růstového potenciálu, posílení soudržnosti mezi členskými státy a zvýšení jejich odolnosti;

c)opatření na podporu podniků zasažených hospodářskými dopady pandemie, zejména malých a středních, včetně přímých finančních investic do těchto podniků;

d)opatření na podporu ekonomicky životaschopných podniků, jejichž platební schopnost byla omezena dopadem pandemie COVID-19, včetně přímých finančních investic do těchto podniků;

e)opatření k posílení strategické autonomie Unie v klíčových dodavatelských řetězcích, včetně přímých finančních investic do podniků;

f)opatření na podporu výzkumu a inovací v reakci na pandemii COVID-19;

g)opatření ke zvýšení úrovně připravenosti Unie na krize a její schopnosti rychle a účinně reagovat v případě závažných mimořádných událostí; to zahrnuje zlepšení strategické odolnosti systémů zdravotní péče v Unii, aby v případě nové zdravotní krize přesahující hranice států mohla Unie rychle a účinně reagovat; tato opatření zahrnují vytvoření zásob nejdůležitějších potřeb a zdravotnického vybavení a pořízení nezbytné infrastruktury pro udržování vhodného množství zdravotnického materiálu a léčiv důležitých pro krizové situace;

h)podpůrná opatření, jejichž cílem je zajistit, aby pandemie COVID-19 nenarušila spravedlivou transformaci na klimaticky neutrální ekonomiku;

i)opatření na podporu řešení dopadu pandemie COVID-19 na zemědělství a rozvoj venkova.

Nástroj také poskytne krizovou podporu partnerským zemím na obnovu a posílení jejich obchodních a hospodářských vztahů s Unií a posílení jejich odolnosti.

2.Opatření uvedená v odstavci 1 se provádějí v rámci zvláštních programů Unie v souladu s příslušnými právními akty Unie, jež pro dané programy stanoví pravidla. Uvedená opatření zahrnují technickou a administrativní pomoc k jejich realizaci.

Článek 3
Financování nástroje a rozdělení prostředků

1.Nástroj obdrží finanční prostředky do výše 750 000 000 000 EUR v cenách roku 2018 na základě zmocnění v článku 3b [rozhodnutí o vlastních zdrojích].

2.Částka uvedená v odstavci 1 se rozdělí následovně:

a) podpora do výše 433 200 000 000 EUR v cenách roku 2018 ve formě nevratné a vratné podpory prostřednictvím finančních nástrojů, jež se rozdělí následovně:

i)do výše 50 000 000 000 EUR v cenách roku 2018 na strukturální programy a programy soudržnosti víceletého finančního rámce 2014–2020 posílené do roku 2022, včetně podpory pro finanční nástroje,

ii)do výše 310 000 000 000 EUR v cenách roku 2018 na program financující oživení a ekonomickou a sociální odolnost prostřednictvím podpory reforem a investic,

iii)do výše 7 700 000 000 EUR v cenách roku 2018 na program související se zdravím,

iv)do výše 2 000 000 000 EUR v cenách roku 2018 na programy související s civilní ochranou,

v)do výše 13 500 000 000 EUR v cenách rok 2018 na programy související s výzkumem a inovacemi, včetně podpory pro finanční nástroje,

vi)do výše 30 000 000 000 EUR v cenách roku 2018 na programy na podporu území v jejich transformaci na klimaticky neutrální ekonomiky,

vii)do výše 15 000 000 000 EUR v cenách roku 2018 na rozvoj venkovských oblastí,

viii)do výše 5 000 000 000 EUR v cenách roku 2018 na humanitární pomoc mimo území Unie;

b)půjčky členským státům do výše 250 000 000 000 EUR v cenách roku 2018 na program financující oživení a ekonomickou a sociální odolnost prostřednictvím podpory reforem a investic;

c)do výše 66 800 000 000 EUR v cenách roku 2018 na tvorbu rezerv na záruky a související výdaje na tyto programy:

i)do výše 30 300 000 000 EUR v cenách roku 2018 na programy zaměřené na podporu investičních operací v oblasti vnitřních politik Unie,

ii)do výše 26 000 000 000 EUR v cenách roku 2018 na programy zaměřené na posílení platební schopnosti ekonomicky životaschopných podniků v Unii,

iii)do výše 10 500 000 000 EUR v cenách roku 2018 na programy zaměřené na posílení udržitelného a inkluzivního hospodářského růstu mimo Unii.

Článek 4
Pravidla plnění rozpočtu

1.Pro účely čl. 21 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 tvoří částka 433 200 000 000 EUR v cenách roku 2018 z prostředků uvedených v čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení vnější účelově vázané příjmy na programy Unie uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení a částka 66 800 000 000 EUR v cenách roku 2018 z daných prostředků tvoří vnější účelově vázané příjmy na programy Unie uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. c) tohoto nařízení.

2.Částka 250 000 000 000 EUR v cenách roku 2018 z prostředků uvedených v čl. 3 odst. 1 se použije na půjčky členským státům na základě programů Unie uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení. 

3.Prostředky na závazky vztahující se k podpoře uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. a) a c) budou dány k dispozici automaticky do výše částek uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. a) a c) ke dni vstupu v platnost [rozhodnutí o vlastních zdrojích], kterým se uděluje zmocnění uvedené v čl. 3 odst. 1.

4.Právní závazky, z nichž plynou výdaje na podporu uvedenou v čl. 3 odst. 2 písm. a) a případně v čl. 3 odst. 2 písm. c) bodě i), přijme Komise nebo její výkonné agentury do 31. prosince 2024. Do 31. prosince 2022 je třeba přijmout právní závazky ve výši nejméně 60 % částky uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. a).

5.Rozhodnutí o poskytnutí půjček uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. b) je třeba přijmout do 31. prosince 2024.

6.Rozpočtové záruky Unie až do částky, která v souladu s relevantní mírou tvorby rezerv stanovenou v příslušném základním právním aktu odpovídá tvorbě rezerv na rozpočtové záruky uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. c) v závislosti na rizikových profilech podporovaných finančních a investičních operací, budou poskytnuty pouze na podporu operací, které byly protistranami schváleny do 31. prosince 2024. Jednotlivé dohody o zárukách musí obsahovat ustanovení zajišťující, aby do 31. prosince 2022 byly protistranami schváleny finanční operace odpovídající alespoň 60 % částky uvedených rozpočtových záruk. Pokud se tvorba rezerv využívá na nevratnou podporu týkající se finančních a investičních operací podle čl. 3 odst. 2 písm. c) bodu i), přijme Komise související právní závazky do 31. prosince 2024. 

7.Rozhodnutí o poskytnutí půjček na makrofinanční pomoc uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. c) bodě iii) je třeba přijmout do 31. prosince 2024.

8.Odstavce 4 až 7 se nepoužijí na opatření uvedená ve druhé větě čl. 2 odst. 2.

9.Náklady na technickou a administrativní pomoc při provádění nástroje podle tohoto nařízení, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti včetně korporátních systémů informačních technologií, jsou hrazeny z rozpočtu Unie.

Článek 5 
Podávání zpráv

Do 31. března 2023 Komise předloží Radě zprávu o pokroku v provádění nástroje a použití prostředků rozdělených v souladu s čl. 3 odst. 2.

Článek 6
Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení se nepoužije na Spojené království a ve Spojeném království. Odkazy na členské státy v tomto nařízení nezahrnují Spojené království.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Cíle

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.6.Doba trvání a finanční dopad

1.7.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systém řízení a kontroly

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB 5  

Hospodářské a finanční věci (hlava 01 souhrnného rozpočtu Evropské unie, oddíl 3 Komise)

1.3. Povaha návrhu/podnětu

X Návrh/podnět se týká nové akce 

◻ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 6  

◻ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce 

◻ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na novou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

1.4.2.Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

·Poskytování podpory v podobě grantů a půjček za účelem provádění plánů členských států týkajících se oživení a odolnosti v rámci facility na podporu oživení a odolnosti,

·Poskytování nové investiční podpory v rámci stávajících i navrhovaných rozpočtových záruk (EFSI/InvestEU) mimo jiné pro 1) krizí postižené, avšak životaschopné společnosti, aby překonaly krizi, a zejména aby urychlily ekologickou a digitální transformaci; 2) cílenou podporu pro projekty evropského strategického zájmu, aby dodavatelské řetězce na vnitřním trhu vytvořily strategickou autonomii EU v klíčových odvětvích a kapacity,

·Posílení podpory pro regiony a odvětví zasažené krizí, a to prostřednictvím posílených opatření politiky soudržnosti,

·Podpora výzkumu a inovací v reakci na pandemii COVID-19,

·Zvýšení úrovně připravenosti na krize a zlepšení strategické odolnosti systémů zdravotní péče Unie,

·Zmírnění dopadu pandemie COVID-19 na spravedlivý přechod k zelené ekonomice na územích,

·Podpora opatření k řešení dopadu pandemie COVID-19 na rozvoj venkova,

·Podpora partnerských zemí, zejména ze západního Balkánu, sousedství a Afriky, v jejich úsilí v boji s dopady pandemie a v zotavování se z nich, jakož i v posilování jejich odolnosti.

1.4.3.Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.6.Doba trvání a finanční dopad

X Časově omezený návrh/podnět 

–X    Finanční dopad trvá od vstupu nařízení v platnost až do uplynutí splatnosti půjček a překrývá se s několika víceletými finančními rámci; před rokem 2028 se nepočítá s žádnou splatností.

◻ Časově neomezený návrh/podnět

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 8

X Přímé řízení Komisí

–X prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–◻    prostřednictvím výkonných agentur.

X Sdílené řízení s členskými státy

X Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

–X EIB a Evropský investiční fond,

–◻ subjekty uvedené v článcích 208 a 209 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046,

–◻ veřejnoprávní subjekty,

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

–◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

2.1.1.Zjištěná rizika

2.1.2.Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly

2.1.3.Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb

2.2.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

·Žádné stávající rozpočtové položky

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

Návrh nemá žádný dopad na výdaje. V rozpočtovém procesu bude vytvořena položka p.m.

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–X    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků v rozpočtových letech 2020–2027: platby úroků, jak je uvedeno v tabulce výše

3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.Souhrn

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–X    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok 2020: 10 pracovních míst na 6 měsíců, 5 vyslaných národních odborníků na 3 měsíce. Od roku 2021: 18 pracovních míst a 8 vyslaných národních odborníků. Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.2.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–X    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

GŘ BUDG je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

–X    Návrh/podnět je v souladu se stávajícím a navrženým příštím víceletým finančním rámcem.

–◻    Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce.

3.2.5.Příspěvky třetích stran

–Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–X Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

Bez spolufinancování, nicméně pro konkrétní program Unie mohou být tvořeny rezervy na rozpočtové záruky do výše dobrovolných závazků členských států, které zajišťují splacení výpůjček Unie.

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

–◻    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–X    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–X    na účelově vázané příjmy (příjmová rozpočtová položka bude stanovena)

Během provádění nástroje bude 537,4 miliardy EUR (v cenách roku 2018) z výnosů z výpůjčních operací tvořit vnější účelově vázané příjmy určené na granty poskytované členským státům a na rozpočtové záruky.

v miliardách EUR (zaokrouhleno)

(1)    Evropská hospodářská prognóza, Institutional Paper 125. Květen 2020.

(2)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(3)    Úř. věst. L 29, 31.1.2020, s. 7.

(4)    Rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie (Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105).

(5)    Bude stanoveno v rozpočtových procesech pro roky 2020 a 2021. ABM: řízení podle činností (activity-based management); ABB: sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting).

(6)    Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(7)    Evropská hospodářská prognóza, Institutional Paper 125. Květen 2020.

(8)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html

(9)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

(10)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(11)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(12)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(13)    Zahrnuje rozdíly z přepočtu.