EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 7.5.2020

COM(2020) 182 final

2020/0072(NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o postoji, který má být jménem Evropské unie zaujat v Úmluvě o ochraně mořského prostředí severovýchodního Atlantiku k začlenění Makaronésie do mořské oblasti OSPAR

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.Předmět návrhu

Tento návrh se týká postoje, který má být jménem Unie zaujat v souvislosti se zamýšleným přijetím změny Úmluvy o ochraně mořského prostředí severovýchodního Atlantiku („úmluva OSPAR“).

2.Souvislosti návrhu

2.1.Úmluva OSPAR

Cílem úmluvy OSPAR je ochrana oblasti severovýchodního Atlantiku vůči nepříznivým účinkům lidské činnosti, aby bylo chráněno lidské zdraví a byly zachovány mořské ekosystémy, a kde je to prakticky možné, byly obnoveny poškozené mořské oblasti. Úmluvu OSPAR přijalo 16 smluvních stran: Belgie, Dánsko, EU 1 , Finsko, Francie, Irsko, Island, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Spojené království, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko. Úmluva byla otevřena k podpisu na zasedání ministrů komisí z Osla a Paříže v Paříži dne 22. září 1992 a vstoupila v platnost dne 25. března 1998.

2.2.Komise OSPAR

Komise OSPAR (zřízená podle článku 10 úmluvy) je složena ze zástupců všech smluvních stran; schází se v pravidelných intervalech a kdykoli je to nutné kvůli zvláštním okolnostem. Mezi její povinnosti patří dohled nad plněním úmluvy a přezkum stavu mořské oblasti, účinnosti přijatých opatření, priorit a potřeby jakýchkoli dodatečných nebo odlišných opatření.

Podle článku 20 úmluvy má každá smluvní strana v komisi jeden hlas. EU disponuje počtem hlasů, který se rovná počtu jejích členských států, jež jsou smluvními stranami úmluvy. EU nevykonává své hlasovací právo v případech, kdy toto právo vykonávají její členské státy, a naopak.

Podle čl. 15 odst. 3 úmluvy přijímá komise změny úmluvy jednomyslně všemi hlasy smluvních stran.

2.3.Zamýšlený akt komise OSPAR

Komise OSPAR má během zasedání ministrů v rámci výročního zasedání přijmout změnu čl. 1 písm. a) úmluvy za účelem změny hranic mořské oblasti úmluvy OSPAR tak, aby tato oblast zahrnovala i vody pod portugalskou a španělskou jurisdikcí a mezinárodní vody mezi nimi („zamýšlený akt“).

Účelem zamýšleného aktu je rozšířit mořskou oblast úmluvy OSPAR na vody obklopující Makaronésii (Madeira a Kanárské ostrovy) s cílem zajistit větší soudržnost úmluvy OSPAR s rámcovou směrnicí EU o strategii pro mořské prostředí 2 , a zlepšit tak koordinaci ochrany a zachování vysoké biologické rozmanitosti a zranitelných ekosystémů přítomných v oblasti Makaronésie.

V souladu s ustanoveními článku 15 úmluvy OSPAR vstoupí změna úmluvy pro smluvní strany, které ji ratifikují, přijmou nebo schválí, v platnost třicátý den po dni, kdy depozitář obdrží oznámení alespoň od sedmi smluvních stran. Poté změna vstupuje v platnost pro kteroukoli další smluvní stranu třicátým dnem po uložení příslušné ratifikace, přijetí nebo schválení.

Než vstoupí změna úmluvy OSPAR v platnost, mohou ji Portugalsko a Španělsko, jakož i kterákoli další smluvní strana prozatímně uplatňovat v souladu s příslušnými ustanoveními Vídeňské úmluvy o smluvním právu ze dne 23. května 1969, zejména článkem 25 o „Prozatímním provádění“.

3.Postoj, který má být zaujat jménem Unie

Podle článku 4 rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí je podoblast Makaronésie součástí oblasti severovýchodního Atlantiku a je největší mořskou podoblastí evropských moří. Je oblastí s vysokou rozmanitostí stanovišť a druhů, z nichž některé jsou rovněž na seznamu „ohrožených a/nebo mizejících druhů a stanovišť“ úmluvy OSPAR . V současné době zahrnuje mořská oblast úmluvy OSPAR vody podoblasti Makaronésie vymezené a schválené na úrovni EU pouze zčásti.

Portugalsko a Španělsko, jediné země EU a OSPAR, které mají teritoriální vody v Makaronésii, vypracovaly společný návrh na změnu úmluvy OSPAR za účelem sjednocení mořské oblasti OSPAR s vymezeními rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí. Takové sjednocení usnadní těmto dvěma zemím provádění směrnice o strategii pro mořské prostředí prostřednictvím zesílené spolupráce na úrovni OSPAR a prostřednictvím mobilizace úmluvy OSPAR posílí ochranu zranitelných druhů a stanovišť tohoto regionu a jedinečné biologické rozmanitosti jeho moří a pobřeží.

Postoj Unie je nezbytný, neboť k dosažení tohoto souladu bude třeba změnit právně závazný akt – úmluvu OSPAR, jíž je EU smluvní stranou. Vzhledem k tomu, že navrhovaná změna usnadní provádění právních předpisů EU a zlepší ochranu životního prostředí, se navrhuje, aby postojem Unie byla podpora této změny čl. 1 písm. a) úmluvy OSPAR.

4.Právní základ

4.1.Procesněprávní základ

4.1.1.Zásady

Ustanovení čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) zavádí rozhodnutí, kterými se stanoví „postoje, které mají být jménem Unie zaujaty v orgánu zřízeném dohodou, má-li tento orgán přijímat akty s právními účinky, s výjimkou aktů, které doplňují nebo pozměňují institucionální rámec dohody“.

Pojem „akty s právními účinky“ zahrnuje akty, které mají právní účinky na základě pravidel mezinárodního práva, kterým se řídí dotyčný orgán. Zahrnuje rovněž nástroje, které podle mezinárodního práva nemají závazný účinek, ale „mohou rozhodujícím způsobem ovlivnit obsah právní úpravy přijaté zákonodárcem Unie“ 3 .

4.1.2.Uplatnění na stávající případ

Komise OSPAR je orgán zřízený dohodou, konkrétně úmluvou OSPAR.

Akt, který má komise OSPAR přijmout, představuje akt s právními účinky. Zamýšlený akt má právní účinky, neboť mění stávající akt s právními účinky, konkrétně úmluvu OSPAR.

Zamýšlený akt nedoplňuje ani nepozměňuje institucionální rámec úmluvy OSPAR.

Procesněprávním základem navrhovaného rozhodnutí je tudíž čl. 218 odst. 9 SFEU.

4.2.Hmotněprávní základ

4.2.1.Zásady

Hmotněprávní základ rozhodnutí podle čl. 218 odst. 9 SFEU závisí v první řadě na cíli a obsahu zamýšleného aktu, ohledně něhož se postoj jménem Unie zaujímá. Sleduje-li zamýšlený akt dvojí účel nebo má-li dvě složky a lze-li jeden z těchto účelů nebo jednu z těchto složek identifikovat jako hlavní, zatímco druhý účel či druhá složka je pouze vedlejší, musí být rozhodnutí přijaté podle čl. 218 odst. 9 SFEU založeno na jediném hmotněprávním základu, a sice na tom, který si žádá hlavní nebo převažující účel nebo složka.

4.2.2.Uplatnění na stávající případ

Hlavní cíl a obsah zamýšleného aktu se týkají ochrany životního prostředí.

Hmotněprávním základem navrhovaného rozhodnutí je tudíž čl. 192 odst. 1 SFEU.

4.3.Závěr

Právním základem navrhovaného rozhodnutí by měl být čl. 192 odst. 1 ve spojení s čl. 218 odst. 9 SFEU.

5.Zveřejnění zamýšleného aktu

Jelikož aktem komise OSPAR se změní úmluva OSPAR, jíž je Unie smluvní stranou, je náležité jej po jeho přijetí zveřejnit v Úředním věstníku Evropské unie.

2020/0072 (NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o postoji, který má být jménem Evropské unie zaujat v Úmluvě o ochraně mořského prostředí severovýchodního Atlantiku k začlenění Makaronésie do mořské oblasti OSPAR

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Úmluva OSPAR („úmluva“) byla Unií uzavřena prostřednictvím rozhodnutí Rady 98/249/ES ze dne 7. října 1997 4 a vstoupila v platnost dne 25. března 1998.

(2)Podle článku 15 úmluvy přijímá komise OSPAR změny úmluvy jednomyslně všemi hlasy smluvních stran.

(3)Komise OSPAR má přijmout změnu čl. 1 písm. a) úmluvy OSPAR týkající se začlenění Makaronésie do mořské oblasti úmluvy OSPAR.

(4)Je vhodné stanovit postoj, který má být v komisi OSPAR zaujat jménem Unie, neboť změna úmluvy OSPAR bude pro Unii závazná,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Postojem, který má být zaujat jménem Unie na jednání komise OSPAR, je podpora změn čl. 1 písm. a) úmluvy OSPAR týkajících se začlenění Makaronésie do mořské oblasti úmluvy OSPAR.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Komisi.

V Bruselu dne

(1)    Rozhodnutí Rady 98/249/ES ze dne 7. října 1997 o uzavření Úmluvy o ochraně mořského prostředí severovýchodního Atlantiku (Úř. věst. L 104, 3.4.1998, s. 1).

(2)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19).

(3)    Rozsudek Soudního dvora ze dne 7. října 2014, Německo v. Rada, C-399/12, ECLI:EU:C:2014:2258, body 61 až 64.

(4)    Rozhodnutí Rady 98/249/ES ze dne 7. října 1997 o uzavření Úmluvy o ochraně mořského prostředí severovýchodního Atlantiku (Úř. věst. L 104, 3.4.1998, s. 1).