EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 4.3.2020

COM(2020) 80 final

2020/0036(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Sdělení „Zelená dohoda pro Evropu“ 1 zahájilo novou strategii růstu pro EU, jejímž cílem je transformovat EU ve spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, která v roce 2050 nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů a ve které bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů, a zlepšit tak kvalitu života současných i budoucích generací. Zelená dohoda pro Evropu potvrzuje ambici Komise učinit z Evropy do roku 2050 první klimaticky neutrální kontinent.

Změna klimatu je naléhavý problém, který vyžaduje urgentní řešení. Atmosféra se otepluje, což má na občany vliv již nyní. Evropští občané považují změnu klimatu za závažný problém a požadují posílení příslušných opatření 2 . Změna klimatu má čím dál tím závažnější dopad na ekosystémy naší planety a biologickou rozmanitost, jakož i na naše zdraví a potravinové systémy. Zvláštní zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o dopadech globálního oteplení o 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a o souvisejících plánech pro snižování celosvětových emisí skleníkových plynů potvrzuje, že dopady změny klimatu se s nárůstem průměrné globální teploty rychle zhoršují, a uvádí, že již oteplení o 2 °C by mělo dramatické následky. Podle odhadů IPCC uvedených v této zprávě je k omezení nárůstu teploty na 1,5 °C potřeba do roku 2050 dosáhnout na celosvětové úrovni uhlíkové neutrality a o něco později v tomto století přestat produkovat emise všech ostatních skleníkových plynů. V souvislosti s tímto urgentním problémem je potřeba, aby EU zintenzivnila své úsilí a prokázala své vedoucí postavení tím, že se do roku 2050 stane klimaticky neutrální ve všech odvětvích hospodářství a že do roku 2050 vykompenzuje nejen veškeré zbývající emise CO2, ale také všechny ostatní zbývající emise skleníkových plynů, jak je uvedeno ve sdělení „Čistá planeta pro všechny – Evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky“ 3 a potvrzeno ve sdělení „Zelená dohoda pro Evropu“.

Dlouhodobý cíl EU dosáhnout klimatické neutrality podpořil jak Evropský parlament, tak i Evropská rada.

Evropský parlament podpořil cíl EU dosáhnout do roku 2050 nulových čistých emisí skleníkových plynů ve svém usnesení o změně klimatu ze dne 14. března 2019 4 . V usneseních ze dne 28. listopadu 2019 Evropský parlament zdůraznil, že Unie musí ze své pozice globálního lídra a společně s dalšími velkými světovými ekonomikami usilovat o to, aby bylo nulových čistých emisí skleníkových plynů dosaženo co nejdříve, nejpozději však do roku 2050 5 , a vyhlásil stav klimatické a environmentální nouze 6 . Rovněž naléhavě požádal Komisi, aby u všech relevantních legislativních a rozpočtových návrhů prováděla úplné posouzení klimatických a environmentálních dopadů a dbala na to, aby byly plně v souladu s cílem udržet globální oteplení pod hranicí 1,5 °C a nepřispívaly k úbytku biologické rozmanitosti, a aby provedla dalekosáhlé reformy politik v oblasti zemědělství, obchodu, dopravy, energetiky a investic do infrastruktury. Ve svém usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu Evropský parlament vyslovil požadavek, aby se nezbytná transformace v klimaticky neutrální společnost uskutečnila nejpozději do roku 2050 a aby se z ní stal příklad evropského úspěchu 7 .

Evropská rada stanovila budování klimaticky neutrální, ekologické, spravedlivé a sociální Evropy jako jednu ze čtyř hlavních priorit své strategické agendy na období 2019–2024 8 . Ve svých závěrech ze dne 12. prosince 2019 Evropská rada s ohledem na nejnovější dostupné vědecké poznatky a na potřebu zintenzivnit globální opatření v oblasti klimatu potvrdila cíl dosáhnout do roku 2050 klimaticky neutrální EU, a to v souladu s cíli Pařížské dohody 9 . Uznala, že je třeba zavést podpůrný rámec a že transformace bude vyžadovat značné veřejné a soukromé investice. Dospěla rovněž k závěru, že všechny příslušné právní předpisy a politiky EU musejí být v souladu s plněním cíle dosáhnout klimatické neutrality a přispívat k němu při současném respektování rovných podmínek, a vyzvala Komisi, aby prověřila, zda je za tímto účelem nezbytná úprava stávajících pravidel.

EU zavedla komplexní rámec politik ke snížení emisí skleníkových plynů. S cílem dosáhnout klimatické neutrality již také zahájila modernizaci a transformaci ekonomiky. V letech 1990 až 2018 snížila emise skleníkových plynů o 23 % 10 , zatímco ekonomika vzrostla o 61 %. Je však třeba přijmout další opatření, na nichž se budou muset podílet všechna odvětví, neboť se očekává, že stávající politiky sníží do roku 2050 emise skleníkových plynů pouze o 60 %, přičemž pro dosažení klimatické neutrality bude potřeba učinit mnohem více.

Cílem návrhu je v této souvislosti stanovit rámec pro dosažení klimatické neutrality v EU. Jeho účelem je stanovit směr vytyčením plánu na dosažení klimatické neutrality, posílit jistotu a důvěru podniků, pracovníků, investorů a spotřebitelů ohledně závazku EU a zvýšit transparentnost a odpovědnost, a zajistit tak prosperitu a tvorbu pracovních míst. Za tímto účelem má návrh v souladu s vědeckými poznatky získanými od IPCC a Mezivládní vědecko-politické platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) začlenit cíl EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality do právních předpisů a přispět k provádění Pařížské dohody o změně klimatu, včetně jejího dlouhodobého cíle udržet globální nárůst teploty výrazně pod 2 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a pokračovat v úsilí o udržení tohoto nárůstu pod hranicí 1,5 °C. Jeho cílem je také přispět k provádění cílů udržitelného rozvoje. Stanoví rovněž podmínky pro vytyčení trajektorie pro dosažení cíle klimatické neutrality v Unii do roku 2050, a dále podmínky pro pravidelné posuzování pokroku na cestě k jeho dosažení a úrovně ambicí vytyčené trajektorie, jakož i mechanismy v případě nedostatečného pokroku nebo nesouladu se stanoveným cílem.

Navzdory úsilí o snížení emisí skleníkových plynů má změna klimatu již nyní dopad na životní prostředí, občany a hospodářství EU a bude ho mít i nadále. Je proto zásadní soustavně podnikat ambicióznější kroky k adaptaci na změnu klimatu, včetně posílení úsilí o budování odolnosti vůči změně klimatu a zlepšování prevence a připravenosti, a zvýšit úsilí o zajištění spravedlivé transformace.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Cílem návrhu je doplnit stávající politický rámec stanovením dlouhodobého směru a zakotvením cíle dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality do práva EU, posílením úsilí v oblasti adaptace, zavedením postupu pro stanovení a přezkum vytyčené trajektorie do roku 2050, a dále zavedením pravidelného posuzování a postupu v případě nedostatečného pokroku nebo nesouladu. Návrh rovněž pověřuje Komisi, aby přezkoumala stávající politiky a právní předpisy Unie s ohledem na jejich soulad s cílem klimatické neutrality a s vytyčenou trajektorií. Soulad s nařízením (EU) 2018/1999 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu byl zajištěn příslušnými změnami uvedeného nařízení. Bylo přijato několik dalších iniciativ v rámci Zelené dohody pro Evropu, například investiční plán Zelené dohody pro Evropu 11 a návrh nařízení, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci 12 . Další iniciativy, které podpoří dosažení cílů tohoto nařízení, se připravují. Patří k nim nová, ambicióznější strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu, zahájení činnosti v rámci evropského klimatického paktu, průmyslová strategie EU pro řešení dvojí výzvy, kterou představuje ekologická a digitální transformace, nový akční plán pro oběhové hospodářství a strategie udržitelného financování, jejímž cílem je dále začlenit udržitelnost do rámce správy a řízení podniků.

Pokud jde o vztah ke stávajícím nástrojům politiky do roku 2030, Komise by měla posoudit a předložit návrhy na zvýšení cíle Unie v oblasti snižování emisí skleníkových plynů pro rok 2030, aby byl zajištěn jeho soulad s cílem dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Do září 2020 předloží Komise plán (s posouzením dopadů) na odpovědné zvýšení cíle EU v oblasti snižování emisí skleníkových plynů pro rok 2030 nejméně na 50 % a směrem k 55 % ve srovnání s rokem 1990. Navrhne, aby bylo toto nařízení odpovídajícím způsobem změněno, a do června 2021 přezkoumá všechny příslušné související politické nástroje a v případě potřeby navrhne jejich revizi.

V období 2030–2050 by Komise byla zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení vytyčením trajektorie na úrovni Unie, která by postupem času umožnila dosáhnout cíle pro rok 2050.

Změna klimatu je globální problém, který si žádá globální opatření. Přestože EU, jež je zodpovědná za méně než 10 % celosvětových emisí skleníkových plynů, nemůže řešit změnu klimatu bez zapojení ostatních aktérů, zastává v globální transformaci na hospodářství s nulovými čistými emisemi skleníkových plynů vedoucí postavení. Vzhledem k tomu, že celosvětový pokrok v plnění cílů Pařížské dohody není dostatečný, je její vedoucí pozice nyní zapotřebí více než kdy jindy. Kromě toho, že si EU stanoví své vlastní ambiciózní cíle, i nadále povede mezinárodní jednání s cílem zvýšit ambice hlavních producentů emisí před konferencí OSN o změně klimatu, která se bude konat v roce 2020 v Glasgow. Bude i nadále prosazovat a provádět ambiciózní politiku v oblasti klimatu na celém světě, mimo jiné prostřednictvím silné klimatické diplomacie, a intenzivně spolupracovat se všemi partnery s cílem zvýšit kolektivní úsilí, přičemž zajistí rovné podmínky.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Jak uvádí Komise ve sdělení „Zelená dohoda pro Evropu“, všechny činnosti a politiky EU by měly vést k tomu, aby EU mohla dosáhnout úspěšné a spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu a udržitelné budoucnosti. Tato iniciativa je spojena s politikami v mnoha dalších oblastech, včetně vnějších politik Unie. Komise oznámila, že zlepší způsob, jakým pokyny pro zlepšování právní úpravy a podpůrné nástroje řeší otázky udržitelnosti a inovací, aby veškeré iniciativy EU dostály ekologickému mottu „neškodit“.

Aspekt doporučení Komise pro členské státy uvedený v navrhovaném nařízení představuje doplnění k doporučením vydávaným v rámci evropského semestru. Zatímco evropský semestr se zaměřuje na makroekonomické a strukturální reformy – které rovněž zahrnují otázky související s klimatem –, tato iniciativa řeší konkrétní vývoj politik, jenž není v souladu s cílem klimatické neutrality nebo trajektorií k jejímu dosažení.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Články 191 až 193 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) potvrzují a upřesňují pravomoci EU v oblasti změny klimatu. Právním základem tohoto návrhu je čl. 192 odst. 1 SFEU. V souladu s článkem 191 a čl. 192 odst. 1 SFEU přispívá Evropská unie mimo jiné k sledování těchto cílů: zachování, ochraně a zlepšování kvality životního prostředí, podpoře opatření na mezinárodní úrovni určených k řešení regionálních a celosvětových problémů životního prostředí, a zejména boji proti změně klimatu.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Změna klimatu představuje ze své podstaty přeshraniční problém, který nelze vyřešit pouze na vnitrostátní či místní úrovni. Koordinovaná činnost na úrovni EU může účinně doplnit a posílit vnitrostátní a místní opatření a zintenzivnit opatření v oblasti klimatu. Koordinace opatření v oblasti klimatu je nezbytná na evropské úrovni a tam, kde je to možné, na celosvětové úrovni, a opatření EU jsou tudíž odůvodněná na základě subsidiarity. EU od roku 1992 usiluje o rozvoj společných řešení a prosazuje celosvětová opatření k řešení změny klimatu. Konkrétně by opatření na úrovni EU měla usilovat o nákladově efektivní plnění dlouhodobých cílů v oblasti klimatu a zároveň by měla být spravedlivá a ekologicky vyvážená. Zajistit, aby EU zůstala na dobré cestě k dosažení tohoto cíle, pomůže vytvoření spolehlivého mechanismu správy pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Opatření zaměřená na adaptaci na změnu klimatu na úrovni EU umožňují začlenit politiky a opatření v této oblasti do klíčových odvětví, úrovní správy a politik EU.

•Proporcionalita

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality, neboť nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro stanovení rámce pro dosažení klimatické neutrality. Cílem návrhu je stanovit směr, kterým se cesta ke klimatické neutralitě bude ubírat, poskytnout jistotu ohledně závazku EU a zajistit transparentnost a odpovědnost stanovením postupu posuzování a podávání zpráv. Požaduje po členských státech, aby přijaly nezbytná opatření k dosažení společného cíle klimatické neutrality, nestanoví však konkrétní politiky nebo opatření, čímž poskytuje členským státům flexibilitu, přičemž bere v úvahu regulační rámec pro dosažení cílů týkajících se snížení emise skleníkových plynů do roku 2030. Stanoví mechanismus pro přezkum stávajících politik a právních předpisů Unie nebo přijetí dalších opatření, zatím však neobsahuje podrobné návrhy. Návrh rovněž poskytuje flexibilitu k zajištění toho, aby EU zlepšila svou schopnost přizpůsobit se dopadům změny klimatu.

•Volba nástroje

Cílů tohoto návrhu lze nejlépe dosáhnout prostřednictvím nařízení. Tím se zajistí přímá použitelnost ustanovení stanovených dotčeným návrhem. Od členských států se vyžaduje, aby přispěly k dosažení dlouhodobého cíle. Řada ustanovení je navíc adresována Komisi (posuzování, podávání zpráv, vydávání doporučení, další opatření, přezkum) a Evropské agentuře pro životní prostředí, a nelze je tedy implementovat pomocí provedení ve vnitrostátním právu. Pro zakotvení dlouhodobého cíle do práva EU je zapotřebí legislativní přístup, a nikoli přístup nelegislativní.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Konzultace se zúčastněnými stranami

V rámci přípravy sdělení „Čistá planeta pro všechny“ provedla Komise od 17. července do 9. října 2018 veřejnou konzultaci a obdržela více než 2 800 odpovědí od širokého spektra zúčastněných stran. Uspořádala také akci pro zúčastněné strany, která se konala ve dnech 10.–11. července 2018. Z veřejné konzultace, kterou Komise provedla při přípravě sdělení „Čistá planeta pro všechny“, vyplynulo, že jednotlivci i organizace značně podporují snahu EU dosáhnout do roku 2050 rovnováhy mezi emisemi skleníkových plynů a jejich pohlcováním. Souhrnná zpráva o konzultačních činnostech provedených při přípravě sdělení „Čistá planeta pro všechny“ je přiložena k hloubkové analýze na podporu sdělení komise COM (2018) 773 13 . Přijetí sdělení „Čistá planeta pro všechny“ vedlo k rozsáhlé roční diskusi mezi členskými státy, institucemi, místními a regionálními orgány, sociálními partnery, podniky, průmyslem, zúčastněnými stranami a občany. Díky tomuto širokému zapojení společnosti proběhla zralá diskuse, která vyústila v obecnou shodu ohledně ambicí EU pro rok 2050 14 . Komise kromě toho dne 28. ledna 2020 uspořádala veřejnou akci věnovanou diskusi o provádění Zelené dohody pro Evropu – evropského právního rámce pro klima, na níž se setkalo široké spektrum zúčastněných stran. Členové panelu se podělili o své názory na obsah právního rámce pro klima, zabývali se sociálními a finančními aspekty Zelené dohody pro Evropu a zapojili se do diskuse s veřejností. Komise rovněž zveřejnila plán této iniciativy, ke kterému bylo po dobu čtyř týdnů (od 9. ledna 2020 do 6. února 2020) možné zasílat připomínky. Mnoho zúčastněných stran, které byly na akci přítomny, poskytlo zpětnou vazbu. Celkem bylo obdrženo 926 odpovědí. Své připomínky zaslala řada evropských a vnitrostátních sdružení zastupujících průmyslová odvětví, jako jsou energetika, automobilový a ocelářský průmysl, jakož i soukromé společnosti, nevládní organizace a mnoho občanů EU. Do konzultace se zapojily také orgány veřejné správy sedmi členských států (Dánsko, Francie, Německo, Portugalsko, Španělsko, Švédsko a Nizozemsko) a Norska.

•Posouzení dopadů

Útvary Komise provedly hloubkovou analýzu 15 na podporu sdělení „Čistá planeta pro všechny“. Uvedená analýza zkoumá, jak lze dosáhnout klimatické neutrality ve všech klíčových hospodářských odvětvích, včetně energetiky, dopravy, průmyslu a zemědělství. Současné politiky budou mít dopad i po roce 2030 – předpokládá se, že do roku 2050 dojde ke snížení emisí přibližně o 60 %. To nicméně nestačí k tomu, aby EU přispěla k teplotním cílům stanoveným v Pařížské dohodě. Analýza zkoumá na základě stávajících – i když v některých případech teprve vznikajících – technologických řešení portfolio scénářů pro dosažení přechodu na nulové čisté emise skleníkových plynů do roku 2050, které posílí postavení občanů a sladí opatření v klíčových oblastech, jako jsou průmyslová politika, oběhové hospodářství, finance nebo výzkum a inovace, přičemž současně zajistí, aby tato transformace byla spravedlivá a sociálně vyvážená. Analýza vychází z vědecké literatury, připomínek od širokého spektra zúčastněných stran a integrovaného modelování, které umožňují lépe porozumět transformaci a složitým interakcím mezi odvětvími energetiky, průmyslu, stavebnictví, dopravy, zemědělství, lesnictví a odpadů. Vzhledem k existenci této nedávné (z listopadu 2018) komplexní analýzy dopadů cíle dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality a strategie EU pro přizpůsobení změně klimatu není vyžadováno posouzení dopadu.

•Základní práva

Návrh dodržuje základní práva a zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Zejména přispívá k cíli vysoké úrovně ochrany životního prostředí v souladu se zásadou udržitelného rozvoje, jak je stanoveno v článku 37 Listiny základních práv Evropské unie 16 .

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Nepřímé dopady na rozpočty členských států budou záviset na jejich volbě vnitrostátních politik a opatření pro snížení emisí skleníkových plynů a dalších zmírňujících nebo adaptačních opatření a budou vyplývat zejména z případných doplňujících návrhů na revizi souvisejících nástrojů nebo navržení nových nástrojů pro dosažení dalšího potřebného snížení emisí skleníkových plynů, jak bude uvedeno v plánu (s posouzením dopadů) na zvýšení cíle EU v oblasti snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030.

Provádění tohoto návrhu bude vyžadovat přesun lidských zdrojů v rámci Komise, jakož i malé posílení personálního zajištění Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), jak je uvedeno v přiloženém legislativním finančním výkazu.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

K zajištění toho, aby EU zůstala na dobré cestě k dosažení cíle klimatické neutrality do roku 2050, je zapotřebí, aby členské státy transparentně a pravidelně podávaly zprávy, aby Komise prováděla důkladná posouzení a aby byly zavedeny mechanismy, které zajistí, že bude posuzován pokrok. Iniciativa vychází z procesu založeného na integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a pevného rámce pro transparentnost emisí skleníkových plynů a dalších informací o klimatu, které jsou uvedeny v nařízení (EU) 2018/1999 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu. Ve svém pravidelném posouzení pokroku využije Komise mimo jiné informace předložené a oznámené členskými státy podle výše uvedeného nařízení. To se týká informací o emisích skleníkových plynů, politikách a opatřeních, odhadech a adaptaci. Komise tyto informace využije rovněž pro přezkumy provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí a monitorování akčních programů pro životní prostředí. Informace získané od členských států mohou být doplněny o systematické pozorování atmosféry in situ, jakož i její dálkový průzkum, například s využitím programu Copernicus. Komise rovněž pravidelně posoudí, zda vytyčená trajektorie vyžaduje aktualizaci, přezkoumá politiky a právní předpisy a podnikne kroky v případě nedostatečného pokroku.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Článek 2 stanoví cíl EU dosáhnout do roku 2050 v rámci Unie klimatické neutrality, který se vztahuje na všechna odvětví a všechny skleníkové plyny, nejen na CO2. Odráží skutečnost, že v souladu s čl. 4 odst. 4 Pařížské dohody by smluvní strany rozvinutých zemí měly pokračovat ve své vůdčí roli tím, že se zaváží k absolutním redukčním emisním cílům v rámci celého hospodářství. Uznává, že ačkoli by produkce emisí skleníkových plynů měla být přednostně zastavena u zdroje, bude muset docházet také k pohlcování emisí, aby bylo možné kompenzovat zbylé skleníkové plyny z odvětví, v nichž je snižování emisí uhlíku nejobtížnější. Měl by být zachován a dále zlepšován přírodní propad uhlíku v lesních porostech, půdách, zemědělských půdách a mokřadech a zavedeny nákladově efektivní technologie odstraňování uhlíku, jako je zachycování, využívání a ukládání CO2. Dotčený článek rovněž požaduje, aby Evropský parlament, Rada, Komise a členské státy přijaly nezbytná opatření jak na úrovni Unie, tak na vnitrostátní úrovni, která umožní společné dosažení cíle klimatické neutrality. Opatření na úrovni Unie budou představovat důležitou součást opatření potřebných k dosažení tohoto cíle.

Zajistit, aby bylo cíle EU týkajícího se klimatické neutrality do roku 2050 dosaženo, pomůže vytyčení trajektorie pro snížení emisí skleníkových plynů na úrovni Unie (článek 3). Trajektorii EU v souladu s harmonogramem Pařížské dohody každých pět let přezkoumá Komise. V rámci Pařížské dohody smluvní strany pravidelně vyhodnocují provádění této dohody a posuzují společný pokrok na cestě ke splnění jejího účelu a dlouhodobých cílů v tzv. globálním hodnocení. Komise trajektorii přezkoumá nejpozději do šesti měsíců od každého globálního hodnocení.

Článek 4 se týká adaptace na změnu klimatu. Změna klimatu v Evropě vytváří značný tlak a bude jej vytvářet i nadále, a to navzdory úsilí o její zmírnění; je proto nezbytné dále zvyšovat adaptační kapacitu, posilovat odolnost a snižovat zranitelnost vůči změně klimatu, a to na základě stávajících právních předpisů Unie, které se zaměřují na specifické cíle v oblasti adaptace na změnu klimatu. V tomto ohledu má zásadní význam vypracování a provádění adaptačních strategií a plánů. Na pomoc při dosahování tohoto cíle se přímo zaměří nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu. 

Komise posoudí pokrok každých pět let v souladu s harmonogramem Pařížské dohody (články 5 až 7). Komise před každým globálním hodnocením posoudí společný pokrok členských států směrem k dosažení cíle klimatické neutrality nebo v oblasti adaptace, jakož i soudržnost opatření Unie s cílem klimatické neutrality a jejich přiměřenost k zajištění pokroku v oblasti zvyšování adaptační kapacity, posilování odolnosti a snižování zranitelnosti, a podá o nich zprávu. Pokud Komise v rámci tohoto posouzení zjistí, že opatření Unie nejsou v souladu s tímto cílem, že nejsou přiměřená nebo že nebylo dosaženo dostatečného pokroku, přijme nezbytná opatření. Komise bude rovněž pravidelně provádět posouzení příslušných vnitrostátních opatření a vydávat doporučení, pokud zjistí nesrovnalosti nebo shledá, že jsou daná opatření nedostatečná.

2020/0036 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 17 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 18 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Ve svém sdělení „Zelená dohoda pro Evropu“ 19 ze dne 11. prosince 2019 Komise vytyčila novou strategii růstu, jejímž cílem je transformovat Unii ve spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, která v roce 2050 nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů a ve které bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů. Dalším jejím cílem je chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál Unie a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. Tato transformace musí současně být spravedlivá a inkluzivní a nesmí nikoho opomíjet.

(2)Zvláštní zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o dopadech globálního oteplení o 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a o souvisejících plánech pro snižování celosvětových emisí skleníkových plynů 20 poskytuje silný vědecký základ pro boj proti změně klimatu a dokládá potřebu posílit opatření v této oblasti. Potvrzuje, že je třeba urychleně redukovat emise skleníkových plynů a že nárůst teploty v rámci změny klimatu musí být omezen na 1,5 °C, zejména proto, aby se snížila pravděpodobnost extrémních klimatických jevů. Globální hodnotící zpráva Mezivládní vědecko-politické platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) z roku 2019 21 poukázala na celosvětový úbytek biologické rozmanitosti a skutečnost, že změna klimatu je jeho třetí nejvýznamnější příčinou 22 .

(3)Pro přispění k hospodářské a společenské transformaci, tvorbě pracovních míst, růstu a dosažení cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje a ke spravedlivému a ekonomicky efektivnímu posunu k dosažení teplotního cíle stanoveného Pařížskou dohodou o změně klimatu z roku 2015 přijatou v návaznosti na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (dále jen „Pařížská dohoda“) je zásadní pevně stanovený dlouhodobý cíl.

(4)Pařížská dohoda stanoví dlouhodobý cíl udržet nárůst globální teploty výrazně pod 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí 23 , a zdůrazňuje potřebu přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu 24 a sladit finanční toky s nízkoemisním rozvojem odolným vůči změně klimatu 25 .

(5)Cílem opatření Unie a členských států v oblasti klimatu je v kontextu Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a v zájmu dosažení cílů Pařížské dohody chránit obyvatelstvo a planetu, blahobyt, prosperitu, zdraví, potravinové systémy, integritu ekosystémů a biologickou rozmanitost před hrozbou změny klimatu, a dále maximalizovat prosperitu v rámci naší planety a zvýšit odolnost a snížit zranitelnost společnosti vůči změně klimatu.

(6)K dosažení klimatické neutrality by měla přispět všechna hospodářská odvětví. S ohledem na vliv výroby energie a její spotřeby na emise skleníkových plynů je nezbytný přechod na udržitelný, cenově dostupný a bezpečný energetický systém založený na dobře fungujícím vnitřním trhu s energií. Důležitými hnacími silami dosažení cíle klimatické neutrality jsou rovněž digitální transformace, technologické inovace a výzkum a vývoj.

(7)Unie provádí ambiciózní politiku v oblasti klimatu a zavedla regulační rámec pro dosažení svého cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030. Právní předpisy provádějící tento cíl zahrnují mimo jiné směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES 26 , kterou se zavádí systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 27 , které zavedlo vnitrostátní cíle pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 28 , které členským státům ukládá, aby dosáhly rovnováhy mezi emisemi skleníkových plynů a jejich pohlcováním v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví.

(8)Komise navíc ve svém sdělení „Čistá planeta pro všechny – Evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky“ ze dne 28. listopadu 2018 představila vizi pro dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů v Unii do roku 2050 prostřednictvím sociálně spravedlivé transformace uskutečněné nákladově efektivním způsobem.

(9)Unie prostřednictvím balíčku opatření nazvaného Čistá energie pro všechny Evropany 29 plní ambiciózní program v oblasti dekarbonizace, a to zejména výstavbou silné energetické unie, která zahrnuje cíle v oblasti energetické účinnosti a využívání energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 uvedené ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU 30 a (EU) 2018/2001 31 , a posílením příslušných právních předpisů, včetně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU 32 .

(10)Unie je světovým lídrem transformace na klimatickou neutralitu a je odhodlána přispět ke zvýšení celosvětových ambicí a k posílení globální reakce na změnu klimatu, a to s využitím všech nástrojů, které má k dispozici, včetně diplomatické činnosti v oblasti klimatu.

(11)Evropský parlament požadoval, aby se nezbytná transformace v klimaticky neutrální společnost uskutečnila nejpozději do roku 2050 a aby se z ní stal příklad evropského úspěchu 33 a vyhlásil stav klimatické a environmentální nouze 34 . Evropská rada ve svých závěrech ze dne 12. prosince 2019 35 schválila cíl dosáhnout do roku 2050 klimaticky neutrální Unie v souladu s cíli Pařížské dohody a zároveň uznala, že je potřeba zavést podpůrný rámec a že transformace bude vyžadovat značné veřejné a soukromé investice. Vyzvala také Komisi, aby v roce 2020 co nejdříve vypracovala návrh dlouhodobé strategie Unie, která by poté byla přijata Radou a předložena v kontextu Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu

(12)Unie by měla usilovat o dosažení rovnováhy mezi antropogenními emisemi skleníkových plynů a jejich pohlcováním pomocí přírodních a technologických řešení v rámci celého hospodářství Unie do roku 2050. Na dosažení cíle klimatické neutrality na úrovni Unie do roku 2050 by se měly podílet všechny členské státy společně, přičemž členské státy, Evropský parlament, Rada a Komise by měly přijmout nezbytná opatření, která umožní tento cíl splnit. Opatření na úrovni Unie budou představovat důležitou součást opatření, která budou k dosažení tohoto cíle potřeba.

(13)Unie by měla pokračovat ve své činnosti a mezinárodní vůdčí roli v oblasti klimatu i po roce 2050 s cílem chránit obyvatelstvo a planetu před hrozbou nebezpečné změny klimatu a nadále sledovat teplotní cíle stanovené Pařížskou dohodou, a to na základě vědeckých doporučení IPCC.

(14)Klíčovou součástí dlouhodobé globální reakce na změnu klimatu je adaptace. Členské státy a Unie by proto měly zvyšovat svou adaptační kapacitu, posilovat svou odolnost a snižovat svou zranitelnost vůči změně klimatu, jak je stanoveno v článku 7 Pařížské dohody, a maximalizovat vedlejší přínosy jiných politik a právních předpisů v oblasti životního prostředí. Členské státy by měly přijmout komplexní vnitrostátní adaptační strategie a plány.

(15)Při přijímání příslušných opatření na dosažení cíle klimatické neutrality na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni by členské státy, Evropský parlament, Rada a Komise měly zohlednit přínos transformace na klimatickou neutralitu pro blahobyt občanů, prosperitu společnosti a konkurenceschopnost hospodářství; energetickou bezpečnost, potravinové zabezpečení a cenovou dostupnost energií a potravin; spravedlnost a solidaritu v rámci členských států a mezi nimi s ohledem na jejich ekonomickou způsobilost, vnitrostátní okolnosti a potřebu postupného hospodářského sbližování; potřebu zajistit, aby transformace byla spravedlivá a sociálně vyvážená; nejlepší dostupné vědecké důkazy, zejména zjištění IPCC; potřebu začlenit rizika související se změnou klimatu do rozhodnutí týkajících se investic a plánování; nákladovou efektivnost a technologickou neutralitu při snižování emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování a při posilování odolnosti; postupné zlepšování ekologické vyváženosti a zvyšování úrovně ambicí.

(16)Jak dokládá Komise ve svém sdělení „Zelená dohoda pro Evropu“, transformace na klimatickou neutralitu vyžaduje změny v celém spektru politik a kolektivní úsilí všech odvětví hospodářství a společnosti. Evropská rada ve svých závěrech ze dne 12. prosince 2019 uvedla, že všechny příslušné právní předpisy a politiky EU musejí být v souladu s plněním cíle dosáhnout klimatické neutrality a přispívat k němu při současném respektování rovných podmínek, a vyzvala Komisi, aby prověřila, zda je za tímto účelem nezbytná úprava stávajících pravidel.

(17)Komise ve svém sdělení „Zelená dohoda pro Evropu“ oznámila svůj záměr provést posouzení a předložit návrhy na zvýšení cíle Unie v oblasti snižování emisí skleníkových plynů pro rok 2030, aby byl zajištěn jeho soulad s cílem dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. V dotčeném sdělení Komise také zdůraznila, že k plnění cíle klimatické neutrality by měly přispívat veškeré politiky Unie a svou úlohu by v něm měla mít všechna odvětví. Do září 2020 by Komise měla na základě komplexního posouzení dopadů a s přihlédnutím ke své analýze integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, které jí byly předloženy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 36 , přezkoumat cíl Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 a prozkoumat možnosti stanovení nového cíle pro rok 2030 v podobě 50–55% snížení emisí ve srovnání s úrovněmi v roce 1990. Pokud bude Komise považovat za nezbytné změnit cíl Unie pro rok 2030, měla by Evropskému parlamentu a Radě předložit návrhy na případné změny tohoto nařízení. Kromě toho by Komise měla do 30. června 2021 posoudit, jak by bylo třeba změnit právní předpisy Unie, kterými se dotčený cíl provádí, aby bylo dosaženo 50–55% snížení emisí ve srovnání s rokem 1990.

(18)Aby se zajistilo, že Unie a členské státy zůstanou na dobré cestě k dosažení cíle klimatické neutrality a pokroku v oblasti adaptace, měla by Komise pravidelně hodnotit pokrok. V případě, že společný pokrok členských států směrem k dosažení cíle klimatické neutrality nebo v oblasti adaptace nebo soudržnost opatření Unie s cílem klimatické neutrality nebo jejich přiměřenost k zajištění pokroku v oblasti zvyšování adaptační kapacity, posilování odolnosti a snižování zranitelnosti nebudou dostatečné, měla by Komise přijmout nezbytná opatření v souladu se Smlouvami. Komise by rovněž měla pravidelně posuzovat příslušná vnitrostátní opatření a vydávat doporučení, pokud zjistí, že opatření členského státu nejsou v souladu s cílem klimatické neutrality nebo nejsou přiměřená ke zvyšování adaptační kapacity, posilování odolnosti a snižování zranitelnosti vůči změně klimatu.

(19)Komise by měla zajistit důkladné a objektivní posouzení založené na nejaktuálnějších vědeckých, technických a sociálně-ekonomických poznatcích reprezentativního vzorku široké škály nezávislých odborníků a založit své posouzení na relevantních informacích, včetně informací předložených a oznámených členskými státy, zpráv Evropské agentury pro životní prostředí a nejlepších dostupných vědeckých důkazů, včetně zpráv IPCC. Vzhledem k tomu, že se Komise zavázala prozkoumat, jak může veřejný sektor použít taxonomii EU v kontextu Zelené dohody pro Evropu, mělo by posouzení zahrnovat informace o environmentálně udržitelných investicích ze strany Unie a členských států v souladu s nařízením (EU) 2020/... [nařízení o taxonomii], jakmile budou tyto informace k dispozici. Komise by měla využívat evropské statistiky a údaje, pokud jsou k dispozici, a vyžadovat odborný přezkum. V příslušných případech by Komisi měla v souladu se svým ročním pracovním programem poskytnout pomoc Evropská agentura pro životní prostředí.

(20)Vzhledem k tomu, že významnou hybnou silou transformace na klimatickou neutralitu jsou občané a komunity, mělo by být usnadněno silné zapojení veřejnosti a společnosti do opatření v oblasti klimatu. Komise by proto měla zapojit všechny části společnosti a umožnit jim, aby podnikly kroky směrem ke klimaticky neutrální společnosti odolné vůči změně klimatu, a to i prostřednictvím evropského klimatického paktu.

(21)Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, aby mohla stanovit trajektorii pro dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů v Unii do roku 2050, a zajistit tak předvídatelnost a jistotu pro všechny hospodářské subjekty, včetně podniků, pracovníků, investorů a spotřebitelů, a dále zajistit, aby transformace na klimatickou neutralitu byla nevratná, aby docházelo k postupnému snižování emisí a aby mohla přispět k posuzování souladu opatření a pokroku v oblasti cíle klimatické neutrality. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 37 . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(22)V souladu se závazkem Komise týkajícím se zásad zdokonalení tvorby právních předpisů je třeba usilovat o to, aby nástroje Unie v oblasti snižovaní emisí skleníkových plynů byly soudržné. Systém měření pokroku směrem k dosažení cíle klimatické neutrality a souladu opatření přijatých pro dosažení tohoto cíle by měl vycházet z rámce správy stanoveného v nařízení (EU) 2018/1999 a být s ním v souladu. Zejména je třeba zajistit, aby systém pravidelného podávání zpráv a posloupnost posouzení a kroků Komise provedených na základě tohoto podávání zpráv byly sladěny s požadavky na předkládání informací a podávání zpráv členskými státy stanovenými v nařízení (EU) 2018/1999. Nařízení (EU) 2018/1999 by proto mělo být změněno tak, aby byl do příslušných ustanovení zahrnut cíl klimatické neutrality.

(23)Změna klimatu je ze své podstaty přeshraniční problém, a proto je zapotřebí koordinovaný postup na úrovni Unie, který účinně doplní a posílí vnitrostátní politiky. Jelikož cílů tohoto nařízení, zejména cíle klimatické neutrality v Unii do roku 2050, nemůže být uspokojivě dosaženo samotnými členskými státy, ale spíše jich může z důvodu rozsahu a účinků být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení stanoví rámec pro nevratné a postupné snížení emisí skleníkových plynů a zlepšení pohlcování pomocí přírodních nebo jiných propadů v Unii.

Toto nařízení stanoví závazný cíl klimatické neutrality v Unii do roku 2050 v zájmu dodržení dlouhodobého teplotního cíle uvedeného v článku 2 Pařížské dohody a zavádí rámec pro dosažení pokroku při plnění globálního adaptačního cíle stanoveného v článku 7 Pařížské dohody.

Toto nařízení se vztahuje na antropogenní emise a pohlcování pomocí přírodních nebo jiných propadů skleníkových plynů uvedených v části 2 přílohy V nařízení (EU) 2018/1999.

Článek 2

Cíl klimatické neutrality

1.Emise a pohlcování skleníkových plynů v rámci Unie, jež jsou upraveny právem Unie, musí být nejpozději do roku 2050 vyrovnané, čímž se do uvedeného data emise sníží na čistou nulu.

2.Příslušné orgány Unie a členské státy přijmou nezbytná opatření na úrovni Unie, resp. na vnitrostátní úrovni, aby umožnily společné dosažení cíle klimatické neutrality stanoveného v odstavci 1, a to s přihlédnutím k významu podpory spravedlnosti a solidarity mezi členskými státy.

3.Do září 2020 Komise přezkoumá cíl Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 uvedený v čl. 2 bodě 11 nařízení (EU) 2018/1999 s ohledem na cíl klimatické neutrality stanovený v čl. 2 odst. 1 a prozkoumá možnosti stanovení nového cíle snížit emise do roku 2030 o 50 až 55 % v porovnání s rokem 1990. Bude-li Komise považovat za nutné tento cíl změnit, předloží dle potřeby návrhy Evropskému parlamentu a Radě.

4.Do 30. června 2021 Komise posoudí, jak by bylo třeba změnit právní předpisy Unie, kterými se provádí cíl Unie pro rok 2030, aby bylo možné docílit snížení emisí o 50 až 55 % v porovnání s rokem 1990 a dosáhnout cíle klimatické neutrality stanoveného v čl. 2 odst. 1, a zváží přijetí nezbytných opatření, včetně přijetí legislativních návrhů, v souladu se Smlouvami.

Článek 3

Trajektorie k dosažení klimatické neutrality

1.Komisi je v souladu s článkem 9 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, aby doplnila toto nařízení stanovením trajektorie na úrovni Unie k dosažení cíle klimatické neutrality stanoveného v čl. 2 odst. 1 do roku 2050. Nejpozději do šesti měsíců po každém globálním hodnocení uvedeném v článku 14 Pařížské dohody Komise trajektorii přezkoumá.

2.Výchozím bodem trajektorie bude cíl Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 uvedený v čl. 2 odst. 3.

3.Při stanovování trajektorie v souladu s odstavcem 1 Komise zohlední:

a)nákladovou a hospodářskou efektivnost;

b)konkurenceschopnost hospodářství Unie;

c)nejlepší dostupné technologie;

d)energetickou účinnost, dostupnost energie a bezpečnost dodávek energie;

e)spravedlnost a solidaritu v rámci členských států a mezi nimi;

f)nutnost zajistit environmentální účinnost a pokrok v průběhu času;

g)investiční potřeby a příležitosti;

h)nutnost zajistit spravedlivou a sociálně vyváženou transformaci;

i)mezinárodní vývoj a úsilí vyvíjené za účelem dosažení dlouhodobých cílů Pařížské dohody a konečného cíle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu;

j)nejlepší dostupné a nejnovější vědecké důkazy, včetně nejnovějších zpráv Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC).

Článek 4

Adaptace na změnu klimatu

1.Příslušné orgány Unie a členské státy zajistí trvalý pokrok při zvyšování adaptační kapacity, posilování odolnosti a snižování zranitelnosti vůči změně klimatu v souladu s článkem 7 Pařížské dohody.

2.Členské státy vypracují a provedou adaptační strategie a plány zahrnující komplexní rámce pro řízení rizik, založené na robustních výchozích hodnotách v oblasti klimatu a zranitelnosti a posuzování pokroku.

Článek 5

Posouzení pokroku a opatření Unie

1.Do 30. září 2023 a poté každých pět let provede Komise společně s posouzením stanoveným v čl. 29 odst. 5 nařízení (EU) 2018/1999 posouzení:

a)společného pokroku, jehož dosáhly všechny členské státy při plnění cíle klimatické neutrality stanoveného v čl. 2 odst. 1, vyjádřeného trajektorií uvedenou v čl. 3 odst. 1;

b)společného pokroku, jehož dosáhly všechny členské státy v oblasti adaptace podle článku 4.

Komise předloží závěry tohoto posouzení spolu se zprávou o stavu energetické unie vypracovanou v příslušném kalendářním roce v souladu s článkem 35 nařízení (EU) 2018/1999 Evropskému parlamentu a Radě.

2.Do 30. září 2023 a poté každých pět let provede Komise přezkum:

a)soudržnosti opatření Unie s cílem klimatické neutrality stanoveným v čl. 2 odst. 1, vyjádřeným trajektorií uvedenou v čl. 3 odst. 1;

b)přiměřenosti opatření Unie k zajištění pokroku v oblasti adaptace podle článku 4.

3.Pokud Komise na základě posouzení uvedeného v odstavcích 1 a 2 konstatuje, že opatření Unie nejsou v souladu s cílem klimatické neutrality stanoveným v čl. 2 odst. 1 nebo nejsou přiměřená k zajištění pokroku v oblasti adaptace podle článku 4 nebo že pokrok na cestě k dosažení cíle klimatické neutrality nebo pokrok v oblasti adaptace podle článku 4 není dostatečný, přijme současně s provedením přezkumu trajektorie uvedené v čl. 3 odst. 1 nezbytná opatření v souladu se Smlouvami.

4.Komise před přijetím posoudí každý návrh opatření nebo legislativní návrh s ohledem na cíl klimatické neutrality stanovený v čl. 2 odst. 1, vyjádřený trajektorií uvedenou v čl. 3 odst. 1, zahrne tuto analýzu do posouzení dopadů připojených k těmto opatřením nebo návrhům a výsledek uvedeného posouzení při přijetí zveřejní.

Článek 6

Posouzení vnitrostátních opatření

1.Do 30. září 2023 a poté každých pět let provede Komise posouzení:

a)soudržnosti vnitrostátních opatření, jež jsou na základě vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu nebo dvouletých zpráv o pokroku předložených v souladu s nařízením (EU) 2018/1999 považována za relevantní pro dosažení cíle klimatické neutrality stanoveného v čl. 2 odst. 1, s tímto cílem, vyjádřeným trajektorií uvedenou v čl. 3 odst. 1;

b)přiměřenosti příslušných vnitrostátních opatření k zajištění pokroku v oblasti adaptace podle článku 4.

Komise předloží závěry tohoto posouzení spolu se zprávou o stavu energetické unie vypracovanou v příslušném kalendářním roce v souladu s článkem 35 nařízení (EU) 2018/1999 Evropskému parlamentu a Radě.

2.Pokud Komise při náležitém zohlednění společného pokroku posuzovaného v souladu s čl. 5 odst. 1 konstatuje, že opatření členského státu nejsou v souladu s tímto cílem, vyjádřeným trajektorií uvedenou v čl. 3 odst. 1, nebo nejsou přiměřená k zajištění pokroku v oblasti adaptace podle článku 4, může pro daný členský stát vydat doporučení. Komise svá doporučení zveřejní.

3.Pokud je vydáno doporučení v souladu s odstavcem 2, uplatní se tyto zásady:

a)dotčený členský stát řádně zohlední příslušné doporučení v duchu solidarity mezi členskými státy a Unií a členskými státy navzájem;

b)dotčený členský stát uvede ve své první zprávě o pokroku předložené v souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2018/1999 v roce následujícím po roku vydání doporučení, jakým způsobem řádně zohlednil dané doporučení. Pokud se dotčený členský stát rozhodne nezabývat se doporučením nebo jeho podstatnou částí, předloží k tomu Komisi odůvodnění;

c)doporučení by měla doplňovat nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru.

Článek 7

Společná ustanovení o posouzení Komise

1.Kromě vnitrostátních opatření uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. a) vychází Komise ve svém posouzení uvedeném v článcích 5 a 6 alespoň z:

a)informací předložených a oznámených podle nařízení (EU) 2018/1999;

b)zpráv Evropské agentury pro životní prostředí (EEA);

c)evropských statistik a údajů, včetně údajů o ztrátách vyplývajících z nepříznivých dopadů změny klimatu, jsou-li k dispozici, a

d)nejlepších dostupných vědeckých důkazů, včetně nejnovějších zpráv IPCC, a

e)jakýchkoli doplňujících informací týkajících se environmentálně udržitelných investic ze strany Unie a členských států, případně včetně investic v souladu s nařízením (EU) 2020/… [nařízení o taxonomii].

2.Evropská agentura pro životní prostředí je v souladu se svým ročním pracovním programem Komisi nápomocna při vypracovávání posouzení uvedeného v článcích 5 a 6.

Článek 8

Účast veřejnosti

Komise spolupracuje se všemi složkami společnosti, aby jim umožnila podnikat příslušné kroky k dosažení klimaticky neutrální společnosti odolné vůči změně klimatu. Komise usnadňuje inkluzivní a přístupný proces na všech úrovních, včetně vnitrostátní, regionální a místní úrovně a se zapojením sociálních partnerů, občanů a občanské společnosti, za účelem výměny osvědčených postupů a stanovení opatření, která přispějí k dosažení cílů tohoto nařízení. Kromě toho může Komise vycházet rovněž z víceúrovňových dialogů o klimatu a energetice zřízených členskými státy v souladu s článkem 11 nařízení (EU) 2018/1999.

Článek 9

Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 3 odst. 1 je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 3 odst. 1 je Komisi svěřena na dobu neurčitou od ...[OP: datum vstupu tohoto nařízení v platnost].

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 3 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 10

Změny nařízení (EU) 2018/1999

Nařízení (EU) 2018/1999 se mění takto:

1)v čl. 1 odst. 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) provádění strategií a opatření navržených k dosažení cíle Unie v oblasti klimatické neutrality stanoveného v článku 2 nařízení …/… [právní rámec pro klima], cílů a úkolů energetické unie a pro první desetileté období od roku 2021 do roku 2030 zejména cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030;“;

2)v článku 2 se bod 7 nahrazuje tímto:

„7) „odhady“ prognózy antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů nebo prognózy vývojů energetického systému, které zahrnují alespoň kvantitativní odhady na období šesti po sobě jdoucích budoucích let končící číslicí 0 nebo 5, které bezprostředně následují po roce, za nějž se podává zpráva;“;

3)v čl. 3 odst. 2 se písmeno f) nahrazuje tímto:

„f) posouzení dopadů plánovaných politik a opatření na dosažení cílů uvedených v písmeni b) tohoto odstavce, včetně jejich soudržnosti s cílem Unie v oblasti klimatické neutrality stanoveným v článku 2 nařízení …/… [právní rámec pro klima], dlouhodobými cíli snižování emisí skleníkových plynů podle Pařížské dohody a dlouhodobými strategiemi podle článku 15;“;

4)v čl. 8 odst. 2 se doplňuje nové písmeno e), které zní:

„e) způsobu, jakým stávající politiky a opatření a plánované politiky a opatření přispívají k dosažení cíle Unie v oblasti klimatické neutrality stanoveného v článku 2 nařízení .../... [právní rámec pro klima].“;

5)článek 11 se nahrazuje tímto:

„Článek 11

       Víceúrovňový dialog o klimatu a energetice

Každý členský stát podle vnitrostátních předpisů zřídí víceúrovňový dialog o klimatu a energetice, v jehož rámci se mohou místní orgány, organizace občanské společnosti, podnikatelská sféra, investoři a další důležité zúčastněné strany a široká veřejnost aktivně zapojit a projednávat dosažení cíle Unie v oblasti klimatické neutrality stanoveného v článku 2 nařízení .../... [právní rámec pro klima] a různé scénáře zvažované pro energetickou a klimatickou politiku, včetně dlouhodobých scénářů, a přezkoumávat dosažený pokrok, pokud již nemá strukturu, která by sloužila témuž účelu. V rámci tohoto dialogu se mohou projednávat integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu.“;

6)v čl. 15 odst. 3 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c) dosažení dlouhodobého snížení emisí skleníkových plynů a jejich většího pohlcování pomocí propadů ve všech odvětvích v souladu s cílem Unie v oblasti klimatické neutrality stanoveným v článku 2 nařízení .../... [právní rámec pro klima];“;

7)příloha I část 1 se mění takto:

a)v oddíle A bodě 3.1.1. se písmeno i) nahrazuje tímto:

„i) Politiky a opatření pro dosažení cíle stanoveného nařízením (EU) 2018/842, jak je uvedeno v bodě 2.1.1, a politiky a opatření pro soulad s nařízením (EU) 2018/841, pokrývající všechna klíčová odvětví produkující emise a odvětví podporující jejich pohlcování, s přihlédnutím k cíli klimatické neutrality stanovenému v článku 2 nařízení .../... [právní rámec pro klima];“;

b)v oddíle B se doplňuje nový bod 5.5., který zní:

„5.5. Přispění plánovaných politik a opatření k dosažení cíle Unie v oblasti klimatické neutrality stanoveného v článku 2 nařízení .../... [právní rámec pro klima]“;

8)v příloze VI písm. c) se bod viii) nahrazuje tímto:

„viii) hodnocení přispění dané politiky nebo opatření k dosažení cíle Unie v oblasti klimatické neutrality stanoveného v článku 2 nařízení .../... [právní rámec pro klima] a k dosažení dlouhodobé strategie uvedené v článku 15;“.

Článek 11

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

Obsah

1.    RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU    

1.1.    Název návrhu/podnětu    

1.2.    Příslušné oblasti politik (skupina programů)

1.3.    Povaha návrhu/podnětu

1.4.    Odůvodnění návrhu/podnětu

1.4.1.    Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.4.2.    Přidaná hodnota ze zapojení Unie

1.4.3.    Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti    

1.4.4.    Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.    Doba trvání a finanční dopad    

1.6.    Předpokládaný způsob řízení    

2.    SPRÁVNÍ OPATŘENÍ    

2.1.    Pravidla pro sledování a podávání zpráv    

2.2.    Systémy řízení a kontroly    

2.2.1.    Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie    

2.2.2.    Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění    

2.2.3.    Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol

2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí    

3.    ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU    

3.1.    Okruh víceletého finančního rámce a nově navržené výdajové rozpočtové položky    

3.2.    Odhadovaný dopad na výdaje    

3.2.1.    Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje    

3.2.2.    Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky    

3.2.3.    Příspěvky třetích stran

3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik (skupina programů)

1.3.Návrh/podnět se týká:

☑ nové akce 

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 38  

◻ prodloužení stávající akce 

◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.4.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.4.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.4.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.4.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.Doba trvání a finanční dopad

◻ Časově omezená doba trvání

–◻    s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

–◻    finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

☑ Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od roku 2020 po neomezenou dobu,

–poté plné fungování.

1.6.Předpokládaný způsob řízení 

☑ Přímé řízení Komisí

–☑ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–◻    prostřednictvím výkonných agentur.

◻ Sdílené řízení s členskými státy

◻ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

–◻ EIB a Evropský investiční fond,

–◻ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

–◻ veřejnoprávní subjekty,

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

–◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruh víceletého finančního rámce a nově navržené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–☑ Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.2.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–☑ Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.3.Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět:

–☑ nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–◻    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

–☑ Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–◻    na vlastní zdroje

–◻    na jiné příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ „AGENTURY“

Evropská agentura pro životní prostředí

Obsah

1.    RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.    Název návrhu/podnětu    

1.2.    Příslušné oblasti politik    

1.3.    Povaha návrhu    

1.4.    Cíle    

1.4.1.    Obecné cíle    

1.4.2.    Specifické cíle    

1.4.3.    Očekávané výsledky a dopady

1.4.4.    Ukazatele výkonnosti

1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.    Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.    Přidaná hodnota ze zapojení Unie

1.5.3.    Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.    Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji    

1.5.5.    Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.    Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu    

1.7.    Předpokládaný způsob řízení    

2.    SPRÁVNÍ OPATŘENÍ    

2.1.    Pravidla pro sledování a podávání zpráv    

2.2.    Systémy řízení a kontroly    

2.2.1.    Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie    

2.2.2.    Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění    

2.2.3.    Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol

2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí    

3.    ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.    Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.    Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2.    Odhadovaný dopad na prostředky [subjektu]

3.2.3.    Odhadovaný dopad na lidské zdroje [subjektu]

3.2.4.    Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5.    Příspěvky třetích stran

3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ „AGENTURY“

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik

1.3.Návrh se týká:

☑ nové akce

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 44  

◻ prodloužení stávající akce 

◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

1.4.2.Specifické cíle

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.4.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

◻ Časově omezená doba trvání

–◻    Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

–◻    Finanční dopad od RRRR do RRRR

☑ Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od roku 2020 po neomezenou dobu,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 

☑ Přímé řízení Komisí prostřednictvím

–◻    výkonných agentur

◻ Sdílené řízení s členskými státy

◻ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

◻ EIB a Evropský investiční fond,

☑ subjekty uvedené v článcích 70 a 71,

◻ veřejnoprávní subjekty,

◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje: nepoužije se.

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

* Pozn.: Dodatečné potřeby v rámci EEA budou pokryty převodem rozpočtu programu LIFE do rozpočtové položky agentury.

3.2.2.Odhadovaný dopad na prostředky EEA

–☑ Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

3.2.3.Odhadovaný dopad na lidské zdroje EEA

3.2.3.1.Shrnutí

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–☑ Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

* Na základě průměrných nákladů na smluvní zaměstnance ve výši 55 000 EUR, u nichž se použije korekční koeficient EEA, tj. 1,319 × 55 000 = 72 545 EUR vyjma režijních nákladů v hlavě 2.

Požadavky na zaměstnance (FTE):

3.2.3.2.Odhadované potřeby lidských zdrojů pro mateřské GŘ

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–☑ Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno v samostatném legislativním finančním výkazu:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na jedno desetinné místo)

34 je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu v roce 2020.

09 je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu v letech 2021–2027.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

–☑ Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

–◻    Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce.

3.2.5.Příspěvky třetích stran

–☑ Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

–☑ Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–◻    na vlastní zdroje

–◻    na jiné příjmy

– ◻ uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

(1)    COM(2019) 640 final.

(2)    Podle zvláštního průzkumu Eurobarometru č. 490 „Změna klimatu“ z dubna 2019 vnímá 93 % občanů EU změnu klimatu jako závažný problém a většina obyvatel EU si přeje, aby byl intenzivněji řešen.

(3)    COM(2018) 773 final.

(4)    Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. března 2019 o změně klimatu – evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky v souladu s Pařížskou dohodou (2019/2582(RSP)).

(5)    Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. listopadu 2019 o konferenci OSN o změně klimatu konané v roce 2019 v Madridu, Španělsko (COP25) (2019/2712(RSP)).

(6)    Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze (2019/2930(RSP)).

(7)    Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu (2019/2956(RSP)).

(8)    https://www.consilium.europa.eu/media/39914/a-new-strategic-agenda-2019-2024-en.pdf.

(9)    Dohoda byla ratifikována EU dne 5. října 2016 a vstoupila v platnost dne 4. listopadu 2016.

(10)    V souvislosti se všemi hospodářskými odvětvími s výjimkou mezinárodní lodní dopravy, SWD (2019) 396.

(11)    COM(2020) 21 final ze dne 14. ledna 2020.

(12)    Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (COM(2020) 22 final).

(13)    Příloha 7.1 hloubkové analýzy na podporu sdělení Komise COM(2018) 773, https://ec.europa.eu/clima/sites/clima/files/docs/pages/com_2018_733_analysis_in_support_en_0.pdf.

(14)    Podle zvláštního průzkumu Eurobarometr č. 490 „Změna klimatu“ z dubna 2019 92 % respondentů – a více než 80 % v každém členském státě – souhlasí s tím, že by se emise skleníkových plynů měly snížit na minimum a u zbylých emisí by mělo docházet ke kompenzaci, aby se do roku 2050 podařilo vytvořit v EU klimaticky neutrální ekonomiku.

(15)    Hloubková analýza na podporu sdělení Komise COM(2018) 773, https://ec.europa.eu/clima/sites/clima/files/docs/pages/com_2018_733_analysis_in_support_en_0.pdf.

(16)    Úř. věst. C 326, 26.10.2012, s. 391.

(17)    Úř. věst. C , , s. .

(18)    Úř. věst. C , , s. .

(19)    Sdělení Komise – Zelená dohoda pro Evropu, COM(2019) 640 final ze dne 11. prosince 2019.

(20)    IPCC, 2018: Globální oteplení o 1,5 °C – Zvláštní zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu o dopadech globálního oteplení o 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a o souvisejících plánech pro snižování celosvětových emisí skleníkových plynů v kontextu posilování celosvětové reakce na hrozbu změny klimatu, udržitelného rozvoje a úsilí o vymýcení chudoby [Masson-Delmotte, V., P. Zhai, H.-O. Pörtner, D. Roberts, J. Skea, P.R. Shukla, A. Pirani, W. Moufouma-Okia, C. Péan, R. Pidcock, S. Connors, J.B.R. Matthews, Y. Chen, X. Zhou, M.I. Gomis, E. Lonnoy, T. Maycock, M. Tignor, a T. Waterfield (eds.)].

(21)    Zpráva platformy IPBES o globálním posouzení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb z roku 2019.

(22)    Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí „Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020“ (Lucemburk: Úřad pro publikace EU, 2019)

(23)    Ustanovení čl. 2 odst. 1 písm. a) Pařížské dohody.

(24)    Ustanovení čl. 2 odst. 1 písm. b) Pařížské dohody.

(25)    Ustanovení čl. 2 odst. 1 písm. c) Pařížské dohody.

(26)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

(27)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26).

(28)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 1).

(29)    COM(2016) 860 final ze dne 30. listopadu 2016.

(30)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).

(31)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).

(32)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).

(33)    Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu (2019/2956(RSP)).

(34)    Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze (2019/2930(RSP)).

(35)    Závěry přijaté Evropskou radou na zasedání dne 12. prosince 2019, EUCO 29/19, CO EUR 31, CONCL 9.

(36)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

(37)    Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(38)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(39)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(40)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(41)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(42)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(43)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(44)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(45)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(46)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(47)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(48)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(49)    Zejména na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond (ERF).