52020IP0015

EUR-Lex

Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52020IP0015 - EN

Help

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

Document 52020IP0015

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2020 o 15. zasedání konference smluvních stran (COP15) Úmluvy o biologické rozmanitosti (2019/2824(RSP))

Úř. věst. C 270, 7.7.2021, p. 94–104 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

HTML

PDF

Official Journal

7.7.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 270/94

P9_TA(2020)0015

COP15 k Úmluvě o biologické rozmanitosti (Kunming 2020)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2020 o 15. zasedání konference smluvních stran (COP15) Úmluvy o biologické rozmanitosti (2019/2824(RSP))

(2021/C 270/11)

Evropský parlament,

—	s ohledem na přezkum strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti v polovině období a na své usnesení ze dne 2. února 2016 o přezkumu strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti v polovině období (1),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2017 o akčním plánu pro přírodu, lidi a hospodářství (2),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2018 o 14. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (COP14) (3),

—

s ohledem na zprávu Komise ze dne 20. května 2015 nazvanou „Stav přírody v Evropské unii: zpráva o stavu a trendech u typů stanovišť a druhů, na které se vztahuje směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích, za období 2007–2012, jak se požaduje podle článku 17 směrnice o stanovištích a článku 12 směrnice o ptácích“ (COM(2015)0219),

—	s ohledem na směrnici Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (4) (směrnice o mořském prostředí),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (5) (rámcová směrnice o vodě),

—	s ohledem na zprávu platformy IPBES z 31. května 2019 o globálním posouzení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb,

—	s ohledem na červený seznam ohrožených druhů Mezinárodního svazu ochrany přírody,

—	s ohledem na Métskou chartu o biologické rozmanitosti ze dne 6. května 2019,

—	s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030, na cíle udržitelného rozvoje a na diskusní dokument Komise ze dne 30. ledna 2019 s názvem „Směřování k udržitelné Evropě do roku 2030“ (COM(2019)0022),

—

s ohledem na zvláštní zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o změně klimatu, desertifikaci, degradaci půdy, udržitelném hospodaření s půdou, potravinovém zabezpečení a tocích skleníkových plynů v suchozemských ekosystémech, zvláštní zprávu tohoto panelu ze dne 25. září 2019 o oceánech a kryosféře v měnícím se klimatu a na jeho zvláštní zprávu s názvem „Globální oteplení o 1,5 oC“, jakož i na jeho pátou hodnotící zprávu a souhrnnou zprávu ze září 2018,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. července 2019 s názvem „Posílení opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů“ (COM(2019)0352) a její sdělení ze dne 20. září 2013 s názvem „Nová strategie EU v oblasti lesnictví: pro lesy a odvětví založená na lesnictví“ (COM(2013)0659),

—	s ohledem na zprávu Organizace OSN pro výživu a zemědělství z roku 2019 nazvanou „Stav celosvětové biologické rozmanitosti pro výživu a zemědělství“,

—	s ohledem na prohlášení, které dne 15. října 2019 učinil vysoký komisař OSN pro lidská práva na Třetím výboru Valného shromáždění OSN v New Yorku,

—	s ohledem na Pekingskou výzvu týkající se zachování biologické rozmanitosti a změny klimatu ze dne 6. listopadu 2019,

—	s ohledem na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí ze dne 4. prosince 2019 nazvanou „Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020“ (SOER 2020);

—	s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

—	s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

—	s ohledem na otázky položené Komisi a Radě týkající se 15. zasedání konference smluvních stran (COP15) Úmluvy o biologické rozmanitosti, které se bude konat v roce 2020 v čínském Kchun-mingu (O-000044/2019 a O-000043/2019),

vzhledem k tomu, že posláním strategického plánu pro biologickou rozmanitost na období 2011–2020 je „přijmout účinná a rychlá opatření k zastavení úbytku biologické rozmanitosti s cílem zajistit, aby ekosystémy byly do roku 2020 odolné a nadále poskytovaly základní služby, a zajišťovaly tak a chránily rozmanitost života na této planetě a přispívaly k blahobytu jejích obyvatel a k vymýcení chudoby“;

vzhledem k tomu, že vizí týkající se biologické rozmanitosti do roku 2050 (dále jen „vize 2050“), která byla přijata v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti (dále jen „úmluva CBD“), je „život v souladu s přírodou“, v jehož rámci „má být do roku 2050 biologická rozmanitost ceněna, chráněna, obnovována a užívána rozumným způsobem a mají se udržovat ekosystémové služby a zdraví planety, jakož i vytvářet přínosy, které budou zásadní pro všechny lidi“ a pro budoucí generace;

vzhledem k tomu, že se vize 2050 přijatá v rámci úmluvy CBD opírá o pět obecných cílů, které rovněž tvoří rámec pro aičijské cíle v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020: a) řešit základní příčiny úbytku biologické rozmanitosti tím, že se téma biologické rozmanitosti začlení do činnosti všech oblastí veřejné správy a společnosti; b) omezit přímé tlaky na biologickou rozmanitost a podporovat udržitelné využívání; c) zlepšit stav biologické rozmanitosti ochranou ekosystémů, druhů a genetické rozmanitosti; d) zvýšit přínos biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb pro všechny a e) zlepšit provádění pomocí participativního plánování, správy znalostí a budování kapacit;

vzhledem k tomu, že – jak bylo zdůrazněno v globálním posouzení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb vypracovaném Mezivládní vědecko-politickou platformou pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) – současné negativní trendy v oblasti biologické rozmanitosti a ekosystémů oslabí plnění 80 % posuzovaných cílů udržitelného rozvoje, které se týkají chudoby, hladu, zdraví, vody, měst, klimatu, oceánů a půdy; vzhledem k tomu, že se předpokládá, že budou zasaženy v první řadě a vážněji původní obyvatelé a mnohé z nejchudších komunit na světě; vzhledem k tomu, že ztráta a pokles biologické rozmanitosti proto musí být chápány nejen jako otázky životního prostředí, ale také jako otázky rozvojové, hospodářské, sociální a morální;

E.	vzhledem k tomu, že masivní využívání širokospektrých systémových herbicidů, jako je glyfosát, je přímo odpovědné za dramatický úbytek biologické rozmanitosti;

F.	vzhledem k tomu, že podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) a Mezivládní vědecko-politické platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby neexistují žádná trvalá řešení pro boj proti změně klimatu, nebudou-li ve větší míře uplatňována soudržná a účinná řešení blízká přírodě;

G.	vzhledem k tomu, že změna klimatu je považována za hnací sílu nárůstu extrémních povětrnostních jevů způsobujících přírodní katastrofy po celém světě, včetně ničivých požárů;

H.	vzhledem k tomu, že Nagojský protokol o přístupu a sdílení přínosů poskytuje transparentní právní rámec pro spravedlivé a rovnocenné sdílení přínosů vyplývajících z používání genetických zdrojů a souvisejících tradičních poznatků;

I.	vzhledem k tomu, že strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 má za cíl zastavit úbytek biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb v EU a pomoci zastavit úbytek biologické rozmanitosti v celosvětovém měřítku do roku 2020;

J.	vzhledem k tomu, že orgány EU a členské státy přijaly Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 a jejích sedmnáct cílů udržitelného rozvoje a jsou plně odhodlány je provádět;

K.	vzhledem k tomu, že Komise zvolená na období 2019–2024 ve svých politických směrech uvedla, že její ambicí je, aby EU spolupracovala se svými světovými partnery s cílem omezit ztrátu biologické rozmanitosti v nadcházejících pěti letech;

L.	vzhledem k tomu, že lesy jsou pro živobytí na celém světě nepostradatelné a ačkoli pokrývají pouze 30 % pevninské části Země, představují 80 % její biologické rozmanitosti;

vzhledem k tomu, že změnou klimatu jsou ohroženy stanoviště a druhy, o čemž svědčí úhyn většiny korálů Velkého bariérového útesu v Austrálii a extrémní povětrnostní jevy, jako jsou například ničivé lesní požáry v Austrálii, které již zabily více než jednu miliardu zvířat; vzhledem k tomu, že ochrana přírody a zastavení ztráty biologické rozmanitosti mají zásadní význam pro zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se této změně;

N.	vzhledem k tomu, že byly překročeny čtyři z devíti mezí naší planety, jak je definovalo Stockholmské centrum pro odolnost;

Obecné poznámky

se znepokojením konstatuje, že platforma IPBES ve své zprávě o globálním posouzení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb jednoznačně poukazuje na rozsah ekologické krize a potřebu vyvinout rychlé a společné úsilí o transformační změnu, vzhledem k tomu, že se stav přírodního prostředí celosvětově zhoršuje rychlostí doposud v dějinách lidstva nevídanou, tempo vymírání druhů zrychluje a přibližně jednomu milionu zvířecích a rostlinných druhů hrozí vyhynutí, což má závažné důsledky pro lidi na celém světě a ovlivní životy budoucích generací;

je mimořádně znepokojen dalšími tlaky, jež pro biologickou rozmanitost představuje změna klimatu na pevnině, jak se uvádí ve zvláštní zprávě panelu IPCC ze dne 8. srpna 2019; je mimořádně znepokojen poklesem populací mořských savců a dalších populací ryb i dramatickým úbytkem korálových útesů, o němž pojednává zvláštní zpráva panelu IPCC ze dne 24. září 2019, přičemž ve zvláštní zprávě o globálním oteplení o 1,5 oC stojí, že podle scénáře oteplení o 2 oC“ zanikne více než 99 % korálových útesů;

je mimořádně znepokojen informacemi obsaženými ve zprávě o oceánu a kryosféře v měnícím se klimatu, kterou zveřejnil panel IPCC, jehož odborníci tvrdí, že změna klimatu je jedním z hlavních přímých faktorů ztráty biologické rozmanitosti, a zdůrazňují, že podle předpokladů budou její negativní účinky na přírodu a biologickou rozmanitost, ekosystémové služby, oceány a potravinovou bezpečnost v následujících desetiletích čím dál výraznější; zdůrazňuje, že panel IPCC upozorňuje na to, že na zdraví oceánů a mořských ekosystémů má v současnosti vliv globální oteplování, znečištění, nadměrné využívání mořské biologické rozmanitosti, zvyšování hladiny moří, acidifikace, odkysličování, mořské vlny veder, nebývalé tání ledovců a mořského ledu, eroze pobřeží, častější přírodní katastrofy, které ovlivňují mořské a pobřežní ekosystémy tím, že mění jejich fungování a urychlují pokles populací mořských savců a rybích druhů, a rovněž dramatický zánik korálových útesů a mangrovových porostů; připomíná, že oceány jsou součástí řešení, které by mohlo zmírnit dopady změny klimatu a napomoci přizpůsobení; vyzývá proto EU, aby oceánům udělila ve strategii v oblasti biologické rozmanitosti prioritu, a žádá všechny stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (dále jen „strany“), aby uznaly oceány jako společný statek lidstva a aby vypracovaly nový přístup, který bude klást individuální a kolektivní povinnosti vysoko nad rámec tradičních zásad svobody a vlastnictví oceánů, s cílem zajistit jejich zachování;

domnívá se, že čelíme environmentální krizi, která vyžaduje významné kroky na úrovni EU i na celosvětové úrovni; vyzývá Komisi, aby vedle změny klimatu udělila v rámci Zelené dohody pro Evropu hlavní prioritu ochraně přírody a její obnově;

je znepokojen tím, že aičijských cílů v oblasti biologické rozmanitosti nebude za současné trajektorie úbytku biologické rozmanitosti do roku 2020 dosaženo, a opětovně vyzývá všechny smluvní strany, aby na tomto poli naléhavě vynaložily intenzivnější úsilí; vyjadřuje politování nad tím, že EU nesměřuje k dosažení svého hlavního cíle, jímž je zastavení úbytku biologické rozmanitosti a degradace ekosystémů do roku 2020; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby se zavázaly k přijetí okamžitých, podstatných a dodatečných závazných opatření v zájmu zachování a obnovy biologické rozmanitosti, aby byly splněny globální a unijní cíle a aby tak přispěly ke splnění aičijských cílů;

připomíná, že biologická rozmanitost a zdravé ekosystémy, včetně oceánů, které absorbují více než 25 % emisí CO2 a jsou hlavním poskytovatelem kyslíku, jsou klíčem k naplnění cílů vytyčených Pařížskou dohodou a k posílení odolnosti a EU vůči změně klimatu a schopnosti přizpůsobit se této změně; s politováním konstatuje, že pouhých 7 % oceánů je formálně chráněno; připomíná, že pro zachování biologické rozmanitosti je důležité rozvíjet a provádět řešení založená na přírodě a současně zmírňovat změnu klimatu a přizpůsobovat se jí, zejména pokud jde o vstřebávání uhlíku; vyzývá proto ke zlepšení soudržnosti a součinnosti mezi všemi třemi úmluvami z Ria (6) a k jejich lepšímu sladění s Agendou OSN pro udržitelný rozvoj 2030; vyzývá Komisi, aby do svých politik v oblasti klimatu plně začlenila otázku biologické rozmanitosti;

vítá Pekingskou výzvu týkající se zachování biologické rozmanitosti a změny klimatu ze dne 6. listopadu 2019;

zdůrazňuje, že zvláště v odvětví bioekonomiky, jež může hrát ústřední úlohu v přechodu ke klimaticky neutrálnímu hospodářství, pokud neohrožuje kvalitu ekosystémů, by se mělo vždy zabránit vzájemným kompromisům mezi ochranou klimatu a ochranou biologické rozmanitosti; vyjadřuje znepokojení nad tím, že se v nedávných politických diskusích takovéto kompromisy dostatečně neodrážejí; vyzývá Komisi a všechny zúčastněné strany, aby rozvíjely jednotný přístup a rozvíjely skutečně udržitelné biohospodářství založené na ochraně přírody a další řešení vycházející z ekosystému vzhledem k tomu, že takový přístup přináší nejlepší výsledky jak pro klima, tak pro biologickou rozmanitost;

zdůrazňuje, že biologická rozmanitost není nutná pouze pro výrobu potravin, paliva nebo léčiv, ale že je rovněž, spolu se zdravým životním prostředím, důležitá pro dlouhodobý hospodářský rozvoj;

10.

vítá závazky přijaté Ursulou von der Leyenovou v politických pokynech pro Komisi na období 2019–2024 a v pověřovacím dopise zaslaném dne 10. září 2019 komisaři pro životní prostředí a oceány, na jejichž základě má být v prvních 100 dnech fungování nové Komise předložena ambiciózní strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 jako součást Zelené dohody pro Evropu, a vítá rovněž její záměr zajistit, aby EU na zasedání konference smluvních stran úmluvy CBD v roce 2020 vystupovala jako globální vedoucí síla, jak tomu bylo na pařížské klimatické konferenci v roce 2015; zdůrazňuje, že jde pro novou Komisi o vysokou prioritu a že je třeba, aby EU před konferencí COP15 oživila celosvětové ambice v oblasti biologické rozmanitosti; vyzývá Komisi, aby se s ohledem na celosvětovou krizi v oblasti biologické rozmanitosti, na niž poukazuje nedávná zpráva platformy IPBES, uplatnila nový přístup a odklonila se od dobrovolných závazků a navrhla ambiciózní a inkluzivní strategii v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, která by pro EU a její členské státy zavedla právně závazné cíle, včetně specifických cílů pro dosažení nejméně 30 % chráněných suchozemských a mořských oblastí a pro obnovení nejméně 30 % poškozených ekosystémů na úrovni Unie do roku 2030;

11.

domnívá se, že v této nové strategii by měla být věnována zvláštní pozornost obnově ekosystémů, přírodních stanovišť a druhů, zejména prostřednictvím výzkumu a inovací, které budou podporovat zavádění ekologické ekonomiky ve všech odvětvích, což je klíčové k dosažení cílů v oblasti biologické rozmanitosti;

12.

žádá Komisi a členské státy, aby vyzvaly COP15 k přijetí ustanovení o mapování terénu, posuzování technologií a monitorování nového technického vývoje, včetně vývoje vycházejícího ze syntetické biologie;

13.

žádá Komisi a členské státy, aby vyzvaly na COP15 k zavedení globálního moratoria na uvolňování organismů vzniklých technologií genového tahu do přírody, včetně pokusů v terénních podmínkách, s cílem zabránit tomu, aby byly nové technologie předčasně uvolněny, a zajistit, aby byla dodržena zásada předběžné opatrnosti obsažená ve Smlouvě o fungování Evropské unie i v Úmluvě o biologické rozmanitosti;

14.

zdůrazňuje, že ochrana a zachování celosvětové biologické rozmanitosti je zásadní výzvou, a tedy strategickým zájmem EU, kterému by se mělo dostat nejvyšší politické pozornosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby aktivně navázaly spolupráci se třetími zeměmi, především pomocí svých nástrojů vnější činnosti, jako je nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI), s cílem podpořit a stanovit cíle pro opatření a řízení v oblasti ochrany, zachování a obnovy biologické rozmanitosti, zejména pokud jde o všechny mnohostranní a obchodní dohody a opatření proti nedodržování předpisů; vyzývá proto Komisi, aby do všech svých budoucích obchodních dohod začlenila závazné a vymáhatelné kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji;

15.

připomíná svůj postoj ke skutečnosti, že NDICI by měl věnovat 45 % svých prostředků na investice přispívající ke klimatickým cílům, k řízení v oblasti životního prostředí a k jeho ochraně, k biologické rozmanitosti a boji proti desertifikaci;

16.

zdůrazňuje, že je zapotřebí uceleného víceúrovňového řídicího a správního přístupu, který řeší otázku ochrany, zachování, obnovy a udržitelného využívání biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb; vyzývá EU a členské státy, aby byly i nadále pevně odhodlány hlouběji naplňovat úmluvu CBD, zaujaly vedoucí postavení při přípravě rámce na období po roce 2020, zejména v době předcházející konferenci COP15, aby se zavázaly k cíli v oblasti biologické rozmanitosti, jenž by byl ekvivalentem cíle omezení zvýšení teploty na 1,5 oC přijatého Pařížskou dohodou v oblasti klimatu, a aby transparentně vymezily své vize a priority ohledně celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost na období po roce 2020;

17.

připomíná, že zachování biologické rozmanitosti a ekosystémů je ve své podstatě provázáno s naplňováním cílů udržitelného rozvoje a je pro tyto cíle klíčové; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby Komise a členské státy účinně začleňovaly téma přírody a biologické rozmanitosti s cíli v oblasti biologické rozmanitosti do činností ve všech odvětvích, aby tak změnily stávající ekonomický model směrem k větší udržitelnosti se zohledněním ekologické stopy EU, a aby posílily ucelenost politiky v oblasti životního prostředí ve všech vnitřních i vnějších politikách EU, včetně zemědělství, rybolovu, obnovitelné energie, dopravy, obchodu a víceletého finančního rámce na období 2021–2027; domnívá se, že je zapotřebí větší spolupráce ve všech odvětvích, jež by umožnila lépe začlenit ochranu, zachování a obnovu biologické rozmanitosti; zdůrazňuje, že by se měla věnovat zvláštní pozornost životnímu cyklu zboží od jeho vývoje po spotřebu a ochraně přírodních zdrojů a biologické rozmanitosti a že by se měly zohledňovat kumulované dopady včetně dopravy;

18.

je přesvědčen, že je zcela zásadní, aby se dlouhodobě strategicky řešily klíčové příčiny úbytku biologické rozmanitosti, neprodleně se určily a zabezpečily významné a strategické „hotspoty“ pro služby v oblasti biologické rozmanitosti a ekosystémů, jakož i vzácné ekosystémy, a to s ohledem na citlivý charakter daného prostoru, výskyt ohrožených druhů, nedostatečné poznatky nebo účinné řízení, stejně jako s ohledem na přítomnost běžných druhů klíčových pro ekologické procesy, a dále je přesvědčen, že je zapotřebí omezit úbytek biologické rozmanitosti a negativní dopady na území a živobytí původního obyvatelstva a místních komunit;

19.

vyzývá Komisi a členské státy, aby přiměly COP15 zajistit, že bude požadován a získán svobodný, předchozí a informovaný souhlas původního obyvatelstva a místních komunit před uvolněním jakýchkoli technologií, jež mohou mít dopad na jejich tradiční znalosti, inovace, praktiky, obživu a užívání půdy, zdrojů a vody; zdůrazňuje, že před zaváděním jakýkoli takových technologií musí být umožněna účast a zapojení všem komunitám, jichž se to případně týká;

20.

znovu opakuje, že přestože je obnova důležitá, členské státy ji nadále v souvislosti s bonnskou výzvou téměř ignorují;

21.

zdůrazňuje, že naléhavá situace v oblasti klimatu a důsledky masového úbytku biologické rozmanitosti představují závažnou hrozbu pro lidská práva; připomíná, že bez zdravého životního prostředí jsou ohrožena základní lidská právo na život, potravu a nezávadnou vodu; vyzývá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby spolupracovaly na vytvoření strategie EU na ochranu práva na zdravé životní prostředí a aby přitom úzce spolupracovaly se třetími zeměmi a s mezinárodními organizacemi, jako je Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR), který nedávno zahájil společnou strategii s programem OSN pro životní prostředí (UNEP);

Provádění úmluvy a strategického plánu pro biologickou rozmanitost na období 2011–2020

22.

vítá rozhodnutí přijaté na 14. zasedání smluvních stran v Egyptě, které těmto stranám naléhavě ukládá mimo jiné, aby podstatným způsobem urychlily své kroky při provádění plánu pro biologickou rozmanitost na období 2011–2020 a zvážily, zda by nebylo vhodné provést posouzení stavu biologické rozmanitosti a ekosystémových funkcí a služeb na státní úrovni; považuje za mimořádně důležité, aby se intenzivněji usilovalo o realizaci strategického plánu pro biologickou rozmanitost na období 2011–2020, kladl se důraz na dosažení cílů z Aiči v oblasti biologické rozmanitosti a Nagojského protokolu o přístupu a sdílení přínosů a vypracoval se ambiciózní strategický plán a mechanismus jeho naplňování, jež by formálně zahrnoval místní a regionální orgány, pro období po roce 2020 a s ohledem na scénář do roku 2050, který bude brát v úvahu nové výzvy v oblasti biologické rozmanitosti v souladu s Agendou pro udržitelný rozvoj do roku 2030;

23.

se znepokojením konstatuje, že podle hodnocení (7) stavu zachování druhů a typů stanovišť významných z hlediska ochrany přírody v EU vykazuje pouze 7 % mořských druhů a 9 % mořských typů stanovišť „příznivý stav z hlediska ochrany“ a že 27 % hodnocených druhů a 66 % hodnocených typů stanovišť vykazuje „nepříznivý stav z hlediska ochrany“; dále zdůrazňuje, že podle týchž hodnocení vykazují populace 48 % mořských živočišných a rostlinných druhů, u nichž je trend vývoje znám, za poslední desetiletí setrvalý pokles, čímž se zvyšuje riziko vyhynutí sledovaných druhů;

Celosvětový rámec pro biologickou rozmanitost na období po roce 2020

24.

vítá pokrok, jehož bylo dosaženo na 14. zasedání smluvních stran ve vztahu k celkovému a participativnímu postupu pro vypracování celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost na období po roce 2020; vyjadřuje podporu Métské chartě o biologické rozmanitosti, která byla přijata skupinou G7;

25.

zdůrazňuje nutnost toho, aby byl rámec pro biologickou rozmanitost na období po roce 2020 ambicióznější, inkluzivnější a aby účinněji fungoval; vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily mechanismy provádění Úmluvy o biologické rozmanitosti a aktivně se zabývaly vývojem ambiciózních, právně závazných cílů, podrobného časového harmonogramu, jasných ukazatelů výkonnosti, sledovacích nástrojů a mechanismů vzájemného hodnocení / oznamování založených na společných normách, ideálně ve spolupráci s nižšími než národními orgány státní správy, aby se zajistila naprostá transparentnost a plná odpovědnost vůči smluvním stranám a zvýšila se celková efektivita příštího celosvětového strategického plánu pro biologickou rozmanitost;

26.

zdůrazňuje, že k ochraně a zastavení současného úbytku celosvětové biologické rozmanitosti i k obnově všech jejích prvků je zapotřebí mezinárodního rámce ve formě právně závazné úmluvy; domnívá se, že takový rámec musí být založen na konkrétních, měřitelných a kvantifikovatelných, ambiciózních, realistických, odvětvových a časově ohraničených cílech a pevných závazcích, které se budou skládat z posílené národní strategie a akčních plánů pro problematiku biologické rozmanitosti a dalších vhodných nástrojů, jako jsou akční plány na nižší než celostátní úrovni, finanční závazky a solidnější záruky budování kapacit, a z pětiletého monitorovacího a přezkumného mechanismu s důrazem na to, aby ambice postupně vzrůstaly; zdůrazňuje potřebu pravidelných zpráv smluvních stran a harmonizovaného shromažďování a zpracovávání srovnatelných a ucelených údajů v zájmu řádného monitorovacího postupu;

27.

vyzývá Komisi a členské státy, aby požadovaly, aby globální rámec pro biologickou rozmanitost na období po roce 2020 obsahoval jako základní pilíře zásadu předběžné opatrnosti, přístup založený na právech a mapování terénu a technologické posuzování a monitorování při přijímání nových technologií;

28.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly stanovení nového globálního cíle, který by zvrátil pokles biologické rozmanitosti na celosvětové úrovni do roku 2030, umožnil obnovu přírody ku prospěchu všech a který by přispíval k ochraně biologické rozmanitosti, zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se této změně, k boji proti dezertifikaci a znehodnocování půdy i potravinovému zabezpečení; vyzývá EU, aby při jednáních prosazovala zvýšení úrovně ambicí a případně vyzývala k ochraně poloviny planety do roku 2050; je toho názoru, že v rámci na období po roce 2020 by měl být zakotven jasný celosvětový cíl do roku 2030 zachovat alespoň 30 % přírodních rezervací a obnovit alespoň 30 % zničených ekosystémů, u nichž je obnova možná, a že obdobné cíle by měla EU stanovit na vnitřní úrovni;

29.

zdůrazňuje, že mezinárodní úsilí a dohody budou naplněny pouze v případě, že se aktivně zapojí všechny zúčastněné strany; vyzývá k tomu, aby v zájmu splnění závazků celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost po roce 2020 vznikla koalice zúčastněných stran ze soukromého i veřejného sektoru; poukazuje na užitečnost „agendy řešení“, která byla vypracována v rámci Pařížské dohody s cílem připravit pozitivní agendu pro všechny zúčastněné strany spjatou s Rámcovou úmluvou OSN o změně klimatu, a vyzývá k tomu, aby do rámce pro období po roce 2020 byly zařazeny obdobné iniciativy;

30.

zdůrazňuje, že je důležité minimalizovat časové prodlevy, které by mohly nastat mezi přijetím celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost na období po roce 2020 a jeho převedením do vnitrostátních cílů pro biologickou rozmanitost a akčních plánů na nižší než celostátní úrovni, aby se předešlo zpoždění při přijímání konkrétních kroků k zastavení úbytku biologické rozmanitosti;

Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030

31.

naléhavě vyzývá Komisi, aby navrhla strategii, která bude řešit hlavní příčiny úbytku biologické rozmanitosti, a to v Unii i na celém světě;

32.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily soulad strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a cíle nulového znečištění se společnou zemědělskou politikou po roce 2020, a to zejména s ohledem na snižování použití pesticidů;

33.

vyzývá Komisi a Evropskou investiční banku (EIB), aby do svých finančních nástrojů zahrnuly i prvky prověřování z hlediska biologické rozmanitosti, a zabránily tak nepříznivým dopadům na biologickou rozmanitost; vyzývá EIB, aby své environmentální a sociální normy aktualizovala v souladu s ustanoveními strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030;

34.

vyzývá ke stanovení právně závazného cíle pro celou EU, pokud jde o obnovení poškozených přírodních stanovišť do roku 2030 prostřednictvím obnovy přírodních lesů, rašelinišť, záplavových území, mokřadů, biologicky rozmanitých travinných porostů, pobřežních zón a mořských oblastí; vyjadřuje politování nad tím, že strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 nesplnila cíl obnovit 15 % poškozených ekosystémů;

35.

naléhavě vyzývá Komisi a EIB, aby do své vnější činnosti, zejména do svého nástroje financování vnější činnosti, začlenily prověřování z hlediska biologické rozmanitosti, a zajistily tak, aby žádné fondy ani systém financování EU nepřispívaly k čistému úbytku biologické rozmanitosti;

36.

je toho názoru, že globální ambice EU budou muset být v souladu s jejími interními opatřeními, která EU přijme v rámci své strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030;

37.

vyzývá Komisi, aby zohlednila i omezení globální stopy EU, které by mělo být významným prvkem strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, a zabránila tak rozporům mezi jejími interními a mezinárodními opatřeními;

Hospodářské faktory a financování

38.

vítá dohodu o navýšení investic do přírody a lidí do roku 2020 i v následujícím období, kterou na 14. zasedání konference smluvních stran přijali představitelé vlád 196 zemí; zdůrazňuje, že hospodářský růst může napomoci udržitelnému rozvoji pouze tehdy, pokud vůbec nepovede k úbytku biologické rozmanitosti ani ke zhoršení schopnosti přírody přispívat k dobrým životním podmínkám lidí;

39.

upozorňuje na to, že je nutné na biologickou rozmanitost vyčlenit přiměřené a dostatečné prostředky; žádá, aby byla opatření na zlepšení biologické rozmanitosti a zajištění odolnosti vůči změně klimatu zahrnuta do příštího VFR a aby se hledisko biologické rozmanitosti více uplatňovalo ve všech oblastech politiky, tak aby se dosáhlo významného a pozitivního účinku pro naplňování vize 2050; vyzývá Komisi a Radu, aby stanovily jasný cíl určující výdaje na začlenění tématu biologické rozmanitosti do VFR, který bude minimálně ve výši 10 %, a to nad rámec výdajů na začleňování problematiky týkající se klimatu; zdůrazňuje rovněž, že je třeba zavést transparentnější, komplexnější a přísnější metodiku pro sledování výdajů na biologickou rozmanitost a změnu klimatu; opakuje své výzvy k tomu, aby se přinejmenším zdvojnásobila úroveň současného financování programu LIFE; dále žádá, aby se postupně ukončilo vyplácení škodlivých subvencí a zajistila se soudržnost všech fondů a programů EU tak, aby žádné výdaje z rozpočtu EU nepřispívaly k úbytku biologické rozmanitosti;

40.

zdůrazňuje, že začleňování problematiky biologické rozmanitosti musí být doprovázeno shromažďováním údajů; se znepokojením konstatuje, že základní výzkum, včetně taxonomie, která má pro tento účel zásadní význam, je významně podfinancován a v rámci financování politik a výzkumu se mu nedostává dostatečné podpory; vyzývá k přidělení odpovídajících finančních prostředků z programu Horizont Evropa na základní výzkumné projekty a budování kapacit a k tomu, aby byla za tímto účelem použita osa technické pomoci z jiných fondů EU;

41.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily zavedení dalších mezinárodních finančních mechanismů na ochranu a zachování biologické rozmanitosti propojených s Úmluvou OSN o biologické rozmanitosti a vyvinuly při tom maximální úsilí o začlenění hlediska biologické rozmanitosti do stávajících fondů; konstatuje, že hospodářská činnost může být významným faktorem přispívajícím k celosvětovému úbytku biologické rozmanitosti a ke ztrátě přírodního kapitálu; vyzývá proto podniky a finanční instituce, aby převzaly a sdílely pevné závazky ve vztahu k biologické rozmanitosti a přispívaly k jejímu prospěchu, a to i ověřováním dopadů jejich činnosti na tuto oblast, a vyzdvihuje význam pákového efektu, který v tomto směru mají soukromé finanční iniciativy; vyjadřuje politování nad tím, že soubory údajů o finančních tocích ve prospěch biologické rozmanitosti, které pocházejí z domácích a mezinárodních veřejných a soukromých zdrojů, jsou nesourodé, což ohrožuje sledovací systémy a systémy pro podávání zpráv a negativně ovlivňuje jakoukoli potenciální reformu; vyzývá proto Komisi, členské státy a EIB, aby vypracovaly jednotné normy pro soubory údajů o finančních tocích souvisejících s biologickou rozmanitostí; zdůrazňuje, že budoucí plán udržitelného financování bude muset účastníkům finančního trhu pomoci pochopit rizika spojená se ztrátou biologické rozmanitosti tím, že do požadavků na zveřejňování finančních informací zahrne biologickou rozmanitost;

42.

zdůrazňuje význam zvyšování investic, mimo jiné do přírodních řešení a odpovídajících iniciativ, které budou pozitivně přispívat jak k biologické rozmanitosti, tak i k opatřením v oblasti klimatu, čímž zároveň sníží dopad změny klimatu na biologickou rozmanitost, přičemž podtrhuje, že je také třeba postupně ukončit investice s nepříznivým dopadem na životní prostředí; připomíná, že převážná část investic provedených v rámci Pařížské dohody musí být použita k zachování a obnově biologické rozmanitosti; vyjadřuje politování nad tím, že i když mají přírodní řešení v oblasti klimatu značný potenciál, je na úsilí o pozemní pohlcování uhlíku věnováno pouze 2,5 % z celkového rozpočtu na zmírňování změny klimatu; vyzývá k tomu, aby bylo ve zvýšené míře využíváno financování z EU i na mezinárodní úrovni na ochranu a obnovu přírodních ekosystémů jako způsobu, jak dosáhnout sdílených přínosů pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně;

43.

vítá rozhodnutí skupiny EIB sladit všechny své finanční aktivity s cíli vytyčenými Pařížskou dohodou a vynakládat nejméně 50 % finančních prostředků EIB na opatření v oblasti klimatu; vyzývá EIB, aby ve svém finančním portfoliu nadále rozšiřovala opatření na ochranu a zachování biologické rozmanitosti; vyzývá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy a finančním odvětvím na sladění jejich činností s Pařížskou dohodou a zajištění toho, aby transakce a investice na úrovni EU i mimo ni byly prověřovány z hlediska klimatu a biologické rozmanitosti;

44.

poukazuje na to, že mezinárodní organizace jako Mezinárodní měnový fond (MMF), Program OSN pro životní prostředí a OECD se shodují na tom, že k zásadním nástrojům k řešení problémů v oblasti životního prostředí, jako je úbytek biologické rozmanitosti, patří ekologické daně; vítá iniciativy, které přispívají k výměně poznatků a k dialogu o ekologické fiskální reformě, jako je například síť pro ekologickou fiskální politiku, kterou provozuje Program OSN pro životní prostředí a Mezinárodní měnový fond (MMF); připomíná aičijský cíl č. 3 a upozorňuje na to, že k ochraně a udržitelnému využívání biologické rozmanitosti jsou zapotřebí pozitivní pobídky, a poukazuje také na cíl udržitelného rozvoje č. 15 a na to, že na ochranu a udržitelné využívání biologické rozmanitosti a ekosystémů je třeba uvolnit a výrazně navýšit finanční prostředky ze všech zdrojů; zdůrazňuje proto, že existuje velký potenciál spravedlivých ekologických daní, které by byly v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ a sloužily k omezování ekologických škod a vytváření finančních zdrojů na ochranu přírody; vyzývá EU a její členské státy, aby přeorientovaly své daňové systémy směrem k širšímu využití ekologických daní;

45.

se znepokojením konstatuje, že s úsilím o zvrácení nepříznivého trendu snižování biologické rozmanitosti souvisí pouze 8,3 % celkových finančních závazků, což je nejnižší procentní podíl od roku 2015, a to navzdory bezprecedentní a zrychlující se míře vymírání druhů; vyzývá Komisi, aby zvýšila prostředky na zajištění dlouhodobé a soudržné ochrany biologické rozmanitosti v celé EU; trvá na tom, že by se příští VFR měl opírat o solidní metodiku, která umožní sledovat biologickou rozmanitost a bránit riziku nadhodnocování opatření k její ochraně;

Lesnictví, zemědělství, rybolov a půda

46.

zdůrazňuje, že zemědělství a rybolov, zdravá půda a zachování biologické rozmanitosti spolu úzce souvisejí; konstatuje, že neudržitelné zemědělství, lesnictví a rybolov mají na biologickou rozmanitost negativní vliv; zdůrazňuje však, že udržitelné zemědělství, lesnictví a rybolov mohou omezit negativní vliv na živočišné a rostlinné druhy, stanoviště a ekosystémy a dopady klimatických změn;

47.

vyzývá proto EU a smluvní strany, aby se důrazně zavázaly k udržitelnému potravinovému systému, zemědělství, lesnictví a rybolovu, a to i pokud jde o požadavky a strategie udržitelného využívání přípravků na ochranu rostlin a živin, omezené používání pesticidů, ochranu půdy a stanovišť a druhů, které poskytují důležité ekosystémové služby, jako je například opylování, a zvýšenou selektivitu s cílem omezit kumulativní dopady na mořské a pobřežní ekosystémy a přispět k obnově rybích populací v citlivých zónách a v oblastech, kde dochází k nadměrnému rybolovu; vyzývá Komisi, aby do nadcházející revize směrnice EU o udržitelném používání pesticidů (2009/128/ES) zahrnula celounijní ambiciózní závazné cíle pro snížení používání pesticidů, a vyzývá Komisi, členské státy a regionální samosprávy, aby podporu v odvětví zemědělství, lesnictví a rybolovu přímo směřovaly na udržitelné postupy a ekorežimy;

48.

vyzývá Komisi a členské státy, aby finančně podporovaly zemědělské a lesnické postupy, které jsou v souladu s cíli biologické rozmanitosti, jako je integrovaná ochrana před škůdci, integrované řízení živin, ekologické zemědělství, agroekologické postupy, ochrana půdy a vody, konzervační zemědělství, agrolesnictví, silvopastorální systémy, zavodňování, malé nebo roztroušené systémy a postupy ke zlepšování životních podmínek zvířat;

49.

připomíná, že podle sdělení Komise nazvaného „Posílení opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů“ jsou lesy, které pokrývají 30 % světové pevniny a jsou domovem 80 % druhů, nezbytnou součástí systémů, bez nichž by život na Zemi nebyl možný; zdůrazňuje, že jednou z hlavních příčin úbytku biologické rozmanitosti je deforestace a že emise spojené s využíváním půdy, změnami ve využívání půdy a lesnictvím v důsledku deforestace patří k významným příčinám změny klimatu; vyjadřuje znepokojení nad dopadem spotřeby v EU na deforestaci, protože EU je konečným konzumentem 10 % produktů spojených s deforestací; vyzývá Komisi, aby přijala jednotnou definici výrazu „nezpůsobující odlesňování“;

50.

vyzývá Komisi, aby navrhla komplexní soubor opatření ke snížení dopadu spotřeby v EU na půdu a aby do tohoto souboru zahrnula také právní předpisy, které s přihlédnutím k principu náležité péče zajistí, že produkty uváděné na trh EU budou pocházet z udržitelných dodavatelských řetězců, které nepřispívají k odlesňování, a rovněž akční plán týkající se palmového oleje; má za to, že opatření EU proti deforestaci by měla řešit to, co je její hlavní motivací, totiž produkce palmového oleje, sóji, hovězího masa a kakaa; žádá Komisi, aby postupně, ovšem co nejdříve, ukončila používání biopaliv používaných v EU, která velmi pravděpodobně způsobují nepřímé změny ve využívání půdy;

51.

zdůrazňuje, že opatření týkající se lesů musí být soudržná, musí bránit stejnou měrou úbytku biologické rozmanitosti i dopadům změny klimatu a musí zvyšovat přirozený propad uhlíku v EU a současně chránit a zvyšovat biologickou rozmanitost;

52.

zdůrazňuje, že substitučním efektem lesních produktů nelze kompenzovat úbytek původních (primárních) lesů, které jsou považovány za nenahraditelné (8) a měly by být chráněny právními kroky a pobídkami zaměřenými na jejich komplexní charakter, propojenost a reprezentativnost;

53.

upozorňuje na skutečnost, že podle dokumentu W.P.P. (Perspektivy vývoje světové populace) z června 2019 má počet obyvatelstva zeměkoule vzrůst v nadcházejících 30 letech o 2 miliardy osob, čímž se zvýší vliv využívání půdy a moří na biologickou rozmanitost a pohlcování uhlíku; poukazuje na to, že pokračující úbytek biologické rozmanitosti ohrožuje potravinové zabezpečení a výživu; vyzývá smluvní strany, aby v programech přispívajících k zajištění potravin a zlepšování výživy prosazovaly udržitelné využívání biologické rozmanitosti a současně přispívaly k dosažení cílů udržitelného rozvoje se zvláštním zaměřením na cíl 2 – Konec hladu;

Městské oblasti

54.

konstatuje, že znečištění, růst měst, zakrývání půdy a ničení stanovišť patří mezi další významné příčiny úbytku biologické rozmanitosti; připomíná, že podle zprávy platformy IPBES o globálním posouzení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb se rozloha městských oblastí od roku 1992 zdvojnásobila a dva ze tří obyvatel EU žijí v městských oblastech; vyzývá k důkladnějšímu posouzení toho, jakou úlohu zastávají městské oblasti a města samotná při zachovávání biologické rozmanitosti, a dále k širšímu zapojení měst a místních orgánů do vymezování politik ochrany a zachování biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb, jakož i do monitorování, vykazování a ověřování;

55.

zastává názor, že potenciál měst, pokud jde o pomoc při ochraně biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb, je podceňován; připomíná, že zvyšování přínosů biologické rozmanitosti, ekosystémových služeb a městské zelené infrastruktury ve městech a v příměstských oblastech zlepšuje lidské zdraví; vyzývá Komisi a členské státy, aby prosazovaly hlubší začlenění biologické rozmanitosti a ekosystémových funkcí do projektování měst, městské politiky a územního plánování, čímž se sníží emise uhlíku a zlepší adaptace na změnu klimatu;

56.

konstatuje, že městské oblasti mohou hrát v rámci EU transformační úlohu, pokud jde o biologickou rozmanitost; zdůrazňuje, že znečištění plasty a znečištění vody jsou důležitými faktory úbytku biologické rozmanitosti; domnívá se, že silné oběhové hospodářství by v souvislosti s novým akčním plánem pro oběhové hospodářství mohlo přispět v úsilí EU o obnovení biologické rozmanitosti;

57.

vyjadřuje politování nad tím, že znečištění plasty a difúzní znečištění, způsobené například čistírnami odpadních vod, farmakologickými výrobky a neudržitelnými zemědělskými postupy, jako je intenzivní využívání živin, hluboce ovlivňují zdraví ekosystémů v oceánech;

Chráněné oblasti EU

58.

vyzývá k provedení hloubkové analýzy všech chráněných oblastí EU, včetně lokalit soustavy Natura 2000, a ke zlepšení stavu, lepšího propojení a rozšíření těchto oblastí; zdůrazňuje potřebu standardizované metody pro výpočet chráněných oblastí a jasnou definici toho, co v EU představuje „chráněnou oblast“; podtrhuje skutečnost, že s ohledem na nedávnou zprávu panelu IPCC o oceánech a kryosféře v měnícím se klimatu je zapotřebí provést komplexní posouzení pobřežních a mořských chráněných oblastí v EU a jejich správy a podstatně tyto oblasti rozšířit; vyzývá k rozšíření chráněných mořských oblastí EU tak, aby zahrnovaly více pobřežních vod; zdůrazňuje, že kromě počtu chráněných oblastí má pro zastavení ztráty biologické rozmanitosti zásadní význam jejich kvalita, a že je proto třeba klást větší důraz na dobré a udržitelné řízení chráněných oblastí;

59.

vyzývá Komisi, aby i nadále podnikala právní kroky, pokud zjistí, že nejsou dodržovány právní předpisy EU v oblasti ochrany přírody; poukazuje na to, že s ohledem na riziko nevratného poškození životního prostředí musí být postupy při řešení porušování environmentálních předpisů účinnější; zdůrazňuje, že je nezbytné urychleně zajistit řádné vymáhání dodržování směrnic o ochraně přírody a transparentním způsobem řešit stížnosti na porušování právních předpisů;

60.

konstatuje, že rámec pro ochranu přírody by mohl v důsledku nedostatečného provádění vytvářet nepřátelské pracovní podmínky pro aktivisty a ochránce přírody, a že tato situace by je mohla přímo či nepřímo ohrožovat na životě; zdůrazňuje, že EU by měla aktivně odsoudit vraždy ekologických aktivistů a ochránců přírody;

61.

zdůrazňuje, že zelená infrastruktura poskytuje ekosystémové služby, které podporují biologickou rozmanitost, například zvyšováním počtu ekologických koridorů v městském prostředí;

Inovace, výzkum a vzdělávání

62.

připomíná důležitost inovací, výzkumu a vzdělávání pro to, aby bylo dosaženo cílů vymezených ve Vizi 2050; zdůrazňuje, že je důležité podporovat výzkum a participativní vědy s cílem prohloubit znalosti, zejména pokud jde o oceány, z nichž většina zůstává neprozkoumána; vyzývá Komisi a Radu, aby v příštím VFR ve prospěch programu Horizont Evropa navýšily rozpočtové prostředky na 120 miliard EUR, zejména ve prospěch kategorie „přírodní zdroje“, včetně základního i aplikovaného výzkumu, např. v oblasti taxonomie, a aby zahájily v rámci tohoto programu opatření na ochranu a obnovu biologické rozmanitosti; vyzývá smluvní strany, aby zaměřily svou pozornost zejména na souvislost mezi zachováním biologické rozmanitosti, přínosy pro lidské zdraví a dobrým stavem hospodářství a aby koordinovaly opatření pro shromažďování údajů;

63.

vyzývá Komisi, aby podporovala další výzkum účinků změn ve využívání půdy, včetně odlesňování a výroby bioenergie, na emise skleníkových plynů a aby výsledky tohoto výzkumu brala v úvahu při vytváření politik v budoucnosti;

64.

konstatuje, že podle evropské strategie pro plasty v oběhovém hospodářství přijaté dne 16. ledna 2018 by se 150 milionů tun plastů, které se nahromadily ve světových oceánech, mohlo do roku 2030 zdvojnásobit, v důsledku čehož by bylo ohroženo více než 660 druhů a poškozeno naše životní prostředí; vyzývá Komisi, aby realizovala stěžejní iniciativy proti znečištění plasty a jeho dopadu na biologickou rozmanitost; zdůrazňuje zvláštní případ mikroplastů, které představují více než 80 % sebraných odpadků v mořích a ohrožují biologickou rozmanitost moří; vítá proto, že se Ursula von der Leyenová zavázala otevřít „novou frontu“ v našem boji proti plastovému odpadu a řešit problém mikroplastů; zdůrazňuje potřebu přístupu založeného na oběhovém hospodářství, který klade důraz na výzkum a inovace v oblasti udržitelných výrobků;

65.

vyzdvihuje význam vzdělávání pro zvyšování povědomí o biologické rozmanitosti a ochraně životního prostředí; konstatuje, že chráněné naučné oblasti jsou důležitým a účinným nástrojem ke zvýšení informovanosti veřejnosti a ke zlepšení ochrany přírody;

Budování kapacit, povědomí veřejnosti a zapojení všech subjektů

66.

zdůrazňuje, že budování kapacit a zvyšování povědomí jsou klíčem k úspěšnému provádění a k lepšímu pochopení významu biologické rozmanitosti; vítá proto rozhodnutí přijaté na 14. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti, jímž se smluvní strany, ale také vlády dalších zemí a dárci, kteří toho jsou schopni, vybízí, aby poskytli finanční prostředky na budování kapacit, odbornou pomoc a přenos technologií;

67.

s ohledem na dosažení cílů EU a globálních cílů vyzdvihuje význam poskytování komplexních informací a snahy o větší zapojení občanské společnosti a občanů z různých věkových a sociálních skupin;

68.

vyzývá smluvní strany, aby podporovaly veřejné informační kampaně a zapojení různých zainteresovaných stran s cílem nalézt společně s místními komunitami a původním obyvatelstvem konkrétní řešení, která by podporovala udržitelné využívání půdy v zájmu posílení biologické rozmanitosti a plně respektovala regionální rozdíly v krajině a stanovištích;

69.

vítá záměr aktivně spolupracovat se zainteresovanými stranami, což má zásadní význam pro docenění, ochranu, zachování, udržitelné využívání a obnovu biologické rozmanitosti, a zdůrazňuje, že efektivnější jednání s různými stupni veřejné správy, odvětvími a aktéry ze soukromé sféry, jakož i mezi nimi navzájem, povede ke vzniku příležitostí pro začlenění cílů biologické rozmanitosti do dalších politik; je přesvědčen, že je nezbytně nutné zapojit podniky a finanční instituce, a v tomto směru vítá úsilí Komise spolupracovat se soukromým sektorem při realizaci opatření k zachování biologické rozmanitosti, zejména prostřednictvím platformy EU pro podnikání a biologickou rozmanitost; oceňuje v tomto ohledu iniciativy soukromého sektoru, jako například iniciativy „One Planet Business for Biodiversity“ zahájené na summitu OSN o opatřeních v oblasti klimatu, který se konal v New Yorku;

70.

vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení harmonizované metodiky pro výpočet ekologické stopy společností z EU a jejich dopadu na biologickou rozmanitost;

71.

domnívá se, že k řešení klimatických problémů, zhoršování životního prostředí a úbytku biologické rozmanitosti jsou zapotřebí transformační změny ve společnosti; zdůrazňuje, že je důležité řídit se zásadou spravedlivého přechodu, která zajistí, že tento proces bude inkluzivní a spravedlivý;

72.

upozorňuje, že informovanost veřejnosti, přístup ke komplexním informacím a snadno srozumitelné údaje umožňují spotřebitelům činit při nákupu informovaná rozhodnutí a podporují udržitelnou spotřebu; trvá tedy na tom, že tyto aspekty by měly být součástí komplexního souboru opatření, zejména pokud jde o produkty, které vedou k odlesňování, ničení ekosystémů a porušování lidských práv; vyzývá Komisi a členské státy, aby zefektivnily sledovatelnost a kontrolu produktů napříč hodnotovým a dodavatelským řetězcem, a tím zajistily naprostou transparentnost také pro spotřebitele;

73.

zdůrazňuje, že je třeba lépe rozvíjet certifikaci pro používání ekoznačky a certifikaci proti odlesňování;

74.

vítá, že se v roce 2020 uskuteční v Marseille kongres Mezinárodního svazu ochrany přírody; vyzývá Komisi, aby na tomto fóru vyslala jasný signál své podpory, pokud jde o závazky v oblasti ochrany biologické rozmanitosti;

o o

75.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 2.

(2) Úř. věst. C 356, 4.10.2018, s. 38.

(3) Přijaté texty, P8_TA(2018)0431.

(4) Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19.

(5) Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.

(6) Úmluva o biologické rozmanitosti, Úmluva OSN o boji proti desertifikaci a Rámcová úmluva OSN o změně klimatu.

(7) Regionální hodnotící zpráva o biologické rozmanitosti a ekosystémových službách pro Evropu a Střední Asii https://www.ipbes.net/system/tdf/downloads/spm_2b_eca_digital_20180622.pdf?file= 1&type=node&id=28318

(8) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 23. července 2019 nazvané „Posílení opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů“ (COM(2019)0352).

Top

Choose the experimental features you want to try