EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 20.5.2020

COM(2020) 511 final

Doporučení pro

DOPORUČENÍ RADY

k národnímu programu reforem Chorvatska na rok 2020 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Chorvatska z roku 2020

Doporučení pro

DOPORUČENÍ RADY

k národnímu programu reforem Chorvatska na rok 2020 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Chorvatska z roku 2020

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik 1 , a zejména na čl. 9 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy 2 , a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení,

s ohledem na doporučení Evropské komise,

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu,

s ohledem na závěry Evropské rady,

s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost,

s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru,

s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální ochranu,

s ohledem na stanovisko Výboru pro hospodářskou politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Dne 17. prosince 2019 přijala Komise roční strategii pro udržitelný růst, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2020. Náležitě přitom zohlednila evropský pilíř sociálních práv vyhlášený Evropským parlamentem, Radou a Komisí dne 17. listopadu 2017. Dne 17. prosince 2019 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 také zprávu mechanismu varování, ve které je Chorvatsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(2)Dne 26. února 2020 byla zveřejněna zpráva o Chorvatsku 3 pro rok 2020. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Chorvatsko učinilo v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 9. července 2019 4 , v přijímání opatření v návaznosti na jemu určená doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů v rámci strategie Evropa 2020. Součástí zprávy byl rovněž hloubkový přezkum podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011, jehož výsledky byly taktéž zveřejněny dne 26. února 2020. Komise na základě své analýzy dospěla k závěru, že Chorvatsko se potýká s makroekonomickou nerovnováhou, která souvisí s vysokou úrovní veřejného, soukromého i vnějšího dluhu v kontextu nízkého potenciálního růstu.

(3)Dne 11. března 2020 Světová zdravotnická organizace oficiálně prohlásila rozšíření onemocnění COVID-19 za globální pandemii. Představuje závažné ohrožení veřejného zdraví, které se dotýká občanů, společností i hospodářství. Vytváří značný tlak na vnitrostátní systémy zdravotní péče, narušuje globální dodavatelské řetězce, způsobuje volatilitu na finančních trzích, vyvolává otřesy ve spotřebitelské poptávce a negativně poznamenává celou řadu odvětví. Ohrožuje pracovní místa a příjmy lidí a provoz podniků. Zapříčinila velký hospodářský otřes, který už má v Evropské unii závažné dopady. Dne 13. března 2020 přijala Komise sdělení 5 , v němž vyzvala ke koordinované hospodářské reakci na tuto krizi se zapojením všech aktérů na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie.

(4)Několik členských států vyhlásilo nouzový stav nebo zavedlo mimořádná opatření. Veškerá mimořádná opatření by měla být striktně přiměřená, nezbytná, časově omezená a v souladu s evropskými a mezinárodními standardy. Měla by podléhat demokratickému dohledu a nezávislému soudnímu přezkumu.

(5)Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu 6 . Tato doložka stanovená v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1467/97 usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách závažného hospodářského útlumu. Komise ve svém sdělení předestřela Radě svůj názor, že vzhledem k očekávanému závažnému hospodářskému útlumu v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19 umožňují stávající podmínky aktivaci doložky. Dne 23. března 2020 ministři financí členských států souhlasili s hodnocením Komise. Aktivace obecné únikové doložky umožňuje dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu. Pokud jde o nápravnou složku, může Rada na doporučení Komise rovněž rozhodnout o přijetí revidované fiskální trajektorie. Obecná úniková doložka nicméně nepozastavuje postupy v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Členským státům dovoluje odchýlit se od rozpočtových požadavků, které by se uplatňovaly za normálních okolností, a Komisi a Radě umožňuje provádět v rámci paktu nezbytná opatření pro koordinaci politik.

(6)Je třeba nepřetržitě jednat, aby se šíření pandemie omezilo a tlumilo, posílila se odolnost národních systémů zdravotní péče, zmírnily se sociálně-ekonomické důsledky podpůrnými opatřeními pro podniky a domácnosti a zajistily se adekvátní zdravotní a bezpečnostní podmínky na pracovišti s výhledem na obnovení ekonomické aktivity. Unie by měla plně využívat rozličné nástroje, které má k dispozici, aby podpořila úsilí členských států v těchto oblastech. Členské státy a Unie by současně měly společně pracovat na přípravě opatření, která jsou nutná pro návrat k normálnímu fungování našich společností a ekonomik a k udržitelnému růstu, přičemž do těchto opatření by měly mimo jiné začlenit zelenou a digitální transformaci, a měly by se maximálně poučit z krize.

(7)Krize způsobená pandemií COVID-19 podtrhla flexibilitu, kterou jednotný trh nabízí k přizpůsobení se mimořádným situacím. Aby se však zajistil rychlý a plynulý přechod k fázi oživení a k volnému pohybu zboží, služeb a pracovníků, musí být hned, jak přestanou být nezbytná, zrušena mimořádná opatření, jež brání normálnímu fungování jednotného trhu. Ze stávající krize vyplynulo, že jsou zapotřebí pohotovostní plány ve zdravotnictví, zahrnující zejména lepší nákupní strategie, diverzifikované dodavatelské řetězce a strategické rezervy základního vybavení. Jedná se o zásadní faktory pro vypracování rozsáhlejších pohotovostních plánů.

(8)Normotvůrce Unie již změnil příslušné legislativní rámce 7 tak, aby členské státy mohly mobilizovat veškeré nevyužité zdroje z evropských strukturálních a investičních fondů, a tak řešit mimořádné dopady pandemie COVID-19. Uvedené změny zajistí další flexibilitu a také zjednodušené a efektivnější postupy. Aby se zmírnily tlaky v oblasti peněžních toků, mohou členské státy v účetním období 2020–2021 rovněž využít 100% míru spolufinancování z rozpočtu Unie. Chorvatsko se vyzývá, aby plně využívalo těchto možností s cílem pomoci jednotlivcům a odvětvím, jichž se tyto problémy nejvíce dotýkají.

(9)Je pravděpodobné, že sociálně-ekonomické důsledky pandemie budou rozsáhlé a projeví se nerovnoměrně napříč chorvatskými regiony, a to kvůli rozdílným modelům specializace. Obzvlášť dotčeny budou pobřežní oblasti a ostrovy, které se výrazně spoléhají na cestovní ruch. Situace tudíž vyžaduje cílené politické reakce.

(10)Dne 30. dubna 2020 předložilo Chorvatsko svůj národní program reforem na rok 2020 a svůj konvergenční program z roku 2020. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(11)Na Chorvatsko se v současnosti vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu a pravidlo pro zadlužení.

(12)Ve svém konvergenčním programu z roku 2020 vláda plánuje, že se celkové saldo veřejných financí zhorší z přebytku ve výši 0,4 % HDP v roce 2019 na schodek ve výši 6,8 % HDP v roce 2020 a zlepší se na schodek ve výši 2,4 % HDP v roce 2021. Poměr veřejného dluhu k HDP se poté, co se v roce 2019 snížil na 73,2 % HDP, v roce 2020 podle konvergenčního programu z roku 2020 zvýší na 86,7 %. Makroekonomický a fiskální výhled ovlivňuje vysoká nejistota spojená s pandemií COVID-19.

(13)Chorvatsko v reakci na pandemii COVID-19 a jako součást koordinovaného přístupu Unie přijalo rozpočtová opatření ke zvýšení kapacity svého systému zdravotní péče, omezení pandemie a k poskytování pomoci obzvlášť zasaženým jednotlivcům a podnikům. Podle konvergenčního programu z roku 2020 dosahují tato rozpočtová opatření výše 2,8 % HDP. Dvěma hlavními opatřeními jsou subvence placené podnikům na udržení zaměstnanců a osvobození od daně přiznaná nejhůře zasaženým podnikům. Chorvatsko navíc přijalo opatření, která sice nemají přímý rozpočtový dopad, avšak přispějí k podpoře likvidity pro podniky, kterou konvergenční program z roku 2020 odhaduje na 1,3 % HDP. Tato opatření zahrnují odklady daní z příjmu fyzických a právnických osob a odklady sociálních příspěvků. Opatření přijatá Chorvatskem jsou celkově v souladu s pokyny stanovenými ve sdělení Komise o koordinované hospodářské reakci na rozšíření onemocnění COVID-19. Plné provedení těchto opatření a následné přeorientování fiskálních politik směrem k dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic, až to hospodářské podmínky dovolí, přispěje k zachování fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu.

(14)Na základě prognózy Komise z jara 2020 se za předpokladu nezměněné politiky očekává saldo veřejných financí Chorvatska ve výši –7,1 % HDP v roce 2020 a –2,2 % HDP v roce 2021. Předpokládá se, že míra veřejného zadlužení dosáhne 88,6 % HDP v roce 2020 a v roce 2021 se sníží na 83,4 %.

(15)Dne 20. května 2020 vydala Komise zprávu vypracovanou v souladu s čl. 126 odst. 3 Smlouvy z důvodu plánovaného porušení referenční hodnoty schodku ve výši 3 % HDP v roce 2020 ze strany Chorvatska. Celkově z analýzy vyplývá, že kritérium schodku stanovené ve Smlouvě a v nařízení (ES) č. 1467/1997 není splněno.

(16)V reakci na pandemii Chorvatsko promptně přijalo dalekosáhlá opatření na ochranu svých občanů a omezení šíření viru. Pandemie (a související omezující opatření) vedla k vážnému narušení obchodní činnosti, což mělo negativní dopady na trh práce. Odhaduje se, že reálný HDP klesne v roce 2020 o 9,1 % a v roce 2021 se zotaví o 7,5 %, zatímco míra nezaměstnanosti se podle prognózy Komise zvýší na 10,2 % v roce 2020 a sníží se na 7,4 % v roce 2021. Odvětví cestovního ruchu, které představuje velmi významný podíl chorvatského hospodářství, bude těžce zasaženo. Chorvatsko se zároveň muselo vypořádat s dopady velkého zemětřesení v Záhřebu ze dne 22. března 2020 Ke zmírnění negativního dopadu na hospodářství přijalo Chorvatsko soubor ambiciózních opatření, včetně opatření na podporu mezd, osvobození od daní a sociálních příspěvků a jejich odkladů, podpory pro malé a střední podniky, doplňkových záruk pro pojištění vývozu a moratorií na splátky úvěru, a zvláštní opatření pro cestovní ruch a další vysoce dotčená odvětví

(17)Šíření onemocnění COVID-19 je zkouškou odolnosti chorvatského systému zdravotní péče. Přístup ke zdravotní péči je sice v Chorvatsku obecně dobrý, avšak neuspokojené léčebné potřeby z důvodu vzdálenosti jsou jedny z nejvyšších v Unii. Vyváženější geografické rozložení pracovníků a zařízení zdravotní péče by umožnilo snadnější přístup ke službám zdravotní péče. Rozdělení příslušnosti u zařízení zdravotní péče v Chorvatsku mezi ústřední orgány státní správy a orgány správních oblastí by bylo možno zlepšit. Ústřední vláda musí hradit dluhy nemocnic ve vlastnictví správních oblastí, ale má jen omezené prostředky k ovlivnění toho, jak jsou řízeny. Užší spolupráce mezi ústřední vládou a správními oblastmi je zásadní pro zajištění dodávek klíčových léčivých přípravků a pro schopnost přijmout opatření k omezení šíření COVID-19. Používání nástrojů elektronického zdravotnictví umožňuje snížit přímé kontakty mezi zdravotnickými pracovníky a pacienty a také snižuje riziko infekcí. Používání elektronických předpisů je velmi rozšířené, ale velmi nízký podíl hlášení a zdravotnické dokumentace je v digitální formě.

(18)Vzhledem ke zpomalení hospodářské činnosti mají zaměstnavatelé potíže s placením mezd, což, jak se očekává, povede ke zvýšení míry nezaměstnanosti a chudoby, a ještě zvýrazní územní rozdíly. Účast na opatřeních aktivní politiky na trhu práce je tradičně velmi nízká, avšak za stávajících okolností se tyto programy dostávají do popředí. Za účelem poskytování podpory zaměstnavatelům a minimalizace počtu propuštění by taková opatření, ale i jiné časově vázané režimy podpory, zejména krátkodobé pracovní programy, měly být posíleny. V krátkodobém horizontu chrání pracovní místa, ale také ve střednědobém horizontu existuje prostor pro zlepšení předvídání potřeb trhu práce během fáze oživení. Chorvatské veřejné služby zaměstnanosti by měla vystupňovat úsilí o podporu pracovníků při rozvoji vhodných dovedností (např. digitálních dovedností), rozvíjet informační strategie pro neaktivní obyvatelstvo a potírat nehlášenou práci. Podpora v nezaměstnanosti neposkytuje pro propuštěné pracovníky záchrannou síť, neboť má malý rozsah a nízkou přiměřenost. Potenciál ke snížení chudoby u minimálního příjmu je rovněž hodnocen jako slabý, a to v kontextu vysoké míry chudoby a sociálního vyloučení, územních rozdílů a rizikových faktorů souvisejících s věkem, pohlavím a zdravotním postižením.

(19)Spolehlivost internetového připojení vyvolává obavy. Přístup k vysokorychlostnímu internetu není mezi domácnostmi v Chorvatsku rozšířen. Přibližně 70 % domácností má pevné širokopásmové připojení a pouze 6 % domácností má pevné širokopásmové připojení o rychlosti nejméně 100 Mb/s. To by mohlo zejména ve venkovských oblastech bránit práci na dálku a distančnímu vzdělávání, zejména u zranitelných skupin, jako jsou studenti ze znevýhodněných rodin nebo se zdravotním postižením. Tyto skupiny mohou být vyloučeny z náhlého přechodu k digitalizovanější společnosti. V úzké spolupráci se sociálními partnery by měly být posíleny alternativní pracovní režimy využívající digitální technologie, neboť podíl pracovníků, kteří pracují na dálku (6 až 7 %), představuje polovinu průměru EU.

(20)V některých hospodářských odvětvích se projevuje nedostatek pracovních sil, zejména pro nedostatečné dovednosti. Podpora získávání odpovídajících dovedností, včetně digitálních dovedností, během počátečního vzdělávání a odborné přípravy a později prostřednictvím rekvalifikace a zvyšování kvalifikace by mohla zvýšit produktivitu a odstranit nedostatky v oblasti dovedností Na všech úrovních je třeba zlepšit kvalitu a inkluzivnost systému vzdělávání a odborné přípravy a je třeba pokračovat v reformě učebních osnov. Zavedení digitálního vzdělávání již prokázalo v této krizi svou hodnotu; je třeba dalšího rozvoje infrastruktury a materiálů pro digitální vzdělávání a odbornou přípravu a dalšího rozvoje digitálních dovedností učitelů, žáků i dospělých.

(21)Chorvatsko by mělo podpořit trvalý tok úvěrů a dalšího financování, včetně nebankovního financování, k životaschopným vypůjčovatelům, kteří jsou negativně zasaženi krizí. Chorvatsko přijalo řadu stimulačních opatření a režimů podpory pro malé a střední podniky (MSP). Mělo by i nadále usilovat o zajištění rychlé a trvalé podpory likvidity pro podniky prostřednictvím úvěrů a záruk, zejména státních záruk, se zaměřením na malé a střední podniky, by se překonala krize a uhladila se cesta k oživení. Pro uspokojení svých potřeb co do financování spoléhají podniky v Chorvatsku silně na bankovní úvěry a peněžní toky. Bankovní systém by měl být podpořen zárukami s cílem otevřít nové financování pro malé a střední podniky a zlepšit přístup k financování. V procesu koncipování a provádění těchto opatření je třeba zohlednit odolnost bankovního sektoru. Osvobození od daní a umožnění odložených plateb daní a sociálních příspěvků rovněž přispělo ke zlepšení likvidity podniků.

(22)Bylo obnoveno úsilí o snížení administrativní zátěže a regulačních omezení. Provoz podniků je však nadále obecně brzděn stále vysokou regulační a administrativní zátěží, například pokud jde o povolení, požadavky na podávání zpráv a daňové postupy. Zjišťování administrativní a finanční zátěže pokračuje konzultacemi se zúčastněnými stranami a prostřednictvím zvláštních internetových stránek a zavádějí se opatření ke snížení nejvíce zatěžujících povinností. Zásadní význam má rovněž zajištění hladkého přístupu k profesím a jejich výkonu zefektivněním jejich regulačních rámců a souvisejících správních postupů, zejména pro malé a střední podniky a mikropodniky, včetně živnostníků. Byl proveden přezkum parafiskálních poplatků a v květnu 2020 přijala vláda první akční plán. 

(23)Na podporu hospodářského oživení bude důležité realizovat vyspělé veřejné investiční projekty a podpořit soukromé investice, mimo jiné relevantními reformami. Chorvatsko by mělo podpořit investice do odvětví podporujících růst, a přispět tak k zelené a digitální transformaci. Moderní a robustní digitální infrastruktura má zásadní význam pro digitální transformaci veřejné správy a podniků. V souvislosti s digitální transformací jsou nezbytným předpokladem investice do sítí s velmi vysokou kapacitou, včetně sítě 5G. Investice by měly podpořit cíle Chorvatska v oblasti dekarbonizace a transformace energetiky nastíněné v chorvatském národním plánu v oblasti energetiky a klimatu. Chorvatsko má zvláštní prostor a příležitost investovat do udržitelné městské a železniční dopravy, energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů energie a environmentální infrastruktury. Navíc pokud jde o hospodaření s vodou a nakládání s odpady, Chorvatsko značně zaostává za průměrem EU a pro udržení hospodářského rozvoje Chorvatska jsou nutné investice. Programování Fondu pro spravedlivou transformaci na období 2021–2027 by Chorvatsku mohlo pomoci řešit některé z problémů, které s sebou nese přechod k ekonomice neutrální z hlediska změny klimatu, zejména v oblastech, které jsou zmiňovány v příloze D zprávy o této zemi. To by Chorvatsku umožnilo tento fond optimálně využít.

(24)Efektivnost veřejné správy v Chorvatsku je pod průměrem EU. Nedostatečná schopnost koncipovat a provádět politiky a projekty narušuje efektivnost a rychlost, jak se ukázalo během krize při provádění strukturálních a investičních fondů, jež pro Chorvatsko představují významnou příležitost ke zmírnění důsledků krize a podpoře oživení ekonomiky. Provádění nového systému strategického plánování spolu s ohlášenou národní rozvojovou strategií nepostupuje. Nadto existuje vysoká územní roztříštěnost veřejné správy a nerovnováha mezi příslušností a zdroji na místní úrovni. To přispívá k nestejné kvalitě veřejných služeb poskytovaných po celé zemi a zvyšuje administrativní náklady.

(25)Podstatná zpoždění a zdlouhavá řízení u občanských a obchodních soudů nadále ovlivňují podnikatelské prostředí a efektivní řešení úpadků, zatímco problémy v oblasti kvality a účinnosti trestního soudnictví brzdí boj proti hospodářským a finančním trestným činům. Bylo dosaženo pokroku při řešení nejstarších otevřených soudních případů a při používání elektronické komunikace u soudů, zbývá však prostor pro zlepšení.

(26)Zatímco aktuální doporučení se zaměřují na řešení sociálně-ekonomických dopadů pandemie a na usnadnění hospodářského oživení, doporučení pro jednotlivé země z roku 2019, která Rada přijala dne 9. července 2019, se rovněž zabývala reformami, které jsou nezbytné pro řešení střednědobých a dlouhodobých strukturálních problémů. Tato doporučení jsou stále relevantní a během příštího ročního cyklu evropského semestru budou dále sledována. Uvedené platí i pro doporučení týkající se investičních hospodářských politik. Posledně zmiňovaná doporučení by měla být zohledněna při strategickém programování fondů politiky soudržnosti v období po roce 2020, mimo jiné i při přijímání zmírňujících opatření a strategií pro ukončování mimořádných opatření ve spojitosti s aktuální krizí.

(27)Finanční sektor Chorvatska je dobře kapitalizován a ziskový, přičemž kvalita aktiv v bankovním sektoru se v posledních několika letech zlepšila. Finanční instituce však vzhledem ke svým expozicím vůči odvětvím, které jsou nejvíce zranitelná v souvislosti s šířením onemocnění COVID-19, pravděpodobně budou čelit určitému stresu. Byla zavedena opatření ke zmírnění negativního dopadu opatření proti šíření nákazy na podniky. Je zásadní, aby tato opatření byla dočasná, úzce spojena s rozšířením onemocnění a adekvátní účelu, tj. napomáhat podnikům, které se potýkají s finančními potížemi, vrátit se k životaschopnosti. Tento přístup podpoří podniky, aniž by narušil pokrok, kterého Chorvatsko dosáhlo při zlepšování stability finančního sektoru.

(28)Pokračující úsilí o posílení rámce pro prevenci a postihování korupce má zásadní význam pro zajištění oživení po krizi v souvislosti s pandemií COVID-19 a pro dosažení efektivního, odpovědného a transparentního přidělování a rozdělování finančních prostředků a zdrojů. Přes částečné provedení několika akčních plánů problémy korupce a střetů zájmů v podnikatelské sféře přetrvávají ve značné míře. K zajištění transparentního a efektivního využívání veřejných prostředků je třeba dalšího úsilí o posílení rámce pro prevenci a postih korupce. Je třeba účinnějších nástrojů pro prevenci a postihování korupce, zejména na místní úrovni. I nadále je třeba posílit mechanismy dohledu pro místní úředníky a osoby jmenované do místních veřejnoprávních podniků, stejně jako zajistit, aby Komise pro řešení střetů zájmů mohla plnit svou zásadní preventivní úlohu. Očekává se, že v roce 2020 budou zahájeny iniciativy ke zvýšení transparentnosti, jako je zveřejnění majetku soudců a státních zástupců.

(29)Evropský semestr poskytuje rámec pro průběžné koordinování hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti v Unii, které může přispět k udržitelné ekonomice. Členské státy ve svých národních programech reforem na rok 2020 bilancují pokrok, pokud jde o plnění cílů udržitelného rozvoje OSN. Zajistí-li Chorvatsko plné provedení níže uvedených doporučení, přispěje k pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje a ke společnému úsilí o konkurenceschopnou udržitelnost v Unii.

(30)V kontextu evropského semestru 2020 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Chorvatska, kterou zveřejnila ve své zprávě o Chorvatsku pro rok 2020. Posoudila také konvergenční program z roku 2020 a národní program reforem na rok 2020, jakož i opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Chorvatsku adresována v předchozích letech. Zohlednila nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Chorvatsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(31)Na základě onoho posouzení přezkoumala Rada konvergenční program z roku 2020, přičemž její stanovisko 8 je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1. 

(32)Na základě hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení přezkoumala Rada národní program reforem na rok 2020 a konvergenční program z roku 2020. Tato doporučení zohledňují potřebu řešit pandemii a usnadnit hospodářské oživení jako první nezbytný krok k umožnění nápravy nerovnováhy. Doporučení, která se přímo zabývají makroekonomickou nerovnováhou identifikovanou Komisí podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011, jsou promítnuta do doporučení č. 1, 2, 3 a 4,

DOPORUČUJE Chorvatsku v letech 2020 a 2021:

1.V souladu s obecnou únikovou doložkou přijmout veškerá nutná opatření k účinnému řešení pandemie, k udržení ekonomiky a k podpoře následného oživení. Pokud to hospodářské podmínky dovolí, provádět fiskální politiky zaměřené na dosažení obezřetné střednědobé fiskální pozice a zajištění udržitelnosti dluhu a zároveň zvýšit investice. Zvýšit odolnost systému zdravotní péče. Prosazovat vyvážené geografické rozložení pracovníků a zařízení zdravotní péče, užší spolupráci mezi všemi úrovněmi správy a investice do elektronického zdravotnictví.

2.Posílit opatření a instituce na trhu práce a zlepšit přiměřenost podpor v nezaměstnanosti a systémů minimálního příjmu. Zlepšit přístup k digitální infrastruktuře a službám. Podporovat získávání dovedností.

3.Zachovat opatření pro zajištění likvidity malých a středních podniků a osob samostatně výdělečně činných. Dále snížit parafiskální poplatky a omezení regulace trhu se zbožím a službami. Realizovat vyspělé veřejné investiční projekty a podpořit soukromé investice na podporu hospodářského oživení. Zaměřit investice na zelenou a digitální transformaci, zejména na environmentální infrastrukturu, udržitelnou městskou a železniční dopravu, čistou a efektivní výrobu a využívání energie a vysokorychlostního širokopásmového připojení.

4.Posílit kapacitu a efektivitu veřejné správy při koncipování a provádění veřejných projektů a politik na centrální i místní úrovni. Zlepšit efektivnost soudního systému.

V Bruselu dne

(1)    Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1.

(2)    Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25.

(3)    SWD(2020) 510 final.

(4)    Úř. věst. C 301, 5.9.2019, s. 117.

(5)    COM(2020) 112 final.

(6)    COM(2020) 123 final.

(7)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460 ze dne 30. března 2020, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 508/2014, pokud jde o specifická opatření pro aktivaci investic do systémů zdravotní péče členských států a do jiných odvětví jejich ekonomik v reakci na šíření onemocnění COVID-19 (investiční iniciativa pro reakci na koronavirus) (Úř. věst. L 99, 31.3.2020, s. 5) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/558 ze dne 23. dubna 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 1301/2013 a (EU) č. 1303/2013, pokud jde o specifická opatření k zajištění mimořádné flexibility pro využití evropských strukturálních a investičních fondů v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19 (Úř. věst. L 130, 24.4.2020, s. 1).

(8)    Podle čl. 9 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1466/97.