EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 7.7.2020

COM(2020) 311 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o opatřeních přijatých v návaznosti na udělení absolutoria za rozpočtový rok 2018 (shrnutí)

Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o opatřeních přijatých v návaznosti na udělení absolutoria za rozpočtový rok 2018

1.Úvod

Postup udělování absolutoria za rok 2018 byl význačný v několika ohledech. Jednalo se o první postup udělování absolutoria v legislativním období 2020–2024 s novým složením Evropského parlamentu a jeho Výboru pro rozpočtovou kontrolu a slyšení týkající se absolutoria se účastnili jak členové Junckerovy Komise, tak členové Komise předsedkyně von der Leyenové. Jednání o příštím víceletém finančním rámci navíc nabídla jedinečnou příležitost přenést poznatky získané z minulých řízení o udělení absolutoria do procesu zlepšování budoucnosti.

Řízení ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu a v Radě byla dokončena před krizí COVID-19 a vedla k významným změnám v pracovním prostředí orgánů EU. Kvůli krizi však bylo odloženo plenární zasedání ze začátku dubna na polovinu května. Nicméně při hlasování byl postoj Výboru pro rozpočtovou kontrolu potvrzen a na plenárním zasedání byla jasně prokázána podpora udělení absolutoria Komisi, čímž se uznalo, že peníze daňových poplatníků v rozpočtu EU byly celkově vynakládány dobře a řádným způsobem.

Komise sdílí hlavní cíle vyjádřené Evropským parlamentem a Radou v postupu udělování absolutoria za rok 2018:

oFinanční prostředky EU by měly být vynakládány za účelem dosažení cílů výdajových programů. Cíle jsou již na období 2014–2020 stanoveny, ale možná bude nutné s ohledem na krizi COVID-19 některé programy upravit. U výdajových programů na období 2021–2027 by cíle měly být posouzeny znovu tak, aby odrážely nové politické priority a ambice zohledňující dopad krize COVID-19.

oFinanční prostředky EU by se měly vynakládat v souladu s pravidly, tj. platby příjemcům by se měly provádět zákonným a řádným způsobem. Ve spolupráci s orgány provádějícími rozpočet EU v praxi bude Komise i nadále maximálně usilovat o dosažení odpovídající rovnováhy mezi kontrolami před provedením plateb příjemcům a poté – s ohledem na nové rizikové prostředí v důsledku krize COVID-19. Cílem je dosáhnout přiměřené jistoty, že finanční prostředky jsou vynakládány řádně, aniž by vznikla zbytečná administrativní zátěž příjemcům nebo orgánům provádějícím rozpočet EU, a vyhnout se vysokým nákladům.

Komise o těchto otázkách informuje ve svém integrovaném souboru finančních zpráv a zpráv o odpovědnosti. Navzdory potížím vyplývajícím z krize COVID-19 Komise dokončí podání zprávy za rozpočtový rok 2019 v souladu se lhůtami stanovenými finančním nařízením, což umožní bezodkladné zahájení politické kontroly podávání zpráv Komisí.

Většina (75 %) finančních prostředků EU se vynakládá v členských státech prostřednictvím tzv. sdíleného řízení. V rámci postupu udělování absolutoria za rok 2018 se Evropský parlament a do jisté míry také Rada zaměřily na několik otázek týkajících se sdíleného řízení, jako například:

oJak může Komise pomoci členským státům, které mají problémy s včasným vynakládáním finančních prostředků EU?

oJsou zprávy členských států o výsledcích kontroly a o ukazatelích výkonnosti včasné a dostatečně kvalitní?

oJak by měly členské státy provádět nová pravidla o střetu zájmů, která vstoupila v platnost s novým finančním nařízením v roce 2018?

oJak lze získat více informací o konečných příjemcích finančních prostředků EU?

Tyto otázky se odrážejí v požadavcích, které Evropský parlament a Rada předložily v rámci postupu udělování absolutoria za rok 2018 a na které Komise nyní reaguje. Komise může některé obavy řešit přijetím opatření v rámci stávajících pravidel a zdrojů, např. vydáním pokynů členským státům. V ostatních případech Komise analyzuje, zda je nutné, aby došlo ke změnám v právních předpisech tak, aby byly plně v souladu s požadavky orgánu udělujícího absolutorium, např. získat podrobné informace o skutečných majitelích příjemců finančních prostředků EU.

Ve svém usnesení o udělení absolutoria za rok 2018 Evropský parlament rovněž zdůrazňuje, že dodržování základních hodnot, včetně právního státu, je nezbytným předpokladem řádného finančního řízení a účinného financování EU. Komise souhlasí s tím, že výdaje z rozpočtu EU by měly být vynaloženy v souladu s platnými pravidly a měly by být zavedeny mechanismy na ochranu rozpočtu EU, a to i v případě všeobecných nedostatků, pokud jde o právní stát v členských státech.

Tato zpráva obsahuje shrnutí opatření přijatých Komisí v reakci na hlavní požadavky Evropského parlamentu a Rady v postupu udělování absolutoria za rok 2018. V případě potřeby také objasňuje otázky, kterým bude Komise čelit při řešení některých z těchto obav. Jakmile postup udělování absolutoria za rok 2019 později v roce začne, poskytne Komise podrobnější a aktualizovanější informace o svých následných opatřeních.

Rozsah opatření bude samozřejmě také záviset na výsledku probíhajících jednání o příštím víceletém finančním rámci a balíčku obnovy COVID-19. Pragmatická a otevřená spolupráce mezi všemi zúčastněnými stranami zapojenými do rozhodování, plnění a kontroly rozpočtu EU bude nezbytná pro dosažení rozpočtu EU, který podporuje ty, kteří to nejvíce potřebují, prosazuje investice a reformy a posiluje hospodářství, a to zaměřením na společné priority, jako je Zelená dohoda pro Evropu a digitalizace.

2.Právní stát a základní práva

Posilování právního státu v Unii je a musí zůstat jedním z klíčových cílů pro všechny. Komise v červenci 2019 stanovila několik krátkodobých a střednědobých konkrétních opatření 1 , jako je příprava výroční zprávy o stavu právního státu, další rozvoj srovnávacího přehledu EU o soudnictví a posílení dialogu s dalšími orgány EU, členskými státy a zúčastněnými stranami. Výroční zpráva o stavu právního státu je jednou z hlavních iniciativ pracovního programu Komise na rok 2020 a poprvé bude zveřejněna na podzim roku 2020.

Komise, Evropský parlament a Rada budou muset opatření přednostně rozpracovat.

Již v roce 2018 předložila Komise v rámci legislativního balíčku, který tvoří základ víceletého finančního rámce pro období 2021–2027, návrh nařízení o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech 2 . Ve svém návrhu Komise zdůrazňuje, že Unie je společenstvím práva a její hodnoty tvoří samu podstatu její existence. Tyto hodnoty jsou součástí celé její právní a institucionální struktury a všech jejích politik a programů. Dodržování těchto hodnot musí být proto zajištěno v rámci všech unijních politik. Mezi ně patří i rozpočet EU, kde je dodržování základních hodnot základní podmínkou řádného finančního řízení a efektivního financování z EU. Komise vítá podporu tohoto návrhu ze strany Evropského parlamentu.

Komise rovněž vítá podporu Evropského parlamentu pro vytvoření Úřadu evropského veřejného žalobce, který představuje zásadní vývoj v ochraně finančních zájmů Unie. Úřad evropského veřejného žalobce bude mít pravomoc vyšetřovat a stíhat případy trestných činů, které mají dopad na rozpočet EU, jako je korupce nebo podvody s finančními prostředky EU či přeshraniční podvody v oblasti DPH. Komise si je vědoma obav ohledně financování Úřadu evropského veřejného žalobce a připomíná, že stávající rozpočet odráží rozsáhlé diskuse s rozpočtovým orgánem.

V oblasti společné zemědělské politiky Evropský parlament požádal Komisi, aby společně s členskými státy vytvořila účinné právní nástroje k dodržování právního státu v souvislosti s údajnými případy takzvaného „zabírání půdy“. V první řadě musí příslušné orgány členských států jednat v otázkách týkajících se vlastnictví půdy. Kdykoli se však v jednotlivých členských státech objeví obvinění z nekalých praktik, Komise se těmito případy zabývá velmi pečlivě, jak se již stalo nebo právě probíhá v návaznosti na obvinění v některých členských státech, zejména na Slovensku, v České republice a Maďarsku. Tento stav lze zlepšit, pokud Evropský parlament a Rada přijmou návrh Komise týkající se právního státu v příštím víceletém finančním rámci.

V oblasti vnější pomoci Evropský parlament trval na tom, aby Komise zajistila, aby poskytování vnější pomoci podléhalo dodržování právního státu a lidských práv v přijímajících zemích. EU je skutečně pevně odhodlána prosazovat základní hodnoty lidských práv, demokracie a právního státu, které jsou nezbytnými prvky všech dohod o partnerství a spolupráci EU se třetími zeměmi. Na základě konsensu o rozvoji se EU a členské státy EU zavázaly uplatňovat na veškerou rozvojovou spolupráci přístup založený na právech zahrnující všechna lidská práva. EU může spolupracovat s vládami, s nimiž byla podepsána dohoda o financování, a pracovat jejich prostřednictvím. Dohody o financování obsahují ustanovení, které umožňuje Komisi dohodu pozastavit nebo ukončit její platnost v případě porušení povinnosti týkající se dodržování lidských práv, demokratických zásad a zásad právního státu. Během provádění se EU zaměřuje na úzkou koordinaci při posuzování a sledování základních hodnot, odvolává se na analýzu a priority strategie země v oblasti lidských práv a tato opatření zapojuje do svého politického dialogu s partnerskou zemí. Podobné doložky jsou rovněž zahrnuty do dohod podepsaných s mezinárodními organizacemi, s nimiž a jejich prostřednictvím EU pracuje při provádění vnější pomoci. Smluvní a finanční postupy se také snaží zajistit vhodný poměr kvality a ceny a zabránit klientelismu nebo zpronevěře ze strany konkrétních zájmových skupin.   

Evropský parlament vyjádřil obavy ohledně mediálních zpráv o projektech v Eritreji. Komise důrazně odmítá obvinění, je odhodlána pečlivě sledovat probíhající projekty a podá rozpočtovému orgánu zprávu o svých aktivitách v zemi. Pokud jde o konkrétní projekt Propojení Eritreje a Etiopie prostřednictvím obnovy hlavních dopravních tepen v Eritreji – tzv. „Silniční projekt“, zajišťuje delegace EU pravidelné monitorování, a to i prostřednictvím několika misí v terénu s Úřadem OSN pro servisní zabezpečení projektů, z nichž jedna se v únoru 2020 konala společně s vedoucími misí EU. Provádění je v souladu s normami EU o projektovém a finančním řízení. 

V reakci na obavy Evropského parlamentu týkající se zranitelných migrantů v hotspotech Komise zdůrazňuje, že pravidelně dostává zprávy o činnostech partnerů v terénu, kteří jsou odpovědní za provádění a jsou financováni z prostředků EU. Samotná Komise také monitoruje provádění činností financovaných EU v terénu a účastní se technických schůzek za účelem sledování pokroku při provádění strategií dohodnutých s orgány. Projekty financované EU v Řecku zahrnují informační činnosti, identifikaci a poskytování ochranných služeb zranitelným skupinám, ubytování a právní pomoc, zejména zranitelným osobám, např. obětem sexuálního a genderově podmíněného násilí a nezletilým osobám bez doprovodu.

3.Měření výkonnosti výdajových programů EU

Rozpočet EU je především investičním rozpočtem. Činí zhruba 1 % hrubého národního důchodu EU, představuje přibližně 2 % všech veřejných výdajů EU a jeho cílem je doplňovat vnitrostátní rozpočty a provádět společně sjednané priority. Na rozdíl od vnitrostátních rozpočtů se rozpočet EU zaměřuje především na podporu strategických investic ve střednědobém až dlouhodobém horizontu a na využití svého pákového efektu k podněcování investic z jiných veřejných a soukromých zdrojů.

Evropský parlament bere na vědomí, že měření dosažených priorit, politik a programů Unie je náročné, ale účinné sledování výkonnosti je zásadní pro pochopení situace, identifikaci vznikajících problémů a přijetí nápravných opatření, pokud cíle nejsou splněny nebo v případech, kdy by výsledky jedné politiky Unie mohly mít nepříznivý dopad na dosažení stanovených cílů jiné politiky. Komise souhlasí a oceňuje podporu Evropského parlamentu a Rady, pokud jde o další zlepšování výkonnostních rámců a podávání zpráv.

Rozpočet EU již má pokročilý rámec pro měření a podávání zpráv o výkonnosti a hodnocení s jasnými cíli a ukazateli. OECD to potvrdila.

K měření výkonnosti rozpočtu EU používá Komise jediný soubor cílů a ukazatelů. Tyto cíle, obecné i konkrétní, a související ukazatele jsou definovány v právních základech programů. Komplexní podávání zpráv bylo postupně vylepšováno, aby poskytovalo cílenější a strukturovanější představu o pokroku směrem k dosažení cílů programu. Tyto informace, spolu s jinými kvalitativními i kvantitativními zdroji, umožňují sledovat výkonnost v průběhu času. Později lze zase posoudit, do jaké míry program dosáhl svých sjednaných cílů, a to za použití jak více ročního monitorování, tak informací poskytnutých při hodnocení programu. Tato kombinace kvalitativních a kvantitativních informací také umožňuje zohlednit nový vývoj, ke kterému dochází, jako je reakce na vypuknutí nákazy COVID-19.

Komise je i nadále odhodlána neustále své výroční zprávy zlepšovat. Za účelem většího zaměření na pokrok a dosažení cílů stanovila Komise soubor klíčových ukazatelů pro účely výročního podávání zpráv, které byly zahrnuty do návrhů na příští víceletý finanční rámec. Všechny ukazatele zřízené pro finanční programy byly kriticky přezkoumány, a to v rámci přezkumu výdajů vedoucího k návrhům Komise týkajícím se budoucího víceletého finančního rámce. V souladu s požadavkem Evropského parlamentu to vedlo k návrhům na menší počet ukazatelů výkonnosti programu s vyšší kvalitou. Rámec monitorování a hodnocení bude rovněž pro účely budoucích finančních programů posílen.

Dobře fungující rozpočet musí být schopen reagovat na nepředvídané události. Probíhající reakce na pandemii COVID-19 ukázala, že rozpočet EU lze v rámci koordinované evropské reakce na krizové situace rychle a pružně mobilizovat, například prostřednictvím investičních iniciativ v reakci na koronavirus, reaktivace nástroje pro mimořádnou podporu (ESI) a rozšíření oblasti působnosti Fondu solidarity EU (EUSF). V oblasti vnějších činností byl rozpočet EU v rámci reakce Team Europe na COVID-19 rychle přesměrován, aby poskytl podporu tam, kde je to v partnerských zemích nejvíce zapotřebí – za účelem podpory humanitárních akcí a zdravotních a sociálně-ekonomických potřeb. V rámci Plánu na podporu oživení Evropy navrhla Komise dne 27. května posílený víceletý finanční rámec na období 2021–2027 spolu s novým nástrojem na podporu oživení „Next Generation EU“ – na urychlení a předběžné poskytnutí finančních prostředků v rámci ambiciózního a komplexního plánu oživení Evropy, který je založen na solidaritě a je inspirován našimi společnými zásadami a hodnotami. Tyto návrhy podporují nápravu krize a poskytují rámec pro dlouhodobé investice do odolnosti Unie a zelených a digitálních přechodů. Prioritou budoucího finančního rámce bude posílení pružnosti rozpočtu EU a investice do připravenosti a odolnosti vůči krizi.

4.Dodržování pravidel

Komise plní rozpočet EU ve složitém prostředí s celou řadou partnerů. V této souvislosti je cílem Komise zajistit, aby systémy finančního řízení a finanční transakce byly v souladu s právními a smluvními pravidly. Za tímto účelem provádí kontroly a audity finančních prostředků, které přímo spravuje. Partneři odpovědní za provádění jsou povinni zavést systémy řízení a kontroly – a Komise posoudí, zda jsou tyto systémy zavedeny a fungují.

Toto podrobné posouzení „zdola nahoru“ umožňuje Komisi včas odhalit a řešit nedostatky kontrol a/nebo údajů. V případě potřeby rozhodne Komise o finančních opravách a zpětném získávání prostředků. Nedostatky mohou vést k chybám, kterým by se jinak mohlo předejít. Jakmile jsou zjištěny, přijme Komise vhodná opatření, aby zajistila nápravu těchto chyb. Podvod, který se liší od jiných nesrovnalostí svým úmyslným charakterem, byl zjištěn pouze ve velmi omezeném počtu případů. Komise má nicméně ve vztahu k podvodům nulovou toleranci a tyto případy důsledně řeší.

Cílem Komise je účinně chránit rozpočet EU ve víceletém horizontu a zajistit, aby po ukončení programu a provedení všech kontrol bylo zbývající riziko při uzávěrce nižší než 2 %. Kontroly by měly být spolehlivé, ale také nákladově efektivní a měly by účinně a za přiměřených nákladů plnit své zamýšlené cíle.

Evropský účetní dvůr se při posuzování správnosti plateb zemědělcům, společnostem, studentům atd. vzhledem ke své úloze externího auditora řídí odlišným přístupem, spíše „shora dolů“, založeným na statistickém výběru. Tento přístup v posledních letech nicméně vedl k výsledkům blízkým těm, které má Komise.

V této souvislosti Evropský účetní dvůr oznámil svůj záměr více se spoléhat na práci, kterou vykonala například Komise nebo vnitrostátní/regionální orgány. V postupu udělování absolutoria za rok 2018 Evropský parlament i Rada vyjádřily podporu tomuto cíli.

Komise úzce spolupracuje s Evropským účetním dvorem s cílem nalézt nejlepší cestu vpřed, přičemž zohledňuje zkušenosti získané v rámci pilotního projektu pro výdaje na soudržnost. Komise skutečně plně podporuje zásadu jednotného auditu a bude v souladu s ní pokračovat v úzké spolupráci s členskými státy. Kromě toho bude Komise na základě kontrolních strategií uplatňovaných v různých výdajových oblastech i nadále uplatňovat jednotnou metodiku pro vlastní výpočet míry chyb a zefektivňovat své vykazování odpovědnosti.

Evropský parlament kladl zvláštní důraz na pravidla pro střety zájmů. Komise bere předcházení a řešení střetů zájmů velmi vážně. Od vstupu revidovaného finančního nařízení v platnost v roce 2018 se ustanovení o střetu zájmů vztahují výslovně na všechny způsoby řízení a na všechny finanční subjekty, včetně vnitrostátních orgánů na jakékoli úrovni, které se podílejí na plnění rozpočtu EU.

Komise pečlivě sleduje informace nebo stížnosti týkající se údajného střetu zájmů. Například když Komise obdržela stížnost týkající se údajného střetu zájmů v České republice, okamžitě přijala vhodná opatření a důsledně řešila veškeré související žádosti Evropského parlamentu v rámci postupu udělování absolutoria.

Kromě toho Komise doprovází a usměrňuje členské státy při předcházení střetům zájmů a při jejich řešení, včetně situací, které mohou být jako takové objektivně vnímány, ve sdíleném řízení v souladu s novými ustanoveními finančního nařízení. Aktivně sleduje uplatňování těchto nových pravidel v členských státech a přijala rozsáhlá a koordinovaná opatření k identifikaci a sdílení osvědčených postupů při řešení střetů zájmů.

Výsledky průzkumu provedeného v tomto ohledu v členských státech přispějí k další práci. Komise dále dokončuje pokyny k provádění pravidel o střetu zájmů ve všech způsobech řízení. Komise má pro své vlastní zaměstnance a své členy komplexní rámec pro předcházení střetu zájmů a jejich řešení.

5.Hladší provádění

Evropský parlament a Rada vyjádřily znepokojení nad mírou zbývajících závazků. Požádaly Komisi, aby pozorně sledovala vývoj a pokračovala v podpoře členských států při dalším zvyšování rychlosti provádění.

Komise pravidelně podává zprávy o míře zbývajících závazků a také předpovídá vývoj této míry v nadcházejících letech. Tyto zprávy, včetně roční účetní závěrky, jsou projednávány s Evropským parlamentem a Radou. Roční a dlouhodobé rozpočty zohledňují výši prostředků na platby potřebných k uhrazení všech vzniklých výdajů.

Pomalé provádění některých programů může zvýšit míru zbývajících závazků jako mechanického důsledku a vést k pomalejšímu dosahování výsledků a výhod EU v praxi. Návrh Komise na příští dlouhodobý rozpočet na období 2021–2027 řeší tuto záležitost pomocí různých opatření za účelem zlepšení absorpce finančních prostředků EU: např. zjednodušením postupů, umožněním převrácení stávajících prováděcích systémů nebo změnou stávajícího pravidla pro automatické zrušení závazku N + 3 na N + 2 a vhodným poměrem mezi prostředky na závazky a prostředky na platby.

Komise neustále napomáhá členským státům, aby urychlily provádění svých programů. Členské státy mají k dispozici významný objem technické pomoci přiměřené přidělování prostředků za účelem zajištění, že orgány programu budou mít nezbytnou podporu pro řízení, monitorování a audit programů. Komise také zavedla zvláštní monitorování spojené s výkonností programů na základě příkladu specializované pracovní skupiny pro lepší provádění vytvořené pro předchozí rizikové programy. Zvláštní pozornost je věnována členským státům s nižší úrovní provádění.

Komise přijala a bude pokračovat v přijímání opatření, jejichž cílem je zjednodušení a flexibilita při navrhování pravidel pro programy EU, přičemž přihlíží k usnadnění jejich provádění a účinnosti při dosahování cílů a transparentnosti Unie.

Komise tohoto cíle dosáhla zejména v revidovaném finančním nařízení, které obsahuje četná opatření pro právní a správní zjednodušení, účinnost a účelnost v těchto oblastech:

očastější používání zjednodušených možností vykazování nákladů, tj. jednodušších metod výpočtu nákladů (paušální částky, paušální sazby a jednotkové náklady) na základě jiných kritérií, která jsou jednodušší a méně náchylná k chybám ve srovnání s náhradou skutečných nákladů,

ojediná žádost o informace,

ovzájemné spoléhání se na hodnocení a audity,

oužší vztahy s důvěryhodnými partnery,

ojednodušší obsah žádostí o grant a podávání zpráv,

opodpora elektronické veřejné správy, a zejména využívání údajů o elektronických systémech při výměně informací s příjemci.

Provádění těchto kroků Komise sleduje.

Komise pokračovala ve svém zaměření na zjednodušení pravidel v návrzích výdajových programů, na nichž je založen víceletý finanční rámec pro období 2021–2027. Některé z těchto snah o zjednodušení jsou určeny zejména malým a středním podnikům, jak požaduje Evropský parlament v postupu udělování absolutoria. Dopad snahy Komise o zjednodušení bude samozřejmě záviset na výsledku probíhajících jednání mezi Evropským parlamentem a Radou o návrzích.

6.Další otázky

6.1 Rozdělování finančních prostředků

Evropský parlament požádal Komisi, aby navrhla odlišné přidělování finančních prostředků na společnou zemědělskou politiku a politiku soudržnosti a aby věnovala také větší pozornost geografickému rozdělení prostředků na výzkum.

Komise připomíná, že přidělování finančních prostředků EU na budoucí výdajové programy je součástí probíhajících jednání mezi Evropským parlamentem a Radou. 

Cílem návrhů Komise na společnou zemědělskou politiku je dosáhnout spravedlivějšího rozdělování prostředků příjemcům. Opatření, která k tomu přispívají, jsou postupné snižování a omezení přímých plateb, podpora přerozdělování příjmů, pokračující vnitřní a vnější konvergence přímých plateb a ustanovení týkající se „skutečného“ zemědělce.

Výdaje na výzkum a inovace (program Horizont 2020 a jeho nástupce Horizont Evropa) jsou programy zaměřené na konkurenceschopnost, v rámci nichž jsou hodnocení a výběr návrhů založeny na vynikající kvalitě a dopadu bez předem přidělených národních balíčků. V rámci programu Horizont 2020 je 900 milionů EUR věnováno „rozšiřujícím opatřením“, jako jsou týmová spolupráce (teaming), partnerství (twinning), předsednictví Evropského výzkumného prostoru (ERA) a program COST (evropská spolupráce v oblasti vědy a technologie), aby pomohly zemím s nižší mírou účasti zvýšit jejich úspěch v konkurenčních rámcových programech zaměřených na výzkum a inovaci a odstranit mezeru v účasti a rozdíly v inovacích. To se provádí podporou právních subjektů z těchto zemí (prostřednictvím soutěžního procesu), aby se staly koordinátory projektů financovaných v rámci těchto opatření. Pokud jde o program Horizont Evropa, spolunormotvůrci se ve společném ujednání dohodli na zvýšení podílu výdajů na tuto oblast intervence.

6.2 Informace o příjemcích 

Evropský parlament vyzval Komisi a členské státy, aby poskytovaly informace o příjemcích jednotným způsobem a zajistily interoperabilitu informací. Rovněž požádal o seznam největších příjemců a znovu požádal, aby informace o konečných příjemcích obsahovaly upřesnění skutečných vlastníků společností (fyzických a právnických osob).

Komise zveřejňuje ve svém systému pro finanční transparentnost informace o příjemcích finančních prostředků z rozpočtu EU na programy, které přímo provádí. Ve sdíleném řízení – jako je společná zemědělská politika a politika soudržnosti – mají povinnost spravovat a zveřejňovat údaje o příjemcích finančních prostředků EU členské státy. Hlavní pravidla pro zveřejňování informací o příjemcích jsou stanovena ve finančním nařízení a v právních předpisech příslušných odvětví.

Členské státy zajistí každoroční následné zveřejnění příjemců prostředků v rámci společné zemědělské politiky na jediné internetové stránce za každý členský stát 3 . Všechny internetové stránky jsou k dispozici prostřednictvím odkazů na adrese europa.eu: https://ec.europa.eu/info/food-farming-fisheries/key-policies/common-agricultural-policy/financing-cap/controls-and-transparency/beneficiaries_en.

Pokud jde o politiku soudržnosti a Evropský námořní a rybářský fond, musí být seznam příjemců zveřejněn a být k dispozici na internetových stránkách programu 4 členských států. Pokud jde o regionální politiku, přístup k seznamům příjemců je k dispozici prostřednictvím odkazů na adrese europa.eu: https://ec.europa.eu/regional_policy/en/atlas/beneficiaries/ , včetně soupisu seznamů příjemců. Podobné internetové stránky s odkazy na Evropský námořní a rybářský fond jsou k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/fisheries/contracts_and_funding/the_european_transparency_initiative_en/. Komise zkoumá možná opatření ke zlepšení informací o příjemcích finančních prostředků EU, přičemž zohledňuje legislativní rámec, potenciální administrativní zátěž a pravidla na ochranu údajů. Zkoumá také možnost posílení elektronického řízení a výměny informací s členskými státy ve sdíleném řízení s cílem obecně zajistit lepší interoperabilitu údajů. Dále se bude zabývat možnostmi, které nabízí nástroj pro vytěžování údajů Arachne.

V neposlední řadě Komise reaguje na žádost Evropského parlamentu týkající se největších příjemců finančních prostředků EU v rámci společné zemědělské politiky a politiky soudržnosti. Jelikož odpovědnost za shromažďování požadovaných údajů mají členské státy, byla Komise povinna obrátit se na příslušné orgány v členských státech, aby tyto informace získala. Krize COVID-19 však tuto záležitost oproti běžným okolnostem zkomplikovala. Komise poskytne Evropskému parlamentu komplexní odpověď, jakmile tak bude schopna učinit.

6.3 Finanční nástroje spravované skupinou EIB

Evropský parlament a Rada vyzvaly Komisi, aby poskytla příslušné informace o prostředcích převedených z rozpočtu EU na finanční nástroje spravované skupinou EIB. Komise bude i nadále každoročně poskytovat rozpočtovému orgánu podrobnou výroční zprávu o všech finančních nástrojích ve formě „pracovního dokumentu X o finančních nástrojích“ přiloženého k návrhu rozpočtu N + 1 podle čl. 41 odst. 4 finančního nařízení. Zpráva vypracovaná v roce 2020, která bude přiložena k návrhu rozpočtu pro rok 2021, zahrnuje rovněž celkovou částku a rozdělení finančních prostředků převedených na finanční nástroje spravované skupinou EIB. Toto komplexní podávání zpráv zajišťuje transparentnost a umožňuje řádnou kontrolu.

6.4 Tradiční vlastní zdroje

Evropský parlament naléhavě vyzval Komisi, aby spolu s členskými státy přezkoumala, jak lze účinněji vybírat cla, a možná vylepšení při vymáhání částek, jež byly předmětem podvodu. Rada zdůraznila důležitost přesných údajů.

Komise je odhodlána předcházet ztrátám v oblasti cla. Jakmile jsou zjištěny nesrovnalosti, jedná a pečlivě reaguje na zjištění při kontrole, aby zajistila, že ztráty tradičních vlastních zdrojů při plnění rozpočtu EU budou plně nahrazeny.

Odpovědnost za vybírání cla však připadá v první řadě na členské státy. Komise v současné době zvažuje, jak lépe kombinovat znalosti a zdroje za účelem posílení celní unie „jednotným jednáním“, a za tímto účelem předloží akční plán na posílení celní unie. Kromě toho vydává Komise členským státům doporučení, aby byly posíleny jejich kontrolní strategie. Komise navíc vyvíjí širší a strukturovanější využití technik vytěžování údajů, aby zlepšila své sledování toků dovozu s cílem odhalit změny ve vzorcích podvodů. Komise navrhne právní předpisy na vytvoření prostředí jednotného portálu pro celní orgány, které usnadní kontroly na hranicích EU.

Rovněž prověří, jak by posílené dokumentární kontroly zaměřené na neobvyklé změny ve výkazech tradičních vlastních zdrojů mohly vytvářet efektivní a účinnou přidanou hodnotu při odhalování chyb.

Pokud jde o elektronický obchod, Komise ve zprávě o ochraně finančních zájmů a boji proti podvodům z roku 2018 doporučila členským státům, které mají na starosti kontroly, aby prosadily svou kontrolní strategii. Balíček týkající se elektronického obchodování s DPH, který má vstoupit v platnost v roce 2021, navíc zmodernizuje výběr a platbu DPH za přeshraniční elektronický obchod a lépe ochrání vnitřní trh. Komise rovněž spolupracuje s členskými státy a příslušnými zúčastněnými stranami v oblasti podnikání v rámci projektové skupiny Clo 2020 pro celní formality při dovozu a vývozu zásilek nízké hodnoty, aby vyvinula jednotný přístup k provádění nových pravidel pro DPH s prvky týkajícími se cla. A konečně, Komise zváží otázku elektronického obchodu při vytváření svých budoucích ročních programů kontrol tradičních vlastních zdrojů.

6.5 COVID-19

V době projednávání absolutoria za rok 2018 v Evropském parlamentu a Radě nebyl znám rozsah krize COVID-19. Od té doby přijala Komise řadu opatření k reakci na krizi způsobenou pandemií, jako jsou investiční iniciativy v reakci na koronavirus s cílem zmírnit její sociálně-ekonomický dopad v Evropské unii, následované návrhy na nový nástroj na podporu oživení „Next Generation EU“ a posíleným víceletým finančním rámcem na období 2021–2027 k nastartování oživení Evropy. Samotná pandemie bude mít vzhledem k masivnímu dopadu na příjemce z EU, vnitrostátní orgány a útvary Komise, jakož i na přijatá opatření, důsledky pro výkonnost rozpočtu EU i aspekty finančního řízení týkající se dodržování předpisů.

Za účelem proaktivního řešení těchto otázek provádí Komise cílené posouzení rizik souvisejících s krizí COVID-19, včetně přehledu zmírňujících opatření, která Komise přijala nebo má přijmout. Toto hodnocení rizik se týká jak aspektů výkonnosti, tak dodržování předpisů a zaměřuje se na aspekty kontroly, auditu a jistoty ve vztahu k rozpočtu EU. Komise bude Evropský parlament a Radu o výsledku hodnocení rizik informovat.

7.Pohled do budoucna

Jednání o víceletém finančním rámci pro období 2021–2027 a o výdajových programech, z nichž vychází, vstupují do závěrečné fáze. Komise bude v průběhu celého procesu úzce a konstruktivně spolupracovat s Evropským parlamentem a Radou, aby zajistila, že rozpočet EU bude i nadále odpovědně spravován a že i v budoucnu bude dosahovat výsledků v praxi a bude možné jej plně zohlednit v každoročním postupu udělování absolutoria.

* * *

(1)

COM(2019) 343 final Posilování právního státu v rámci Unie – akční plán. 

(2)

COM(2018) 324 final.

(3)

Srov. ustanovení článku 111–114 a článku 117 nařízení (EU) č. 1306/2013.

(4)

Srov. čl. 115 odst. 2 nařízení o společných ustanoveních a čl. 119 odst. 2 nařízení č. 508/2014 o Evropském námořním a rybářském fondu.