EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 24.10.2019

COM(2019) 483 final

2019/0235(NLE)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se pro rok 2020 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Všechna nařízení o rybolovných právech musí omezovat odlov rybích populací na úrovně, které musí být v souladu s obecnými cíli společné rybářské politiky (SRP). V této souvislosti stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 o společné rybářské politice (dále jen „základní nařízení“) cíle pro každoroční návrhy na omezení odlovu a intenzity rybolovu, aby bylo zajištěno, že rybolov Unie je ekologicky, ekonomicky a sociálně udržitelný.

Stanovování rybolovných práv je jednoletý cyklus řízení (v případě hlubinných populací dvouletý). To však nepředstavuje překážku pro zavedení dlouhodobého postoje v oblasti řízení rybolovu. Evropský parlament a Rada přijaly víceletý plán pro Severní moře 1 a víceletý plán pro západní vody 2 , které byly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie.

Tento návrh obsahuje rybolovná práva, která Unie stanoví samostatně. Objevují se v něm však i rybolovná práva vyplývající z mnohostranných nebo dvoustranných konzultací týkajících se rybolovu. Výsledek je prováděn prostřednictvím vnitřního rozdělení mezi členské státy na základě zásady relativní stability.

Tento návrh se proto kromě populací, o nichž rozhoduje pouze Unie, vztahuje i na:

·sdílené populace, to jest populace v Severním moři a Skagerraku, které jsou řízeny společně s Norskem nebo jichž se týkají konzultace pobřežních států v rámci Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEACF),

·rybolovná práva daná dohodami dosaženými v rámci regionálních organizací pro řízení rybolovu (RFMO).

U mnoha rybolovných práv v tomto návrhu je uvedeno „pm“ (pro memoria). Vyplývá to ze skutečnosti, že:

–v době, kdy je návrh přijímán, není doporučení pro některé populace k dispozici nebo

–chybí některá omezení odlovu a jiná doporučení příslušných regionálních organizací pro řízení rybolovu, protože ještě neproběhla výroční zasedání těchto organizací, nebo

–dosud nejsou k dispozici údaje o některých populacích v grónských vodách a sdílených populacích nebo populacích vyměňovaných s Norskem a jinými třetími zeměmi, jejichž konečná podoba bude záviset na závěrech konzultací s těmito zeměmi, které se uskuteční v listopadu a prosinci roku 2019, nebo

–pro několik TAC bylo přijato doporučení, avšak hodnocení dosud probíhá.

Přístup ke stanovení rybolovných práv

Komise již tradičně zhodnotila situaci, na niž návrhy o stanovení rybolovných práv musí reagovat, prostřednictvím každoročního sdělení Komise týkajícího se konzultace k rybolovným právům (COM(2019) 274) (dále jen „sdělení“). Ve sdělení je přehled stavu populací, který vychází ze závěrů dostupného vědeckého doporučení, a vysvětlení procesu stanovení rybolovných práv.

Dne 28. června 2019 vydala Mezinárodní rada pro průzkum moří (ICES) na žádost Komise své každoroční doporučení pro většinu rybích populací, na něž se vztahuje tento návrh.

Vědecké doporučení vydávané radou ICES závisí především na údajích: plně hodnotit lze pouze populace, pro něž jsou k dispozici dostatečné a spolehlivé údaje, které umožní vypracovat odhady velikosti populace, jakož i prognózy, jak budou populace reagovat na různé scénáře odlovu (tzv. „tabulky scénářů odlovu“). Pokud je k dispozici dostatek údajů, jsou vědecké orgány schopny odhadnout takové úpravy rybolovných práv, aby populace přinesly maximální udržitelný výnos (MSY). Tato doporučení se označují jako „doporučení MSY“. V ostatních případech vycházejí vědecké orgány při doporučení výše rybolovných práv z přístupu předběžné opatrnosti. Metodika, podle které ICES v tomto případě postupuje, je součástí zveřejněných materiálů ICES k provádění doporučení pro populace, pro které není k dispozici dostatek údajů 3 .

Všechna navrhovaná rybolovná práva odpovídají vědeckému doporučení, které Komise obdržela v souvislosti se stavem populací a které bylo využito způsobem popsaným ve sdělení.

Povinnost vykládky zavedená nařízením (EU) č. 1380/2013

Povinnost vykládky vyplývající ze základního nařízení SRP je zaváděna postupně od roku 2015 do roku 2019. Od 1. ledna 2019 se povinnost vykládky vztahuje na všechny populace, jichž se týká omezení odlovu. Z povinnosti vykládky mohou být uplatněny některé výjimky stanovené v základním nařízení. Komise na základě společných doporučení předložených členskými státy přijala nařízení v přenesené pravomoci stanovující zvláštní plány výmětů, které umožňují, aby k omezenému množství výmětů docházelo na základě výjimky de minimis nebo výjimky z důvodu vysoké míry přežití.

Zavedením povinnosti vykládky a v souladu s čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 již navrhovaná rybolovná práva nemají odrážet vyložené množství, ale ulovené množství, přičemž výměty už nejsou povoleny. Tato změna vychází ze získaného vědeckého doporučení týkajícího se populací ryb lovených v druzích rybolovu podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení o SRP. Rybolovná práva by měla být rovněž stanovena v souladu s dalšími příslušnými ustanoveními, např. čl. 16 odst. 1 (odkazujícím na zásadu relativní stability) a čl. 16 odst. 4 (odkazujícím na cíle společné rybářské politiky a pravidla stanovená ve víceletých plánech).

Aby se tedy od 1. ledna 2019 zohlednilo plné uplatňování povinnosti vykládky, Komise navrhuje TAC na základě doporučení ohledně úlovků namísto dříve používaných doporučení ohledně vykládky. Navržené TAC zohledňují skutečnost, že na základě stanovených výjimek dojde k určitým omezeným výmětům, a nedojde proto k vykládce a započtení do kvót. Tyto částky musí být odečteny od TAC založených na odlovech.

TAC pro vedlejší úlovky

Vědecké doporučení pro nulový odlov v roce 2019 vydala ICES pro šest populací (tresku obecnou a tresku bezvousou v oblasti západně od Skotska, tresku bezvousou v Irském moři, tresku obecnou v Keltském moři a platýse obecného v Keltském moři jižně a jihozápadně od Irska, tresku obecnou v Kattegatu). Pokud jde o tresku obecnou v Keltském moři, je tato populace zařazena na seznam cílových populací uvedený v čl. 1 odst. 1 víceletého plánu pro západní vody. Rybolovná práva pro tuto populaci proto musí být stanovena v souladu s rozmezím FMSY, jak je stanoveno v článku 4 plánu. Kromě toho musí být podle článku 8 plánu přijata ochranná opatření k obnově biomasy reprodukující se populace nad ochrannou úroveň.

Pokud jde o pět TAC pro vedlejší úlovky, které byly stanoveny v rámci rybolovných práv na rok 2019, členské státy severozápadních vod přijaly závazky uvedené v tomto prohlášení:

„Prohlášení k plánům na snižování vedlejších úlovků a kontrolní opatření (skupina pro severozápadní vody, tj. Belgie, Francie, Irsko, Nizozemsko, Španělsko a Spojené království a Komise)

Členské státy spolupracující v severozápadních vodách vypracují v úzké spolupráci s poradním sborem pro severozápadní vody plán na snižování vedlejších úlovků s cílem zajistit, aby se vedlejší úlovky populací, pro něž ICES vydala na rok 2019 doporučení nulového odlovu, snížily prostřednictvím opatření pro selektivitu nebo zamezení úlovků. Za tímto účelem dotčené členské státy předloží Komisi nejpozději do 30. dubna 2019 plán na snižování vedlejších úlovků. Plány na snižování vedlejších úlovků budou obsahovat opatření, jako např. selektivnější zařízení, zákazy rybolovu v určitých oblastech, zákazy rybolovu v reálném čase, opatření pro zamezení úlovků a pravidla přemístění. Mohou vycházet z nejnovějších příslušných plánů výmětů. Plány na snižování vedlejších úlovků by měly být přizpůsobeny dotčeným populacím a měly by být vybrány z výše uvedeného seznamu opatření v souladu se specifickými rysy jednotlivých druhů rybolovu. Tyto plány posoudí výbor VTHVR z hlediska jejich účinnosti. Předseda skupiny pro severozápadní vody podá každoročně do 1. října Komisi zprávu o pokroku dosaženém v souvislosti s plánem na snižování vedlejších úlovků.

V souladu s nařízením o kontrole přijmou členské státy všechna vhodná kontrolní opatření, aby zajistily, že vedlejší úlovky populací, pro něž ICES vydala na rok 2019 doporučení nulového odlovu, jsou skutečně nevyhnutelné a že žádné výměty nepřekračují úrovně povolené v plánu výmětů. Do 1. července 2019 informují dotčené členské státy Komisi o přijatých kontrolních opatřeních.“

Plán snižování vedlejších úlovků byl předložen Komisi a posouzen výborem VTHVR. Výbor VTHVR zveřejnil ohledně plánu na snižování vedlejších úlovků tyto závěry 4 :

„VTHVR dospěl k závěru, že plán na snižování vedlejších úlovků nesplňuje závazky členských států, neboť neobsahuje žádné prvky, které by zajistily snížení vedlejších úlovků příslušných populací nad rámec opatření, která již byla zahrnuta do plánu výmětů, společného doporučení a nového nařízení o technických opatřeních, a žádné prvky sledování nebo kontroly.

Pokud jde o účinnost, dospěl výbor VTHVR nicméně k závěru, že příslušná opatření v novém nařízení o technických opatřeních, plánu výmětů a společném doporučení, která jsou uvedena v plánu snižování vedlejších úlovků, pravděpodobně podle kvalitativního posouzení pracovních skupin pro Euroskupinu 18–06 a 19–08 povedou ke snížení vedlejších úlovků příslušných druhů. Tato účinnost je podmíněna odpovídající kontrolou a prosazováním. Pro kvantitativní hodnocení a posouzení dopadu na populace jsou potřebné následné studie, jak se navrhuje v plánu na snižování vedlejších úlovků.

Pokud jde o komplexnost, výbor VTHVR dospěl k závěru, že plán na snižování vedlejších úlovků není komplexní, neboť se v něm nezohlednily žádné další dostupné možnosti zařízení a neobsahuje žádné zákazy rybolovu v určitých oblastech, zákazy rybolovu v reálném čase, opatření pro zamezení úlovků a pravidla přemístění ani návrhy na sledování, kontrolu a prosazování.

VTHVR dospěl k závěru, že dodatečné návrhy na další posouzení a hodnocení budou užitečné pouze v případě, že povedou ke konkrétním opatřením, která omezí vedlejší úlovky.“

Pokud jde o zavádění TAC pro vedlejší úlovky, zejména v případě, že velká většina vedlejších úlovků nedosahuje minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů (např. treska bezvousá v Irském moři), zavádí se TAC jen ve velmi malé míře a vykládky jsou podobné vykládkám před začátkem uplatňování povinnosti vykládky. Z toho je možno vyvodit závěr, že bez vhodných kontrolních opatření, která již členské státy podle nařízení o kontrole měly zavést, budou výměty pokračovat, což účinnost TAC pro vedlejší úlovky znemožní.

V zájmu zachování koncepce TAC ke snížení vedlejších úlovků je proto třeba přijmout opatření, která jsou nezbytná k ochraně populací ve špatné biologické situaci. Měla by zahrnovat stanovení rybolovných práv pro druhy rybolovu, v nichž jsou ryby z těchto populací loveny na úrovních, které pomáhají obnovovat biomasu vyčerpaných populací, jakož i další opatření, která jsou neoddělitelně spjata s rybolovnými právy. Tato opatření by měla vést ke zlepšení selektivity (např. úpravy lovných zařízení a pravidla přemístění), dočasnému nebo trvalému uzavření určité oblasti a kontrolním a dohledovým opatřením, která mohou odrazovat od výmětů.

Meziroční flexibilita

Je třeba též zvážit vazby mezi základním nařízením SRP a nařízením Rady (ES) č. 847/96. Posledně uvedené nařízení stanovilo dodatečné podmínky pro meziroční řízení TAC, včetně ustanovení o flexibilitě podle článku 3 pro populace, na něž se vztahuje preventivní TAC, a podle článku 4 pro populace, na něž se vztahuje analytický TAC. Podle článku 2 má Rada při stanovení TAC rozhodnout, na jaké populace se nevztahují články 3 a 4, a to zejména na základě biologického stavu těchto populací. V nedávné době byl čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013 zaveden další mechanismus flexibility. Ve snaze zabránit nadměrně vysoké flexibilitě, jež by ohrozila zásadu rozumného a odpovědného využívání živých biologických mořských zdrojů a bránila dosažení cílů společné rybářské politiky, by proto mělo být upřesněno, že články 3 a 4 nařízení (ES) č. 847/96 nelze použít spolu s meziroční flexibilitou stanovenou v čl. 15 odst. 9 nařízení č. 1380/2013.

Meziroční flexibilita podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013 by měla být vyloučena, pokud by uplatnění této flexibility narušilo dosažení cílů společné rybářské politiky, zejména v případě populací s biomasou reprodukující se populace pod úrovní Blim.

Opatření týkající se úhoře říčního

Na základě vědeckého doporučení vydaného ICES a jakmile bude provedena úplná analýza tohoto doporučení, stanoví se opatření týkající se úhoře říčního.

Opatření týkající se mořčáka evropského

Na základě vědeckého doporučení vydaného ICES a jakmile bude provedena úplná analýza tohoto doporučení, stanoví se opatření týkající se mořčáka evropského.

TAC s odchylkou vyšší než 20 % ve srovnání s rokem 2019

V době, kdy byl přijat víceletý plán pro západní vody, Komise prohlásila, že pokud navrhne stanovit TAC, které se od dříve stanovené úrovně TAC odchýlí o více než 20 %, budou tyto případy uvedeny v důvodové zprávě k návrhu Komise, případně spolu s důvody, které ke změnám TAC vedly. Tento seznam je uveden zde:

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Opatření jsou navrhována v souladu s cíli a pravidly společné rybářské politiky a jsou v souladu s politikou Unie v oblasti udržitelného rozvoje.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Navrhovaná opatření jsou v souladu s ostatními politikami Unie, zejména s politikami v oblasti životního prostředí.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Právním základem návrhu je čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Závazky Unie k udržitelnému využívání živých vodních zdrojů vyplývají ze závazků stanovených článkem 2 základního nařízení o SRP.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Návrh spadá do výlučné pravomoci Unie v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. d) Smlouvy. Zásada subsidiarity se proto neuplatní.

•Proporcionalita

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z tohoto důvodu: SRP je společnou politikou. Podle čl. 43 odst. 3 Smlouvy je povinností Rady přijmout opatření ke stanovení a přidělení rybolovných práv.

Navrhované nařízení Rady přiděluje členským státům rybolovná práva. S ohledem na články 16 a 17 základního nařízení členské státy poté přistoupí k přidělení těchto práv regionům či subjektům, jak považují za vhodné. Členské státy tak mají dostatečný manévrovací prostor pro rozhodování o tom, jakým způsobem na základě zvoleného sociálně-ekonomického modelu využijí rybolovná práva, která jim byla přidělena.

Návrh nemá nové finanční dopady na členské státy. Rada toto nařízení přijímá každý rok. Jsou proto již zavedeny jak veřejné, tak soukromé nástroje pro jeho provádění.

•Volba nástroje

Navrhovaný nástroj: nařízení.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

•Konzultace se zúčastněnými stranami

a)Metody konzultací, hlavní cílová odvětví a obecný profil respondentů

Komise konzultovala zúčastněné strany, zejména prostřednictvím poradních sborů, a členské státy v otázce jí navrhovaného přístupu k různým návrhům Komise týkajícím se rybolovných práv na základě sdělení o rybolovných právech pro rok 2020.

Komise se navíc řídila strategickými liniemi vytyčenými ve sdělení Radě a Evropskému parlamentu o zlepšení konzultace v oblasti řízení rybolovu Společenství (KOM(2006) 246 v konečném znění), kterým se zavádí zásady „jednání s předstihem“.

b)Shrnutí odpovědí a způsob, jakým byly vzaty v úvahu

Reakce na výše uvedené sdělení Komise o rybolovných právech odráží názory zúčastněných stran na hodnocení, které Komise provedla v souvislosti se stavem zdrojů, a názory na to, jak zajistit vhodný postup v oblasti řízení. Tyto odpovědi Komise zohlednila při vypracování návrhu.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Pokud jde o použitou metodiku, Komise konzultovala, jak už bylo uvedeno, Mezinárodní radu pro průzkum moří (ICES). Doporučení ICES je založeno na rámcovém doporučení vypracovaném jejími odbornými skupinami a rozhodovacími orgány a vydává se v souladu s memorandem o porozumění odsouhlaseným spolu s Komisí.

Hlavním cílem je dosáhnout takových úrovní populací, které umožní získat maximální udržitelný výnos, a zachovat je. Tento cíl byl výslovně začleněn do základního nařízení SRP, zejména do čl. 2 odst. 2, který stanoví, že tohoto cíle „musí být dosaženo u populací, u nichž je to možné, do roku 2015 a u všech populací […] do roku 2020“. Zařazení tohoto cíle zohledňuje závazek přijatý Unií k závěrům Světového summitu o udržitelném rozvoji v Johannesburgu (2002) a s ním související prováděcí plán. Jak už bylo zmíněno, pro několik populací jsou již informace týkající se úrovní maximálního udržitelného výnosu skutečně k dispozici. Jsou mezi nimi populace velmi významné z hlediska objemu úlovků a komerční hodnoty, jako je štikozubec obecný, treska obecná, ďasovití, jazyk obecný, pakambala rodu Lepidorhombus, treska jednoskvrnná a humr severský.

Rybolovná práva pro cílené populace v Severním moři a západních vodách se mají stanovovat na základě příslušných víceletých plánů, které určují rozmezí hodnot úmrtnosti na základě Fmsy, a tudíž poskytují za jistých podmínek určitou míru pružnosti. Mezinárodní rada pro průzkum moří byla požádána, aby poskytla poradenství, které umožní posoudit potřebu a možnost využít této flexibility. Horní mez hodnot Fmsy se používá k navržení celkových přípustných odlovů, pouze pokud by na základě vědeckého doporučení bylo stanovení rybolovných práv nezbytné buď pro dosažení cílů stanovených v příslušném víceletém plánu v případě smíšeného rybolovu, nebo aby se zamezilo závažnému narušení populace způsobenému vnitrodruhovou nebo mezidruhovou dynamikou nebo aby se omezily velké výkyvy mezi jednotlivými roky. V případech, kdy biomasa určité populace nedosahuje referenčních bodů uvedených v plánu, se rybolovná práva musí stanovit na úrovni, jež odpovídá úmrtnosti způsobené rybolovem úměrně snížené podle poklesu biomasy dané populace.

K dosažení cíle maximálního udržitelného výnosu (MSY) může být v některých případech potřeba snížit míru úmrtnosti způsobené rybolovem nebo míru odlovu. Tento návrh proto používá jako základ doporučení týkající se hodnoty MSY, pokud je k dispozici. V souladu s cíli společné rybářské politiky, pokud se TAC navrhují na základě doporučení MSY, odpovídá TAC úrovni, která by podle uvedeného doporučení zajistila dosažení cíle maximálního udržitelného výnosu v roce 2020. Tento přístup je v souladu se zásadami uvedenými ve sdělení o rybolovných právech na rok 2020.

Pro populace, pro něž není dostatek údajů, vydaly vědecké poradní orgány doporučení, zda odlov snížit, stabilizovat nebo povolit jeho zvýšení. Doporučení ICES v mnoha případech poskytla k těmto možnostem kvantitativní pokyny. Tyto pokyny byly využity k navržení TAC.

•Posouzení dopadů

Oblast působnosti nařízení o rybolovných právech je vymezena čl. 43 odst. 3 Smlouvy.

Návrh se snaží vyhnout přístupu, který by upřednostnil krátkodobá opatření před dlouhodobě udržitelnými rozhodnutími, a zohledňuje tedy iniciativy zúčastněných stran a poradních sborů, pokud je uznala ICES a/nebo VTHVR. Návrh reformy SRP byl Komisí pečlivě vypracován na základě posouzení dopadů (SEC(2011) 891), jehož součástí byla i analýza cíle MSY. Ze závěrů vyplývá, že tento cíl je podmínkou nezbytnou k dosažení environmentální, ekonomické a sociální udržitelnosti.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Nařízením se zavádí zjednodušení administrativních postupů, které se týkají veřejné správy (na úrovni jednotlivých států nebo na úrovni Unie), zejména pokud jde o požadavky na řízení intenzity rybolovu.

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

2019/0235 (NLE)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se pro rok 2020 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)V čl. 43 odst. 3 Smlouvy se stanoví, že Rada přijme na návrh Komise opatření týkající se stanovení a přidělení rybolovných práv.

(2)Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 5 mají být na základě dostupných vědeckých, technických a hospodářských doporučení, případně včetně zpráv vypracovaných Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (VTHVR) a jinými poradními orgány, jakož i na základě doporučení vydaných poradními sbory přijata opatření pro zachování zdrojů.

(3)Rada má přijmout opatření ke stanovení a přidělení rybolovných práv, případně včetně některých podmínek, jež jsou s nimi funkčně spojeny. V souladu s čl. 16 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013 by rybolovná práva měla být stanovena v souladu s cíli společné rybářské politiky stanovenými v čl. 2 odst. 2 uvedeného nařízení. V souladu s čl. 16 odst. 1 uvedeného nařízení by rybolovná práva měla být rozdělena mezi jednotlivé členské státy způsobem, který každému členskému státu zajistí relativní stabilitu rybolovných činností pro každou populaci ryb nebo druh rybolovu.

(4)Celkový přípustný odlov (TAC) by proto měl být stanoven v souladu s nařízením (EU) č. 1380/2013 na základě dostupných vědeckých doporučení s ohledem na biologické a socioekonomické aspekty a měl by všem odvětvím rybolovu zajistit spravedlivé zacházení, přičemž je nezbytné zohlednit názory vyjádřené v konzultacích se zúčastněnými stranami, zejména na jednáních poradních sborů.

(5)V souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 se povinnost vykládky v plném rozsahu použije ode dne 1. ledna 2019 a všechny druhy, na které se vztahuje omezení odlovu, by měly být vyloženy. V čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 se stanoví, že použije-li se povinnost vykládky pro určitou rybí populaci, jsou rybolovná práva stanovena s ohledem na to, že ze způsobu stanovení rybolovných práv na základě vykládky se přešlo na způsob stanovení těchto práv na základě úlovků. Na základě společných doporučení předložených členskými státy a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 přijala Komise řadu nařízení v přenesené pravomoci, kterými se stanoví podrobnosti provádění povinnosti vykládky, ve formě zvláštních plánů výmětů použitelných dočasně a na dobu, která není delší než tři roky.

(6)Rybolovná práva pro populace druhů ryb spadajících do povinnosti vykládky by měla zohlednit skutečnost, že výměty již v zásadě nejsou povoleny. Rybolovná práva by proto měla vycházet z doporučení Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) ohledně množství celkového úlovku (místo doporučení ohledně množství požadovaného odlovu). Od doporučeného množství celkového úlovku by mělo být odečteno množství, které může být na základě výjimky i nadále předmětem výmětů během plnění povinnosti vykládky.

(7)Existují určité populace, u nichž ICES vydala vědecké doporučení v podobě nulových úlovků. Jestliže se TAC u těchto populací stanoví na úroveň uvedenou ve vědeckém doporučení, povinnost vykládky všech úlovků ve smíšeném rybolovu, kdy dochází k vedlejším úlovkům těchto populací, by vedl k jevu tzv. blokačních druhů. Aby bylo dosaženo náležité rovnováhy mezi pokračováním v rybolovu s ohledem na potenciálně závažné sociálně-ekonomické důsledky a potřebou dosáhnout dobrého biologického stavu těchto populací a aby se zároveň zohlednila obtížnost rybolovu všech populací u smíšeného rybolovu s maximálním udržitelným výnosem, je zapotřebí stanovit zvláštní TAC pro vedlejší úlovky těchto populací. Úroveň těchto TAC by měla být stanovena tak, aby se úmrtnost těchto populací snižovala a aby se podnítilo zlepšení selektivity a zamezení úlovků. S cílem zaručit co největší využívání rybolovných práv v rámci smíšeného rybolovu v souladu s čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 je vhodné vytvořit sdílenou rezervu pro výměnu kvót pro ty členské státy, které nemají žádné kvóty pro pokrytí nevyhnutelných vedlejších úlovků.

(8)Za účelem snížení úlovků populací, pro něž jsou stanoveny TAC pro vedlejší úlovky, by rybolovná práva pro druhy rybolovu, v nichž jsou loveny ryby z těchto populací, měla být stanovena na úrovních, které pomohou biomase ohrožených populací obnovit se a dosáhnout udržitelné úrovně. Aby se zabránilo nezákonným výmětům, měla by být rovněž zavedena technická a kontrolní opatření, která jsou neoddělitelně spjata s rybolovnými právy.

(9)[Podle vědeckého doporučení je populace mořčáka evropského (Dicentrarchus labrax) v Keltském moři, Lamanšském průlivu, Irském moři a jižní části Severního moře (v divizích ICES 4b, 4c a 7a, 7d až 7h) nadále v ohrožení. Od roku 2005 klesá biomasa reprodukující se populace a v současné době je pod úrovní mezního referenčního bodu Blim. Postupem času se zvyšovala úmrtnost způsobená rybolovem, přičemž nejvyšších hodnot dosáhla v roce 2013 a následně rychle poklesla pod hodnotu vyplývající z maximálního udržitelného výnosu. Od roku 2008 byla míra dorůstání populací podle odhadů nízká, s výjimkou ročníků 2013 a 2014, u nichž odhady ukazují na průměrnou míru dorůstání populace. ICES doporučuje, aby v případě použití přístupu založeného na maximálním udržitelném výnosu celkové odstraněné množství v roce 2019 nepřekročilo 1 789 tun, což oproti doporučení z roku 2018 představuje nárůst. Proto by mohly být povoleny vyšší odlovy tohoto druhu za použití háčků a lovných šňůr. Rovněž je vhodné pokračovat v uplatňování souboru opatření pro nevyhnutelné vedlejší úlovky mořčáka evropského za použití některých dalších zařízení a současně stanovit omezený nárůst počtu povolení úlovků. Vzhledem k významnému dopadu rekreačního rybolovu mořčáka evropského na jeho populaci by měla být upravena opatření pro řízení rekreačního rybolovu tohoto druhu. V mezích vědeckého doporučení by se měla i nadále uplatňovat praxe vypouštění jedinců zpět do moře, jakož i omezení množství úlovků, měly by však být uplatňovány po delší dobu. Bude přezkoumáno po vydání doporučení ICES ]

(10)[V případě populace úhoře říčního (Anguilla anguilla L.) doporučila ICES, aby veškerá úmrtnost způsobená lidskou činností, včetně rekreačního a komerčního rybolovu, byla omezena na nulu, nebo aby se nulové hodnotě co nejvíce přiblížila. Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM) navíc přijala doporučení GFCM/42/2018/1, které stanoví opatření pro řízení rybolovu úhoře říčního ve Středozemním moři. Je vhodné v celé Unii zavést stejné podmínky, a tedy stanovit pro vody Unie oblasti ICES, jakož i pro brakické vody, jako jsou ústí řek, pobřežní laguny a přechodné vody, zákaz rybolovu v délce tří po sobě následujících měsíců pro veškerý rybolov úhoře říčního ve všech fázích života. Toto období zákazu rybolovu by mělo být soudržné s cíli pro zachování zdrojů stanovenými v nařízení Rady (ES) č. 1100/2007 6 a s časovými migračními vzorci úhoře říčního, a proto je vhodné, aby pro vody Unie oblasti ICES bylo stanoveno v období mezi 1. srpnem 2019 a 29. únorem 2020. Bude přezkoumáno po vydání doporučení ICES ]

(11)Již několik let jsou některé TAC týkající se populací příčnoústých (žraloků a rejnokovitých) stanoveny na nulovou hodnotu a související ustanovení zakládá povinnost okamžitě vypustit náhodné úlovky těchto druhů. Důvodem tohoto zvláštního zacházení byl špatný stav těchto populací z hlediska jejich zachování a předpoklad, že by výměty vzhledem k vysoké míře přežití nevedly k vyšší míře úmrtnosti způsobené rybolovem a byly by pro zachování těchto druhů prospěšné. Od 1. ledna 2019 však musí být úlovky těchto druhů vyloženy, ledaže se na ně vztahuje některá z výjimek z povinnosti vykládky stanovená v článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013. Ustanovení čl. 15 odst. 4 písm. a) uvedeného nařízení umožňuje tyto výjimky pro druhy, jejichž rybolov je zakázán a které jsou jako takové určeny v právním aktu Unie přijatém v oblasti společné rybářské politiky. Je proto vhodné zakázat rybolov těchto druhů v dotčených oblastech.

(12)Podle čl. 16 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013 by se pro populace, na něž se vztahují zvláštní víceleté plány, měly TAC stanovit v souladu s pravidly stanovenými v těchto plánech.

(13)Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/973 7 byl zaveden víceletý plán pro Severní moře, který vstoupil v platnost v roce 2018. Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/472 8 byl zaveden víceletý plán pro západní vody, který vstoupil v platnost v roce 2019. V souladu s cíli (rozmezí hodnot FMSY) a zárukami splňujícími podmínky těchto plánů by měla být stanovena rybolovná práva pro populace uvedené v článku 1 plánů. Rozmezí FMSY byla určena v příslušných doporučeních ICES. Rybolovná práva pro vedlejší úlovky populací by měla být stanovena v souladu s přístupem předběžné opatrnosti, jak se uvádí ve víceletých plánech. Aby se u rybolovných práv omezily rozdíly mezi po sobě následujícími roky, je vhodné v případě populace štikozubce severního a štikozubce jižního použít v souladu s čl. 4 odst. 5 nařízení (EU) 2019/472 horní rozmezí FMSY.

(14)V souladu s článkem 8 víceletého plánu pro západní vody vyplývá-li z vědeckého doporučení, že poklesla biomasa reprodukující se populace kterýchkoli populací uvedených v čl. 1 odst. 1 uvedeného plánu pod hodnotu Blim, musí se přijmout další nápravná opatření, která zajistí rychlý návrat populace nad úroveň, na níž je možné dosahovat MSY. Tato nápravná opatření mohou zahrnovat zejména pozastavení cíleného rybolovu dotčené populace a přiměřené snížení rybolovných práv pro tyto populace nebo jiné populace v rámci druhů rybolovu s vedlejšími úlovky tresky obecné nebo tresky bezvousé.

(15)ICES ve svém doporučení uvedla, že populace tresky obecné a tresky bezvousé v Keltském moři jsou pod úrovní Blim. Pro tyto populace se tedy musí přijmout další nápravná opatření. Tato opatření by měla přispět k obnově dotčených populací a měla by nahradit další snížení rybolovných práv v druzích rybolovu, při nichž jsou tyto populace loveny. Měly by proto zahrnovat pozastavení rybolovu v období tření, jakož i technické (změny vlastností lovných zařízení) a kontrolní opatření, která jsou neoddělitelně spjata s rybolovnými právy v druzích rybolovu, při nichž jsou tyto populace loveny.

(16)TAC pro tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři by měly být stanoveny v souladu s pravidly uvedenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1627 9 .

(17)Pokud jde o populace sledě obecného v oblasti západně od Skotska, poskytla rada ICES na základě porovnávání s referenčními ukazateli doporučení pro kombinované populace sledě obecného v divizích 6a, 7b a 7c (západně od Skotska, západně od Irska). Toto doporučení se týká dvou odlišných TAC (jednak pro divize 6aS, 7b a 7c, jednak pro divize 5b, 6b a 6aN). Podle ICES je pro tyto populace třeba vypracovat plán obnovy. Vzhledem k tomu, že podle vědeckých doporučení nelze plán řízení pro severní populaci 10 uplatnit na kombinované populace a rybolovná práva pro tyto dvě populace není možné stanovit odděleně, měl by se stanovit TAC s cílem povolit omezený odlov v komerčně provozovaném vědeckém programu odběru vzorků.

(18)ICES vydala dne 17. prosince 2018 vědecké doporučení týkající se mezioblastní flexibility v případě kranase (rodu Trachurus spp. ) mezi divizemi ICES 8c a 9a. ICES doporučila, aby mezioblastní flexibilita mezi dvěma populacemi nepřekročila rozdíl mezi úlovky odpovídajícími úmrtnosti způsobené rybolovem Fp.05 a stanoveným TAC. Nemělo by dojít ani k převodu TAC na populaci s biomasou reprodukující se populace, která by byla nižší než limitní referenční bod pro biomasu (Blim). Za podmínek tohoto vědeckého doporučení by se mezioblastní flexibilita (zvláštní podmínka) v případě kranase rodu Trachurus mezi podoblastí ICES 9 a divizí ICES 8c na rok 2019 měla stanovit na 10 %.

(19)Opatření pro řízení a úrovně TAC populací, pro něž neexistují dostatečné nebo spolehlivé údaje, které by umožnily odhad jejich velikosti, by se měly řídit přístupem předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu definovaným v čl. 4 odst. 1 bodu 8 nařízení (EU) č. 1380/2013, přičemž je třeba zohlednit faktory specifické pro jednotlivé populace, zejména dostupné informace o vývojových trendech populace a aspekty týkající se smíšeného rybolovu.

(20)Nařízení Rady (ES) č. 847/96 11 zavedlo dodatečné podmínky pro meziroční řízení TAC, včetně ustanovení o flexibilitě podle článku 3 uvedeného nařízení pro populace, na něž se vztahuje preventivní TAC, a podle článku 4 zmíněného nařízení pro populace, na něž se vztahuje analytický TAC. Podle článku 2 uvedeného nařízení Rada při stanovení TAC rozhodne, na jaké populace se nemají vztahovat články 3 nebo 4 uvedeného nařízení, zejména na základě biologického stavu těchto populací. V roce 2014 byl ustanovením čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013 u všech populací, na něž se vztahuje povinnost vykládky, zaveden další mechanismus meziroční flexibility. Ve snaze zabránit nadměrně vysoké flexibilitě, jež by ohrozila zásadu racionálního a odpovědného využívání mořských biologických zdrojů, bránila dosažení cílů společné rybářské politiky a zhoršila biologický stav populací, by se články 3 a 4 nařízení (ES) č. 847/96 měly použít na analytický TAC pouze tehdy, pokud není využita meziroční flexibilita stanovená v čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(21)Meziroční flexibilita podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013 by měla být vyloučena, pokud by uplatnění této flexibility narušilo dosažení cílů společné rybářské politiky, zejména v případě populací s biomasou reprodukující se populace pod úrovní Blim.

(22)V případech, kdy se TAC určité populace přidělí pouze jednomu členskému státu, je vhodné tento členský stát v souladu s čl. 2 odst. 1 Smlouvy zmocnit, aby určil úroveň tohoto odlovu. Je třeba přijmout ustanovení k zajištění toho, aby při stanovení úrovně TAC dotčený členský stát jednal v naprostém souladu se zásadami a pravidly společné rybářské politiky.

(23)V souladu s články 5, 6, 7 a 9 a přílohou I nařízení (EU) 2016/1627 je třeba stanovit stropy intenzity rybolovu pro rok 2020.

(24)S cílem zaručit plné využívání rybolovných práv je vhodné umožnit flexibilní uspořádání mezi některými oblastmi TAC, pokud se jedná o stejnou biologickou populaci.

(25)U některých druhů, jako jsou některé druhy žraloků, by i omezená rybolovná činnost mohla mít za následek závažné riziko pro jejich zachování. Rybolovná práva pro takové druhy by proto měla být zcela omezena prostřednictvím všeobecného zákazu lovu těchto druhů.

(26)Na 12. zasedání konference stran Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů, která se konala v Manile ve dnech 23. až 28. října 2017, byla doplněna řada druhů na seznam chráněných druhů v dodatku I a II úmluvy. Je proto vhodné stanovit ochranu těchto druhů v souvislosti s činnostmi rybářských plavidel Unie provádějících rybolov ve všech vodách a rybářských plavidel třetích zemí provádějících rybolov ve vodách Unie.

(27)Na využívání rybolovných práv stanovených v tomto nařízení, která jsou k dispozici rybářským plavidlům Unie, se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 12 , a zejména články 33 a 34 uvedeného nařízení, které se týkají zaznamenávání úlovků a intenzity rybolovu a oznamování údajů o vyčerpání rybolovných práv. Je tudíž nezbytné určit kódy, které členské státy použijí, když zasílají Komisi údaje týkající se vykládky populace podle tohoto nařízení.

(28)Na základě doporučení ICES je vhodné zachovat zvláštní systém řízení smačků rodu Ammodytes a souvisejících vedlejších úlovků ve vodách Unie divizí ICES 2a a 3a a podoblasti ICES 4. Vzhledem k tomu, že vědecké doporučení ICES má být k dispozici až v únoru roku 2020, je vhodné, aby až do zveřejnění tohoto doporučení byly TAC a kvóty pro tuto populaci prozatímně stanoveny na nulovou hodnotu.

(29)Postupem podle dohod nebo protokolů o vztazích v oblasti rybolovu s Norskem 13 a Faerskými ostrovy 14 uskutečňuje Unie konzultace o rybolovných právech s těmito partnery. Postupem podle dohody a protokolu o vztazích v oblasti rybolovu s Grónskem 15 stanovil smíšený výbor úroveň rybolovných práv, která jsou Unii k dispozici ve vodách Grónska v roce 2020. Uvedená rybolovná práva je proto nezbytné zahrnout do tohoto nařízení.

(30)Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC) přijala na svém výročním zasedání v roce 2019 opatření na zachování obou populací okouníků rodu Sebastes v Irmingerově moři. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie. [bod odůvodnění a opatření budou přezkoumány po výročním zasedání]

(31)Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) se na svém výročním zasedání v roce 2019 dohodla, že v letech 2018 a 2019 může Unie rozdělit nepřidělené rezervy pro tuňáka obecného na roky 2019 a 2020 s přihlédnutím zejména k potřebám pobřežních rozvojových smluvních stran ICCAT a spolupracujících nesmluvních stran, subjektů nebo rybářských subjektů v oblasti jejich tradičního rybolovu. Pokud jde o množství přidělené Unii, bylo rozdělení dohodnuto na schůzce konané mezi zasedáními panelu 2 komise ICCAT (Madrid, březen 2018) na základě informací poskytnutých členskými státy, zejména Řeckem, Španělskem a Portugalskem. Unie tak získala zvláštní rybolovná práva ve výši 87 tun pro rok 2019 a 100 tun pro rok 2020, jež mají být využita plavidly Unie provádějícími tradiční rybolov v určitých regionech Unie. Toto přidělení nových rybolovných práv potvrdila komise ICCAT na výročním zasedání v roce 2018, a proto je vhodné stanovit pro tato dodatečná rybolovná práva rozdělovací klíč. [bod odůvodnění a opatření budou přezkoumány po výročním zasedání]

(32)Doporučení ICCAT 16–05, které v roce 2019 snížilo TAC pro mečouna obecného v Středozemním moři, by mělo být provedeno do práva Unie. Jak je tomu již v případě populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, je vhodné, aby odlovy v rámci rekreačního rybolovu všech ostatních populací řízených komisí ICCAT podléhaly omezením odlovu, jež komise ICCAT přijala. Na rybářská plavidla Unie o minimální délce 20 metrů lovící tuňáka velkookého v oblasti úmluvy ICCAT by se kromě toho měla vztahovat omezení kapacity přijatá komisí ICCAT v doporučení ICCAT 15-01. [bod odůvodnění a opatření budou přezkoumány po výročním zasedání]

(33)Strany Komise pro zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě (CCAMLR) na svém výročním zasedání v roce 2019 přijaly pro období od 1. prosince 2019 do 30. listopadu 2020 omezení odlovu cílových druhů i druhů ulovených jako vedlejší úlovek. Při stanovení rybolovných práv pro rok 2020 by se mělo zvážit využívání této kvóty v průběhu roku 2019. [bod odůvodnění a opatření budou přezkoumány po výročním zasedání]

(34)Komise pro tuňáky Indického oceánu (IOTC) přijala na svém výročním zasedání v roce 2018 nová omezení odlovu tuňáka žlutoploutvého (Thunnus albacares), která se omezení odlovu Unie v rámci IOTC nedotýkají. Omezila rovněž možnosti používání lovných zařízení s uzavíracím mechanismem a pomocných plavidel. Tato ustanovení nebyla na výročním zasedání v roce 2020 revidována, a měla by se proto i nadále provádět v právu Unie. [bod odůvodnění a opatření budou přezkoumány po výročním zasedání]

(35)Výroční zasedání Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří (SPRFMO) se bude konat ve dnech 14.–18. února 2020. Stávající opatření v oblasti úmluvy SPRFMO by měla být až do konání tohoto výročního zasedání prozatímně zachována.

(36)Meziamerická komise pro tropické tuňáky (IATTC) na svém výročním zasedání v roce 2017 přijala opatření k zachování tuňáka žlutoploutvého, tuňáka velkookého a tuňáka pruhovaného na období 2018–2020. Opatření nebylo na výročním zasedání v roce 2019 revidováno, a mělo by se proto i nadále provádět v právu Unie. [bod odůvodnění a opatření budou přezkoumány po výročním zasedání]

(37)Na svém výročním zasedání v roce 2019 potvrdila Komise na ochranu tuňáka modroploutvého (CCSBT) TAC pro tuňáka modroploutvého na období 2018–2020 přijatý na výročním zasedání v roce 2016. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie. [bod odůvodnění a opatření budou přezkoumány po výročním zasedání]

(38)Na svém výročním zasedání v roce 2019 přijala Organizace pro rybolov v jihovýchodním Atlantiku (SEAFO) TAC pro hlavní druhy spadající do její působnosti. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie. [bod odůvodnění a opatření budou přezkoumány po výročním zasedání]

(39)Na svém výročním zasedání v roce 2019 přijala Komise pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu (WCPFC) opatření pro zachování a řízení. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie. [bod odůvodnění a opatření budou přezkoumány po výročním zasedání]

(40)Na svém 41. výročním zasedání v roce 2019 přijala Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku (NAFO) řadu rybolovných práv na rok 2020 pro některé populace v podoblastech 1 až 4 oblasti úmluvy NAFO. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie.

(41)Na šestém zasedání smluvních stran Dohody o rybolovu v jižním Indickém oceánu (SIOFA) v roce 2019 byla přijata opatření k zachování a řízení populací spadajících do oblasti působnosti této dohody. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie.

(42)Některá mezinárodní opatření, kterými se vytváří či omezují rybolovná práva Unie, jsou příslušnými regionálními organizacemi pro řízení rybolovu přijímána na konci roku a vstoupí v platnost před vstupem tohoto nařízení v platnost. Je tedy nutné, aby se ustanovení, kterými se taková opatření provádí do práva Unie, používala zpětně. Zejména proto, že rybářská sezóna v oblasti úmluvy CCAMLR probíhá od 1. prosince do 30. listopadu, a některá rybolovná práva nebo zákazy v oblasti úmluvy CCAMLR jsou tudíž stanoveny na období počínající dnem 1. prosince 2019, je vhodné, aby se příslušná ustanovení tohoto nařízení použila od téhož dne. Touto zpětnou působností není dotčena zásada oprávněných očekávání, jelikož členové CCAMLR mají zakázáno lovit v oblasti úmluvy CCAMLR bez oprávnění. [bod odůvodnění a opatření budou přezkoumány po výročním zasedání]

(43)Pokud jde o rybolovná práva pro kraby rodu Chionoecetes okolo oblasti Svalbardu, Pařížská smlouva z roku 1920 přiznává všem smluvním stranám rovný a nediskriminační přístup ke zdrojům, mimo jiné v oblasti rybolovu. Postoj Unie k tomuto přístupu, pokud jde o rybolov krabů rodu Chionoecetes na pevninském šelfu kolem Svalbardu, je uveden ve dvou verbálních nótách Norsku ze dne 25. října 2016 a 24. února 2017. Aby se zajistilo, že využívání populace krabů rodu Chionoecetes v oblasti Svalbardu bude slučitelné s nediskriminačními pravidly pro řízení stanovenými Norskem, pod jehož svrchovanost a jurisdikci oblast vymezená uvedenou smlouvou spadá, je vhodné stanovit počet plavidel oprávněných k tomuto rybolovu. Rozdělení těchto rybolovných práv mezi členské státy je omezeno na rok 2020. Připomíná se, že hlavní odpovědnost v Unii za zajištění dodržování platného práva nesou členské státy vlajky.

(44)V souladu s prohlášením Unie určeným Bolívarovské republice Venezuela o udělení rybolovných práv ve vodách Unie rybářským plavidlům plujícím pod vlajkou Bolívarovské republiky Venezuela ve výlučné hospodářské zóně při pobřeží Francouzské Guyany 16 je třeba stanovit rybolovná práva pro chňapalovité pro Venezuelu ve vodách Unie.

(45)Vzhledem k tomu, že některá ustanovení mají být uplatňována bez přerušení, a s cílem zabránit právní nejistotě v období mezi koncem roku 2020 a dnem vstupu v platnost nařízení, jímž se stanoví rybolovná práva pro rok 2021, by se ustanovení o zákazech a obdobích zákazu vyplývajících z tohoto nařízení měla uplatňovat i na začátku roku 2021 až do dne vstupu v platnost nařízení, jímž se stanoví rybolovná práva pro rok 2021.

(46)Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o udělování povolení jednotlivým členským státům, aby mohly řídit své přidělování intenzity rybolovu na základě systému založeného na kilowatt-dnech. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 17 .

(47)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přidělení dodatečných dní na moři za trvalé ukončení rybolovných činností a na posílení přítomnosti vědeckých pozorovatelů a pokud jde o stanovení tabulkových formátů pro shromažďování a přenos informací týkajících se převodu dní na moři mezi rybářskými plavidly plujícími pod vlajkou jednoho členského státu. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(48)Aby se předešlo přerušení rybolovných činností a zajistil se výdělek rybářům Unie, mělo by se toto nařízení použít ode dne 1. ledna 2020, s výjimkou ustanovení týkajících se omezení intenzity rybolovu, která by se měla použít ode dne 1. února 2020, a zvláštních ustanovení týkajících se určitých oblastí, která by měla mít zvláštní datum použitelnosti. Z důvodu naléhavosti by mělo toto nařízení vstoupit v platnost ihned po vyhlášení.

(49)Při využívání rybolovných práv by mělo být plně dodržováno právo Unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1
Předmět

1.Toto nařízení stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací.

2.Rybolovná práva uvedená v odstavci 1 zahrnují:

a)omezení odlovu pro rok 2020 a v případě, že je to uvedeno v tomto nařízení, pro rok 2021;

b)omezení intenzity rybolovu v období od 1. února 2020 do 31. ledna 2021, s výjimkou případů, kdy jsou stanovena jiná období pro: omezení intenzity uvedená v článcích 27 a 28 a omezení intenzity pro lovná zařízení s uzavíracím mechanismem (FAD) platná v roce 2020;

c)rybolovná práva pro období od 1. prosince 2019 do 30. listopadu 2020 pro některé populace v oblasti úmluvy CCAMLR;

d)rybolovná práva pro některé populace v oblasti úmluvy IATTC uvedená v článku 30 pro období v letech 2019 a 2020 stanovená v uvedeném článku.

Článek 2
Oblast působnosti

1.Toto nařízení se vztahuje na tato plavidla:

a)rybářská plavidla Unie;

b)plavidla třetích zemí ve vodách Unie.

2.Toto nařízení se vztahuje rovněž na rekreační rybolov, je-li v příslušných ustanoveních výslovně zmiňován.

Článek 3
Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v článku 4 nařízení (EU) č. 1380/2013. Dále se rozumí:

a)„plavidlem třetí země“ rybářské plavidlo plující pod vlajkou třetí země a registrované ve třetí zemi;

b)„rekreačním rybolovem“ nekomerční rybolovné činnosti využívající mořské biologické zdroje například pro rekreační, turistické nebo sportovní účely;

c)„mezinárodními vodami“ vody, které nepodléhají svrchovanosti ani jurisdikci žádného státu;

d)„celkovým přípustným odlovem“ (TAC):

i)v rybolovu, na nějž se vztahuje povinnost vykládky podle čl. 15 odst. 4 až 7 nařízení (EU) č. 1380/2013, množství ryb, které lze každoročně z každé populace odlovit;

ii)ve všech ostatních druzích rybolovu množství ryb, které lze každoročně z každé populace odlovit;

e)„kvótou“ část TAC přidělená Unii, členskému státu nebo třetí zemi;

f)„analytickým posouzením“ kvantitativní posouzení trendů dané populace založené na údajích o biologii a využívání této populace, které mají podle vědeckého přezkumu dostatečnou kvalitu, aby z nich vycházela vědecká doporučení o možnostech budoucích úlovků;

g)„velikostí oka“ velikost oka rybářských sítí ve smyslu čl. 6 bodu 27 nařízení Komise (ES) č. 2019/1241 18 ;

h)„rejstříkem rybářského loďstva Unie“ rejstřík zřízený Komisí v souladu s čl. 24 odst. 3 nařízení (EU) č. 1380/2013;

i)„lodním deníkem rybolovu“ lodní deník uvedený v článku 14 nařízení (ES) č. 1224/2009.

Článek 4
Rybolovné oblasti

Pro účely tohoto nařízení se příslušnými oblastmi rozumějí:

a)„oblastmi ICES“ (Mezinárodní rada pro průzkum moří) zeměpisné oblasti vymezené v příloze III nařízení (ES) č. 218/2009 19 ;

b)„Skagerrakem“ zeměpisná oblast, která je na západě ohraničena linií vedoucí od majáku Hanstholm k majáku Lindesnes a na jihu hranicí vedoucí od majáku Skagen k majáku Tistlarna a dále k nejbližšímu bodu na švédském pobřeží;

c)„Kattegatem“ zeměpisná oblast vymezená na severu linií vedoucí od majáku Skagen k majáku Tistlarna a dále k nejbližšímu bodu na švédském pobřeží a na jihu hranicí vedoucí od Hasenøre ke Gnibens Spids, od Korshage ke Spodsbjergu a od Gilbjerg Hoved ke Kullenu;

d)„funkční jednotkou 16 podoblasti ICES 7“ zeměpisná oblast vymezená loxodromami, které postupně spojují tyto souřadnice:

–53° 30' s. š. 15° 00' z. d.,

–53° 30' s. š. 11° 00' z. d.,

–51° 30' s. š. 11° 00' z. d.,

–51° 30' s. š. 13° 00' z. d.,

–51° 00' s. š. 13° 00' z. d.,

–51 ° 00' s. š. 15 ° 00' z. d.;

e)„funkční jednotkou 25 divize ICES 8c“ zeměpisná mořská oblast vymezená loxodromami, které postupně spojují tyto souřadnice:

–43° 00' s. š. 9° 00' z. d.,

–43° 00' s. š. 10° 00' z. d.,

–43° 30' s. š., 10° 00' z. d.,

–43° 30' s. š. 9° 00' z. d.,

–44° 00' s. š. 9° 00' z. d.,

–44° 00' s. š. 8° 00' z. d.,

–43° 30' s. š., 8° 00' z. d.;

f)„funkční jednotkou 26 divize ICES 9a“ zeměpisná oblast vymezená loxodromami, které postupně spojují tyto souřadnice:

–43° 00' s. š. 8° 00' z. d.,

–43° 00' s. š. 10° 00' z. d.,

–42° 00' s. š. 10° 00' z. d.,

–42 ° 00' s. š. 8 ° 00' z. d.;

g)„funkční jednotkou 27 divize ICES 9a“ zeměpisná oblast vymezená loxodromami, které postupně spojují tyto souřadnice:

–42° 00' s. š. 8° 00' z. d.,

–42° 00' s. š. 10° 00' z. d.,

–38° 30' s. š. 10° 00' z. d.,

–38° 30' s. š. 9° 00' z. d.,

–40° 00' s. š. 9° 00' z. d.,

–40 ° 00' s. š. 8 ° 00' z. d.;

h)„funkční jednotkou 30 divize ICES 9a“ zeměpisná oblast podléhající španělské jurisdikci v Cádizském zálivu a v přilehlých vodách divize 9a;

i)„funkční jednotkou 31 divize ICES 8c“ zeměpisná mořská oblast vymezená loxodromami, které postupně spojují tyto souřadnice:

–43° 30' s. š. 6 ° 00' z. d.,

–44° 00' s. š. 6 ° 00' z. d.,

–44° 00' s. š. 2 ° 00' z. d.,

–43° 30' s. š., 2 ° 00' z. d.;

j)„Cádizským zálivem“ zeměpisná oblast divize ICES 9a východně od 7º 23' 48″ z. d.;

k)„oblastí úmluvy CCAMLR“ (Úmluva o zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě) zeměpisná oblast vymezená v čl. 2 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 601/2004 20 ;

l)„oblastmi CECAF“ (Výbor pro rybolov ve středovýchodním Atlantiku) zeměpisné oblasti vymezené v příloze II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2009 21 ;

m)„oblastí úmluvy IATTC“ (Meziamerická komise pro tropické tuňáky) zeměpisná oblast vymezená v Úmluvě o posílení Meziamerické komise pro tropické tuňáky zřízené úmluvou mezi Spojenými státy americkými a Kostarickou republikou z roku 1949 22 ;

n)„oblastí úmluvy ICCAT“ (Mezinárodní komise na ochranu tuňáků v Atlantiku) zeměpisná oblast vymezená v Mezinárodní úmluvě na ochranu tuňáků v Atlantiku 23 ;

o)„oblastí pravomoci komise IOTC“ (Komise pro tuňáky Indického oceánu) zeměpisná oblast vymezená v Dohodě o zřízení Komise pro tuňáky Indického oceánu 24 ;

p)„oblastmi NAFO“ (Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku) zeměpisné oblasti vymezené v příloze III nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 217/2009 25 ;

q)„oblastí úmluvy SEAFO“ (Organizace pro rybolov v jihovýchodním Atlantiku) zeměpisná oblast vymezená v Úmluvě o ochraně a řízení rybolovných zdrojů v jihovýchodním Atlantiku 26 ;

r)„oblastí dohody SIOFA“ zeměpisná oblast vymezená v Dohodě o rybolovu v jižním Indickém oceánu 27 ;

s)„oblastí úmluvy SPRFMO“ (Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří) zeměpisná oblast vymezená v Úmluvě o zachování a řízení rybolovných zdrojů v oblasti volného moře jižního Tichého oceánu 28 ;

t)„oblastí úmluvy WCPFC“ (Komise pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu) zeměpisná oblast vymezená v Úmluvě o zachování a řízení vysoce stěhovavých rybích populací v západním a středním Tichém oceánu 29 ;

u)„oblastí volného moře Beringova moře“ zeměpisná oblast volného moře Beringova moře vzdálená více než 200 námořních mil od základních linií, odkud se měří šířka teritoriálních vod pobřežních států Beringova moře;

v)„oblastí překrývajících se kompetencí mezi IATTC a WCPFC“ zeměpisná oblast vymezená těmito hranicemi:

–zeměpisnou délkou 150° z. d.,

–zeměpisnou délkou 130° z. d.,

–zeměpisnou šířkou 4° j. š.,

–zeměpisnou šířkou 50° j. š.

HLAVA II
RYBOLOVNÁ PRÁVA
PRO RYBÁŘSKÁ PLAVIDLA UNIE

Kapitola I
Obecná ustanovení

Článek 5
TAC a jejich rozdělení

1.TAC pro rybářská plavidla Unie ve vodách Unie nebo v některých vodách mimo Unii, jejich rozdělení mezi členské státy a případné podmínky funkčně spojené s užíváním těchto práv jsou stanoveny v příloze I.

2.Rybářská plavidla Unie jsou oprávněna k odlovu v mezích TAC stanovených v příloze I tohoto nařízení ve vodách podléhajících rybářské jurisdikci Faerských ostrovů, Grónska a Norska a v rybolovné oblasti kolem ostrova Jan Mayen za podmínek stanovených v článku 16 a v příloze III tohoto nařízení a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 30 a v prováděcích předpisech k němu.

Článek 6
TAC, které určí členské státy

1.TAC pro některé populace ryb určí dotčený členský stát. Tyto populace jsou uvedeny v příloze I.

2.TAC, které určí členský stát:

a)musí být v souladu se zásadami a pravidly společné rybářské politiky, zejména se zásadou udržitelného využívání populací, a

b)musí vést:

i)s největší pravděpodobností k využívání populace v souladu s maximálním udržitelným výnosem od roku 2020, jsou-li k dispozici analytická posouzení, nebo

ii)k využívání populace v souladu s přístupem předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu, nejsou-li analytická posouzení k dispozici nebo jsou-li neúplná.

3.Do 15. března 2020 předloží každý dotčený členský stát Komisi tyto informace:

a)přijaté TAC;

b)údaje shromážděné a posouzené dotčeným členským státem, z nichž přijaté TAC vycházejí;

c)údaje o tom, jakým způsobem jsou přijaté TAC v souladu s odstavcem 2.

Článek 7
Podmínky vykládky úlovků a vedlejších úlovků

1.Úlovky, které nepodléhají povinnosti vykládky stanovené v článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013, se uchovávají na palubě nebo vykládají pouze tehdy, pokud:

a)byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu, jenž má kvótu, která dosud nebyla vyčerpána, nebo

b)představují tu část kvóty Unie, která nebyla v podobě kvót rozdělena mezi členské státy, a uvedená kvóta Unie není vyčerpána.

2.V příloze I tohoto nařízení jsou pro účely výjimky z povinnosti započítat úlovky do příslušných kvót stanovených v článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 uvedeny populace necílových druhů nacházejících se v bezpečných biologických mezích podle čl. 15 odst. 8 uvedeného nařízení.

[Článek 8
Mechanismus pro výměnu kvót pro TAC týkající se nevyhnutelných vedlejších úlovků v souvislosti se zavedením povinnosti vykládky

1.S cílem zohlednit zavedení povinnosti vykládky a zpřístupnit kvóty členským státům, které nedisponují kvótou pro určité vedlejší úlovky, se mechanismus pro výměnu kvót vymezený v tomto článku použije na TAC určené v příloze IA.

2.6 % z každé kvóty z TAC pro tresku obecnou v Keltském moři, tresku obecnou západně od Skotska, tresku bezvousou v Irském moři a platýse evropského v divizích ICES 7h, 7j a 7k a 3 % z každé kvóty z TAC pro tresku bezvousou západně od Skotska, jež byly přiděleny každému členskému státu, se zpřístupní jako sdílená rezerva pro výměnu kvót, jež bude otevřena od 1. ledna 2019. Členské státy bez přidělené kvóty mají k této rezervě kvót výhradní přístup do 31. března 2019.

3.Množství, jež se z této rezervy vyberou, nelze vyměnit ani převést do následujícího roku. Případná nevyužitá množství jsou po 31. března 2019 vrácena členským státům, které jimi do rezervy pro výměnu kvót původně přispěly.

4.Navrácené kvóty pocházejí pokud možno ze seznamu TAC určeného každým členským státem přispívajícím do sdílené rezervy, jak je to uvedeno v dodatku k příloze IA.

5.Vyměňované kvóty musí mít rovnocennou tržní hodnotu, přičemž se použije tržní směnný kurz nebo jiné vzájemně přijatelné směnné kurzy. Pokud neexistují žádné alternativy, použije se rovnocenná ekonomická hodnota v souladu s průměrnými cenami v Unii z předchozího roku poskytnutými Evropským střediskem pro monitorování trhu s produkty rybolovu a akvakultury.

6.V případech, kdy mechanismus podle tohoto článku členským státům neumožňuje pokrýt jejich nevyhnutelné vedlejší úlovky v podobném rozsahu, usilují členské státy o dohodu na výměně kvót podle čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013, přičemž zajistí, aby vyměňované kvóty měly rovnocennou obchodní hodnotu.

Článek bude přezkoumán na základě posouzení TAC vedlejších úlovků ]

Článek 9
Omezení intenzity rybolovu v divizi ICES 7e

1.V příloze IIA se stanoví technické aspekty práv a povinností související s přílohou IIA v případě řízení populace jazyka obecného v divizi ICES 7e.

2.Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přidělit žádajícímu členskému státu dodatečný počet dní na moři ke dnům, které jsou uvedeny v bodě 5 přílohy IIA, během nichž se plavidlo s oprávněním členského státu vlajky může nacházet v divizi ICES 7e a mít na palubě jakékoli regulované zařízení, a to na základě žádosti daného členského státu v souladu s bodem 7.4 přílohy II A. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 50 odst. 2.

3.Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přidělit žádajícímu členskému státu nejvýše tři dny v období od 1. února 2020 do 31. ledna 2021 ke dnům, které jsou uvedeny v bodě 5 přílohy IIA, během nichž se plavidlo může nacházet v divizi ICES 7e, a to na základě programu, jehož cílem je posílit přítomnost vědeckých pozorovatelů, jak je uvedeno v bodě 8.1 přílohy IIA.  Tyto dny se přidělí na základě popisu, který členské státy předložily v souladu s bodem 8.3 přílohy IIA a po konzultaci s VTHVR. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 50 odst. 2.

[Článek 10
Opatření týkající se rybolovu mořčáka evropského

1.Rybářským plavidlům Unie i veškerému komerčnímu rybolovu z pobřeží se zakazuje lovit mořčáka evropského v divizích ICES 4b a 4c, jakož i v podoblasti ICES 7. Mořčáka evropského odloveného v uvedené oblasti se zakazuje uchovávat na palubě, překládat, přemísťovat nebo vykládat.

2.Odchylně od odstavce 1 se rybářským plavidlům Unie v divizích ICES 4b, 4c, 7d, 7e, 7f a 7h a ve vodách do 12 námořních mil od základní linie pod svrchovaností Spojeného království v divizích ICES 7a a 7g povoluje v lednu 2020 a od 1. dubna do 31. prosince 2020 lovit mořčáka evropského, jakož i uchovávat na palubě, překládat, přemísťovat nebo vykládat mořčáka evropského odloveného v uvedené oblasti prostřednictvím těchto zařízení a v rámci těchto omezení:

a)za použití vlečných sítí pro lov při dně 31 , pro nevyhnutelné vedlejší úlovky nepřesahující pm kilogramů za dva měsíce a pm % hmotnosti celkového úlovku mořských živočichů na palubě odlovených tímto plavidlem za jediný den;

b)za použití nevodů 32 , pro nevyhnutelné vedlejší úlovky nepřesahující pm kilogramů za měsíc a pm % hmotnosti celkového úlovku mořských živočichů na palubě ulovených tímto plavidlem za jediný den;

c)za použití háčků a šňůr 33 , nepřesahující pm tun na plavidlo a rok;

d)za použití ukotvených tenatových sítí 34 , pro nevyhnutelné vedlejší úlovky nepřesahující pm tun na plavidlo za rok.

Odchylky uvedené v prvním pododstavci platí pro rybářská plavidla Unie se záznamy úlovků mořčáka evropského v období od 1. července 2015 do 30. září 2016: v písmeni c) se záznamy o odlovech za použití háčků a lovných šňůr a v písmeni d) se záznamy o odlovech využívajících ukotvené tenatové sítě. V případě nahrazení rybářského plavidla Unie mohou členské státy povolit, aby příslušná odchylka platila pro jiné rybářské plavidlo za předpokladu, že počet rybářských plavidel Unie, na něž se odchylka vztahuje, a jejich celková rybolovná kapacita se nezvýší.

3.Omezení odlovu stanovená v odstavci 2 nejsou převoditelná mezi plavidly a v případě, že existuje měsíční omezení, ani z jednoho měsíce na druhý. Pro rybářská plavidla Unie, která používají více než jeden druh lovného zařízení během jednoho kalendářního měsíce, platí pro každý typ lovného zařízení nejnižší omezení odlovu stanovené v odstavci 2.

Do 15 dní po uplynutí každého měsíce podají členské státy Komisi zprávu o všech úlovcích mořčáka evropského rozdělených podle druhu lovného zařízení.

4.Při rekreačním rybolovu, včetně rybolovu z pobřeží, se v divizích ICES 4b, 4c, 6a, 7a až 7k:

a)v období od 1. ledna do 31. března a od 1. listopadu do 31. prosince 2020 povoluje pouze lov mořčáka evropského udicí a ruční šňůrou, při němž jsou jedinci vypouštěni zpět do moře. Během tohoto období se zakazuje mořčáka evropského odloveného v uvedené oblasti uchovávat na palubě, přemísťovat, překládat nebo vykládat;

b)v období od 1. dubna do 31. října 2020 se povoluje lovit na udici nebo ruční šňůru a uchovávat na palubě nejvýše pm jedinců mořčáka evropského na rybáře a den. Minimální velikost uchovaného mořčáka evropského je 42 cm.

5.Při rekreačním rybolovu se v divizích ICES 8a a 8b povoluje lovit na udici nebo ruční šňůru a uchovávat na palubě nejvýše pm jedinců mořčáka evropského na rybáře a den. Minimální velikost uchovaného mořčáka evropského je 42 cm.

Opatření budou přezkoumána po vydání vědeckého doporučení]

[Článek 11
Opatření týkající se rybolovu úhoře říčního ve vodách Unie oblasti ICES

Zakazuje se veškerý cílený, vedlejší a rekreační rybolov úhoře říčního ve vodách Unie oblasti ICES a v brakických vodách, jako jsou ústí řek, pobřežní laguny a přechodné vody, po dobu tří po sobě jdoucích měsíců v období, které určí každý dotčený členský stát mezi 1. srpnem 2020 a 29. únorem 2021. Členské státy stanovené období sdělí Komisi nejpozději 1. června 2020.

Opatření budou přezkoumána po vydání vědeckého doporučení]

Článek 12
Zvláštní ustanovení o rozdělení rybolovných práv

1.Rozdělením rybolovných práv mezi členské státy stanoveným v tomto nařízení nejsou dotčeny:

a)výměny provedené podle čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013;

b)odpočty a přerozdělení provedené podle článku 37 nařízení (ES) č. 1224/2009;

c)přerozdělení provedená podle článků 12 a 47 nařízení Rady (EU) 2017/2403;

d)vykládky dodatečných množství povolené podle článku 3 nařízení (ES) č. 847/96 a podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013;

e)množství převedená podle článku 4 nařízení (ES) č. 847/96 a čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013;

f)odpočty provedené podle článků 105, 106 a 107 nařízení (ES) č. 1224/2009;

g)převody a výměny kvót podle článku 17 tohoto nařízení.

2.Pro účely meziročního řízení TAC a kvót stanovených v nařízení (ES) č. 847/96 jsou populace, na které se vztahují preventivní nebo analytické TAC, uvedeny v příloze I tohoto nařízení.

3.Není-li v příloze I tohoto nařízení uvedeno jinak, použije se článek 3 nařízení (ES) č. 847/96 na populace, na které se vztahuje preventivní TAC, a čl. 3 odst. 2 a 3 a článek 4 uvedeného nařízení se použije na populace, na které se vztahuje analytický TAC.

4.Články 3 a 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužijí, pokud členský stát využije meziroční flexibility podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013.

Článek 13
Nápravná opatření v případě tresky obecné a tresky bezvousé v Keltském moři

35 1.           Na plavidla Unie, která loví pomocí vlečných sítí pro lov při dně a nevodů v divizích ICES od 7f do 7k a v oblasti západně od 5° západní délky v divizi ICES 7e, se použijí tato opatření:

a) od 1. února 2020 do 15. března 2020 se těmto plavidlům v uvedené oblasti zakazuje rybolov;

b) plavidla Unie, kterým byla v uvedené oblasti přidělena rybolovná práva pro tresku obecnou, musí mít buď alespoň 20% přítomnost pozorovatelů na moři, nebo fungující kamerový monitorovací systém v souladu s ustanoveními čl. 23 odst. 5 nařízení (ES) č. 2019/1241.

2.           Opatření uvedená v odstavci 1 se nevztahují na plavidla Unie spadající do některé z těchto kategorií:

a)nejméně 55 % jejich úlovku tvoří treska bezvousá;

b)nejméně 55 % jejich úlovku tvoří ďasovití, štikozubec obecný nebo pakambala rodu Lepidorhombus;

c)plavidla Unie, která používají sítě s kapsou o velikosti ok 120 mm v kombinaci s lovným zařízením, které je vybudováno tak, že mezi lovnou šňůrou a pozemním zařízením je odstup minimálně 1 metr;

d)plavidla Unie, která mají na palubě pouze jedno vysoce selektivní lovné zařízení, jehož technické vlastnosti podle vědecké studie posouzené výborem VTHVR jsou zárukou, že méně než 1 % úlovku tvoří treska obecná.

3.           Plavidla Unie, která loví pomocí vlečných sítí pro lov při dně a nevodů v divizích ICES 7f až 7k a v oblasti západně od 5° západní délky v divizi ICES 7e a jejichž úlovky tvoří alespoň 55 % tresky bezvousé nebo 55 % ďasovitých, štikozubce obecného nebo pakambaly rodu Lepidorhombus, musí používat sítě s kapsou o velikosti ok nejméně 100 mm.

4.           Tento článek se nepoužije na plavidla Unie, jejichž úlovky se skládají alespoň ze 30 % z humra severského.

Článek 14
Zakázané druhy

1.Rybářská plavidla Unie mají zakázáno lovit, uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat tyto druhy:

a)rejnoka paprsčitého (Amblyraja radiata) ve vodách Unie divizí ICES 2a, 3a a 7d a podoblasti ICES 4;

b)bezkýlovce listošupinatého (Centrophorus squamosus) ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblasti 4 a ve vodách Unie a mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 a 14;

c)světlouna bělookého (Centroscymnus coelolepis) ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblasti 4 a ve vodách Unie a mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 a 14;

d)světlouna Bonnaterrova (Dalatias licha) ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblasti 4 a ve vodách Unie a mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 a 14;

e)bezkýlovce lopatonosého (Deania calcea) ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblasti 4 a ve vodách Unie a mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 a 14;

f)soubor druhů (Dipturus cf. flossada a Dipturus cf. intermedia) zahrnovaných pod rejnoka hladkého (Dipturus batis) ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblastí ICES 3, 4, 6, 7, 8, 9 a 10;

g)světlouna velkého (Etmopterus princeps) ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblasti 4 a ve vodách Unie a mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 a 14;

h)psohlava obecného (Galeorhinus galeus) loveného na dlouhé lovné šňůry ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblasti 4 a ve vodách Unie a v mezinárodních vodách podoblastí ICES 1, 5, 6, 7, 8, 12 a 14;

i)žraloka nosatého (Lamna nasus) ve všech vodách;

j)rejnoka ostnatého (Raja clavata) ve vodách Unie divize ICES 3a;

k)rejnoka vlnitého (Raja undulata) ve vodách Unie podoblastí ICES 6 a 10;

l)žraloka obrovského (Rhincodon typus) ve všech vodách;

m)pilohřbeta obecného (Rhinobatos rhinobatos) ve Středozemním moři;

n)ostrouna obecného (Squalus acanthias) ve vodách Unie podoblastí ICES 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9 a 10, s výjimkou neplnění programů uvedených v příloze IA.

2.Při náhodném ulovení nesmějí být jedinci druhů uvedených v odstavci 1 poraněni. Jedinci se neprodleně vypouštějí.

Článek 15
Předávání údajů

Předkládají-li členské státy podle článků 33 a 34 nařízení (ES) č. 1224/2009 Komisi údaje vztahující se k vykládkám objemů odlovených populací, použijí kódy populací stanovené v příloze I tohoto nařízení.

Kapitola II
Oprávnění k rybolovu ve vodách třetích zemí

Článek 16
Oprávnění k rybolovu

1.Maximální počet oprávnění k rybolovu pro rybářská plavidla Unie provádějící rybolov ve vodách třetí země je stanoven v příloze III.

2.Pokud členský stát převede na základě čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013 kvótu jinému členskému státu v rybolovných oblastech vymezených v příloze III tohoto nařízení, musí být součástí převodu také odpovídající převod oprávnění k rybolovu a převod musí být oznámen Komisi. Celkový počet oprávnění k rybolovu pro každou rybolovnou oblast, který je stanoven v příloze III tohoto nařízení, však nesmí být překročen.

Kapitola III
Rybolovná práva ve vodách regionálních
organizací pro řízení rybolovu

Oddíl 1
Obecná ustanovení

Článek 17
Převody a výměny kvót

1.Pokud jsou podle pravidel regionální organizace pro řízení rybolovu povoleny převody nebo výměny kvót mezi smluvními stranami této organizace, členský stát (dále jen „dotčený členský stát“) může jednat se smluvní stranou této organizace a případně stanovit možný návrh zamýšleného převodu nebo výměny kvót.

2.Na základě oznámení Komisi, které provede dotčený členský stát, může Komise potvrdit návrh zamýšleného převodu nebo výměny kvót, který členský stát projednal s příslušnou smluvní stranou regionální organizace pro řízení rybolovu. Poté Komise a příslušná smluvní strana této organizace bez zbytečného prodlení vyjádří souhlas s tím, že budou vázány tímto převodem nebo výměnou kvót. Komise oznámí dohodnutý převod nebo výměnu kvót v souladu s pravidly dané regionální organizace pro řízení rybolovu sekretariátu této organizace.

3.Komise informuje o dohodnutém převodu nebo výměně kvót členské státy.

4.Rybolovná práva získaná od příslušné smluvní strany regionální organizace pro řízení rybolovu nebo převedená na tuto stranu v rámci převodu nebo výměny kvót se považují za kvóty přidělené dotčenému členskému státu nebo odečtené od jeho přídělu od okamžiku, kdy se převod nebo výměna kvót uskuteční v souladu s podmínkami dohody dosažené s příslušnou smluvní stranou této organizace nebo případně s pravidly dané regionální organizace pro řízení rybolovu. Tímto rozdělením se nemění stávající rozdělovací klíč pro účely rozdělování rybolovných práv mezi členské státy v souladu se zásadou relativní stability rybolovných činností.

5.Tento článek se použije do 31. ledna 2021 na převody kvót od smluvní strany regionální organizace pro řízení rybolovu na Unii a jejich následné přidělení členským státům.

Oddíl 2
Oblast úmluvy ICCAT

Článek 18
Omezení kapacity rybolovu, chovu a výkrmu

1.Počet návnadových člunů a člunů s vlečnými šňůrami Unie oprávněných aktivně lovit tuňáka obecného o velikosti v rozpětí od 8 kg nebo 75 cm do 30 kg nebo 115 cm ve východním Atlantiku je omezen podle bodu 1 přílohy IV.

2.Počet plavidel drobného pobřežního rybolovu Unie oprávněných aktivně lovit tuňáka obecného o velikosti v rozpětí od 8 kg nebo 75 cm do 30 kg nebo 115 cm ve Středozemním moři je omezen podle bodu 2 přílohy IV.

3.Počet rybářských plavidel Unie, která loví tuňáka obecného v Jaderském moři pro účely chovu a jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného o velikosti v rozpětí od 8 kg nebo 75 cm do 30 kg nebo 115 cm, je omezen podle bodu 3 přílohy IV.

4.Počet a celková hrubá tonáž rybářských plavidel oprávněných lovit, uchovávat na palubě, překládat, přepravovat nebo vykládat tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři jsou omezeny podle bodu 4 přílohy IV.

5.Počet pastí používaných ve východním Atlantiku a Středozemním moři pro lov tuňáka obecného je omezen podle bodu 5 přílohy IV.

6.Kapacita chovu tuňáka obecného, kapacita výkrmu a maximální vysazení uloveného volně žijícího tuňáka obecného přidělené chovům ve východním Atlantiku a Středozemním moři jsou omezeny podle bodu 6 přílohy IV.

7.Maximální počet rybářských plavidel Unie, která mají oprávnění k rybolovu severoatlantského tuňáka křídlatého jako cílového druhu v souladu s článkem 12 nařízení Rady (ES) č. 520/2007 36 , je omezen podle bodu 7 přílohy IV tohoto nařízení.

8.Maximální počet rybářských plavidel Unie o délce nejméně 20 metrů, která loví tuňáka velkookého v oblasti úmluvy ICCAT, je omezen podle bodu 8 přílohy IV.

Článek 19
Rekreační rybolov

Je-li to vhodné, přidělí členské státy ze svých kvót přidělených v příloze ID zvláštní podíl pro rekreační rybolov.

Článek 20
Žraloci

1.U všech druhů rybolovu se zakazuje uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat upravená těla nebo části upravených těl liškouna velkookého (Alopias superciliosus).

2.Zakazuje se provádět cílený rybolov liškounů rodu Alopias.

3.U rybolovu v oblasti úmluvy ICCAT se zakazuje uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat upravená těla nebo části upravených těl kladivounů čeledi Sphyrnidae (vyjma kladivouna tiburo – Sphyrna tiburo).

4.U všech druhů rybolovu se zakazuje uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat upravená těla nebo části upravených těl žraloka dlouhoploutvého (Carcharhinus longimanus).

5.U všech druhů rybolovu se zakazuje uchovávat na palubě žraloka hedvábného (Carcharhinus falciformis).

{Oddíl 3 bude přezkoumán po příslušném výročním zasedání regionálních organizací pro řízení rybolovu}

Oddíl 3
Oblast úmluvy CCAMLR

Článek 21
Zákazy a omezení rybolovu

1.Cílený rybolov druhů uvedených v části A přílohy V je v oblastech a obdobích v ní uvedených zakázán.

2.Pokud jde o průzkumný rybolov, vztahují se TAC a omezení vedlejších úlovků uvedené v části B přílohy V na podoblasti v ní uvedené.

Článek 22
Průzkumný rybolov

1.Členské státy se v roce 2019 mohou účastnit průzkumného rybolovu zubatek rodu Dissostichus pomocí dlouhých lovných šňůr v podoblastech FAO 88.1 a 88.2 a rovněž v divizích 58.4.1, 58.4.2 a 58.4.3a, které nepatří do oblastí vnitrostátní jurisdikce. Pokud se členský stát hodlá takového rybolovu zúčastnit, oznámí to sekretariátu CCAMLR v souladu s články 7 a 7a nařízení (ES) č. 601/2004 a v každém případě nejpozději 1. června 2019.

2.Pro podoblasti FAO 88.1 a 88.2 a divize 58.4.1, 58.4.2 a 58.4.3a jsou TAC a omezení vedlejších úlovků pro jednotlivé podoblasti a divize a jejich rozdělení mezi malé výzkumné jednotky (SSRU) v rámci jednotlivých podoblastí a divizí stanovena v části B přílohy V. Rybolov v každé SSRU se zastaví, jakmile ohlášené úlovky dosáhnou stanovených TAC, a v dané SSRU se po zbytek sezóny rybolov zakáže.

3.Rybolov se provádí v takovém zeměpisném rozsahu a v takových hloubkách, které jsou nezbytné k získání informací potřebných pro stanovení rybolovného potenciálu a k zamezení nadměrné koncentrace odlovu a intenzity rybolovu. V podoblastech FAO 88.1 a 88.2 a divizích FAO 58.4.1, 58.4.2 a 58.4.3a je však rybolov zakázán v hloubkách menších než 550 metrů.

Článek 23
Lov krunýřovky krilové během rybářské sezóny 2019/2020

1.Pokud členský stát hodlá během rybářské sezóny 2019/2020 lovit krunýřovku krilovou (Euphausia superba) v oblasti úmluvy CCAMLR, oznámí Komisi tento svůj úmysl nejpozději 1. května 2019 za použití formuláře uvedeného v části C přílohy V tohoto nařízení. Na základě informací poskytnutých členskými státy Komise předloží tato oznámení sekretariátu CCAMLR nejpozději do 30. května 2019.

2.Oznámení uvedené v odstavci 1 tohoto článku zahrnuje informace stanovené v článku 3 nařízení (ES) č. 601/2004 pro všechna plavidla, kterým členský stát udělí oprávnění účastnit se lovu krunýřovky krilové.

3.Členský stát, který má v úmyslu lovit krunýřovku krilovou v oblasti úmluvy CCAMLR, oznámí svůj záměr v tomto směru, pouze pokud jde o plavidla s oprávněním k rybolovu plující v době oznámení buď pod jeho vlajkou, nebo pod vlajkou jiné členské země CCAMLR, přičemž se předpokládá, že v době uskutečnění rybolovu budou plout pod vlajkou uvedeného členského státu.

4.Členským státům se umožní, aby udělily oprávnění k účasti na lovu krunýřovky krilové jiným plavidlům než plavidlům, která byla v souladu s odstavci 1, 2 a 3 tohoto článku oznámena sekretariátu CCAMLR, pokud je některému oprávněnému plavidlu zabráněno účastnit se lovu z legitimních provozních důvodů nebo z důvodu vyšší moci. Za takových okolností dotyčný členský stát okamžitě uvědomí sekretariát CCAMLR a Komisi a poskytne jim:

a)úplné údaje o předpokládaném náhradním plavidle nebo plavidlech, včetně informací stanovených v článku 3 nařízení (ES) č. 601/2004;

b)plný výčet důvodů, které vedly k nahrazení plavidla, a příslušné podklady nebo odkazy.

5.Členské státy neudělí oprávnění k účasti na lovu krunýřovky krilové žádnému plavidlu uvedenému na seznamech plavidel provozujících nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov.

Oddíl 4
Oblast působnosti komise IOTC

Článek 24
Omezení rybolovné kapacity plavidel lovících v oblasti působnosti komise IOTC

1.Maximální počet rybářských plavidel Unie lovících tropické tuňáky v oblasti působnosti komise IOTC a odpovídající kapacita hrubé prostornosti jsou stanoveny v bodě 1 přílohy VI.

2.Maximální počet rybářských plavidel Unie lovících mečouna obecného (Xiphias gladius) a tuňáka křídlatého (Thunnus alalunga) v oblasti působnosti komise IOTC a odpovídající kapacita hrubé prostornosti jsou stanoveny v bodě 2 přílohy VI.

3.Členské státy mohou změnit přidělení plavidel mezi oběma druhy rybolovu uvedenými v odstavcích 1 a 2, pokud mohou Komisi prokázat, že tato změna nezvýší intenzitu rybolovu dotyčných populací ryb.

4.Členské státy zajistí, aby tam, kde je navrhován převod kapacity na jejich loďstvo, byla plavidla, jež mají být převedena, v evidenci plavidel IOTC nebo v evidenci plavidel jiných regionálních organizací pro rybolov tuňáků. Dále se nesmí převést žádné z plavidel zapsaných na seznamu plavidel, která provozují nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov, vedeném kteroukoli regionální organizací pro řízení rybolovu.

5.Členské státy mohou zvýšit svou rybolovnou kapacitu nad stropy uvedené v odstavcích 1 a 2 pouze v mezích stanovených v rozvojových plánech předložených komisi IOTC.

Článek 25
Unášená lovná zařízení s uzavíracím mechanismem a pomocná plavidla

1.Plavidlo lovící košelkovými nevody nesmí současně používat více než 350 aktivních unášených zařízení s uzavíracím mechanismem.

2.Počet zásobovacích plavidel nesmí být více než jedno zásobovací plavidlo na podporu nejméně dvou plavidel lovících košelkovými nevody, která plují pod vlajkou téhož členského státu. Toto ustanovení se nepoužije na členské státy, které používají pouze jedno zásobovací plavidlo.

3.Jedno plavidlo lovící košelkovými nevody nesmí být v žádném okamžiku podporováno více než jedním zásobovacím plavidlem plujícím pod vlajkou téhož členského státu.

4.Unie neregistruje v rejstříku oprávněných plavidel IOTC žádné nové ani dodatečné zásobovací plavidlo.

Článek 26
Žraloci

1.U všech druhů rybolovu se zakazuje uchovávat na palubě, překládat či vykládat upravená těla nebo části upravených těl liškounů všech druhů čeledi Alopiidae.

2.U všech druhů rybolovu se zakazuje uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat upravená těla nebo část upravených těl žraloka dlouhoploutvého (Carcharhinus longimanus), kromě plavidel kratších než 24 metrů provádějících rybolov pouze ve výlučné hospodářské zóně členského státu, pod jehož vlajkou plují, a za předpokladu, že jejich úlovky jsou určeny výhradně k místnímu odbytu.

3.Při náhodném ulovení nesmějí být jedinci druhů uvedených v odstavcích 1 a 2 poraněni. Jedinci se neprodleně vypouštějí.

Oddíl 5
Oblast úmluvy SPRFMO

Článek 27
Pelagický rybolov

1.Pouze členské státy, které aktivně prováděly pelagický rybolov v oblasti úmluvy SPRFMO v letech 2007, 2008 nebo 2009, mohou v této oblasti lovit pelagické populace v souladu s TAC stanovenými v příloze IJ.

2.Členské státy uvedené v odstavci 1 omezí v roce 2019 v této oblasti celkovou výši hrubé prostornosti plavidel plujících pod jejich vlajkou a lovících pelagické populace na celkovou výši pro Unii, tj. 36 102 tun hrubé prostornosti.

3.Rybolovná práva stanovená v příloze IJ mohou být využita pouze pod podmínkou, že členské státy zašlou Komisi nejpozději pátý den následujícího měsíce seznam plavidel aktivně provozujících rybolov nebo podílejících se na překládkách v oblasti úmluvy SPRFMO, záznamy ze systémů sledování pravidel, měsíční hlášení o úlovcích, a pokud jsou tyto údaje k dispozici, i záznamy o zastávkách v přístavech s cílem sdělit tyto informace sekretariátu SPRFMO.

Článek 28
Rybolov při dně

1.Členské státy omezí svůj odlov nebo intenzitu rybolovu při dně v roce 2019 v oblasti úmluvy SPRFMO na ty části oblasti úmluvy, v nichž se prováděl rybolov při dně v období od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2006, a na úroveň, která nepřesáhne roční průměrnou úroveň odlovu nebo parametrů intenzity za uvedené období. Nad rámec záznamu mohou lovit pouze v případě, že SPRFMO potvrdí jejich plán lovit nad rámec záznamu.

2.Členské státy, které nemají záznam o odlovu nebo intenzitě rybolovu při dně v oblasti úmluvy SPRFMO v období od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2006, mohou lovit pouze v případě, že SPRFMO schválí jejich plán lovit bez záznamu.

Článek 29
Průzkumný rybolov

1.Členské státy se v roce 2020 mohou účastnit průzkumného rybolovu ledovek rodu Dissostichus pomocí dlouhých lovných šňůr v oblasti úmluvy SPRFMO pouze v případě, že organizace SPRFRMO schválila jejich žádost o provádění tohoto rybolovu včetně plánu rybolovné činnosti a závazku provádět plán shromažďování údajů.

2.Rybolov se provádí pouze ve výzkumných blocích určených organizací SPRFMO. Rybolov v hloubkách menších než 750 metrů a větších než 2 000 metrů je zakázán.

3.Celkový přípustný odlov je stanoven v příloze IJ. Rybolov je omezen na jeden výjezd o maximální délce 21 po sobě následujících dní a na maximální počet 5 000 háčků na jedno lovné zařízení při maximálním počtu 20 lovných zařízení na jeden výzkumný blok. Rybolov je ukončen, jakmile je dosaženo TAC nebo jakmile je ponořeno a vytaženo 100 lovných zařízení, podle toho, co nastane dříve.

Oddíl 6
Oblast úmluvy IATTC

Článek 30
Rybolov pomocí košelkových nevodů

1.Lov tuňáka žlutoploutvého (Thunnus albacares), tuňáka velkookého (Thunnus obesus) a tuňáka pruhovaného (Katsuwonus pelamis) plavidly lovícími košelkovými nevody se zakazuje:

a)od 29. července 00:00 hod. do 8. října 2019 24:00 hod. nebo od 9. listopadu 2019 00:00 hod. do 19. ledna 2020 24:00 hod. v oblasti vymezené těmito hranicemi:

–tichomořským pobřežím Ameriky,

–zeměpisnou délkou 150° z. d.,

–zeměpisnou šířkou 40° s. š.,

–zeměpisnou šířkou 40° j. š.;

b)od 9. října 2019 00:00 hod. do 8. listopadu 2019 24:00 hod. v oblasti vymezené těmito hranicemi:

–zeměpisnou délkou 96° z. d.,

–zeměpisnou délkou 110° z. d.,

–zeměpisnou šířkou 4° s. š.,

–zeměpisnou šířkou 3° j. š.

2.Dotčené členské státy u každého ze svých plavidel oznámí Komisi před 1. dubnem 2019, pro které období zákazu uvedené v odstavci 1 se rozhodly. Během vymezeného období musí všechna plavidla dotčených členských států lovící košelkovými nevody v oblastech stanovených v odstavci 1 tento druh rybolovu zastavit.

3.Plavidla lovící košelkovými nevody provozující rybolov tuňáků v oblasti úmluvy IATTC uchovávají na palubě a následně vykládají nebo překládají všechny ulovené tuňáky žlutoploutvé, velkooké a pruhované.

4.Odstavec 3 se nepoužije v těchto případech:

a)pokud jsou ryby shledány jako nevhodné pro lidskou spotřebu z jiných důvodů, než je velikost, nebo

b)během posledního výjezdu, pokud není na plavidle dostatečný prostor pro uložení všech tuňáků ulovených při tomto výjezdu.

Článek 31
Unášená lovná zařízení s uzavíracím mechanismem

1.Plavidlo lovící košelkovými nevody nesmí mít v oblasti úmluvy IATTC v žádném okamžiku více než 450 aktivních zařízení s uzavíracím mechanismem. Zařízení s uzavíracím mechanismem se považuje za aktivní, pokud je spuštěno na moře, začne předávat informace o své poloze a je sledováno plavidlem, jeho vlastníkem nebo provozovatelem. Zařízení s uzavíracím mechanismem lze aktivovat pouze na palubě plavidel lovících košelkovými nevody.

2.Plavidlo lovící košelkovými nevody nesmí spustit zařízení s uzavíracím mechanismem v průběhu 15 dnů před zahájením vybraného období zákazu rybolovu podle čl. 30 odst. 1 písm. a) a nalodí zpět tentýž počet zařízení s uzavíracím mechanismem, který do 15 dní před zahájením období zákazu rybolovu původně spustilo.

3.Členské státy oznámí Komisi jednou za měsíc informace za každý den o všech aktivních zařízení s uzavíracím mechanismem vyžadované na základě úmluvy IATTC. Zprávy se předkládají nejdříve po 60, ale nejpozději po 75 dnech. Komise tyto informace bezodkladně předloží sekretariátu IATTC.

Článek 32
Omezení odlovu tuňáka velkookého v rybolovu na dlouhou lovnou šňůru

Celkové roční úlovky tuňáka velkookého plavidly lovícími na dlouhou lovnou šňůru jednotlivých členských států v oblasti úmluvy IATTC jsou stanoveny v příloze IL.

Článek 33
Zákaz lovu žraloka dlouhoploutvého

1.Je zakázáno lovit žraloka dlouhoploutvého (Carcharhinus longimanus) v oblasti úmluvy IATTC a uchovávat na palubě, překládat, skladovat, nabízet k prodeji, prodávat nebo vykládat upravená těla nebo části upravených těl žraloka dlouhoploutvého odloveného v této oblasti.

2.Při náhodném ulovení nesmějí být jedinci druhu uvedeného v odstavci 1 poraněni. Provozovatelé plavidel jedince neprodleně vypustí.

3.Provozovatelé plavidel:

a)zaznamenají počet vypuštěných jedinců s uvedením stavu (uhynulý nebo živý);

b)zašlou údaje určené v písmeni a) členskému státu, jehož jsou státními příslušníky. Členské státy předají informace shromážděné za předchozí rok Komisi do 31. ledna.

Článek 34
Zákaz lovu mantovitých

Rybářským plavidlům Unie se v oblasti úmluvy IATTC zakazuje lovit, uchovávat na palubě, překládat, vykládat, skladovat, nabízet k prodeji nebo prodávat upravená těla nebo části upravených těl mantovitých (čeleď Mobulidae, do níž patří rejnoci rodů Manta a Mobula). Jakmile rybářská plavidla Unie zpozorují, že byli mantovití uloveni, jsou z rybářských plavidel Unie, je-li to možné, okamžitě vypuštěni živí a nezranění.

Oddíl 7
Oblast úmluvy SEAFO

Článek 35
Zákaz lovu hlubinných druhů žraloků

V oblasti úmluvy SEAFO se zakazuje cílený rybolov níže uvedených hlubinných žraloků:

–máčky přízračné (Apristurus manis),

–světlouna Bigelowova (Etmopterus bigelowi),

–světlouna krátkoocasého (Etmopterus brachyurus),

–světlouna velkého (Etmopterus princeps),

–světlouna malého (Etmopterus pusillus),

–rejnokovitých (Rajidae),

–světlouna šupinkatého (Scymnodon squamulosus),

–hlubinných žraloků nadřádu Selachimorpha,

–ostrouna obecného (Squalus acanthias).

Oddíl 8
Oblast úmluvy WCPFC

Článek 36
Podmínky pro lov tuňáka velkookého, tuňáka žlutoploutvého, tuňáka pruhovaného
a tuňáka křídlatého

1.Členské státy zajistí, aby počet dnů rybolovu přidělený plavidlům lovícím košelkovými nevody provozujícím rybolov tuňáka velkookého (Thunnus obesus), tuňáka žlutoploutvého (Thunnus albacares) a tuňáka pruhovaného (Katsuwonus pelamis) v části oblasti úmluvy WCPFC nalézající se na volném moři mezi 20° s. š. a 20° j. š. nepřekročil 403 dnů.

2.Rybářská plavidla Unie nesmějí v oblasti úmluvy WCPFC položené jižně od 20° j. š. cíleně lovit tuňáka křídlatého (Thunnus alalunga).

Článek 37
Řízení rybolovu pomocí zařízení s uzavíracím mechanismem

1.V části oblasti úmluvy WCPFC nalézající se mezi 20° s. š. a 20° j. š. se plavidlům s košelkovými nevody zakazuje nasazovat, obsluhovat nebo nastavovat zařízení s uzavíracím mechanismem od 1. července 2019 00:00 hod. do 30. září 2019 24:00 hod.

2.Kromě zákazu uvedeného v odstavci 1 je zakázáno nastavovat zařízení s uzavíracím mechanismem na volném moři v oblasti působnosti úmluvy WCPFC mezi 20° s. š. a 20° j. š. po dobu dalších dvou měsíců: buď od 1. dubna 2019 00:00 hod. do 31. května 2019 24:00, nebo od 1. listopadu 2019 00:00 hod. do 31. prosince 2019 24:00 hod. O zvolené dodatečné dvouměsíční době je Komise informována před 31. lednem 2019.

3.Členské státy zajistí, aby žádné z jejich plavidel lovících košelkovými nevody v žádném okamžiku nerozmístilo na moři více než 350 zařízení s uzavíracím mechanismem s aktivními instrumentálními bójemi. Bóje se aktivují výhradně na palubě plavidla.

4.Všechna plavidla lovící košelkovými nevody provozující rybolov v části oblasti úmluvy WCPFC uvedené v odstavci 1 uchovávají na palubě a vykládají nebo překládají všechny ulovené tuňáky velkooké, žlutoploutvé a pruhované.

5.Odstavec 4 se nepoužije v těchto případech:

a)během posledního výjezdu, pokud dotyčnému plavidlu nezbývá dostatek místa pro uskladnění všech ryb;

b)pokud jsou ryby nevhodné pro lidskou spotřebu z jiných důvodů, než je velikost, nebo

c)pokud nastane závažná porucha mrazicího zařízení.

Článek 38
Omezení počtu rybářských plavidel Unie oprávněných lovit mečouna obecného

Maximální počet rybářských plavidel Unie oprávněných lovit mečouna obecného (Xiphias gladius) v oblastech jižně od 20° j. š. oblasti úmluvy WCPFC je stanoven v příloze VII.

Článek 39
Omezení odlovu mečouna obecného v rybolovu na dlouhou lovnou šňůru jižně od 20° j. š.

Členské státy zajistí, že úlovky mečouna obecného (Xiphias gladius) na jih od 20° s. š. plavidly lovícími na dlouhou lovnou šňůru nepřekročí omezení stanovené v příloze IH. Členské státy rovněž zajistí, že důsledkem tohoto opatření nedojde k nárůstu intenzity rybolovu mečouna obecného v oblasti na sever od 20° s. š.

Článek 40
Žralok hedvábný a žralok dlouhoploutvý

1.V oblasti úmluvy WCPFC se zakazuje uchovávat na palubě, překládat, skladovat nebo vykládat upravená těla nebo části upravených těl těchto druhů:

a)žraloka hedvábného (Carcharhinus falciformis),

b)žraloka dlouhoploutvého (Carcharhinus longimanus).

2.Při náhodném ulovení nesmějí být jedinci druhů uvedených v odstavci 1 poraněni. Jedinci se neprodleně vypouštějí.

Článek 41
Oblast překrývajících se kompetencí mezi IATTC a WCPFC

1.Plavidla uvedená výhradně v rejstříku vedeném komisí WCPFC použijí při rybolovu v oblasti překrývajících se kompetencí mezi IATTC a WCPFC ve smyslu čl. 4 písm. u) opatření stanovená v tomto oddílu.

2.Plavidla uvedená jak v rejstříku komise WCPFC, tak v rejstříku komise IATTC a plavidla uvedená výhradně v rejstříku IATTC použijí při rybolovu v oblasti překrývajících se kompetencí mezi IATTC a WCPFC ve smyslu čl. 4 písm. u) opatření stanovená v čl. 30 odst. 1 písm. a), odst. 2, 3 a 4 a v článcích 31, 32 a 33.

Oddíl 9
Beringovo moře

Článek 42
Zákaz rybolovu v oblasti volného moře Beringova moře

Rybolov tresky pestré (Theragra chalcogramma) v oblasti volného moře Beringova moře se zakazuje.

Oddíl 10
SIOFA

Článek 43
Prozatímní opatření pro lov při dně

1.Členské státy, jejichž plavidla lovila v oblasti dohody SIOFA až do roku 2016 po dobu delší než 40 dní v jakémkoli daném roce, zajistí, aby rybářská plavidla plující pod jejich vlajkou omezila svou roční intenzitu rybolovu při dně nebo odlov na svou roční průměrnou úroveň a aby rybářské činnosti probíhaly v oblasti posuzované v jejich posouzení dopadů, které předložily SIOFA.

2.Členské státy, jejichž plavidla nelovila v oblasti dohody SIOFA až do roku 2016 po dobu delší než 40 dní v jakémkoli daném roce, zajistí, aby rybářská plavidla plující pod jejich vlajkou omezila svou roční intenzitu rybolovu při dně nebo odlov, a zajistí prostorové rozšíření cílového druhu v souladu se svými historickými záznamy o rybolovu.

HLAVA III
RYBOLOVNÁ PRÁVA
PRO PLAVIDLA TŘETÍCH ZEMÍ VE VODÁCH UNIE

Článek 44
Rybářská plavidla plující pod vlajkou Norska a rybářská plavidla registrovaná na Faerských ostrovech

Rybářská plavidla plující pod vlajkou Norska a rybářská plavidla registrovaná na Faerských ostrovech jsou oprávněna lovit ve vodách Unie v rámci TAC stanovených v příloze I tohoto nařízení a za podmínek stanovených v tomto nařízení a v hlavě III nařízení (EU) 2017/2403.

Článek 45
Rybářská plavidla plující pod vlajkou Venezuely

Rybářská plavidla plující pod vlajkou Venezuely podléhají podmínkám stanoveným v tomto nařízení a v hlavě III nařízení (EU) 2017/2403.

Článek 46
Oprávnění k rybolovu

Maximální počet oprávnění k rybolovu pro plavidla třetích zemí provádějící rybolov ve vodách Unie je stanoven v příloze VIII.

Článek 47
Podmínky vykládky úlovků a vedlejších úlovků

Podmínky uvedené v článku 7 se použijí na úlovky a vedlejší úlovky plavidel třetí země lovících na základě oprávnění podle článku 46.

Článek 48
Období zákazu rybolovu

Plavidla třetích zemí oprávněná k rybolovu smačků rodu Ammodytes a k souvisejícím vedlejším úlovkům ve vodách Unie podoblasti ICES 4 nesmějí od 1. ledna do 31. března 2019 a od 1. srpna do 31. prosince 2019 smačky rodu Ammodytes v této oblasti lovit vlečnou sítí pro lov při dně, nevody nebo podobnými vlečnými zařízeními o velikosti ok menší než 16 mm.

Článek 49
Zakázané druhy

1.Plavidla třetích zemí mají zakázáno lovit, uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat tyto druhy, nacházejí-li se ve vodách Unie:

a)rejnoka paprsčitého (Amblyraja radiata) ve vodách Unie divizí ICES 2a, 3a a 7d a podoblasti ICES 4;

b)soubor druhů (Dipturus cf. flossada a Dipturus cf. intermedia) zahrnovaných pod rejnoka hladkého (Dipturus batis) ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblastí ICES 3, 4, 6, 7, 8, 9 a 10;

c)psohlava obecného (Galeorhinus galeus) loveného na dlouhé lovné šňůry ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblastí ICES 1, 4, 5, 6, 7, 8, 12 a 14;

d)světlouna Bonnaterrova (Dalatias licha), bezkýlovce lopatonosého (Deania calcea), bezkýlovce listošupinatého (Centrophorus squamosus), světlouna velkého (Etmopterus princeps) a světlouna bělookého (Centroscymnus coelolepis) ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblastí ICES 1, 4 a 14;

e)žraloka nosatého (Lamna nasus) ve vodách Unie;

f)rejnoka ostnatého (Raja clavata) ve vodách Unie divize ICES 3a;

g)rejnoka vlnitého (Raja undulata) ve vodách Unie podoblastí ICES 6, 9 a 10;

h)pilohřbeta obecného (Rhinobatos rhinobatos) ve Středozemním moři;

i)žraloka obrovského (Rhincodon typus) ve všech vodách;

j)ostrouna obecného (Squalus acanthias) ve vodách Unie podoblastí ICES 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9 a 10.

2.Při náhodném ulovení nesmějí být jedinci druhu uvedeného v odstavci 1 poraněni. Jedinci se neprodleně vypouštějí.

HLAVA IV
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 50
Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen Výbor pro rybolov a akvakulturu zřízený nařízením (EU) č. 1380/2013. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 51
Přechodná ustanovení

Článek 10, čl. 12 odst. 2 a články 14, 20, 21, 26, 33, 34, 35, 40, 42 a 49 se obdobně použijí i v roce 2021, dokud nevstoupí v platnost nařízení, kterým se stanoví rybolovná práva na rok 2021.

Článek 52
Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2020.

Článek 9 se však použije ode dne 1. února 2020. Ustanovení o rybolovných právech uvedená v článcích 21, 22 a 23 a přílohách IE a V pro některé populace v oblasti úmluvy CCAMLR se použijí ode dne 1. prosince 2019.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

(1)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/973 ze dne 4. července 2018, kterým se zavádí víceletý plán pro populace žijící při dně v Severním moři a rybolov využívající tyto populace, kterým se stanoví podrobnosti provádění povinnosti vykládky v Severním moři a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES) č. 676/2007 a (ES) č. 1342/2008 (Úř. věst. L 179, 16.7.2018, s. 1).

(2)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/472 ze dne 19. března 2019, kterým se zavádí víceletý plán pro populace druhů lovených v západních vodách a přilehlých vodách a pro rybolov využívající tyto populace, o změně nařízení (EU) 2016/1139 a (EU) 2018/973, a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 811/2004, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007 a (ES) č. 1300/2008 (Úř. věst. L 179, 16.7.2018, s. 1).

(3)    Viz zejména dokument „Obecné souvislosti doporučení ICES“ na internetové adrese: http://www.ices.dk/sites/pub/Publication%20Reports/Advice/2018/2018/Introduction_to_advice_2018.pdf

(4)     https://stecf.jrc.ec.europa.eu/documents/43805/2537709/STECF+PLEN+19-02.pdf/0b2566fa-f07c-4215-99a7-3b7aa1a5265e?version=1.1&download=true p. 107.

(5)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).

(6)    Nařízení Rady (ES) č. 1100/2007 ze dne 18. září 2007, kterým se stanoví opatření pro obnovu populace úhoře říčního (Úř. věst. L 248, 22.9.2007, s. 17).

(7)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/973 ze dne 4. července 2018, kterým se zavádí víceletý plán pro populace žijící při dně v Severním moři a rybolov využívající tyto populace, kterým se stanoví podrobnosti provádění povinnosti vykládky v Severním moři a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES) č. 676/2007 a (ES) č. 1342/2008 (Úř. věst. L 179, 16.7.2018, s. 1).

(8)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/472 ze dne 19. března 2019, kterým se zavádí víceletý plán pro populace druhů lovených v západních vodách a přilehlých vodách a pro rybolov využívající tyto populace, o změně nařízení (EU) 2016/1139 a (EU) 2018/973, a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 811/2004, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007 a (ES) č. 1300/2008 (Úř. věst. L 179, 16.7.2018, s. 1).

(9)     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1627 ze dne 14. září 2016 o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 302/2009 (Úř. věst. L 252, 16.9.2016, s. 1).

(10)    Nařízení Rady (ES) č. 1300/2008 ze dne 18. prosince 2008, kterým se stanoví víceletý plán pro populaci sledě obecného v oblasti západně od Skotska a lov této populace (Úř. věst. L 344, 20.12.2008, s. 6).

(11)    Nařízení Rady (ES) č. 847/96 ze dne 6. května 1996, kterým se stanoví dodatečné podmínky pro meziroční řízení celkových přípustných odlovů a kvót (Úř. věst. L 115, 9.5.1996, s. 3).

(12)    Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Unie k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).

(13)    Dohoda o rybolovu mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norským královstvím (Úř. věst. L 226, 29.8.1980, s. 48).

(14)    Dohoda o rybolovu mezi Evropským hospodářským společenstvím na jedné straně a vládou Dánska a autonomní vládou Faerských ostrovů na straně druhé (Úř. věst. L 226, 29.8.1980, s. 12).

(15)    Dohoda mezi Evropským společenstvím na jedné straně a vládou Dánska a místní vládou Grónska na straně druhé o partnerství v odvětví rybolovu (Úř. věst. L 172, 30.6.2007, s. 4) a protokol, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle uvedené dohody (Úř. věst. L 293, 23.10.2012, s. 5).

(16)    Úř. věst. L 6, 10.1.2012, s. 9.

(17)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(18)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 o zachování zdrojů pro rybolov a o ochraně mořských ekosystémů prostřednictvím technických opatření, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1224/2009 a nařízení (EU) č. 1380/2013, (EU) 2016/1139, (EU) 2018/973, (EU) 2019/472 a (EU) 2019/1022 Evropského parlamentu a Rady, a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 105).

(19)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 218/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v severovýchodním Atlantiku (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 70).

(20)    Nařízení Rady (ES) č. 601/2004 ze dne 22. března 2004, kterým se stanoví některá kontrolní opatření pro rybolovné činnosti v oblasti působnosti Úmluvy o zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě a kterým se zrušují nařízení (EHS) č. 3943/90, (ES) č. 66/98 a (ES) č. 1721/1999 (Úř. věst. L 97, 1.4.2004, s. 16).

(21)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v některých oblastech mimo severní Atlantik (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 1).

(22)    Uzavřená rozhodnutím Rady 2006/539/ES ze dne 22. května 2006 o uzavření Úmluvy o posílení Meziamerické komise pro tropické tuňáky (IATTC), zřízené úmluvou mezi Spojenými státy americkými a Kostarickou republikou z roku 1949, jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 224, 16.8.2006, s. 22).

(23)    Unie přistoupila na základě rozhodnutí Rady 86/238/EHS ze dne 9. června 1986 o přistoupení Společenství k mezinárodní úmluvě na ochranu tuňáků v Atlantiku, ve znění protokolu připojeného k závěrečnému aktu konference zplnomocněných zástupců smluvních států úmluvy, podepsaného v Paříži dne 10. července 1984 (Úř. věst. L 162, 18.6.1986, s. 33).

(24)    Unie přistoupila na základě rozhodnutí Rady 95/399/ES ze dne 18. září 1995 o přistoupení Společenství k Dohodě o zřízení Komise pro tuňáky Indického oceánu (Úř. věst. L 236, 5.10.1995, s. 24).

(25)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 217/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik odlovů a rybolovné činnosti členských států provozujících rybolov v severozápadním Atlantiku (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 42).

(26)    Uzavřená rozhodnutím Rady 2002/738/ES ze dne 22. července 2002 o uzavření Úmluvy o ochraně a řízení rybolovných zdrojů v jihovýchodním Atlantiku Evropským společenstvím (Úř. věst. L 234, 31.8.2002, s. 39).

(27)    Unie přistoupila na základě rozhodnutí Rady 2008/780/ES ze dne 29. září 2008 o uzavření Dohody o rybolovu v jižním Indickém oceánu jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 268, 9.10.2008, s. 27).

(28)    Unie přistoupila na základě rozhodnutí Rady 2012/130/EU ze dne 3. října 2011 o schválení Úmluvy o zachování a řízení rybolovných zdrojů v oblasti volného moře jižního Tichého oceánu jménem Evropské unie (Úř. věst. L 67, 6.3.2012, s. 1).

(29)    Unie přistoupila na základě rozhodnutí Rady 2005/75/ES ze dne 26. dubna 2004 o přistoupení Společenství k Úmluvě o zachování a řízení vysoce stěhovavých rybích populací v západním a středním Tichém oceánu (Úř. věst. L 32, 4.2.2005, s. 1).

(30)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 ze dne 12. prosince 2017 o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1006/2008 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 81).

(31)    Všechny typy vlečných sítí pro lov při dně (OTB, OTT, PTB, TBB, TBN, TBS a TB).

(32)    Všechny typy nevodů (SSC, SDN, SPR, SV, SB a SX).

(33)    Veškerý rybolov na dlouhou lovnou šňůru nebo lov na udici (LHP, LHM, LLD, LL, LTL, LX a LLS).

(34)    Veškeré ukotvené tenatové sítě a pasti (GTR, GNS, FYK, FPN a FIX).

(35)    Kódy lovných zařízení: OTB, OTT, OT, PTB, PT, SSC, SDN, SPR, SX, SV, TBN, TBS, TB, TX.

(36)    Nařízení Rady (ES) č. 520/2007 ze dne 7. května 2007, kterým se stanoví určitá technická opatření pro zachování některých populací vysoce stěhovavých druhů a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 973/2001 (Úř. věst. L 123, 12.5.2007, s. 3).

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 24.10.2019

COM(2019) 483 final

PŘÍLOHA

EMPTY

návrh nařízení Rady,

kterým se pro rok 2020 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací

SEZNAM PŘÍLOH

PŘÍLOHA I

TAC PLATNÉ PRO RYBÁŘSKÁ PLAVIDLA UNIE V OBLASTECH, KDE TAC EXISTUJÍ, PRO JEDNOTLIVÉ DRUHY A OBLASTI

Tabulky v této příloze stanoví TAC a kvóty (v tunách živé hmotnosti, není-li uvedeno jinak) podle populace a případně podmínky funkčně s nimi spojené.

Na všechna rybolovná práva stanovená v této příloze se vztahují pravidla stanovená v nařízení (ES) č. 1224/2009 1 , a zejména v článcích 33 a 34 uvedeného nařízení.

Není-li uvedeno jinak, představují odkazy na rybolovné oblasti odkazy na oblasti ICES. V rámci každé oblasti jsou populace ryb uváděny v abecedním pořadí podle latinského názvu druhů. Pro účely právní úpravy je druh určen pouze latinským názvem; běžné názvy jsou uvedeny pouze pro usnadnění odkazu.

Pro účely tohoto nařízení se použije tato srovnávací tabulka latinských a obecných názvů:

Tato srovnávací tabulka obecných a latinských názvů je uvedena výlučně pro vysvětlující účely:

PŘÍLOHA IA

SKAGERRAK, KATTEGAT, PODOBLASTI ICES 1, 2, 3, 4, 5,
6, 7, 8, 9, 10, 12 a 14, VODY UNIE OBLASTI CECAF,
VODY FRANCOUZSKÉ GUYANY