EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 17.12.2019

COM(2019) 652 final

Doporučení pro

DOPORUČENÍ RADY

týkající se hospodářské politiky eurozóny

{SWD(2019) 631 final}

Doporučení pro

DOPORUČENÍ RADY

týkající se hospodářské politiky eurozóny

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 136 ve spojení s čl. 121 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik 1 , a zejména na čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy 2 , a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení,

s ohledem na doporučení Evropské komise,

s ohledem na závěry Evropské rady,

s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru,

s ohledem na stanovisko Výboru pro hospodářskou politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Eurozóna pokračuje v expanzi, ale výhled ohrožují vzájemně propojená rizika a vyvstávající nejistota. V důsledku slabé produktivity a stárnutí obyvatelstva by mohlo nastat další vleklé období nízkého růstu a inflace. Mezera výstupu je od roku 2017 pozitivní a v roce 2018 dosahovala 0,7 % potenciálního HDP, avšak potenciální růst by měl zůstat pod předkrizovou úrovní 3 . Jádrová inflace setrvala v roce 2018 v rozmezí 1–1½ % a předpokládá se, že v letech 2019, 2020 a 2021 bude činit přibližně 1½ %. Ukazatele trhu práce se nadále zlepšují, byť pomalejším tempem; předpokládá se, že růst zaměstnanosti dále zpomalí a že budou přetrvávat obtíže v souvislosti s kvalitou pracovních míst. Růst nominálních mezd zpevnil: po několika letech, kdy jeho hodnota nedosahovala 2,0 %, dosáhl v roce 2018 přibližně 2¼ % a předpokládá se, že v roce 2019 bude činit přibližně 2½ % a v letech 2020–21 se vrátí na 2¼%. Růst reálných mezd se navzdory dobrým podmínkám na trhu práce zvyšuje pouze pomalu a zůstává nízký: méně než 1 % v letech 2018 a 2019, s předpokladem 0,7 % v roce 2020 a 0,8 % v roce 2021. Prognóza počítá u eurozóny se snížením současného přebytku běžného účtu. Schodkové členské státy své schodky běžného účtu snížily či zvrátily, přestože i nadále vykazují vysoké negativní hodnoty čisté investiční pozice vůči zahraničí 4 . Některé členské státy zároveň vykazují přetrvávající vysoké přebytky běžného účtu, a pokračují tak ve zvyšování své čisté investiční pozice vůči zahraničí. Dynamiku salda běžného účtu v eurozóně ovlivňuje oslabení vnější poptávky, zejména u exportně orientovaných členských států s vysokými přebytky běžného účtu, jež jsou velmi závislé na zahraniční poptávce po vývozu.

(2)Má-li se zvýšit růstový potenciál a přitom být zajištěna environmentální a sociální udržitelnost a také podpora reálné konvergence mezi členskými státy eurozóny, jsou zapotřebí strukturální reformy, které posílí udržitelný růst, a investice do hmotného i nehmotného kapitálu, které zvýší produktivitu. To by pomohlo zejména těm členským státům, jejichž růstový potenciál je zřetelně nižší než průměr eurozóny. Jedná se také o potřebná preventivní opatření, aby v ekonomice eurozóny nenastalo vleklé období vyznačující se nízkým potenciálním růstem a produktivitou, nízkou inflací cen a nízkým růstem mezd a rostoucí nerovností. Reformy a investice mají i nadále zásadní význam pro zajištění toho, aby eurozóna obnovila svou dynamiku růstu, překonala ve střednědobém až dlouhodobém horizontu silnější tlaky plynoucí mimo jiné ze zhoršující se demografické situace a umožnila transformaci směrem k udržitelné ekonomice, a aby tak eurozóna a její členské státy mohly snáze dosáhnout cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje.

(3)Začínají se projevovat hospodářské dopady změny klimatu, která je dnes jedním z největších systémových rizik pro světovou ekonomiku, finanční systémy a společnost. Rizika, která pro globální ekonomiku představuje změna klimatu a obecněji zhoršování stavu životního prostředí, jsou stále reálnější a budou mít dopad na nejzranitelnější členy naší společnosti. Nebudou-li přijata vhodná opatření, mohlo by to mít nepříznivé důsledky pro odolnost našich ekonomik, naši inkluzivnost a dlouhodobý růstový potenciál. V této souvislosti mají zásadní význam investice a vytváření regulačních a finančních podmínek pro spořádaný přechod na udržitelnou ekonomiku. Budou-li problémy v oblasti životního prostředí a klimatu řešeny správným způsobem, budou rovněž příležitostí k revitalizaci evropské ekonomiky směrem k udržitelnému rozvoji. V tomto směru představila Komise Zelenou dohodu pro Evropu jakožto strategii růstu, jež bude zahrnovat první evropský právní rámec pro klima, aby byl cíl dosažení klimatické neutrality do roku 2050 zakotven v legislativě. Ekologická transformace bude současně muset zohlednit dopady na různé části společnosti. Investice do usnadnění transformace na udržitelnou ekonomiku budou muset být doprovázeny investicemi do dovedností a podpory transformace pracovních míst, aby se zajistilo, že z technologické změny budou mít prospěch všichni občané, obzvláště v odvětvích a regionech, které zůstávají v digitální a ekologické transformaci pozadu.

(4)Aktivace veřejných a soukromých finančních prostředků pro účely investic do ekologické a digitální transformace může v krátkodobém horizontu pomoci zachovat růst a následně reagovat na dlouhodobé výzvy, před nimiž naše ekonomiky stojí. Digitální revoluce může skýtat příležitosti, pokud jde o produktivitu, růst a vytváření pracovních míst; může však také přinášet obtíže, zejména pro méně kvalifikované pracovníky, kteří postrádají dovednosti nutné pro práci s novými technologiemi. Různě rychlý přechod k digitální ekonomice v členských státech eurozóny by se mohl projevit jako velké riziko pro konvergenci a makroekonomickou stabilitu. Toto riziko by mohly posílit silné aglomerační efekty, ze kterých často profitují velká města, a vývoj typu „vítěz bere všechno“, k němuž v oblasti digitálních technologií často dochází, což může prohlubovat nerovnost a mít nepříznivý dopad na konvergenci. Investice by se měly zaměřovat na generování výzkumu a inovací, ale také na větší šíření inovací v celé ekonomice.

(5)Koordinovanější investiční strategie spolu s větším reformním úsilím na úrovni eurozóny by měly velký význam pro podporu růstu a pro reakci na dlouhodobé výzvy, jako jsou klimatická a technologická transformace. Rozpočtový nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost, jenž má být součástí programu na podporu reforem, by členským státům eurozóny při provádění reforem a investičních balíčků poskytoval finanční podporu. Cílem Fondu InvestEU, jenž bude rovněž přispívat do investičního plánu pro udržitelnou Evropu, je aktivizovat další investice ve výši nejméně 650 miliard EUR na další podporu inovací a vytváření pracovních míst v EU, mimo jiné financováním udržitelné infrastruktury. Fondy politiky soudržnosti, které sehrávají klíčovou úlohu při podpoře unijních regionů a venkovských oblastí, mají roli i při podpoře udržitelného rozvoje v rámci klimatické a technologické transformace. Evropská investiční banka již dnes vyčleňuje 25 % svého celkového financování na investice do klimatu a oznámila, že tento podíl hodlá zdvojnásobit. Pro dosažení cílů Unie v oblasti udržitelnosti bude zásadní uskutečnit na celostátní a nižší úrovni investiční projekty, které se budou zabývat přizpůsobením se změně klimatu a zmírňováním jejích důsledků, energetickou transformací, dekarbonizací či oběhovým hospodářstvím. Investice do síťových odvětví a infrastruktury mohou pomoci zvýšit konkurenceschopnost eurozóny a podpořit přechod k udržitelnější dopravě. Investice do nehmotných aktiv, jako jsou výzkum a vývoj nebo dovednosti, budou mít klíčový význam pro přípravu trhu práce v eurozóně na budoucí výzvy.

(6)Účinky hospodářské expanze minulých let nebyly v jednotlivých členských státech, regionech a zemích rovnoměrné. Disponibilní příjmy v nedávné době vzrostly, avšak v několika členských státech eurozóny zůstávají pod předkrizovou úrovní. Počet osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením ve většině členských států klesá: nyní jich je o 5 milionů méně než v roce 2012, kdy stav kulminoval, nicméně v eurozóně zůstává tento ukazatel stále nad hodnotami z roku 2008. Po období větší divergence se některé členské státy v několika málo posledních letech přiblížily státům s nejvyšším HDP na obyvatele. V posledním desetiletí se však pomalu zvyšoval podíl příjmů v držení osob s nejvyššími příjmy a mezi členskými státy panují velké rozdíly. Aby se podpořila vzestupná konvergence v rámci členských států a mezi nimi, je důležité prosazovat politiky zacílené na zvyšování efektivity i spravedlnosti, v souladu s cíli udržitelného rozvoje. Takové politiky vedou k lepším makroekonomickým výsledkům a k rovnoměrnějšímu rozdělení přínosů v rámci celé společnosti, což rovněž pomáhá zlepšit soudržnost eurozóny.

(7)Soudržnost a vyváženost makroekonomických opatření v eurozóně, včetně měnové, fiskální a strukturální politiky, mají klíčový význam pro zajištění solidního, inkluzivního a udržitelného hospodářského růstu a pro účinnou reakci na přetrvávající nízkou inflaci, zhoršující se výhled a rizika pro dlouhodobý růst. Evropská centrální banka udržuje akomodativní měnovou politiku, aby se inflace přiblížila střednědobému cíli a zároveň byl podporován růst a tvorba pracovních míst. Orientaci měnové politiky musí doplňovat fiskální politika, stejně jako strukturální reformy v různých odvětvích, včetně těch, jež jsou nezbytné pro dokončení struktury hospodářské a měnové unie (HMU).

(8)Koordinace vnitrostátních fiskálních politik za plného dodržování Paktu o stabilitě a růstu a s ohledem na dostupný fiskální prostor a účinky vzájemného působení mezi jednotlivými zeměmi podporuje řádné fungování HMU. Očekává se, že orientace fiskální politiky v eurozóně bude v letech 2020 a 2021 obecně neutrální až mírně expanzivní. Vnitrostátní fiskální politiky jsou stále nedostatečně diferencované, vezme-li se v úvahu dostupný fiskální prostor v členských státech. Pokud by členské státy s vysokým veřejným dluhem prováděly obezřetné fiskální politiky, získalo by veřejné zadlužení sestupnou tendenci, snížila by se zranitelnost vůči otřesům a bylo by umožněno plné fungování automatických stabilizátorů v případě hospodářského útlumu. Na druhé straně další zvýšení investic a jiných produktivních výdajů v členských státech s příznivou rozpočtovou situací by podpořilo růst v krátkodobém a střednědobém horizontu a zároveň by pomohlo obnovit rovnováhu v ekonomice eurozóny. V případě zhoršujícího se výhledu je za účelem udržení růstu v krátkodobém horizontu důležité dosáhnout na souhrnné úrovni příznivé orientace fiskální politiky, která se bude zaměřovat na produktivní výdaje, a zároveň za plného dodržování Paktu o stabilitě provádět politiky s ohledem na konkrétní situaci jednotlivých zemích a v možné míře se vyhýbat procyklickým opatřením.

(9)Pro zlepšení fiskální udržitelnosti, posílení růstového potenciálu a navození podmínek pro efektivní fiskální politiky v případě útlumu mají nadále zásadní význam fiskální strukturální reformy. Dobře fungující vnitrostátní fiskální rámce spolu s pravidelným a důkladným přezkumem výdajů a účinným a transparentním zadáváním veřejných zakázek mohou zvýšit efektivitu a účinnost veřejných výdajů a zlepšit věrohodnost a kvalitu fiskálních politik. Pokud by se zdokonalila skladba vnitrostátních rozpočtů na straně příjmů i výdajů, včetně přesunu zdrojů na investice vytvořením strategií veřejných investic, zvýšil by se růstový dopad veřejných rozpočtů, zlepšila by se produktivita a začaly by se řešit naléhavé dlouhodobé úkoly ekologické a digitální ekonomiky. Základem pro vytvoření efektivnějších a spravedlivějších daňových systémů je zjednodušit je a modernizovat a zabránit daňovým podvodům, únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, především opatřeními proti agresivnímu daňovému plánování. Lehkost, s níž se mohou mobilní prostředky pohybovat v rámci eurozóny, rozšiřuje prostor pro daňovou soutěž. Proto má zásadní význam koordinace mezi členskými státy, která bude řešit přesouvání zisku, excesivní daňovou soutěž a obecně „závody“ o co nejnižší zdanění právnických osob. V tomto úsilí by měla velký význam dohoda na společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob a také dohoda ohledně přezkumu rozdělení zisků mezi jednotlivými zeměmi a ohledně zajištění minimálního účinného zdanění. Daňová zátěž v eurozóně je relativně vysoká a vychýlená směrem ke zdanění práce, zatímco majetkové či ekologické daně představují velmi malý podíl daňových příjmů. Posledně zmiňované daně y však mohou být méně škodlivé pro růst a pro nabídku a poptávku práce a mohou přispět k udržitelnému růstu tím, že budou poskytovat pobídky k ekologičtějšímu chování ze strany spotřebitelů a výrobců. Zdanění by mělo lépe zohledňovat klimatický rozměr a konzistentněji reagovat na emise a únik uhlíku. Aby se usnadnila transformace na ekologickou ekonomiku, bude proto navržena podpora navrhování rozpočtových politik přispívajících k environmentálním závazkům a přezkum směrnice o zdanění energie, jakož i pohraniční mechanismus kompenzačních opatření v souvislosti s uhlíkem, bude-li třeba, aby se zamezilo úniku uhlíku a byly zachovány rovné podmínky ve vztahu k podnikům ze třetích zemí.

(10)Pro odolnost členských států eurozóny jsou důležité strukturální a institucionální reformy, které zvyšují hospodářskou soutěž na výrobkových trzích, prosazují účinné využívání zdrojů a zlepšují podnikatelské prostředí a kvalitu veřejné správy včetně efektivity justičních systémů. Odolné hospodářské struktury brání tomu, aby otřesy měly značné a dlouhotrvající dopady na příjmy a nabídku práce, a mohou usnadnit fungování fiskální a měnové politiky a omezovat divergenci (zejména v době útlumu), čímž navozují příznivější podmínky pro udržitelný a inkluzivní růst. Lepší koordinace a provádění strukturálních reforem, zejména těch, které jsou uvedeny v doporučeních pro jednotlivé země, může pozitivně ovlivnit situaci v jiných členských státech. Vnitrostátní rady pro produktivitu mohou v tomto ohledu hrát důležitou roli při zvyšování akceptace reforem a zlepšování jejich implementace. Reformy jsou rovněž třeba k řešení naléhavých dlouhodobých výzev, jako je klimatická a technologická transformace. Růst produktivity může být podpořen také prohloubením integrace jednotného trhu, jenž se projevil jako významný motor růstu a konvergence mezi členskými státy.

(11)Evropský pilíř sociálních práv stanoví 20 zásad, které mají zlepšit rovnost příležitostí a přístup na trh práce a zajistit spravedlivé pracovní podmínky, sociální ochranu a začlenění. Je navržen jako kompas, jenž propaguje vzestupnou konvergenci směrem k lepším pracovním a životním podmínkám. Silnější a inkluzivnější ekonomiky a společnosti mohou následně podpořit odolnost Unie a eurozóny. Důležitými aspekty spravedlivé transformace na ekologickou a digitální ekonomiku jsou také reformy a investice, pokud jde o dovednosti, profesní přechody a efektivnější sociální ochranu. Plná realizace pilíře sociálních práv na všech úrovních s náležitým ohledem na příslušné pravomoci bude mít zásadní význam pro podporu vzestupné konvergence.

(12)Reformy, které zvyšují účast na trhu práce, podporují vytváření kvalitních pracovních míst a úspěšné profesní přechody, snižují segmentaci a propagují sociální dialog, mohou pomoci rozproudit inkluzivní růst, zvýšit hospodářskou odolnost, zlepšit automatickou stabilizaci, snížit nerovnost a řešit chudobu a sociální vyloučení. Individualizovaná podpora při profesních přechodech, odborná příprava a rekvalifikace jsou klíčovými faktory, které uchazečům o zaměstnání pomáhají najít si v přiměřené době opět práci. Celoživotní přístup ke kvalitnímu vzdělávání a odborné přípravě vyžaduje adekvátní investice, aby se zdokonalil lidský kapitál a dovednosti a to rovněž s ohledem na digitální a ekologickou transformaci. Výše uvedené přispívá ke zlepšení zaměstnatelnosti a ke zvýšení produktivity, inovační kapacity a mezd ve střednědobém a dlouhodobém horizontu, a posiluje tak odolnost eurozóny. Právní předpisy na ochranu zaměstnanosti musí všem pracujícím zaručovat spravedlivé a důstojné pracovní podmínky, zejména pokud jde o atypické formy zaměstnávání, které se v poslední době objevují a které s sebou nesou nové příležitosti, ale i problémy co do jistoty zaměstnání a sociální ochrany. K zajištění odpovídající výše příjmů a dostupnosti kvalitních služeb jsou zásadní také účinné a udržitelné systémy sociální ochrany. Penzijní reformy a opatření prosazující rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem mohou významně podporovat účast na trhu práce, a zajišťovat tak dlouhodobou udržitelnost evropských systémů sociálního zabezpečení. Bylo by užitečné, kdyby došlo k přesunu od zdanění práce zejména v případě osob s nízkými příjmy a druhých výdělečně činných osob v domácnosti. Zásadní význam pro větší akceptaci pracovněprávních, sociálních a hospodářských reforem a pro podporu jejich provádění má zapojení sociálních partnerů.

(13)Odolnost finančního sektoru eurozóny od krize vzrostla, je však stále zranitelný. Zadluženost podniků i domácností zůstává v několika zemích vysoká a v mnoha případech se vnitrostátní daňové systémy stále vyznačují zvýhodňováním dluhu. Nutnost přizpůsobit bankovní podnikatelské modely, nízké úrokové sazby a rostoucí konkurence jiných forem financování vyvíjejí soustavný tlak na konkurenceschopnost bank. Dochází k neustálému pokroku při snižování rizik, zejména pokud jde o snižování objemu úvěrů se selháním. Nicméně tam, kde poměr úvěrů se selháním zůstává na relativně vysoké úrovni, je nutné další vytrvalé úsilí a všechny členské státy by měly zavést vhodná opatření, jež zamezí nárůstu takových úvěrů. Komise představila v březnu 2018 balíček opatření ke snížení rizik, aby se usnadnilo vypořádávání dosavadních úvěrů se selháním a zároveň se zabránilo jejich nárůstu v budoucnu. Kromě dalších legislativních opatření týkajících se úvěrů se selháním bylo v dubnu 2019 přijato nařízení 5 , které zavedlo „povinné obezřetnostní jištění“ s cílem zabránit riziku nedostatečné tvorby opravných položek pro budoucí úvěry tohoto typu; v řešení problému je třeba dále pokročit, zejména pokud jde o předlohu směrnice o sekundárních trzích s úvěry se selháním. Zprávy Komise o boji proti praní peněz vydané v červenci 2019 6 upozorňují, že Unie potřebuje komplexnější přístup k boji proti praní peněz a financování terorismu, aby byly řešeny zjištěné strukturální nedostatky. To si vyžaduje zejména lepší prosazování předpisů a lepší dohled prostřednictvím jednotnějšího postupu na úrovni EU.

(14)Při vytváření bankovní unie došlo k pokroku, mimo jiné díky dohodě o zprovoznění společného mechanismu jištění pro Jednotný fond pro řešení krizí, unie však stále není dokončena. Byla zřízena pracovní skupina na vysoké úrovni, aby pokračovala v odborné práci, která je zapotřebí k zahájení politických jednání o vytvoření evropského systému pojištění vkladů. Tuto práci je nutné dokončit s ohledem na význam systému pojištění vkladů v době, kdy bude bankovní unie stabilně fungovat, i s ohledem na širší architekturu HMU, v jejímž rámci je třeba zabývat se všemi relevantními prvky, které působí ve prospěch stability a efektivity evropského bankovního sektoru. Komise také přijala veškerá opatření oznámená v souvislosti s unií kapitálových trhů. Někdy však chyběla konkrétní podpora pro specifické legislativní návrhy a taktéž je nutné další úsilí, aby byly odstraněny právní, daňové a regulační překážky, jež vytvoření unie kapitálových trhů brání (zejména pokud jde o pravidla týkající se přístupu k financím, platební neschopnosti, dohledu a daňových rozdílů), a aby se dosáhlo účinnějšího dohledu na úrovni EU. Je třeba posoudit roli a fungování trhů se státními dluhopisy a zabývat se vazbami mezi bankami a státem.

(15)Posílení struktury HMU vyžaduje, aby byla prioritně uskutečněna opatření uvedená v prohlášení ze zasedání eurosummitu z prosince 2019, ale také návrhy Komise představující další kroky k dokončení HMU. Sdělení s názvem „Prohlubování evropské hospodářské a měnové unie: zhodnocení čtyři roky po zprávě pěti předsedů“, vydané v červnu 2019, popisuje situaci a nastiňuje oblasti, na něž by se v krátkodobém a střednědobém horizontu mělo soustředit reformní úsilí. Určitý pokrok nastal ve vztahu k hospodářské unii, kde bylo dosaženo politické dohody o rozpočtovém nástroji pro konvergenci a konkurenceschopnost pro eurozónu. Probíhají diskuse o zdokonalení souboru nástrojů Evropského mechanismu stability a o revizi jeho smlouvy. V Radě však neproběhly žádné diskuse o funkci fiskální stabilizace v eurozóně ani o reformě správy eurozóny. Komise má v úmyslu navrhnout evropský systém zajištění dávek v nezaměstnanosti, který by měl občany lépe chránit v době hospodářských otřesů.

(16)Dokončení HMU by vedlo k lepším makroekonomickým výsledkům. Nedokončená HMU brání finanční integraci. To omezuje příležitosti k financování velmi potřebných investic na podporu inkluzivní, produktivní, udržitelné a stabilní ekonomiky. Nedokončená HMU rovněž ztěžuje bezproblémovou transmisi měnové politiky v rámci eurozóny a omezuje schopnost Evropy určovat směřování své ekonomiky. Neexistující centrální funkce fiskální stabilizace navíc výrazně oslabuje kapacitu eurozóny k provádění proticyklických fiskálních opatření. Dalším problémem je, že mezivládní řešení, k jejichž využívání se přistoupilo, nejsou spojena s odpovídající odpovědností na úrovni EU. Zdokonalení správy orgánů eurozóny by proto pomohlo zvýšit demokratickou odpovědnost. Posílení HMU má zásadní význam pro posílení vlivu Evropy ve světě, pro rozvoj mezinárodní úlohy eura a pro směřování k otevřené multilaterální globální ekonomice založené na pravidlech. Je důležité, aby diskuse nadále probíhaly otevřeně a transparentně vůči členským státům, které stojí mimo eurozónu, při plném respektování vnitřního trhu Unie.

DOPORUČUJE členským státům eurozóny učinit v období 2020–2021 samostatně i kolektivně v rámci Euroskupiny následující:

1.V členských státech eurozóny se schodkem běžného účtu nebo vysokým vnějším dluhem provádět reformy za účelem zvýšení konkurenceschopnosti a snížení vnějšího dluhu. V členských státech eurozóny s vysokým přebytkem běžného účtu posílit podmínky, jež podporují růst mezd, při respektování úlohy sociálních partnerů, a zavést opatření na podporu veřejných i soukromých investic. Ve všech členských státech podporovat produktivitu zlepšováním podnikatelského prostředí a kvality institucí a zvyšovat odolnost zlepšováním způsobu, jakým fungují trhy se zbožím a službami, obzvláště prohloubením jednotného trhu. Podpořit spravedlivou a inkluzivní transformaci na konkurenceschopnou ekologickou a digitální ekonomiku prostřednictvím hmotných a nehmotných investic, a to jak veřejných, tak soukromých.

2.V členských státech s vysokým zadlužením provádět obezřetné politiky, aby veřejné zadlužení věrohodně získalo udržitelnou sestupnou tendenci. V členských státech s příznivou fiskální pozicí ji využít k dalšímu posílení vysoce kvalitních investic. V případě zhoršujícího se výhledu dosáhnout na souhrnné úrovni příznivé orientace fiskální politiky a zároveň za plného dodržování Paktu o stabilitě a růstu provádět politiky s ohledem na situaci v konkrétních zemích, v možné míře se vyhýbat procyklickým opatřením a zajistit připravenost na koordinaci politik v rámci Euroskupiny. Zvýšit efektivitu vnitrostátních fiskálních rámců a kvalitu veřejných financí a přijmout prorůstová daňová opatření a další relevantní rozpočtová opatření, jež podporují udržitelnou ekonomiku. Podporovat a provádět opatření EU zaměřená na boj proti agresivnímu daňovému plánování a na řešení závodů o co nejnižší zdanění právnických osob.

3.Posílit systémy vzdělávání a odborné přípravy a investice do dovedností. Zvýšit efektivitu aktivních politik na trhu práce, které podporují začlenění na trhu práce a úspěšné profesní přechody, mimo jiné na více digitálních a ekologických pracovních míst. Podporovat účast na trhu práce, včetně účasti žen, a přesunout zdanění směrem od práce, zejména v případě osob s nízkými příjmy a druhých výdělečně činných osob v domácnosti. Podporovat vytváření kvalitních pracovních míst a spravedlivé pracovní podmínky a řešit segmentaci trhu práce. Zlepšit přístup k adekvátním a udržitelným systémům sociální ochrany. Zvýšit efektivitu sociálního dialogu a podpořit kolektivní vyjednávání.

4.Dokončit bankovní unii, a to zahájením politických jednání o evropském systému pojištění vkladů, podniknutím kroků ke zlepšení krizového řízení a zprovozněním mechanismu pro poskytování likvidity při řešení krize a mechanismu jištění pro Jednotný fond pro řešení krizí. Posílit evropský regulační a dohledový rámec, mimo jiné lepším vymáháním předpisů pro boj proti praní peněz a dohledem nad nimi. Prosazovat řízené snižování zadluženosti v případě vysoké úrovně soukromého dluhu, mimo jiné odstraněním daňového zvýhodnění dluhu. Nadále umožňovat rychlé snižování objemu úvěrů se selháním v držení bank v eurozóně a předcházet nárůstu objemu takových úvěrů. Obnovit úsilí o dokončení unie kapitálových trhů.

5.Dosáhnout ambiciózního pokroku při prohlubování hospodářské a měnové unie, urychleně uskutečnit opatření uvedená v prohlášení ze zasedání eurosummitu z prosince 2019 a pokročit u všech ostatních aspektů za účelem posílení mezinárodní úlohy eura a globální projekce hospodářských zájmů Evropy. Prohloubit hospodářskou a měnovou unii a zvýšit její demokratickou odpovědnost při plném respektování vnitřního trhu Unie, a to otevřeně a transparentně vůči členským státům, které stojí mimo eurozónu.

Ve Štrasburku dne 17.12.2019

(1)    Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1.

(2)    Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25.

(3)    Veškeré prognózované údaje v tomto dokumentu vycházejí z prognózy Evropské komise z podzimu 2019.

(4)    Evropská komise (2019), zpráva mechanismu varování 2020, COM(2019) 651 final.

(5)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/630 ze dne 17. dubna 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o minimální krytí ztrát z nevýkonných expozic, Úř. věst. L 111, 25.4.2019, s. 4.

(6)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 24. července 2019 – Směrem k lepšímu provádění rámce EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu (COM(2019) 360 final).