52019DC0095

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 26.2.2019

COM(2019) 95 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o provádění rámcové směrnice o vodě (2000/60/ES) a směrnice o povodňových rizicích (2007/60/ES)

Druhé plány povodí

První plány pro zvládání povodňových rizik

{SWD(2019) 30 final} - {SWD(2019) 31 final} - {SWD(2019) 32 final} - {SWD(2019) 33 final} - {SWD(2019) 34 final} - {SWD(2019) 35 final} - {SWD(2019) 36 final} - {SWD(2019) 37 final} - {SWD(2019) 38 final} - {SWD(2019) 39 final} - {SWD(2019) 40 final} - {SWD(2019) 41 final} - {SWD(2019) 42 final} - {SWD(2019) 43 final} - {SWD(2019) 44 final} - {SWD(2019) 45 final} - {SWD(2019) 46 final} - {SWD(2019) 47 final} - {SWD(2019) 48 final} - {SWD(2019) 49 final} - {SWD(2019) 50 final} - {SWD(2019) 51 final} - {SWD(2019) 52 final} - {SWD(2019) 53 final} - {SWD(2019) 54 final} - {SWD(2019) 55 final} - {SWD(2019) 56 final} - {SWD(2019) 57 final} - {SWD(2019) 58 final} - {SWD(2019) 59 final} - {SWD(2019) 60 final} - {SWD(2019) 61 final} - {SWD(2019) 62 final} - {SWD(2019) 63 final} - {SWD(2019) 64 final} - {SWD(2019) 65 final} - {SWD(2019) 66 final} - {SWD(2019) 67 final} - {SWD(2019) 68 final} - {SWD(2019) 69 final} - {SWD(2019) 70 final} - {SWD(2019) 71 final} - {SWD(2019) 72 final} - {SWD(2019) 73 final} - {SWD(2019) 74 final} - {SWD(2019) 75 final} - {SWD(2019) 76 final} - {SWD(2019) 77 final} - {SWD(2019) 78 final} - {SWD(2019) 79 final} - {SWD(2019) 80 final} - {SWD(2019) 81 final} - {SWD(2019) 82 final} - {SWD(2019) 83 final} - {SWD(2019) 84 final}

1.Úvod

Voda je pro život, a tedy i pro naši společnost a hospodářství nepostradatelná. Udržitelné hospodaření s vodou bude hrát důležitou roli při adaptaci lidstva na měnící se životní prostředí a pomůže zabránit tomu, aby nárůst globální teploty překročil 1,5 °C 1 . Více než kdy dříve vyžaduje hospodaření s tímto životně důležitým zdrojem skutečně integrovaný přístup, který bere v úvahu environmentální, sociální, hospodářské i zdravotní aspekty.

Tato 5. zpráva o provádění představuje stav provádění rámcové směrnice o vodě 2 a směrnice o povodňových rizicích 3 na základě Komisí provedených posouzení druhých plánů povodí a prvních plánů pro zvládání povodňových rizik, které pro období 2015–2021vypracovaly a oznámily členské státy. Tato zpráva je vyžadována podle článku 18 rámcové směrnice o vodě, respektive článku 16 směrnice o povodňových rizicích; reaguje také na článek 11 směrnice o podzemních vodách.

Rámcová směrnice o vodě zavedená v roce 2000 zajišťuje plnou integraci ekonomických a ekologických perspektiv do řízení kvality a kvantity vody. Jejím hlavním cílem je dosáhnout do roku 2015 dobrého stavu pro více než 111 000 útvarů povrchových vod (např. řek, jezer, pobřežních vod) a více než 13 000 útvarů podzemních vod na území EU. Rámcová směrnice o vodě však umožňuje prodloužení lhůty stanovené na rok 2015 za předpokladu, že se omezí na maximálně 2 další cykly (tj. stávající období 2015–2021 a další období 2021–2027), pokud dosažení cílů rámcové směrnice o vodě ve stanovených lhůtách nebrání přírodní podmínky 4 . Dosažení „dobrého stavu“ znamená zajištění dobrého ekologického a chemického stavu povrchových vod a dobrého kvantitativního a chemického stavu podzemních vod, jakožto hlavních zdrojů odběru pitné vody.

Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik, zavedená o sedm let později jako jedna z reakcí na velké povodně na Dunaji a Labi v létě 2002, stanoví rámec pro snížení rizik škod způsobených povodněmi v rámci EU. Dnes je tento cíl důležitější než kdy jindy, vzhledem k rostoucímu výskytu povodní v celé Evropě. Vzhledem k tomu, že změna klimatu postupuje a městská sídla 5 se rozšiřují, vyžadují nejistoty týkající se řízení povodňových rizik nepřetržité sledování a přizpůsobování postupů, aby bylo zajištěno, že škody budou co možná nejmenší. Tato zpráva se zaměřuje na dosavadní pokrok vycházející z prvních plánů pro zvládání povodňových rizik.

Předkládanou zprávu doprovází řada pracovních dokumentů útvarů Komise s přehledy EU i posouzeními jednotlivých členských států a souhrny mezinárodní spolupráce.

2.Stav přijetí a podávání zpráv

Všechny členské státy schválily své plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik, s výjimkou plánů pro zvládání povodňových rizik za Kanárské ostrovy (Španělsko). 6

Ačkoli v porovnání s předchozími zprávami došlo ke zlepšení, přijalo mnoho členských států své plány pozdě (po 22. prosinci 2015) nebo předložilo zprávy prostřednictvím databáze Evropský informační systém o vodě (WISE) opožděně (podávání zpráv mělo být dokončeno do 22. března 2016) 7 . Některá zpoždění trvala dva roky i déle. Proti všem členským státům, které nesplnily požadavky na podávání zpráv v souladu s právními předpisy, zahájila Komise soudní řízení.

3.Posouzení druhých plánů povodí a prvních plánů pro zvládání povodňových rizik

Informace obsažené v plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik byly nahrány do společného digitálního úložiště WISE spravovaného Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA). Při svém posuzování vycházela Komise ze systému WISE a dále z informací pocházejících přímo z národních a mezinárodních plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik.

Irsko, Řecko a španělské Kanárské ostrovy nenahlásily do systému WISE včas své plány povodí ani plány pro zvládání povodňových rizik, aby mohly být posouzeny, zatímco plány povodí nepředložily Litva a Spojené království pro Gibraltar. Proto předkládaná zpráva nezahrnuje tyto země či regiony.

Komise vzala v úvahu výsledky konference o vodě, která se konala ve dnech 20.–21. září 2018 ve Vídni, což umožnilo řadě zúčastněných stran a členských států přispět k její zprávě.

Komise rovněž zvážila připomínky Evropského parlamentu a Rady Evropské unie k předchozím zprávám o provádění. V roce 2015 přijal Parlament rezoluci o vodě, v němž zdůraznil mimo jiné význam řízení kvality a kvantity vody, potřebu plného provedení vodního práva EU a jeho větší integrace do dalších politik EU. Vyzval členské státy, aby dokončily a realizovaly své plány povodí a zpřístupňovaly příslušné informace online. Zdůraznil také součinnost mezi plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik. Rada vydala v letech 2007 až 2016 několik souborů závěrů. 8 Zdůraznila zejména potřebu plně provádět acquis EU v oblasti vodního hospodářství s cílem chránit vodu před zhoršováním stavu a postupně dosáhnout dobrého stavu a vyzvala Komisi a členské státy, aby společně pracovaly na lepší integraci těchto snah do ostatních příslušných politik. Konkrétně v souvislosti s povodněmi zmiňovala Rada využívání zelené infrastruktury a přírodních opatření na zadržování vody jako prostředku ke snížení povodňových rizik. Komise všechny tyto úvahy podporuje a zavázala se, že bude jednat odpovídajícím způsobem.

4.Rámcová směrnice o vodě - zjištění z druhých plánů povodí

Zpráva o stavu vod v EHP, vydaná v červenci roku 2018 9 , poskytuje podrobné informace o stavu evropských vodních útvarů, jak je uvádí členské státy podle rámcové směrnice o vodě.

Ukazuje, že doposud dosáhlo dobrého chemického stavu 74 % útvarů podzemních vod v EU a 89 % z nich dosáhlo dobrého kvantitativního stavu.

U povrchových vod je situace méně povzbudivá: v dobrém chemickém stavu je pouze 38 % z nich a jen 40 % má dobrý ekologický stav nebo potenciál 10 . Velký dopad na stav má jen několik jednotlivých znečišťujících látek, z nichž nejběžnější je rtuť 11 . Na úrovni EU i na mezinárodní úrovni probíhají akce s cílem snížit emise rtuti a dalších znečišťujících látek, což vedlo ke zlepšení u hladin některých jednotlivých látek.

Ve srovnání s cyklem 2009–2015 se stav zlepšil pouze u omezeného počtu vodních útvarů. Může to být důsledkem pozdní identifikace vlivů, delšího času potřebného k vytvoření účinných politických opatření, pomalého zavádění opatření, doby odezvy přírody, než opatření začnou působit, ale také zvýšených standardů kvality a lepšího monitorování a hlášení, které odhaluje, že vodní útvary dříve kvalifikované jako útvary v „neznámém“ stavu jsou ve skutečnosti „neuspokojivé“.

Celkově bylo na provádění rámcové směrnice o vodě vynaloženo značné úsilí. Pozitivní vliv mělo také lepší provádění dalších těsně souvisejících právních předpisů EU. Týká se to zejména směrnic o čištění městských odpadních vod, o dusičnanech a průmyslových emisích a právních předpisů EU o chemických látkách.

Ve zprávě EEA došla k závěru, že evropské vody jsou stále pod značným vlivem znečištění vznikajícího jak z rozptýlených (např. zemědělství, dopravní infrastruktura), tak i z bodových zdrojů (např. průmyslová výroba nebo výroba energie), nadměrného čerpání a hydromorfologických změn vyplývajících z nejrůznějších lidských činností.

4.1Posouzení na vnitrostátní nebo nižší úrovni

Základním předpokladem pro dosažení cílů rámcové směrnice o vodě je řádná správa na úrovni povodí. Všechny členské státy již určily příslušné orgány, často několika druhů, a zdůrazňují význam jejich vzájemné koordinace. Využily několik způsobů konzultací se zúčastněnými stranami. Nyní již existuje řada stálých poradních orgánů. Konzultace se zúčastněnými stranami zjevně vedly ke změnám v návrzích plánů povodí; nebylo však vždy jasné, jak tyto příspěvky ovlivnily přijaté plány povodí.

Členské státy musí zajistit pro každou oblast povodí analýzu jejích charakteristik s přehledem dopadu lidské činnosti a ekonomickou analýzou využívání vody. Tuto „charakterizaci“ je třeba aktualizovat každých šest let. Musí být také stanoveny hranice a umístění každého vodního útvaru. Toto „vymezení“ je nutno kontrolovat a aktualizovat pro každý cyklus a musí být signalizovány změny vlivů a dopadů na stav vody. U přibližně 4 z 10 případů se vymezení změnilo, často bez jasného vysvětlení. Díky lépe definovaným kritériím jsou popisy důležitých vlivů celkově jasnější. Stále však existuje prostor pro zlepšení, neboť u velké části vodních útvarů byly hlášeny neznámé dopady antropogenního původu a vlivy z neznámých příčin (zejména hydromorfologické vlivy).

Pokud jde o určení, kdy může být silně upravený vodní útvar nebo umělý vodní útvar považován za útvar, který dosáhl dobrého ekologického potenciálu, jak to požaduje rámcová směrnice o vodě, bylo dosaženo určitého metodického zlepšení, které umožňuje snadnější sledování pokroku a porovnatelnost údajů.

Monitorování a posuzování ekologického a chemického stavu povrchových vodních útvarů ukazuje různorodý obraz z hlediska měřených parametrů a porovnatelnosti výsledků. V EU existují obrovské rozdíly v monitorování prioritních látek 12 , a to jak z hlediska podílu vodních útvarů, tak i počtu látek. Většina členských států monitorovala všechny prioritní látky určené jako látky vypouštěné do jejich oblastí povodí. Všechny členské státy předložily soupisy emisí, vypouštěných látek a úniků těchto škodlivých látek, ale jen několik soupisů je úplných.

Protože do počátku roku 2018 neexistoval pro mnoho druhů vodních útvarů 13 žádný formální společný interkalibrační systém, je i v tomto druhém cyklu hlášení velmi obtížné provádět srovnání vodních útvarů.

Nicméně stanovit stav téměř všech vodních útvarů bylo možné, což do značné míry snižuje dříve zjištěnou nejistotu. V monitorování ekologického stavu však zůstávají významné nedostatky.

Celkově je monitorování kvalitativních prvků v každé kategorii vodních útvarů přinejlepším nejednotné, vychází ze seskupení několika různých vodních útvarů a odborného posouzení spíše než z důkladnějšího posouzení každého příslušného vodního útvaru podle konkrétních parametrů rámcové směrnice o vodě. Je zapotřebí dalšího úsilí, aby příslušné monitorovací sítě dosáhly dostatečného územního pokrytí a spolehlivosti posouzení.

Monitorování a posuzování kvantitativního a chemického stavu útvarů podzemních vod se zlepšilo, ačkoli u značného počtu stále chybí vhodná monitorovací místa. V tomto ohledu doplňuje rámcovou směrnici o vodě směrnice o podzemních vodách, která konkrétně uvádí seznam příslušných znečišťujících látek, prahové hodnoty a trendy pro posuzování chemického stavu. Obě směrnice fungují v součinnosti s jinými právními předpisy EU, jako je směrnice o pitné vodě a směrnice o dusičnanech. Monitorování chemického stavu je stále nedostatečné, přičemž velký počet útvarů podzemních vod buď chybí, nebo je monitorována jen omezená část základních parametrů.

Na přibližně polovinu evropských vodních útvarů se v současné době vztahují výjimky stanovené v článku 4 rámcové směrnice o vodě 14 . Týká se to především přírodních vodních útvarů, ale kromě nových změn fyzikálních poměrů stále častěji i silně upravených a umělých vodních útvarů. I když se důvody pro takové výjimky celkově zlepšily, jejich přetrvávající široké uplatňování ukazuje, že je ještě třeba hodně práce, aby byl do roku 2027 dosažen dobrý stav nebo potenciál. V souladu s tím, co požaduje stejný článek, však předložené údaje naznačují, že členské státy musí lépe zajistit, aby výjimky uplatňované pro jeden vodní útvar trvale nevylučovaly nebo neohrožovaly plnění environmentálních cílů u jiných vodních útvarů (čl. 4 odst. 8), a musí zaručit přinejmenším úroveň ochrany stanovenou v jiných právních předpisech EU v oblasti životního prostředí (čl. 4 odst. 9).

Rámcová směrnice o vodě vyžaduje, aby členské státy určily program opatření 15 , a včas tak dosáhly dobrého stavu. Pokud jde o vodní útvary zasažené odběrem vody, byla obecně definována klíčová opatření, ale jejich realizace je v Evropě nerovnoměrná, a vlivy se tedy snižují jen pomalu. Skutečnost, že většina členských států osvobozuje malé odběry od kontrol nebo registrace, je potenciálně problematická. Nedostatečná kontrola a registrace může působit potíže obzvláště v členských státech, které již mají problémy s nedostatkem vody, a ve vodních útvarech, které čelí kvantitativním problémům.

Mezi nejvýznamnější vlivy uváděné členskými státy ve většině oblastí povodí patří dopady zemědělství, které představují potenciální riziko zhoršení nebo nesplnění environmentálních cílů, a to jak ve formě nadměrného odběru, tak i ve formě difuzního znečištění. Obvykle jsou zavedena základní opatření 16 . V polovině případů není provedeno ex ante posouzení rozsahu, v jakém budou přijatá opatření postačovat k tomu, aby se odstranily nedostatky a dosáhlo se dobrého stavu. Hodně bude také záležet na účinku dobrovolných opatření, často v rámci společné zemědělské politiky (SZP). Návrhy Komise na novou SZP stanoví povinné požadavky 17 pro zemědělce s cílem zvýšit náročnost cílů v oblasti životního prostředí. Kromě toho intervenční strategie vymezená členskými státy v jejich strategických plánech pro společnou zemědělskou politiku zohledňuje potřeby uvedené v plánech povodí a přispívá ke splnění cílů rámcové směrnice o vodě. V případě potřeby budou muset členské státy zajistit dodatečnou podporu pro další zásahy v oblasti ochrany vody prostřednictvím různých dobrovolných režimů 18 .

Rovněž jsou obecně zavedena také základní opatření k řešení vlivů z jiných odvětví než zemědělství, jako je průmysl nebo výroba energie. Jedná se ve většině případů o specifická opatření pro řešení znečišťujících látek, které způsobují neplnění chemického nebo ekologického stavu, jako jsou například opatření ke snížení nebo zastavení vypouštění některých znečišťujících látek do vody. Je však zapotřebí většího pokroku.

U stávajících změn fyzikálních poměrů ve vodních útvarech uvedla většina členských států opatření (rybí přechody, odstranění staveb apod.), jejichž cílem je snížit negativní dopady významných hydromorfologických vlivů na životní prostředí. Existuje také jasnější vazba mezi opatřeními, vlivy a využíváním vody nebo hospodářskými odvětvími. Je třeba lépe definovat a realizovat minimální ekologické průtoky a zajistit kontinuitu říčních toků a odpovídající nakládání se sedimenty.

Řada členských států modernizovala svou cenovou politiku v oblasti vody tím, že splnila předběžnou podmínku pro vodu podle nařízení o společných ustanoveních pro evropské strukturální a investiční fondy na období 2014–2020. Byly podniknuty kroky za účelem definování vodohospodářských služeb, výpočtu finančních nákladů, měření, provádění ekonomických analýz a posouzení environmentálních nákladů i nákladů na zdroje při kalkulaci výše návratnosti nákladů na vodohospodářské služby. Přetrvávají však významné nedostatky v převodu těchto zlepšených prvků ekonomické analýzy do konkrétních opatření a dosahování harmonizovanějších přístupů k odhadu a integraci environmentálních nákladů a nákladů na zdroje. Pro splnění cílů rámcové směrnice o vodě jsou nezbytné vyšší investice. Rozhodování a investice v oblasti vodohospodářství by značně usnadnil další pokrok v oblasti ekonomické podpory programu opatření.

Pokud jde o chráněné oblasti zdrojů pitné vody a přírodní chráněné oblasti, byl dosažen jen malý pokrok. Při hodnocení směrnice o pitné vodě z roku 1998 byl posuzován její soulad s rámcovou směrnicí o vodě, přičemž byl zjištěn chybějící článek týkající se ochrany zdrojů pitné vody. Návrh na přepracování směrnice o pitné vodě z roku 2018 proto zavádí přístup vycházející z rizik od odběru vody až po kohoutek a současně podporuje lepší komunikaci mezi orgány členských států a dodavateli vody s cílem zajistit úplný cyklus řízení. Cílem návrhu je zlepšit soudržnost mezi oběma směrnicemi a zajistit, aby se uplatňovala zásada, že platí znečišťovatel, i zásada předběžné opatrnosti.

Pro velkou část chráněných oblastí chybí znalosti o stavu a působících tlacích a nejsou stanoveny žádné cíle. Zprávy o sledování zaměřeném konkrétně na chráněné oblasti, včetně chráněných oblastí měkkýšů, jsou velmi omezené a někdy zcela chybí.

Přibližně v polovině členských států bylo za významný aspekt vodního hospodářství považováno sucho. Jedním z klíčových opatření ke zmírnění dopadu sucha je plán zvládání sucha, který však nebyl přijat ve všech příslušných oblastech povodí.

Pro třetí plány povodí by členské státy měly

·nadále zlepšovat zapojení zúčastněných stran, včetně jejich aktivní účasti v procesu plánování a začleňování jejich příspěvků do plánů povodí,

·jasně identifikovat nedostatky oproti dobrému stavu u jednotlivých vlivů a vodních útvarů a navrhnout, financovat a realizovat cílené programy opatření na jejich odstranění,

·snížit závislost na výjimkách, aby bylo zajištěno včasné splnění cílů rámcové směrnice o vodě a zlepšila se transparentnost ve vztahu k použitým odůvodněním,

·zajistit řádné provádění článku 9 o návratnosti nákladů, včetně výpočtu a internalizace nákladů na ochranu životního prostředí a na zdroje u všech činností s významným dopadem na vodní útvary a ekonomické analýzu za účelem podpory programu opatření.

4.2Přeshraniční spolupráce podle rámcové směrnice o vodě

U vodních toků překračujících státní hranice vyžaduje rámcová směrnice o vodě, aby členské státy navzájem koordinovaly své činnosti a v příslušných případech usilovaly o přiměřenou koordinaci také se zeměmi, které nejsou členy EU. Mnoho evropských řek teče za hranice EU, například Rýn a Dunaj. Míra spolupráce se liší. Obvykle existuje mezinárodní dohoda, často i mezinárodní koordinační orgán a méně často pak společný plán povodí. Jen pro málo povodí v EU neexistuje nic z uvedeného.

Celkově byly ve srovnání s prvním cyklem dále formalizovány struktury řízení, stále častěji se zpracovávaly mezinárodní plány povodí a srovnatelnost zjištění stejně jako kompatibilita přístupů v reakci na vlivy se zlepšily.

4.3Problémy, které nebylo možné řešit na úrovni členského státu

Jednou byl uplatněn postup podle článku 12 rámcové směrnice o vodě u problémů, které nelze řešit na úrovni členského státu. V roce 2016 zdůraznilo Dánsko, že k dosažení cílů rámcové směrnice o vodě musí ostatní členské státy přijmout opatření ke snížení obsahu dusíku ve společných vodních útvarech. K intervenci byla vyzvána Komise, která zdůraznila, že za dosažení cílů rámcové směrnice o vodě jsou primárně odpovědné členské státy, a konstatovala, že článek 3 předpokládá koordinaci v rámci oblastí povodí, a to včetně mezinárodních oblastí povodí. Navrhla, aby se nejprve vyčerpaly možnosti dvoustranné spolupráce, včetně spolupráce podle rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí.

Směrnice o povodňových rizicích – zjištění z prvních plánů pro zvládání povodňových rizik

5.1 Posouzení na vnitrostátní úrovni

Na výskyt a dopady povodní 19 mají významný vliv historická rozhodnutí lidí, která jsou ale dodnes hojně rozšířena, a existují důkazy, že počet velkých povodňových událostí se v průběhu let zvyšuje. 20 Předpovědi vyvolávají obavy; při scénáři bez přizpůsobení (tedy za předpokladu zachování současné ochrany proti říčním záplavám až po úroveň dosud zaznamenané stoleté vody) se odhaduje, že škody v EU způsobené kombinovaným účinkem klimatických a sociálně-ekonomických změn vzrostou do 20. let 21. století z 6,9 miliardy EUR ročně na 20,4 miliardy EUR ročně, do 50. let 21. století na 45,9 miliardy EUR ročně a do 80. let 21. století na 97,9 miliardy EUR ročně. 21 Je proto logické, že 27 z 28 členských států uvedlo ve svých vnitrostátních posouzeních rizik povodně jako hlavní riziko. 22

Stanovení plánů pro zvládání povodňových rizik, což je nástroj pro řízení používaný ke snížení možných nepříznivých důsledků povodní, bylo třetím krokem cyklického přístupu ke zvládání povodňových rizik, který byl zaveden směrnicí o povodňových rizicích. Předtím členské státy provedly předběžná vyhodnocení povodňových rizik 23 (v roce 2011) a vypracovaly (v roce 2013) mapy povodňových nebezpečí a mapy povodňových rizik.

Co se týče úplnosti, téměř všechny členské státy ve svých plánech pro zvládání povodňových rizik uvedly závěry ze svých předběžných vyhodnocení povodňových rizik a mapy povodňových nebezpečí a povodňových rizik. Všechny členské státy stanovily cíle pro zvládání povodňových rizik a v 20 z 26 posuzovaných členských států jsou tyto cíle na vnitrostátní úrovni nebo byly stanoveny přizpůsobením cílů na vnitrostátní úrovni regionálním/místním podmínkám. Některé členské státy stanovily několik obecných cílů, jiné uvedly větší počet podrobnějších cílů. Všechny členské státy uvedly opatření pro dosažení těchto cílů. Ne všechny cíle jsou však dostatečně propracovány, aby umožnily sledování plnění, a ne všechna opatření s cíli jednoznačně souvisí; společně mohou tyto nedostatky představovat problém pro druhý cyklus (2016–21), kdy se očekává, že členské státy posoudí pokrok.

Počet opatření se v jednotlivých členských státech značně liší, a to od několika individuálních opatření až po tisíce skupin opatření. Přibližně 50 % opatření se týká prevence a připravenosti, kolem 40 % ochrany před povodňovými škodami a zbývajících 10 % se týká obnovy. Pokud jde o nestrukturální iniciativy 24 , všechny posuzované plány pro zvládání povodňových rizik se týkají územního plánování. Všech 26 posuzovaných členských států zahrnulo do některých nebo všech plánů pro zvládání povodňových rizik „přírodní“ řešení, a to jako projekty nebo přípravné studie. Přestože se směrnice o povodňových rizicích nezmiňuje o pojistném krytí proti povodňovým rizikům, více než polovina z posuzovaných plánů pro zvládání povodňových rizik uvádí alespoň některá související opatření, včetně zvyšování informovanosti.

Všechny členské státy informovaly o stanovení priorit opatření nebo uvedly časový rámec pro jejich zavedení. Pro ilustraci bylo asi 10 % uvedených opatření kritických, 60 % mělo velmi vysokou nebo vysokou prioritu, 20 % střední a zbytek nízkou prioritu. 19 z 26 posuzovaných členských států provedlo určitou analýzu nákladů a přínosů opatření. Téměř u všech byl vypracován vnitrostátní přístup 25 . Méně (11) členských států použilo analýzu nákladů a přínosů u všech posuzovaných správních jednotek 26 . 21 z 26 členských států výslovně odkazuje na koordinaci s environmentálními cíli podle článku 4 rámcové směrnice o vodě ve všech nebo alespoň některých správních jednotkách.

Asi polovina posuzovaných členských států provedla odhady nákladů na dostupná protipovodňová opatření, ačkoli v mnoha případech tyto odhady nezahrnovaly všechny plány pro zvládání povodňových rizik nebo opatření. V 23 z 26 členských států byly u většiny plánů pro zvládání povodňových rizik určeny zdroje financování, avšak v mnoha případech se jedná o možné mechanismy financování obecně, např. evropské strukturální a investiční fondy.

Byla využita řada způsobů konzultací s veřejností a zúčastněnými subjekty a celkově bylo do přípravy prvních plánů pro zvládání povodňových rizik zapojeno široké spektrum zúčastněných stran, avšak nebylo vždy jasné, jak tyto příspěvky ovlivnily plány pro zvládání povodňových rizik přijaté na různých správních úrovních a prostřednictvím různých aktů.

U druhých plánů pro zvládání povodňových rizik by členské státy měly

·jasně spojit provádění opatření s plněním cílů, aby bylo možné vyhodnotit pokrok od druhého cyklu dále,

·určit konkrétní zdroje financování, aby byla zajištěna realizace opatření.

5.2 Dopad změny klimatu

Objevuje se stále více důkazů, že změna klimatu bude mít značný dopad na výskyt a závažnost povodní ve velké části Evropy 27 . Více než polovina členských států zohlednila změnu klimatu v předběžných vyhodnoceních povodňových rizik a v mapách povodňových nebezpečí a povodňových rizik. Podle posuzovaných plánů pro zvládání povodňových rizik a zpráv členských států se 24 z 26 členských států zabývalo alespoň několika aspekty a deset uvedlo důkazy, že byly dopady změny klimatu brány v úvahu. Čtrnáct členských států probíralo ve svých plánech pro zvládání povodňových rizik budoucí klimatické scénáře s různými časovými rámci (přibližně polovina má scénáře do roku 2050 a scénáře do roku 2100 existují také zhruba v polovině členských států). Méně než polovina odkazuje na vnitrostátní strategie pro přizpůsobení vypracované členskými státy v rámci strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu. Ve zhruba čtvrtině členských států odkazovaly všechny posuzované plány pro zvládání povodňových rizik na tyto vnitrostátní strategie; v dalších několika členských státech byly takové odkazy v některých plánech pro zvládání povodňových rizik, nikoli ale ve všech.

U druhých plánů pro zvládání povodňových rizik by členské státy měly

·v souladu s článkem 14 směrnice o povodňových rizicích zohlednit pravděpodobný dopad změny klimatu na výskyt povodní a odpovídajícím způsobem přizpůsobit opatření s vhodným využitím nástrojů EU pro modelování, jako jsou nástroje dostupné prostřednictvím služby Copernicus pro změnu klimatu 28 ,

·zvážit vnitrostátní strategie pro řešení změny klimatu a koordinovat je s opatřeními, která jsou v nich obsažena.

5.3 Přeshraniční spolupráce podle směrnice o povodňových rizicích

Podle směrnice o povodňových rizicích jsou členské státy povinny vzájemně koordinovat své činnosti u přeshraničních povodí a rovněž usilovat o koordinaci s třetími zeměmi. Pokud jsou zřízeny koordinační struktury, vedlo vypracování mezinárodního plánu zvládání povodňových rizik (iFRMP) vždy ke společným cílům v oblasti zvládání povodňových rizik a v téměř všech případech k definování řady koordinovaných opatření. U některých povodí, kde byla zřízena říční komise, například v povodí Dunaje, Rýnu, Labe a Odry, se uskutečnily rozsáhlé veřejné konzultace. Zohlednění změny klimatu na úrovni povodí je propracovanější tam, kde je koordinací pověřena říční komise.

V druhém cyklu plánu zvládání povodňových rizik by členské státy s přeshraničními povodími měly

·dále rozvíjet společné přístupy zohledňující na úrovni povodí účinky opatření neprováděných v blízkosti státních hranic na snížení povodňových rizik na horním i dolním toku a rozšířit praxi mezinárodních veřejných konzultací.

6. Závěry

Celkově se znalosti a podávání zpráv podle rámcové směrnice o vodě ve srovnání s předchozím cyklem významně zlepšily. Více členských států informovalo včas a poskytlo komplexnější, relevantnější a spolehlivější informace.

Dodržování cílů rámcové směrnice o vodě se postupně zlepšuje. Přestože byla v řadě členských států přijata dobrá politická opatření a uskutečnilo se mnoho finančních investic, bude ještě nějakou dobu trvat, než se v mnoha povodích kvalita vody zlepší. Zatímco velká většina útvarů podzemních vod dosáhla dobrého stavu, v dobrém stavu je méně než polovina útvarů povrchových vod, přestože jsou trendy u několika základních jednotlivých kvalitativních složek a látek pozitivnější.

Aby byly splněny všechny cíle rámcové směrnice o vodě a souvisejících směrnic, zbývá ještě hodně práce, kterou musí v první řadě vykonat členské státy. Členské státy budou těžit z většího zapojení všech relevantních aktérů trhu a občanské společnosti, aby bylo zajištěno lepší prosazování zásady „znečišťovatel platí“. Na podporu toto úsilí v oblasti provádění, včetně financování výzkumu a inovací a práce 29 na jednotném digitálním trhu s vodohospodářskými službami 30 , budou i nadále využívány finanční prostředky EU. Cesta ke splnění všech cílů rámcové směrnice o vodě do roku 2027, po jehož uplynutí jsou možnosti výjimek omezeny, se v této fázi zdá být velmi náročná. Předložené zprávy skutečně ukázaly, že i přes další opatření přijatá do roku 2021 bude i po roce 2021 zapotřebí mnoho dalších.

Pokud jde o s směrnici o povodňových rizicích, byly provedeny velmi důležité kroky. Ačkoli se jedná o první plány pro zvládání povodňových rizik, je zřejmé, že všechny členské státy v zásadě přijaly koncepci zvládání povodňových rizik, i když se praktická míra vypracování liší. Dosažení hlavního cíle směrnice o povodňových rizicích, totiž snižování potenciálních nepříznivých důsledků významných povodní, bude v následujících cyklech vyžadovat trvalé úsilí ze strany členských států.

Komise bude s členskými státy podle potřeby dále projednávat doporučení obsažená v této zprávě a doprovodných dokumentech k ní, aby zajistila lepší provádění požadavků podle rámcové směrnice o vodě a směrnic o povodňových rizicích. Zvýší se také prosazování zákonných povinností týkajících se klíčových vlivů na vodní prostředí, jako jsou povinnosti vyplývající ze směrnice o dusičnanech a směrnice o čištění městských odpadních vod.

Kromě pokračování spolupráce s členskými státy bude Komise dále zapojovat občany a všechny příslušné zúčastněné strany, aby podporovala plnění směrnic, a to i prostřednictvím přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí. Podle možnosti se dále zefektivní nebo zjednoduší předkládání zpráv. Pozornost bude věnována nově se objevujícím znečišťujícím látkám, např. mikroplastům a léčivům.

Tato zpráva bude jedním z podkladů pro probíhající kontrolu účelnosti právních předpisů EU v oblasti vody a hodnocení směrnice o čištění městských odpadních vod. Rovněž přispěje k posouzení pokroku dosaženého při plnění cílů sedmého akčního programu EU pro životní prostředí a globální agendy pro udržitelný rozvoj 2030.

Evropské vody jsou stále více postiženy změnou klimatu. Dodržování právních předpisů EU v oblasti vody již pomáhá zvládat účinky měnícího se klimatu tím, že se v prognózách počítá s častějším výskytem sucha a povodní. Politika EU v oblasti vody má značný potenciál zmírnit změnu klimatu, pokud se nyní podniknou účinná opatření.

(1)

Viz zpráva „Globální oteplení o 1,5 °C“ přijatá na 48. zasedání panelu IPCC (6. října 2018) o očekávaných vlivech a dopadech scénářů oteplení o 1,5 °C a 2 °C.

(2)

2000/60/ES; doplněná směrnicí o podzemních vodách (2006/118/ES) a směrnicí o normách environmentální kvality (2008/105/ES).

(3)

2007/60/ES.

(4)

Např. pomalá obnova ekosystémů po realizaci opatření na obnovu řek nebo nízké míry snížení koncentrace dusičnanů v podzemních vodách.

(5)

Např. prostřednictvím sociálně-ekonomických změn, jako je zástavba tvořící překážky v záplavových oblastech.

(6)

Španělsko Komisi oznámilo, že plán povodí pro ostrov La Gomera byl přijat dne 17. září 2018, plány povodí pro ostrovy Tenerife a La Palma byly přijaty dne 26. listopadu 2018, plány povodí pro ostrovy Fuerteventura, Lanzarote a El Hierro byly přijaty dne 26. prosince 2018 a plán povodí pro ostrov Gran Canaria byl přijat dne 21. ledna 2019.

(7)

Formát pro elektronicky předkládané zprávy a pokyny pro předkládání zpráv byly společně vypracovány členskými státy, zúčastněnými stranami a Komisí v rámci procesu spolupráce nazvaného „"Společná prováděcí strategie“ (CIS).

(8)

O nedostatku vody a suchu ze dne 30. října 2007; o nedostatku vody, suchu a přizpůsobení se změně klimatu ze dne 11. června 2010; o integrovaném zvládání povodní v EU ze dne 12. května 2011; o ochraně vodních zdrojů a integrovaném udržitelném hospodaření s vodou v EU a mimo ni ze dne 21. června 2011; o Plánu ochrany evropských vodních zdrojů ze dne 17. prosince 2012; o vodní diplomacii EU ze dne 22. července 2013; a udržitelného hospodaření s vodou ze dne 17. října 2016.

(9)

https://www.eea.europa.eu/publications/state-of-water.

(10)

Dobrý ekologický potenciál je cílem, kterého má dosáhnout silně upravený nebo umělý vodní útvar.

(11)

Dalšími široce rozšířenými látkami, které vykazují perzistentní, bioakumulativní a toxické vlastnosti a v jejichž důsledku není dosažen dobrý chemický stav, jsou PBDE, tributylcín a některé polycyklické aromatické uhlovodíky (benzo[a]pyren, benzo[g,h,i]perylen, indeno[1,2,3-cd]pyren, benzo[b]fluoranthen a benzo[k]fluoranthen).

(12)

Látky představující významné riziko pro vodní prostředí nebo prostřednictvím vodního prostředí uvedené ve směrnici o normách environmentální kvality.

(13)

Rozhodnutí Komise (EU) 2018/229 ze dne 12. února 2018.

(14)

Ustanovení čl. 4 odst. 4 umožňuje prodloužit lhůtu pro dosažení dobrého stavu nebo potenciálu za rok 2015 (jak je stanoveno v čl. 4 odst. 1). Ustanovení čl. 4 odst. 5 umožňuje splnění méně přísných cílů. Ustanovení čl. 4 odst. 6 umožňuje dočasné zhoršení stavu vodních útvarů. Ustanovení čl. 4 odst. 7 stanoví podmínky, za nichž může být povoleno zhoršování stavu nebo nesplnění cílů rámcové směrnice o vodě při nových změnách fyzikálních poměrů v útvarech povrchových vod, změnách úrovně podzemních vod nebo zhoršení stavu z vysokého na dobrý v důsledku nových udržitelných rozvojových činností člověka.

(15)

Další průběžné zprávy o provádění plánovaných programů opatření by měly být Komisi předloženy do 22. prosince 2018.

(16)

V rámci každé oblasti povodí je třeba stanovit programy opatření, aby se vyřešily zjištěné významné problémy a umožnilo se dosažení cílů podle článku 4. Programy opatření zahrnují minimálně „základní opatření“ a v případě potřeby „dodatečná opatření“, aby byly cíle splněny.

(17)

Zejména nový zákonný požadavek č. 1 týkající se směrnice 2000/60/ES: čl. 11 odst. 3 písm. e) a čl. 11 odst. 3 písm. h), pokud jde o povinné požadavky na kontrolu difúzních zdrojů znečištění fosforečnany, základní požadavek na řízení podniku SMR 2 týkající se povinností podle směrnice o dusičnanech, požadavky na dobrý zemědělský a environmentální stav DZES 2 týkající se vhodné ochrany mokřadů a rašelinišť, DZES 4 týkající se ochranných pásem, DZES 5 týkající se používání nástroje pro udržitelnost zemědělských podniků v oblasti živin a DZES 7 týkající se zákazu půdy bez pokryvu v nejcitlivějších obdobích.

DZES: Dobrý zemědělský a environmentální stav půdy https://ec.europa.eu/agriculture/direct-support/cross-compliance_en .

(18)

Členské státy budou muset pro zemědělce navrhnout podporu dobrovolných ekosystémů, aby používali zemědělské postupy přínosné pro životní prostředí a klima podle prvního pilíře SZP. Podpora dobrovolných agroenvironmentálních závazků navíc zůstane v rámci druhého pilíře povinná.

(19)

Umístění zástavby v záplavových oblastech nebo v blízkosti pobřeží, zmenšování ploch zadržujících vodu, zásahy do vodních toků nebo jejich okolí a člověkem podněcovaná změna klimatu přispívají ke zvýšení pravděpodobnosti a nepříznivých dopadů povodňových událostí.

(20)

Zbigniew W. Kundzewicz, Iwona Pińskwar & G. Robert Brakenridge (2012): Large floods in Europe, 1985–2009, Hydrological Sciences Journal.

(21)

Rojas et al. (2013) Climate change and river floods in the EU: Socio-economic consequences and the costs and benefits of adaptation, Global Environmental Change 23, 1737–1751 dostupné na:

http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0959378013001416#.

(22)

Pracovní dokument útvarů Komise, Overview of Natural and Man-made Disaster Risks the European Union may face (Přehled rizik přírodních a člověkem způsobených katastrof, kterým může být Evropská unie vystavena) {SWD (2017)176 final}; https://publications.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/285d038f-b543-11e7-837e-01aa75ed71a1/language-en.

(23)

V EU existuje téměř 8 000 oblastí s potenciálně významným povodňovým rizikem.

(24)

Opatření nezahrnující pozemní stavby.

(25)

V listopadu roku 2017 navrhla Evropská komise posílení mechanismu Společenství na podporu zesílené spolupráce při asistenčních zásazích v oblasti civilní ochrany podporou silnější společné evropské reakce s rozvojem rezervní kapacity (nazývané „rescEU“), která by doplňovala národní kapacity, a zintenzivnění prevence a připravenosti účastnických států na katastrofy (http://europa.eu/rapid/press-release_IP-18-6766_en.htm).

(26)

Správní jednotky se ve většině členských států shodují s oblastmi povodí podle rámcové směrnice o vodě. Členské státy určily pro provádění směrnice o povodňových rizicích celkem 196 správních jednotek.

(27)

Zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu z října roku 2018 uvádí, že povodně budou podstatně nižší při globálním oteplení o 1,5 °C ve srovnání s 2 °C, ačkoli předpokládané změny představují regionálně diferencovaná rizika ( http://www.ipcc.ch/report/sr15/ ).

(28)

https://climate.copernicus.eu/.

(29)

Relevantní projekty zaměřené na vypracování řešení, jako jsou systémy na podporu rozhodování pro měření kvality a množství vody, interoperabilitu mezi vodohospodářskými informačními systémy na úrovni EU a na vnitrostátních úrovních a účinnost řízení vodních zdrojů jsou zastoupeny v klastru ICT4Water: https://www.ict4water.eu/.

(30)

Jak je popsáno v akčním plánu pro jednotné digitální trhy s vodohospodářskými službami:

https://ec.europa.eu/futurium/en/system/files/ged/ict4wateractionplan2018.pdf.

Top

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 26.2.2019

COM(2019) 95 final

PŘÍLOHA

ZPRÁVĚ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o provádění rámcové směrnice o vodě (2000/60/ES) a směrnice o povodňových rizicích (2007/60/ES)

Druhé plány povodí
První plány pro zvládání povodňových rizik

PŘÍLOHA

ZPRÁVĚ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o provádění rámcové směrnice o vodě (2000/60/ES) a směrnice o povodňových rizicích (2007/60/ES)

Druhé plány povodí
První plány pro zvládání povodňových rizik

Doporučení Komise k druhým plánům povodí a prvním plánům pro zvládání povodňových rizik

[Úplné seznamy doporučení jsou uvedeny ve vnitrostátních posouzeních přiložených k tomuto dokumentu]

Členský stát

Doporučení pro zpracování 3. plánů povodí

Doporučení pro zpracování 2. plánů pro zvládání povodňových rizik

Rakousko (AT)

Na základě zjištění vyplývajících z 2. plánů povodí se Rakousku doporučuje, aby zejména:

·zajistilo včasné přijetí 3. plánů povodí,

·zajistilo kontinuitu, účelnost a vhodné financování při realizaci opatření potřebných pro včasné splnění cílů rámcové směrnice o vodě; zvláštní pozornost je třeba věnovat opatřením zaměřeným na snižování významné míry hydromorfologických vlivů,

·při řešení chemického znečištění postupovalo ambiciózně a pragmaticky a neprovádělo jen opatření zaměřená na shromažďování znalostí,

·zajistilo řádné provedení článku 9 o návratnosti nákladů, včetně kalkulace a internalizace nákladů na ochranu životního prostředí a nákladů na zdroje.

Na základě zjištění vyplývajících z 1. plánů pro zvládání povodňových rizik se Rakousku doporučuje, aby zejména:

·vypracovalo měřitelné cíle plánů pro zvládání povodňových rizik a propojilo je s navrhovanými opatřeními, aby mohlo posoudit dosažený pokrok,

·vysvětlilo, jak se vybírají navrhovaná opatření a jak se stanovují jejich priority, např. jak se váží různé faktory ovlivňující výběr (včetně analýzy nákladů a přínosů, účelnosti a změny klimatu),

·vypracovalo podrobnější metodiku pro posuzování celkové nákladové efektivity navrhovaných opatření a současně uvedlo více informací o nákladech a příslušných zdrojích financování,

·zajistilo vhodné odkazy mezi plány pro zvládání povodňových rizik, předběžným vyhodnocením povodňových rizik / oblastmi s potenciálně významným povodňovým rizikem a mapami povodňových nebezpečí a povodňových rizik a současně zajistilo, aby byly průběžně dostupné všem zúčastněným stranám i veřejnosti v přístupné formě, včetně digitální formy.

Belgie (BE)

Na základě zjištění vyplývajících z 2. plánů povodí se Belgii doporučuje, aby zejména:

·stanovila jednoznačné finanční částky přidělené na realizaci programu opatření,

·dopracovala svou strategii plnění cílů rámcové směrnice o vodě a vylepšila technickou proveditelnost svých dalších plánů povodí, a to v těsné spolupráci se zemědělci a orgány, které mají na starosti vnitrostátní provádění SZP, a současně zajistila větší součinnost mezi cíli rámcové směrnice o vodě a všemi příslušnými politikami a nástroji (např. PRV, 1. pilíř SZP, směrnice o dusičnanech atd.) prováděnými na vnitrostátní úrovni,

·při řešení chemického znečištění postupovala ambiciózně a pragmaticky, vypracovala přístup zaměřený více na konkrétní látky pro povrchové i podzemní vody, a to se zaměřením na prioritní látky, znečišťující látky specifické pro řeky a znečišťující látky specifické pro podzemní vody,

·v příslušných případech a na základě jasně vysvětlené metodiky prováděla u navrhovaných opatření analýzu nákladů a přínosů a vysvětlila, jak tento postup vedl k výběru a stanovení priorit těchto opatření,

·zajistila řádné provedení článku 9 o návratnosti nákladů, včetně kalkulace a internalizace nákladů na ochranu životního prostředí a nákladů na zdroje.

Na základě zjištění vyplývajících z 1. plánů pro zvládání povodňových rizik se Belgii doporučuje, aby zejména:

·uvedla podrobnější popis očekávaných dopadů změny klimatu na výskyt povodní, a to na základě dostupných studií,

·uvedla přehled nákladů na opatření a předpokládaných zdrojů financování,

·začlenila do plánů pro zvládání povodňových rizik analýzu nákladů a přínosů (např. u stanovení priorit opatření, která jsou pro to vhodná) a uvedla jednoznačný popis použité metodiky,

·zajistila koordinaci s vnitrostátní strategií pro přizpůsobení se změně klimatu.

Bulharsko (BG)

Na základě zjištění vyplývajících z 2. plánů povodí se Bulharsku doporučuje, aby zejména:

·dále zlepšovalo mezinárodní spolupráci rozvíjením harmonizovanějších přístupů k posuzování stavu sdílených vodních útvarů a zpracovávalo lépe koordinovaná posouzení a programy opatření, aby bylo zajištěno včasné splnění cílů rámcové směrnice o vodě,

·zlepšilo své vlastní monitorovací kapacity s cílem snížit svou závislost na odborných posudcích při posuzování ekologického stavu/potenciálu bulharských vodních útvarů,

·při používání výjimek podle čl. 4 odst. 7 vycházelo z důkladného posouzení všech kroků, jak to požaduje rámcová směrnice o vodě, a u všech oblastí povodí transparentně uvedlo, čím je odůvodněno povolení výjimek podle čl. 4 odst. 7 rámcové směrnice o vodě,

·zajistilo lepší dodržování článku 5 směrnice o čištění městských odpadních vod, a to zejména ve velkých městech, v souvislosti s požadavkem na důkladnější čištění odpadních vod vypouštěných do citlivých oblastí,

·předložilo komplexní posouzení nedostatků u zatížení znečišťujícími látkami ze zemědělství z difúzních zdrojů (živiny, agrochemikálie, sedimenty, organické látky) ve všech vodách ve všech bulharských oblastech povodí s přímým propojením na navrhovaná zmírňující opatření (podle čl. 11 odst. 3 písm. h) rámcové směrnice o vodě); tato opatření by měla být konkrétní, měla by mít jasný právní základ a měla by zahrnovat vhodné režimy monitorování a kontroly,

·v politice v oblasti vody zajistilo jednoznačné rozlišení mezi nedostatkem vody a suchem a aby zajistilo přijetí plánu pro zvládání sucha nebo plánu alokace a řízení vodních zdrojů.

Na základě zjištění vyplývajících z 1. plánů pro zvládání povodňových rizik se Bulharsku doporučuje, aby zejména:

·zlepšilo vypracování cílů a opatření tak, že jednoznačně uvede lhůtu pro jejich splnění a realizaci,

·uvedlo podrobnější popis očekávaných dopadů změny klimatu na výskyt povodní a zajistilo koordinaci s vnitrostátní strategií pro přizpůsobení se změně klimatu, jakmile bude přijata,

·v příslušných případech a na základě jasně vysvětlené metodiky provádělo u navrhovaných opatření analýzu nákladů a přínosů a vysvětlilo, jak tento postup vedl k výběru a stanovení priorit těchto opatření.

Kypr (CY)

Na základě zjištění vyplývajících z 2. plánů povodí se Kypru doporučuje, aby zejména:

·dále zlepšil svou kapacitu posuzovat stav všech kategorií vod (včetně teritoriálních vod) s cílem snížit podíl neznámého stavu a zajistit lepší posouzení, pokud jde o přítomnost jakýchkoli prioritních látek,

·monitoroval své vodní útvary tak, aby zajistil dostatečné časové rozlišení a územní pokrytí, aby je mohl všechny klasifikovat (případně v kombinaci se spolehlivými metodami seskupování/extrapolace),

·zvýšil používání měření (zejména v zemědělství), aby mohl lépe určit kvantitativní stav vodních útvarů a snížit nadměrné čerpání podzemních vod, zejména v důsledku neregulovaného individuálního čerpání a povolení, jež nejsou dostatečně sladěna s ekologickými požadavky.

Na základě zjištění vyplývajících z 1. plánů pro zvládání povodňových rizik se Kypru doporučuje, aby zejména:

·vysvětlil, jak vybírá navrhovaná opatření a jak stanovuje jejich priority, např. jak se váží různé faktory ovlivňující výběr (včetně analýzy nákladů a přínosů, účelnosti a změny klimatu),

·stanovil výchozí hodnotu a příslušné ukazatele pro účely posouzení dosaženého pokroku při realizaci navržených opatření,

·ve všech vhodných případech systematicky zvažoval příležitosti pro zavedení přirozených řešení (včetně opatření pro přirozené zadržování vody) jako alternativy bagrování a úprav „zelené infrastruktury“ říčních břehů a říčních koryt.

Česká republika (CZ)

Na základě zjištění vyplývajících z 2. plánů povodí se České republice doporučuje, aby zejména:

·zajistila lepší monitorování, a to zejména monitorování dostatečného počtu vodních útvarů a vhodné pokrytí všech příslušných kvalitativních složek. Mělo by se zlepšit provozní monitorování jezer/rybníků a lépe propojit s analýzou vlivů a dopadů. U všech kategorií vod by měly být monitorovány hydromorfologické kvalitativní složky,

·zlepšila spolehlivost posouzení ekologického stavu/potenciálu, a zejména zlepšila metody posuzování hydromorfologických složek a propojila fyzikálně chemické hranice s příslušnými biologickými kvalitativními složkami u řek,

·uvedla lepší odůvodnění použití výjimek podle čl. 4 odst. 4 a čl. 4 odst. 5 a jednoznačně mezi nimi rozlišovala. To je zvláště důležité, protože se očekává, že značný počet vodních útvarů splní cíle podle rámcové směrnice o vodě až po roce 2027, přičemž jsou široce uplatňovány výjimky,

·kvantifikovala snížení zatížení znečišťujícími látkami potřebné pro splnění cílů rámcové směrnice o vodě; dopad zmírňujících opatření na celé povodí v souvislosti se zemědělskými zdroji znečištění vody, a nakolik k tomu přispívají opatření již přijatá podle směrnice o dusičnanech a směrnice o čištění městských odpadních vod, a uvedla další opatření, jež mají být přijata za účelem splnění cílů,

·zajistila řádné provedení článku 9 o návratnosti nákladů, včetně kalkulace a internalizace nákladů na ochranu životního prostředí a nákladů na zdroje.

Na základě zjištění vyplývajících z 1. plánů pro zvládání povodňových rizik se České republice doporučuje, aby zejména:

·vypracovala měřitelné cíle plánů pro zvládání povodňových rizik a propojila je s navrhovanými opatřeními, aby mohla posoudit dosažený pokrok,

·uvedla odhad nákladů na každé opatření a celkový rozpočet na všechna opatření s vyznačením, zda zahrnují investice i provozní náklady,

·popsala metodu stanovení priorit opatření a uvedla jednoznačné informace o metodách použitých na ocenění nákladů a přínosů opatření,

·zajistila koordinaci s vnitrostátní strategií pro přizpůsobení se změně klimatu.

Německo (DE)

Na základě zjištění vyplývajících z 2. plánů povodí se Německu doporučuje, aby zejména:

·pro všechny oblastí povodí zlepšilo monitorování trendů u všech relevantních látek, a to tak, aby bylo zajištěno dostatečné časové rozlišení a územní pokrytí,

·lépe odůvodnilo uplatňování výjimek podle čl. 4 odst. 4 a čl. 4 odst. 5, zejména aby odůvodnila neúměrné náklady,

·provedlo komplexní posouzení nedostatků u zatížení znečišťujícími látkami ze zemědělství z difúzních zdrojů ve všech vodách ve všech oblastech povodí s přímým propojením na zmírňující opatření; jsou nutná další opatření, aby se zabránilo znečištění vyvolanému dusičnany ze zemědělských vlivů,

·zvážilo vypracování plánů zvládání sucha pro oblasti, u nichž je větší riziko sucha.

Na základě zjištění vyplývajících z 1. plánů pro zvládání povodňových rizik se Německu doporučuje, aby zejména:

·vypracovalo měřitelné cíle (termíny, ukazatele) a definovalo jednoznačná kritéria, co jsou významné negativní dopady povodní,

·definovalo opatření v plánech podrobněji, včetně toho, nakolik přispějí k cílům a jak jsou financována,

·zajistilo koordinaci s vnitrostátní strategií pro přizpůsobení se změně klimatu.

Dánsko (DK)

Na základě zjištění vyplývajících z 2. plánů povodí se Dánsku doporučuje, aby zejména:

·upřesnilo rozdělení významných vlivů mezi jednotlivá odvětví, aby bylo možné určit vhodná zmírňující opatření,

·zlepšilo monitorování povrchových vod tak, že do něj zahrne všechny relevantní biologické, fyzikálně chemické a hydromorfologické kvalitativní složky u všech kategorií vod a zvýší podíl vodních útvarů, kterých se monitorování znečišťujících látek specifických pro povodí řek týká,

·dokončí zpracování hodnotících metod pro všechny biologické kvalitativní složky u všech kategorií vod, včetně metod, které jsou citlivé na živiny v řekách, a zahrne do klasifikace ekologického stavu hydromorfologické kvalitativní složky.

Na základě zjištění vyplývajících z 1. plánů pro zvládání povodňových rizik se Dánsku doporučuje, aby zejména:

·uvedlo další a jednotnější informace o procesu zpracování plánů pro zvládání povodňových rizik, včetně informace, jak byly při jejich zpracování využity předběžné hodnocení povodňových rizik a mapy povodňových nebezpečí a povodňových rizik, zajistilo koordinaci s vnitrostátní strategií pro přizpůsobení se změně klimatu,

·zvážilo jednotnější přístup k různým plánům pro zvládání povodňových rizik, neboť v současnosti je povaha těchto plánů dosti odlišná (z hlediska strategie a podrobnosti) a za tímto účelem zvážilo také širší výměnu informací mezi různými správními orgány,

·uvedlo více podrobností o nákladech a zdrojích financování opatření a provedlo pokud možno analýzu nákladů a přínosů, uvedlo další informace o stanovení priorit opatření, včetně použitých kritérií, a ve všech plánech pro zvládání povodňových rizik uvedlo informace o mechanismech, které budou použity na monitorování realizace opatření.

Estonsko (EE)

Na základě zjištění vyplývajících z 2. plánů povodí se Estonsku doporučuje, aby zejména:

·zajistilo, aby byly pro všechny relevantní kvalitativní složky všech povrchových vod stanoveny referenční podmínky,

·dokončilo soupisy emisí, vypouštěných chemických látek a úniků chemických látek,

·zvýšilo úsilí za účelem posouzení stavu všech vodních útvarů, čímž zvýší důvěryhodnost posouzení stavu a sníží podíl neznámého stavu; monitorování by mělo poskytovat dostatečné časové rozlišení a územní pokrytí (včetně pokrytí biot),

·lépe odůvodnilo výjimky, a to tak, že vypracuje a bude uplatňovat jednoznačná kritéria pro použití čl. 4 odst. 4 a jednoznačně je odlišovat od kritérií a odůvodnění používaných podle čl. 4 odst. 5.

Na základě zjištění vyplývajících z 1. plánů pro zvládání povodňových rizik se Estonsku doporučuje, aby zejména:

·vypracovalo konkrétní a měřitelné cíle plánů pro zvládání povodňových rizik a popsalo postup stanovování cílů,

·uvedlo podrobnější informace, kolik bude stát realizace opatření v každé správní jednotce a jaké budou lhůty, uvedlo také ukazatele postupu, popsalo v plánech pro zvládání povodňových rizik metodiku použitou pro analýzu nákladů a přínosů a uvedlo výsledky.

Řecko (EL)

Plány povodí nebyly včas předloženy, a proto nebyly do posouzení Komise zařazeny.

Plány pro zvládání povodňových rizik nebyly včas předloženy, a proto nebyly do posouzení Komise zařazeny.

Španělsko (ES)

Na základě zjištění vyplývajících z 2. plánů povodí se Španělsku doporučuje, aby zejména:

·zajistilo včasné přijetí příštích plánů povodí, respektující požadavky týkající se veřejných konzultací,

·více používalo průtokoměry, aby bylo zajištěno, že budou měřeny a evidovány všechny odběry a že povolení budou přizpůsobena dostupným zdrojům, a zajistilo, aby uživatelé pravidelně hlásili správám povodí objemy skutečně odebrané vody, a to zejména v těch oblastech povodí, kde odběry vody představují významné vlivy,

·zajistilo řádné provedení článku 9 o návratnosti nákladů, včetně kalkulace a internalizace nákladů na ochranu životního prostředí a nákladů na zdroje,

·zajistilo, aby byly stanoveny kvantitativní a kvalitativní potřeby pro chráněná přírodní stanoviště a druhy a aby byly převedeny do konkrétních cílů pro každou chráněnou oblast, a aby také upřesnilo příslušné monitorování a opatření,

·zajistilo přijetí nových plánů pro zvládání sucha.

Na základě zjištění vyplývajících z 1. plánů pro zvládání povodňových rizik se Španělsku doporučuje, aby zejména:

·neprodleně přijalo plány pro zvládání povodňových rizik pro Kanárské ostrovy a zajistilo včasné přijetí příštích plánů pro zvládání povodňových rizik,

·lépe vysvětlilo a zadokumentovalo postup stanovování priorit cílů, např. aby vysvětlilo, které instituce a účastníci byli do tohoto procesu zapojeni a jaké důvody byly uváděny při rozhodování o vysokých nebo nízkých prioritách u jednotlivých cílů; vypracovalo měřitelné cíle a ukazatele dopadu opatření, což napomůže při posuzování pokroku,

·uvedlo metodiku posuzování opatření, pokud jde o náklady a přínosy, jakož i použití a výsledky této analýzy,

·vzalo v úvahu změnu klimatu, a to včetně systematického zohlednění vnitrostátní strategie pro přizpůsobení se změně klimatu.

Finsko (FI)

Na základě zjištění vyplývajících z 2. plánů povodí se Finsku doporučuje, aby zejména:

·zajistilo lepší monitorování povrchových vod, aby zahrnovalo všechny vodní útvary a všechny relevantní kvalitativní složky včetně hydromorfologických kvalitativních složek a znečišťujících látek specifických pro povodí u pobřežních vod,

·pro všechny oblastí povodí zlepšilo monitorování trendů u všech relevantních látek, a to tak, aby bylo zajištěno dostatečné časové rozlišení a územní pokrytí,

·zajistilo pečlivé posouzení navrhovaných nových úprav v souladu s požadavky rámcové směrnice o vodě s ohledem na předpoklad, že při zhoršení z vysokého stavu na dobrý stav nemusí být provedeno posouzení podle čl. 4 odst. 7,

·zajistilo řádné provedení článku 9 o návratnosti nákladů, včetně kalkulace a internalizace nákladů na ochranu životního prostředí a nákladů na zdroje,

·na základě prevalence lokálních výskytů sucha nebo výskytů sucha v některých částech povodí jako jednoho z důsledků změny klimatu ve vhodných případech znovu zvážilo vypracování plánů pro zvládání sucha.

Na základě zjištění vyplývajících z 1. plánů pro zvládání povodňových rizik se Finsku doporučuje, aby zejména:

·stanovilo v plánech pro zvládání povodňových rizik jednoznačnou lhůtu pro splnění cílů,

·vytvořilo silné spojení mezi cíli a opatřeními a jasně uvedlo, zda plánovaná opatření postačují na splnění těchto cílů,

·zajistilo koordinaci s vnitrostátní strategií pro přizpůsobení se změně klimatu.

Francie (FR)

Na základě zjištění vyplývajících z 2. plánů povodí se Francii doporučuje, aby zejména:

·lépe odůvodnila uplatňování výjimek podle čl. 4 odst. 4 a čl. 4 odst. 5 a zkontrolovala a aktualizovala odůvodnění, aby bylo zajištěno, že jsou realizována všechna možná opatření,

·zlepšila řešení znečištění živinami a posoudila a ohlásila očekávaný účinek opatření,

·zvýšila úsilí při realizaci a hlášení hydromorfologických opatření u všech vodních útvarů postižených hydromorfologickými vlivy a u všech oblastí povodí, a to také za účelem splnění mezinárodních závazků odstranit překážky v kontinuitě řek,

·zvážila vypracování plánů zvládání sucha pro oblasti, u nichž je větší riziko sucha.

Na základě zjištění vyplývajících z 1. plánů pro zvládání povodňových rizik se Francii doporučuje, aby zejména:

·uvedla podrobnější informace o předchozích krocích u plánů pro zvládání povodňových rizik, včetně souhrnných map a textového popisu oblastí s potenciálně významným povodňovým rizikem, a odkazy, kde je možné získat k nim přístup, zajistila koordinaci s vnitrostátní strategií pro přizpůsobení se změně klimatu,

·vypracovala cíle s pokud možno konkrétními a měřitelnými prvky a udržovala jasné spojení mezi cíli na vyšší a nižší úrovni a mezi opatřeními a cíli,

·uvedla v plánech pro zvládání povodňových rizik více informací o opatřeních, včetně nákladů a zdrojů financování, podrobné údaje o lokalitě a informace o stanovení priorit a postupu monitorování.

Chorvatsko (HR)

Na základě zjištění vyplývajících z 2. plánů povodí se Chorvatsku doporučuje, aby zejména:

·zvýšilo práci na určování vlivů, zejména u brakických a pobřežních vod,

·vypracovalo vhodnou metodiku pro vymezení silně upravených vodních útvarů; vymezení silně upravených vodních útvarů by mělo odpovídat všem požadavkům čl. 4 odst. 3 a měla by být stanovena metodika pro definování ekologického potenciálu,

·uvedlo všechny podstatné informace o úrovni plnění a lhůty, kdy budou požadavky splněny u aglomerací, v souladu se směrnicí 91/271/EHS: zajistilo také plnění článku 5 směrnice o čištění městských odpadních vod ve smyslu přísnějších požadavků na čištění, zejména ve velkých městech,

·zvážilo další opatření u znečištění z bodových zdrojů nad rámec požadavků směrnice o čištění městských odpadních vod a směrnice o průmyslových emisích, aby byly splněny cíle rámcové směrnice o vodě, a dokončilo určení klíčových druhů opatření pro difúzní zdroje,

·zajistilo zavedení kontrolních mechanismů pro odběry a shromažďování a hlášení informací o použití, využívání vody a trendech; zvážilo využití opatření na přirozené zadržování vody, aby se snížilo riziko pro kvalitu vody ze zemědělských znečišťujících látek, zvážilo přijetí plánů pro zvládání sucha a pokračovalo v revizi stávajících kontrolních mechanismů, aby bylo zajištěno, že zemědělské metody nebudou představovat hydromorfologický vliv, a v případě potřeby tyto kontrolní mechanismy aktualizovalo.

Na základě zjištění vyplývajících z 1. plánů pro zvládání povodňových rizik se Chorvatsku doporučuje, aby zejména:

·vypracovalo konkrétní a měřitelné cíle pro zvládání povodňových rizik a uvedlo jednoznačné spojení mezi opatřeními a cíli; uvedlo výchozí hodnotu, podle které bude možné sledovat pokrok,

·uvedlo další podrobnosti o přístupu k veřejným konzultacím a k aktivnímu zapojení zúčastněných stran.

Maďarsko (HU)

Na základě zjištění vyplývajících z 2. plánů povodí se Maďarsku doporučuje, aby zejména:

·v posouzení stavu by měly být zvažovány všechny prioritní látky, a to v příslušné matrici; je-li použita jiná matrice, je třeba uvést vysvětlení,

·vyřešilo nejasnosti v označení silně upravených a umělých vodních útvarů pomocí lepšího monitorování, zlepšených údajů o hydromorfologických vlivech a lepšího pochopení účinků na biologické kvalitativní složky; zajistilo, aby označení silně upravených vodních útvarů odpovídalo všem požadavkům čl. 4 odst. 3,

·zajistilo, aby odběry vody podléhaly účinným povolením, měření a kontrolám,

·v politice v oblasti vody zajistilo jednoznačné rozlišení mezi nedostatkem vody a suchem a aby zajistilo přijetí plánu pro zvládání sucha.

Na základě zjištění vyplývajících z 1. plánů pro zvládání povodňových rizik se Maďarsku doporučuje, aby zejména:

·vypracovalo cíle, které budou konkrétnější z hlediska kvantitativních cílových hodnot, lokalit a termínů splnění,

·objasnilo počet opatření, vztah mezi opatřeními podle plánů pro zvládání povodňových rizik a jinými opatřeními označenými za předběžná a uvedlo jejich priority,

·uvedlo v dalším plánu pro zvládání povodňových rizik odhad nákladů na všechna opatření,

·zajistilo koordinaci s vnitrostátní strategií pro přizpůsobení se změně klimatu.

Irsko (IE)

Plány povodí nebyly včas předloženy, a proto nebyly do posouzení Komise zařazeny.

Plány pro zvládání povodňových rizik nebyly včas předloženy, a proto nebyly do posouzení Komise zařazeny.

Itálie (IT)

Na základě zjištění vyplývajících z 2. plánů povodí se Itálii doporučuje, aby zejména:

·harmonizovala různé regionální přístupy, zejména u definice významu vlivů,

·uvedla smysluplné informace o rozsahu a načasování opatření v programu opatření, aby bylo jasné, jak mají být cíle plněny; v plánech povodí by mělo být uvedeno systematické stanovení priorit opatření,

·zajistila, aby byly v třetím plánu povodí jasněji popsány informace o zdrojích financování programu opatření,

·posílila měření u všech odběrů vody a přezkoumala systém povolování odběrů vody; zajistila, aby bylo přijato opatření na řešení nezákonných odběrů vody, zejména v oblastech povodí s podstatnými problémy s nedostatkem vody,

·řešila vypouštění městských odpadních vod a zajistila, aby plánovaná opatření postačovala ve všech oblastech povodí na splnění cílů rámcové směrnice o vodě (jakož i směrnice o čištění městských odpadních vod),

·zajistila řádné provedení článku 9 o návratnosti nákladů, včetně kalkulace a internalizace nákladů na ochranu životního prostředí a nákladů na zdroje,

·zajistila, aby byl plán pro zvládání sucha přijat také pro oblast povodí Sicílie.

Na základě zjištění vyplývajících z 1. plánů pro zvládání povodňových rizik se Itálii doporučuje, aby zejména:

·vypracovala konkrétní a měřitelné cíle plánů pro zvládání povodňových rizik a stanovila spojení mezi cíli a opatřeními,

·jednotně vysvětlila v plánech pro zvládání povodňových rizik, jak bude prováděno monitorování opatření, a uvedla více podrobností, jak budou tato opatření financována,

·pokud možno rozšířila používání analýzy nákladů a přínosů při výběru a stanovování priorit opatření,

·zajistila koordinaci s vnitrostátní strategií pro přizpůsobení se změně klimatu.

Litva (LT)

Plány povodí nebyly včas předloženy, a proto nebyly do posouzení Komise zařazeny.

Na základě zjištění vyplývajících z 1. plánů pro zvládání povodňových rizik se Litvě doporučuje, aby zejména:

·objasnila právní stav plánů pro zvládání povodňových rizik, zajistila, aby plány pro zvládání povodňových rizik, předběžná vyhodnocení povodňových rizik / oblasti s potenciálně významným povodňovým rizikem a mapy povodňových nebezpečí a povodňových rizik na sebe podle potřeby vzájemně odkazovaly a aby byly průběžně dostupné všem zúčastněným stranám i veřejnosti v přístupné formě,

·jasně propojila navrhovaná opatření s cíli, aby mohla posoudit dosažený pokrok,

·vyhradila v plánech pro zvládání povodňových rizik prostor pro problematiku změny klimatu a koordinovala plány s vnitrostátní strategií pro přizpůsobení se změně klimatu.

Lucembursko (LU)

Na základě zjištění vyplývajících z 2. plánů povodí se Lucembursku doporučuje, aby zejména:

·zlepšilo označení potřeb silně upravených vodních útvarů pomocí vypracování a uplatňování jednoznačných kritérií pro transparentní stanovení významných negativních účinků; používalo propracovanější metodiku definování ekologického potenciálu,

·zajistilo pečlivé posouzení možných nových úprav v souladu s požadavky rámcové směrnice o vodě,

·přezkoumalo a vypracovalo strategii plnění cílů rámcové směrnice o vodě a vylepšilo technickou proveditelnost svých dalších plánů povodí, a to ve spolupráci se zemědělci a orgány, které mají na starosti vnitrostátní provádění SZP, aby zajistilo, že všechny příslušné politiky a nástroje (např. PRV, 1. pilíř SZP, směrnice o dusičnanech atd.) budou významně přispívat k plánům povodí.

Na základě zjištění vyplývajících z 1. plánů pro zvládání povodňových rizik se Lucembursku doporučuje, aby zejména:

·vypracovalo pokud možno konkrétní a měřitelné cíle, které potom umožní nastavení jednoznačných cílů a měření jejich plnění; propojilo cíle s opatřeními,

·uvedlo v plánu pro zvládání povodňových rizik odhady nákladů na opatření a specifikovalo zdroje financování,

·stanovilo v plánu pro zvládání povodňových rizik jednoznačnější lhůty realizace opatření.

Lotyšsko (LV)

Na základě zjištění vyplývajících z 2. plánů povodí se Lotyšsku doporučuje, aby zejména:

·určilo zdroje financování pro usnadnění plnění cílů rámcové směrnice o vodě,

·dokončilo vypracování hodnotících metod pro všechny biologické kvalitativní složky; pro brakické a pobřežní vody je třeba vypracovat metody pro posouzení hydromorfologických kvalitativních složek,

·zajistilo, aby bylo provedeno pečlivé posouzení možných nových změn pro potenciální budoucí uplatnění čl. 4 odst. 7,

·zajistilo adekvátní koordinaci plánů povodí se směrnicí o povodňových rizicích a plány pro zvládání povodňových rizik.

Na základě zjištění vyplývajících z 1. plánů pro zvládání povodňových rizik se Lotyšsku doporučuje, aby zejména:

·vypracovalo pokud možno měřitelné cíle plánů pro zvládání povodňových rizik a propojilo je s navrhovanými opatřeními, aby mohlo posoudit dosažený pokrok,

·určilo zdroje financování pro tato opatření,

·uvedlo a v příslušných případech uplatňovalo metodiku posuzování opatření, pokud jde o náklady a přínosy, a uvedlo její výsledky,

·ve druhém cyklu vysvětlilo, jak byly vzaty v úvahu dopady změny klimatu a zajistilo koordinaci s vnitrostátní strategií pro přizpůsobení se změně klimatu, jakmile bude přijata.

Malta (MT)

Na základě zjištění vyplývajících z 2. plánů povodí se Maltě doporučuje, aby zejména:

·zajistila alokaci zdrojů na jednotlivé vlivy, aby mohla být určena adekvátní opatření,

·pokračovala v práci na dokončení monitorovacích programů pro kvantitativní stav podzemních vod,

·zajistila, aby byly možné nové úpravy v souladu s požadavky rámcové směrnice o vodě,

·lépe řešila problém nedostatku vody a nadměrného odběru vody,

·zajistila řádné provedení článku 9 o návratnosti nákladů, včetně kalkulace a internalizace nákladů na ochranu životního prostředí a nákladů na zdroje.

Na základě zjištění vyplývajících z 1. plánů pro zvládání povodňových rizik se Maltě doporučuje, aby zejména:

·vypracovala pokud možno měřitelné cíle plánů pro zvládání povodňových rizik a výslovně je propojila s navrhovanými opatřeními, aby mohla posoudit dosažený pokrok, a to včetně mechanismů a ukazatelů pro monitorování jejich provádění,

·předložila informace o odhadovaných nákladech na všechna zmírňující opatření u povodňových rizik, o stanovených prioritách a metodách stanovení priorit.

Nizozemsko (NL)

Na základě zjištění vyplývajících z 2. plánů povodí se Nizozemsku doporučuje, aby zejména:

·dokončilo posouzení účelnosti stávajících zemědělských opatření a určilo, jaká dodatečná opatření jsou potřebná pro splnění cílů rámcové směrnice o vodě,

·zajistilo, aby u chemického znečištění z nezemědělských zdrojů vycházely programy opatření ze spolehlivého posouzení vlivů.

Na základě zjištění vyplývajících z 1. plánů pro zvládání povodňových rizik se Nizozemsku doporučuje, aby zejména:

·definovalo cíle maximálně konkrétně a měřitelně a postup vysvětlilo, popsalo v plánech pro zvládání povodňových rizik spojení s jinými předchozími i probíhajícími nizozemskými povodňovými programy a legislativou,

·uvedlo v plánech pro zvládání povodňových rizik informace o odhadovaných nákladech opatření a označilo, zda se pro monitorování pokroku používá výchozí stav, nebo aby výchozí stav stanovilo,

·uvedlo jasné informace o organizování veřejné účasti a aktivním zapojení zúčastněných stran.

Polsko (PL)

Na základě zjištění vyplývajících z 2. plánů povodí se Polsku doporučuje, aby zejména:

·posílilo monitorování povrchových vod zahrnutím všech relevantních kvalitativních složek do všech kategorií vod,

·předložilo úplné posouzení ekologického stavu pro všechny kategorie vod, včetně posouzení všech relevantních kvalitativních složek,

·zvýšilo úsilí na vypracování jednotné metodiky pro vymezení silně upravených vodních útvarů pro všechny relevantní kategorie vod,

·zajistilo, aby použití výjimek podle čl. 4 odst. 7 vycházelo z pečlivého posouzení všech kroků, jak to požaduje rámcová směrnice o vodě,

·odvodilo a realizovalo ekologické průtoky.

Na základě zjištění vyplývajících z 1. plánů pro zvládání povodňových rizik se Polsku doporučuje, aby zejména:

·vzalo v úvahu závěry z dokončeného mapování povodňových nebezpečí a rizik z 1. cyklu u 2. cyklu jednotlivých kroků předběžného vyhodnocení povodňových rizik, map povodňových nebezpečí a povodňových rizik a plánů pro zvládání povodňových rizik,

·ve druhém cyklu vysvětlilo, jak byly vzaty v úvahu dopady změny klimatu.

Portugalsko (PT)

Na základě zjištění vyplývajících z 2. plánů povodí se Portugalsku doporučuje, aby zejména:

·zlepšilo monitorování povrchových vod zahrnutím všech relevantních kvalitativních složek do všech kategorií vod; do provozního monitorování zahrnulo všechny vodní útvary, které podléhají významným vlivům, včetně pobřežních vod,

·dále posílilo odůvodnění použití čl. 4 odst. 7 zajištěním, že každý projekt bude posuzován na úrovni vodního útvaru vedle posouzení na strategické úrovni,

·pokračovalo v aktualizování licencí a povolení pro všechny odběry vody a regulace průtoku,

·zajistilo, aby ostrovní oblasti povodí poskytovaly více informací o vlivech z prioritních látek a (potenciálních) znečišťujících látek specifických pro povodí, aby bylo možné stanovit adekvátní opatření,

·zajistilo, aby specifické cíle pro chráněné oblasti měkkýšů, včetně ilustrativních hodnot pro mikrobiologické standardy, odpovídaly zrušené směrnici o vodách pro měkkýše.

Na základě zjištění vyplývajících z 1. plánů pro zvládání povodňových rizik se Portugalsku doporučuje, aby zejména:

·vypracovalo pokud možno měřitelné cíle plánů pro zvládání povodňových rizik a spojilo cíle s opatřeními,

·určilo zdroje financování pro opatření konkrétněji, vybralo opatření, v příslušných případech zohlednilo náklady a přínosy a stanovilo priority opatření.

Rumunsko (RO)

Na základě zjištění vyplývajících z 2. plánů povodí se Rumunsku doporučuje, aby zejména:

·dále pracovalo na rozdělení vlivů mezi odvětví,

·posílilo monitorování povrchových vod zahrnutím všech relevantních kvalitativních složek do všech kategorií vod, a to včetně hydromorfologických kvalitativních složek, a zlepšilo kvantitativní a chemické monitorování podzemních vod,

·při používání výjimek podle čl. 4 odst. 7 vycházelo z důkladného posouzení všech kroků, jak to požaduje rámcová směrnice o vodě,

·zlepšilo plnění požadavků podle směrnice o čištění městských odpadních vod v souvislosti s požadavkem na přísnější čištění odpadních vod vypouštěných do citlivých oblastí a zajistilo investice umožňující řádné vyčištění odpadních vod z velkých měst.

Na základě zjištění vyplývajících z 1. plánů pro zvládání povodňových rizik se Rumunsku doporučuje, aby zejména:

·vytvořilo silné spojení mezi cíli a opatřeními a uvedlo, zda budou plánovaná opatření po dokončení postačovat na splnění těchto cílů,

·předložilo odhady nákladů s jasným vysvětlením zdrojů financování pro opatření v plánech pro zvládání povodňových rizik,

Švédsko (SE)

Na základě zjištění vyplývajících z 2. plánů povodí se Švédsku doporučuje, aby zejména:

·zajistilo, aby byly k dispozici normy kvality životního prostředí a aby tyto normy byly adekvátní pro všechny relevantní znečišťující látky specifické pro povodí,

·učinilo pokrok v odůvodnění výjimek dalším doložením souvisejících posouzení s doplňujícími údaji a informacemi a snížením zbývajících nejistot, učinilo všechna potřebná opatření, aby pro další cyklus maximálně snížilo počet výjimek, a zajistilo tak včasné splnění cílů rámcové směrnice o vodě,

·zvážilo ve vhodných případech vypracování plánů pro zvládání sucha, zejména v oblastech povodí s lokálními projevy sucha.

Na základě zjištění vyplývajících z 1. plánů pro zvládání povodňových rizik se Švédsku doporučuje, aby zejména:

·uvedlo v plánech pro zvládání povodňových rizik konkrétní a měřitelné informace o opatřeních, včetně odhadovaných nákladů a financování; dále aby uvedlo informace o prioritách v jednotlivých opatřeních a metodách použitých pro stanovení priorit,

·lépe popsalo, jak byly v druhém cyklu zvažovány potenciální dopady změny klimatu, včetně koordinace s vnitrostátní strategií pro přizpůsobení se změně klimatu,

·posílilo koordinaci mezi plány pro zvládání povodňových rizik a plány povodí.

Slovinsko (SI)

Na základě zjištění vyplývajících z 2. plánů povodí se Slovinsku doporučuje, aby zejména:

·pokračovalo ve zlepšování monitorování povrchových vod tak, že do něj zahrne všechny relevantní kvalitativní složky u všech kategorií vod, a dokončilo vypracování metod pro všechny relevantní biologické kvalitativní složky u všech kategorií vod,

·jasně rozlišovalo mezi vymezením silně upravených vodních útvarů a uplatňováním výjimek; při používání výjimek podle čl. 4 odst. 7 vycházelo z důkladného posouzení všech kroků, jak to požaduje rámcová směrnice o vodě,

·zajistilo realizaci opatření pro řešení hydromorfologických vlivů, v případě potřeby přezkoumáním povolení/koncesí a přidělením potřebných zdrojů.

Na základě zjištění vyplývajících z 1. plánů pro zvládání povodňových rizik se Slovinsku doporučuje, aby zejména:

·lépe vysvětlilo a zadokumentovalo postup vypracování cílů, vypracovalo konkrétní a měřitelné cíle, aby mohlo být zkontrolováno jejich splnění,

·v plánech pro zvládání povodňových rizik uvedlo a vysvětlilo výchozí stav pro realizaci opatření, který bude použit při monitorování pokroku,

·zajistilo, aby plány pro zvládání povodňových rizik, oblasti s potenciálně významným povodňovým rizikem a mapy povodňových nebezpečí a povodňových rizik na sebe podle potřeby vzájemně odkazovaly a aby byly průběžně dostupné všem zúčastněným stranám i veřejnosti v přístupné formě, včetně digitální formy, uvedlo v plánech pro zvládání povodňových rizik výsledky aktivního zapojení zúčastněných stran do vypracování plánu pro zvládání povodňových rizik a výsledky veřejných konzultací,

·zajistilo koordinaci s vnitrostátní strategií pro přizpůsobení se změně klimatu.

Slovensko (SK)

Na základě zjištění vyplývajících z 2. plánů povodí se Slovensku doporučuje, aby zejména:

·stanovilo referenční podmínky pro všechny druhy kvalitativních složek, zejména pro hydromorfologické kvalitativní složky, a zlepšilo posouzení vlivů a dopadů,

·dokončilo monitorovací rámec potřebný pro navržení účinných programů opatření,

·upravilo změřené hodnoty prioritních látek nižší než mezní hodnoty kvantifikace způsobem stanoveným v článku 5 směrnice Komise 2009/90/ES,

·při používání výjimek podle čl. 4 odst. 7 vycházelo z důkladného posouzení všech kroků, jak to požaduje rámcová směrnice o vodě,

·zajistilo, aby opatření uvedená u jednotlivých látek, které nevyhověly, postačovala na splnění cílů rámcové směrnice o vodě, zavedlo a jasně nahlásilo opatření na potlačení emisí prioritních nebezpečných látek.

Na základě zjištění vyplývajících z 1. plánů pro zvládání povodňových rizik se Slovensku doporučuje, aby zejména:

·vypracovalo konkrétní a měřitelné cíle pro plány pro zvládání povodňových rizik, jakož i napojení na opatření, která budou ukazovat, jak budou splněny cíle plánů pro zvládání povodňových rizik prostřednictvím realizace těchto opatření; je třeba definovat výchozí stav,

·v plánech pro zvládání povodňových rizik uvedlo opatření jasněji,

·posílilo prezentaci veřejných konzultací a zapojení zúčastněných stran do plánu pro zvládání povodňových rizik.

Spojené království (UK)

Na základě zjištění vyplývajících z 2. plánů povodí se Spojenému království doporučuje, aby zejména:

·zajistilo, aby při přípravě dalších plánů povodí proběhly řádné konzultace s veřejností při zohlednění účelu a složitosti těchto dokumentů,

·řešilo velké nejistoty hlášené v souvislosti s posouzením stavu, vlivů a účinku potenciálních opatření na útvary podzemních vod,

·pokračovalo ve zlepšování odůvodnění uplatňování výjimek podle čl. 4 odst. 4 a čl. 4 odst. 5, aby byly ve všech plánech povodí transparentnější, a přehodnotilo zejména kritéria použitá pro odůvodnění výjimek podle čl. 4 odst. 5,

·u všech oblastí povodí jasně uvedlo, do jaké míry přispějí ke splnění cílů podle rámcové směrnice o vodě základní opatření nebo doplňková opatření, a to z hlediska pokryté oblasti a zmírnění rizika znečištění; určilo zdroje financování pro usnadnění úspěšné realizace opatření ve všech oblastech povodí.

Na základě zjištění vyplývajících z 1. plánů pro zvládání povodňových rizik se Spojenému království doporučuje, aby zejména:

·vypracovalo pokud možno měřitelné cíle plánů pro zvládání povodňových rizik,

·uvedlo metodiku posuzování opatření, pokud jde o náklady a přínosy, jakož i použití a výsledky této analýzy, a lépe zadokumentovalo stanovené priority opatření, včetně postupu,

·doplnilo do všech plánů pro zvládání povodňových rizik odhad nákladů na opatření a uvedlo vysvětlení, jak by nedostatečné financování mohlo ovlivnit realizaci těchto opatření,

·zajistilo systematickou koordinaci s vnitrostátní strategií pro přizpůsobení se změně klimatu.

Top

Choose the experimental features you want to try