This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52018PC0466
Proposal for a COUNCIL REGULATION establishing the nuclear decommissioning assistance programme of the Ignalina nuclear power plant in Lithuania (Ignalina programme); and repealing Council Regulation (EU) No 1369/2013
Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se zavádí program pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu týkající se jaderné elektrárny Ignalina v Litvě (program Ignalina) a zrušuje nařízení Rady (EU) č. 1369/2013
Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se zavádí program pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu týkající se jaderné elektrárny Ignalina v Litvě (program Ignalina) a zrušuje nařízení Rady (EU) č. 1369/2013
COM/2018/466 final - 2018/0251 (NLE)
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 13.6.2018
COM(2018) 466 final
2018/0251(NLE)
Návrh
NAŘÍZENÍ RADY,
kterým se zavádí program pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu týkající se jaderné elektrárny Ignalina v Litvě (program Ignalina) a zrušuje nařízení Rady (EU) č. 1369/2013
{SWD(2018) 342 final}
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.SOUVISLOSTI NÁVRHU
Tento návrh stanoví datum použitelnosti ode dne 1. ledna 2021 a je předkládán Unii skládající se z 27 členských států, a to v souladu s oznámením Spojeného království o jeho záměru vystoupit z Evropské unie a Euratomu na základě článku 50 Smlouvy o Evropské unii, které obdržela Evropská rada dne 29. března 2017.
Odůvodnění a cíle
Jaderná elektrárna Ignalina, která se nachází nedaleko města Visaginas, se skládá ze dvou kanálových reaktorů velkého výkonu (reaktory RBMK-1500) stejného typu jako v Černobylu. Vyřazení této elektrárny z provozu přispívá ke zvýšení jaderné bezpečnosti v daném regionu a v EU jako celku.
Obecným cílem programu Ignalina („program“) je tedy pomáhat Litvě při zvládání problémů týkajících se radiační bezpečnosti při vyřazování jaderné elektrárny Ignalina z provozu. Tento program má navíc velký potenciál stát se zdrojem znalostí a podpořit členské státy EU při vyřazování jejich vlastních elektráren z provozu, což platí zejména pro ty členské státy, které musí vyřazovat z provozu jaderné reaktory moderované grafitem.
Tento program byl prováděn v několika finančních obdobích a dle plánu má být dokončen do roku 2038. Očekává se, že tento program splní významné milníky s podporou finančních prostředků poskytnutých v tomto víceletém finančním rámci (2014–2020); přesto jsou i nadále zapotřebí značné částky na řešení zbývajících klíčových otázek radiační bezpečnosti souvisejících s vyřazováním elektrárny z provozu. Vyřazení těchto reaktorů z provozu je první činností svého druhu, která zahrnuje takové technologické problémy, jako je například demontáž grafitových jader a následné nakládání s významným množstvím ozářeného grafitu.
Program vznikl v souvislosti s jednáními o přistoupení Litvy k Evropské unii. Závazek Litvy uzavřít a následně vyřadit z provozu dva jaderné reaktory sovětské konstrukce ke společně dohodnutému datu je zakotven ve smlouvě o přistoupení Litvy ( 1 ). Jako akt solidarity a uznání dlouhodobé povahy vyřazování jaderné elektrárny Ignalina z provozu a s tím související výjimečné finanční zátěže se Evropská unie v protokolu č. 4 smlouvy o přistoupení Litvy( 2 ) zavázala poskytovat přiměřenou finanční pomoc na vyřazení jaderné elektrárny Ignalina z provozu na základě skutečné potřeby plateb a vstřebávací kapacity.
Litva splnila svůj závazek včasného uzavření svých reaktorů, plynoucí ze smlouvy o přistoupení ( 3 ). Na základě ustanovení protokolu č. 4 o Jaderné elektrárně Ignalina ke smlouvě o přistoupení Litvy ( 4 ) přijala Rada Evropské unie po roce 2006 několik po sobě jdoucích nařízení ( 5 , 6 ) pro provádění vyřazování z provozu. Kromě finanční podpory EU byl program Ignalina při svém vzniku podpořen mezinárodními dárci (členskými státy EU, Norskem a Švýcarskem), kteří přispěli do Mezinárodního fondu na podporu vyřazení jaderné elektrárny Ignalina z provozu spravovaného Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj.
•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky
Cíl programu se v průběhu let vyvíjel s cílem lépe řešit potřeby a zajistit bezpečné vyřazení dotčeného zařízení z provozu: původně až do roku 2013 byla pomoc Evropské unie určena na podporu Litvy jak v jejím úsilí o uzavření dotčených reaktorů a jejich vyřazení z provozu, tak také při řešení důsledků předčasného uzavření její jaderné elektrárny; později v roce 2014 byl rozsah programu omezen na činnosti spojené s vyřazováním z provozu, tj. na bezpečnostní opatření; pro další fázi se pak navrhuje, aby se program nadále zaměřoval na činnosti spojené s vyřazováním z provozu, které zahrnují úkoly týkající se radiační bezpečnosti.
Zneškodňování vyhořelého paliva a radioaktivního odpadu v hloubkovém geologickém úložišti nespadá do oblasti působnosti programu a zůstává odpovědností daného členského státu podle příslušné směrnice Rady 2011/70/Euratom o odpovědném a bezpečném nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem.
•Soulad s ostatními politikami Unie
V souladu s Římským prohlášením ( 7 ) by měl rozpočet EU umožnit vytvořit bezpečnou a zabezpečenou Evropu. K tomuto rozměru program pomoci v oblasti vyřazování jaderného zařízení v Ignalině doposud přispíval a může k němu přispívat i nadále. Hlavním pozitivním dopadem, jehož má program Ignalina dosáhnout, je totiž postupné snižování úrovně radiačního rizika pro pracovníky, veřejnost a životní prostředí v Litvě, ale také v EU jako celku.
Tento program je součástí regulačního rámce EU pro jadernou bezpečnost; obzvláštní význam pro tento program mají: i) směrnice Rady 2011/70/Euratom, kterou se stanoví rámec Společenství pro odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem; ii) směrnice Rady 2009/71/Euratom ve znění směrnice 2014/87/Euratom, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení; iii) směrnice Rady 2013/59/Euratom, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření.
2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA
•Právní základ
Právní základ programu je stanoven v protokolu č. 4 Smlouvy o přistoupení z roku 2003 (3), podle něhož bude Unie jako výraz solidarity s Litvou poskytovat přiměřenou dodatečnou pomoc Společenství na úsilí o vyřazování jaderných zařízení z provozu i po roce 2006.
Tento právní základ potvrdila právní služba Rady Evropské unie v procesu přijímání nařízení Rady (EU) č. 1369/2013.
•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)
Program Ignalina vychází ze smlouvy o přistoupení Litvy a představuje závazek Evropské unie vůči Litvě. Tento program spadá do oblasti působnosti litevského vnitrostátního programu podle směrnice Rady 2011/70/Euratom.
Přidaná hodnota EU u tohoto programu byla vždy od jeho počátku určována z hlediska jaderné bezpečnosti a zmírňování finančních dopadů. Neexistence spolufinancování ze strany EU by pravděpodobně měla negativní dopad na proces vyřazování z provozu jako takový, což by zase mohlo mít za následek přímý dopad na bezpečnost pracovníků, široké veřejnosti a životní prostředí. Program ve stávající fázi svého vývoje stále poskytuje určitou hodnotu vzhledem ke zbývajícím problémům v oblasti radiační bezpečnosti, avšak jeho přínos přirozeně klesá úměrně s tím, jak postupuje vyřazování z provozu.
Program může navíc přinést další přidanou hodnotu EU tím, že se více zaměří na sdílení znalostí, což je důležité pro řešení obdobných problémů, s kterými se potýkají jiné členské státy při plnění svých plánů vyřazování z provozu 8 . V současné době bylo v Evropě trvale uzavřeno více než 90 jaderných reaktorů, ale pouze tři z nich byly zcela vyřazeny z provozu. Úroveň zkušeností s demontáží jaderných reaktorů v Evropě (jakož i v mezinárodním měřítku) je proto omezená. Příspěvek programu k zajištění demontáže reaktorů v Ignalině povede k vytváření dalších vysoce relevantních zkušeností a know-how, které mohou být prospěšné pro další projekty vyřazování z provozu a povedou k vyšší úrovni bezpečnosti v rámci EU.
•Proporcionalita
Program se v příštím víceletém finančním rámci zaměří na problémy týkající se radiační bezpečnosti při vyřazování jaderné elektrárny Ignalina z provozu, u nichž lze dosáhnout největší přidané hodnoty EU (tj. postupné snižování úrovně radiačního rizika pro pracovníky, veřejnost a životní prostředí v Litvě, ale také v EU jako celku).
•Volba nástroje
Hodnocení programu v polovině období potvrdilo, že stávající nastavení (tj. program Ignalina jako specializovaný výdajový program) zajišťuje účinné a účelné provádění tohoto programu. Hlavní faktory úspěchu představuje jasná definice úloh a odpovědnosti, jakož i posílený monitorovací rámec.
Komise proto navrhuje pokračovat v provádění programu formou nepřímého řízení prostřednictvím prováděcího subjektu posouzeného v rámci pilířů (tj. litevské vnitrostátní agentury CPMA).
3.VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH HODNOCENÍ, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ
•Zpětná hodnocení / kontroly účelnosti platných právních předpisů
Hodnocení programu v polovině období dospělo k závěru, že současný program je v souladu s politikami EU zaměřenými na zajištění nejvyšší úrovně jaderné bezpečnosti. Podpora EU zajišťuje, že je v Litvě vytrvale prováděna strategie okamžité demontáže, a zabraňuje přenášení nepřiměřené zátěže na budoucí generace, přičemž se z historických důvodů částečně odchyluje od konečné odpovědnosti daného členského státu za zajištění přiměřených finančních zdrojů na vyřazení jaderných zařízení z provozu a na nakládání s radioaktivním odpadem.
Litva dosahuje účinného a účelného pokroku při vyřazování svých reaktorů z provozu v souladu s referenčním stavem dohodnutým v roce 2014 (tj. plán vyřazování z provozu). V důsledku složitosti tohoto programu se vyskytly problémy a komplikace, ale systém řízení prokazuje stále se zvyšující schopnost se s těmito problémy vyrovnat.
Analýza rovněž prokázala, že v dané lokalitě bude díky financování Unie v tomto víceletém finančním rámci dosaženo podstatně vyšší úrovně bezpečnosti. V Litvě představuje hlavní průběžný vývoj v této oblasti soustavný pokrok, pokud jde o odstraňování vyhořelého paliva z budov reaktoru a přípravy na demontáž ozářeného grafitu z jader reaktorů, což je první projekt svého druhu v bezprecedentním rozsahu.
Po roce 2020 si získání dodatečných finančních prostředků potřebných na vyřazení jaderné elektrárny Ignalina z provozu do roku 2038 vyžádá další pozorné sledování, neboť nepokrytá potřeba financování je značná (1 331 milionů EUR).
Z hodnocení v polovině období vyplynulo, že zvyšující se úroveň vnitrostátního příspěvku podporuje větší odpovědnost a u příjemce vyvolává snahu po úsporném chování. Tato analýza rovněž dospěla k závěru, že zvyšující se úroveň vnitrostátního příspěvku je nutnou, nikoli však dostačující podmínkou ke stanovení správných pobídek pro včasné a účinné vyřazování z provozu. Nedostatečně definovaná míra spolufinancování v právním základu však v minulosti vedla ke vzniku nejistot, které budou v návrhu právního základu pro příští víceletý finanční rámec (2021–2027) odstraněny.
Nastavení správy zajistilo účinné a účelné provádění programu a vykompenzovalo výše zmíněné nejistoty ohledně aspektů spolufinancování. Hlavními faktory úspěchu byly jasná definice úloh a odpovědnosti, jakož i posílený monitorovací rámec. Analýza také určila oblasti pro další zlepšení, jako jsou například:
i)větší zapojení členského státu (koordinátora programu a finančního koordinátora) s cílem většího převzetí vlastní odpovědnosti společně s větší odpovědností subjektu, který provádí vyřazování z provozu (konečný příjemce);
ii)zefektivnění postupů s cílem zvýšit včasnost a účinnost cyklu řízení;
iii)zvýšená vzájemná srovnatelnost s výsledky jiných programů vyřazování z provozu.
Finanční pomoc Evropské unie je od samého počátku prováděna formou nepřímého řízení ( 9 ). Komise navrhuje svěřovat plnění rozpočtu programu i nadále prováděcímu subjektu posouzenému v rámci pilířů (nepřímé řízení), tj. litevské vnitrostátní agentuře CPMA.
•Konzultace se zúčastněnými stranami
Za účelem hodnocení programu v polovině období zahájila Komise v červnu 2017 otevřenou veřejnou konzultaci v prodlouženém trvání čtrnácti týdnů. Zájem o konzultaci byl jen omezený (dvacet reakcí). Kromě této konzultace byla v červenci 2017 zahájena cílená konzultace na základě elektronického průzkumu; na jejím základě bylo shromážděno dalších sedmnáct odpovědí (jedna z Bulharska, čtyři z Litvy a dvanáct ze Slovenska) celkem od devadesáti zúčastněných stran, které byly kontaktovány. Obdržené odpovědi vyjadřovaly celkově kladný názor na program, ale neposkytly žádné další nové informace, které by se ho týkaly. Tyto dvě konzultace však byly doplněny cílenými konzultacemi v podobě zhruba sta pohovorů se subjekty, které provádí vyřazování z provozu, a s příslušnými zúčastněnými stranami.
•Externí odborné konzultace
Jako vstupní informace pro přípravu programu určeného pro příští víceletý finanční rámec byly použity tyto dokumenty:
–„Support to the mid-term evaluation of the Nuclear Decommissioning Assistance Programmes“ („Podpora hodnocení programů pomoci při vyřazování jaderných zařízení z provozu v polovině období“, EY, hodnocení pro GŘ pro energetiku Evropské komise, 2018,
–„Nuclear Decommissioning Assistance Programme (NDAP) – Assessment of the robustness of the financing plans considering the economic-financial-budgetary situation in each concerned Member State and of the relevance and feasibility of the detailed decommissioning plans“ („Program pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu (NDAP) – posouzení spolehlivosti finančních plánů s ohledem na hospodářsko-finanční a rozpočtovou situaci v jednotlivých dotčených členských státech a na význam a proveditelnost podrobných plánů vyřazování z provozu“, Deloitte, NucAdvisor, VVA Europe, studie vypracovaná pro GŘ Evropské komise pro energetiku, 2016,
–zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 22/2016 „Programy pomoci EU pro vyřazování jaderných zařízení z provozu v Litvě, Bulharsku a na Slovensku: od roku 2011 bylo dosaženo určitého pokroku, zásadní výzvy však teprve čekají.“
•Posouzení dopadů
V souladu s finančním nařízením a s požadavky politiky Komise ke zlepšování právní úpravy byl stávající program podroben hodnocení ex-ante (ve formě pracovního dokumentu útvarů Komise).
•Zjednodušení
Program je v současné době prováděn prostřednictvím nepřímého řízení s využitím prováděcího subjektu posouzeného v rámci pilířů (tj. litevské vnitrostátní agentury CPMA). Hodnocení programu v polovině období potvrdilo, že současné nastavení prokazatelně zajišťuje účinné a účelné provádění programu, a proto bude zachováno i v následujícím víceletém finančním rámci s určitými zjednodušeními čerpajícími z poznatků získaných z hodnocení v polovině období.
Program například využije víceleté plánování předpokládané v rámci revidovaného finančního nařízení. To zajistí optimální využití víceletého podrobného plánu vyřazování z provozu jako referenčního stavu pro plánování a monitorování a posílí účinnost a včasnost plánovacího cyklu. Pokud jde o plánování, víceletý charakter programu vyřazování z provozu se promítne do přijetí víceletého pracovního programu a rozhodnutí o financování. Program může být revidován na základě výsledku hodnocení. V souladu se současnou praxí by mohlo být finanční krytí poskytované prostřednictvím tohoto nařízení použito na dokončení projektů zahrnutých v konečném plánu vyřazování jaderné elektrárny Ignalina z provozu až do konečného data. Další příklad se týká zavedení jasnějšího rámce spolufinancování, který sníží nejistotu ohledně zdroje financování, odstraní potřebu každoročního vyjednávání a odsouhlasování vnitrostátního příspěvku a zvýší převzetí vlastní odpovědnosti za program členským státem.
Navíc bude použit jednotný soubor pravidel a kdykoli to bude možné, budou využívány další synergie a doplňkovost programů.
Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond plus (ESF+) a Fond soudržnosti by mohly podpořit opatření doprovázející související sociální a hospodářský přechod, která by zahrnovala rovněž opatření v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie, jakož i některých dalších činností, které nesouvisejí s procesy radiační bezpečnosti. Jako takové mohou tyto fondy v dotčených regionech vytvářet další aktivity a využívat lokálně dostupné odborné znalosti jako hlavní hnací sílu tvorby pracovních míst, udržitelného růstu a inovací. Obdobně by měly být zkoumány synergie s RP9 a/nebo s programem Euratom pro výzkum a odbornou přípravu v oblastech, jako je vývoj a testování technologií, jakož i odborná příprava a vzdělávání.
•Základní práva
Program nemá žádný dopad na základní práva.
4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY
Navrhované rozpočtové prostředky na období 2021–2027 jsou stanoveny na 552 000 000 EUR (v běžných cenách). Jsou stanoveny na základě předpokládaných ročních výdajů uvedených v plánu vyřazování z provozu s přihlédnutím k navrhovaným prahovým hodnotám spolufinancování ze strany EU. Referenční stav definuje téměř lineární křivku vývoje, takže se předpokládají téměř konstantní roční závazky a plány plateb, jak jsou uvedeny v legislativním finančním výkazu.
Akce spolufinancované v rámci navrhovaného finančního plánu jsou založeny na podrobném plánu vyřazování z provozu zavedeném nařízením Rady (EU) č. 1369/2013. Tento plán již definuje oblast působnosti programu, konečný stav po vyřazení z provozu a termín jeho dokončení; zahrnuje činnosti spojené s vyřazováním z provozu a jejich harmonogram, náklady a potřebné lidské zdroje, které s nimi souvisejí.
Lidské a administrativní zdroje potřebné pro řízení programu zůstávají vůči předchozímu programu beze změny.
5.OSTATNÍ PRVKY
•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv
Systém plánování, monitorování a kontroly bude oproti stávajícímu systému i nadále zdokonalován a zefektivňován. Na základě zkušeností získaných z hodnocení v polovině období bude zajištěno zjednodušení a neustálé zlepšování.
V roce 2014 změnila Komise správu programu víceletého finančního rámce na období 2014–2020 s cílem jasněji vymezit úlohy a odpovědnost a zavést přísnější požadavky na příjemce v oblasti plánování, monitorování a podávání zpráv. V souladu s tímto revidovaným přístupem ke správě jmenovala Litva koordinátora programu a finančního koordinátora (náměstka ministra nebo státního tajemníka), který nese odpovědnost za plánování, koordinaci a monitorování programu vyřazování z provozu na vnitrostátní úrovni. Byl zřízen výbor, který plní funkce monitorování a podávání zpráv a jehož společnými předsedy jsou zástupce Komise a koordinátor programu.
V příštím finančním období se víceletý charakter procesu vyřazování z provozu promítne do přijetí víceletého pracovního programu a rozhodnutí o financování v souladu s navrhovaným novým finančním nařízením. Tento proces plánování bude samozřejmě synchronizován s kroky hodnocení (průběžného po čtyřech letech a závěrečného pět let po roce 2027, kdy se očekává dokončení úkolů v terénu).
Tato hodnocení se budou provádět v souladu s odstavci 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016( 10 ), ve které tři orgány potvrdily, že hodnocení stávajících právních předpisů a politiky by měla sloužit jako základ pro posouzení dopadů možností pro další činnost. Hodnocení posoudí účinky programu v praxi na základě ukazatelů/cílů programu a podrobné analýzy, nakolik lze program považovat za relevantní, účinný a účelný, zda má dostatečnou přidanou hodnotu na úrovni EU a nakolik je v souladu s ostatními politikami EU. Budou zahrnovat získané zkušenosti za účelem zjištění nedostatků/problémů nebo jakéhokoli potenciálu k dalšímu zlepšení opatření nebo jejich výsledků a za účelem podpory maximalizace jejich využití / dopadu.
Současná praxe ročního předkládání zpráv Evropskému parlamentu a Radě bude zachována.
Komise i nadále plánuje svěřovat plnění rozpočtu programů prováděcímu subjektu posouzenému v rámci pilířů (nepřímé řízení), tj. litevské vnitrostátní agentuře CPMA. Útvary Komise budou navíc pokračovat v praxi pozorného sledování provádění projektu prostřednictvím dokumentárního přezkumu a přezkumu na místě dvakrát ročně a budou doplňovat pravidelný cyklus plánování, monitorování a kontroly tematickými ověřováními založenými na přezkumu rizik.
•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu
Článek 3 navrhovaného základního aktu definuje cíl programu víceletého finančního rámce na období 2021–2027. Tento konkrétní cíl odráží dvojí povahu cíle programu, který převádí přidanou hodnotu EU na jedné straně na posílení jaderné bezpečnosti a na druhé straně na zvýšení znalostí daného členského státu EU ohledně procesu vyřazování jaderné elektrárny z provozu.
Články 3, 6, 7 a příloha společně definují rámec, který zajistí, že finanční prostředky EU budou zaměřeny na akce, které skutečně splňují cíl tohoto programu. Vyjasňují úroveň společného úsilí mezi EU a Litvou při vyřazování jaderné elektrárny Ignalina z provozu. Článek 7 stanoví roční strop pro platbu EU jako maximální míru spolufinancování ve výši 80 % v reakci na doporučení č. 3 a 4 Evropského účetního dvora 11 , která vyzývají Litvu, aby byla připravena použít vnitrostátní finanční prostředky ke krytí nákladů na vyřazování z provozu a Komisi, aby usilovala o navýšení vnitrostátního spolufinancování. Toto ustanovení a odhady nákladů na podrobný plán vyřazování z provozu podle nařízení Rady (EU) č. 1369/2013 formulují závazek EU vůči Litvě stanovený v příslušné smlouvě o přistoupení.
Článek 8 zavádí výrazné zjednodušení oproti stávajícímu programu, tj. použití víceletého pracovního programu, který odráží povahu programů vyřazování z provozu. Přestože je na úrovni plánování přijat víceletý přístup, ustanovení čl. 4 odst. 3 umožňuje roční rozpočtové závazky a i nadále zůstává zachována praxe ročního předkládání zpráv Evropskému parlamentu a Radě, která je popsána v čl. 9 odst. 4.
Článek 10 definuje postup revize víceletého pracovního programu v průběhu období, které je úměrné povaze programu a poskytuje Komisi vhodné nástroje k tomu, aby mohla v případě potřeby zavést nápravná opatření.
V příloze I je uveden podrobný popis konkrétních cílů programu. V příloze I je pomocí tabulky 1 vyjádřena odpověď Komise na doporučení 6 12 Evropského účetního dvora, ve kterém byla Komise vyzvána, aby umožnila použití financování EU jen ke krytí nákladů na zaměstnance, kteří v plném rozsahu pracují na činnostech týkajících se vyřazování z provozu. Tabulka slouží k zachování financování Unie pro základní funkce, jako je bezpečnost, při použití režimů spolufinancování na sladění zájmů místních zúčastněných stran se zájmy Unie. V příloze II jsou stanoveny konkrétní ukazatele, které mají být vykazovány ve zprávách o pokroku programu směrem k dosažení cílů v oblastech demontáž a dekontaminace, nakládání s radioaktivním odpadem a šíření znalostí.
2018/0251 (NLE)
Návrh
NAŘÍZENÍ RADY,
kterým se zavádí program pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu týkající se jaderné elektrárny Ignalina v Litvě (program Ignalina) a zrušuje nařízení Rady (EU) č. 1369/2013
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na akt o přistoupení z roku 2003, a zejména na článek 3 protokolu č. 4 připojeného k tomuto aktu,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)V souladu s protokolem č. 4 aktu o přistoupení z roku 2003 o jaderné elektrárně Ignalina( 13 ) se Litva zavázala k uzavření bloku 1 jaderné elektrárny Ignalina do 31. prosince 2004 a bloku 2 do 31. prosince 2009 a k následnému vyřazení těchto bloků z provozu.
(2)V souladu se svými závazky obsaženými v aktu o přistoupení a s pomocí Unie uzavřela Litva uvedené dva bloky v příslušných lhůtách a významně pokročila v jejich vyřazování z provozu. Je nutno provádět další práce, aby bylo možno pokračovat ve snižování úrovně radiačního rizika. Na základě odhadů, které jsou k dispozici, budou pro tento účel po roce 2020 zapotřebí dodatečné finanční prostředky.
(3)Činnosti spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení by měly splňovat platné právní předpisy Unie a jednotlivých států. Vyřazování jaderné elektrárny z provozu, na niž se toto nařízení vztahuje, by se mělo provádět v souladu s právními předpisy v oblasti jaderné bezpečnosti, konkrétně se směrnicí Rady 2009/71/Euratom ( 14 ), a v oblasti nakládání s odpady, konkrétně se směrnicí Rady 2011/70/Euratom ( 15 ). Konečnou odpovědnost za jadernou bezpečnost a bezpečnost vyhořelého paliva a za nakládání s radioaktivním odpadem zůstává na Litvě.
(4)Vzhledem k tomu, že předčasné odstavení a následné vyřazení z provozu jaderné elektrárny Ignalina se dvěma bloky reaktorů typu RBMK o výkonu 1 500 MW zděděných po Sovětském svazu nemá obdoby a představuje pro Litvu výjimečnou finanční zátěž neúměrnou velikosti a hospodářské síle země, protokol č. 4 stanoví, že pomoc Unie v rámci programu Ignalina má plynule pokračovat a být prodloužena na období po roce 2006, a to na dobu dalšího finančního výhledu.
(5)Toto nařízení stanoví finanční krytí pro program pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu týkající se jaderné elektrárny Ignalina v Litvě („program“), které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení( 16 ) pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu.
(6)Na tento program se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/… [nové finanční nařízení] ( 17 ) („finanční nařízení“). To stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie včetně pravidel pro granty, ceny, zadávání veřejných zakázek, nepřímé plnění, finanční pomoc, finanční nástroje a rozpočtové záruky.
(7)V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013( 18 ), nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95( 19 ), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96( 20 ) a nařízením Rady (EU) 2017/1939( 21 ) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a v příslušných případech ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) vyšetřovat a stíhat podvody a jiné protiprávní jednání poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371( 22 ). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, úřadu EPPO a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí strany podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.
(8)Tímto nařízením nejsou dotčeny výsledky budoucích postupů týkajících se státní podpory, které mohou být zahájeny v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie.
(9)Financování podle tohoto nařízení by se mělo soustředit na činnosti, jimiž se provádějí bezpečnostní cíle v oblasti vyřazování z provozu, přičemž konečnou odpovědnost za jadernou bezpečnost by měla zůstat na Litvě.
(10)Program by také měl zajistit šíření znalostí získaných v rámci programu Ignalina mezi všechny členské státy v koordinaci a synergii s dalším příslušným programem Unie pro činnosti související s vyřazováním zařízení z provozu v Bulharsku, na Slovensku a ve Společném výzkumném středisku Komise, neboť tato opatření přinášejí největší přidanou hodnotu Unie.
(11)Vyřazování jaderné elektrárny Ignalina z provozu by se mělo provádět s využitím nejlepších dostupných technických odborných znalostí a současně náležitě zohlednit charakter a technologické specifikace vyřazovaných zařízení s cílem zajistit bezpečnost a nejvyšší možnou efektivnost, a tak zohlednit mezinárodní osvědčené postupy.
(12)Komise a Litva by měly zajistit účinné monitorování a kontrolu vývoje procesu vyřazování z provozu s cílem zajistit nejvyšší přidanou hodnotu Unie, co se týče finančních prostředků přidělovaných podle tohoto nařízení, i když konečná odpovědnost za vyřazení z provozu zůstává na Litvě. Patří sem účinné měření pokroku a výkonu a v případě potřeby i přijímání nápravných opatření.
(13)Podle odstavců 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů ( 23 )je nutno tento program hodnotit na základě informací shromážděných prostřednictvím konkrétních požadavků na monitorování při současném zamezení nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jako základ pro hodnocení účinků programu v praxi.
(14)Mělo by být možné přezkoumat výši prostředků přidělených na program, jakož i programové období na základě výsledků zprávy o hodnocení v polovině období.
(15)Opatření spolufinancovaná podle tohoto nařízení by se měla určovat v rámci hranic vymezených plánem vyřazování z provozu předloženým Litvou podle nařízení Rady č. 2013/1369/EU (25) a jeho případně revidovanými verzemi. Tento plán definuje oblast působnosti programu, konečný stav po vyřazení z provozu a termín jeho dokončení; zahrnuje činnosti spojené s vyřazováním z provozu a jejich harmonogram, náklady a potřebné lidské zdroje, které s nimi souvisejí. V příslušných případech by měla Litva předat aktualizované verze plánu Komisi ke zohlednění při přípravě pracovních programů.
(16)Program by měl být prováděn za společného finančního úsilí Unie a Litvy. Maximální prahová hodnota spolufinancování ze strany Unie by měla být stanovena v souladu s praxí spolufinancování zavedenou v předcházejících programech. S přihlédnutím k praxi srovnatelných programů Unie a k posílení litevského hospodářství od zahájení programu vyřazování jaderné elektrárny Ignalina z provozu nepřesáhne až do ukončení provádění činností financovaných podle tohoto nařízení míra spolufinancování ze strany Unie 80 % způsobilých nákladů. Zbývající spolufinancování by měla poskytnout Litva a zdroje mimo rozpočet Unie, pocházející zejména od mezinárodních finančních institucí a jiných dárců.
(17)Nařízení (EU) č. 1369/2013 ( 24 ) by proto mělo být zrušeno.
(18)Řádně byla zohledněna zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 22/2016 o finanční pomoci EU pro vyřazování jaderných elektráren z provozu v Bulharsku, Litvě a na Slovensku, doporučení v ní uvedená a odpověď Komise.
(19)Program spadá do působnosti litevského vnitrostátního programu podle směrnice Rady 2011/70/Euratom.
(20)V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění článku 3 tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ( 25 ).
(21)Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a určují zejména postup sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen, nepřímého plnění a kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie se rovněž týkají ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků, pokud jde o právní stát v členských státech, neboť dodržování zásad právního státu je základní podmínkou řádného finančního řízení a efektivního financování z EU.
(22)Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provést Pařížskou dohodu a cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje přispěje tento program k tomu, aby se opatření v oblasti klimatu stala významným tématem a dosáhlo se celkového cíle, že 25 % výdajů z rozpočtu Unie bude směřovat na podporu cílů v oblasti klimatu. Během přípravy a provádění programu budou identifikována relevantní opatření a budou znovu posouzena v souvislosti s hodnocením v polovině období.
(23)Formy financování a metody provádění podle tohoto nařízení by se měly vybírat na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout konkrétních cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěži a očekávanému riziku nedodržení pravidel. Mělo by se přitom také zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení,
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek
Předmět
Tímto nařízením se zavádí program pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu týkající se jaderné elektrárny Ignalina v Litvě („program“).
Stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.
Článek
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
1)„vyřazováním z provozu“ administrativní a technická opatření, která umožňují odstranění některých nebo všech regulačních kontrol z jaderného zařízení a jejichž cílem je zajistit dlouhodobou ochranu veřejnosti a životního prostředí, včetně snížení úrovní zbytkových radionuklidů v materiálech a v místě zařízení.
2)„plánem vyřazování z provozu“ dokument obsahující podrobné informace o navrhovaném vyřazení z provozu a popisující zvolenou strategii vyřazení z provozu; harmonogram, typ a pořadí činností při vyřazování z provozu; použitou strategii nakládání s odpady včetně uvolnění; navrhovaný konečný stav; skladování a zneškodňování odpadu z vyřazování z provozu; časový rámec vyřazování z provozu; odhady nákladů na dokončení vyřazení z provozu a cíle, očekávané výsledky, milníky, cílová data a odpovídající klíčové ukazatele výkonnosti včetně ukazatelů na základě získané hodnoty. Plán zpracuje držitel licence jaderného zařízení; následně se plán promítne do víceletých pracovních programů v rámci programu.
Článek
Cíle programu
1.Obecným cílem programu je pomoci Litvě s vyřazováním jaderné elektrárny Ignalina z provozu se zvláštním důrazem na zvládání problémů týkajících se radiační bezpečnosti spojených s vyřazováním jaderné elektrárny Ignalina z provozu při současném zajištění rozsáhlého šíření znalostí ve všech členských státech EU o vyřazování jaderného zařízení z provozu získaných v tomto procesu.
2.Konkrétním cílem programu je provést demontáž a dekontaminaci zařízení a reaktorových šachet v JE Ignalina v souladu s plánem vyřazování z provozu, pokračovat v bezpečném řízení vyřazování z provozu a nakládání se zbylými odpady a šířit získané znalosti mezi zúčastněnými stranami v EU.
3.Podrobný popis konkrétních cílů je uveden v příloze I. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přílohu I změnit v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 12 odst. 2.
Článek
Rozpočet
1.Finanční krytí k provádění programu na období 2021–2027 činí 552 000 000 EUR v běžných cenách.
2.Částka uvedená v odstavci 1 může pokrýt náklady na technickou a administrativní pomoc pro provádění programu, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace.
3.Rozpočtové závazky na opatření trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozděleny na roční splátky v průběhu několika let.
Článek
Provádění a formy financování
1.Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení společně se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.
2.Program může poskytovat financování jednou z forem stanovených ve finančním nařízení.
KAPITOLA II
ZPŮSOBILOST
Článek
Způsobilá opatření
Pro financování jsou způsobilá pouze opatření určená k provádění cílů uvedených v článku 3 a v příloze I.
Článek
Míry spolufinancování
Celková maximální míra spolufinancování ze strany Unie použitelná v rámci programu nepřesáhne 80 %. Zbývající financování poskytne Litva a další zdroje mimo rozpočet Unie.
KAPITOLA III
TVORBA PROGRAMŮ, MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ A KONTROLA
Článek
Pracovní program
1.Program se provádí prostřednictvím víceletého pracovního programu uvedeného v článku 110 finančního nařízení.
2.Tento víceletý pracovní program odráží plán vyřazování z provozu, který slouží jako referenční stav pro monitorování a hodnocení programu.
Článek
Monitorování a vykazování
1.Ukazatele pro vykazování pokroku dosaženého při plnění cílů programu stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze II.
2.Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie a (v příslušných případech) členským státům uloží přiměřené požadavky na vykazování.
3.Na konci každého roku vypracuje Komise zprávu o pokroku v provádění prací vykonaných předchozí rok a předloží ji Evropskému parlamentu a Radě.
Článek
Hodnocení
1.Hodnocení se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.
2.Průběžné hodnocení programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku období specifikovaného v článku 1. Průběžné hodnocení se zabývá rovněž rozsahem změn víceletého pracovního programu uvedeného v článku 8.
3.Na konci provádění programu, avšak nejpozději do pěti let po skončení období uvedeného v článku 1 provede Komise závěrečné hodnocení programu.
4.Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu a Radě.
Článek
Audity
Audity týkající se použití příspěvku Unie a vnitrostátního příspěvku prováděné osobami nebo subjekty včetně těch, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie, jsou základem celkové jistoty podle článku 127 finančního nařízení.
Článek
Výbor
1.Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
Má-li být stanovisko výboru získáno písemným postupem, je tento postup ukončen bez výsledku, pokud tak o tom ve lhůtě stanovené pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádá prostá většina členů výboru.
KAPITOLA IV
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek
Informace, komunikace a propagace
1.Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.
2.Komise provádí k programu a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3.
Článek
Zrušení
Nařízení (EU) č. 1369/2013 se zrušuje.
Článek
Přechodná ustanovení
1.Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna opatření podle nařízení (EU) č. 1369/2013, které se na příslušná opatření použije až do jejich ukončení.
2.Finanční krytí přidělené na program může zahrnovat i výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu k programu od opatření přijatých podle jeho předchůdce, nařízení (EU) č. 1369/2013.
3.V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v čl. 4 odst.2, aby bylo možno řídit opatření, jež nebudou dokončena do 31. prosince 2027.
Článek
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 2021.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne
Za Radu
předseda/předsedkyně
LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ
1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU
1.1Název návrhu/podnětu
1.2Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB
1.3Povaha návrhu/podnětu
1.4Odůvodnění návrhu/podnětu
1.5Doba trvání akce a finanční dopad
1.6Předpokládaný způsob řízení
2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ
2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv
2.2Systém řízení a kontroly
2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí
3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU
3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky
3.2Odhadovaný dopad na výdaje
3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje
3.2.3Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy
3.2.5Příspěvky třetích stran
3.3Odhadovaný dopad na příjmy
LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ
1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU
1.1.Název návrhu/podnětu
Nařízení Rady, kterým se zavádí program pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu týkající se jaderné elektrárny Ignalina v Litvě na období 2021–2027
1.2.Příslušné oblasti politik (skupina programů)
Jaderná bezpečnost
1.3.Návrh/podnět se týká:
◻ nové akce
◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci ( 26 )
☑ prodloužení stávající akce
◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci
1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu
1.4.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu.
Program Ignalina reaguje na požadavky svého právního základu (tj. smlouvy o přistoupení Litvy, a zejména protokolu č. 4 a článku 56 aktu o přistoupení z roku 2003).
1.4.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účelnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.
Jako podmínku pro přistoupení k EU se Litva zavázala uzavřít a následně vyřadit z provozu jaderné reaktory černobylského typu v jaderné elektrárně Ignalina. Jako akt solidarity s Litvou se Evropská unie ve smlouvě o přistoupení Litvy zavázala poskytnout finanční pomoc na vyřazení jaderné elektrárny Ignalina z provozu.
Činnosti v oblasti vyřazování z provozu postupují, přičemž termín jejich ukončení je naplánován na rok 2038. Je v zájmu Unie, aby i nadále poskytovala finanční podporu na vyřazování z provozu, a tak přispívala k zajištění nejvyšší úrovně bezpečnosti provozu. Program poskytuje zásadní a trvalou podporu zdraví zaměstnanců a veřejnosti tím, že zabrání poškozování životního prostředí a zajistí skutečný pokrok v oblasti jaderné bezpečnosti a zabezpečení.
1.4.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti
Bylo provedeno hodnocení programů pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu (NDAP) v polovině období. Uvedené hodnocení posoudilo a vyhodnotilo výsledky a dopady, účinnost využívání zdrojů a přidanou hodnotu Unie. Komise shromáždila pro účely hodnocení v polovině období příslušné informace a údaje na základě rozsáhlého zapojení klíčových zúčastněných stran (tj. ministerstev, prováděcích orgánů, subjektů, které provádějí vyřazování z provozu, a členů výboru NDAP).
Závěry hodnocení NDAP v polovině období lze shrnout takto:
Soudržnost s politikami EU. Podpora EU zajišťuje, že je v Litvě vytrvale prováděna strategie okamžité demontáže, a zabraňuje přenášení nepřiměřené zátěže na budoucí generace, přičemž se z historických důvodů částečně odchyluje od konečné odpovědnosti daného členského státu za zajištění přiměřených finančních zdrojů na vyřazení jaderných zařízení z provozu a na nakládání s radioaktivním odpadem. Litva v roce 2013 upravila plán vyřazování jaderné elektrárny Ignalina z provozu v rámci přípravy na víceletý finanční rámec na období 2014–2020: datum ukončení programu bylo posunuto o devět let z roku 2029 na rok 2038.
Pokrok. Litva dosáhla účinného a účelného pokroku při vyřazování dvou jaderných reaktorů moderovaných grafitem z provozu v souladu s dohodnutým referenčním stavem (tj. plánem vyřazování z provozu).
Bezpečnost. V předmětných lokalitách bude díky financování Unie v tomto víceletém finančním rámci dosaženo podstatného zvýšení úrovně bezpečnosti.
Finanční rozsah. Nepokrytá potřeba financování programu Ignalina po roce 2020 se pohybuje v řádu 1 331 milionů EUR.
Vnitrostátní příspěvek. Dosažené úrovně vnitrostátního příspěvku se jeví jako vhodné k udržení řádné efektivnosti; spolufinancování však není zakotveno v právním základu, čímž vzniká nejistota, která by se měla odstranit. Analýza navíc ukázala, že rostoucí úrovně vnitrostátního příspěvku jsou nezbytnou, nikoli však dostačující podmínkou stanovení správných pobídek pro včasné a účinné vyřazování z provozu. V tomto smyslu by měl větší dopad výslovný převod rizik (překročení nákladů, zpoždění) na Litvu. Tato praxe byla již tam, kde to bylo možné, do určité míry zavedena v rámci stávajícího víceletého finančního rámce.
Správa. Nastavení správy zajistilo účinné a účelné provádění programu Ignalina a vykompenzovalo výše zmíněné nejistoty ohledně aspektů vnitrostátního příspěvku.
Cíle. Veškeré financování po roce 2020 by se mělo zaměřit na explicitní cíle v oblasti bezpečnosti monitorované prostřednictvím zvláštních ukazatelů výkonnosti.
Získání znalostí. A konečně zkušenosti získané až doposud z projektů prováděných v rámci programu Ignalina v Litvě, jakož i programu Kozloduj v Bulharsku a programu Bohunice na Slovensku poskytují v rámci EU pevnou znalostní základnu pro provádění průběžných i budoucích činností vyřazování z provozu. Tyto programy spolufinancované z prostředků EU se mohou zaměřit na to, aby se staly pevným referenčním bodem pro otázky týkající se správy a praxe v oblasti řízení, jako jsou metodiky odhadů nákladů nebo plánování, a přetrvávajících technologických problémů, jako je například demontáž grafitem moderovaných reaktorů a následné nakládání s významnými množstvími ozářeného grafitu.
1.4.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji
V regionu Visaginas mohou být použity i další dostupné nástroje EU, jako jsou Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond plus (ESF+) a Fond soudržnosti, což zajistí doplňkovost s programem Ignalina. Tyto fondy by například mohly podpořit opatření doprovázející související sociální a ekonomický přechod včetně opatření pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii, jakož i některé další činnosti, které nesouvisejí s procesy radiační bezpečnosti. Jako takové mohou tyto fondy v daném regionu vytvářet další aktivity a využívat lokálně dostupné odborné znalosti jako hlavní hnací sílu tvorby pracovních míst, udržitelného růstu a inovací. Obdobně by měly být zkoumány synergie s RP9 a/nebo s programem Euratom pro výzkum a odbornou přípravu v oblastech, jako je vývoj a testování technologií, jakož i odborná příprava a vzdělávání.
1.5.Doba trvání akce a finanční dopad
☑ Časově omezená doba trvání
–☑ s platností od roku 2021 do roku 2027
–☑ finanční dopad od roku 2021 do roku 2027 u prostředků na závazky
◻ Časově neomezená doba trvání
–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,
–poté plné fungování.
1.6.Předpokládaný způsob řízení 27
◻ Přímé řízení Komisí
–◻ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,
–◻ prostřednictvím výkonných agentur.
◻ Sdílené řízení s členskými státy
☑ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:
–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,
–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),
–◻EIB a Evropský investiční fond,
–◻ subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení,
–☑ veřejnoprávní subjekty,
–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,
–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,
–◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.
–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.
Poznámky
Prováděcí subjekt posouzený v rámci pilířů v Litvě pro program Ignalina – Ústřední agentura pro řízení programu (CPMA) – bude ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027 i nadále fungovat jako prováděcí subjekt.
2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ
2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv
Upřesněte četnost a podmínky.
Provádění programu Ignalina je monitorováno Komisí na základě pověřovací dohody uzavřené s prováděcím subjektem posouzeným v rámci pilířů (tj. CPMA), a prostřednictvím dokumentárních přezkumů. Komise pravidelně provádí nezávislá tematická ověřování na základě přezkumu rizik.
Pro sledování skutečného pokroku a výkonu se používá také nástroj pro řízení získané hodnoty.
Litva se podílí na monitorovacích opatřeních prostřednictvím monitorovacího výboru, jehož společnými předsedy jsou zástupce Komise a koordinátor programu (náměstek ministra Litevské republiky pro energetiku). Hlavním úkolem monitorovacího výboru je revize a schvalování monitorovacích zpráv předkládaných každé dva roky.
Dvakrát ročně provádějí úředníci Komise návštěvy na místě, aby ověřili fyzický pokrok.
Průběžné hodnocení se provede nejpozději v roce 2024.
Závěrečné hodnocení se provede nejpozději v roce 2032.
2.2.Systém řízení a kontroly
2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie.
Hodnocení programu pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu (NDAP) v polovině období prokázalo, že současné nastavení správy zajišťuje účinné a účelné provádění programů. Hlavní faktory úspěchu představují jasné definice úloh a odpovědnosti, jakož i posílený monitorovací rámec.
2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění.
Rizika související s prováděním programů jsou inventarizována na základě dokumentárních přezkumů, monitorovacích misí na místě prováděných každé dva roky a využívání metodiky řízení na základě získané hodnoty (EVM), která umožňuje včasné odhalení zpoždění a překročení nákladů. Rizika se pak následně posuzují na základě postupu podporujícího kvantitativní přístup. Rejstřík rizik a související opatření jsou přezkoumávány a zaznamenávány nejméně dvakrát ročně. Nejdůležitější rizika spojená s prováděním projektů jsou sledována souběžně s existujícími systémy řízení rizik provádějících subjektů a příjemců.
Revize rizik poskytuje informace umožňující vytvořit přístup k monitorování a kontrole založený na rizicích, který zahrnuje aktualizaci požadavků na podávání zpráv s cílem zaměřit se na rizikové oblasti, definování priorit monitorovacích misí a zahájení dalších tematických ověřování.
Nejvýznamnějším rizikem identifikovaným na úrovni řízení programů je to, že vnitrostátní příspěvek na financování programu by nesplnil vyšší cíl s ohledem na současnou úroveň. Proto by měly být do základního aktu zavedeny přesně definované míry spolufinancování a posílený kontrolní rámec s cílem zajistit dostupnost vnitrostátního příspěvku.
2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce).
Na základě posouzení nejdůležitějších klíčových ukazatelů a výsledků kontroly posoudilo GŘ ENER nákladovou efektivnost a účinnost kontrolního systému a dospělo k pozitivnímu závěru za rok 2017. Obdobných podmínek bude dosaženo v příštím víceletém finančním rámci.
Ukazatel nákladové efektivnosti bere v úvahu náklady na dohled na úrovni Komise (zahrnující pracovní dobu zaměstnanců přidělených na tyto úkoly a v příslušných případech konkrétní smlouvy, které se přímo vztahují k úkolům v oblasti dohledu) pro jednotlivé subjekty.
V roce 2017 byl odhadovaný konsolidovaný ukazatel nákladové efektivnosti (tj. pro všechny pověřené subjekty dohromady) i nadále celkově stabilní.
Změny zaznamenané v nákladech na kontrolu orgánů poskytujících pomoc při vyřazování jaderných zařízení z provozu (EBRD, CPMA) odrážejí postupný posun k vnitrostátním prováděcím kanálům v Litvě a zvýšení úrovně dohledu a monitorování programu, která z nich vyplynula.
Odhady za rok 2016 a za dřívější období zahrnovaly poplatky vyplacené pověřeným subjektům NDAP. Tyto poplatky jsou nyní zahrnuty do nákladů na úrovni subjektů, které jsou uvedeny níže, ale z důvodu jednotnosti byly zohledněny i při výpočtu poměru nákladů při provádění kontrol.
|
Subjekt |
Náklady na kontrolu na úrovni Komise |
Kontrolovaná částka |
|
Evropská banka pro obnovu a rozvoj |
0,32 milionu EUR
|
239,8 milionu EUR |
|
CPMA |
0,23 milionu EUR
|
87,44 milionu EUR |
Očekávané míry rizika výskytu chyb se odhadují na 0,5 %. V roce 2017 provedlo GŘ ENER tematické ověření postupů zadávacích řízení využívaných prováděcími orgány s pozitivními výsledky.
2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí
Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.
GŘ ENER vyvíjí a provádí svou vlastní strategii boje proti podvodům od listopadu 2013 v souladu s pokyny uvedenými v metodice OLAF. Další aktualizace byly provedeny v říjnu 2015 (pro období 2016–2017) a v prosinci 2017 (pro období 2018–2019). Strategie je v souladu s revidovaným rámcem vnitřní kontroly (C(2017) 23730). GŘ ENER se zavázalo aktualizovat strategii boje proti podvodům každé dva roky.
Stávající strategie je založena na analýze rizika zranitelnosti vůči podvodům s cílem zjistit rizika podvodů specifická pro GŘ ENER a pochopit je v širším kontextu. Toto hodnocení dospělo k závěru, že GŘ ENER je vystaveno pouze střední nebo nízké míře rizik spojených s podvody, tj. nebyla zjištěna žádná významná nebo kritická rizika.
Kontroly určené k zajištění legality a správnosti transakcí jsou doplněny akčním plánem, který je připojen ke strategii.
Tento akční plán zajišťuje zejména:
zavedení vnitřních pravidel, jak postupovat při podezření z podvodu a při podávání zpráv;
jednoznačné přiřazení odpovědnosti za opatření v boji proti podvodům konkrétním oddělením a funkcím;
zohlednění potenciálních rizik podvodu v rámci ročního hodnocení rizik pro plán řízení.
pravidelnou účast v síti pro prevenci a odhalování podvodů a na schůzkách výboru pro podvody a nesrovnalosti, jakož i kontakty s jinými generálními ředitelstvími a útvary;
skutečnost, že funkce místního korespondenta pro boj proti podvodům bude provozována v souladu se společným akčním plánem pro ostatní útvary činné v oblasti výzkumu;
zajištění vhodné úrovně spolupráce s úřadem OLAF.
Předchozí akční plán proti podvodům na rok 2017 byl proveden úspěšně. Po sobě jdoucí strategie GŘ ENER v oblasti boje proti podvodům uznávají význam informovanosti zaměstnanců a význam vztahů s prováděcími orgány, jakož i vývoje rámce spolupráce mezi úřadem OLAF a Komisí a mezi GŘ ENER a dalšími generálními ředitelstvími činnými v oblasti výzkumu. Provádění této strategie se monitoruje a nejméně dvakrát ročně je o něm podávána zpráva vedení GŘ ENER.
Ukazatele týkající se udržování a aktualizace této strategie, pravidelnosti hlášení vedení a zvyšování informovanosti zaměstnanců ukazují, že tato strategie je účinným nástrojem prevence a odhalování podvodů, ale že je nutno průběžně vyvíjet další úsilí v oblasti informovanosti zaměstnanců. V letech 2016–2017 byl vypracován program opatření na zvyšování informovanosti s iniciativami vytvořenými na míru, které se týkají hlavních činností a politických cílů GŘ ENER. V roce 2017 se tyto iniciativy zaměřily na cílená setkání a semináře posuzování zranitelnosti. Prevencí podvodů se rovněž pravidelně zabýval informační zpravodaj o vnitřní kontrole. Na vyhrazené intranetové stránce byl k dispozici informační balíček.
3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU
3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a nově navržené výdajové rozpočtové položky
|
Okruh víceletého finančního rámce |
Rozpočtová položka |
Druh
|
Příspěvek |
|||
|
číslo 1
|
RP/NRP 28 . |
zemí ESVO 29 |
kandidátských zemí 30 |
třetích zemí |
ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení |
|
|
5 |
program Ignalina [12.03] |
RP |
NE |
NE |
NE |
NE |
3.2.Odhadovaný dopad na výdaje
3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje 31
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Okruh víceletého finančního
|
5 |
„Vyřazování jaderných zařízení z provozu (Litva)“ |
|
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|||
|
Operační prostředky |
Závazky |
(1) |
72,500 |
71,400 |
78,300 |
83,600 |
83,700 |
80, 100 |
82, 400 |
— |
552,000 |
|
Platby |
(2) |
— |
— |
— |
— |
90,000 |
90,000 |
90,000 |
282,000 |
552,000 |
|
|
Prostředky správní povahy financované z krytí programu 32 |
Závazky = Platby |
(3) |
|||||||||
|
Prostředky na krytí programu CELKEM |
Závazky |
=1+3 |
72, 500 |
71, 400 |
78, 300 |
83, 600 |
83, 700 |
80, 100 |
82, 400 |
— |
552,000 |
|
Platby |
=2+3 |
— |
— |
— |
— |
90,000 |
90,000 |
90,000 |
282,000 |
552,000 |
|
|
|
7 |
„Správní výdaje“ |
Tento oddíl se vyplní pomocí „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v příloze legislativního finančního výkazu (příloha V interních pravidel), která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
||
|
Lidské zdroje |
0,429 |
0,429 |
0,429 |
0,429 |
0,429 |
0,429 |
0,429 |
3,003 |
||
|
Ostatní správní výdaje |
0,065 |
0,065 |
0,065 |
0,065 |
0,065 |
0,065 |
0,065 |
0,455 |
||
|
Prostředky z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce CELKEM |
0,494 |
0,494 |
0,494 |
0,494 |
0,494 |
0,494 |
0,494 |
3,458 |
||
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
|||
|
Prostředky
|
Závazky |
72,994 |
71,894 |
78,794 |
84,094 |
84,194 |
80,594 |
82,894 |
0 |
555,458 |
|
|
Platby |
0,494 |
0,494 |
0,494 |
0,494 |
90,494 |
90,494 |
90,494 |
282,000 |
555,458 |
||
3.2.2.Odhadovaný souhrnný dopad na prostředky správní povahy
–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.
–☑ Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Roky |
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
CELKEM |
|
OKRUH 7
|
||||||||
|
Lidské zdroje |
0,429 |
0,429 |
0,429 |
0,429 |
0,429 |
0,429 |
0,429 |
3,003 |
|
Ostatní správní výdaje |
0,065 |
0,065 |
0,065 |
0,065 |
0,065 |
0,065 |
0,065 |
0,455 |
|
Mezisoučet za OKRUH 7
|
0,494 |
0,494 |
0,494 |
0,494 |
0,494 |
0,494 |
0,494 |
3,458 |
|
Mimo OKRUH 7
33
|
||||||||
|
Lidské zdroje |
||||||||
|
Ostatní výdajesprávní povahy |
||||||||
|
Mezisoučetmimo OKRUH 7
|
|
CELKEM |
0,494 |
0,494 |
0,494 |
0,494 |
0,494 |
0,494 |
0,494 |
3,458 |
Potřebné prostředky správní povahy budou pokryty z prostředků, které již jsou vyčleněny na řízení akce a/nebo které byly přesunuty, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na stávající rozpočtová omezení.
3.2.2.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů
–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.
–☑ Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:
Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky
|
Roky |
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
|
|
• Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) |
||||||||
|
Ústředí a zastoupení Komise |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
|
|
Delegace |
||||||||
|
Výzkum |
||||||||
|
• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) – SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD 34 Okruh 7 |
||||||||
|
Financovaní z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce |
— v ústředí |
|||||||
|
— při delegacích |
||||||||
|
Financovaní z krytí programu 35 |
– v ústředí |
|||||||
|
– při delegacích |
||||||||
|
Výzkum |
||||||||
|
Jiné (upřesněte) |
||||||||
|
CELKEM |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
3 |
|
Popis úkolů:
|
Úředníci a dočasní zaměstnanci |
|
|
Externí zaměstnanci |
Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.
3.2.3.Příspěvky třetích stran
–☑ nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.
–◻ počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:
Prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Roky |
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
CELKEM |
|
Upřesněte spolufinancující subjekt |
||||||||
|
Spolufinancované prostředky CELKEM |
3.3.Odhadovaný dopad na příjmy
–☑ Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.
–◻ Návrh/podnět má tento finanční dopad:
–◻ na vlastní zdroje
–◻ na jiné příjmy
uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky ◻
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Příjmová rozpočtová položka: |
Dopad návrhu/podnětu 36 |
||||||
|
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
|
|
Článek …………. |
|||||||
U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.
Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).
–
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne13.6.2018
COM(2018) 466 final
PŘÍLOHY
Návrh Rozhodnutí Komise,
kterým se zavádí program pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu týkající se jaderné elektrárny Ignalina v Litvě (program Ignalina) a zrušuje nařízení Rady (EU) č. 1369/2013
{SWD(2018) 342 final}
PŘÍLOHA I
1.Obecným cílem programu je pomoci Litvě s vyřazováním jaderné elektrárny Ignalina z provozu se zvláštním důrazem na zvládání problémů týkajících se radiační bezpečnosti spojených s vyřazováním jaderné elektrárny Ignalina z provozu. Dalšími závažnými bezpečnostními problémy, které je třeba řešit v rámci programu po odstranění vyhořelých palivových článků z budov reaktorů, jsou demontáž jader reaktorů a pokračující řízení vyřazování z provozu a nakládání se zbylými odpady.
2.Ve finančním období počínajícím rokem 2021 bude tento program pomáhat v následujících oblastech:
a)demontáž a dekontaminace horních a dolních zón šachet reaktorů v souladu s plánem vyřazování z provozu; pokrok je nutno měřit množstvím a typem odstraněných materiálů, jakož i dosaženou hodnotou;
b)návrh na demontáž a dekontaminaci prostředních zón šachet reaktorů (grafitových jader); pokrok je nutno měřit dosaženou hodnotou; tohoto cíle musí být dosaženo před rokem 2027, kdy budou udělena příslušná povolení k provedení vlastní demontáže a dekontaminace, jež jsou plánovány po roce 2027;
c)bezpečné řízení vyřazování z provozu a nakládání se zbylými odpady až po fázi přechodného uskladnění nebo zneškodnění (v závislosti na kategorii odpadu), včetně případného dokončení infrastruktury pro nakládání s odpady. Tento cíl je nutno splnit v souladu s plánem vyřazování z provozu; pokrok je nutno měřit množstvím a typem bezpečně uskladněného nebo zneškodněného odpadu, jakož i dosaženou hodnotou;
d)snižování stupně radiačních rizik; tento cíl je nutno měřit prostřednictvím posouzení bezpečnosti činností a zařízení, stanovení způsobů možného vzniku potenciálních expozic a odhadu pravděpodobnosti a rozsahu potenciálních expozic.
3.Plán vyřazení jaderné elektrárny Ignalina z provozu stanovil strukturu rozvržení prací na realizaci programu (tzv. hierarchická struktura vyřazování JE Ignalina z provozu a rozčlenění projektu). První úroveň struktury rozvržení prací se skládá z následujících šesti položek:
i)P.0 „Organizace činnosti podniku“;
ii)P.1 „Příprava na vyřazení z provozu“;
iii)P.2 „Demontáž a demolice zařízení a asanace lokality“;
iv)P.3 „Nakládání s vyhořelým jaderným palivem“;
v)P.4 „Nakládání s odpadem“;
vi)P.5 „Pooperační program“.
Položka P.0 „Organizace činnosti podniku“ zahrnuje řízení podniku, dohled a zajišťování kvality, radiační a ekologické monitorování, fyzickou bezpečnost a technickou podporu činností podniku.
Položka P.1 „Příprava na vyřazení z provozu“ zahrnuje zajištění předběžných podmínek pro vyřazení z provozu (jako je například inventarizace zařízení a radiační charakterizace), úpravu infrastruktury, izolaci systémů a zařízení a dekontaminaci provozních systémů, zařízení a vybavení.
Položka P.2 „Demontáž a demolice zařízení a asanace lokality“ zahrnuje demontáž reaktorů, demontáž technologických zařízení/systémů a předběžnou úpravu odpadu, demolici zařízení a asanaci lokality.
Položka P.3 „Nakládání s vyhořelým jaderným palivem“ zahrnuje nakládání s vyhořelým jaderným palivem a jeho skladování.
Položka P.4 „Nakládání s odpadem“ zahrnuje zpracování a úpravu radioaktivního odpadu.
Položka P.5„ Pooperační program“ zahrnuje provoz a údržbu zařízení, zdroje energie, zásobování vodou, čištění odpadních vod a úpravu vody.
4.Klíčové problémy týkající se radiační bezpečnosti ve finančním období 2021–2027 se řeší prostřednictvím činností podle bodů P.1, P.2 a P.4. Konkrétně demontáž jader reaktorů je zahrnuta v bodě P.2. Problémy menšího významu se řeší v bodě P.3, zatímco body P.0 a P.5 se týkají činností na podporu vyřazování z provozu.
5.Při přípravě víceletého pracovního programu bude tudíž Komise zvažovat rozdělení částek, které jsou k dispozici, podle priorit uvedených v tabulce 1, aniž by byl dotčen článek 7.
Tabulka 1
|
# |
Bod |
Priorita |
|
P.0 |
Organizace činnosti podniku |
II |
|
P.1 |
Příprava na vyřazení z provozu |
I |
|
P.2 |
Demontáž a demolice zařízení a asanace lokality |
I |
|
P.3 |
Nakládání s vyhořelým jaderným palivem |
II |
|
P.4 |
Nakládání s odpadem |
I |
|
P.5 |
Pooperační program |
III |
6.Hlavní cíl tohoto programu je doplněn cílem posílit přidanou hodnotu programu z hlediska Unie prostřednictvím šíření znalostí o procesu vyřazování z provozu (které tento program generuje) do všech členských států. Ve finančním období počínajícím rokem 2021 musí tento program poskytovat následující výstupy:
–rozvíjet vazby a výměnu mezi zúčastněnými stranami z Unie (např. členskými státy, bezpečnostními orgány, poskytovateli veřejných služeb a subjekty provádějícími vyřazování z provozu),
–dokumentovat explicitní znalosti a zpřístupňovat je prostřednictvím mnohostranného předávání znalostí o problematice vyřazování z provozu a řízení nakládání s odpady, osvědčených postupech v oblasti řízení a technologických problémech s cílem rozvíjet potenciální synergie v rámci Unie.
Uvedené činnosti financuje Unie ve výši 100 % způsobilých nákladů.
Pokrok je třeba měřit počtem vytvořených znalostních produktů a jejich dosahem.
7.Zneškodňování vyhořelého paliva a radioaktivního odpadu v hlubinném geologickém úložišti je z oblasti působnosti programu vyloučeno a tento postup musí vypracovat Litva ve svém vnitrostátním programu pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, jak to vyžaduje směrnice Rady 2011/70/Euratom.
PŘÍLOHA II
Ukazatele
1. Demontáž a dekontaminace:
·množství a typ odstraněných materiálů.
2. Nakládání s radioaktivním odpadem:
·množství a typ bezpečně uskladněného nebo zneškodněného odpadu.
3. Šíření znalostí:
·počet vytvořených znalostních produktů a jejich dosah.