EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 8.6.2018

COM(2018) 443 final

2018/0233(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zavádí program „Fiscalis“ pro spolupráci v oblasti daní

{SWD(2018) 323 final}
{SWD(2018) 324 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Dne 2. května 2018 přijala Komise balíček týkající se příštího víceletého finančního rámce na období 2021–2027 1 . Komise navrhla nový, moderní, dlouhodobý rozpočet, úzce zaměřený na politické priority Unie s 27 členskými státy. Navržený rozpočet kombinuje nové nástroje s modernizovanými programy, aby bylo možné účinně realizovat priority Unie. Na těchto základech Komise navrhuje nový program Fiscalis v rámci okruhu rozpočtu „Jednotný trh, inovace a digitální agenda“. Tento program přispěje ke zlepšení fungování daňové politiky, včetně správní spolupráce, a podpoří správce daně, jak je popsáno ve sdělení, které je připojeno k návrhu víceletého finančního rámce 2 .

Tento návrh stanoví den použitelnosti ode dne 1. ledna 2021 a je předkládán Unii 27 členských států v souladu s oznámením Spojeného království o jeho záměru vystoupit z Evropské unie a Euratomu na základě článku 50 Smlouvy o Evropské unii, které Evropská rada obdržela dne 29. března 2017.

•Odůvodnění a cíle

Unie a vnitrostátní správci daně dosud trpí nedostatečnou kapacitou a nedostatečnou spoluprací – v rámci EU i s třetími zeměmi – pro účinné a efektivní plnění svých úkolů. Musejí rychle a společně reagovat na vznikající problémy, jako jsou např. daňové podvody, daňové úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem, digitalizace a nové obchodní modely, a zároveň zamezit zbytečné administrativní zátěži pro občany a podniky při přeshraničních operacích. Tyto trendy přinášejí stále nové výzvy pro fungování a výkonnost vnitrostátních správců daně. Správci daně žádají lepší a inovativní postupy, které jim umožní plnit jejich hlavní úkol, tj. výběr daní, jež přímo naplňují vnitrostátní rozpočty a nepřímo i rozpočet Unie. Komise proto navrhuje program Fiscalis, jenž obsahuje prostředky a rozpočet, které podpoří daňovou politiku a správce daně prostřednictvím činností zaměřených na budování správních kapacit a kapacit v oblasti informačních technologií (IT) a prostřednictvím operativní spolupráce.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Tento návrh je v souladu s agendou Komise pro zajištění spravedlivého a účinného daňového systému v Unii, mimo jiné s cílem chránit schopnost správců daně členských států vybírat daně. Cílem mnohých iniciativ přijatých v tomto rámci je zvýšit daňovou transparentnost a podpořit správní spolupráci, mimo jiné prostřednictvím výměny příslušných informací v daňové oblasti. Navrhovaný program Fiscalis zajistí rozpočtové a jiné prostředky na podporu a provádění těchto regulačních opatření 3 . Důležitými prvky této správní spolupráce jsou relevantní evropské elektronické systémy, které správcům daně členských států konkrétně umožňují vyměňovat si informace.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Tento návrh je v souladu s jinými navrhovanými akčními programy EU, které sledují podobné cíle v souvisejících oblastech působnosti, a zejména:

–programem Clo 4 , který podporuje spolupráci v oblasti cel,

–programem EU pro boj proti podvodům 5 , který bojuje proti podvodům za účelem ochrany finančních zájmů Unie v souladu s článkem 325 SFEU,

–programem pro jednotný trh 6 , který podporuje opatření EU zaměřená na dosažení lepšího fungování jednotného trhu,

–programem na podporu reforem 7 , který pomáhá konkrétním zemím EU vybudovat účinněji fungující instituce, silnější správní rámce a efektivní veřejné správy.

Možná existují i další synergie s různými iniciativami Unie, které lze využít v oblasti informačních technologií, jako jsou např. program Digitální Evropa 8 , všechny programy, které využívají (významné) elektronické systémy, opětovné využití stavebních bloků 9 Nástroje pro propojení Evropy (CEF), Evropský rámec interoperability 10 , průběžný plán pro normalizaci IKT 11 , akční plán pro finanční technologie 12 , program Horizont Evropa 13 nebo činnost fóra a střediska EU pro sledování technologie blockchain 14 a další iniciativy týkající se boje proti podvodům a kybernetických bezpečnostních rizik.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Důležitou součástí programu Fiscalis je podpora výměny informací mezi členskými státy v rámci správní spolupráce v oblasti daní v Evropské unii. Na základě příslušných právních předpisů Unie o správní spolupráci používají členské státy evropské elektronické systémy. Tento návrh stanoví, že Komise a členské státy zajistí, aby evropské elektronické systémy uvedené v kapitole IV byly odpovídajícím způsobem vyvíjeny a provozovány. V této souvislosti návrh stanoví, že svá příslušná opatření budou pravidelně koordinovat a dohodnou se na všech aspektech, které jsou potřebné k zajištění operability, vzájemné propojenosti a soustavného zlepšování evropských elektronických systémů. Stanoveny jsou také úkoly a odpovědnost, které Komise a členské státy musejí převzít v zájmu koordinace při vývoji a fungování společných a vnitrostátních složek evropských elektronických systémů, aby byla zajištěna jejich operabilita, vzájemná propojenost a soustavné zlepšování. Tyto prvky budování kapacit v oblasti informačních technologií spolu s jinými prvky programu v oblasti správní kapacity budou přispívat k lepšímu fungování vnitřního trhu, a proto odůvodňují založení programu na článku 114 SFEU.

Navrhovaný program Fiscalis poskytuje mechanismy, prostředky i nezbytné financování s cílem podpořit daňovou politiku a zlepšit spolupráci mezi správci daně. Navrhované opatření mimo jiné obsahuje setkání a podobné akce ad hoc, opatření zaměřená na strukturovanou spolupráci v rámci jednotlivých projektů a na budování odborné způsobilosti a kapacit, kterých se členské státy a jejich úředníci mohou dobrovolně účastnit. Hlavním cílem těchto opatření je posílení správní spolupráce a zlepšení administrativní kapacity členských států v oblasti daní, což odůvodňuje použití článku 197 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Daňových cílů EU – bojovat proti daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, zlepšovat spravedlnost a transparentnost daňových systémů a rovněž podporovat fungování jednotného trhu a konkurenceschopnost – nemůže být dosaženo samotnými členskými státy. K tomu, aby bylo možné tyto cíle splnit a čelit souvisejícím výzvám, jsou nutná společná pravidla, koordinace a spolupráce mezi správci daně členských států.

Takového vysokého stupně spolupráce a koordinace lze dosáhnout pouze pomocí centralizovaného přístupu, v ideálním případě na úrovni Unie. Činnosti v rámci programu Fiscalis jsou nákladově efektivnější, než kdyby každá zúčastněná země měla zřizovat individuální rámce pro dvoustrannou nebo mnohostrannou spolupráci a vyvíjet pro nadnárodní problémy vnitrostátní IT řešení. Činnosti a mechanismy spolupráce programu Fiscalis navíc umožňují významné prohloubení důvěry mezi vnitrostátními správci daně, která je nezbytná pro hladkou spolupráci a společné fungování daňových systémů EU na jednotném trhu.

V této souvislosti program Fiscalis soustředí opatření EU na zřízení účinných mechanismů (a nezbytných nástrojů informačních technologií) pro správní spolupráci, přičemž cílem je poskytnout vnitrostátním správcům daně efektivnější prostředky v jejich boji proti daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, a současně nepřímo usnadnit daňovým poplatníkům dodržování daňových předpisů.

•Proporcionalita

Převážná většina navrhovaných rozpočtových prostředků bude vynaložena na činnosti související s budováním kapacit v oblasti informačních technologií. Zvolený přístup je založen na modelu informační architektury, ve kterém jsou evropské elektronické systémy tvořeny kombinací společných a vnitrostátních složek. Tento model byl upřednostněn před plně centralizovaným modelem informační architektury, protože ponechává část rozpočtové odpovědnosti na členských státech, které budou vyvíjet vnitrostátní složky informačních technologií na vnitrostátní úrovni, přičemž zohlední rovněž vnitrostátní preference, požadavky a omezení. Podpory interoperability a vzájemného propojení ve prospěch vnitřního trhu bude proto dosaženo proporcionálně.

•Volba nástroje

Vhodný je zásah EU prostřednictvím programu financování. Program, který navazuje na program Fiscalis 2020, je Komisí navržen jako nařízení.

3.VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH HODNOCENÍ, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Zpětná hodnocení / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Tento návrh zohledňuje doporučení závěrečného hodnocení programu Fiscalis 2013 a rovněž předběžné výsledky probíhajícího hodnocení programu Fiscalis 2020 v polovině období. Vyplývá z nich, že program přináší značnou přidanou hodnotu EU, posiluje důvěru a podporuje intenzivní spolupráci mezi členskými státy a také s dalšími zúčastněnými zeměmi (kandidátské země a potenciální kandidáti). Program rovněž usnadňuje provádění právních předpisů EU a současně umožňuje zvyšovat efektivitu (díky sdružování zdrojů) zejména v oblasti elektronických systémů (kde opatření EU vedou k úsporám z rozsahu a ke snížení nákladů na vývoj) a v oblasti modulů odborné přípravy (kde opatření EU dle informací vede u některých správ k úspoře času a peněz). Podle dostupných zpráv mají účastníci velký a rostoucí zájem o společná opatření (zejména pracovní návštěvy, semináře a pracovní setkání) jako účinný nástroj, který přispívá ke spolupráci a ke zlepšování výměny informací mezi správci daně. Pokud jde o program Fiscalis 2020, je za silný nástroj k dosažení užší spolupráce (na regionálním nebo tematickém základě) považováno zavedení skupin odborníků vzhledem ke specifickému způsobu financování a nastavení jejich činnosti. Někteří účastníci poukázali na možnost navýšení stávajícího rozdělování finančních prostředků ve prospěch činnosti zaměřené na budování této správní kapacity.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Komise zadala vypracování externí studie na podporu hodnocení ex ante, jejíž součástí byly i specializované konzultační činnosti za účelem shromáždění širšího spektra názorů ode všech zúčastněných stran. Vzhledem ke zvláštní oblasti působnosti programu (jedinými přímými příjemci jsou správci daně) se tyto konzultace soustředily na správce daně prostřednictvím diskusí v rámci projektové skupiny, návštěv v jednotlivých zemích / případových studií a specializovaných průzkumů. Tyto činnosti byly doplněny rozhovory s podnikatelskými sdruženími, neziskovými organizacemi a akademickou obcí, jakož i účastníky programu Fiscalis 2020, konzultanty a mezinárodními organizacemi (např. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj).

Externí studie a související konzultační činnosti potvrdily, že správce daně čeká nelehké období a že je potřebný ambiciózní program, který bude pokrývat dva klíčové rozměry, a to: na jedné straně na kontinuitu a posílení budování kapacit (v oblasti informačních technologií a lidských zdrojů) a opatření v oblasti spolupráce za účelem řádného provádění unijních a vnitrostátních daňových předpisů a na druhé straně na intenzivnější operativní spolupráci a lepší zavádění inovací.

Byla provedena otevřená veřejná konzultace ohledně využívání finančních prostředků EU v oblasti investic, výzkumu a inovací, malých a středních podniků a jednotného trhu. Shromáždila názory občanů týkající se mimo jiné politických výzev a potřeb pro přijetí opatření EU v oblasti daní.

•Externí odborné konzultace

Komise zadala vypracování externí studie, která měla podpořit hodnocení ex ante poskytnutím kvantitativních a kvalitativních informací. Cílem tohoto zadání bylo určit hlavní záměry, které budou určovat situaci v oblasti daní v období po roce 2020, a také problémy, kterým budou čelit správci daně členských států a které by bylo možné řešit v rámci budoucích finančních opatření EU s ohledem na povahu zjištěných záměrů a jejich důsledků.

Studie pomohla Komisi určit cíle pro budoucí opatření na úrovni EU na základě zjištěných hybných sil a problémů, určit potenciální možnosti politiky EU k dosažení těchto cílů a zavedení budoucích finančních opatření EU v reakci na zjištěné záměry a problémy a posoudit očekávané ekonomické, sociální a environmentální dopady identifikovaných možností a porovnat možnosti podle souboru kritérií (např. účinnost, účelnost, relevance, soudržnost) a stanovit jejich pořadí.

•Posouzení dopadů

Vzhledem ke kontinuitě navrhovaného programu Fiscalis z hlediska obsahu, struktury a výše rozpočtu ve srovnání s předchozím programem Fiscalis 2020 nebylo posouzení dopadů považováno za nezbytné. Ke splnění požadavků na zlepšování právní úpravy proporcionálním způsobem bylo považováno za přiměřenější vycházet z hodnocení ex ante.

•Zjednodušení

U probíhajícího programu již došlo k zefektivnění se silným důrazem na výstupy a výsledky. Jsou prováděna všechna zjednodušení, která byla určena při předchozích hodnoceních. Hlavním dalším zjednodušením, které bylo zjištěno, by bylo rozšířené použití paušálních částek / jednotkových nákladů a možnost přijímat víceleté pracovní programy, aby se zamezila každoroční administrativní zátěž spojená s projednáváním ve výborech.

•Základní práva

Návrh nemá žádný dopad na základní práva.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Načasování přezkumu programů financování z prostředků EU souvisí s návrhem nového víceletého finančního rámce, který byl navržen dne 2. května 2018 15 . V souladu s tímto návrhem toto nařízení o programu Fiscalis obsahuje rozpočtový rámec na období 2021–2027 ve výši 270 milionů EUR (v běžných cenách).

Program Fiscalis bude prováděn v rámci přímého řízení a na základě priorit. Pracovní programy se zavádějí spolu se zúčastněnými stranami se stanovením priorit na určité konkrétní období.

Program Fiscalis bude mít dopad na příjmy Unie a členských států. I když je není možné vyčíslit, usnadní a zefektivní práci správců daně při výběru přímých a nepřímých daní. Díky zvýšení kvality práce prostřednictvím spolupráce a budování lidských kapacit a kapacit informačních technologií budou správci daně účinněji hájit finanční a hospodářské zájmy Unie a jejích členských států.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Dopad navrhovaného programu Fiscalis bude posuzován prostřednictvím průběžných a závěrečných hodnocení, jakož i průběžným monitorováním souboru prioritních klíčových ukazatelů výkonnosti. Tato hodnocení se budou provádět v souladu s body 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 16 , ve které tři orgány potvrdily, že hodnocení stávajících právních předpisů a politiky by mělo poskytnout základ pro posouzení dopadů možností dalších opatření. Hodnocení posoudí účinky daného nástroje v praxi na základě ukazatelů a cílů a na základě podrobné analýzy míry, ve které lze nástroj považovat za relevantní, účinný a účelný a v jaké míře poskytuje dostatečnou přidanou hodnotu na úrovni EU a je soudržný s jinými politikami EU. Součástí hodnocení budou získané zkušenosti pro zjištění jakýchkoli nedostatků/problémů nebo jakýchkoli možností, jak opatření nebo jejich výsledky dále zlepšovat a pomoci maximalizovat jejich dopad. Budou též zahrnovat určení a vyčíslení nákladů, přínosů a úspor regulace.

Systém podávání zpráv o hodnoceních zajistí, že údaje pro hodnocení programu budou shromažďovány efektivně, účelně, včas a na přiměřené úrovni podrobnosti. Tyto údaje a informace budou sdělovány Komisi způsobem, který je v souladu s ostatními právními ustanoveními, například osobní údaje, pokud budou nezbytné, by měly být anonymizovány. Za tímto účelem budou příjemcům finančních prostředků Unie uloženy přiměřené požadavky na podávání zpráv.

Výsledky a výstupy programu budou pravidelně podrobovány hodnocení prostřednictvím komplexního systému monitorování na základě stanovených ukazatelů a s ohledem na odpovědnost za optimální využití finančních prostředků.

Údaje pro měření výkonnosti budou získávány z různých nástrojů pro sběr údajů. Hlavními nástroji, které se nyní předpokládají, jsou formuláře pro návazná opatření, formuláře pro posouzení akcí a pravidelné průzkumy mezi úředníky správců daně.

Jelikož tento program plní podpůrnou úlohu – pomáhat orgánům zúčastněných zemí při sdílení informací a zvyšování jejich kapacity –, zaměřuje se systém monitorování na kontrolu pokroku dosaženého v činnostech programu podle ukazatelů na úrovni výstupů. Je-li to možné, sleduje také ukazatele v oblastech souvisejících s prioritními cíli programu.

Komise bude každoročně vydávat zprávu o pokroku dosaženém při plnění programu, která bude obsahovat shrnutí výkonnosti programu při plnění jeho cílů a souvisejících ukazatelů výstupů a výsledků.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Kapitola I – Obecná ustanovení

Oblast působnosti programu byla upravena tak, aby umožňovala komplexněji podporovat daňovou politiku a správce daně vzhledem k nově vznikajícím potřebám. Celkovým cílem probíhajícího programu Fiscalis 2020 je zlepšit řádné fungování daňových systémů na vnitřním trhu, avšak navrhovaný program bude poskytovat podporu daňové politice a vnitrostátním správcům daně, a bude tak lépe odrážet potřeby podpory vyplývající mimo jiné i z jiných politických iniciativ na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni. Program jako takový má přispět k prevenci daňových podvodů, daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem a k boji proti těmto jevům, k zamezení a snížení zbytečné administrativní zátěže pro občany a podniky při přeshraničních operacích, k plnému využití potenciálu jednotného trhu a podpoře konkurenceschopnosti EU a k podpoře a prosazování společného přístupu Unie na mezinárodních fórech. A proto, i když je program prezentován poněkud odlišně a v zjednodušené podobě – bez operačních cílů –, zůstávají jeho cíle v podstatě shodné.

Stejně jako v případě probíhajícího programu Fiscalis 2020 se do nového programu budou moci zapojit členské státy, přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidáti. V souladu s obecnou politikou Unie budou mít země v rámci evropské politiky sousedství a třetí země v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštních dohodách mezi Unií a uvedenými zeměmi rovněž možnost se za určitých podmínek programu zúčastnit.

Kapitola II – Způsobilost

Typy opatření, která jsou považována za způsobilá k financování v rámci programu, jsou v zásadě stejné jako u stávajícího programu. Jejich typologie však byla zjednodušena a omezena pro zajištění větší flexibility. Orientační seznam v příloze 1 poskytuje přehled konkrétních opatření, která by bylo možné v rámci programu financovat.

Na základě zkušeností se stávajícím nástrojem skupin odborníků v rámci programu Fiscalis 2020 věnuje návrh zvláštní pozornost strukturální spolupráci v rámci jednotlivých projektů zaměřené na podporu větší operační spolupráce a umožňující hluboké a integrované formy spolupráce mezi zúčastněnými zeměmi.

Novinkou oproti stávajícímu programu je ustanovení o opatřeních, která jsou nezbytná pro přizpůsobení nebo rozšíření evropských elektronických systémů za účelem spolupráce s třetími zeměmi, které nejsou k programu přidruženy, a s mezinárodními organizacemi. To poskytne snadnější a efektivnější mechanismus, než je mechanismus v rámci programu Fiscalis 2020, který neumožňuje financování jakékoli změny evropských elektronických systémů pro jejich využití bez mezinárodní dohody uzavřené s příslušnou třetí zemí podle článku 218 SFEU. Aby byla zaručena optimální doba odezvy při zavádění takové vzájemné propojenosti s třetími zeměmi, umožňuje návrh financování nezbytných přizpůsobení nebo rozšíření a přijetí správních opatření obsahujících příslušné podmínky, včetně případného finančního příspěvku ze strany dotyčné třetí země nebo mezinárodní organizace. To by bylo možné pouze v případě, že dané opatření je v zájmu Unie.

Vzhledem k významu globalizace bude program i nadále poskytovat možnost zapojení zástupců orgánů státní správy, a to i z třetích zemí, jakož i zástupců mezinárodních organizací, hospodářských subjektů nebo občanské společnosti jako externích odborníků, pokud to pro opatření naplňující cíle programu bude přínosné.

Kapitola III – Granty

Provádění programu bude probíhat prostřednictvím nejčastěji používaných mechanismů financování z rozpočtu EU, a sice prostřednictvím veřejných zakázek a grantů. Pokud jde o granty, návrh stanoví, že v případě, že způsobilými subjekty budou správci daně, nebudou se používat výzvy k podávání návrhů.

Stejně jako v minulosti by měl program financovat opatření až do výše 100 % vzhledem k jejich vysoké přidané hodnotě EU. Pokud opatření vyžadují udělení grantů, bude použitelná míra spolufinancování stanovena v pracovních programech.

Kapitola IV – Zvláštní ustanovení o opatřeních zaměřených na budování kapacit v oblasti informačních technologií

Cílem ustanovení v této kapitole je poskytnout vylepšený rámec a správu pro opatření zaměřená na budování kapacit v oblasti informačních technologií, která se provádějí v rámci programu. Na základě zkušeností s předchozími programy Fiscalis a vzhledem k rostoucímu počtu evropských elektronických systémů jsou navrhovány některé novinky. Byla začleněna zlepšená definice společných složek a vnitrostátních složek, která lépe odráží realitu projektů IT, a jejich prvky byly integrovány. Jsou uvedeny úkoly, které má plnit Komise na jedné straně, a členské státy na straně druhé. Víceletý strategický plán pro oblast daní, který má vypracovat Komise ve spolupráci s členskými státy, umožní lepší plánování rozpočtových a lidských zdrojů na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU. Byly zavedeny příslušné informační povinnosti, aby se umožnilo lepší monitorování činností budování kapacit v oblasti informačních technologií.

Kapitola V – Tvorba programů, monitorování, hodnocení a kontrola

Vzhledem k střednědobé až dlouhodobé povaze plněných cílů a na základě dosavadních zkušeností by pracovní programy měly obsáhnout několik let. Toto je novinka oproti stávajícímu programu Fiscalis 2020, který předpokládá roční pracovní programy. Aniž by to ovlivnilo provádění programu, víceleté pracovní programy sníží administrativní zátěž pro Komisi i pro členské státy.

Komisi bude nápomocen Výbor pro program Fiscalis (v rámci přezkumného postupu).

V příloze 2 byl doplněn seznam hlavních ukazatelů s cílem zlepšit monitorování programu a jeho výkonnosti od samého počátku. Komisi bude svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem vypracování ustanovení týkajících se rámce pro monitorování a hodnocení, a to i prostřednictvím změn přílohy 2, jež umožní seznam ukazatelů v případě potřeby přezkoumat a/nebo doplnit.

Průběžná a závěrečná hodnocení budou prováděna včas, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.

Kapitola VI – Výkon přenesené pravomoci a postup projednávání ve výboru

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, pokud jde o přezkum rámce pro monitorování výkonnosti a souvisejících ukazatelů.

Komisi bude nápomocen Výbor pro program Fiscalis (v rámci přezkumného postupu).

Kapitola VII – Přechodná a závěrečná ustanovení

Budou zajištěny ucelené, účinné a přiměřené informace pro různé cílové skupiny včetně médií a veřejnosti.

2018/0233 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zavádí program „Fiscalis“ pro spolupráci v oblasti daní

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 114 a 197 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 17 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Program Fiscalis 2020, který byl zaveden nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2013 18 a který provádí Komise ve spolupráci s členskými státy a přidruženými zeměmi, a jeho předchůdci významně přispěli k usnadnění a posílení spolupráce mezi správci daně v Unii. Správci daně zúčastněných zemí uznali přidanou hodnotu těchto programů, mimo jiné pokud jde o ochranu finančních a hospodářských zájmů členských států Unie a daňových poplatníků. Úkoly pro nadcházející desetiletí bude možné vyřešit jen tehdy, pokud se budou členské státy zajímat i o dění za hranicemi svého správního území a intenzivně spolupracovat se svými protějšky.

(2)Program Fiscalis 2020 nabízí členským státům unijní rámec pro rozvoj této spolupráce, což je nákladově efektivnější, než kdyby si každý členský stát zřídil svůj vlastní rámec pro spolupráci na dvoustranné nebo mnohostranné úrovni. Je tudíž vhodné zajistit pokračování tohoto programu zavedením nového programu ve stejné oblasti, a to programu Fiscalis (dále jen „program“).

(3)Tím, že program poskytne rámec pro opatření, jež podporují jednotný trh a konkurenceschopnost Unie a chrání finanční a hospodářské zájmy Unie a jejích členských států, by program měl přispívat k prevenci daňových podvodů, daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem a k boji proti těmto jevům, k zamezení a snížení zbytečné administrativní zátěže pro občany a podniky při přeshraničních operacích, k plnému využití potenciálu jednotného trhu a podpoře konkurenceschopnosti EU a k podpoře společného přístupu Unie na mezinárodních fórech.

(4)Toto nařízení stanoví finanční krytí programu, které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení 19 pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu.

(5)Aby se podpořil proces přistoupení a přidružení třetích zemí, měl by být program otevřen účasti přistupujících a kandidátských zemí, jakož i potenciálních kandidátů a partnerských zemí evropské politiky sousedství, pokud jsou splněny určité podmínky. Může být otevřen i jiným třetím zemím v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštních dohodách mezi Unií a těmito zeměmi, jež zahrnují jejich účast v jakémkoli programu Unie.

(6)Na tento program se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) [2018/XXX] 20 (dále jen „finanční nařízení“). Stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek a úhrady nákladů vzniklých v souvislosti s účastí externích odborníků.

(7)Opatření, která se uskutečnila v rámci programu Fiscalis 2020, se ukázala být přiměřená, a měla by proto být zachována. Aby bylo provádění programu jednodušší a flexibilnější, a mohl tedy lépe plnit své cíle, měla by být opatření vymezena pouze v obecných kategoriích s uvedením seznamu ilustrativních příkladů konkrétních činností. Prostřednictvím spolupráce a budování kapacit by program Fiscalis měl také podpořit zavádění a pákový efekt inovací, což umožní dále zlepšovat schopnosti plnění hlavních priorit v oblasti daní.

(8)S ohledem na rostoucí mobilitu daňových poplatníků, počet přeshraničních operací a internacionalizaci finančních nástrojů, které dalece překračují hranice Unie, by Unie nebo členské státy mohly mít zájem na přizpůsobení nebo rozšíření evropských elektronických systémů za účelem jejich využití třetími zeměmi, které nejsou přidruženy k programu, a mezinárodními organizacemi. Vyhnuly by se tak zejména administrativní zátěži a nákladům spojeným s vývojem a provozem dvou podobných elektronických systémů pro výměnu informací jednak v Unii, jednak v mezinárodním měřítku. Přizpůsobení nebo rozšíření evropských elektronických systémů za účelem spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, jsou-li takovým zájmem náležitě odůvodněny, by proto měla být způsobilými náklady v rámci programu.

(9)Vzhledem k významu globalizace by měl program i nadále poskytovat možnost zapojení externích odborníků ve smyslu článku 238 finančního nařízení. Těmito externími odborníky by měli být hlavně zástupci orgánů státní správy, a to i z nepřidružených třetích zemí, jakož i zástupci mezinárodních organizací, hospodářských subjektů, daňových poplatníků a občanské společnosti.

(10)V souladu se závazkem Komise zajistit soudržnosti a zjednodušení programů financování, stanoveným v jejím sdělení ze dne 19. října 2010 nazvaném „Přezkum rozpočtu EU“ 21 , by zdroje měly být sdíleny s jinými nástroji financování z prostředků Unie, pokud předpokládaná opatření v rámci programu sledují cíle, které jsou společné pro různé nástroje financování, avšak s vyloučením dvojího financování. Opatření prováděná v rámci programu by měla zajistit soudržnost při použití zdrojů Unie podporujících daňovou politiku a správce daně.

(11)Opatření zaměřená na budování kapacit v oblasti informačních technologií jsou nastavena tak, aby přilákala co největší část rozpočtu v rámci programu. Zvláštní ustanovení by proto měla popsat společné složky a vnitrostátní složky evropských elektronických systémů. Kromě toho by měla být jasně vymezena oblast působnosti opatření a odpovědnost Komise a členských států.

(12)V současnosti neexistuje žádný požadavek na vypracování víceletého strategického plánu pro oblast daní za účelem vytvoření soudržného a interoperabilního elektronického prostředí pro daně v Unii. Program by vytvoření takového víceletého strategického plánu pro oblast daní měl stanovit, aby bylo možné zajistit soudržnost a koordinaci opatření zaměřených na budování kapacit v oblasti informačních technologií.

(13)Toto nařízení by mělo být prováděno prostřednictvím pracovních programů. Vzhledem k střednědobé až dlouhodobé povaze plněných cílů a na základě dosavadních zkušeností by mělo být umožněno, aby pracovní programy zahrnovaly několik let. Přechod od ročních k víceletým pracovním programům sníží administrativní zátěž Komise i členských států.

(14)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 22 .

(15)Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení právních předpisů 23 je nutné tento program hodnotit na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních požadavků na monitorování s tím, že je třeba zamezit nadměrnou regulaci a administrativní zátěž, zejména ve vztahu k členským státům. Tyto požadavky mohou případně zahrnovat měřitelné ukazatele jako základ pro hodnocení účinků nástroje v praxi.

(16)Aby bylo možné přiměřeně reagovat na změny priorit daňové politiky, měla by být na Komisi v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie přenesena pravomoc přijímat akty, pokud jde o změnu seznamu ukazatelů pro měření plnění specifických cílů programu. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Zejména pak pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci Evropský parlament a Rada obdrží veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují.

(17)V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 24 , nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 25 , nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 26 a nařízením Rady (EU) 2017/1939 27 mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné protiprávní jednání poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 28 . V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

(18)Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a určují zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, veřejných zakázek, cen, nepřímého plnění a stanoví kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se týkají rovněž ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se dodržování zásad právního státu v členských státech, neboť jejich dodržování je základní podmínkou řádného finančního řízení a efektivního financování z prostředků Unie.

(19)Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě jejich schopnosti dosáhnout specifických cílů opatření a přinášet výsledky, při zohlednění zejména nákladů na kontroly, administrativní zátěže a očekávaného rizika neplnění. To by mělo zahrnovat zvážení používání jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady podle čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

(20)Jelikož cíle tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni jednotlivých členských států, ale spíše jej z důvodu rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.

(21)Toto nařízení nahrazuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2013, které by proto mělo být zrušeno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

1.Toto nařízení zavádí program „Fiscalis“ pro spolupráci v oblasti daní (dále jen „program“).

2.Stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)„daněmi“ se rozumí záležitosti, včetně navrhování, správy, vymáhání a dodržování, týkající se těchto daní, poplatků a cel:

a)daně z přidané hodnoty podle směrnice Rady 2006/112/ES 29 ;

b)spotřebních daní z alkoholu podle směrnice Rady 92/83/EHS 30 ;

c)spotřebních daní z tabákových výrobků podle směrnice Rady 2011/64/EU 31 ;

d)daní z energetických produktů a elektřiny podle směrnice Rady 2003/96/ES 32 ;

e)dalších daní, poplatků a cel uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. a) směrnice Rady 2010/24/EU 33 , pokud jsou významné pro vnitřní trh a pro správní spolupráci mezi členskými státy;

2)„daňovými orgány“ se rozumí veřejné a jiné orgány, které jsou odpovědné daně nebo činnosti v oblasti daní;

3)„evropskými elektronickými systémy“ se rozumí elektronické systémy nezbytné pro daně a pro plnění úkolů správců daně;

4)„třetí zemí“ se rozumí země, která není členem Unie.

Článek 3

Cíle programu

1.Obecným cílem programu je podpořit správce daně a oblast daní za účelem posílení fungování jednotného trhu, posílení konkurenceschopnosti Unie a ochrany finančních a hospodářských zájmů Unie a jejích členských států.

2.Specifickým cílem programu je podpora daňové politiky, spolupráce v oblasti daní a budování správních kapacit, včetně odborné způsobilosti a vývoje a provozu evropských elektronických systémů.

Článek 4

Rozpočet

1.Finanční krytí pro provádění programu v období 2021–2027 činí 270 000 000 EUR v běžných cenách.

2.Částka uvedená v odstavci 1 může rovněž pokrývat výdaje na přípravu, monitorování, kontrolu, audit, hodnocení a další činnosti spojené s řízením programu a hodnocením pokroku při plnění jeho cílů. Dále může pokrývat výdaje na studie, zasedání odborníků, informační a komunikační kampaně, souvisejí-li s cíli programu, jakož i výdaje spojené se sítěmi informačních technologií zaměřenými na zpracování a výměnu informací, včetně nástrojů informačních technologií na úrovni organizace, a další výdaje na technickou a administrativní pomoc potřebnou v souvislosti s řízením programu.

Článek 5

Třetí země přidružené k programu

Program je otevřen těmto třetím zemím:

a)přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidáti v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

b)země, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi, pokud tyto země dosáhly dostatečné úrovně sblížení příslušných právních předpisů a správních postupů s právními předpisy a správními postupy Unie;

c)jiné třetí země v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštních dohodách, jež zahrnují účast dané třetí země v jakémkoli programu Unie, pokud tato dohoda:

–zajišťuje přiměřenou rovnováhu, pokud jde o příspěvky třetí země a výhody pro třetí zemi, která se účastní programů Unie,

–stanoví podmínky účasti v programech, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy a jejich správních nákladů. Tyto příspěvky představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. [21 odst. 5] nařízení [2018/XXX] [nové finanční nařízení],

–nepřiznává třetí zemi rozhodovací pravomoci v souvislosti s programem,

–zaručuje právo Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy.

Článek 6

Provádění a formy financování z prostředků EU

1.Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením.

2.Program může poskytovat financování jednou z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen, zadávání veřejných zakázek a úhrady cestovních výloh a nákladů na pobyt vzniklých externím odborníkům.

KAPITOLA II

ZPŮSOBILOST

Článek 7

Způsobilá opatření

1.Pro financování jsou způsobilá pouze opatření určená k provádění cílů uvedených v článku 3.

2.Opatření uvedená v odstavci 1 zahrnují:

a)zasedání a podobná opatření ad hoc;

b)strukturovanou spolupráci v rámci jednotlivých projektů;

c)opatření zaměřená na budování kapacit v oblasti informačních technologií, zejména na vývoj a provoz evropských elektronických systémů;

d)opatření zaměřená na budování odborné způsobilosti a kapacit;

e)podpůrná a jiná opatření včetně:

1)studií;

2)inovačních činností, zejména iniciativ v oblasti ověřování koncepcí, pilotních projektů a prototypů;

3)společně vytvořených komunikačních opatření;

4)jakýchkoli jiných opatření stanovených v pracovních programech podle článku 13, která jsou nezbytná pro dosažení cílů stanovených v článku 3 nebo na jejich podporu.

Možné formy opatření podle písmen a), b) a d) jsou uvedeny v neúplném seznamu v příloze 1.

3.Opatření sestávající z vývoje a provozu přizpůsobení nebo rozšíření společných složek evropských elektronických systémů za účelem spolupráce s třetími zeměmi, které nejsou přidruženy k programu, nebo s mezinárodními organizacemi jsou způsobilá pro financování, pokud představují zájem pro Unii. Komise zavede nezbytná správní opatření, jež mohou stanovit finanční příspěvky příslušných třetích stran na tato opatření.

4.Pokud se opatření zaměřené na budování kapacit v oblasti informačních technologií podle odst. 2 písm. c) týká vývoje a provozu evropského elektronického systému, jsou pro financování v rámci programu způsobilé pouze náklady související s odpovědností svěřenou Komisi podle čl. 11 odst. 2. Členské státy nesou náklady související s odpovědností, jež jim byla svěřena podle čl. 11 odst. 3.

Článek 8

Externí odborníci

1.Pokud je to přínosné pro realizaci opatření určených k provádění cílů podle článku 3, mohou se opatření organizovaných v rámci programu účastnit jako externí odborníci zástupci orgánů státní správy, a to i z třetích zemí, které nejsou přidruženy k programu podle článku 5, zástupci mezinárodních a jiných relevantních organizací, hospodářských subjektů a organizací zastupujících hospodářské subjekty a zástupci občanské společnosti.

2.Náklady vzniklé externím odborníkům uvedeným v odstavci 1 jsou způsobilé pro úhradu v rámci programu v souladu s ustanoveními článku 238 finančního nařízení.

3.Externí odborníky vybírá Komise podle jejich dovedností, zkušeností a znalostí, jež jsou významné pro dané opatření, a to tak, aby nedošlo k žádnému střetu zájmů.

KAPITOLA III

GRANTY

Článek 9

Udělování grantů, komplementarita a kombinované financování

1.Granty v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.

2.Na opatření, na něž byl získán příspěvek z jiného programu Unie, lze rovněž získat příspěvek v rámci programu, pokud tento příspěvek nepokrývá tytéž náklady. Příspěvek na opatření z jednotlivých programů Unie podléhá pravidlům těchto programů. Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady opatření a podporu z různých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.

3.V souladu s čl. 198 písm. f) finančního nařízení se granty udělují bez výzvy k předkládání návrhů, pokud jsou způsobilými subjekty správci daně členských států a třetích zemí přidružených k programu podle článku 5 tohoto nařízení, jsou-li splněny podmínky stanovené v uvedeném článku.

Článek 10

Míra spolufinancování

1.Odchylně od článku 190 finančního nařízení lze z programu financovat až 100 % způsobilých nákladů na opatření.

2.Použitelná míra spolufinancování v případech, kdy opatření vyžadují udělení grantů, se stanoví ve víceletých pracovních programech podle článku 13.

KAPITOLA IV

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O OPATŘENÍCH ZAMĚŘENÝCH NA BUDOVÁNÍ KAPACIT V OBLASTI INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ

Článek 11

Odpovědnost

1.Komise a členské státy společně zajistí vývoj a provoz, včetně návrhu, specifikace, ověření shody, rozmístění, údržby, vývoje, bezpečnosti, zajištění kvality a kontroly kvality, evropských elektronických systémů uvedených ve víceletém strategickém plánu pro oblast daní podle článku 12.

2.Komise zejména zajistí:

a)vývoj a provoz společných složek stanovených v rámci víceletého strategického plánu oblast daní podle článku 12;

b)celkovou koordinaci vývoje a provozu evropských elektronických systémů s ohledem na jejich operabilitu, vzájemnou propojenost a soustavné zlepšování a jejich synchronizované zavádění;

c)koordinaci evropských elektronických systémů na úrovni Unie s ohledem na jejich podporu a provádění na vnitrostátní úrovni;

d)koordinaci vývoje a provozu evropských elektronických systémů, pokud jde o jejich interakce se třetími stranami, vyjma opatření určených na plnění vnitrostátních požadavků;

e)koordinaci evropských elektronických systémů s jinými relevantními opatřeními souvisejícími s elektronickou správou na úrovni Unie.

3.Členské státy zajistí zejména:

a)vývoj a provoz vnitrostátních složek stanovených v rámci víceletého strategického plánu pro oblast daní podle článku 12;

b)koordinaci vývoje a provozu vnitrostátních složek evropských elektronických systémů na vnitrostátní úrovni;

c)koordinaci evropských elektronických systémů s jinými relevantními opatřeními souvisejícími s elektronickou správou na vnitrostátní úrovni;

d)pravidelné podávání informací Komisi o přijatých opatřeních, jež mají jejich příslušným orgánům nebo hospodářským subjektům umožnit plné využití evropských elektronických systémů;

e)zavádění evropských elektronických systémů na vnitrostátní úrovni.

Článek 12

Víceletý strategický plán pro oblast daní (MASP-T)

1.Komise vypracuje a průběžně aktualizuje víceletý strategický plán pro oblast daní, ve kterém jsou uvedeny všechny úkoly významné pro vývoj a provoz evropských elektronických systémů a každý systém nebo jeho část zatříděny jako:

a)společná složka: složka evropských elektronických systémů vyvinutá na úrovni Unie, která je k dispozici všem členským státům nebo kterou Komise z důvodů efektivnosti, bezpečnosti a racionalizace určí jako společnou;

b)vnitrostátní složka: složka evropských elektronických systémů vyvinutá na vnitrostátní úrovni, která je k dispozici v členském státě, který takovou složku vytvořil nebo přispěl k jejímu společnému vytvoření;

c)nebo jejich kombinace.

2.Víceletý strategický plán pro oblast daní obsahuje také inovace a pilotní akce a rovněž podpůrné metodiky a nástroje související s evropskými elektronickými systémy.

3.Členské státy oznámí Komisi dokončení každého z úkolů, které jim byly přiděleny v rámci víceletého strategického plánu pro oblast daní uvedeného v odstavci 1. Pravidelně rovněž podávají Komisi zprávy o pokroku při plnění svých úkolů.

4.Do 31. března každého roku členské státy předloží Komisi výroční zprávy o pokroku při plnění víceletého strategického plánu pro oblast daní podle odstavce 1 zahrnující období od 1. ledna do 31. prosince roku předcházejícího. Tyto výroční zprávy mají předem stanovený formát.

5.Do 31. října každého roku Komise na základě výročních zpráv podle odstavce 4 vyhotoví konsolidovanou zprávu, v níž zhodnotí pokrok učiněný členskými státy a Komisí při plnění plánu uvedeného v odstavci 1, a tuto zprávu zveřejní.

KAPITOLA V

TVORBA PROGRAMŮ, MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ A KONTROLA

Článek 13

Pracovní program

1.Program se provádí prostřednictvím víceletých pracovních programů uvedených v článku 108 finančního nařízení.

2.Víceletý pracovní program přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 18 odst. 2.

Článek 14

Monitorování a vykazování

1.Ukazatele pro vykazování pokroku dosaženého při plnění specifických cílů programu stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze 2.

2.Aby se zajistilo účinné posuzování pokroku dosaženého při plnění cílů programu, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 17, které změní přílohu 2, aby byly v případě potřeby přezkoumány nebo doplněny ukazatele, a které doplní toto nařízení o ustanovení týkající se zavedení rámce pro monitorování a hodnocení.

3.Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem budou příjemcům finančních prostředků Unie uloženy přiměřené požadavky na podávání zpráv.

Článek 15

Hodnocení

1.Hodnocení se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.

2.Průběžné hodnocení programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu.

3.Na konci provádění programu, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku 1, provede Komise závěrečné hodnocení programu.

4.Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Článek 16

Audity a vyšetřování

V případě, že se rozhodnutím podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoliv jiného právního nástroje účastní programu třetí země, tato třetí země udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě úřadu OLAF tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

KAPITOLA VI

VÝKON PŘENESENÉ PRAVOMOCI A POSTUP PROJEDNÁVÁNÍ VE VÝBORU

Článek 17

Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 14 odst. 2 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028.

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 14 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 14 odst. 2 vstoupí v platnost, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 18

Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen výbor s názvem „Výbor pro program Fiscalis“. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

KAPITOLA VII

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 19

Informace, komunikace a propagace

1.Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.

2.Komise provádí k programu a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3.

Článek 20

Zrušení

Nařízení (EU) č. 1286/2013 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

Článek 21

Přechodná ustanovení

1.Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna příslušných opatření až do jejich ukončení podle nařízení (EU) č. 1286/2013, které se na příslušná opatření použije až do jejich ukončení.

2.Finanční krytí pro program může zahrnovat i výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu k programu od opatření přijatých podle jeho předchůdce, nařízení (EU) č. 1286/2013.

3.V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v čl. 4 odst. 2, aby bylo možno řídit opatření, jež nebudou dokončena do 31. prosince 2027.

Článek 22

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik (skupina programů)

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.Doba trvání akce a finanční dopad

1.6.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systém řízení a kontroly

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik (skupina programů)

1.3.Návrh/podnět se týká:

◻ nové akce 

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 34  

X prodloužení stávající akce 

◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.4.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu.

1.4.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účelnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.4.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.4.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.Doba trvání akce a finanční dopad

X Časově omezená doba trvání

–X    s platností od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027

–X    finanční dopad od 2021 do 2027 u prostředků na závazky a od 2021 do 2030 u prostředků na platby

◻ Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.6.Předpokládaný způsob řízení 35  

X Přímé řízení Komisí

–X prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–◻    prostřednictvím výkonných agentur

◻ Sdílené řízení s členskými státy

◻. Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

–◻mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

–◻EIB a Evropský investiční fond,

–◻subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

–◻veřejnoprávní subjekty,

–◻soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

–◻soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

–◻osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce).

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruh víceletého finančního rámce a nově navržené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný souhrnný dopad na prostředky správní povahy

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–X    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní potřebné výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.2.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻    Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

–X    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.3.Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět:

–X    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–◻    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

–◻    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–X    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–X    na vlastní zdroje

–◻    na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky ◻    

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

(1)    COM(2018) 322 final.

(2)    COM(2018) 321 final.

(3)    Jako příklady regulačních zásahů lze mimo jiné uvést:    
– směrnici Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní (Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1),    
– směrnici Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1),    
– nařízení Rady (EU) č. 389/2012 ze dne 2. května 2012 o správní spolupráci v oblasti spotřebních daní (Úř. věst. L 121, 8.5.2012, s. 1),    
– směrnici Rady 2010/24/EU ze dne 16. března 2010 o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků, cel a jiných opatření (Úř. věst. L 84, 31.3.2010, s. 1).

(4)    COM(2018) 442.

(5)    COM(2018) 386.

(6)    COM(2018) 441.

(7)    COM(2018) 391.

(8)    COM(2018) 434.

(9)     https://ec.europa.eu/cefdigital/wiki/display/CEFDIGITAL/CEF+Digital+Home  

(10)    COM(2017) 134.

(11)     https://ec.europa.eu/growth/industry/policy/ict-standardisation_en  

(12)     https://ec.europa.eu/info/business-economy-euro/banking-and-finance/fintech_en#action-plan  

(13)    https://ec.europa.eu/info/designing-next-research-and-innovation-framework-programme/what-shapes-next-framework-programme_en

(14)     https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/european-commission-launches-eu-blockchain-observatory-and-forum  

(15)    COM(2018) 322 final.

(16)    Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016, Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(17)    Úř. věst. C , , s. .

(18)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí akční program ke zlepšení fungování systémů zdanění v Evropské unii na období 2014–2020 (Fiscalis 2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1482/2007/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 25).

(19)    Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

(20)    COM(2016) 605 final.

(21)    KOM(2010) 700 v konečném znění.

(22)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(23)    Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016, Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(24)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(25)    Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(26)    Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(27)    Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(28)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(29)    Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1).

(30)    Směrnice Rady 92/83/EHS ze dne 19. října 1992 o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů (Úř. věst. L 316, 31.10.1992, s. 21).

(31)    Směrnice Rady 2011/64/EU ze dne 21. června 2011 o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků, (Úř. věst. L 176, 5.7.2011, s. 24).

(32)    Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51).

(33)    Směrnice Rady 2010/24/EU ze dne 16. března 2010 o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků, cel a jiných opatření (Úř. věst. L 84, 31.3.2010, s. 1).

(34)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(35)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  

(36)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(37)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(38)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti západního Balkánu.

(39)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(40)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(41)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(42)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(43)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení nákladů na výběr.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne8.6.2018

COM(2018) 443 final

PŘÍLOHY

návrhu

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zavádí program „Fiscalis“ pro spolupráci v oblasti daní

{SWD(2018) 323 final}
{SWD(2018) 324 final}

PŘÍLOHA 1

Neúplný seznam možných forem opatření
uvedených v čl. 7 odst. 2 písm. a), b) a d) prvním pododstavci

Opatření uvedená v čl. 7 odst. 2 písm. a), b) a d) prvním pododstavci mohou mít mimo jiné tyto formy:

a)    v případě zasedání a podobných opatření ad hoc:

–semináře a pracovní setkání, kterých se obvykle účastní všechny země, s přednáškami a intenzivními diskuzemi a činnostmi na určité téma se zapojením účastníků,

–pracovní návštěvy, které jsou organizovány s cílem umožnit úředníkům získat nebo zvýšit jejich odbornou způsobilost či znalosti v oblasti daňové politiky,

–přítomnost v prostorách správních úřadů a účast na správních šetřeních;

b)    v případě strukturované spolupráce:

–projektové skupiny, které se zpravidla skládají z omezeného počtu zemí, působí pouze po omezenou dobu a sledují předem stanovený cíl s přesně definovaným výsledkem, včetně koordinace či srovnávání,

–pracovní skupiny, zejména strukturované formy spolupráce dočasného či trvalého charakteru, jež sdružují odborné znalosti a dovednosti k plnění úkolů v konkrétních oblastech nebo provádějí operační činnosti, případně za podpory on-line služeb spolupráce, správní pomoci i infrastruktury a vybavení,

–mnohostranná nebo souběžná kontrola spočívající v koordinované kontrole daňové situace jedné nebo více propojených osob povinných k dani, organizovaná dvěma nebo více zeměmi, které mají společné či doplňující se zájmy, a zahrnující alespoň dva členské státy,

–společný audit spočívající ve společné kontrole daňové situace jedné nebo více propojených osob povinných k dani a prováděný jediným týmem auditorů složeným ze dvou nebo více zemí, které mají společné či doplňující se zájmy, a zahrnujícím alespoň dva členské státy,

–jakákoli jiná forma správní spolupráce stanovená směrnicí 2011/16/EU, nařízením (EU) č. 904/2010, nařízením (EU) č. 389/2012 nebo směrnicí 2010/24/EU;

d)    v případě opatření zaměřených na budování odborné způsobilosti a kapacit:

–společná odborná příprava nebo rozvoj elektronického vzdělávání za účelem podpory vybudování potřebných odborných dovedností a znalostí týkajících se oblasti daní,

–technická podpora zaměřená na zlepšení správních postupů, posílení správní kapacity a zlepšení fungování a činnosti správců daně prostřednictvím iniciování a sdílení osvědčených postupů.

PŘÍLOHA 2

Ukazatele

Specifický cíl: podpora daňové politiky, spolupráce v oblasti daní a budování správních kapacit, včetně odborné způsobilosti, a vývoj a provoz evropských elektronických systémů.

1. Budování kapacit (správních kapacit a kapacit v oblasti lidských zdrojů a informačních technologií):

1.index uplatňování a provádění unijního práva a politik (počet opatření v rámci programu v této oblasti a doporučení vydaných v návaznosti na tato opatření);

2.index odborné přípravy (používané moduly odborné přípravy, počet vyškolených úředníků, hodnocení kvality účastníky);

3.dostupnost evropských elektronických systémů (vyjádřeno jako procentuální časový podíl);

4.dostupnost společné komunikační sítě (vyjádřeno jako procentuální časový podíl);

5.zjednodušené postupy v oblasti informačních technologií pro vnitrostátní správy a hospodářské subjekty (počet registrovaných hospodářských subjektů, počty žádostí a počet konzultací v různých elektronických systémech financovaných v rámci programu).

2. Sdílení znalostí a vytváření kontaktních sítí:

1.index spolehlivosti spolupráce (stupeň vytvořených kontaktních sítí, počet osobních setkání, počet online skupin pro spolupráci);

2.index osvědčených postupů a pokynů (počet opatření v rámci programu organizovaných v této oblasti, procento správců daně, kteří využili pracovní postupy / pokyny vytvořené s podporou programu).