EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 5.6.2018

COM(2018) 399 final

2018/0221(NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o předložení návrhu na změny příloh 2 a 3 Dohody o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků jménem Evropské unie

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.Souvislosti návrhu

1.1.Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků

Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků (AEWA) je věnována zachování stěhovavých vodních ptáků a jejich stanovišť v Africe, Evropě, na Blízkém východě, ve střední Asii, v Grónsku a na Kanadských arktických ostrovech.

Dohoda AEWA, rozvíjená v rámci Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (CMS) a spravovaná v rámci Programu OSN pro životní prostředí (UNEP), sdružuje země a širší mezinárodní společenství bojující za zachování zdrojů s cílem vytvořit koordinovanou ochranu a řízení stěhovavých vodních ptáků v celém jejich migračním pásmu.

Dohoda vstoupila v platnost dnem 1. listopadu 1999. Evropská unie je smluvní stranou dohody od 1. října 2005 1 . V současné době má dohoda 77 smluvních stran, 41 z Eurasie (včetně EU) a 36 z Afriky.

Směrnice 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků (směrnice o ochraně ptáků) 2 se do práva Unie provádí závazky stanovenými v dohodě. Směrnice o ochraně ptáků se týká ochrany všech druhů ptáků přirozeně se vyskytujících ve volné přírodě na evropském území členských států, na něž se vztahuje Smlouva. Zahrnuje ochranu, regulování těchto druhů a péči o ně a stanoví pravidla pro jejich využívání.

1.2.Zasedání smluvních stran

Hlavním rozhodovacím orgánem je zasedání smluvních stran (MOP). Schází se každé tři roky a má pravomoc přezkoumat přílohy dohody.

Sedmé zasedání smluvních stran dohody se bude konat ve dnech 4.–8. prosince 2018 v Jihoafrické republice.

Podle čl. X odst. 2 a 3 dohody se případné návrhy na změnu přílohy dohody sdělí sekretariátu dohody nejméně 150 dnů před zahájením zasedání smluvních stran, tj. 7. července 2018.

1.3.Návrhy Chorvatska a Itálie

Chorvatsko a Itálie navrhly, aby Evropská unie předložila návrh, kterým by se změnila příloha 2 dohody, která obsahuje seznam druhů, na něž se vztahuje dohoda, přidáním kormorána chocholatého (Phalacrocorax aristotelis).

Chorvatsko a Itálie rovněž navrhly, aby Evropská unie předložila návrh, kterým by se změnila příloha 3 dohody zařazením populace kormorána chocholatého západoevropského (Phalacrocorax aristotelis aristotelis) ze třetích zemí (Barentsovo moře) a populace kormorána chocholatého středomořského (Phalacrocorax aristotelis desmarestii) z EU (východní Středomoří – Chorvatsko, Jaderské moře) do sloupce A tabulky 1 přílohy 3 (a to postupně do kategorií 2 3 a 1c 4 ).

Důvody pro tento návrh jsou tyto:

Čeleď Phalacrocoracidae (kormoránovití) je již zahrnuta v příloze 2 uvedené dohody. Na základě jejich migračního statusu je šest z osmi druhů hnízdících v rámci zeměpisné oblasti působnosti dohody uvedeno v příloze 2. Dva nezařazené druhy jsou kormorán chocholatý (Phalacrocorax aristotelis) a kormorán dlouhoocasý (Phalacrocorax africanus).

Kormorán chocholatý se vyskytuje na atlantickém pobřeží Evropy a severní Afriky, od Maroka po severní Norsko a  poloostrov Kola, včetně Islandu, jakož i na pobřeží Středozemního moře a v některých částech pobřeží Černého moře (del Hoyo et al. 1992). Jsou známy tři poddruhy: kormorán chocholatý západoevropský (Phalacrocorax aristotelis aristotelis), kormorán chocholatý středomořský (Phalacrocorax aristotelis desmarestii) ve Středozemním a Černém moři a kormorán chocholatý marocký (Phalacrocorax aristotelis riggenbachi) z Maroka. Celkově je tento druh přisedlý či rozptýlený, ale některé populace jsou skutečně stěhovavé: nejsevernější populace Ph. a. aristotelis od Norska po Rusko a populace v Jaderském moři (Ph. desmarestii).

Celková populace se odhaduje na 100 000 párů v 90. letech minulého století a 75 000–81 000 v roce 2004 (BirdLife International 2004). Tento druh je Mezinárodní unií pro ochranu přírody klasifikován jako nejméně ohrožený (IUCN) (Birdlife 2015). Celkový trend stavu je klesající, ačkoliv některé populace mohou být stabilní (Wetlands International 2006). Byla zaznamenána velká kolísání početnosti populace. Například populace ve Spojeném království se v letech 1969 až 1987 zvýšila o 21 %, a to ze 31 600 párů v letech 1969 až 1970 na 47 300 párů v letech 1985 až 1987. Poté v letech 1998 až 2002 následoval pokles o 27 % a v roce 2011 došlo k poklesu o dalších 26 % (Balmer et al., 2013). I populace v Norsku vykazuje výrazné výkyvy. Nejsevernější migrující populace v Barentsově moři klesla z 10 000 párů v roce 1980 na zhruba 1 000 párů v roce 1994, ale v roce 2013 opět vzrostla na 5 000 párů (Fauchald et al., 2015).

Poddruh Ph. a. desmaresti měl podle odhadů 8 700 až 11 126 hnízdících párů (Bazin a Imbert, 2012). V roce 2006 byla populace odhadnuta přibližně na 10 000 jedinců (Culioli, 2006). Byl zaznamenán pokles populace na Korsice, kde dosud stabilní populace s početností do 1 000 párů v letech 1975 až 1983 klesla o více než 50 % na zhruba 375 párů v roce 1994, ačkoli později opět došlo k návratu na původní stav (Dubois et al., 2008).

Poddruh Ph. a. desmarestii je chráněn v evropské části území svého výskytu a v některých zemích je na červeném seznamu: například v Bulharsku je klasifikován jako „zranitelný“ a v Albánii jako „ohrožený“. Poddruh Ph. a. aristotelis je chráněn v části území svého výskytu (Spojené království). Ve Spojeném království byl nedávno přesunut z méně závažného žlutého seznamu na závažnější červený seznam (Eaton et al., 2015) a v Rusku je vzhledem k malé velikosti populace na červeném seznamu. Snížení populace o 15 až 30 % za 10 let v Norsku znamená zařazení do kategorie „téměř ohrožený“ (Korneev et al., 2015).

Velando a Freire (2002) zdůrazňují, že účinná ochrana P. a. desmarestii by se měla opírat o ochranu míst k hnízdění, jakož i o ochranu oblastí získávání potravy a hřadování a o regulaci rybolovu druhů žijících při dně v oblastech získávání potravy. Jak uvádějí Velando a Freire (2002), ochranná opatření, která navrhla organizace Birdlife v roce 2015, jsou: 1. identifikace mořských lokalit významných pro tento druh; 2. jejich následné označení jako chráněné mořské oblasti; 3. uspořádání klíčových míst k hnízdění a zimnímu hřadování včetně eradikace invazních predátorů; 4. programy sledování rybářských plavidel přímo na palubě zaměřené na určení vysoce rizikových oblastí pro vedlejší úlovky tenatových sítí; 5. pokud je to relevantní, provádění zmírňujících a ochranných opatření. 

1.4.Návrhy Lucemburska

Lucembursko navrhlo přesunout všechny populace dále uvedených tří druhů do tabulky 1 sloupce A přílohy 3 dohody: jespáka křivozobého 5 (Calidris ferruginea), papuchalka severního 6 (Fratercula arctica) a alky malé 7 (Alca torda). Ačkoli Lucembursko pro tyto tři druhy nenavrhlo žádnou konkrétní kategorii, podle kritérií stanovených v tabulce 1 přílohy 3 dohody jespák křivozobý (Calidris ferruginea) a alka malá (Alca torda) splňují podmínky pro zařazení do kategorie 4 8 a papuchalk severní (Fratercula arctica) do kategorie 1b 9 .

Lucemburský návrh odkazuje na rezoluci 6.1 o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků MOP6 10 , která potvrdila nedávná globální zařazení kajky mořské (Somateria mollissima), poláka velikého (Aythya ferina), potápky žlutorohé (Podiceps auritus), ústřičníka velkého (Haematopus ostralegus), čejky chocholaté (Vanellus vanellus), břehouše rudého (Limosa lapponica), jespáka rezavého (Calidris canutus), jespáka křivozobého (Calidris ferruginea), racka arménského (Larus armenicus), papuchalka severního (Fratercula arctica) a alky malé (Alca torda) na červený seznam a poukázala na to, že je důležité zvážit dopad těchto změn v seznamech pro účely sedmého zasedání smluvních stran.

1.5.Analýza návrhů

Změnami příloh 2 a 3, které navrhlo Chorvatsko, Itálie a Lucembursko, by se na všechny populace kormoránů chocholatých (Phalacrocorax aristotelis), jespáka křivozobého (Calidris ferruginea), papuchalka severního (Fratercula arctica) a alky malé (Alca torda) vztahoval požadavek bodu 2.1.1 přílohy 3 k dohodě, kterou se stanoví právní opatření na ochranu druhů použitelná pro populace druhů uvedených v příloze 3 tabulce 1 sloupci A. Pokud jde o populace uvedené ve sloupci A tabulky 1, Strany poskytnou těmto populacím ochranu v souladu s čl. III odst. 2 písm. a) dohody. Tyto strany zejména a s ohledem na odstavec 2.1.3 níže:

a) zakáží lov ptáků a sběr vajec těchto populací na jejich území;

b) zakáží úmyslné rušení, pokud by takové rušení mohlo být významné pro dotyčné populace z hlediska jejich ochrany, a 

c) zakáží držení a využívání ptáků a/nebo vajec těchto populací, kteří byli získáni / která byla získána v rozporu se zákazem stanoveným v písmenu a) výše, a obchod s nimi, jakož i držení a využívání jakýchkoli snadno rozpoznatelných částí nebo odvozenin těchto ptáků a jejich vajec a obchod s nimi.

U populací uvedených v kategoriích 2 a 3 ve sloupci A, které jsou označeny hvězdičkou, a u populací uvedených v kategorii 4 ve sloupci A může výjimečně pokračovat lov na základě udržitelného využívání 11 . Toto udržitelné využívání se řídí rámcem mezinárodního akčního plánu pro jednotlivé druhy, kterým se smluvní strany snaží uplatňovat zásady adaptivního řízení lovu do pastí 12 . Na toto využívání se vztahují minimálně stejná právní opatření jako na lov ptáků z populací uvedených ve sloupci B tabulky 1, jak vyžaduje odstavec 2.1.2.

Návrh Itálie a Chorvatska, jakož i návrhy Lucemburska, jsou odůvodněné. Jsou v souladu s právem Unie, a zejména se směrnicí o ptácích, a doplňují je.

V návaznosti na písemné konzultace skupiny odborníků na směrnice o ochraně přírody (NADEG) Komise navrhuje, aby Unie podporovala uvedené návrhy, protože jsou vědecky podložené a jsou v souladu se závazkem Unie podílet se na mezinárodní spolupráci v oblasti ochrany biologické rozmanitosti. Návrhy na změnu nebudou vyžadovat změnu stávajícího práva Unie.

Jakékoli návrhy na změnu příloh dohody se musí oznámit sekretariátu dohody nejpozději 150 dní před zahájením zasedání smluvních stran, tj. 7. července 2018 (viz čl. X odst. 2 a 3 dohody).

Rada proto musí přijmout rozhodnutí o předložení výše uvedeného návrhu sekretariátu dohody jménem Evropské unie. To je postoj, který se má přijmout jménem Unie pro účely čl. 218 odst. 9 SFEU.

2018/0221 (NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o předložení návrhu na změny příloh 2 a 3 Dohody o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků jménem Evropské unie

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Rozhodnutím Rady 2006/871/ES Unie uzavřela Dohodu o ochraně africko-euroasijských druhů stěhovavého vodního ptactva (dále jen „dohoda“) 13 , která vstoupila v platnost dne 1. října 2005. Dohoda se týká ochrany stěhovavého vodního ptactva a jeho přírodních stanovišť v Africe, Evropě, na Blízkém východě, ve střední Asii, Grónsku a na Kanadských arktických ostrovech.

(2)Jako strana dohody může Unie předkládat návrhy na změnu příloh dohody. Příloha 2 vyjmenovává druhy vodních ptáků, na které se dohoda vztahuje. Příloha 3 obsahuje akční plán, v němž jsou uvedena opatření, která musí smluvní strany přijmout v souvislosti s prioritními druhy, jako je například ochrana druhů, ochrana přírodních stanovišť, řízení lidských činností, výzkum a monitorování, vzdělávání a informace, jakož i provádění tohoto plánu, jež je v souladu se všeobecnými ochrannými opatřeními stanovenými v článku III dohody.

(3)Chorvatsko a Itálie navrhly, aby Evropská unie předložila návrh na změnu přílohy 2 doplněním kormorána chocholatého (Phalacrocorax aristotelis).

(4)Chorvatsko a Itálie rovněž navrhly, aby Evropská unie předložila návrh, kterým se mění příloha 3 dohody zařazením populace Phalacrocorax aristotelis aristotelis ze třetích zemí (Barentsovo moře) a populace Phalacrocorax aristotelis desmarestii z EU (východní Středomoří – Chorvatsko, Jaderské moře) do sloupce A tabulky 1 přílohy 3 (a to postupně do kategorií 2 14 a 1c 15 ).

(5)Lucembursko navrhlo přesunout všechny populace dále uvedených tří druhů do tabulky 1 sloupce A přílohy 3 dohody: jespák křivozobého 16 (Calidris ferruginea), papuchalka severního 17 (Fratercula arctica) a alky malé 18 (Alca torda). Ačkoli Lucembursko pro tyto tři druhy nenavrhlo žádnou konkrétní kategorii, podle kritérií stanovených v tabulce 1 přílohy 3 dohody jespák křivozobý (Calidris ferruginea) a alka malá (Alca torda) splňují podmínky pro zařazení do kategorie 4 19 a papuchalk severní (Fratercula arctica) do kategorie 1b 20 .

(6)Změnou příloh 2 a 3, kterou navrhlo Chorvatsko, Itálie a Lucembursko, by se na všechny populace kormoránů chocholatých (Phalacrocorax aristotelis), jespáka křivozobého (Calidris ferruginea), papuchalka severního (Fratercula arctica) a alky malé (Alca torda) vztahoval požadavek bodu 2.1.1 přílohy 3 k dohodě, kterou se stanoví právní opatření na ochranu druhů použitelné pro populaci druhů uvedených v příloze 3 tabulce 1 sloupci A. Zejména v případě populací uvedených ve sloupci A tabulky 1, strany dohody zakáží lov ptáků a sběr vajec těchto populací na jejich území, zakáží úmyslné rušení, pokud by takové rušení mohlo být významné pro dotyčné populace z hlediska jejich ochrany. U populací uvedených v kategoriích 2 a 3 ve sloupci A, které jsou označeny hvězdičkou, a u populací uvedených v kategorii 4 ve sloupci A může výjimečně pokračovat lov na základě udržitelného využívání 21 . Toto udržitelné využívání má být řízeno rámcem mezinárodního akčního plánu pro jednotlivé druhy, který se smluvní strany snaží uplatňovat zásady adaptivního řízení lovu do pastí 22 .

(7)Návrh Itálie a Chorvatska, jakož i návrhy Lucemburska, jsou odůvodněné. Jsou v souladu s právem Unie, zejména se směrnicí 2009/147/ES, a doplňují je 23 .

(8)Návrhy jsou vědecky podložené a v souladu se závazkem Unie podílet se na mezinárodní spolupráci v oblasti ochrany biologické rozmanitosti.

(9)Na dotčené druhy se již vztahuje směrnice 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků a kormorán chocholatý (Phalacrocorax aristotelis) je již uveden v příloze I uvedené směrnice. Navrhované změny proto nevyžadují žádnou změnu práva Unie.

(10)Unie by proto měla předložit tyto návrhy sekretariátu dohody s ohledem na sedmé zasedání smluvních stran, které se bude konat ve dnech 4. až 8. prosince 2018 v Jižní Africe,

(11)

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.Unie předloží tyto návrhy na změnu příloh 2 a 3 Dohody o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků:

a)zařazením kormorána chocholatého (Phalacrocorax aristotelis) k příloze 2 dohody;

b)zařazením populace kormorána chocholatého západoevropského (Phalacrocorax aristotelis aristotelis) ze třetích zemí (Barentsovo moře) a populace kormorána chocholatého středomořského (Phalacrocorax aristotelis desmarestii) z EU (východní Středomoří – Chorvatsko, Jaderské moře) do sloupce A tabulky 1 přílohy 3, a to postupně do kategorií 2 a 1c;

c)přesunem všech populací jespáka křivozobého (Calidris ferruginea), papuchalka severního (Fratercula arctica) a alky malé (Alca torda) do sloupce A tabulky 1 přílohy 3 dohody, a to postupně do kategorií 4, 1b a 4.

2.Návrh jménem Unie sekretariátu Dohody o ochraně africko-euroasijských druhů stěhovavého vodního ptactva sdělí Komise.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Komisi.

V Bruselu dne

(1)    Rozhodnutí Rady 2006/871/ES ze dne 18. července 2005 o uzavření Dohody o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 345, 8.12.2006, s. 24).

(2)    Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7. http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2010:020:0007:0025:CS:PDF

(3)    Podle tabulky 1 přílohy 3 dohody zahrnuje kategorie 2 populace čítající přibližně 10 000 a přibližně 25 000 jedinců.

(4)    Podle tabulky 1 přílohy 3 dohody kategorie 1 zahrnuje: a) druhy zahrnuté v příloze I Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů; b) druhy, které jsou uvedeny jako „ohrožené“ na červeném seznamu ohrožených druhů IUCN v nejnovějším znění podle BirdLife International nebo c) populace s početností menší než cca 10 000 jedinců.

(5)    V tabulce 1 přílohy 3 dohody jsou v současnosti tyto dvě populace Caladirs ferruginea: populace v západní Sibiři/západní Africe uvedená ve sloupci B kategorii 2c a populace ve střední Sibiři/jihozápadní Asii, východní a jižní Africe uvedená ve sloupci B kategorii 2c.

(6)    V tabulce 1 přílohy 3 dohody jsou v současnosti tyto tři populace Fratercula arctica: populace v Hudsonově zálivu a od východního Maine po jižní Grónsko, na Islandu, Medvědím ostrově, od Norska po jižní Novou Zemi, uvedená ve sloupci C, populace v severovýchodní Kanadě, severním Grónsku po Jan Mayen, na Špicberkách, na severu Nové Země, uvedená ve sloupci A, kategorii 3a, a populace na Faerských ostrovech, severu Norska a Švédska, ve Velké Británii, Irsku a severozápadní Francii, uvedená ve sloupci C.

(7)    V tabulce 1 přílohy 3 dohody jsou v současnosti tyto dvě populace Alca torda: populace Alca torda torda na východě Severní Ameriky, od východního Grónska po Baltské a Bílé moře, uvedená ve sloupci C, a populace Alca torda islandica na Islandu, Faerských ostrovech, v Británii, Irsku, na Helgolandu a v severozápadní Francii, uvedená ve sloupci C.

(8)    Podle tabulky 1 přílohy 3 dohody kategorie 4 zahrnuje druhy, které jsou označeny jako téměř ohrožené na červeném seznamu IUCN podle nejnovějšího přehledu BirdLife International, ale nesplňují kritéria pro zařazení do kategorie 1, 2 nebo 3 a vyžadují přijetí opatření na mezinárodní úrovni.

(9)    Poznámka 4 výše.

(10)    UNEP/AEWA/MOP6/Res. 6.1 - http://www.unep-aewa.org/en/document/adoption-amendments-aewa-annexes-2  

(11)    „Udržitelným využíváním“ se rozumí využívání složek biologické rozmanitosti takovým způsobem a v takovém rozsahu, že nevede k dlouhodobému poklesu biologické rozmanitosti, čímž se udržuje její schopnost uspokojovat potřeby a aspirace současných i budoucích generací.

(12)    Adaptivní řízení lovu je pravidelný postup stanovení loveckých předpisů založený na systému sledování populací a stanovišť, záznamů o míře lovu, analýze údajů a vymezení možností právní úpravy.

(13)    (Úř. věst. L 345, 8.12.2006, s. 24).

(14)    Podle tabulky 1 přílohy 3 dohody zahrnuje kategorie 2 populace čítající přibližně 10 000 a přibližně 25 000 jedinců.

(15)    Podle tabulky 1 přílohy 3 dohody kategorie 1 zahrnuje: a) druhy zahrnuté v příloze I Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů; b) druhy, které jsou uvedeny jako „ohrožené“ na červeném seznamu ohrožených druhů IUCN v nejnovějším znění podle BirdLife International, nebo c) populace s početností menší než cca 10 000 jedinců.

(16)    V tabulce 1 přílohy 3 dohody jsou v současnosti tyto dvě populace Caladirs ferruginea: populace v západní Sibiři/západní Africe uvedená ve sloupci B kategorii 2c a populace ve střední Sibiři/jihozápadní Asii, východní a jižní Africe uvedená ve sloupci B kategorii 2c.

(17)    V tabulce 1 přílohy 3 dohody jsou v současnosti tyto tři populace Fratercula arctica: populace v Hudsonově zálivu a od východního Maine po jižní Grónsko, na Islandu, Medvědím ostrově, od Norska po jižní Novou Zemi, uvedená ve sloupci C, populace v severovýchodní Kanadě, severním Grónsku po Jan Mayen, na Špicberkách, na severu Nové Země, uvedená ve sloupci A, kategorii 3a, a populace na Faerských ostrovech, severu Norska a Švédska, ve Velké Británii, Irsku a severozápadní Francii, uvedená ve sloupci C.

(18)    V tabulce 1 přílohy 3 dohody jsou v současnosti tyto dvě populace Alca torda: populace Alca torda torda na východě Severní Ameriky, od východního Grónska po Baltské a Bílé moře, uvedená ve sloupci C, a populace Alca torda islandica na Islandu, Faerských ostrovech, v Británii, Irsku, na Helgolandu a v severozápadní Francii, uvedená ve sloupci C.

(19)    Podle tabulky 1 přílohy 3 dohody kategorie 4 zahrnuje druhy, které jsou označeny jako téměř ohrožené na červeném seznamu IUCN podle nejnovějšího přehledu BirdLife International, ale nesplňují kritéria pro zařazení do kategorie 1, 2 nebo 3 a vyžadují přijetí opatření na mezinárodní úrovni.

(20)    Poznámka 15 výše.

(21)    „Udržitelným využíváním“ se rozumí využívání složek biologické rozmanitosti takovým způsobem a v takovém rozsahu, že nevede k dlouhodobému poklesu biologické rozmanitosti, čímž se udržuje její schopnost uspokojovat potřeby a aspirace současných i budoucích generací.

(22)    Adaptivní řízení lovu je pravidelný postup stanovení loveckých předpisů založený na systému sledování populací a stanovišť, záznamů o míře lovu, analýzy údajů a vymezení možností právní úpravy.

(23)    Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7.