EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 30.5.2018

COM(2018) 386 final

2018/0211(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zavádí Program EU pro boj proti podvodům

{SWD(2018) 294 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

V rámci přípravy příštího víceletého finančního rámce by měl být zaveden program na podporu ochrany finančních zájmů EU, jakož i vzájemné správní pomoci mezi celními orgány.

V souladu s čl. 30 odst. 4 finančního nařízení z roku 2016 bylo formou pracovního dokumentu útvarů Komise v souvislosti s tímto novým programem provedeno hodnocení ex ante.

Tento návrh stanoví den použitelnosti ode dne 1. ledna 2021 a je předkládán Unii 27 členských států v souladu s oznámením Spojeného království o jeho záměru vystoupit z Evropské unie a Euratomu na základě článku 50 Smlouvy o Evropské unii, které Evropská rada obdržela dne 29. března 2017.

•Odůvodnění a cíle

Článek 325 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) stanoví společnou povinnost členských států a EU chránit finanční zájmy Unie. Článek 33 SFEU stanoví posílení spolupráce mezi členskými státy a mezi členskými státy a Komisí v celních věcech. Provádění minulých víceletých rozpočtů Unie bylo provázeno souborem opatření na podporu členských států a Unie jako celku při předcházení podvodům ohrožujícím finanční zájmy Unie a boji proti nim a při podpoře vzájemné správní pomoci a spolupráce v celních věcech a záležitostech týkajících se zemědělství. Mezi tato opatření patří: i) výdajový program Hercule III 1 , který podporuje činnosti zaměřené na boj proti podvodům, korupci a jiným protiprávním jednáním ohrožujícím finanční zájmy Unie, ii) informační systém pro boj proti podvodům (AFIS), což je operační činnost spočívající v zásadě v souboru celních IT aplikací provozovaných v rámci společného informačního systému spravovaného Komisí, jenž byl vytvořen za účelem provádění úkolů svěřených Komisi nařízením č. 515/97 2 , a iii) systém pro řízení nesrovnalostí (IMS), což je nástroj pro bezpečnou elektronickou komunikaci, který členským státům usnadňuje plnění povinnosti podávat zprávy o zjištěných nesrovnalostech – včetně podvodů – a podporuje řízení a analýzu těchto nesrovnalostí. Ačkoli je obtížné vyčíslit finanční dopad těchto opatření, přispěla k tomu, že se do rozpočtu EU podařilo vrátit značný objem prostředků. Například v rámci programu Hercule byl financován vývoj nástroje pro automatizované monitorování (AMT), což je IT nástroj, který zjišťuje anomálie v obchodních tocích. Byl použit v několika celních operacích a pomohl odhalit závažné podvody s podhodnocováním celní hodnoty zboží v rámci dovozu textilu a obuvi ze třetích zemí.

Z dosavadních zkušeností vyplývá, že finanční zájmy Unie jsou ohroženy jak podvody, tak nesrovnalostmi. Výroční zpráva o ochraně finančních zájmů EU 3 obsahuje každoročně důkazy o tom, že míra nesrovnalostí včetně podvodů – ačkoli se v průběhu času mění – si žádá opatření ze strany Unie. Kromě toho se bude příští víceletý finanční rámec provádět v kontextu významných změn legislativního a institucionálního rámce pro ochranu finančních zájmů Unie, zejména v souvislosti se zřízením Úřadu evropského veřejného žalobce a prováděním směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (směrnice PIF) 4 .

Z hlediska plnění rozpočtu se v případě IMS nejedná o program financování, nýbrž o operační činnost. Komise je pověřena činnostmi souvisejícími s IMS odvětvovými právními předpisy. Systém IMS je třeba řádně udržovat a rozvíjet, aby mohly členské státy plnit své oznamovací povinnosti a poskytovat Komisi nezbytné údaje za účelem analýzy hlavních dosažených výsledků při odhalování nesrovnalostí – včetně podvodů – týkajících se rozpočtu Unie v rámci sdíleného řízení a předvstupních oblastí a podávání zpráv o nich.

Podobně jako IMS je i AFIS z hlediska plnění rozpočtu operační činnost. Zejména vzhledem k rostoucí rafinovanosti zločineckých skupin a novým výzvám, které se objevují v boji proti podvodům, mj. v souvislosti s technologickým vývojem, je i nadále výrazně zapotřebí vzájemná správní pomoc mezi celními orgány a spolupráce s Komisí.

Nově zavedený Program EU pro boj proti podvodům bude do značné míry vycházet z programu Hercule III, přičemž dojde k určitým zlepšením, jako je možnost financovat nové iniciativy (např. pokud jde o analýzu údajů), a bude jej kombinovat se základem pro financování AFIS a IMS. Využije rovněž v plné míře možností, jež skýtá nové finanční nařízení. Program EU pro boj proti podvodům zajistí kontinuitu podpory Unie, pokud jde o činnosti prováděné členskými státy a Komisí v rámci ochrany finančních zájmů Unie a podporu vzájemné správní pomoci mezi členskými státy a jejich spolupráce s Komisí v celních věcech a záležitostech týkajících se zemědělství.

Program EU pro boj proti podvodům rovněž posílí a zefektivní stávající unijní podporu úsilí o ochranu finančních zájmů Unie a podporu vzájemné správní pomoci v celních věcech a využije synergií a zajistí flexibilitu mezi jednotlivými stávajícími činnostmi.

Program bude mít dva obecné cíle:

1)Chránit finanční zájmy Evropské unie.

2)Podporovat vzájemnou pomoc mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů.

Z obecných cílů přímo vychází tři specifické cíle programu:

1)Předcházet podvodům, korupci a jiným protiprávním jednáním ohrožujícím finanční zájmy Unie a bojovat proti nim.

2)Podporovat podávání zpráv o nesrovnalostech, včetně podvodů, týkajících se finančních prostředků z rozpočtu Unie ve sdíleném řízení a finančních prostředků předvstupní pomoci z rozpočtu Unie.

3)Zajišťovat nástroje pro výměnu informací a podporu operačních činností v oblasti vzájemné správní pomoci v celních věcech a záležitostech týkajících se zemědělství.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Podporu finančních zájmů Unie řeší několik právních aktů na úrovni Unie, zejména: nařízení č. 883/2013 5 , kterým se stanoví pravidla pro vyšetřování prováděná Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF), nařízení č. 515/97 týkající se vzájemné správní pomoci v celních věcech a záležitostech týkajících se zemědělství nebo novější nařízení 2017/1939 6 , kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce, a směrnice PIF. Ustanovení o ochraně finančních zájmů Unie obsahují také odvětvové právní předpisy. Program EU pro boj proti podvodům bude zajišťovat pomoc členským státům a příslušným subjektům Unie, aby mohly lépe chránit finanční zájmy Unie. Měl by podporovat výše zmíněné politické nástroje.

V oblasti cel bude složka AFIS Programu EU pro boj proti podvodům nadále pokrývat činnosti svěřené Komisi nařízením č. 515/97. Další složka programu – IMS – se bude vztahovat na činnosti svěřené Komisi odvětvovými právními předpisy.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Za účelem podpory dobrého fungování celní unie bude v rámci nového víceletého finančního rámce vytvořen nový nástroj pro vybavení pro celní kontroly, z něhož bude mj. možné podporovat nákup kontrolního vybavení pro celní orgány. Program EU pro boj proti podvodům a program týkající se vybavení pro celní kontroly se budou vzájemně doplňovat, jelikož každý z nich se bude zaměřovat na odlišné druhy podpory celních orgánů: Program EU pro boj proti podvodům bude podporovat mimo jiné nákup vybavení, včetně malého celního vybavení pro celní i jiné než celní orgány, které je konkrétně zacíleno na ochranu finančních zájmů Unie, zatímco nový program pro celní vybavení má spíše financovat pořizování většího celního vybavení s cílem více sjednotit provádění celních kontrol v různých členských státech.

Do oblasti působnosti Programu EU pro boj proti podvodům by bez toho, že by docházelo k překryvům s nástrojem pro vybavení pro celní kontroly, mohly spadat například tyto druhy vybavení: digitální forenzní vybavení, sledovací zařízení, zpravodajská zařízení a vybavení pro boj proti nelegálnímu obchodování s cigaretami, např. cvičení psi. Kromě toho bude na rozdíl od nástroje pro vybavení pro celní kontroly Program EU pro boj proti podvodům umožňovat podporu jiných než celních orgánů, například daňových orgánů, justičních orgánů, policejních inspektorátů a pohraniční policie, ministerstev, různých vyšetřovacích orgánů, protikorupčních orgánů atd.

Ostatní politiky Unie týkající se oblastí, jako je spravedlnost, cla a vnitřní věci, a jejich příslušné programy budou řešit specifické problémy v daných oblastech, jež budou souviset s ochranou finančních zájmů Unie. Neočekává se, že by se tyto programy a Program EU pro boj proti podvodům jakkoli překrývaly. Způsoby, jak zabránit duplicitám a nalézt synergie mezi Programem EU pro boj proti podvodům a dalšími příslušnými programy v oblastech, jako je spravedlnost, cla a vnitřní věci, budou zvažovány v rámci přípravy ročních pracovních programů.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Právní základ Programu EU pro boj proti podvodům bude kombinovat článek 325 SFEU, který stanoví společnou povinnost členských států a Unie chránit finanční zájmy Unie, a článek 33 SFEU o celní spolupráci vzhledem k tomu, že nařízení č. 515/97, které stanoví operační aspekty financované složkou AFIS Programu EU pro boj proti podvodům, vychází z článku 33 SFEU (kromě článku 325 SFEU) 7 .

•Subsidiarita

Přidaná hodnota AFIS na úrovni Unie vyplývá z jeho koordinačního aspektu, zejména pokud jde o sběr údajů a přístup k nim, kterých by nebylo možné dosáhnout na vnitrostátní úrovni, a také s ohledem na podporu vnitrostátních celních orgánů při řádném plnění jejich úkolů a usnadňování jejich vzájemné pomoci, jakož i spolupráce s Komisí.

Systém IMS je jedinou databází na úrovni Unie, která sdružuje ohlášené informace o nesrovnalostech – včetně podvodů – týkajících se finančních prostředků ve sdíleném řízení a finančních prostředků předvstupní pomoci, roztříděné podle oblastí činnosti Unie a podle jednotlivých členských států. Umožňuje různé druhy analýzy a pomáhá vyvíjet unijní politiku boje proti podvodům založenou na důkazech. Přidaná hodnota toho, že je možné si takto vytvořit představu o situaci na úrovni Unie, spočívá v tom, že je možné určit společná rizika a vzorce a v zájmu účinné a rovnocenné ochrany finančních zájmů Unie vymezit a uplatňovat společný přístup v boji proti podvodům.

Kromě toho jsou činnosti v rámci složek AFIS a IMS Programu EU pro boj proti podvodům prováděny na úrovni Unie podle ustanovení příslušných právních předpisů Unie, jež jsou samy o sobě v souladu se zásadou proporcionality.

•Proporcionalita

Složka Hercule Programu EU pro boj proti podvodům poskytuje členským státům cílenou pomoc při plnění povinnosti chránit finanční zájmy Unie. Omezuje se na to, co je nezbytné pro dosažení navržených cílů, a je tudíž v souladu se zásadou proporcionality.

Složky AFIS a IMS se pouze týkají finančních povinností uložených Komisi sekundárními právními předpisy a nedotýkají se operačních aspektů AFIS a IMS. Jako takové jsou v souladu se zásadou proporcionality.

•Volba nástroje

Právní základ předchozího programu Hercule (nařízení č. 250/2014) pozbude platnosti na konci roku 2020. Bude proto nutné zavést Program EU pro boj proti podvodům na základě nového nařízení, aby byla zajištěna kontinuita podpory Unie, pokud jde o činnosti prováděné Komisí a členskými státy, s cílem poskytovat pomoc v boji proti podvodům. Přijetí Programu EU pro boj proti podvodům skýtá příležitost zkombinovat složku Hercule se základem pro financování AFIS a IMS za účelem zvýšení efektivnosti a využití synergií v operační, správní a rozpočtové oblasti.

3.VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH HODNOCENÍ, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Zpětná hodnocení / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Program Hercule byl v uplynulých letech hodnocen dvakrát. Zpráva ex post, kterou Komise vypracovala k hodnocení programu Hercule II (2007–2013), byla přijata a předložena Evropskému parlamentu a Radě v květnu 2015 8 . Zpráva Komise o hodnocení Hercule III v polovině období (od 1. ledna 2014 do června 2017, tj. první polovina sedmiletého období, po které program trvá) byla přijata a předložena na začátku ledna 2018 9 . Toto hodnocení ukázalo, že program Hercule III z velké části splnil svůj účel ochrany finančních zájmů Unie. Program byl tedy vyhodnocen jako účelný. Ukázal se být relevantní, přičemž bylo možné zvážit rozšíření jeho operačních cílů; mechanismy potřebné k zajištění jeho soudržnosti byly k dispozici. Program se také ukázal být celkově účinný. Jako možné zlepšení bylo v rámci hodnocení navrženo, aby se zmírnila zátěž spojená s podáváním žádostí a zpráv. Komise za tímto účelem začala používat elektronický systém řízení pro předkládání, zpracovávání a správu žádostí o granty v rámci programu. Existence tohoto programu na úrovni Unie je jasnou přidanou hodnotou a zároveň bylo zjištěno, že činnosti prováděné v rámci programu jsou udržitelné.

Pokud jde o AFIS a IMS, nejedná se o finanční programy, a proto nepodléhají příslušným hodnoticím cyklům. Existují však určité ukazatele, které je možné vzít v úvahu pro účely hodnocení jejich výsledků v oblasti souvisejících operačních činností 10 . Kromě toho Komise pravidelně přezkoumává AFIS a předkládá o něm příslušné zprávy. Z nejnovějších zpráv vyplývá, že více než 80 % uživatelů z členských států je spokojeno s funkcemi a výkonnostními charakteristikami jednotlivých aplikací AFIS, jakož i s poskytovanými školeními týkajícími se AFIS.

Ve zvláštní zprávě č. 19/2017 o dovozních postupech dospěl Evropský účetní dvůr (EÚD) k závěru, že specifické aplikace AFIS jsou účinným nástrojem pro zjišťování potenciálních případů podvodu souvisejících se závadným popisem původu zboží a podhodnocováním/podfakturací. Mohou rovněž představovat užitečné nástroje pro odhad objemu neuhrazeného cla 11 . V téže zvláštní zprávě EÚD rovněž uvádí, že využití nástrojů a programů Unie pro výměnu informací o clech a k větší spolupráci nedosáhlo jejich plného potenciálu. Zvláštní zpráva také dospěla k závěru, že některé celní informační systémy AFIS se nevyužívají dostatečně. Zvláštní zprávy EÚD č. 10/2015 a 24/2016 obsahovaly doporučení ohledně IMS.

Další podrobnosti ke zpětným hodnocením současných programů lze nalézt v oddíle 1.2 hodnocení ex ante, jež je připojeno k legislativnímu návrhu.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Dne 13. března 2018 Komise uspořádala jednodenní pracovní seminář se zúčastněnými stranami v členských státech (většinou zástupci koordinačních služeb pro boj proti podvodům a celních správ) s cílem projednat možnosti činností v rámci budoucího programu. Konzultace potvrdila nutnost trvalé podpory formou programu Unie pro boj proti podvodům. Příloha 2 hodnocení ex ante shrnuje zjištění této cílené konzultace se zúčastněnými stranami.

Komise rovněž uspořádala otevřenou veřejnou konzultaci v souvislosti s přípravou budoucích odvětvových právních předpisů, jež budou připojeny k návrhu víceletého finančního rámce pro období po roce 2020. Pouze velmi malý počet obdržených příspěvků se týkal aspektů souvisejících s Programem EU pro boj proti podvodům.

•Externí odborné konzultace

Vypracováním hodnocení výsledků programu Hercule III v souladu s nařízením č. 250/2014 byl pověřen externí dodavatel. Nezávislá studie 12 provedená dodavatelem poskytla důkladné zhodnocení Hercule III v polovině období a nastínila některé možné cíle a činnosti v rámci programu do budoucna, zejména v oblasti přeshraniční spolupráce mezi členskými státy, spolupráce s partnery mimo Unii, jakož i řešení výzev spojených s novým technologickým vývojem. Vedla rovněž ke zjištění, že jen několik opatření zahrnovalo výměnu zaměstnanců mezi vnitrostátními správními orgány a jen málo opatření zahrnovalo i mezinárodní účast.

•Posouzení dopadů

•Zjednodušení

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Návrh nařízení, kterým se zavádí Program EU pro boj proti podvodům, stanoví tyto tři hlavní ukazatele týkající se specifických cílů programu:

a)Podpora předcházení podvodům, korupci a jiným protiprávním jednáním ohrožujícím finanční zájmy Unie a boje proti nim, měřená na základě:

·míry spokojenosti s činnostmi organizovanými a (spolu)financovanými prostřednictvím programu,

·procentního podílu členských států, které získají v každém roce programu podporu.

b)Míra spokojenosti uživatelů s používáním systému pro řízení nesrovnalostí.

c)Množství informací, jež jsou poskytnuty v rámci vzájemné pomoci, a počet podpořených činností v souvislosti se vzájemnou pomocí.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Kapitola I nařízení uvádí základní parametry Programu EU pro boj proti podvodům na období 2021–2027 příštího víceletého finančního rámce, včetně oblasti působnosti programu a jeho finančního krytí, jež je rozděleno mezi jeho tři složky (Hercule, AFIS a IMS). Kapitola I rovněž stanoví podmínky účasti třetích zemí na programu. Pokud jde o provádění programu, odkazuje kapitola I do značné míry na finanční nařízení. Co se týče nákladů krytých v rámci AFIS, je v příloze I nařízení uveden orientační seznam nákladů krytých z programu.

Kapitola II uvádí podrobnosti týkající se provádění programu prostřednictvím grantů, a zejména možných příjemců grantů. Patří mezi ně orgány, jež mohou přispět k dosažení jednoho z cílů programu a jsou z jedné z těchto zemí: členského státu nebo zámořské země či území s ním spojeného, třetí země přidružené k programu nebo třetí země uvedené v pracovním programu.

Kapitola III obsahuje ustanovení týkající se plánování, monitorování a hodnocení programu. Uvádí konkrétně uplatňované ukazatele a způsoby podávání zpráv a je v ní objasněn postup průběžného hodnocení. Stanoví rovněž pravomoc Komise přijímat akty v přenesené pravomoci pro úzce vymezené účely.

Kapitola IV popisuje přechodná a závěrečná ustanovení a stanoví zrušení nařízení o programu Hercule III a ustanovení o financování AFIS v nařízení č. 515/97.

2018/0211 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zavádí Program EU pro boj proti podvodům

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 33 a 325 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Účetního dvora ( 14 ),

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Článek 325 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že Unie a členské státy musí bojovat proti podvodům, korupci a jiným protiprávním jednáním ohrožujícím finanční zájmy Unie. Unie by měla činnosti v těchto oblastech podporovat.

(2)Dosavadní podpora těchto činností prostřednictvím rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 804/2004/ES 15 (program Hercule), jež bylo změněno a jehož platnost byla prodloužena rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 878/2007/ES 16 (program Hercule II), které bylo zrušeno a nahrazeno nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 250/2014 17 (program Hercule III), umožnila zintenzivnit činnosti prováděné Unií a členskými státy v oblasti boje proti podvodům, korupci a jiným protiprávním jednáním ohrožujícím finanční zájmy Unie.

(3)Podpora členských států a kandidátských a potenciálních kandidátských zemí při podávání zpráv o nesrovnalostech a podvodech ohrožujících finanční zájmy Unie prostřednictvím systému pro řízení nesrovnalostí (IMS) je požadavkem odvětvových právních předpisů pro Evropský zemědělský záruční fond a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova 18 , Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Fond soudržnosti a Evropský námořní a rybářský fond 19 , Azylový, migrační a integrační fond a nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí 20 , Fond evropské pomoci nejchudším osobám 21 a nástroj předvstupní pomoci 22 od programového období 2014–2020. IMS je nástroj pro bezpečnou elektronickou komunikaci, který členským státům, jakož i kandidátským a potenciálním kandidátským zemím usnadňuje plnění povinnosti podávat zprávy o zjištěných nesrovnalostech a který podporuje řízení a analýzu nesrovnalostí.

(4)Nařízení Rady (ES) č. 515/97 23 a rozhodnutí Rady 2009/917/SVV 24 stanoví, že Unie má podporovat vzájemnou pomoc mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů.

(5)Tato podpora je poskytována řadě operačních činností. Mezi ně patří informační systém pro boj proti podvodům (AFIS), IT platforma, která se skládá ze souboru aplikací provozovaných v rámci společného informačního systému spravovaného Komisí. V rámci platformy AFIS je rovněž provozován IMS. Aby byla zajištěna udržitelnost takového systému, je v průběhu let zapotřebí stabilní a předvídatelné financování.

(6)Podpora Unie v oblastech ochrany finančních zájmů Unie, podpora podávání zpráv o nesrovnalostech a podpora vzájemné správní pomoci a spolupráce v celních věcech a záležitostech týkajících se zemědělství by měla být sjednocena do jediného programu, Programu EU pro boj proti podvodům („program“), s cílem posílit součinnost a rozpočtovou flexibilitu a zjednodušit řízení.

(7)Program proto kombinuje složku odpovídající programu Hercule, další složku zajišťující financování IMS a třetí složku, v níž jsou financovány činnosti svěřené Komisi podle nařízení (ES) č. 515/97, včetně platformy AFIS.

(8)Platforma AFIS zahrnuje několik informačních systémů, včetně celního informačního systému (CIS). CIS je automatizovaný informační systém, jehož cílem je napomáhat členským státům při předcházení, vyšetřování a stíhání operací, které jsou v rozporu s celními nebo zemědělskými předpisy, tím, že rychlejší šíření informací zvýší účinnost postupů spolupráce a kontrolních postupů jejich celních správ. CIS pokrývá případy správní i policejní spolupráce v rámci jediné infrastruktury. Pro účely správní spolupráce je CIS stanoven nařízením (ES) č. 515/97, přijatým na základě článků 33 a 325 Smlouvy o fungování Evropské unie. Pro účely policejní spolupráce je CIS stanoven rozhodnutím 2009/917/SVV, přijatým na základě čl. 30 odst. 1 písm. a) a čl. 34 odst. 2 písm. c) Smlouvy o Evropské unii. Použití CIS pro policejní spolupráci nelze technicky oddělit od jeho použití pro spolupráci správní, jelikož oba druhy spolupráce probíhají v rámci jediného IT systému. Vzhledem k tomu, že CIS je sám o sobě jen jedním z několika informačních systémů provozovaných v rámci AFIS a že počet případů policejní spolupráce je v CIS menší než počet případů spolupráce správní, považuje se použití AFIS pro policejní spolupráci za doplňkové k použití pro spolupráci správní.

(9)Toto nařízení stanoví finanční krytí pro celou dobu trvání programu, které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu [odkaz bude podle potřeby aktualizován podle nové interinstitucionální dohody: bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení 25 ] pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu.

(10)Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou uvedena ve finančním nařízení a stanoví zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění, jakož i kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie se rovněž týkají ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků, pokud jde o právní stát v členských státech, neboť dodržování zásad právního státu je základní podmínkou řádného finančního řízení a efektivního financování z EU.

(11)Formy financování a metody provádění podle tohoto nařízení by se měly vybírat na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěži a očekávanému riziku nedodržení pravidel. Mělo by se přitom také zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, podle čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

(12)Pro zajištění kontinuity – v rámci programu – financování všech činností svěřených Komisi podle nařízení (ES) č. 515/97, včetně platformy AFIS, uvádí příloha I orientační seznam činností, jež mají být financovány.

(13)Nákup vybavení prostřednictvím nástroje Unie pro finanční podporu na vybavení pro celní kontroly 26 může mít pozitivní dopad na boj proti podvodům ohrožujícím finanční zájmy EU. Jak u nástroje Unie pro finanční podporu na vybavení pro celní kontroly, tak u programu pro boj proti podvodům je třeba zajistit, aby nedocházelo ke zdvojování podpory Unie. Program by měl v zásadě zacílit svou podporu na pořizování druhů vybavení, jež nespadají do oblasti působnosti nástroje Unie pro finanční podporu na vybavení pro celní kontroly, nebo vybavení, v jehož případě jsou příjemci jiné orgány než orgány, na něž se zaměřuje nástroj Unie pro finanční podporu na vybavení pro celní kontroly. Vyhýbat se překryvům je třeba zejména v kontextu přípravy ročních pracovních programů.

(14)Program by měl být otevřen účasti zemí Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP). Měl by být rovněž otevřen účasti přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů, jakož i zemí, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách. Program by měl být také otevřen dalším třetím zemím za předpokladu, že uzavřou zvláštní dohodu vztahující se na jejich účast v programech Unie.

(15)S ohledem na dosavadní hodnocení programů Hercule a s cílem posílit program by měla být ve výjimečných případech možná účast právnických osob usazených ve třetí zemi, která není přidružena k programu, aniž by tyto osoby musely nést náklady své účasti.

(16)Program by měl být prováděn s přihlédnutím k doporučením a opatřením uvedeným ve sdělení Komise ze dne 6. června 2013 s názvem „Zintenzivnění boje proti pašování cigaret a jiným formám nedovoleného obchodu s tabákovými výrobky – ucelená strategie EU“ 27 , jakož i ve zprávě o pokroku při provádění tohoto sdělení ze dne 12. května 2017 28 .

(17)V roce 2016 Unie ratifikovala Protokol o odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku („protokol“). Protokol by měl sloužit k ochraně finančních zájmů Unie, jelikož se týká boje proti nezákonnému přeshraničnímu obchodu s tabákem, který vede ke ztrátám příjmů. Program by měl podporovat sekretariát Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku při plnění jeho úkolů spojených s protokolem. Kromě toho by měl také podporovat další činnosti organizované sekretariátem v souvislosti s bojem proti nezákonnému obchodu s tabákem.

(18)V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 29 , nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 30 , nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 31 a nařízením Rady (EU) 2017/1939 32 mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 33 . V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

(19)Třetí země, které jsou členy EHP, se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou rovněž účastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, úřadu OLAF, jakož i Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

(20)

(21)Podle [odkaz bude podle potřeby aktualizován podle nového rozhodnutí o ZZÚ: článku 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU 34 ] jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno.

(22)V souladu s body 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 35 je nutné provádět hodnocení tohoto programu na základě informací, jež se shromáždí v souladu s příslušnými požadavky na monitorování při současném zamezení nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou případně zahrnovat měřitelné ukazatele jako základ pro hodnocení účinků programu v praxi.

(23)Za účelem vypracování ustanovení týkajících se rámce pro monitorování a hodnocení programu by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Zejména pak pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci Evropský parlament a Rada obdrží veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují.

(24)Právní základ pro financování AFIS je stanoven v čl. 42a odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 515/97. Toto nařízení by mělo uvedený právní základ nahradit a stanovit nový. Ustanovení čl. 42a odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 515/97 by proto měla být zrušena.

(25)Nařízení (EU) č. 250/2014, kterým se zavádí program Hercule III, se vztahuje na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020. Toto nařízení stanoví program navazující na program Hercule III od 1. ledna 2021. Nařízení (EU) č. 250/2014 by proto mělo být zrušeno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení zavádí Program EU pro boj proti podvodům (dále jen „program“).

Stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2

Cíle programu

1.Program má tyto obecné cíle:

a)ochrana finančních zájmů Unie;

b)podpora vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráce s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů.

2.Program má tyto specifické cíle:

a)předcházení podvodům, korupci a jiným protiprávním jednáním ohrožujícím finanční zájmy Evropské unie a boj proti nim;

b)podpora podávání zpráv o nesrovnalostech, včetně podvodů, týkajících se finančních prostředků z rozpočtu Unie ve sdíleném řízení a finančních prostředků předvstupní pomoci z rozpočtu Unie;

c)zajišťování nástrojů pro výměnu informací a podpory operačních činností v oblasti vzájemné správní pomoci v celních věcech a záležitostech týkajících se zemědělství.

Článek 3

Rozpočet

1.Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027 činí 181,207 milionu EUR v běžných cenách.

2.Orientační rozdělení částky uvedené v odstavci 1 je následující:

a)114,207 milionu EUR na cíl uvedený v čl. 2 odst. 2 písm. a);

b)7 milionů EUR na cíl uvedený v čl. 2 odst. 2 písm. b);

c)60 milionů EUR na cíl uvedený v čl. 2 odst. 2 písm. c).

3.Částku uvedenou v odstavci 1 lze použít na technickou a správní pomoc určenou pro provádění programu, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace.

Článek 4

Třetí země přidružené k programu

Program je otevřen těmto třetím zemím:

a)členům Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP;

b)přistupujícím zemím, kandidátským zemím a potenciálním kandidátům v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

c)zemím, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

d)dalším třetím zemím v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě vztahující se na účast třetí země v některém programu Unie a za předpokladu, že dohoda:

a)zajišťuje spravedlivou rovnováhu mezi příspěvky a výhodami třetí země, která se účastní programů Unie;

b)stanoví podmínky účasti v programech, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy a jejich administrativní náklady. Tyto příspěvky představují v souladu s čl. [21 odst. 5] finančního nařízení účelově vázané příjmy;

c)neuděluje třetí zemi ohledně daných programů rozhodovací pravomoc;

d)zaručuje právo Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy.

Článek 5

Provádění a formy financování z prostředků Unie

1.Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení společně se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.

2.Program může poskytovat financování jednou z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů a zadávání veřejných zakázek, jakož i formou náhrady cestovních výloh a denních diet podle článku 238 finančního nařízení.

3.Program může poskytovat financování na opatření prováděná v souladu s nařízením (ES) č. 515/97, zejména za účelem pokrytí druhů nákladů uvedených v orientačním seznamu v příloze I.

4.Je-li v rámci opatření, na něž je poskytována podpora, pořizováno vybavení, vytvoří Komise podle potřeby koordinační mechanismus pro zajištění účinnosti a interoperability s ohledem na veškeré vybavení zakoupené s podporou z programů Unie.

Článek 6

Ochrana finančních zájmů Unie

Účastní-li se třetí země programu na základě rozhodnutí podle mezinárodní dohody nebo na základě jiného právního nástroje, udělí tato třetí země příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům a Evropskému účetnímu dvoru nezbytná práva a potřebný přístup, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě Evropského úřadu pro boj proti podvodům tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům.

KAPITOLA II

GRANTY

Článek 7

Granty v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení. 

Článek 8

Způsobilá opatření

Pro financování jsou způsobilá pouze opatření určená k provádění cílů uvedených v článku 2.

Článek 9

Způsobilé subjekty

1.Kromě kritérií stanovených v článku 197 finančního nařízení se použijí kritéria způsobilosti stanovená v odstavci 2.

2.Způsobilé jsou tyto subjekty:

a)orgány veřejné správy, jež mohou přispět k dosažení jednoho z cílů uvedených v článku 2 a jsou usazeny v jedné z těchto zemí:

a)členském státě nebo zámořské zemi nebo území s ním spojeném;

b)třetí zemi přidružené k programu;

c)třetí zemi uvedené v pracovním programu za podmínek stanovených v odstavci 3;

b)výzkumné a vzdělávací instituce a neziskové subjekty, jež mohou přispět k dosažení cílů uvedených v článku 2, pokud byly zřízeny a působí po dobu nejméně jednoho roku v členském státě nebo třetí zemi přidružené k programu nebo třetí zemi uvedené v pracovním programu za podmínek stanovených v odstavci 3;

c)jakákoli právnická osoba založená podle práva Unie nebo jakákoli mezinárodní organizace.

3.Subjekty uvedené v odstavci 2, jež jsou usazeny ve třetí zemi, která není přidružena k programu, jsou ve výjimečných případech způsobilé k účasti, pokud je to nezbytné pro dosažení cílů daného opatření.

4.Subjekty uvedené v odstavci 2, jež jsou usazeny ve třetí zemi, která není přidružena k programu, by obecně měly nést náklady své účasti.

KAPITOLA III

TVORBA PROGRAMŮ, MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ

Článek 10

Pracovní program

Program se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v článku 110 finančního nařízení.

Článek 11

Monitorování a vykazování

1.Ukazatele pro vykazování pokroku dosaženého při plnění obecných a specifických cílů programu stanovených v článku 2 jsou uvedeny v příloze II.

2.Pro zajištění účinného posouzení pokroku dosaženého při plnění cílů programu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14 za účelem změn přílohy II s cílem přezkoumat nebo doplnit ukazatele, je-li to považováno za nezbytné, a za účelem doplnění tohoto nařízení o ustanovení týkající se zavedení rámce pro monitorování a hodnocení.

3.Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie a případně členským státům uloží přiměřené požadavky na vykazování.

Článek 12

Hodnocení

1.Hodnocení se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.

2.Průběžné hodnocení programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu.

3.Na konci provádění programu, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku 1 provede Komise závěrečné hodnocení programu.

4.Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropskému účetnímu dvoru.

Článek 13

Přenesení pravomoci

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14 za účelem vypracování ustanovení týkajících se rámce pro monitorování a hodnocení podle článku 11. 

Článek 14

Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 13 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028.

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 13 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

KAPITOLA IV

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 15

Informace, komunikace a publicita

1.Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti. Uvedení původu a zajištění viditelnosti finančních prostředků Unie se nevyžaduje v případech, kdy by mohlo být ohroženo účinné provádění operačních činností v rámci boje proti podvodům a celních operačních činností.

2.Komise provádí k programu a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 2.

Článek 16

Změna nařízení (ES) č. 515/97

V článku 42a nařízení (ES) č. 515/97 se zrušují odstavce 1 a 2.

Článek 17

Zrušení

3.Nařízení č. 250/2014 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

Článek 18

Přechodná ustanovení

1.Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna příslušných opatření až do jejich ukončení podle nařízení č. 250/2014 a podle článku 42a nařízení (ES) č. 515/97, které se na příslušná opatření použijí až do jejich ukončení.

2.Finanční krytí programu může zahrnovat i výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu k programu od opatření přijatých podle nařízení č. 250/2014 a podle článku 42a nařízení (ES) č. 515/97.

Článek 19

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost [dvacátým] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik (skupina programů)

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.Doba trvání akce a finanční dopad

1.6.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systém řízení a kontroly

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik (skupina programů)

1.3.Návrh/podnět se týká:

◻ nové akce 

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 36  

⌧ prodloužení stávající akce 

◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.4.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu.

1.4.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účelnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.4.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.4.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.Doba trvání akce a finanční dopad

⌧ Časově omezená doba trvání

–⌧    s platností od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2027,

–⌧    finanční dopad od roku 2021 do roku 2027,

–⌧    finanční dopad od roku 2021 do roku 2030 pouze u prostředků na platby.

– ◻ Časově neomezená doba trvání

–provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.6.Předpokládaný způsob řízení 37  

⌧ Přímé řízení Komisí

–⌧ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–◻    prostřednictvím výkonných agentur.

◻ Sdílené řízení s členskými státy

⌧ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

–⌧ mezinárodní organizace a jejich agentury: sekretariát Rámcové úmluvy o kontrole tabáku,

–◻EIB a Evropský investiční fond,

–◻ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

–◻ veřejnoprávní subjekty,

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

–◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie.

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění.

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce).

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruh víceletého finančního rámce a nově navržené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje 41  

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Tento oddíl se vyplní pomocí „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v příloze legislativního finančního výkazu (příloha V vnitřních pravidel), která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný souhrnný dopad na prostředky správní povahy

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–☑    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.2.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–☑    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

Popis úkolů:

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět:

–☑    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–◻    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

–☑    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–◻    na vlastní zdroje

–◻    na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky ◻    

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

(1)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 250/2014 ze dne 26. února 2014, kterým se zavádí program na podporu činností v oblasti ochrany finančních zájmů Evropské unie (program Hercule III) a zrušuje rozhodnutí č. 804/2004/ES (Úř. věst. L 84, 20.3.2014, s. 6).

(2)    Nařízení Rady (ES) č. 515/97 ze dne 13. března 1997 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů, ve znění nařízení 2015/1525 (Úř. věst. L 82, 22.3.1997, s. 1).

(3)    Všechny zprávy PIF jsou k dispozici na internetových stránkách Komise: https://ec.europa.eu/anti-fraud/about-us/reports/communities-reports_en.

(4)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(5)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(6)    Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(7)    AFIS pokrývá činnosti, z nichž některé nespadají do oblasti působnosti článku 325 SFEU (např. celní spolupráce v souvislosti s nezákonnými výrobky).

(8)    Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o plnění cílů programu Hercule II, COM(2015) 221 final.

(9)    Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě, Hodnocení v polovině období týkající se nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 250/2014 ze dne 26. února 2014, kterým se zavádí program na podporu činností v oblasti ochrany finančních zájmů Evropské unie (program Hercule III) a zrušuje rozhodnutí č. 804/2004/ES, COM(2018) 3 final.

(10)    Zejména na základě výročních zpráv Komise o činnostech AFIS (podle článku 51a nařízení č. 515/97) v rámci zprávy Komise o ochraně finančních zájmů EU (zprávy PIF). Hodnocení IMS bylo provedeno v pracovních dokumentech útvarů Komise „Provádění článku 325 SFEU členskými státy“ a „Opatření v návaznosti na doporučení ze zprávy Komise o ochraně finančních zájmů“, připojených k této zprávě. Zpráva za rok 2016 viz COM(2017) 383 final a SWD(2017) 266, 267 a 270 final.

(11)    Evropský účetní dvůr, zvláštní zpráva č. 19/2017: „Dovozní postupy: nedostatky v právním rámci a neúčinné provádění mají dopad na finanční zájmy EU“, 5. prosince 2017.

(12)    Hodnocení programu Hercule III v polovině období, závěrečná zpráva, CEPS, Economisti Associati, CASE, wedoIT, 2017 (https://ec.europa.eu/anti-fraud/sites/antifraud/files/herculeiii_midterm_evaluation_en.pdf).

(13)    Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).

(14)    [ref]

(15)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 804/2004/ES ze dne 21. dubna 2004 o zavedení akčního programu Společenství na podporu akcí v oblasti ochrany finančních zájmů Společenství (program Hercule) (Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 9).

(16)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 878/2007/ES ze dne 23. července 2007, kterým se mění a prodlužuje platnost rozhodnutí č. 804/2004/ES o zavedení akčního programu Společenství na podporu akcí v oblasti ochrany finančních zájmů Společenství (program Hercule II) ( Úř. věst. L 193, 25.7.2007, s. 18).

(17)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 250/2014 ze dne 26. února 2014, kterým se zavádí program na podporu činností v oblasti ochrany finančních zájmů Evropské unie (program Hercule III) a zrušuje rozhodnutí č. 804/2004/ES (Úř. věst. L 84, 20.3.2014, s. 6).

(18)    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1971 ze dne 8. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 o zvláštní ustanovení k podávání zpráv o nesrovnalostech ohledně Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a kterým se ruší nařízení Komise (ES) č. 1848/2006, a prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1975 ze dne 8. července 2015, kterým se stanoví četnost a formát zpráv, jež se týkají nesrovnalostí ohledně Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (Úř. věst. L 293, 10.11.2015, s. 6).

(19)    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1970 ze dne 8. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o zvláštní ustanovení k podávání zpráv o nesrovnalostech ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu, a prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1974 ze dne 8. července 2015, kterým se stanoví četnost a formát zpráv, jež se týkají nesrovnalostí ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (Úř. věst. L 293, 10.11.2015, s. 1).

(20)    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1973, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 o zvláštní ustanovení k podávání zpráv o nesrovnalostech ohledně Azylového, migračního a integračního fondu a nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí, a prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1977, kterým se stanoví četnost a formát zpráv, jež se týkají nesrovnalostí ohledně Azylového, migračního a integračního fondu a nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 (Úř. věst. L 293, 10.11.2015, s. 15).

(21)    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1972 ze dne 8. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 o zvláštní ustanovení k podávání zpráv o nesrovnalostech ohledně Fondu evropské pomoci nejchudším osobám, a prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1976 ze dne 8. července 2015, kterým se stanoví četnost a formát zpráv, jež se týkají nesrovnalostí ohledně Fondu evropské pomoci nejchudším osobám podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 (Úř. věst. L 293, 10.11.2015, s. 11).

(22)    Článek 16 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 447/2014 o zvláštních prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 231/2014, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP II) (Úř. věst. L 132, 3.5.2014, s. 32).

(23)    Nařízení Rady (ES) č. 515/97 ze dne 13. března 1997 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů, ve znění nařízení 2015/1525 (Úř. věst. L 82, 22.3.1997, s. 1).

(24)    Rozhodnutí Rady 2009/917/SVV o používání informačních technologií pro celní účely (Úř. věst. L 323, 10.12.2009, s. 20).

(25)    Odkaz bude aktualizován: Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1. Dohoda je k dispozici na adrese: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=uriserv:OJ.C_.2013.373.01.0001.01.CES&toc=OJ:C:2013:373:TOC .  

(26)    [ref]

(27)    COM(2013) 324 final.

(28)    COM(2017) 235 final.

(29)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(30)    Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

(31)    Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(32)    Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(33)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(34)    Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).

(35)    Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).

(36)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(37)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  

(38)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(39)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(40)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(41)    Celkové částky se z důvodu zaokrouhlení nemusí shodovat.

(42)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(43)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(44)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(45)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(46)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne30.5.2018

COM(2018) 386 final

PŘÍLOHY

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zavádí Program EU pro boj proti podvodům

{SWD(2018) 294 final}

PŘÍLOHA I

Orientační seznam druhů nákladů, jež budou z programu financovány v souvislosti s činnostmi prováděnými v souladu s nařízením (ES) č. 515/97:

a)    veškeré výdaje na instalaci a údržbu stálé technické infrastruktury, která členským státům poskytuje logistické a kancelářské prostředky a prostředky informační technologie k zajištění koordinace společných celních operací a dalších operačních činností;

b)    náhrady cestovních výloh a denních diet, jakož i případné jiné náhrady výdajů zástupců členských států a případně zástupců třetích zemí, kteří se účastní misí Společenství, společných celních operací, které jsou organizovány Komisí nebo společně s ní, školení, schůzek ad hoc a setkání k přípravě a hodnocení správních vyšetřování nebo operativních akcí členských států, pokud jsou organizovány Komisí nebo společně s ní;

c)    výdaje spojené s pořízením, studiem, rozvojem a údržbou počítačové infrastruktury (hardwaru), softwaru a síťového spojení a s tím spojenými službami výroby, podpory a školení pro účely provádění činností podle nařízení (ES) č. 515/97, zejména pokud jde o předcházení podvodům a boj proti nim;

d)    výdaje spojené s poskytováním informací a výdaje na související činnosti, které umožňují přístup k informacím, údajům a zdrojům dat pro účely provádění činností podle nařízení č. 515/97, zejména pokud jde o předcházení podvodům a boj proti nim;

e)    výdaje spojené s používáním celního informačního systému stanoveného v nástrojích přijatých podle článku 87 Smlouvy o fungování Evropské unie, a zejména v rozhodnutí 2009/917/SVV o používání informačních technologií pro celní účely, v rozsahu, v němž tyto nástroje stanoví, že tyto výdaje budou hrazeny ze souhrnného rozpočtu Evropské unie;

f)    výdaje spojené s pořízením, studiem, rozvojem a údržbou prvků Unie ve společné komunikační síti používané pro účely bodu c).

PŘÍLOHA II

UKAZATELE PRO MONITOROVÁNÍ PROGRAMU

Program bude pečlivě sledován na základě souboru ukazatelů určených k měření rozsahu, v jakém bylo dosaženo obecných a specifických cílů programu, a s cílem minimalizovat administrativní zátěž a náklady. Za tímto účelem se shromažďují údaje podle následujícího souboru hlavních ukazatelů:

Specifický cíl č. 1: Předcházení podvodům, korupci a jiným protiprávním jednáním ohrožujícím finanční zájmy Unie a boj proti nim.

Ukazatel č. 1: Podpora předcházení podvodům, korupci a jiným protiprávním jednáním ohrožujícím finanční zájmy EU a boje proti nim, měřená na základě:

1.1: Míry spokojenosti s činnostmi organizovanými a (spolu)financovanými prostřednictvím programu.

1.2: Procentního podílu členských států, které získají v každém roce programu podporu.

Specifický cíl č. 2: Podpora podávání zpráv o nesrovnalostech, včetně podvodů, týkajících se finančních prostředků z rozpočtu Unie ve sdíleném řízení a finančních prostředků předvstupní pomoci z rozpočtu Unie.

Ukazatel č. 2: Míra spokojenosti uživatelů s používáním systému pro řízení nesrovnalostí.

Specifický cíl č. 3: Zajišťování nástrojů pro výměnu informací a podpory operačních činností v oblasti vzájemné správní pomoci v celních věcech.

Ukazatel č. 3: Množství informací, jež jsou poskytnuty v rámci vzájemné pomoci, a počet podpořených činností v souvislosti se vzájemnou pomocí.