52018PC0367

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Vzdělávání, odborná příprava a mládež se v poslední době dostaly do popředí pozornosti vedoucích představitelů EU. V Římském prohlášení ze dne 25. března 2017 požadovali „Unii, která občanům skýtá nové příležitosti ke kulturnímu a společenskému rozvoji a hospodářskému růstu“, a zavázali se, že budou usilovat o „Unii, kde mladí lidé dostávají nejlepší vzdělání a odbornou přípravu a mohou studovat a nalézat uplatnění po celém kontinentu.“

Ve svém usnesení ze dne 14. září 2017 „o budoucnosti programu Erasmus+“ Evropský parlament zdůraznil, že budoucí program by měl být v konečném důsledku zaměřen na všechny mladé lidi a že tyto ambicióznější vyhlídky pro další programové období by se měly odrážet ve zvýšení rozpočtu, aby se využil plný potenciál programu.

Na sociálním summitu v Göteborgu dne 17. listopadu 2017 Evropský parlament, Rada a Komise slavnostně vyhlásily a podepsaly evropský pilíř sociálních práv, který ve své první zásadě stanoví, že každý má právo na kvalitní a inkluzivní všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení, aby si udržel a nabyl dovednosti, které mu umožní účastnit se plně na životě společnosti a úspěšně zvládat přechody na trhu práce.

Evropská rada ve svých závěrech ze dne 14. prosince 2017 zdůraznila význam sociálního, vzdělávacího a kulturního rozměru politik Unie při sbližování Evropanů a budování naší společné budoucnosti a vyzvala členské státy, Radu a Komisi, aby v souladu se svými příslušnými pravomocemi pokročily v práci s cílem zintenzivnit mobilitu a výměny, mimo jiné prostřednictvím značně posíleného, inkluzivního a rozšířeného programu.

Ve svém sdělení ze dne 14. února 2018 „Nový, moderní víceletý finanční rámec pro Unii, která efektivně naplňuje své priority po roce 2020“ 1 Komise zdůraznila, že rozpočet Unie musí plnit sliby učiněné lídry Unie, mimo jiné prostřednictvím plného provedení evropského pilíře sociálních práv a podpory mladých lidí a mobility evropských občanů. Sdělení rovněž zdůraznilo jasnou shodu v tom, že je nutné zintenzívnit mobilitu a výměny, mimo jiné prostřednictvím značně posíleného inkluzivního a rozšířeného programu Erasmus+, a zdůraznilo, že program vybavuje mladé lidi dovednostmi na trhu práce, posiluje kulturní porozumění a upevňuje sociální strukturu Unie.

Ve svém sdělení „Moderní rozpočet pro Unii, která chrání, posiluje a brání: víceletý finanční rámec na období 2021–2027“ 2 přijatém dne 2. května 2018 navrhla Komise „klást v příštím finančním rámci větší důraz na mládež. Tohoto cíle bude dosaženo tím, že se více než zdvojnásobí objem programu Erasmus+ (…), který je jedním z nejviditelnějších úspěchů Unie.“ Nový program bude klást důraz „na začleňování a oslovení většího počtu mladých lidí ze znevýhodněných poměrů. Tím umožní většímu počtu mladých lidí přestěhovat se do jiné země, aby se tam učili nebo pracovali.“ Komise proto navrhla „posílený program Erasmus, který dosáhne během daného období objemu 30 miliard EUR“. Navrhuje rovněž zahrnout částku ve výši 700 milionů EUR na novou iniciativu „DiscoverEU“, která mladým lidem nabídne příležitost poznávat další země EU.

Cíle nového programu (dále jen „program“) jsou v souladu s vizí Komise o vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025, jak je uvedeno ve sdělení o Posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury ze dne 14. listopadu 2017 3 . Evropským prostorem vzdělávání je míněna „Evropa, v níž studiu, učení ani výzkumu nestojí v cestě hranice. Kontinent, kde se stal samozřejmostí studijní či pracovní pobyt v jiném členském státě a kde je běžné, že lidé kromě své mateřštiny ovládají ještě dva další jazyky. Kontinent, kde lidi pojí silný pocit identity Evropanů, s vědomím evropského kulturního dědictví i evropské rozmanitosti“. Program se stane klíčovým prvkem na podporu úsilí o vytvoření Evropského prostoru vzdělávání.

Cílem je posílit osvědčený program, pokud jde o všechny kategorie účastníků vzdělávání zapojených do vysokoškolského vzdělávání, všeobecného vzdělávání, odborného vzdělávání a přípravy a vzdělávání dospělých nebo do neformálního učení, činností mládeže a činností s aktivní účastí. Zlepšení dostupnosti programu pro větší počet osob znamená zvýšení finančních investic do programu, ale především představuje i soubor opatření, pravidel a způsobů účasti, který umožní úspory z rozsahu, zavede zjednodušující opatření s cílem zmírnit administrativní zátěž, čímž dojde k odstranění překážek mobility, a zvýší se tak význam, atraktivita a inkluzivní charakter programu. Cílem je ztrojnásobit počet účastníků a současně zavést kvalitativní opatření a pobídky, které umožní zlepšit účast studentů s omezenými příležitostmi.

Evropané musí být vybaveni dovednostmi potřebnými ve společnosti, která se stává stále více mobilní, multikulturní a digitální. Je zapotřebí tuto výzvu řešit a investovat do činností, které jednotlivcům poskytnou vhodný soubor znalostí, dovedností a kompetencí, včetně jazyků, z perspektivy celoživotního učení. To zlepší jejich odolnost i výhlídky na získání zaměstnání a posílí sociální soudržnost. Evropa rovněž potřebuje více investic do digitálních dovedností a do oblastí orientovaných na budoucnost, jako je změna klimatu, čistá energie, umělá inteligence, robotika, analýza údajů, umění/design atd. Jde o všechny základní oblasti budoucího udržitelného růstu a soudržnosti Evropy. Program může významně přispět tím, že podpoří inovace a zaplní v Evropě mezery ve znalostech, dovednostech a kompetencích. Díky cíleným akcím bude Unie moci plně využít svůj potenciál v oblasti inovací, kreativity a podnikání v digitální ekonomice. Podpora kultury a kreativity ve vzdělávání přispěje ke zvýšení odolnosti evropské společnosti.

Aby došlo ke zvýšení kvalitativního dopadu stávajícího programu, měl by být budoucí program více a lépe dostupný pro osoby různého věku a z různých kulturních, sociálních i ekonomických prostředí. Měl by se více zaměřit na osoby s omezenými příležitostmi, včetně osob se zdravotním postižením a migrantů, jakož i na občany Unie žijící v odlehlých oblastech. U žáků nejsou zkušenosti se vzdělávací mobilitou prozatím bohaté. Co se týče vysokoškolských studentů, stážistů, učňů a mladých lidí obecně, stávající program není schopen uspokojit velkou a rostoucí poptávku po účasti v činnostech v oblasti vzdělávací mobility. Z tohoto důvodu je zapotřebí vyvinout další úsilí, aby program více podporoval začleňování a aby se dále zvyšovala jeho účinnost, a to na základě vynikajících výsledků dosažených za posledních třicet let v rámci programů Unie v této oblasti. Toho bude dosaženo především tím, že se posílí a podpoří činnosti v oblasti mobility žáků, účastníků odborného vzdělávání, učňů a mládeže. Pro všechny druhy činností v oblasti mobility by měla být optimalizována úroveň grantové podpory, mimo jiné zajištěním vyšších grantů pro určité kategorie studentů a účastníků vzdělávání, rovněž ve vysokoškolské vzdělávací mobilitě. Budou rozšířeny příležitosti v oblasti mobility pro zapojení mládeže do činností neformálního učení s cílem zapojit více mladých lidí. Přijmou se opatření, jež budou mladé lidi motivovat k tomu, aby se angažovali a naučili se zapojovat do občanské společnosti, a to tím, že posílí povědomí o společných hodnotách Unie, poskytnou prostor pro setkání mladých lidi a osob s rozhodovací pravomocí na místní, národní a evropské úrovni a podpoří proces evropské integrace.

Program by měl oslovit větší cílovou skupinu jak uvnitř Unie, tak mimo ni, a to lepším využíváním informačních, komunikačních a technologických nástrojů, kombinované mobility (kombinace fyzické a virtuální mobility) a virtuální spolupráce. Aby byl program inkluzivnější a zejména aby se řešily potřeby některých cílových skupin, jako jsou například dospělí účastníci vzdělávání, budou podporovány pružnější struktury vzdělávací mobility (např. krátkodobá, skupinová nebo virtuální mobilita). Osvědčené postupy týkající se inkluze u mládeže by se mohly rozšířit na další oblasti. Bude navrženo zvláštní opatření – partnerství malého rozsahu s cílem zpřístupnit program organizacím s malými nebo žádnými zkušenostmi nebo s menší provozní kapacitou, zejména základním organizacím a organizacím, které pracují s lidmi s omezenými příležitostmi.

Program bude řešit celoevropský trend nedostatečného zapojování se do demokratického života a nízkého povědomí o evropských záležitostech, které ovlivňují životy všech evropských občanů. Mnoho lidí váhá nebo má potíže s aktivní účastí a zapojením se v rámci svých komunit nebo politického a společenského života Unie. Ačkoli se 70 % Evropanů v dnešní době cítí být občany Unie, přičemž mezi mladšími generacemi je toto procento ještě vyšší, panuje všeobecně nízké povědomí a malý přehled o tom, co je Evropská unie, jak funguje a jakou přidanou hodnotu vytváří pro své občany 4 . Posílení evropské identity a zapojení mladých lidí do demokratických procesů má pro budoucnost Unie zásadní význam. Program může více přispět ke zvýšení povědomí a znalostí o Evropské unii mezi lidmi, než tomu bylo doposud. Organizace a instituce působící v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu hrají obecně klíčovou úlohu při rozvoji vzdělávání k občanství a při předávání znalostí o otázkách Unie. Budeme-li se zajímat o to, jak mladí Evropané rozumějí Evropské unii, zjistíme, že jejich znalosti často nepřekračují rámec základních faktů 5 . Téměř devět z deseti mladých lidí v Unii se domnívá, že by se v rámci škol měla posílit výuka v oblasti práv a povinností občana Unie 6 . Tématika Evropské unie je v národních vzdělávacích programech pojata velmi frangmentárně a prvek aktivního zapojení většinou chybí 7 . Všeobecně je také zapotřebí vést lidi k tomu, aby se ve společnosti více angažovali a byli ochotni a schopni plně se zapojit do společnosti a do demokratického života v Evropě.

Podpora a usnadňování nadnárodní a mezinárodní spolupráce mezi organizacemi v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu jsou pro dosažení cílů a řešení výše popsaných problémů zásadní. Spolupráce mezi organizacemi a institucemi urychlí vznik inovativních způsobů podpory účastníků ve vzdělávání při jejich osobním, vzdělávacím a profesním rozvoji. Bude mít konkrétní pozitivní dopad na jednotlivce tím, že například přinese lidem větší klíčové kompetence, sníží míru předčasného odchodu ze vzdělávání, uzná kompetence získané prostřednictvím dobrovolnické činnosti a neformálního učení, zlepší dosažené výsledky vysokoškolského vzdělávání nebo uskuteční boloňské reformy. Usnadní šíření názorů a přenos osvědčených postupů a odborných znalostí, čímž přispěje k vysoce kvalitnímu vzdělávání. Intenzita a kapacita činností souvisejících se spoluprací v rámci stávajícího programu Erasmus+ zůstává však nedostatečná, zejména pokud jde o malé a základní organizace. Intenzita spolupráce se mezi jednotlivými zeměmi a regiony i mezi odvětvími liší. Je co zlepšovat, pokud jde o zapojení škol, zařízení pro vzdělávání dospělých a sdružení mládeže. Tato situace brání institucionálním reformám a modernizaci systémů vzdělávání, odborné přípravy a mládeže na národní i evropské úrovni.

Mezinárodní rozměr programu je zásadním a průřezovým prvkem, který je důležitý pro mobilitu, spolupráci i pro činnosti v oblasti politického dialogu. Je třeba především zintenzívnit mezinárodní mobilitu a spolupráci s třetími zeměmi – zejména přistupujícími, sousedními, průmyslovými a rozvíjejícími se zeměmi, aby se dostalo podpory evropským institucím a organizacím při řešení problémů globalizace. Zároveň je důležité zajistit součinnost s vnějšími nástroji Unie při plnění cílů jejích vnějších činností, s cílem podpořit lidský a institucionální rozvoj ve třetích zemích, včetně rozvojových zemí, a být v kontaktu s jejich mladými lidmi, což je zásadní pro budování odolnější společnosti a posilování důvěry mezi kulturami.

Program bude muset řešit průřezové otázky, které se týkají všech programů Unie, například zjednodušení přístupu k programu co největšímu počtu cílových skupin (například jednodušší pravidla a správní postupy a optimalizované internetové nástroje), a zároveň zajistit konkurenční a transparentní výběr projektů, správný cyklus řízení grantů s minimálním finančním rizikem pro Unii. Kromě toho je třeba zjednodušit podmínky provádění mezinárodního prvku, aby se zvýšila dostupnost akce.

Tento návrh stanoví jako datum použití 1. leden 2021 a je předložen pro Unii 27 členských států v souladu s oznámením záměru Spojeného království vystoupit z Evropské unie a z Evropského společenství pro atomovou energii na základě článku 50 Smlouvy o Evropské unii, které Evropská rada obdržela dne 29. března 2017.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Program představuje jeden z finančních nástrojů v rámci víceletého finančního rámce na období 2021–2027, jehož cílem je investovat do lidí, sociální soudržnosti a hodnot. Jedná o klíčový nástroj na úrovni Unie, který na evropské úrovni financuje činnosti podporující vzdělávací mobilitu, spolupráci a rozvoj inovační politiky v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu.

Politiky Unie v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu usilují o vytvoření Evropského prostoru vzdělávání a podporují celkový strategický rámec pro evropskou spolupráci v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a jejích souvisejících odvětvových agend v oblasti školství, odborného vzdělávání a přípravy, vysokoškolského vzdělávání a vzdělávání dospělých, posílení spolupráce v oblasti politiky mládeže v rámci strategie EU pro mládež pro období 2019–2027 a rozvíjení evropského rozměru v oblasti sportu, zejména sportu na základní úrovni. Program je klíčovým nástrojem na podporu provádění těchto politik Unie. Přispívá k udržitelnému růstu, vytváření pracovních míst a sociální soudržnosti a k posilování evropské identity, jak je zdůrazněno v cílech programu.

Program podpoří zejména a) rozvoj škol a vynikající výuku; b) kodaňský proces týkající se odborného vzdělávání a přípravy; c) obnovenou agendu EU pro vysokoškolské vzdělávání a boloňský proces; d) obnovenou agendu EU pro vzdělávání dospělých; e) obnovenou strategii EU pro mládež a f) pracovní plán EU pro sport. Tyto politiky se budou nadále opírat o podporu programu, kterou zajišťuje jeho integrovaný přístup k k celoživotnímu učení.

Program rovněž přispěje k provedení nové agendy dovedností pro Evropu s důrazem na strategický význam dovedností pro udržení pracovních míst, růst a konkurenceschopnost. Podporuje také členské státy při plnění cílů stanovených v pařížském prohlášení o prosazování občanství a společných hodnot svobody, tolerance a nediskriminace v procesu vzdělávání ze dne 17. března 2015.

Program rovněž přispěje k plnění cílů Agendy pro udržitelný rozvoj 2030, zejména cíle udržitelného rozvoje číslo 4, aby se zajistilo inkluzivní a spravedlivé kvalitní vzdělávání a podporovaly příležitosti celoživotního učení pro všechny.

•Soulad s ostatními politikami a programy Unie

Program bude v souladu s ostatními nástroji Unie, zejména nástroji vnější spolupráce 8 , evropskými strukturálními a investičními fondy (ESI fondy) 9 , Evropského sociálního fondu plus (ESF+) a Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), a bude tyto nástroje doplňovat. Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Unie z června 2016 a Evropský konsensus o rozvoji přijatý Radou dne 19. května 2017 zdůrazňují význam vzdělávání a lidského rozvoje jakožto nástrojů pro řešení problémů souvisejících s demografickými trendy mimo Unii. Opatření v oblasti politik vzdělávání, odborné přípravy a mládeže mají také zásadní význam při řešení výzev spojených s migrací a předcházení riziku radikalizace a extremismu. V tomto ohledu bude program usilovat o součinnost s Azylovým, migračním a integračním fondem i s Fondem pro vnitřní bezpečnost 10 . Existují rovněž důležité potenciální vazby mezi cíli a dopady programu a budoucími programy v oblasti práv a hodnot. Tyto budoucí programy mají podporovat a zvyšovat povědomí občanů o naší společné historii a zvyšovat demokratickou účast občanů na úrovni Unie.

Návrh víceletého finančního rámce na období 2021–2027 předložený Komisí stanoví ambicióznější cíl pro začleňování oblasti klimatu do všech programů EU, přičemž má být dosaženo toho, aby 25 % výdajů EU přispívalo k cílům v oblasti klimatu. Příspěvek tohoto programu k dosažení uvedeného obecného cíle bude na vhodné úrovni členění sledován za pomoci systému klimatických ukazatelů EU, včetně využití přesnějších metodik, pokud jsou k dispozici. Komise bude i nadále předkládat informace ročně v rámci návrhu ročního rozpočtu v prostředcích na závazky. Na podporu úplného využití potenciálu programu přispět ke klimatickým cílům se Komise bude snažit určit relevantní opatření během přípravy, provádění, přezkumu i hodnocení programu.

Program bude v souladu s budoucím programem Kreativní Evropa 11 , který bude významným způsobem doplňovat. Spolupráce mezi institucemi a organizacemi působícími v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže, podporovanými programem Erasmus, pomůže vybavit jednotlivce znalostmi, dovednostmi a kompetencemi potřebnými pro řešení sociálních a ekonomických problémů a zároveň naplnit jejich inovační, kreativní a podnikatelský potenciál, zejména v oblasti digitální ekonomiky. Činnosti související s posílením všech aspektů kreativity ve vzdělávání a rozšiřováním jednotlivých klíčových kompetencí budou představovat v souladu s Novou agendou pro kulturu 12 hlavní spojení mezi oběma programy.

V oblasti mládeže bude program rovněž v souladu s Evropským sborem solidarity a doplní jej tím, že nabídne různé druhy činností. Evropský sbor solidarity má za cíl zlepšit zapojení mladých lidí a organizací do dostupných a vysoce kvalitních činností v oblasti solidarity, zatímco navrhovaný program Erasmus nabídne další druhy činností, jako je nadnárodní vzdělávací mobilita, činnosti v oblasti zapojení mládeže, opatření na posílení spolupráce mezi organizacemi a činnosti zaměřené na podporu politického rozvoje. Oba programy sdílejí společné mechanismy správy a prováděcí mechanismy.

V oblasti výzkumu a inovací program zajistí synergie s programem Horizont Evropa. Posledně jmenovaný bude, pokud to bude vhodné, zejména doplňovat podporu ze strany programu pro iniciativu Evropské univerzity, především její výzkumný rozměr v rámci rozvoje nových, společných a integrovaných dlouhodobých a udržitelných strategií pro vzdělávání, výzkum a inovace.

V oblasti digitálních kompetencí bude program „Digitální Evropa“ doplňovat šířeji pojatý přístup programu Erasmus+ k dovednostem tím, že bude spolu s příslušnými odvětvími podporovat rozvoj a získávání pokročilých digitálních dovedností, které jsou potřebné pro vývoj špičkových technologií, jako jsou umělá inteligence nebo vysoce výkonné výpočetní techniky.

V souladu s článkem 349 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) bude program zohledňovat zvláštní situaci nejvzdálenějších regionů Unie a bude usilovat o zvýšení jejich účasti ve všech činnostech programu, včetně činností týkajících se třetích zemí.

Budoucí program bude usilovat o to, aby působil jako „nástroj“ podporující hodnotné struktury vzdělávací mobility v dalších politických oblastech Unie. V rámci klíčové akce 3 bude zavedeno nové opatření usilující o podporu mobility organizací nebo jednotlivců zaměřených konkrétně na jiné politické oblasti (např. oblast veřejné správy, zemědělství a rozvoj venkova, podnikání, prosazování práva).

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Opatření v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu na úrovni Unie je zakotveno v článcích 165 a 166 SFEU, což Unii poskytuje podpůrnou pravomoc s cílem přispět k rozvoji kvalitního vzdělávání, provádět politiku odborného vzdělávání a politiku v oblasti mládeže a přispívat k podpoře evropských hledisek sportu.

•Subsidiarita

Zatímco členské státy budou i nadále odpovědné za obsah a organizaci svých politik v dotyčných oblastech, tento program se zaměří na posílení nadnárodních a mezinárodních projektů v oblasti mobility a spolupráce a také na podporu rozvoje politiky s evropským rozměrem. Zlepší se dostupnost programu pro malé subjekty. Obecně bude podporovat nadnárodní činnosti, ale ve výjimečných případech také vnitrostátní činnosti se silným evropským rozměrem, např. činnosti spojené s konkrétním evropským tématem nebo politickou prioritou. Umožní to organizacím s menší organizační kapacitou a účastníkům s malými nebo žádnými zkušenostmi zapojeným do nadnárodní spolupráce, například základním organizacím a nováčkům, poprvé získat nové zkušenosti v oblasti přístupu k fondům Unie a získat znalosti s ohledem na budoucí aktivity v rámci nadnárodní spolupráce.

Cílů této iniciativy nemůže být přiměřeně a dostatečně dosaženo na úrovni členských států z důvodu nadnárodního charakteru, velkého objemu a širokého geografického rozsahu financovaných činností v oblasti vzdělávací mobility a spolupráce, jejich vlivu na přístup ke vzdělávací mobilitě a v obecnější rovině na integraci Unie a rovněž z důvodu posíleného mezinárodního rozměru. Z hodnocení programu Erasmus+ provedeného v polovině období vyplývá, že jednotlivé iniciativy vzdělávacích institucí nebo členských států, i když jsou na vnitrostátní úrovni považovány za účinné a přínosné, nemají dostatečný rozsah a objem a nemají celoevropský účinek. Pokud jde o rozsah, je kumulativní pokrytí jednotlivých zemí a meziodvětvové pokrytí v porovnání se stávajícím programem Erasmus+ omezené.

•Proporcionalita

Tento návrh se cíleněji a efektivněji zaměří na všechny oblasti vzdělávání a odborné přípravy – školy, odborné vzdělávání a přípravu, vysokoškolské vzdělávání a vzdělávání dospělých – mládeže a sportu. Podpoří osvědčené akce, které měly nesporný dopad, což dokládá hodnocení programu Erasmus + provedené v polovině období. Aby se maximalizoval dopad činností v oblasti vzdělávací mobility a spolupráce, zvýší se jejich objem v odvětvích, která vykazují nejvyšší výkonnost. Cílem je přitom reagovat na vysokou neuspokojenou poptávkou a řešit výzvy popsané v oddíle 1. Stávající akce budou zefektivněny a přeorientovány (např. vzdělávání dospělých, sport a program Jean Monnet) s ohledem na výsledky hodnocení programu Erasmus+ na období 2014–2020 13 provedeného v polovině období a konzultace se zúčastněnými stranami. V zájmu rozšíření dosahu programu budou podporovány nové a flexibilní struktury (např. virtuální, krátkodobá a skupinová mobilita). Z důvodu řešení nových problémů a politických priorit (jako jsou Evropské univerzity a program Jean Monnet v dalších oblastech vzdělávání a odborné přípravy) bude zavedeno několik nových opatření. Tato opatření se považují za nejvhodnější k tomu, aby se zvýšila inkluzivnost a efektivnost programu.

Navrhovaná zlepšení budou začleněna do stávající struktury programu a budou využívat stávající mechanismy provádění k zajištění stability a maximální návaznosti na předchozí program. Tato iniciativa tedy nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení požadovaných cílů.

•Volba nástroje

Navrhovaným nástrojem je nařízení Evropského parlamentu a Rady.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti stávajících právních předpisů

Výše uvedené hodnocení programu Erasmus+ na období 2014–2020 provedené v polovině období, které hodnotilo pokrok při provádění programu v období 2014–2016 a dlouhodobý dopad předchozích programů, ukázalo, že výsledkem současného programu Erasmus+ je jedinečný soubor výsledků v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu a že je současný program Erasmus+ mezi zúčastněnými stranami a veřejností vysoce ceněn. Zdůraznilo silnou evropskou přidanou hodnotu programu Erasmus+ a programů, které mu předcházely. Z hodnocení rovněž vyplynulo, že se všechny hodnocené předchozí programy ukázaly jako vysoce efektivní a že program Erasmus+ je soudržnější, relevantnější a pouze částečně účinnější než předchozí programy. Zdůraznilo rovněž pozitivní dopady integrované povahy programu, který se vztahuje na učení ve všech jeho kontextech a ve všech fázích života (logika celoživotního učení). Způsoby provádění byly také považovány za celkově srozumitelné a vhodné pro daný účel.

Hodnocení odhalilo několik oblastí, kde je zapotřebí zlepšení, zejména:

–hodnocení z pohledu relevantnosti poukázalo na potřebu větší dostupnosti pro osoby s omezenými příležitostmi a usnadnění zapojení menších organizací s cílem více podporovat začleňování; zefektivnit opatření na podporu porozumění procesu evropské integrace a pocitu sounáležitosti k Evropě, zejména mezi nejmladšími generacemi,

–z pohledu efektivnosti by se měl zvětšit objem činností v odvětvích, která vykazují nejvyšší výkonnost, ale která doposud dostávala poměrně málo finančních prostředků, například v odvětví škol, odborného vzdělávání a přípravy a odvětví mládeže, což také přispěje k posílení rozměru inkluze v programu.

–z hlediska účelnosti by mohly být postupy pro uplatňování a podávání zpráv ještě více zjednodušeny, aby se snížila administrativní zátěž kladená na příjemce, a internetové postupy by mohly být ještě více optimalizovány.

Tento návrh do velké míry zohledňuje zjištění a doporučení pro zlepšení předložená externím hodnotitelem pro následný program.

Klíčová zjištění vyplývající z hodnocení provedeném v polovině období jsou dále popsána v posouzení dopadu (viz oddíl 1.3.1) a podrobnou zprávu o zjištěních a doporučeních hodnocení lze nalézt v pracovním dokumentu útvarů Komise, který je připojen ke zprávě o hodnocení v polovině období 14 .

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Od listopadu 2016 a po většinu roku 2017 probíhaly v rámci hodnocení programu Erasmus+ v polovině období ve všech zemích zapojených do programu rozsáhlé konzultace s veřejností a zúčastněnými stranami 15 . Uskutečnily se formou různých konzultačních aktivit – polostrukturovaných rozhovorů, on-line průzkumů mezi příjemci programu, případových studií a otevřené veřejné konzultace zahájené dne 28. února 2017 a vedené po dobu tří měsíců s cílem shromáždit stanoviska široké veřejnosti a všech zúčastněných skupin. Údaje i stanoviska byly získány od prováděcích subjektů programu, jakož i od nepříjemců a orgánů odpovědných za provádění jiných srovnatelných programů. Ad hoc konzultace se zúčastněnými stranami probíhaly také ohledně činností programu Jean Monnet a nástroje pro záruky za studentské půjčky. Celkem bylo obdrženo více než milion odpovědí od všech zúčastněných stran.

Země programu předložily národní zprávy o provádění a dopadech akcí týkajících se programu Erasmus+, jejichž provádění musely na svých územích řídit.

Z údajů shromážděných během těchto konzultací vyplynula jednomyslná podpora dalšího posilování programu vyjádřená ze strany členských států, vzdělávacích institucí i účastníků a zároveň podpora udržení stability a kontinuity programu z hlediska základní struktury a mechanismů provádění. Hlavní oblasti budoucího zlepšení zjištěné během konzultací se týkaly potřeby dále zjednodušit pravidla programu a snížit administrativní zátěž, zejména pokud jde o decentralizované akce v oblasti mezinárodního vysokoškolského vzdělávání, a potřeby více podpořit inkluzivitu programu. Rovněž bylo navrženo přezkoumání rozdělení přidělených finančních prostředků mezi oblasti programu a následného objemu činností v rámci jednotlivých oblastí.

Zúčastněné strany rovněž zdůraznily, že by měl budoucí program zůstat ucelený a měl by se opírat o koncepci celoživotního učení, a vyzvaly k dalšímu zjednodušení postupů a procesů, a to i prostřednictvím optimalizace on-line nástrojů a zvýšením flexibility rozpočtu. Jedná se zejména o problematiku akcí programu na mezinárodní úrovni v oblasti vysokoškolského vzdělávání, které jsou řízeny národními agenturami samostatně pro každý globální region příliš nepružným způsobem. Vyzývaly rovněž k tomu, aby se posílila součinnost s evropskými strukturálními a investičními fondy.

Od 9. ledna do 9. března 2018 probíhala v kontextu přípravy další generace programů financování na období po roce 2020 samostatná otevřená veřejná konzultace 16 , mimo jiné proto, aby byly shromážděny návrhy ohledně podoby budoucího programu.

Tato konzultace potvrdila, že je stávající program Erasmus+ vnímán jako jeden z nejúspěšnějších a nejvýznamnějších programů Unie. Zúčastněné strany zdůraznily evropskou přidanou hodnotu programu Erasmus+ ve srovnání s obdobnými národními programy. Ucelená struktura a způsoby řízení programu byly shledány jako vhodné a účelné.

V souvislosti s hlavními výzvami budoucího programu potvrdila tato konzultace zjištění předchozích konzultací (potřeba efektivní dostupnosti pro nejvíce znevýhodněné cílové skupiny a podpora zapojení základních organizací a nováčků; nedostatečná úroveň financování vnímána jako překážka pro dosažení plného potenciálu programu, potřeba dalšího zjednodušení v procesu uplatňování a podávání zpráv). Zúčastněné strany rovněž upozornily na omezenou přidanou hodnotu nástroje pro záruky za studentské půjčky.

Pokud jde o cíle budoucího programu, zúčastněné strany zdůraznily, že musí více upřednostňovat sociální začlenění a spravedlnost, modernizaci systémů vzdělávání a odborné přípravy a klást větší důraz na evropskou identitu, aktivní občanství a účast na demokratickém životě. Klíčová sdělení zúčastněných stran se týkají lepších možností krátkodobé mobility, lepších příležitostí k mobilitě žáků a posílené mobility dospělých, vzájemného uznávaní diplomů, většího množství virtuálních nástrojů, většího počtu projektů malého rozsahu, navýšení rozpočtu programu, budování silnějších vazeb se sousedními zeměmi a zeměpisného rozšíření spolupráce se zbytkem světa, větší flexibility a rozšíření možností meziodvětvové spolupráce. Zúčastněné strany rovněž požadovaly větší synergie s evropským sociálním fondem a lepší šíření a účinné využívání výsledků projektu.

Konzultace se zúčastněnými stranami jsou podrobně popsány ve výše zmíněném hodnocení provedeném v polovině období a v posouzení dopadů (viz jeho příloha II).

•Externí odborná konzultace

Komise se v kontextu výše uvedeného hodnocení programu provedeného v polovině období opírala o odborné znalosti externího dodavatele a o další recenzované studie.

Dodavatel ve své zprávě 17 shrnul zjištění svého hodnocení programu Erasmus+ v období 2014–2016 a předchozích programů v období 2007–2013. Analýza se týkala všech oblastí programu: vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu, jakož i programu Jean Monnet a nástroje pro záruky za studentské půjčky. Zahrnula rovněž všechny typy financovaných akcí. Hodnocení dále poskytlo podrobné hodnocení opatření eTwinning Plus, které je v současné době prováděno v rámci programu jako pilotní projekt.

Hodnocení se zaměřovalo na pět kritérií hodnocení (relevance, soudržnost, efektivnost, účelnost a přidaná hodnota Unie).

Ke zprávě bylo rovněž přiloženo několik samostatných zpráv– hodnocení nástroje pro záruky za studentské půjčky a programu Jean Monnet, souhrnná zpráva o výsledcích tříměsíční otevřené veřejné konzultace zahájené v únoru 2017 a souhrn zpráv vnitrostátních orgánů.

Dodavatel ve své zprávě určil řadu oblastí ke zlepšení a předložil odpovídající doporučení. Jak již bylo uvedeno výše, Komise vycházela z těchto zjištění a doporučení ve své zprávě týkající se hodnocení programu Erasmus+ provedeném v polovině období.

•Posouzení dopadů

Posouzení dopadů se zaměřilo na dvě možnosti:

1)pokračování programu v jeho současné podobě se stávajícím rozpočtem upraveným s ohledem na vystoupení Spojeného království z Unie (EU-27), který představuje minimální kritické množství investic v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu na úrovni Unie, aby bylo možné i nadále dosahovat pozitivních výsledků. Jeho účinnost by mohla být zlepšena zefektivněním a přeorientováním některých stávajících akcí.

2)Posílený, rozšířený program, který více podporuje začleňování, s řadou zlepšení, která by umožnila programu lépe řešit problémy zjištěné na základě hodnocení provedeného v polovině období a následných konzultací, a to s přihlédnutím k nejnovějšímu politickému vývoji.

Upřednostňovanou možností uvedenou v posouzení dopadů je posílený program v souladu s výše uvedeným sdělením ze dne 2. května 2018 o víceletém finančním rámci na období 2021–2027.

V posouzení dopadů byla vypracována řada dílčích možností, které se ve srovnání se stávajícím programem zaměřují na zlepšení a nové prvky, přičemž stávající integrovaná struktura programu a prováděcí mechanismus by měly zůstat zachovány. Stanovilo orientační pořadí priorit pro řadu zlepšení a nových prvků, které by mohly být provedeny v případě mírného navýšení rozpočtu programu v rámci příštího víceletého finančního rámce, zatímco jiné by mohly být provedeny pouze za podmínky výrazného navýšení celkového rozpočtu.

Rozsah a objem financovaných akcí by mohl:

–zůstat vyrovnaný s podobným finančním rámcem a zlepšeními z hlediska účinnosti a zjednodušení pomocí zefektivnění a přeorientování některých akcí, což umožní, aby program fungoval stejně efektivně jako v průběhu programového období 2014–2020, nebo

–pokud by se zvýšil finanční rámec programu, mohl by se zvětšit rozsah a objem různých stávajících akcí a nově stanovené činnosti (včetně nákladově náročných) by mohly být prováděny v plném rozsahu, čímž by došlo ke zvětšení rozsahu a zvýšení evropské přidané hodnoty programu.

Druhý z těchto návrhů byl shledán jako nejlepší politická volba, a to z těchto důvodů:

–Z hlediska cílů programu upřednostňovaná politická možnost nejlépe reaguje na potřebu nástroje, který by účinně přispěl k plnění cílů Unie po roce 2020, zejména pokud jde o potřebné posílení mobility a výměn ve všech kategoriích účastníků vzdělávání a potřebné zintenzívnění snah o dostupnost pro studenty s omezenými příležitostmi a zlepšení možností spolupráce, a to i pro menší organizace, čímž dojde ke sjednocení Evropanů a k posílení evropské identity a závazku vůči společným evropským hodnotám v době rostoucího populismu.

–Pokud jde o priority, upřednostňovaná možnost byla navržena tak, aby lépe sladila akce s prioritami stanovenými na úrovni Unie, a zohledňuje zpětnou vazbu od zúčastněných stran a široké veřejnosti v kontextu hodnocení 30letého trvání programu Erasmus v polovině období. Racionalizuje a přeorientovává některé stávající akce. Některé akce se například budou konkrétně zaměřovat na činnosti, které podporují rozvoj kompetencí v oblastech orientovaných na budoucnost; jiné budou zaměřeny na podporu inovací v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu; činnosti v rámci programu Jean Monnet budou částečně přeorientovány například na žáky ve školách, akce v oblasti vzdělávání dospělých budou zaměřeny na konkrétněji definovanou cílovou skupinu (méně kvalifikovanou). Současně návrh posílí inkluzivní rozměr programu upravením některých stávajících akcí a zavedením nových opatření (např. v oblasti krátkodobé a skupinové mobility a virtuální spolupráce). Upřednostňovaná politická možnost navíc poskytuje určitou míru flexibility, která umožní zohlednit nové priority a potřeby formulované během programového období.

–Pokud jde o mechanismus provádění, umožní upřednostňovaná politická možnost, jejíž cílem je zachování stávající – a jedinečné – kombinace způsobů řízení stávajícího programu Erasmus+ na základě pozitivních zkušeností s prováděním programu, které byly vyhodnoceny v polovině období, zaměřit se na provádění a výkonnost a snížit administrativní zátěž. Národní agentury zřízené v každé zemi programu zapojené do stávajícího programu Erasmus+ (nepřímé řízení) budou i nadále odpovědné za řízení velké části finančních prostředků, a sice většiny prostředků, které jsou přidělovány na akce v oblasti mobility a spolupráce. Národní agentury jsou vybaveny k řízení velkého objemu akcí o poměrně nízkých hodnotách, které vyžadují blízkost k příjemcům, přizpůsobují se rozmanitosti vnitrostátních systémů vzdělávání, odborné přípravy a mládeže a jsou v souladu s národními prioritami. Přímé řízení by zůstalo zachováno u řady specifických akcí, 1) jejichž rozpočet nedosahuje kritického objemu pro decentralizaci, 2) u kterých je nutná celoevropská nebo celosvětová intervence, 3) které z koncepčního hlediska ještě nejsou vyzrálé a musí nejprve projít „pilotní“ fází, než je možné je decentralizovat, nebo 4) které vyžadují hospodářskou soutěž založenou na kritériích excelence. Upřednostňovaná politická možnost navíc poskytne určitou míru flexibility, která umožní zohlednit nové priority a potřeby formulované během víceletého programového období.

Tento návrh je plně v souladu s upřednostňovanou politickou možností.

Výbor pro kontrolu regulace dne 13. dubna 2018 vydal kladné stanovisko s výhradami 18 s tím, že návrh zprávy o posouzení dopadů by měl být upraven, aby se v něm promítla doporučení Rady k některým klíčovým aspektům. Proto byla zpráva přepracována s cílem:

1)jasně vysvětlit odůvodnění, úspory z důvodu vyšší efektivity a přidanou hodnotu pokračování a rozšíření některých z navrhovaných akcí, zejména pro program Jean Monnet a akcí v oblasti sportu a vzdělávání dospělých;

2)dále rozpracovat analýzu účinnosti a významu nových iniciativ a vyjasnit navrhované akce týkající se mobility žáků; posílit stanovování priorit u navrhovaných nových nebo rozšířených akcí a více zdůraznit potenciální rizika a způsoby, jak je omezit;

3)vysvětlit pojem inkluze a jeho důsledky pro program Erasmus a potenciální synergie s dalšími budoucími programy a nástroji Unie.

Stanovisko a úpravy zprávy o posouzení dopadů jsou podrobněji popsány v její první příloze.

•Zjednodušení

V souladu s jedním z průřezových cílů víceletého finančního rámce pro období po roce 2020 se tento návrh zaměřuje na snížení zátěže pro příjemce a prováděcí orgány. Pravidla a postupy, jako je výběr grantů, podávání zpráv, monitorování a kontrola, jsou v co největší možné míře sladěny se pravidly a postupy, které jsou společné všem nástrojům financování, a co nejvíce se použijí společná horizontální pravidla finančního nařízení 19 . Zjednodušení a racionalizace společných ukazatelů a kritérií pro výběr rovněž přispěje ke snížení přímé zátěže pro příjemce a národní agentury. Kromě toho bude administrativní zátěž pro příjemce snížena maximálním využíváním vylepšených nástrojů on-line.

Vylepšení a nové prvky budou začleněny do stávající struktury programu a budou využívat stávající mechanismy provádění. Aby byla v co největší míře zajištěna kontinuita s programovým obdobím 2014–2020, bude stanoven volnější a přiměřený postup pro opětovné jmenování národních agentur, které jsou pověřeny prováděním programu na vnitrostátní úrovni, a nezávislých auditních orgánů, které byly ve stávajícím programovém období odpovědné za kontroly. Výhodou tohoto volnějšího postupu pro stanovení prováděcích struktur je uvolnění zdrojů na vnitrostátní úrovni při přípravě programu nové generace.

Tento návrh má rovněž za cíl dále zjednodušit a zefektivnit strukturu programu. V souladu s doporučeními uvedenými v hodnocení provedeném v polovině období se návrhem racionalizuje struktura některých akcí, aby byly cílenější a nedocházelo k překrývání, například tím, že se bude rozlišovat mezi partnerstvími, která se orientují na inovace, a partnerstvími, jejichž účelem je vzájemné učení, spolupráce a výměna osvědčených postupů. Dále se přesune většina akcí v oblasti mobility pod stejné klíčové akce, přičemž mobilita žáků se přesune z klíčové akce 2 (spolupráce mezi organizacemi) pod klíčovou akci 1 (vzdělávací mobilita jednotlivců). Činnosti programu budou dále organizovány podle „klíčových akcí“, a to i v oblasti sportu, což podpoří dynamiku mezi jednotlivými oblastmi.

Zlepší se dostupnost nového programu pro menší organizace, například základní organizace, nováčky a osoby s omezenými příležitostmi. Potenciální kandidáti mohou být odrazováni postupy podávání žádostí a také administrativní zátěží, která vyplývá z řízení projektů Unie. Ačkoli žadatelé oceňují zjednodušené možnosti v oblasti nákladů a grantů (paušální platby, jednotkové náklady a pevné sazby), je pro některé z nich hlavním problémem byrokracie, zejména pro menší organizace, například v oblasti školství, vzdělávání dospělých a mládeže. Tímto návrhem bude provedeno opatření (partnerství malého rozsahu) konkrétně navržené pro tyto menší subjekty, které přinese nižší úroveň administrativních kritérií a požadavků ve srovnání s jinými tradičními projekty v oblasti spolupráce s cílem snížit překážky dostupnosti programu pro organizace s nižší organizační kapacitou a nováčky. Toto opatření rovněž podpoří flexibilní způsoby (obecně nadnárodní a ve výjimečných případech vnitrostátní činnosti se silným evropským rozměrem), které umožní organizacím zapojit do programu osoby s omezenými příležitostmi.

Začlenění dalších specifických unijních programů v oblasti mobility se silným vzdělávacím rozměrem z jiných oblastí politiky do programu přispěje k soudržnějšímu provádění, jakož i k dalšímu zjednodušení a zvýšení účinnosti. Zároveň se usnadní přístup příjemců a zúčastněných stran k mobilitě ve vzdělávání tím, že se přiblížíme k myšlence jednotného kontaktního místa pro unijní programy v oblasti mobility v podobě programu Erasmus.

Jak také vyplývá z hodnocení v polovině období, je třeba výrazně zjednodušit způsob, jakým jsou mezinárodní akce programu prováděny. V současné době jsou některé části těchto akcí financovány ze čtyř různých unijních nástrojů vnější spolupráce 20 a z Evropského rozvojového fondu. Tyto akce budou zjednodušeny tím, že se sníží počet nástrojů vnější spolupráce a racionalizují postupy pro plánování provádění akcí programu Erasmus v rámci těchto nástrojů.

•Základní práva

Tento návrh je plně v souladu s Listinou základních práv Evropské unie. Tento návrh zejména plně zohledňuje článek 14 (Právo na vzdělání), 15 (Právo svobodné volby povolání a právo pracovat), 21 (Zákaz diskriminace), 23 (Rovnost žen a mužů), 24 (Práva dítěte), 26 (Začlenění osob se zdravotním postižením), 31 (Slušné a spravedlivé pracovní podmínky) a 32 (Zákaz dětské práce a ochrana mladých lidí při práci) Listiny.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

V souladu s návrhem víceletého finančního rámce pro období 2021–2027, který předložila Komise, bude finanční krytí provádění programu pro uvedené období činit 30 000 000 000 EUR.

Další podrobnosti týkající se rozpočtových důsledků a požadovaných lidských a správních zdrojů jsou uvedeny v legislativním a finančním výkazu připojeném k tomuto návrhu.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Výkonnost programu bude průběžně monitorována pro účely řízení, podávání zpráv a odpovědnosti, komunikace, propagace a využívání výsledků. Klíčové ukazatele výkonnosti budou stanoveny v příloze navrhovaného nařízení, avšak Komise plánuje zavést další opatření k průběžnému monitorování, jak je dále vysvětleno v oddíle 5.1 posouzení dopadů. Cílem těchto monitorovacích činností bude hodnotit pokrok při dosahování cílů a výsledků programu a sledovat ukazatele výkonnosti v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu na základě předem stanovených cílů a referenčních kritérií.

Navíc budou komplexnější, ambicióznější a dlouhodobé ukazatele dopadů hodnoceny jen několikrát v průběhu programového cyklu, a to buď v rámci formálního hodnocení budoucího programu v polovině období a následného hodnocení, nebo prostřednictvím nezávislých studií a průzkumů, které provedou externí odborníci. Rovněž mohou být využívány průzkumy k posuzování příčinného dopadu některých akcí programu.

Kromě toho mechanismy pro monitorování a hodnocení při zohlednění zprávy o hodnocení programu Erasmus+ v období 2014–2020 v polovině období zabrání tomu, aby byli příjemci programu a prováděcí orgány neúměrně zatěžováni, mimo jiné pokud jde o počet a četnost průzkumů, vzorky respondentů, množství a složitost shromážděných údajů.

Členské státy podpoří proces monitorování a hodnocení prostřednictvím vypracování národních zpráv o provádění programu na svém území.

Hodnocení budou prováděna v souladu s body 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 21 , v níž se tři orgány dohodly, že by hodnocení stávajících právních předpisů a politik měla sloužit jako základ pro posouzení dopadů možných budoucích kroků. Při hodnocení budou posuzovány praktické účinky programu na základě ukazatelů a cílů programu a bude provedena podrobná analýza, do jaké míry může být program považován za relevantní, účinný a účelný, zda vytváří dostatečnou přidanou hodnotu EU a je v souladu s ostatními politikami EU. Na základě získaných poznatků budou zjišťovány nedostatky/problémy a posoudí se, zda je možné akce nebo jejich výsledky dále zlepšit a jak maximalizovat jejich využití/dopad.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Kapitola I – Obecná ustanovení navrhovaného nařízení vymezuje jeho předmět, definice určitých pojmů pro účely tohoto nařízení, jakož i obecné a konkrétní cíle programu. Cílem programu je podpořit vzdělávací, profesionální i osobní rozvoj lidí v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu v Evropě i mimo ní, a tím přispět k udržitelnému růstu, tvorbě pracovních míst a sociální soudržnosti a posílit pocit evropské identity. Představuje klíčový nástroj pro podporu provádění politik Unie v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu.

Pro každou ze tří oblastí politiky v rámci programu(vzdělávání a odborná příprava, mládež a sport) jsou definovány konkrétní cíle.

Každá z těchto tří politických oblastí je rozdělena do tří klíčových akcí – „vzdělávací mobilita“ (klíčová akce č. 1), „spolupráce mezi organizacemi a institucemi“ (klíčová akce č. 2) a „podpora politického rozvoje a spolupráce“ (klíčová akce č. 3).

Kapitoly II – IV uvádějí akce, které jsou podporovány z programu v každé oblasti politiky a v rámci každé klíčové akce, tedy v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (kapitola II), mládeže (kapitola III) a sportu (kapitola IV).

Kapitola V – Finanční ustanovení stanoví finanční krytí k provádění programu na období 2021–2027 a uvádí předpokládané formy financování z prostředků Unie. Hlavní referenční částka činí 30 000 000 000 EUR. Rovněž stanovuje, že programu bude přiděleno dodatečné financování z různých vnějších nástrojů. Pro určité akce se stanoví minimální částky nebo prahové hodnoty, aby zákonodárce mohl řídit provádění různých aspektů programu.

V kapitole VI – Účast v programu se uvádí, které třetí země mohou být k programu přidruženy a za jakých podmínek se mohou spolu s členskými státy programu plně účastnit. Tyto třetí země musí splňovat všechny podmínky, které ukládá toto nařízení členským státům, například povinnost zřídit národní agenturu. Nicméně některých akcí podporovaných v rámci programu se mohou účastnit organizace a jednotlivci z dalších třetích zemí. V této kapitole se rovněž vymezují určitá konkrétní pravidla pro přímé a nepřímé řízení vzhledem k finančnímu nařízení, zejména se stanoví, které subjekty mohou žádat o financování a že se odborníci mohou zúčastnit činností hodnotícího výboru uvedeného v čl. [150 odst. 3] finančního nařízení.

Kapitola VII – Programování, monitorování a hodnocení obsahuje ustanovení, která jsou nezbytná pro přenesení pravomocí na Komisi, aby mohla přijímat pracovní programy a revidovat ukazatele výkonnosti a/nebo je doplňovat. Specifikuje také požadavky, pokud jde o monitorování, podávání zpráv a hodnocení výkonnosti programu.

Kapitola VIII – Informace, komunikace a šíření výsledků definuje požadavky pro všechny zúčastněné aktéry, pokud jde o šíření informací, publicitu a návaznost v souvislosti se všemi akcemi podporovanými programem.

Kapitola IX – Systém řízení a auditu obsahuje ustanovení pro zřízení a fungování prováděcích subjektů programu. Z hlediska řízení je navrhovaný prováděcí mechanismus kombinací nepřímého a přímého řízení. Kombinace způsobů řízení vychází ze stávajících struktur současného programu. Národní agentury budou odpovědné za správu valné většiny finančních prostředků programu.

Kapitola X – Kontrolní systém stanoví nezbytný systém dohledu k zajištění toho, aby byla při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení řádně zohledněna ochrana finančních zájmů Unie

Kapitola XI – Doplňkovost s ostatními politikami, programy a finančními prostředky Unie stanoví, že program se provádí tak, aby byla zajištěna jeho celková soudržnost a doplňkovost s ostatními politikami a nástroji Unie a se zásadou navyšování finančních prostředků. Pro doplňkovost mezi programem a evropskými strukturálními a investičními fondy se počítá se zvláštními pravidly.

Kapitola XII – Přechodná a závěrečná ustanovení obsahuje ustanovení, která jsou nezbytná pro přenesení pravomocí na Komisi a k zajištění přechodu mezi programy. Ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011 bude Komisi při přijímání prováděcích aktů nápomocen výbor zřízený článkem 36 nařízení (EU) č. 1288/2013, kterým se zavádí program Erasmus+. Závěrečná ustanovení stanoví datum vstupu navrhovaného nařízení v platnost, které bude závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech od 1. ledna 2021.

2018/0191 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zavádí program „Erasmus“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušuje nařízení (EU) č. 1288/2013

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 165 odst. 4 a čl. 166 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 22 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 23 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)V situaci rychlých a hlubokých změn v důsledku technické revoluce a globalizace mají investice do vzdělávací mobility, spolupráce a inovativního vývoje politiky v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu klíčový význam pro budování inkluzivních, soudržných a odolných společností a udržení konkurenceschopnosti Unie a zároveň pro posilování evropské identity a demokratičtější Unie.

(2)Ve svém sdělení s názvem Posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury ze dne 14. listopadu 2017 předložila Komise svou vizi, že bude usilovat o vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025, který by nebyl omezen hranicemi; Unie, v níž by se stal samozřejmostí studijní či vzdělávací pobyt v jakékoli formě či na jakékoli úrovni v jiném členském státě a ve které by bylo běžné, že lidé kromě své mateřštiny ovládají ještě dva další jazyky; Unie, ve které by lidi pojil silný pocit identity Evropanů, s vědomím evropského kulturního dědictví i evropské rozmanitosti. V této souvislosti Komise zdůraznila potřebu posílit osvědčený program Erasmus+ ve všech kategoriích účastníků vzdělávání, na které se již vztahuje, a oslovit i studenty s omezenými příležitostmi.

(3)Význam vzdělávání, odborné přípravy a mládeže pro budoucnost Unie se odráží ve sdělení Komise ze dne 14. února 2018 „Nový, moderní víceletý finanční rámec pro Evropskou unii, která efektivně naplňuje své priority po roce 2020“ 24 , v němž se zdůrazňuje potřeba dostát závazkům, které učinily členské státy na sociálním summitu v Göteborgu, mimo jiné plným provedením evropského pilíře sociálních práv 25 a jeho první zásady týkající se všeobecného a odborného vzdělávání a celoživotního učení. Sdělení klade důraz na to, že je nutné zintenzívnit mobilitu a výměny, mimo jiné prostřednictvím značně posíleného, inkluzivního a rozšířeného programu, k čemuž vyzývala již Evropská rada ve svých závěrech ze dne 14. prosince 2017.

(4)Evropský parlament, Rada a Komise dne 17. listopadu 2017 slavnostně vyhlásily a podepsaly evropský pilíř sociálních práv, který ve své první zásadě stanoví, že každý má právo na kvalitní a inkluzivní všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení, aby si udržel a nabyl dovednosti, které mu umožní podílet se plně na životě společnosti a úspěšně zvládat přechody na trhu práce.

(5)Dne 16. září 2016 v Bratislavě zdůraznili vedoucí představitelé 27 členských států své odhodlání poskytnout mladým lidem lepší příležitosti. V Římském prohlášení podepsaném dne 25. března 2017 se vedoucí představitelé 27 členských států a Evropská rada, Evropský parlament a Evropská komise zavázali, že budou usilovat o Unii, kde mladí lidé dostávají nejlepší vzdělání a odbornou přípravu a mohou studovat a nalézat uplatnění po celé Unii; Unii, která chrání naše kulturní dědictví a propaguje kulturní rozmanitost.

(6)Zpráva o hodnocení programu Erasmus+ na období 2014–2020 provedeném v polovině období potvrdila, že vytvoření jednotného programu v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu vedlo k významnému zjednodušení, racionalizaci a synergiím při řízení programu s tím, že je zapotřebí dalšího zlepšení pro upevnění vysoké efektivity dosažené v programu na období 2014–2020. V rámci konzultací k hodnocení v polovině období a k budoucímu programu členské státy a zúčastněné strany důrazně vyzývaly k pokračování programu ve stávajícím rozsahu, struktuře i mechanismech provádění, přičemž požadovaly řadu zlepšení, například v tom smyslu, aby byl program více inkluzivní. Rovněž zdůraznily, že by program měl zůstat ucelený a měl by se opírat o koncepci celoživotního učení. Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 2. února 2017 o provádění programu Erasmus+ uvítal integrovanou strukturu programu a vyzval Komisi, aby plně využila dimenzi celoživotního učení programu tím, že se v budoucím programu posílí a podpoří meziodvětvová spolupráce. Členské státy a zúčastněné strany rovněž zdůraznily, že je třeba, aby si program zachoval silný mezinárodní rozměr, který by byl rozšířen do ostatních oblastí vzdělávání a odborné přípravy.

(7)Otevřená veřejná konzultace týkající se financování Unie v oblasti hodnot a mobility potvrdila tato klíčová zjištění a zdůraznila, že budoucí program musí více podporovat začleňování a že je třeba i nadále se zaměřovat na priority v oblasti modernizace systémů vzdělávání a odborné přípravy, jakož i na posílení priorit v oblasti posilování evropské identity, aktivního občanství a účasti na demokratickém životě.

(8)Ve svém sdělení „Moderní rozpočet pro Unii, která chrání, posiluje a brání: víceletý finanční rámec na období 2021–2027“ 26 přijatém dne 2. května 2018 Komise vyzvala, aby se v příštím finančním rámci kladl větší důraz na „mládež“, a to zejména více než zdvojnásobením objemu programu Erasmus+ na období 2014–2020, který je jedním z nejviditelnějších úspěchů Unie. Nový program bude klást důraz na začleňování a oslovení většího počtu mladých lidí s omezenými příležitostmi. Mělo by to umožnit většímu počtu mladých lidí přestěhovat se do jiné země, aby se tam učili nebo pracovali.

(9)V této souvislosti je nutné zavést následný program pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport (dále jen „program“), který nahradí program Erasmus+ na období 2014–2020 zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 27 . Měla by být zachována ucelená povaha programu na období 2014–2020 týkající se vzdělávání ve všech kontextech – formálního, neformálního a informálního a ve všech stádiích života za účelem posílení flexibilních způsobů učení, které jednotlivcům umožňují rozvíjet schopnosti nezbytné pro zvládání výzev 21. století.

(10)Program by měl být koncipován tak, aby ještě více přispíval k realizaci politických cílů a priorit Unie v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu. Ucelený přístup k celoživotnímu učení má zásadní význam pro zvládání různých přechodů, s nimiž se lidé budou v průběhu svého života potýkat. Příští program tento přístup dále rozvine, a tím by měl zachovávat úzký vztah s celkovým strategickým rámcem Unie pro politickou spolupráci v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže, včetně politické agendy pro školy, vysokoškolské vzdělávání, odborné vzdělávání a přípravu a vzdělávání dospělých, a zároveň by měl posílit a rozvíjet nové synergie s ostatními souvisejícími programy a oblastmi politiky Unie.

(11)Program je ústředním nástrojem pro vytvoření Evropského prostoru vzdělávání. Měl by být odpovídajícím způsobem vybaven, aby mohl přispívat k provádění následného strategického rámce pro vzdělávání a odbornou přípravu a nové agendy dovedností pro Evropu 28 , s důrazem na strategický význam dovedností pro udržení pracovních míst, růst a konkurenceschopnost. Měl by také podporovat členské státy při plnění cílů stanovených v pařížském prohlášení o prosazování občanství a společných hodnot svobody, tolerance a nediskriminace v procesu vzdělávání 29 .

(12)Program by měl být v souladu s novou strategií Evropské unie pro mládež 30 , která je rámcem pro evropskou spolupráci v oblasti mládeže na období 2019–2027, jenž vychází ze sdělení Komise ze dne 22. května 2018 s názvem „Zapojovat, propojovat a posilovat mladé lidi: nová strategie EU pro mládež“ 31 .

(13)Program by měl zohledňovat pracovní plán Unie v oblasti sportu, který je rámcem pro spolupráci na úrovni Unie v oblasti sportu na roky […] 32 . Pracovní plán Unie a akce podporované v rámci programu v oblasti sportu by měly být soudržné a komplementární. Je třeba se zaměřit zvláště na sport na základní úrovni, a to s ohledem na důležitou úlohu, kterou plní z hlediska podpory fyzické aktivity a zdravého životního stylu, sociálního začleňování a rovnosti. Program by měl přispívat k tomu, aby byly prostřednictvím sportu, řádné správy a integrity ve sportu podporovány společné evropské hodnoty, jakož i vzdělávání, odborná příprava a dovednosti ve sportu a prostřednictvím sportu.

(14)Program by měl přispět k posilování inovační kapacity Unie, zejména podporou činností v oblasti mobility a spolupráce, které povzbuzují rozvoj kompetencí v oblastech zaměřených na budoucnost nebo v oborech, jako jsou přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika, změna klimatu, životní prostředí, čistá energie, umělá inteligence, robotika, analýza údajů a umění/design, které pomáhají lidem rozvíjet jejich znalosti, dovednosti a kompetence potřebné pro budoucnost.

(15)Součinnost s programem Horizont Evropa by měla zajistit, aby kombinované zdroje z tohoto programu a programu Horizont Evropa 33 byly využívány na podporu činností zaměřených na posílení a modernizaci institucí vysokoškolského vzdělávání v Evropě. Program Horizont Evropa bude, pokud to bude vhodné, doplňovat podporu ze strany programu pro iniciativu Evropské univerzity, především její výzkumný rozměr v rámci rozvoje nových, společných a integrovaných dlouhodobých a udržitelných strategií pro vzdělávání, výzkum a inovace. Součinnost s programem Horizont Evropa pomůže podpořit začlenění vzdělávání a výzkumu do vysokoškolských institucí.

(16)Program by měl být inkluzivnější tím, že se více zaměří na osoby s omezenými příležitostmi, a to i prostřednictvím pružnějších forem vzdělávací mobility, a že podpoří účast malých organizací, zejména nových organizací a základních komunitních organizací, které přímo pracují se znevýhodněnými účastníky vzdělávání všech věkových kategorií. Měly by se podporovat virtuální formy, jako jsou virtuální spolupráce, kombinovaná a virtuální mobilita, aby bylo možné oslovit více účastníků, zejména lidí s omezenými příležitostmi a lidí, pro které by fyzické přestěhování do jiné země bylo překážkou.

(17)Ve svém sdělení s názvem Posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury Komise zdůraznila ústřední úlohu vzdělávání, kultury a sportu při podpoře aktivního občanství a společných hodnot mezi nejmladší generací. Posilování evropské identity a podpora aktivní účasti jednotlivců na demokratických procesech je pro budoucnost Evropy a našich demokratických společenství klíčovým prvkem. Studium, učení či odborné vzdělávání a práce v zahraničí nebo zapojení se do činností mládeže a v oblasti sportu tuto evropskou identitu v celé její rozmanitosti a pocit sounáležitosti ke kulturní komunitě posiluje a rovněž mezi lidmi všech věkových kategorií podporuje aktivní občanství. Ti, kdo se účastní činností v oblasti mobility, by se měli zapojit do svých místních komunit i do místních komunit v hostitelské zemi a sdílet své zkušenosti. Měly by být podporovány činnosti, které posilují všechny aspekty kreativity v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže a které zlepšují jednotlivé klíčové kompetence.

(18)Je třeba posílit mezinárodní rozměr programu s cílem nabídnout větší počet příležitostí pro mobilitu, spolupráci a politický dialog se třetími zeměmi, které nejsou zapojeny do programu. V návaznosti na úspěšné provádění mezinárodních činností v oblasti vysokoškolského vzdělávání a mládeže v rámci předchozích programů v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže by měly být rozšířeny mezinárodní činnosti v oblasti mobility i na další odvětví, jako je odborné vzdělávání a příprava.

(19)Základní struktura programu na období 2014–2020 se třemi kapitolami – vzdělávání a odborná příprava, mládež a sport –, rozčleněná na tři klíčové akce, se osvědčila a měla by být zachována. Měla by být zavedena zlepšení s cílem zjednodušit a racionalizovat akce podporované z programu.

(20)Program by měl posílit stávající možnosti vzdělávací mobility, zejména v oblastech, v kterých by mohl program dosáhnout největší efektivity, s cílem rozšířit jejich dostupnost a uspokojit velkou poptávku. Mělo by k tomu dojít zejména rozšířením a usnadněním činností v oblasti mobility pro vysokoškolské studenty, žáky a účastníky odborného vzdělávání a přípravy. U dospělých studentů s nízkou kvalifikací by měla být mobilita zakotvena v partnerstvích pro spolupráci. Měly by být rozšířeny příležitosti v oblasti mobility pro mládež zapojenou do neformálního učení s cílem zapojit více mladých lidí. Vzhledem k silnému pákovému efektu by měla být také posílena mobilita pracovníků v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu. V souladu s vizí skutečného Evropského prostoru vzdělávání by program měl podporovat také mobilitu a výměny a účast studentů na vzdělávacích a kulturních činnostech tím, že podpoří digitalizaci procesů, jako je například evropská studentská karta. Tato iniciativa může být významným krokem na cestě k mobilitě pro všechny především tím, že umožní institucím vysokoškolského vzdělávání vysílat a přijímat více studentů na výměnu, ještě zlepší kvalitu studentské mobility a také usnadní přístup studentů k různým službám (knihovny, doprava, ubytování) ještě před jejich příjezdem do zahraniční instituce.

(21)Program by měl povzbuzovat mládež k účasti na demokratickém životě Evropy, například podporou projektů zaměřených na to, aby se mladí lidé společensky angažovali a naučili se zapojovat do občanské společnosti, a to zvyšováním povědomí o společných evropských hodnotách včetně základních práv, organizováním setkání mladých lidi a osob s rozhodovací pravomocí na místní, národní a unijní úrovni, jakož i podporováním procesu evropské integrace.

(22)Program by měl mladým lidem nabídnout více příležitostí poznat Evropu prostřednictvím získávání zkušeností v zahraničí. Osmnáctiletí, zejména ti s omezenými příležitostmi, by měli dostat příležitost získat v rámci neformální vzdělávací činnosti, ať již sami nebo ve skupině, první zkušenost s cestováním po Evropě, aby si vyvinuli pocit sounáležitosti s Evropskou unií a objevovali její kulturní rozmanitost. Program by měl určit orgány odpovědné za oslovení a výběr účastníků a podporovat činnosti, které rozvinou vzdělávací rozměr této zkušenosti.

(23)Program by měl rovněž posílit výuku cizích jazyků, zejména rozšířeným využíváním on-line nástrojů, neboť elektronické učení nabízí jazykovému vzdělávání další výhody z hlediska přístupu a flexibility.

(24)Program by měl podporovat opatření na posílení spolupráce mezi institucemi a organizacemi, které působí v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu; je třeba uznat jejich rozhodující úlohu při zprostředkovávání znalostí, dovedností a kompetencí, které lidé potřebují v měnícím se světě, a při náležitém využívání potenciálu pro inovace, kreativitu a podnikání, zejména v rámci digitální ekonomiky.

(25)Ve svých závěrech ze dne 14. prosince 2017 vyzvala Evropská rada členské státy, Radu a Komisi, aby pokročily v řadě iniciativ, aby bylo v evropské spolupráci v oblasti vzdělávání a odborné přípravy dosaženo nové úrovně, mimo jiné vybídla k tomu, aby do roku 2024 existovaly „Evropské univerzity“ ve zdola nahoru vytvořených sítích univerzit napříč Unií. Program by měl tyto Evropské univerzity podporovat.

(26)Komuniké z roku 2010 ze zasedání v Bruggách vyzvalo k podpoře excelence v oblasti odborného vzdělávání pro inteligentní a udržitelný růst. Sdělení o posílení inovací v evropských regionech z roku 2017 poukazuje na propojení odborného vzdělávání a přípravy s inovačními systémy v rámci strategií pro inteligentní specializaci na regionální úrovni. Program by měl poskytnout prostředky k řešení těchto výzev a podpořit rozvoj nadnárodních platforem středisek excelence v oblasti odborného vzdělávání a přípravy úzce začleněných do místních a regionálních strategií pro růst, inovace a konkurenceschopnost. Tato centra excelence by měla fungovat jako motory rozvoje kvalitních odborných dovedností potřebných v jednotlivých odvětvích a zároveň by měla podporovat celkové strukturální změny a sociálně-ekonomické politiky v Unii.

(27)Aby se zintenzivnilo využívání virtuálních činností spolupráce, měl by program podporovat systematičtější používání on-line platforem, jako jsou eTwinning, School Education Gateway, elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě, Evropský portál pro mládež a on-line platforma pro vysokoškolské vzdělávání.

(28)Program by měl přinést větší transparentnost a jednodušší uznávání dovedností a kvalifikací, jakož i přenos kreditů nebo jednotek výsledků učení, s cílem zvýšit kvalitu a podpořit validaci neformálního a informálního učení, řízení dovedností a poradenství. V tomto ohledu by měl program rovněž poskytovat podporu kontaktním místům a sítím na vnitrostátní i unijní úrovni, které usnadňují výměny v rámci Evropy, jakož i rozvoj flexibilních vzdělávacích cest mezi různými oblastmi vzdělávání, odborné přípravy a mládeže a napříč formálními a neformálními oblastmi.

(29)Program by měl mobilizovat potenciál bývalých účastníků programu Erasmus+ a podporovat činnosti zejména sítě absolventů, velvyslanců a EuroPeers a povzbuzovat je k tomu, aby působili jako multiplikátory programu.

(30)Pro zajištění spolupráce s ostatními nástroji a na podporu dalších politik Unie by měly být nabízeny možnosti mobility lidem v různých oblastech činnosti, jako je veřejný sektor, zemědělství a podnikání, aby jim umožnily získat zkušenosti během vzdělávání v zahraničí, které jim v kterékoli fázi jejich života umožní profesionálně i osobně růst a rozvíjet se, a to zejména zvyšováním povědomí o jejich evropské identitě a zlepšováním porozumění evropské kulturní rozmanitosti. Program by měl sloužit jako místo vstupu pro unijní programy nadnárodní mobility se silným vzdělávacím rozměrem a zjednodušit nabídku těchto programů pro příjemce a účastníky. Rozšíření projektů Erasmus by mělo být usnadněno; měla by být zavedena zvláštní opatření s cílem pomáhat navrhovatelům projektů Erasmus žádat o granty nebo rozvíjet synergie pomocí podpory z evropských strukturálních a investičních fondů a programů v oblasti migrace, bezpečnosti, justice a občanství, zdraví a kultury.

(31)Je důležité stimulovat učení, výuku a výzkum o otázkách evropské integrace a podporovat diskuse o těchto záležitostech podporou činností programu Jean Monnet v oblasti vysokoškolského vzdělávání, ale také v dalších oblastech vzdělávání a odborné přípravy. Podpora evropské identity a angažovanosti je v době, kdy jsou společné hodnoty, na nichž je Unie založena a které tvoří součást naší evropské identity, podrobovány zkoušce a kdy občané vykazují nízkou úroveň angažovanosti, obzvláště důležitá. Program by měl i nadále přispívat k dosahování vynikajících výsledků v oblasti studia evropské integrace.

(32)Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížsku dohodu a plnit cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje přispěje tento program k začlenění opatření v oblasti klimatu do politik Unie a dosažení celkového cíle vynaložit 25 % výdajů z rozpočtu Unie na realizaci klimatických cílů. Relevantní opatření budou určována během přípravy a provádění programu a v průběhu relevantních hodnocení a přezkumu znovu posouzena.

(33)Toto nařízení stanovuje pro program finanční krytí, které představuje pro Evropský parlament a Radu hlavní referenční částku při ročním rozpočtovém postupu ve smyslu [reference to be updated as appropriate bodu 17 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení 34 ].

(34)V souvislosti se základním finančním rámcem pro akce, které mají být řízeny národními agenturami v oblasti vzdělávání a odborné přípravy by mělo být stanoveno rozdělení minimálního přídělu pro jednotlivé oblasti (vysokoškolské vzdělávání, školní vzdělávání, odborné vzdělávání a přípravu a vzdělávání dospělých), aby byla zaručena kritická míra prostředků k dosažení zamýšlených cílů a výsledků v každé z těchto oblastí.

(35)Na tento program se vztahuje nařízení (EU, Euratom) č. [nové finanční nařízení] („finanční nařízení“) 35 . Stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek a nepřímého plnění.

(36)Typy financování a metody provádění podle tohoto nařízení by se měly vybírat na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěž a očekávané riziko nesouladu. Přitom by se mělo zvážit rovněž využití jednorázových částek, paušálních plateb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojené s náklady, podle čl. [125 odst. 1] finančního nařízení.

(37)Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programu v rámci spolupráce zavedené Dohodou o Evropském hospodářském prostoru, která stanoví provádění programů Unie na základě rozhodnutí podle uvedené dohody. Třetí země se mohou účastnit také na základě dalších právních nástrojů. Toto nařízení by mělo odpovědným schvalujícím osobám, Úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) i Evropskému účetnímu dvoru udělovat nezbytná práva a potřebný přístup, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. Plná účast třetích zemí v programu by měla být v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštních dohodách upravujících účast dotyčné třetí země v programu. Plná účast navíc znamená povinnost zřídit národní agenturu a řídit některé akce programu na decentralizované úrovni. Jednotlivci a subjekty ze třetích zemí, které nejsou přidružené k programu, by měly mít možnost podílet se na některé z akcí programu v souladu s pracovním programem a výzvou k podávání návrhů zveřejněných Komisí. Při provádění programu lze vzít v úvahu zvláštní ujednání pro jednotlivce a subjekty z evropských mikrostátů.

(38)V souladu se sdělením Komise „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“ 36 by program měl zohledňovat zvláštní situaci těchto regionů. Budou přijata opatření pro zvýšení účasti nejvzdálenější regionů ve všech akcích. Měla by být podporována mobilita a spolupráce mezi lidmi a organizacemi z těchto regionů a ze třetích zemí, zejména jejich sousedů. Tato opatření budou pravidelně monitorována a hodnocena.

(39)Podle [reference to be updated as appropriate according to a new Decision on OCTs článku 94 rozhodnutí Rady 2013/755/ES 37 ] jsou jednotlivci a subjekty ze zámořských zemí a území způsobilé k získání finančních prostředků, s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je zámořská země nebo území spojeno. Problémy, které vyplývají z velké odlehlosti těchto zemí nebo území, by měly být při provádění programu zohledněny a jejich účast na programu by měla být monitorována a pravidelně hodnocena.

(40)V souladu s finančním nařízením EU by Komise měla přijmout pracovní programy a informovat o tom Evropský parlament a Radu. Pracovní programy by měly stanovit opatření nezbytná pro jejich provedení v souladu s obecnými a specifickými cíli programu, kritéria pro výběr a udělování grantů, jakož i všechny ostatní požadované prvky. Pracovní programy a veškeré jejich změny by měly být přijímány prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s přezkumným postupem.

(41)Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 38 je třeba program hodnotit na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních požadavků na monitorování, zároveň však zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy. Tyto požadavky by měly zahrnovat konkrétní, v průběhu času měřitelné a realistické ukazatele a tvořit základ pro hodnocení účinnosti programu na místě.

(42)Na evropské, vnitrostátní i místní úrovni by měla být zajištěna odpovídající dostupnost, publicita a šíření informací o možnostech a výsledcích akcí podporovaných programem. Činnosti zaměřené na dostupnost, publicitu a šíření informací by měly mít podporu všech prováděcích subjektů programu, případně dalších klíčových zúčastněných stran.

(43)S cílem zajistit větší účinnost komunikace s širokou veřejností a výraznější součinnost mezi komunikační činností prováděnou z podnětu Komise by měly prostředky přidělené na komunikaci podle tohoto nařízení přispět také k pokrytí komunikace mezi podniky ohledně politických priorit Unie za předpokladu, že se týkají obecných cílů tohoto nařízení.

(44)Aby bylo zajištěno účinné a účelné provádění tohoto nařízení, měl by program co nejvíce využívat stávající mechanismy provádění. Provádění programu by proto mělo být svěřeno Komisi a národním agenturám. Je-li to možné a efektivní, měly by být národními agenturami stejné orgány, které byly určeny pro řízení předchozího programu. Rozsah posouzení shody ex ante by měl být omezen na požadavky, které jsou pro program nové a specifické, nejedná-li se o odůvodněné případy, například případ závažných nedostatků nebo nedostatečné výkonnosti příslušné národní agentury.

(45)V zájmu zajištění řádného finančního řízení a právní jistoty v každé zúčastněné zemi by měl každý vnitrostátní orgán určit nezávislý kontrolní orgán. Je-li to možné a efektivní, měly by být nezávislými kontrolními orgány stejné orgány, které byly určeny pro akce v rámci předchozího programu.

(46)Členské státy by měly vyvinout úsilí k přijetí všech vhodných opatření k odstranění právních a administrativních překážek řádného fungování programu. Zahrnuje to v mezích možností a aniž by bylo dotčeno právo Unie týkající se vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí, řešení problémů spojených se získáváním víz a povolení k pobytu. V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 39 se členské státy vybízejí, aby zavedly zkrácené řízení o přijetí.

(47)Systém vykazování výkonnosti by měl zajistit, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho hodnocení byly shromažďovány účinně, efektivně a včas a v příslušném členění. Tyto údaje by měly být sděleny Komisi způsobem, který je v souladu s příslušnými pravidly na ochranu údajů.

(48)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 40 .

(49)Aby se zjednodušily požadavky kladené na příjemce, měly by být co nejvíce využívány zjednodušené granty ve formě paušálních plateb, jednotkových nákladů a financování s pevnou sazbou. Zjednodušené granty podporující činnosti mobility v rámci programu stanovené Komisí by měly zohlednit životní a existenční náklady dané hostitelské země. Komise a národní agentury vysílajících zemí by měly mít možnost tyto zjednodušené granty uzpůsobit na základě objektivních kritérií, zejména s cílem zajistit jejich dostupnost pro osoby s omezenými příležitostmi. Členským státům by mělo být rovněž doporučeno, aby v souladu se svými vnitrostátními předpisy osvobodily tyto granty od veškerých daní a sociálních poplatků. Totéž osvobození by se mělo vztahovat na veřejné nebo soukromé subjekty, které tuto finanční podporu poskytují dotyčným jednotlivcům.

(50)V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 41 , nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 42 a nařízením Rady (EU) 2017/1939 43 mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody na úrovni Unie a jiné protiprávní jednání poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 44 . V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie a udělit Komisi, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby všechny třetí země podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

(51)Je nezbytné zajistit doplňkovost činností prováděných v rámci programu s činnostmi prováděnými členskými státy a s dalšími činnostmi Unie, zejména s činnostmi v oblasti vzdělávání, kultury a sdělovacích prostředků, mládeže a solidarity, zaměstnanosti a sociálního začleňování, výzkumu a inovací, průmyslu a podnikání, zemědělství a rozvoje venkova se zaměřením na mladé zemědělce, soudržnosti, regionální politiky a mezinárodní spolupráce a rozvoje.

(52)Ačkoli regulační rámec již umožnil členským státům a regionům v předchozím programovém období vytvořit součinnost mezi programem Erasmus+ a dalšími nástroji Unie, například evropskými strukturálními a investičními fondy, které rovněž podporují kvalitativní rozvoj systémů vzdělávání, odborné přípravy a mládeže v Unii, nebyl tento potenciál dosud dostatečným způsobem využíván, což negativně dopadá na systematické účinky projektů i na politiku. Mezi vnitrostátními subjekty odpovědnými za řízení různých nástrojů by na vnitrostátní úrovni měla probíhat efektivní komunikace a spolupráce s cílem maximalizovat jejich příslušný účinek. Program by měl umožňovat aktivní spolupráci s těmito nástroji.

(53)Aby bylo možné přezkoumat nebo doplnit ukazatele výkonnosti programu, měla by být ohledně přílohy Komisi svěřena pravomoc přijímat akty podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Je velmi důležité, aby Komise během přípravných prací – i na úrovni odborníků – vedla odpovídající konzultace, které jsou v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by měly Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty obdržet současně s odborníky z členských států a jejich odborníci by měli mít automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(54)Je vhodné zajistit řádné ukončení předchozího programu, zejména pokud jde o pokračování víceletých ujednání o jeho řízení, jako je financování technické a administrativní pomoci. Od 1. ledna 2021 by měla technická a administrativní pomoc v případě potřeby zajistit řízení akcí, které nebyly v rámci předchozích programů dokončeny do 31. prosince 2020.

(55)Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Cílem tohoto nařízení je zejména zajistit respektování práva na rovnost žen a mužů a právo na nediskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace a podporovat uplatňování článků 21 a 23 Listiny základních práv Evropské unie.

(56)Na toto nařízení se vztahují horizontální pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 SFEU Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména způsob sestavování a plnění rozpočtu za pomoci grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění, jakož i kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se týkají také ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků, pokud jde o dodržování zásad právního státu v členských státech, neboť dodržování zásad právního státu je nezbytným předpokladem pro řádné finanční řízení a účinné financování z prostředků Unie.

(57)Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale z důvodu nadnárodního charakteru, velkého objemu a širokého geografického rozsahu financovaných činností v oblasti mobility a spolupráce, jejich vlivu na přístup ke vzdělávací mobilitě a v obecnější rovině na integraci Unie a rovněž z důvodu posíleného mezinárodního rozměru, jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.

(58)Nařízení (EU) č. 1288/2013 by mělo být zrušeno s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

(59)Aby se zajistila kontinuita finanční podpory podle tohoto programu, mělo by se toto nařízení použít od 1. ledna 2021,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zavádí Erasmus, program pro opatření Unie v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu (dále jen „program“).

Stanoví se cíle programu, rozpočet na období let 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytnutí takového financování.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)„celoživotním učením“ učení ve všech jeho formách (formální, neformální a informální učení), které probíhají ve všech fázích života, od předškolního vzdělávání a péče k obecnému vzdělávání, odbornému vzdělávání a přípravě, vysokoškolskému vzdělávání a vzdělávání dospělých, jejichž výsledkem je zdokonalení znalostí, dovedností a postojů i zapojení do společnosti v osobní, občanské, kulturní, sociální nebo se zaměstnáním související perspektivě, včetně poskytování poradenských služeb;

2)„vzdělávací mobilitou“ fyzický přesun do jiné země, než je země pobytu, za účelem studia, odborného vzdělávání nebo neformálního či informálního učení. Mohou ji doprovázet taková opatření, jako je jazyková podpora a vzdělávání a/nebo doplňovat elektronické učení a virtuální spolupráce. V některých zvláštních případech může mít formu učení prostřednictvím využití informačních technologií a komunikačních nástrojů;

3)„neformálním učením“ dobrovolné učení, které se odehrává mimo rámec formálního vzdělávání a odborné přípravy prostřednictvím účelných činností (ve smyslu cílů, metod a časového rámce) a s nějakou formou vzdělávací podpory;

4)„informálním učením“ učení, které je výsledkem každodenních činností a zkušeností a které není organizováno nebo strukturováno, pokud jde o cíle, dobu nebo podporu učení. Z pohledu učící se osoby se může jednat o neúmyslnou činnost;

5)„mladými lidmi“ osoby ve věku 13 až 30 let;

6)„sportem na základní úrovni“ organizovaný sport provozovaný na místní úrovni amatérskými sportovci a sport pro všechny;

7)„vysokoškolskými studenty“ veškeré osoby zapsané na instituci vysokoškolského vzdělávání, a to do krátkého cyklu, bakalářského, magisterského či doktorského nebo obdobného studia. Tato kategorie zahrnuje i čerstvé absolventy;

8)„pracovníky“ veškeré osoby, které se profesionálně nebo jako dobrovolníci podílejí na vzdělávání, odborné přípravě či neformálním učení a mohou zahrnovat profesory, učitele, školitele, vedoucí pracovníky škol, pracovníky s mládeží, trenéry, nepedagogické pracovníky a další odbornícky z praxe zabývající se podporou vzdělávání;

9)„účastníky odborného vzdělávání a přípravy“ veškeré osoby zapsané do počátečního či průběžného odborného vzdělávání či programu odborné přípravy na jakékoli úrovni od středoškolského po postsekundární vzdělávání. Zahrnuje rovněž účast jednotlivců, kteří v nedávné době takové programy absolvovali;

10)„žáky“ veškeré osoby zapsané pro výuku v instituci poskytující obecné vzdělávání na jakékoli úrovni od předškolního vzdělávání a péče až k vyššímu středoškolskému vzdělávání, považované vnitrostátními orgány za způsobilé k účasti v programu na příslušných územích;

11)„vzděláváním dospělých“ všechny formy neodborného vzdělávání pro dospělé po počátečním vzdělávání, ať již formální, neformální či informální povahy;

12)„třetí zemí nepřidruženou k programu“ třetí země, která se programu plně neúčastní, ale jejíž právní subjekty mohou výjimečně programu využít v náležitě ospravedlněných případech v zájmu Unie;

13)„třetí zemí“ země, která není členským státem;

14)„partnerstvím“ dohoda mezi skupinou institucí a/nebo organizací, jejímž účelem je provádění společných činností a projektů;

15)„společným magisterským studiem“ ucelený studijní program nabízený alespoň dvěma vysokoškolskými institucemi, jehož výsledkem je jeden doklad o dosaženém vzdělání společně vystavený a podepsaný všemi zúčastněnými institucemi a úředně uznávaný v zemích, kde se zúčastněné instituce nacházejí;

16)„mezinárodní“ jakákoli činnost zahrnující alespoň jednu třetí zemi, která není přidružena k programu;

17)„virtuální spolupráci“ jakákoli forma spolupráce prostřednictvím informačních technologií a komunikačních nástrojů;

18)„vysokoškolskou institucí“ jakýkoli druh vysokoškolské instituce podle vnitrostátních právních předpisů nebo praxe, která nabízí uznávané akademické tituly nebo jiné uznávané kvalifikace na úrovni terciárního vzdělání, a to bez ohledu na to, jak jsou tyto instituce nazývány, jakož i jakýkoli jiný druh vysokoškolské instituce, který je vnitrostátními orgány považován za způsobilý pro účast v programu na jejich příslušném území;

19)„nadnárodní“ jakákoli činnost zahrnující alespoň dvě země, které jsou buď členskými státy, nebo třetími zeměmi přidruženými k programu;

20)„činností pro zapojení mládeže“ mimoškolní činnost vykonávaná neformálními skupinami mladých lidí a/nebo mládežnickými organizacemi, která se vyznačuje přístupem neformálního učení;

21)„pracovníkem s mládeží“ odborník nebo dobrovolník, který se podílí na neformálním učení a podporuje mladé lidi v jejich osobním sociálně pedagogickém a profesním rozvoji;

22)„dialogem s mládeží EU“ dialog s mladými lidmi a organizacemi mládeže, který slouží jako stálé fórum pro společné uvažování o prioritách evropské spolupráce v oblasti mládeže, jejím uplatňování a hodnocení;

23)„třetí zemí přidruženou k programu“ třetí země, která je smluvní stranou dohody s Unií, což jí umožňuje účast na programu, a která splňuje všechny povinnosti stanovené tímto nařízením ve vztahu k členským státům;

24)„právním subjektem“ jakákoli fyzická či právnická osoba vytvořená a uznaná jako taková v rámci vnitrostátního práva, práva Unie či mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a která smí vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti, nebo subjekt bez právní subjektivity v souladu s č. [197 odst. 2 písm. c)] finančního nařízení;

25)„osobami s omezenými příležitostmi“ osoby čelící překážkám, které jim brání účinně využít příležitostí, které program nabízí, a to z ekonomických, sociálních, kulturních, geografických či zdravotních důvodů, protože pocházejí z přistěhovaleckého prostředí či z důvodů, jako jsou zdravotní postižení a vzdělávací obtíže;

26)„vnitrostátním orgánem“ orgánem, který na vnitrostátní úrovni odpovídá za monitorování a kontrolu řízení programu v členském státě nebo ve třetí zemi přidružené k programu;

27)„národní agenturou“ jeden nebo více subjektů v daném členském státě nebo třetí zemi přidružené k programu, které odpovídají za řízení provádění programu na vnitrostátní úrovni. V daném členském státě nebo třetí zemi přidružené k programu může působit více než jedna národní agentura.

Článek 3

Cíle programu

1.Obecným cílem programu je podpořit vzdělávací, profesionální i osobní rozvoj lidí v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu v Evropě i mimo ni, a tím přispět k udržitelnému růstu, tvorbě pracovních míst a sociální soudržnosti a posílit pocit evropské identity. Program takto představuje klíčový nástroj pro rozvíjení Evropského prostoru vzdělávání, jenž má napomoci evropské strategické spolupráci v oblasti vzdělávání a odborné přípravy prostřednictvím svých odvětvových agend, prosazuje spolupráci v oblasti politiky mládeže v rámci strategie EU pro mládež pro období 2019–2027 a rozvíjí evropskou dimenzi sportu.

2.Program má tyto konkrétní cíle:

a)podporovat vzdělávací mobilitu u jednotlivců, jakož i spolupráci, začleňování, špičkovou úroveň, kreativitu a inovace na úrovni organizací a politik v oblasti vzdělávání a odborné přípravy;

b)podporovat neformální vzdělávací mobilitu a aktivní účast mezi mladými lidmi, jakož i spolupráci, začleňování, kreativitu a inovace na úrovni organizací a politik v oblasti mládeže.

c)podporovat vzdělávací mobilitu trenérů a pracovníků v oblasti sportu, jakož i spolupráci, začleňování, kreativitu a inovace na úrovni sportovních organizací a politik v oblasti sportu.

3.Cílů programu se dosahuje prostřednictvím těchto tří klíčových akcí:

a)vzdělávací mobilita („klíčová akce 1“);

b)spolupráce mezi organizacemi a institucemi („klíčová akce 2“) a

c)podpora rozvoje politik a spolupráce („klíčová akce 3“);

Cíle budou rovněž naplňovány prostřednictvím činností v rámci programu Jean Monnet popsaných v článku 7.

Popis jednotlivých oblastí podporovaných v rámci každé z klíčových akcí uvádí kapitola II (vzdělávání a odborná příprava), kapitola III (mládež) a kapitola IV (sport).

KAPITOLA II

VZDĚLÁVÁNÍ A ODBORNÁ PŘÍPRAVA

Článek 4

Klíčová akce 1
Vzdělávací mobilita

Na poli vzdělávání a odborné přípravy bude program v rámci klíčové akce 1 podporovat tyto oblasti:

a)mobilita vysokoškolských studentů a pracovníků;

b)mobilita studentů a pracovníků v rámci odborného vzdělávání a přípravy;

c)mobilita žáků a zaměstnanců škol;

d)mobilita pracovníků v rámci vzdělávání dospělých;

e)příležitosti jazykového vzdělávání, včetně činností na podporu mobility.

Článek 5

Klíčová akce 2
Spolupráce mezi organizacemi a institucemi

Na poli vzdělávání a odborné přípravy bude program v rámci klíčové akce 2 podporovat tyto oblasti:

a)partnerství pro spolupráci a výměny osvědčených postupů, včetně partnerství malého rozsahu na podporu širšího a inkluzivnějšího přístupu k programu;

b)partnerství na podporu špičkové úrovně, zejména Evropské univerzity, střediska pro špičkovou úroveň odborného vzdělávání a společné magisterské programy;

c)partnerství pro inovace s cílem posílit inovační kapacitu Evropy;

d)online platformy a nástroje virtuální spolupráce, včetně podpůrných služeb pro eTwinning a pro elektronikou platformu pro vzdělávání dospělých v Evropě.

Článek 6

Klíčová akce 3
Podpora rozvoje politik a spolupráce

Na poli vzdělávání a odborné přípravy bude program v rámci klíčové akce 3 podporovat tyto oblasti:

a)příprava a provádění obecných a odvětvových politických programů Unie týkajících se vzdělávání a odborné přípravy, a to i za podpory sítě Eurydice nebo činností jiných příslušných organizací;

b)podpora nástrojů a opatření Unie pro rozvoj kvality, transparentnosti a uznávání kompetencí, dovedností a kvalifikací 45 ;

c)politický dialog a spolupráce s klíčovými zúčastněnými stranami, včetně celounijních sítí, evropských nevládních organizací a mezinárodních organizací v oblasti vzdělávání a odborné přípravy;

d)opatření, která přispějí ke kvalitnímu a inkluzivnímu provádění programu;

e)spolupráce s dalšími nástroji Unie a poskytnutí podpory pro další politiky Unie;

f)činnosti zaměřené na šíření informací a zvyšování povědomí o výsledcích a prioritách evropské politiky, jakož i o samotném programu.

Článek 7

Akce programu Jean Monnet

Program podpoří výuku, učení, výzkum a diskuse o otázkách evropské integrace prostřednictvím těchto opatření:

a)akce programu Jean Monnet v oblasti vysokoškolského vzdělávání;

b)akce programu Jean Monnet v dalších oblastech vysokoškolského vzdělávání;

c)podpora těchto institucí sledujících jakýkoli cíl v evropském zájmu: Evropský univerzitní institut ve Florencii, včetně Školy nadnárodní správy věcí veřejných; Evropská univerzita (v Brugách a Natolinu); Evropský institut veřejné správy v Maastrichtu; Akademie evropského práva v Trevíru; Evropská agentura pro speciální a inkluzivní vzdělávání v Odense a Mezinárodní středisko evropského vzdělávání v Nice.

KAPITOLA III

MLÁDEŽ

Článek 8

Klíčová akce 1
Vzdělávací mobilita

Na poli mládeže bude program v rámci klíčové akce 1 podporovat tyto oblasti:

a)mobilita mladých lidí;

b)činnosti pro zapojení mládeže;

c)činnosti DiscoverEU;

d)mobilita pracovníků s mládeží.

Článek 9

Klíčová akce 2
Spolupráce mezi organizacemi a institucemi

Na poli mládeže bude program v rámci klíčové akce 2 podporovat tyto oblasti:

a)partnerství pro spolupráci a výměny osvědčených postupů, včetně partnerství malého rozsahu na podporu širšího a inkluzivnějšího přístupu k programu;

b)partnerství pro inovace s cílem posílit inovační kapacitu Evropy;

c)online platformy a nástroje pro virtuální spolupráci.

Článek 10

Klíčová akce 3
Podpora rozvoje politik a spolupráce

Na poli mládeže bude program v rámci klíčové akce 3 podporovat tyto oblasti:

a)příprava a provádění politické agendy Unie za podpory sítě portálu wiki zaměřeného na mládež;

b)nástroje a opatření Unie na podporu kvality, transparentnosti a uznávání kvalifikací a dovedností, zejména prostřednictvím pasu mládeže Youthpass;

c)politický dialog a spolupráce s příslušnými klíčovými zúčastněnými stranami, včetně celounijních sítí, evropských nevládních organizací a mezinárodních organizací v oblasti mládeže, dialogu EU s mladými lidmi, jakož i podpory Evropského fóra mládeže;

d)opatření, která přispějí ke kvalitnímu a inkluzivnímu provádění programu;

e)spolupráce s dalšími nástroji Unie a poskytnutí podpory pro další politiky Unie;

f)činnosti zaměřené na šíření informací a zvyšování povědomí o výsledcích a prioritách evropské politiky, jakož i o samotném programu.

KAPITOLA IV

SPORT

Článek 11

Klíčová akce 1
Vzdělávací mobilita

Na poli sportu bude program v rámci klíčové akce 1 podporovat mobilitu trenérů a pracovníků v oblasti sportu.

Článek 12

Klíčová akce 2
Spolupráce mezi organizacemi a institucemi

Na poli sportu bude program v rámci klíčové akce 2 podporovat tyto oblasti:

a)partnerství pro spolupráci a výměny osvědčených postupů, včetně partnerství malého rozsahu na podporu širšího a inkluzivnějšího přístupu k programu;

b)neziskové sportovní akce zaměřené na další rozvoj evropské dimenze sportu.

Článek 13

Klíčová akce 3
Podpora rozvoje politik a spolupráce

Na poli sportu bude program v rámci klíčové akce 3 podporovat tyto oblasti:

a)příprava a provádění politické agendy Unie týkající se sportu a pohybové aktivity;

b)politický dialog a spolupráce s příslušnými klíčovými zúčastněnými stranami, včetně evropských nevládních organizací a mezinárodních organizací v oblasti sportu;

c)činnosti zaměřené na šíření informací a zvyšování povědomí o výsledcích a prioritách evropské politiky, jakož i o samotném programu, včetně sportovních cen a ocenění.

KAPITOLA V

FINANČNÍ USTANOVENÍ

Článek 14

Rozpočet

1.Finanční krytí provádění programu na období 2021–2027 činí 30 000 000 000 EUR v běžných cenách.

2.Program se provádí podle následujícího orientačního rozdělení:

a)24 940 000 000 EUR na akce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, z čehož:

1)přinejmenším 8 640 000 000 EUR by mělo být vyčleněno na činnosti v oblasti vysokoškolského vzdělávání uvedené v čl. 4 písm. a) a čl. 5 písm. a);

2)přinejmenším 5 230 000 000 EUR na činnosti v oblasti odborného vzdělávání a přípravy uvedené v čl. 4 písm. b) a čl. 5 písm. a);

3)přinejmenším 3 790 000 000 EUR na činnosti v oblasti školního vzdělávání uvedené v čl. 4 písm. c) a čl. 5 písm. a);

4)přinejmenším 1 190 000 000 EUR na činnosti v oblasti vzdělávání dospělých uvedené v čl. 4 písm. d) a čl. 5 písm. a);

5)450 000 000 EUR na činnosti v rámci programu Jean Monnet uvedené v článku 7;

b)3 100 000 000 EUR na činnosti v oblasti mládeže uvedené v článcích 8 až 10;

c)550 000 000 EUR na činnosti v oblasti mládeže uvedené v článcích 11 až 13 a

d)přinejmenším 960 000 000 EUR jako příspěvek na provozní náklady národních agentur.

3.Kromě finančního krytí uvedeného v odstavci 1 a za účelem podpory mezinárodního rozměru programu bude další finanční příspěvek zpřístupněn z nařízení .../... [Nástroj pro sousedství, rozvoj a mezinárodní spolupráci] 46 a z nařízení .../...[IPA III] 47 na podporu činností prováděných a řízených v souladu s tímto nařízením. Tento příspěvek bude financován v souladu s nařízeními zřizujícími tyto nástroje.

4.Částku uvedenou v odstavci 1 lze použít na technickou a správní pomoc určenou pro provádění programu, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace.

5.Aniž je dotčeno finanční nařízení, výdaje na činnosti vyplývající z projektů zahrnutých v prvním pracovním programu mohou být způsobilé od 1. ledna 2021.

6.Prostředky přidělené členským státům v rámci sdíleného řízení lze na jejich žádost převést do programu. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. [62 odst. 1 písm. a)] finančního nařízení nebo nepřímo v souladu s [písm. c)] uvedeného článku. Uvedené zdroje se pokud možno použijí ve prospěch dotčeného členského státu.

Článek 15

Formy financování z prostředků EU a metody provádění

1.Program je konzistentním způsobem prováděn v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení s orgány uvedenými v čl. [61 odst. 1 písm. c)] finančního nařízení.

2.Program může poskytnout finanční prostředky jakoukoli z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména ve formě grantů, cen a veřejných zakázek.

3.Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu mohou pokrývat riziko spojené se zpětným získáním prostředků splatných příjemci a považují se za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Použijí se ustanovení stanovená v [článek X] nařízení X [nástupce nařízení o záručním fondu].

KAPITOLA VI

ÚČAST V PROGRAMU

Článek 16

Třetí země přidružené k programu

1.Program je otevřený účasti těchto třetích zemí:

a)členové Evropského sdružení volného obchodu, kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP;

b)přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidáti v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

c)země, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

d)další třetí země v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě upravující účast třetích zemí v jakémkoli programu Unie, za předpokladu, že dohoda:

–zajišťuje spravedlivou rovnováhu, pokud jde o příspěvky a dávky třetí země účastnící se programů Unie,

–stanoví podmínky účasti v programech, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy a jejich administrativní náklady. Tyto příspěvky představují v souladu s čl. [21 odst. 5] finančního nařízení účelově vázané příjmy,

–neuděluje třetí zemi ohledně daného programu rozhodovací pravomoc,

–zaručuje právo Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy.

2.Země uvedené v odstavci 1 se plně účastní programu pouze tehdy, pokud splní všechny povinnosti stanovené v tomto nařízení ve vztahu ke členským státům.

Článek 17

Třetí země, které nejsou přidružené k programu

Pokud jde o akce uvedené v článcích 4 až 6, čl. 7 písm. a) a b) a článcích 8 až 10, 12 a 13, může být program otevřen účasti těchto třetích zemí:

a)země uvedené v článku 16, které nesplňují podmínku stanovenou v odstavci 2 uvedeného článku;

b)jakákoli jiná třetí země.

Článek 18

Pravidla pro přímé a nepřímé řízení

1.Program je otevřen veřejným i soukromým právním subjektům působícím v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu.

2.Komise a členské státy vynaloží při provádění programu zvláštní úsilí na podporu sociálního začlenění a účasti osob s omezenými příležitostmi, mimo jiné výběrem účastníků a přidělováním grantů.

3.V případě výběru v rámci přímého i nepřímého řízení může být hodnotící výbor uvedený v čl. [145 odst.. 3, třetí odrážce] finančního nařízení složen z externích odborníků.

4.Má se za to, že veřejné subjekty, jakož i instituce a organizace v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu, které během posledních dvou let získaly více než 50 % svého ročního příjmu z veřejných zdrojů, mají potřebnou finanční, odbornou a správní kapacitu k provádění činností v rámci programu. Nemusejí předkládat další dokumentaci k doložení uvedené kapacity.

5.Aby se zlepšil přístup osob s omezenými příležitostmi a zajistilo hladké provádění programu, může Komise upravit granty v zájmu podpory činností mobility v rámci programu, nebo k této úpravě na základě objektivních kritérií může oprávnit národní agentury uvedené v článku 23.

6.Komise může zveřejnit společné výzvy s třetími zeměmi nepřidruženými k programu nebo jejich organizacemi a agenturami k financování projektů na základě odpovídajících finančních prostředků. Projekty lze hodnotit a vybírat prostřednictvím společných hodnotících a výběrových postupů dohodnutých zúčastněnými financujícími organizacemi či agenturami v souladu se zásadami stanovenými ve finančním nařízení.

KAPITOLA VII

PROGRAMOVÁNÍ, MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ

Článek 19

Pracovní program

Program se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v článku [108] finančního nařízení. Kromě toho pracovní program uvede částku přidělenou na každou akci a rozdělení finančních prostředků mezi členské státy a třetí země přidružené k programu v případě činností, které mají být řízeny prostřednictvím národní agentury. Komise poté pracovní program přijme formou prováděcího aktu. Tyto prováděcí akty se přijmou přezkumným postupem podle článku 31.

Článek 20

Monitorování a vykazování

1.Ukazatele pro vykazování pokroku při provádění programu s ohledem na dosažení obecných a konkrétních cílů stanovené v článku 3 jsou stanoveny v příloze.

2.Aby se zajistilo účinné zhodnocení programu, pokud jde o naplňování jeho cílů, je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30 s cílem změnit přílohu za účelem revize či doplnění ukazatelů, bude-li to nezbytné, a doplnit do tohoto nařízení ustanovení o zřízení rámce pro sledování a hodnocení.

3.Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas na odpovídající úrovni podrobností ze strany příjemců finančních prostředků Unie ve smyslu čl. [2 odst. 5 finančního nařízení. Za tímto účelem musí být příjemcům finančních prostředků Unie a členských států uloženy přiměřené požadavky na vykazování.

Článek 21

Hodnocení

1.Hodnocení se provádějí včas, aby mohla ovlivňovat rozhodovací proces.

2.Průběžné hodnocení programu se provede, jakmile bude k dispozici dostatek informací o provádění programu, nejpozději však do čtyř let od zahájení provádění programu. Provází jej také konečné hodnocení předchozího programu.

3.Aniž jsou dotčeny požadavky stanovené v kapitole IX a povinnosti národních agentur uvedené v článku 24, členské státy Komisi předloží do 30. dubna 2024 zprávu o provádění a dopadu programu na jejich území.

4.Na konci prováděcího období, nejpozději však do čtyř let od konce období uvedeného ve článku 1, provede Komise konečné hodnocení programu.

5.Komise sdělí závěry těchto hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

KAPITOLA VIII

INFORMACE, KOMUNIKACE A ŠÍŘENÍ VÝSLEDKŮ

Článek 22

Informace, komunikace a šíření výsledků

1.Národní agentury uvedené v článku 24 vypracují jednotnou strategii, pokud jde o účinnou komunikaci, šíření a využívání výsledků činností podporovaných v rámci akcí, jež pod záštitou programu řídí, a pomáhají Komisi s obecným úkolem šíření informací o programu, včetně informací o akcích a činnostech řízených na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie, a o jeho výsledcích, a informují příslušné cílové skupiny o akcích a činnostech v jejich zemi.

2.Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují zviditelnění těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.

3.Právní subjekty působící v těch odvětvích, na která se program vztahuje, využívají značku „Erasmus+“ pro účely komunikace a šíření informací týkajících se programu.

4.Komise provádí k programu a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3.

KAPITOLA IX

SYSTÉM ŘÍZENÍ A AUDITU

Článek 23

Vnitrostátní orgán

1.Do […] členské státy prostřednictvím formálního oznámení předaného jejich stálým zastoupením oznámí Komisi osoby, které jsou ze zákona oprávněny jednat jejich jménem jako vnitrostátní orgán pro účely tohoto nařízení. V případě nahrazení vnitrostátního orgánu v průběhu trvání programu to dotčený členský stát Komisi okamžitě oznámí v souladu se stejným postupem.

2.Členské státy přijmou veškerá nezbytná a vhodná opatření k odstranění jakýchkoli právních a správních překážek řádného fungování programu, zahrnující pokud možno i opatření zaměřená na řešení otázek, které jsou příčinou obtíží při získáváním víz.

3.Do […] vnitrostátní orgán určí národní agenturu nebo národní agentury. V případech, kdy existuje více než jedna národní agentura, zřídí členské státy vhodný mechanismus koordinovaného řízení při provádění programu na vnitrostátní úrovni, zejména s cílem zajistit v tomto ohledu jednotné a nákladově efektivní provádění programu a účinný kontakt s Komisí a usnadnit případné převody finančních prostředků mezi agenturami, čímž umožní flexibilitu a lepší využívání prostředků přidělených členským státům. Každý členský stát rozhodne, jakým způsobem budou uspořádány vztahy mezi vnitrostátním orgánem a národní agenturou, mimo jiné pokud jde o úkoly, jako je vypracování pracovního programu národní agentury.
Vnitrostátní orgán Komisi předloží příslušné posouzení shody ex ante dokládající, že národní agentura splňuje ustanovení čl. [58 odst. 1] písm. c) bodu v) a vi) a čl. [60 odst. 1, 2 a 3] finančního nařízení, jakož i požadavky Unie, které se týkají norem vnitřní kontroly národních agentur a pravidel pro správu finančních prostředků programu určených na grantovou podporu.

4.Vnitrostátní orgán jmenuje nezávislého auditora, uvedeného v článku 26.

5.Při posouzení shody ex ante bude vnitrostátní orgán vycházet z vlastních kontrol a auditů a/nebo kontrol a auditů provedených nezávislým auditorem uvedeným v článku 26. V případě, že národní agentura určená pro tento program je shodná s národní agenturou určenou pro předchozí program, se rozsah posouzení shody ex ante omezí na požadavky, které jsou nové a specifické pro tento program.

6.V případě, že Komise na základě svého hodnocení posouzení shody ex ante zamítne určení národní agentury, nebo v případě, že národní agentura nesplňuje minimální požadavky stanovené Komisí, vnitrostátní orgán zajistí přijetí nezbytných nápravných opatření, aby národní agentura splňovala tyto minimální požadavky, nebo jako národní agenturu určí jiný orgán.

7.Vnitrostátní orgán sleduje program a dohlíží na jeho řízení na vnitrostátní úrovni. Informuje Komisi a konzultuje s ní v dostatečném předstihu předtím, než přijme jakékoli rozhodnutí, které může mít významný dopad na řízení programu, zejména pokud jde o jeho národní agenturu.

8.Vnitrostátní orgán poskytne odpovídající spolufinancování na provoz své národní agentury, aby bylo zajištěno, že program je řízen podle platných pravidel Unie.

9.Na základě ročního prohlášení řídícího subjektu národní agentury, stanoviska nezávislého auditora k němu a analýzy dodržování předpisů a výkonnosti národní agentury provedené Komisí vnitrostátní orgán každoročně poskytne Komisi informace o činnostech v oblasti sledování programu a dozoru nad ním.

10.Vnitrostátní orgán převezme odpovědnost za řádnou správu finančních prostředků Unie, jež Komise převedla na národní agenturu v rámci programu.

11.V případě jakýchkoli nesrovnalostí, nedbalosti nebo podvodu, které lze přičíst národní agentuře, jakož i v případě závažných nedostatků nebo nízké výkonnosti národní agentury, kdy uvedená skutečnost vede ke vzniku nároku Komise vůči národní agentuře, odpovídá vnitrostátní orgán Komisi za vrácení prostředků, jež nejsou získány zpět.

12.V případech uvedených v odstavci 11 může vnitrostátní orgán odejmout národní agentuře pověření, a to buď ze své vlastní iniciativy, nebo na žádost Komise. V případě, že chce vnitrostátní orgán odejmout národní agentuře pověření z jiných oprávněných důvodů, oznámí toto odnětí Komisi alespoň šest měsíců před předpokládaným datem ukončení pověření národní agentury. V tomto případě se vnitrostátní orgán a Komise formálně dohodnou na zvláštních a časově vymezených přechodných opatřeních.

13.V případě odnětí pověření národní agentuře provede vnitrostátní orgán potřebné kontroly v souvislosti s finančními prostředky Unie svěřenými této národní agentuře a zajistí hladký převod těchto finančních prostředků i všech dokumentů a řídicích nástrojů potřebných k řízení programu na novou národní agenturu. Vnitrostátní orgán poskytne národní agentuře, jejíž pověření odvolal, finanční podporu potřebnou k tomu, aby mohla pokračovat v plnění svých smluvních povinností k příjemcům programu a Komisi až do jejich převodu na novou národní agenturu.

14.Pokud o to Komise požádá, určí vnitrostátní orgán instituce nebo organizace či druhy takových institucí a organizací, jež by mohly být považovány za způsobilé pro účast na zvláštních akcích programu na jejich území.

Článek 24

Národní agentura

1.Národní agentura:

a)musí mít právní subjektivitu nebo je součástí subjektu, který má právní subjektivitu, a řídí se právem dotyčného členského státu. Jako národní agenturu nelze určit ministerstvo;

b)musí mít odpovídající kapacity pro řízení, zaměstnance a infrastrukturu k uspokojivému plnění svých úkolů a zajistí účinné a efektivní řízení programu a řádnou správu finančních prostředků Unie;

c)musí mít provozní a právní prostředky k uplatňování správních a smluvních pravidel a pravidel finančního řízení stanovených na úrovni Unie;

d)musí mít odpovídající finanční záruky, poskytnuté pokud možno orgánem veřejné moci, které odpovídají míře prostředků Unie, jež bude spravovat;

e)musí být určena na dobu trvání programu.

2.Národní agentura odpovídá za řízení všech fází projektu u akcí, které jsou popsány v pracovním programu uvedeném v článku [19], v souladu s [čl. 58 odst. 1 písm. c) body v) a vi)] finančního nařízení.

3.Národní agentura poskytne grantovou podporu příjemcům, jak je stanoveno v čl.[2 odst. 5] finančního nařízení, a to prostřednictvím grantové dohody, jak pro dotčenou akci v rámci programu specifikuje Komise.

4.Národní agentura podává Komisi a vnitrostátnímu orgánu, který ji určil, každoročně zprávu v souladu s ustanoveními čl. [60 odst. 5] finančního nařízení. Národní agentura odpovídá za realizaci připomínek Komise předložených na základě jí provedené analýzy ročního prohlášení řídícího subjektu, jakož i příslušného stanoviska nezávislého auditora.

5.Národní agentura nesmí bez předchozího písemného povolení od vnitrostátního orgánu a Komise na žádnou třetí osobu přenést žádný úkol v rámci programu, ani plnění rozpočtu, kterým byla pověřena. Národní agentura zůstává plně odpovědná za úkoly, kterými pověřila třetí osobu.

6.V případě odvolání pověření národní agentury zůstává tato národní agentura právně odpovědná za plnění svých smluvních povinností ve vztahu k příjemcům programu a Komisi až do jejich převodu na novou národní agenturu.

7.Národní agentura je pověřena řízením a ukončováním finančních dohod, které se týkají předchozího programu a které ještě nejsou ukončené při zahájení tohoto programu.

Článek 25

Evropská komise

1.S ohledem na požadavky na národní agentury týkající se shody uvedené v čl. 23 odst. 3 Komise přezkoumá vnitrostátní systémy řízení a kontrol, a to zejména na základě na posouzení shody ex ante, které Komisi předložil nezáislý orgán, ročního prohlášení řídícího subjektu národní agentury a stanoviska nezávislého auditora k tomuto prohlášení, s přihlédnutím k roční zprávě vnitrostátního orgánu o jeho činnostech v oblasti sledování programu a dozoru nad ním.

2.Do dvou měsíců od obdržení posouzení shody ex-ante podle čl. 23 odst. 3 od vnitrostátního orgánu Komise přijme, podmíněně přijme nebo zamítne určení národní agentury. Komise uzavře s národní agenturou smluvní vztah až po přijetí posouzení shody ex ante. V případě podmíněného přijetí může Komise uplatnit na svůj smluvní vztah s národní agenturou přiměřená preventivní opatření.

3.Komise národní agentuře každoročně v rámci programu poskytne tyto finanční prostředky:

a)finanční prostředky na grantovou podporu v členském státě pro opatření v rámci programu, jejichž správou je národní agentura pověřena;

b)finanční příspěvek na podporu řídících úkolů národní agentury v rámci programu. Tento příspěvek se stanoví na základě částky finančních prostředků Unie na grantovou podporu svěřených národní agentuře;

c)případně další prostředky na opatření podle čl. 6 písm. d) a čl. 10 písm. d).

4.Komise stanoví požadavky pro pracovní program národní agentury. Komise poskytne národní agentuře finanční prostředky v rámci programu až poté, co formálně schválí příslušný pracovní program této agentury.

5.Poté, co Komise posoudí roční prohlášení řídícího subjektu a stanovisko nezávislého auditora k němu, zašle své stanovisko a připomínky národní agentuře a vnitrostátnímu orgánu.

6.V případě, že je pro Komisi roční prohlášení řídícího subjektu a stanovisko nezávislého auditora k němu nepřijatelné, nebo pokud národní agentura reaguje na připomínky Komise neuspokojivým způsobem, může Komise přijmout předběžná či nápravná opatření nezbytná k ochraně finančních zájmů Unie v souladu s čl. [60 odst. 4] finančního nařízení.

7.Budou pořádány pravidelné schůzky se sítí národních agentur, aby se zajistilo soudržné provádění programu ve všech členských státech a ve všech třetích zemích uvedených v článku 17.

Článek 26

Nezávislý auditor

1.Nezávislý auditor vydává stanovisko k ročnímu prohlášení řídícího subjektu podle čl. [60 odst. 5] finančního nařízení. Bude tvořit základ celkové jistoty v souladu s článkem [123] finančního nařízení.

2.Nezávislý auditor:

a)musí mít nezbytnou odbornou způsobilost k provádění auditů ve veřejném sektoru;

b)zajistí, aby byly při jeho auditní činnosti zohledněny mezinárodně uznávané auditorské standardy;

c)nesmí být ve střetu zájmů s ohledem na právní subjekt, jehož je národní agentura součástí. Zejména musí být funkčně nezávislý na právním subjektu, jehož je národní agentura součástí.

3.Nezávislý auditor poskytne Komisi a jejím zástupcům jakož i Účetnímu dvoru plný přístup ke všem dokumentům a zprávám, na jejichž základě vydal své auditní stanovisko k ročnímu prohlášení řídícího subjektu národní agentury.

KAPITOLA X

KONTROLNÍ SYSTÉM

Článek 27

Zásady kontrolního systému

1.Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby byly při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení chráněny finanční zájmy Unie uplatňováním opatření, která zabraňují podvodům, korupci a jinému protiprávnímu jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi.

2.Komise odpovídá za kontrolní šetření týkající se akcí a činností programu řízených národními agenturami. Stanoví minimální požadavky na kontroly prováděné národní agenturou a nezávislým auditorským subjektem.

3.Národní agentura je odpovědná za primární kontroly příjemců grantů na akce programu uvedené v čl. 24 odst. 2. Tyto kontroly musí poskytovat dostatečné záruky, že udělené granty jsou využívány tak, jak bylo zamýšleno, a v souladu s platnými pravidly Unie.

4.Pokud jde o finanční prostředky v rámci programu převedené národním agenturám, Komise zajistí řádnou koordinaci svých kontrol s vnitrostátními orgány a národními agenturami na základě zásady jednotného auditu a analýzy rizik. Toto ustanovení neplatí pro vyšetřování prováděné Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

Článek 28

Ochrana finančních zájmů Unie

V případě, že se třetí země účastní programu na základě rozhodnutí v rámci mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoli jiného právního nástroje, udělí třetí země nezbytná práva a požadovaný přístup příslušné schvalovací osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě Evropského úřadu pro boj proti podvodům taková práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, stanovených v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013.

KAPITOLA XI

DOPLŇKOVOST

Článek 29

Doplňkovost s ostatními politikami, programy a finančními prostředky Unie

1.Program se provádí tak, aby byla zajištěna jeho celková soudržnost a doplňkovost s ostatními příslušnými politikami, programy a finančními prostředky Unie, zejména s těmi, které se týkají vzdělávání a odborné přípravy, kultury a médií, mládeže a solidarity, zaměstnanosti a sociálního začleňování, výzkumu a inovací, průmyslu a podnikání, digitální politiky, zemědělství a rozvoje venkova, životního prostředí a klimatu, soudržnosti, regionální politiky, migrace, bezpečnosti a mezinárodní spolupráce a rozvoje.

2.Činnost, která získala příspěvek z programu, může rovněž získat příspěvek z jakéhokoli jiného programu Unie, jestliže tyto příspěvky nepokrývají stejné náklady.

3.V případě, že program a evropské strukturální a investiční (ESI) fondy uvedené v článku 1 nařízení (EU)XX [CPR] poskytují společnou finanční podporu jediné činnosti, provádí se uvedená činnost v souladu s pravidly stanovenými v tomto nařízení, včetně pravidel pro zpětné získání neoprávněně vyplacených částek.

4.Činnosti způsobilé pro program, které byly posouzeny v rámci výzvy k podávání návrhů v rámci programu a které splňují minimální požadavky této výzvy na kvalitu, ale které nejsou financovány z důvodu rozpočtových omezení, mohou být vybrány pro financování z evropských strukturálních a investičních (ESI) fondů. V tomto případě se použijí míry spolufinancování a pravidla způsobilosti na základě tohoto nařízení. Tyto činnosti provádí řídící orgán uvedený v článku [65] nařízení (EU)XX [CPR] v souladu s pravidly stanovenými v uvedeném nařízení a nařízeních o jednotlivých fondech, včetně pravidel týkajících se finančních oprav.

KAPITOLA XII

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 30

Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 20 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028.

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 20 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise bezodkladně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 20 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 31

Postup projednávání ve výborech

1.Komisi je nápomocen výbor ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Výbor se může scházet ve specifickém složení, aby jednal o odvětvových otázkách. Pokud je to vhodné a v souladu s jeho jednacím řádem, mohou být ad hoc k účasti na jeho zasedáních ve funkci pozorovatelů přizváni externí odborníci, včetně zástupců sociálních partnerů.

3.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 32

Zrušení

Nařízení (EU) č. 1288/2013 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

Článek 33

Přechodná ustanovení

1.Tímto nařízením není dotřeno pokračování ani změny činností zahájených podle nařízení (EU) č. 1288/2013, které se na dané činnosti dále použije až do jejich ukončení.

2.Finanční krytí přidělené na program může zahrnovat rovněž výdaje na technickou a správní pomoc nezbytnou k zajištění přechodu mezi tímto programem a opatřeními přijatými podle nařízení (EU) č. 1288/2013.

3.Odchylně od čl. [130 odst. 2] finančního nařízení a v řádně odůvodněných případech může Komise považovat za způsobilé pro financování od 1. ledna 2021 náklady, které se přímo vztahují k provádění podporovaných akcí a vznikly během prvních šesti měsíců roku 2021, a to i v případě, že příjemci vznikly před podáním žádosti o financování.

4.S cílem umožnit řízení akcí a činností, které nebudou dokončeny do [31. prosince 2027], mohou být v případě potřeby zapsány rozpočtové položky na krytí výdajů uvedených v čl. 14 odst. 5 do rozpočtu po roce 2027.

5.Členské státy zajistí na vnitrostátní úrovni hladký přechod mezi akcemi prováděnými v souvislosti s programem Erasmus+ (2014–2020) a akcemi, které mají být uskutečňovány v rámci tohoto programu.

Článek 34

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dne […][dvacátým dnem] po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda/předsedkyně

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik (skupina programů)

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.Doba trvání akce a finanční dopad

1.6.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systém řízení a kontroly

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušuje nařízení (EU) č. 1288/2013

1.2.Příslušné oblasti politik (skupina programů)

7. Investice do lidí, sociální soudržnost a hodnoty

1.3.Návrh/podnět se týká:

☑ nové akce

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 48

◻ prodloužení stávající akce

◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.4.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu.

V krátkodobém i dlouhodobém horizontu se program snaží podporovat příležitosti v oblasti vzdělávací mobility, které přispívají k osobnímu, vzdělávacímu, občanskému a profesnímu rozvoji jednotlivců. Program rovněž napomůže spolupráci mezi zúčastněnými stranami na organizační a politické úrovni s cílem podpořit inkluzi, excelenci, tvořivost a inovace v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu.

S výhradou vstupu v platnost jeho základního aktu se plánuje, že program bude prováděn od 1. ledna 2021 po dobu sedmi let.

1.4.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie

Zatímco členské státy zůstávají odpovědné za obsah a organizaci svých politik v příslušných oblastech, program má za cíl podpořit nadnárodní a mezinárodní projekty mobility a spolupráce a rovněž podpořit rozvoj politiky s evropským rozměrem.

Cílů této iniciativy nemohou členské státy uspokojivě a dostatečně dosáhnout z důvodu nadnárodního charakteru, vysokého objemu a širokého geografického rozsahu financovaných činností v oblasti vzdělávací mobility a spolupráce, jejich vlivu na přístup k vzdělávací mobilitě a obecněji na integraci do Unie, jakož i posílený mezinárodní rozměr. Jak ukázalo hodnocení programu Erasmus+ v polovině období, jednotlivé iniciativy vzdělávacích institucí nebo členských států, i když jsou na vnitrostátní úrovni považovány za účinné a přínosné, mají nedostatečný rozsah a objem a nedosahují celoevropského účinku. Akce Unie umožňují posílit kritický objem a řešit celoevropské výzvy v dotyčných oblastech. Pokud jde o rozsah působnosti, jsou jednotlivé země a průřezové pokrytí v porovnání se stávajícím programem Erasmus+ pokryté jen omezeně.

V rámci hodnocení programu Erasmus+ v polovině období bylo zjištěno, že by v případě neexistence programu byla podstatně snížena mobilita studentů a zaměstnanců, jakož i evropská spolupráce v odvětvích, na něž se program vztahuje. Hlavní přidaná hodnota Unie v rámci činností spolupráce, jak je nastíněno v hodnocení, se týká zlepšení kvality, inovací, profesionalizace a internacionalizace zúčastněných organizací, jakož i zvýšené míry mezisektorové spolupráce a lepší geografické vyváženosti, neboť jsou lépe integrovány malé země a země střední a východní Evropy. Hodnocení rovněž prokázalo, že program má přímou zásluhu na tom, že se rozvíjejí pozitivní postoje vůči Evropské unii 49 , a přispívá k rozvoji evropské identity, a to napříč všemi financovanými aktivitami. Hodnocení také nastínilo výhody rozšiřujících se aktivit zaměřených konkrétně na zlepšení znalostí o Evropské unii a jejímu porozumění, zejména u mladých lidí, žáků a učňů v odborném vzdělávání a přípravě.

Přidaná hodnota Unie také vyplývá z kumulativního účinku činností programu, který má stimulovat rozvoj evropských odborných znalostí, zejména v některých klíčových odvětvích budoucnosti, a posílit konkurenceschopnost a inovační kapacitu Unie. Nadnárodní a mezinárodní rozměr podporovaných aktivit podporuje talenty a rozvíjí vztahy v odvětvích, které vyžadují vysoký stupeň internacionalizace. Program přispěje ke zvýšení počtu kvalifikovaných odborníků, kteří získali mezinárodní zkušenosti a obohatili své technické a průřezové dovednosti. Unie přispěje k tomu, že vyroste nová generace tvůrčích a inovativních evropských občanů, a napomůže rozvoji skutečně evropského způsobu myšlení. Nadnárodní evropský rozměr bude živnou půdou pro vytváření vazeb v odvětvích, která vyžadují vysoký stupeň internacionalizace. Podpora inovací na úrovni Unie by rovněž posílila plodné výměny mezi zeměmi a pomohla členským státům dosáhnout podobného tempa v modernizaci a inovacích svých systémů a politik. Program rovněž přímo i nepřímo usnadní využívání příležitostí a řešení problémů, jimž v současné době čelí organizace, instituce, jakož i systémy a politiky, které zajišťují osobní, společensko-vzdělávací a profesní rozvoj občanů, tím, že jim nabízí vysoce kvalitní, inovativní a inkluzivní činnosti v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu. Bude rovněž zahrnovat akci, která je speciálně navržena tak, aby rozšířila přístup k programu pro subjekty menšího rozsahu a která bude podporovat pružné formáty (zpravidla nadnárodní a ve výjimečných případech vnitrostátní činnosti se silným evropským rozměrem, jako např. činnosti k určitému evropskému tématu nebo evropské politické prioritě). To poskytne organizacím s nižší organizační kapacitou a účastníkům s malou nebo nulovou zkušeností s nadnárodní spoluprací, jako jsou základní organizace a nové organizace, první zkušenost s přístupem k finančním prostředkům Unie a znalosti ohledně budoucích činností nadnárodní spolupráce.

1.4.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti.

V nedávno dokončeném hodnocení programu Erasmus+ v polovině období 50 se posuzoval pokrok v provádění programu Erasmus+ v letech 2014–2016 ve všech zúčastněných zemích a také se přezkoumal dlouhodobý dopad sedmi předcházejících programů na období 2007–2013 (hodnocení ex-post), a to i v partnerských zemích. Hodnocení programu Erasmus+ a jeho předchůdců potvrdilo jejich výrazný přínos, účinnost a účelnost. Celkově program vysoce oceňují nejrůznější zúčastněné strany i široká veřejnost. Představuje výraznou zavedenou značku, a díky tomu se těší známosti i mimo skupinu přímých příjemců, a je vnímán jako reprezentativní iniciativa Unie. Hodnocení v polovině období také prokázalo, že program přispívá k soudržnější Unii a že organizacím, které se programu účastní, dává účinné podněty k inovacím. Program Erasmus+ se rovněž ukázal jako důležitý pro rozšiřování globálního dosahu Unie, zejména vzhledem k tomu, že usnadňuje spolupráci mezi Evropou a partnerskými zeměmi.

Jasně se prokázala účinnost programu na různých úrovních, tj. u jednotlivých mladých lidí a pracovníků, kteří se účastnili programu, i na úrovni organizací a systémů. Navíc se potvrdilo, že program může oslovit i nové cílové skupiny a přizpůsobit se jim a také neustále zlepšovat své prováděcí mechanismy. Program Erasmus+ částečně snížil administrativní zátěž pro zúčastněné strany a příjemce podpory – např. zlepšením digitalizace a zavedením rychlých postupů výběru grantů. Snížení administrativní zátěže zvýšilo nefinanční výkonnost podporovaných projektů, protože příjemci se mohli více soustředit na obsah svých projektů. Hodnocení rovněž stanovilo, že sloučení předcházejících programů do jednoho integrovaného programu posílilo jeho soudržnost, pokud jde o sladění jednotlivých typů financovaných akcí s logikou intervenčních programů, zlepšilo jeho účinnost a zjednodušilo strukturu ve třech klíčových akcích. Zúčastněné strany požadují v budoucnu stabilitu nebo progresivní vývoj.

Z hodnocení vyplynula pro budoucí program tato doporučení:

– posílit začleňování (pro jednotlivce i organizace) zranitelných skupin a rozšířit přístup k programu, a to zejména pro osoby s omezenými příležitostmi,

– optimalizovat akce zaměřené na podporu inovací a přispět k překonání rozdílů v dovednostech a schopnostech,

– lépe určovat priority a strategicky investovat do odvětví s nejvyšší možnou výkonností (školy, odborné vzdělávání a příprava, mládež),

– maximalizovat relevantnost a dopad vzdělávání dospělých, programu Jean Monnet a sportovních akcí,

– posílit evropské povědomí: posílit opatření na podporu porozumění evropské integraci a pocitu sounáležitosti s Evropou,

– posílit mezinárodní příležitosti a globální dosah programu,

– dále zjednodušit programová pravidla a správní postupy, včetně mezinárodních akcí, optimalizovaných online nástrojů a snížení množství informací požadovaných od účastníků a příjemců,

– posílit a rozvíjet nové součinnosti s jinými nástroji a politikami Unie,

– lépe zapojit tvůrce politik do navrhování a provádění politických výzev.

1.4.4.Kompatibilita a možná synergie s jinými vhodnými nástroji

Program je jedním z nástrojů financování v rámci víceletého finančního rámce 2021–2027, jehož cílem je investovat do lidí, sociální soudržnosti a hodnot. Program bude v souladu s ostatními nástroji Unie a bude je doplňovat, zejména s nástroji vnější spolupráce 51 , evropskými strukturálními a investičními fondy, Evropským sociálním fondem Plus a Evropským fondem pro regionální rozvoj. Program také usiluje o součinnost s Azylovým, migračním a integračním fondem, jakož i s Fondem pro vnitřní bezpečnost. Existují také důležité potenciální doplňky mezi cíli a intervencemi programu a budoucím programem Práva a hodnoty. Program bude v souladu s budoucím programem Kreativní Evropa a bude důležitým doplňkem tohoto programu. V oblasti mládeže bude program také v souladu s Evropským sborem solidarity a doplní jej tím, že nabídne různé druhy činností. V oblasti digitálních dovedností doplní program Digitální Evropa široký přístup programu Erasmus+ k dovednostem podporou rozvoje a získávání pokročilých digitálních dovedností.

Oblast společných cílů skýtá dle zjištění velký prostor pro komplementárnost a součinnost (např. kvalitativní rozvoj systémů vzdělávání, odborné přípravy a mládeže, rozvoj lidského kapitálu atd.). Tyto programy Unie mají zásadní význam pro konkurenceschopnější a odolnější Evropu a její schopnost obstát v budoucnosti. Vyšší součinnost a komplementárnost by měly zvýšit soudržnost mezi výdajovými programy a umožnit účinnou spolupráci při řešení současných společenských úkolů.

Tyto programy jsou sice podporovány z odlišných nástrojů s nezávislými způsoby práce, různými intervenčními logikami, způsoby řízení a strukturou, avšak jejich interakce může přinést sbližující se účinky. Proto budou hledány možnosti pro součinnost tam, kde je to možné a kde to přinese další přidanou hodnotu.

Součinnost lze nově či intenzivněji podpořit na několika úrovních:

1. na strategické úrovni: posílení soudržnosti a lepší sladění společných cílů politiky;

2. na programové úrovni: posílení soudržnosti priorit a kompatibilita prováděcích rámců;

3. na úrovni projektů: strategické sdružení finančních prostředků z různých zdrojů.

Jako konkrétní nástroj podpory součinnosti se navrhuje začlenit do programu Erasmus další programy mobility se silným rozměrem v oblasti učení, přičemž se jako „nosič“ použije programová infrastruktura a prováděcí mechanismy programu Erasmus, a to v souladu s intervenční logikou programu Erasmus. Byla by zavedena nová akce s cílem podpořit mobilitu různých kategorií organizací nebo jednotlivců, která je zaměřena konkrétně na jiné oblasti politiky (např. sektor veřejné správy, zemědělství a rozvoj venkova, podnikání, vymáhání práva atd.). To přispěje k lepší koherenci provádění, stejně jako k dalšímu zjednodušení a zvýšení efektivity. Tento „nosič“ Erasmus bude nabízen jako centralizovaná akce, neboť má omezenou kritickou míru (přinejmenším ve své počáteční fázi), jakož i meziodvětvový rozměr.

1.5.Doba trvání akce a finanční dopad

⌧ časově omezená doba trvání

–⌧ doba trvání od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027

–⌧ finanční dopad od roku 2021 do roku 2027 na prostředky na závazky a od roku 2021 do roku 2032 na prostředky na platby.

◻ časově neomezená doba trvání

–provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,
poté plné fungování.

1.6.Předpokládaný způsob řízení 52

⌧ Přímé řízení ze strany Komise

–⌧ jejími útvary, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie;

–⌧ výkonnými agenturami

◻ Sdílené řízení s členskými státy

⌧Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–⌧ třetí země nebo subjekty, které určily;

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (bude upřesněno);

–◻EIB a Evropský investiční fond;

–◻ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení;

–⌧ subjekty veřejného práva;

–⌧ subjekty, které se řídí soukromým právem, poskytují veřejné služby v rozsahu, v němž poskytují přiměřené finanční záruky;

–◻ subjekty, které se řídí soukromým právem členského státu, které jsou pověřeny prováděním partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytují přiměřené finanční záruky;

–◻ osoby pověřené prováděním zvláštních opatření v rámci SZBP podle hlavy V Smlouvy o EU a uvedené v příslušném základním právním aktu.

Poznámky

Pokud jde o mechanismy provádění, nástroje (zejména granty) a způsoby řízení – přímé řízení a nepřímé řízení – zůstanou zachovány, jelikož není nutné ve způsobu práce programu provádět žádné strukturální změny.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Budoucí rámec pro monitorování a hodnocení programu Erasmus bude vycházet z přístupu založeného na a) průběžném monitorování s cílem posoudit pokrok při dosahování výstupů a výsledků programu; a b) hodnoceních a studiích/průzkumech s cílem určit dlouhodobý dopad programu, jenž se měří jen několikrát v průběhu programového cyklu (formální hodnocení v polovině období a následné hodnocení a cílené nezávislé studie a průzkumy).

Cílem je využívat stávající opatření v co nejvyšší míře a zjednodušit, racionalizovat a snížit administrativní zátěž účastníků (jednotlivců a organizací) a současně zajistit, aby byly shromažďovány dostatečné informace, aby bylo možné zhodnotit dopad programu a zajistit odpovědnost. V důsledku toho budou pravidla pro sledování a podávání zpráv systematicky stanovena s ohledem na jejich účinnost a nákladovou efektivitu na základě zkušeností získaných při provádění současného programu, aniž by byly ohroženy údaje potřebné pro účely hodnocení.

V souladu s poznatky vyplývajícími z hodnocení v polovině období se další program Erasmus snaží zjednodušit a zlepšit systém sledování s ohledem na:

– jasnost a relevanci výstupních ukazatelů, jakož i kvalitu údajů,

– robustnost ukazatelů výsledků spočívajících na vlastních údajích,

– proporcionalitu mezi související zátěží příjemců (počet a četnost průzkumů, vzorky respondentů, množství a úroveň složitosti shromážděných údajů atd.) a využitím údajů pro účely sledování, hodnocení a šíření,

– uživatelskou přívětivost a další interoperabilitu online nástrojů.

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

Návrh i nadále využívat kombinaci způsobů řízení programu (přímého i nepřímého) vychází z pozitivních zkušeností s prováděním současného programu Erasmus+; z hodnocení v polovině období vyplývá, že tyto metody jsou vhodné pro dané účely, jelikož „celková koordinace je dobrá a nebyly zjištěny žádné významné nedostatky v efektivnosti“. Vychází z existujících struktur v souladu se zásadami subsidiarity, proporcionality a účinnosti.

Zachování osvědčených postupů umožní zaměřit se na výsledky a výkonnost, zaručit osvědčené zvýšení efektivity a zároveň minimalizovat administrativní zátěž (jako tomu bylo již během přechodu z období 2007–2013 na generaci programu na období 2014–2020). Obecný princip by zůstal zachován: obecně se nebude poskytovat přímá podpora jednotlivým příjemcům; podpora bude nadále probíhat prostřednictvím zúčastněných organizací, která je rozdělí jednotlivým účastníkům vzdělávání nebo praktikům.

Celkově jsou náklady na řízení stávajícího programu Erasmus+ pro Unii přiměřené (6 % administrativního a provozního rozpočtu programu Erasmus) 53 . To je zvláště jasné při srovnání s menšími vnitrostátními opatřeními, které se zdají být nákladnější (v průměru 14 % jejich rozpočtu).

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systému vnitřních kontrol zavedeném k jejich zmírnění

Rizika zjištěná při uskutečňování současných programů spadají především do těchto kategorií:

– chyby vyplývající z toho, že příjemci postrádají zkušenost s pravidly. Očekává se, že míry chyb a finanční úpravy budou vyšší v případě akcí se složitějšími pravidly finančního řízení, zejména pokud jsou granty založeny na skutečných nákladech. Toto riziko lze do značné míry zmírnit použitím zjednodušených nákladů (jednorázové částky, paušální platby a stupnice jednotkových nákladů), jak to umožňuje finanční nařízení,

– spolehlivost řídicího řetězce a údržba auditní stopy. Erasmus by byl řízen velkým počtem zprostředkovatelů, národních agentur, kteří podléhají kontrolním šetřením prováděným nezávislým auditorským orgánem, jak je stanoveno v nařízení, jakož i operativním a správním kontrolám ze strany vnitrostátních orgánů. Rámec kontroly, který zmírňuje tato rizika, je velmi dobře zaveden,

– konkrétní cíloví účastníci (např. mládež nebo dospělí) nemusí mít potřebnou finanční stabilitu nebo sofistikované řídicí struktury a kapacitu pro správu prostředků Unie a podléhali by dalšímu monitorování a kontrolám založeným na hodnocení rizik.

Hlavním zjednodušením pro zmírnění rizik a snížení míry chyb, které vyplývají ze složitosti finančních pravidel, bude široké využití grantů ve formě jednorázových částek, paušálních plateb a stupnic jednotkových nákladů a zjednodušení forem činností, čímž se budou pravidla snadno dodržovat a zároveň zůstane zachována odpovědnost.

Všechny pověřené subjekty jsou vždy odpovědné za primární úroveň kontrol, aby byla zajištěna ochrana finančních zájmů Unie, zatímco Komise je odpovědná za dohled nad celkovým rámcem. Tento pevný kontrolní systém, který je v současné době zaveden, bude zachován, aby bylo možné kontrolovat využívání finančních prostředků Unie pro akce řízené v rámci nepřímého řízení národními agenturami, jakož i v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením. Pokud jde o prostředky z programu předané národním agenturám, Komise zajistí řádnou koordinaci svých kontrol s vnitrostátními orgány a národními agenturami na základě zásady jednotného auditu a na základě analýzy založené na rizicích. Zatímco národní agentury budou mít na starosti primární kontroly příjemců, jejich systém vnitřní kontroly a dodržování podmínek i nadále monitorují a dohlížejí na něj členské státy / vnitrostátní orgány a audit tohoto systému provádí nezávislý auditní subjekt 54 . Aby byla zajištěna soudržnost a spolehlivost kontrol na úrovni jednotlivých zemí, bude Komise nadále vydávat roční pokyny ke kontrole.

Kontrolní systém bude nastaven tak, aby byla zajištěna účinnost a nákladová efektivnost kontrol. Dohledem Komise a výkonnostními rámci se zajistí vysoká úroveň sledování a zpětné vazby pro účely formování politiky. Komise zahrne Erasmus do svého programu kontrolních návštěv, finančních auditů a monitorovacích a prováděcích návštěv, a také poradenských činností, jako je pořádání konferencí, zahajovací zasedání, zasedání národních agentur, kurzů odborné přípravy a webinářů.

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce).

Pokud jde o nákladovou efektivnost, učinila Komise počáteční odhad nákladů na zdroje a vstupy potřebné pro vykonávání kontrol a v rámci možností odhadla jejich přínosy z hlediska počtu chyb a nesrovnalostí, kterým by tyto kontroly zabránily nebo které by se kontrolami zjistily a opravily, ale také z hlediska nevyčíslitelných chyb. Tento přístup zdůrazňuje základní finanční a provozní kontroly kontrolního řetězce.

Kontrolní strategie je založena na jediném integrovaném rámci kontroly za účelem poskytnutí přiměřené jistoty po celou dobu projektového cyklu. Přístup přijatý za účelem posouzení nákladové efektivnosti kontrol vychází z logiky hlavních částí prohlášení o věrohodnosti a jediného integrovaného rámce kontroly. Komise rozlišuje četnost a intenzitu kontrol – vzhledem k různým rizikovým profilům současných a budoucích operací a nákladové efektivnosti stávajících a alternativních kontrol, zejména jak je uvedeno v pokynech pro provádění programu určených národním agenturám. Výkonné agentury a všechny pověřené subjekty vždy odpovídají za prvostupňové kontroly za účelem ochrany finančních zájmů Unie a Komise odpovídá za dohledové kontroly.

Podle odhadu Komise jsou celkové náklady kontrol nízké a v závislosti na použitém opatření se pohybují v rozmezí 1–5 % spravovaného rozpočtu (s výjimkou rozpočtu výkonné agentury). Tyto náklady jsou přiměřené a nákladově efektivní vzhledem k pravděpodobnému riziku chyb, pokud by takové kontroly nebyly zavedeny, a k požadavku zajistit chybovost nižší než 2 %. Na základě zkušeností se současným programem Erasmus+ a jeho předchůdci, jejichž míra chybovosti je přibližně 1 % na víceletém základě, je očekávané riziko chyby méně než 2 %.

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Kontroly zaměřené na předcházení podvodům a jejich odhalování se podobají kontrolám, jejichž účelem je zajišťovat legalitu a správnost transakcí (neúmyslné chyby). Komise každoročně přezkoumává všechny zprávy od národních agentur o možném podvodu či nesrovnalostech. Takové případy se dále řeší především na vnitrostátní úrovni, kde národní agentury mají přímý přístup k prostředkům právní nápravy a postoupení případů podvodu.

Útvary Komise přispívají k probíhajícím šetřením Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a organizují následné kroky po dokončení vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům. Finanční dopad na rozpočet Unie vyplývající z podvodů zjištěných v konečných případových zprávách Evropského úřadu pro boj proti podvodům týkajících se programů s podobnými pravidly financování a zúčastněnými stranami je malý. Případy jsou postoupeny Evropskému úřadu pro boj proti podvodům a případně vyšetřovacímu a disciplinárnímu úřadu (IDOC), avšak významný počet případů je v průběhu roku sledován přímo u národních agentur a vnitrostátních orgánů, kteří mají přímý přístup k příslušným soudním orgánům a subjektů pro boj proti podvodům.

Útvary Komise, které provádějí tuto akci, vyvinuly a provádějí svou vlastní strategii pro boj proti podvodům (AFS) od roku 2014, vypracovanou na základě metodiky poskytnuté Evropským úřadem pro boj proti podvodům. Tato strategie je pravidelně aktualizována a je případně doplněna (naposledy v roce 2017) procesními dokumenty nižší úrovně, které se zabývají tím, jak jsou případy předávány a dále sledovány.

Jak bylo konstatováno v hodnocení v polovině období, vzhledem k tomu, že rozsah podvodů v rámci programu je velmi omezený a je do značné míry omezen na případy, kdy se podávají žádosti o více projektů nebo kdy vedoucí projektů neplní své povinnosti, jsou platná opatření považována za vhodná a přiměřená. Vzhledem k míře, jaký může mít podvod dopad na navrhovaný program, zejména pokud jde o finanční újmu zaznamenanou Evropským úřadem pro boj proti podvodům, zbytkové riziko podvodu neodůvodňuje dodatečná opatření. Útvary Komise úzce spolupracují s Evropským úřadem pro boj proti podvodům a pečlivě sledují probíhající případy. Pokud jde o ujištění ohledně rizika podvodu, je možné učinit pozitivní závěr.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruh víceletého finančního rámce a nově navržené výdajové rozpočtové položky

Okruh víceletého finančního rámce	Rozpočtová položka	Typ výdajů	Příspěvek
	Okruh 2 „Soudržnost a hodnoty“ Hlava 07 „Investice do lidí, sociální soudržnosti a hodnot“ Kapitola 03 „Erasmus“	RP/NRP	zemí ESVO	kandidátských zemí	třetích zemí	ve smyslu čl. [21 odst. 2 písm. b)] finančního nařízení

2	07 01 02 – Správní podpora programu	NRP	ANO	ANO	ANO/NE	NE
2	07 03 01 – Podpora vzdělávací mobility jednotlivců, jakož i spolupráce, začlenění, excelence, kreativity a inovace na úrovni organizací a politik v oblasti vzdělávání a odborné přípravy	RP	ANO	ANO	ANO/NE	NE
2	07 03 02 – Podpora neformální vzdělávací mobility a aktivní účasti mladých lidí, jakož i spolupráce, začlenění, kreativity a inovací na úrovni organizací a politik v oblasti mládeže	RP	ANO	ANO	ANO/NE	NE
2	07 03 03 – Podpora vzdělávací mobility sportovních trenérů a pracovníků, jakož i spolupráce, začlenění, tvořivost a inovace na úrovni sportovních organizací a sportovních politik	RP	ANO	ANO	ANO/NE	NE

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce	2		Soudržnost a hodnoty
			2021		2022		2023		2024		2025	2026	2027	Po roce 2027		CELKEM
Provozní prostředky
07 03 01 – Podpora vzdělávací mobility jednotlivců, jakož i spolupráce, začlenění, excelence, kreativity a inovace na úrovni organizací a politik v oblasti vzdělávání a odborné přípravy	Závazky	(1)		2 554,979		2 713,730		2 970,543		3 351,156	3 896,218	4 668,546	5 744,828			25 900,000
	Platby	(2)		2 065,608		2 487,261		2 817,465		3 197,250	3 706,250	4 413,914	5 401,834	1 810,418		25 900,000
07 03 02 – Podpora neformální vzdělávací mobility a aktivní účasti mladých lidí, jakož i spolupráce, začlenění, kreativity a inovací na úrovni organizací a politik v oblasti mládeže	Závazky	(1)		305,808		324,809		355,548		401,104	466,343	558,783	687,605			3 100,000
	Platby	(2)		247,235		297,703		337,226		382,682	443,605	528,306	646,552	216,691		3 100,000
07 03 03 – Podpora vzdělávací mobility sportovních trenérů a pracovníků, jakož i spolupráce, začlenění, tvořivost a inovace na úrovni sportovních organizací a sportovních politik	Závazky	(1)		54,256		57,627		63,081		71,164	82,738	99,139	121,994			550,000
	Platby	(2)		43,864		52,818		59,830		67,895	78,704	93,732	114,711	38,445		550,000
Prostředky správní povahy financované z krytí programu
07 01 02 – Správní podpora programu Erasmus	Závazky = Platby	(3)		44,392		47,150		51,612		58,225	67,695	81,114	99,814			450,000
Prostředky na krytí programu CELKEM	Závazky	=1+3		2 959,435		3 143,317		3 440,783		3 881,648	4 512,994	5 407,582	6 654,241		30 000,000
	Platby	=2+3		2 401,103		2 884,931		3 266,128		3 706,051	4 296,254	5 117,067	6 262,907	2 065,558	30 000,000

Okruh víceletého finančního
rámce

„Správní výdaje“

		2021	2022	2023	2024	2025	2026	2027	Po roce 2027	CELKEM
Lidské zdroje 55		35,007	40,366	45,725	45,725	45,725	45,725	45,725		303,876
Ostatní správní výdaje		1,059	1,059	1,059	1,059	1,059	1,059	1,059		7,410
Rozpočtové položky OKRUHU 7 víceletého finančního rámce CELKEM	(Závazky celkem = platby celkem)	36,066	41,425	46,784	46,784	46,784	46,784	46,784		311,286

		2021	2022	2023	2024	2025	2026	2027	Po roce 2027	CELKEM
CELKEM prostředky napříč OKRUHY víceletého finančního rámce	Závazky	2 995,501	3 184,742	3 487,567	3 928,432	4 559,778	5 454,366	6 701,025		30 311,286
	Platby	2 437,169	2 926,356	3 312,912	3 752,835	4 343,038	5 163,851	6 309,691	2 065,558	30 311,286

3.2.2.Odhadovaný souhrnný dopad na prostředky správní povahy

–◻ Návrh / podnět nevyžaduje využití prostředků administrativní povahy

–◻ Návrh / podnět vyžaduje použití prostředků administrativní povahy, jak je vysvětleno níže:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Roky

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

CELKEM

OKRUH 7 víceletého finančního rámce
Lidské zdroje	35,007	40,366	45,725	45,725	45,725	45,725	45,725	303,876
Ostatní správní výdaje	1,059	1,059	1,059	1,059	1,059	1,059	1,059	7,410
Mezisoučet za OKRUH 7 víceletého finančního rámce	36,066	41,425	46,784	46,784	46,784	46,784	46,784	311,286

mimo OKRUH 7 víceletého finančního rámce
Lidské zdroje
Ostatní výdaje správní povahy	44,392	47,150	51,612	58,225	67,695	81,114	99,814	450,000
Mezisoučet mimo OKRUH 7 víceletého finančního rámce	44,392	47,150	51,612	58,225	67,695	81,114	99,814	450,000

CELKEM

80,458

88,575

98,396

105,009

114,479

127,898

146,598

761,286

3.2.2.1.Odhadované požadavky na lidské zdroje 56

–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–⌧ Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno níže:

Roky		2021	2022	2023	2024	2025	2026	2027
• Pracovní místa podle plánu pracovních míst (úředníci a dočasní zaměstnanci)
Ústředí a zastoupení Komise		225	261	296	296	296	296	296
Delegace
Výzkum
Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) – SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD Okruh 7
Financovaní z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce	– v ústředích	37	41	44	44	44	44	44
	– při delegacích
Financovaní z krytí programu	– v ústředích
	– při delegacích
Výzkum
Jiné (upřesněte)
CELKEM		262	302	340	340	340	340	340

Úředníci a dočasní zaměstnanci
Externí zaměstnanci

Popis úkolů, které mají být provedeny:

3.2.3.Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět:

–◻ nepočítá se spolufinancováním od třetích stran

–◻ počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

Prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Roky	2021	2022	2023	2024	2025	2026	2027	CELKEM
Upřesněte spolufinancující subjekt
Spolufinancované prostředky CELKEM

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

–◻ Návrh/podnět nemá žádné finanční dopady na příjmy.

–◻ Návrh/podnět má následující finanční dopad:

–◻ na vlastní zdroje

–◻ na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky ◻

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:	Dopad návrhu/podnětu
	2021	2022	2023	2024	2025	2026	2027
Článek ………….

(1) COM(2018) 98 final.

(2) COM(2018) 321 final.

(3) COM(2017) 673 final.

(4) 70 % Evropanů se v dnešní době cítí být občany Evropské unie, což od roku 2017 představuje mírné zvýšení o dva procentní body a jedná se o nejvyšší skóre zaznamenané od jara 2010. Více než polovina respondentů (54 %) zná svá práva jako občanů EU, avšak více než dvě třetiny by chtěly vědět více (Standardní průzkum Eurobarometru č. 88 o občanství EU z listopadu 2017). Viz také Zpráva o občanství EU z roku 2017, COM(2017) 30/2 final.

(5) Například pouze jedna třetina studentů ve věku 14 let (35 %) věděla, kdo volí poslance Evropského parlamentu; IEA (2010) ICCS 2009 European Report Civic knowledge, attitudes, and engagement among lower-secondary students in 24 European countries (Evropská zpráva o znalostech v oblasti občanství, postojích a zapojení studentů nižšího sekundárního vzdělávání ve 24 evropských zemích) http://www.iea.nl/fileadmin/user_upload/Publications/Electronic_versions/ICCS_2009_European_Report.pdf

(6) TNS pro Evropskou komisi (2017) European Youth Eurobarometer (Eurobarometr zaměřený na evropskou mládež) https://publications.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/1fa75943-a978-11e7-837e-01aa75ed71a1/language-en

(7) Learning Europe at School Study (Učení se o Evropě na školách) https://publications.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/83be95a3-b77f-4195-bd08-ad92c24c3a3c

(8) Nástroj pro sousedství, rozvoj a mezinárodní spolupráci (NDICI) a nástroj předvstupní pomoci (IPA III).

(9) Evropský fond pro regionální rozvoj, Fond soudržnosti, Evropský námořní a rybářský fond a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova.

(10) [Odkaz].

(11) COM(2018) 366.

(12) COM(2018) 267.

(13) COM(2018) 50 final a SWD(2018) 40 final.

(14) SWD(2018) 40 final.

(15) Země programu, tj. dvacet osm členských států, Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Makedonie a Turecko.

(16) Konzultaci vedl generální sekretariát Evropské komise a týkala se souboru programů v oblasti vzdělávání/odborné přípravy, kultury, občanství a spravedlnosti. V rámci konzultace bylo obdrženo 1 127 odpovědí, které se přímo týkaly programu Erasmus+. Otevřená veřejná konzultace ohledně využívání fondů EU v oblasti hodnot a mobility .

(17) Viz http://ec.europa.eu/programmes/erasmus-plus/resources/documents.evaluations_en.

(18) COM(2018) 265. Toto stanovisko se týká návrhu zprávy o posouzení dopadů, který se liší od přijatého návrhu.

(19) [Odkaz].

(20) Nástroj předvstupní pomoci (NPP); evropský nástroj sousedství (ENI); nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI); nástroj partnerství pro spolupráci se třetími zeměmi (PI).

(21) Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).

(22) Úř. věst. C , , p. .

(23) Úř. věst. C , , p. .

(24) COM(2018) 98 final.

(25) Úř. věst. C 428, 13.12.2017, s. 10.

(26) COM(2018) 321 final.

(27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus +“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50).

(28) COM(2016) 381 final.

(29) [Odkaz].

(30) [Odkaz – to be adopted by the Council by the end of 2018].

(31) COM(2018) 269 final.

(32) [Odkaz].

(33) COM(2018) [ ].

(34) Úř. věst. L […], […], s. […].

(35) Úř. věst. L […], […], s. […].

(36) COM(2017) 623 final.

(37) Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).

(38) Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).

(39) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair (Úř. věst. L 132, 21.5.2016, s. 21).

(40) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s.13).

(41) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(42) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(43) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(44) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(45) Zejména jednotný rámec Unie pro průhlednost v oblasti kvalifikací a schopností; evropský rámec kvalifikací, evropský referenční rámec pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy; evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu; evropský systém přenosu a akumulace kreditů; evropský registr agentur zajišťujících kvalitu ve vysokoškolském vzdělávání; Evropské sdružení pro zajišťování kvality ve vysokoškolském vzdělávání; Evropská síť informačních středisek v evropském regionu a národních informačních střediska pro akademické uznávání v Evropské unii; a sítě Euroguidance.

(46) [Odkaz].

(47) [Odkaz].

(48) Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(49) Pozitivní souvislost mezi účastí v programu a pocitem sounáležitosti s Unií se nachází ve všech sektorech a ve všech formách účasti. Pravděpodobnost, že se budou cítit jako Evropané, je u účastníků vzdělávání, kteří se účastnili programu Erasmus+, o 19% větší, než u osob, které se neúčastnily, a pravděpodobnost, že budou mít pozitivní postoj vůči Unii, je o 6% vyšší. – Zdroj: Pracovní dokument útvarů Komise k hodnocení programu Erasmus+ v polovině období.

(50) https://ec.europa.eu/programmes/erasmus-plus/resources/documents.evaluations_en .

(51) Nástroj pro sousedství, rozvoj a mezinárodní spolupráci (NDICI) a nástroj předvstupní pomoci (IPA III)

(52) Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx .

(53) To zahrnuje provozní grant pro národní agentury a administrativní výdaje na přímé řízení.

(54) Nezávislý auditní subjekt vydá výrok auditora k ročnímu prohlášení řídícího subjektu podle čl. [60 odst. 5] finančního nařízení. Bude tvořit základ celkové záruky podle článku [123] nového finančního nařízení.

(55) Odhad počtu zaměstnanců na základě počtu zaměstnanců Komise v roce 2018 (kromě zaměstnanců Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast) s postupným zahájením činnosti. Nezahrnuje odhad zaměstnanců, kteří budou potřeba pro decentralizované subjekty, ani dodatečný personál, který bude placen z příspěvků třetích zemí přidružených k programu.

(56) Odhadované požadavky na lidské zdroje jsou čistě založeny na současné situaci (jak je) a jsou předmětem dalších revizí. Předpokládáme orientační zvýšení o 25 % v období 2021–2027.

Choose the experimental features you want to try