EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 23.3.2018

COM(2018) 149 final

2018/0074(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se zavádí víceletý plán pro populace ryb v západních vodách a přilehlých vodách a pro rybolov využívající tyto populace, o změně nařízení (EU) 2016/1139, kterým se zavádí víceletý plán pro Baltské moře, a o zrušení nařízení (ES) č. 811/2004, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007 a (ES) č. 1300/2008

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Rybolov v západních vodách a přilehlých oblastech je velmi složitý, zahrnuje plavidla z nejméně sedmi pobřežních členských států, využívá velkou řadu různých lovných zařízení na lov široké škály různých druhů ryb a měkkýšů. Hlavním problémem je, že mnoho z nejvýznamnějších populací žijících při dně (tj. těch, které žijí na mořském dně nebo blízko něj) je odloveno smíšeným rybolovem. V praxi to znamená, že pokaždé, když plavidlo vytáhne své rybolovné zařízení, bude se úlovek skládat z řady různých druhů. Složení této směsice se mění v závislosti na druhu použitého rybolovného zařízení a na tom, kdy a kde bylo použito.

Pro plavidla lovící populace ryb podléhající celkovým přípustným odlovům to znamená, že by měla zastavit rybolovnou činnost, jakmile je vyčerpána jejich kvóta pro danou populaci. Před přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice 1 (dále jen „základní nařízení“) nemusela plavidla zastavit rybolovnou činnost, jakmile byla vyčerpána jejich kvóta pro jeden z těchto druhů. Místo toho mohla pokračovat v rybolovné činnosti jiného cílového druhu, a v důsledku toho nadále odlovovala druhy, u kterých již vyčerpala kvóty, i když nemohla tyto úlovky podle zákona vykládat. Tyto úlovky přesahující množství dané kvótou musely být předmětem výmětů.

Se zavedením povinnosti vykládky prostřednictvím základního nařízení se staly výměty jakýchkoli úlovků přesahujících množství dané kvótou nezákonnými, od okamžiku jeho plného provedení. Proto plavidla mohla být nucena zastavit rybolovnou činnost začátkem roku, jakmile byla vyčerpána jejich kvóta pro nejvíce omezující populaci. V tomto případě se nejvíce omezující populace stala tím, co je známo jako „blokační druh“, protože jakmile byla kvóta pro tuto populaci vyčerpána, zablokovaly se možnosti pokračovat v rybolovu u ostatních populací. Proto je při stanovování celkových přípustných odlovů u těchto populací žádoucí brát ohled na skutečnost, že některé populace jsou odloveny společně ve smíšeném rybolovu. Tento přístup by měl mít výhody jak pro zachování populací, tak pro využívání populací. Tento návrh přijímá tento přístup.

Základní nařízení si klade za cíl vyřešit problémy překročení odlovu a provádění výmětů ryb účinněji než předchozí právní předpisy. Nicméně bez dalších právních předpisů by základní nařízení mohlo vést k nedostatečnému využívání kvót ve smíšeném rybolovu v západních vodách a neumožnilo by, aby byly přijaty jakékoli výjimky z povinnosti vykládky poté, co skončí plány výmětů.

S ohledem na interakce v rybolovu při dně v západních vodách je proto žádoucí řídit rybolovná práva podle prognózy smíšeného rybolovu, která je k dispozici na základě posledních vědeckých studií. Takový přístup by také byl v souladu s ekosystémovým přístupem k řízení rybolovu. Prvním krokem k tomuto přizpůsobivému řízení by bylo začlenění všech dotčených populací do jednotného plánu řízení. To by zahrnovalo cílové hodnoty úmrtnosti způsobené rybolovem vyjádřené v rozmezí pro každou populaci, pokud jsou k dispozici, což by byl základ pro stanovení celkových přípustných odlovů pro tyto populace. To by umožnilo flexibilitu při stanovování celkových přípustných odlovů, což by mohlo pomoci vyřešit obtíže vznikající v souvislosti se smíšeným rybolovem. Kromě toho by plán začlenil ochranná opatření, aby poskytl rámec pro obnovu populací, když poklesnou pod bezpečné biologické limity.

Cílem návrhu je stanovit plán řízení pro populace žijící při dně, včetně hlubinných populací a jejich rybolovu v západních vodách. Plán zajistí udržitelné využívání těchto populací zabezpečením jejich využívání v souladu se zásadami maximálních udržitelných výnosů (MSY) a ekosystémovým přístupem k řízení rybolovu, stejně jako přístupem předběžné opatrnosti. Plán poskytne stabilitu rybolovných práv, přičemž zajistí, aby řízení vycházelo z nejnovějších vědeckých informací o populacích, smíšeném rybolovu a dalších aspektech ekosystému a životního prostředí. Plán rovněž usnadní zavedení povinnosti vykládky.

Populace, které určují chování rybářů a jsou ekonomicky významné, by se měly řídit v souladu s rozmezími maximálních udržitelných výnosů FMSY. Následkem toho bude přibližně 95 % vykládek v západních vodách z hlediska objemu řízeno v souladu s maximálními udržitelnými výnosy. Zbývající část, tj. populace, které jsou převážně uloveny jako vedlejší úlovek, by měly být řízeny podle přístupu předběžné opatrnosti.

Tento návrh není iniciativou v rámci Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT). Ke zjednodušení příslušných právních předpisů Unie by nicméně přispěl. Návrhem se má nahradit pět stávajících víceletých plánů pro jednotlivé druhy přijatých samostatnými nařízeními tak, že se všechny víceleté plány pro různé populace žijící při dně přivedou do jednoho nařízení. Pět stávajících víceletých plánů pro jednotlivé druhy jsou tyto:

1.víceletý plán pro populaci sledě obecného v oblasti západně od Skotska a lov této populace (nařízení (ES) č. 1300/2008);

2.víceletý plán pro populaci jazyka obecného v západní části Lamanšského průlivu (nařízení (ES) č. 509/2007);

3.víceletý plán pro populaci jazyka obecného v Biskajském zálivu (nařízení (ES) č. 388/2006);

4.plán obnovy severní populace štikozubce severního (nařízení (ES) č. 811/2004);

5.plán obnovy populace štikozubce novozélandského a humra severského na Iberském poloostrově (nařízení (ES) č. 2166/2005).

Zavedení tohoto nového přístupu by umožnilo dosažení cílů pro zachování druhů a zároveň odstranění omezení intenzity rybolovu, což znamená, že by se nevyžadovaly četné povinnosti v oblasti podávání zpráv a kontrol. To má za následek významné snížení administrativní zátěže.

Plán bude platit pro všechna rybářská plavidla Unie v západních vodách bez ohledu na jejich celkovou délku, jelikož to je v souladu s pravidly společné rybářské politiky a v souladu s účinkem plavidel na dotčené populace ryb.

Od 1. ledna 2014 stanovuje základní nařízení pravidla společné rybářské politiky včetně ustanovení o víceletých plánech, která zavádějí povinnost vykládky u populací, na něž se vztahují celkové přípustné odlovy a tzv. regionalizace. Tato ustanovení se v plánu odrážejí takto:

·v souladu se zásadami a cíli víceletých plánů uvedených v článku 9 základního nařízení je daný plán plánem smíšeného rybolovu založený především na cíli maximálního udržitelného výnosu;

·článek 10 základního nařízení uvádí obsah víceletých plánů, který odkazuje na vyčíslitelné cílové hodnoty. V tomto plánu jsou tyto cílové hodnoty odpovídající maximálním udržitelným výnosům vyjádřeny jako hodnoty rozmezí doporučené radou ICES. Tato rozmezí umožňují řízení založené na maximálních udržitelných výnosech u těchto populací a zároveň zachovávají vysoký stupeň předvídatelnosti. Takové cílové hodnoty doplňují ochranná ustanovení spojená s aktivačním referenčním bodem pro zachování. U populací ryb, u kterých jsou k dispozici, jsou tyto referenční body vyjádřeny jako biomasa reprodukující se populace, která se získá od rady ICES, obvykle prostřednictvím jejich srovnávací analýzy. Obdobně u některých funkčních jednotek humra severského jsou tyto referenční body vyjádřeny jako početnost, pokud je k dispozici. Pokud neexistují informace k úrovním biomasy reprodukující se populace nebo početnosti, ochranná opatření se použijí tehdy, když z vědeckých doporučení vyplyne, že populace je ohrožena. Tentýž přístup byl použit k určení cílů, cílových hodnot a ochranných opatření plánu a pro provádění povinnosti vykládky tak, jak je tomu v nedávno přijatém nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1139 ze dne 6. července 2016, kterým se zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné, sledě obecného a šprota obecného v Baltském moři a pro rybolov využívající tyto populace a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2187/2005 a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1098/2007 2 ;

·podle článku 15 základního nařízení se povinnost vykládky v západních vodách vztahuje od roku 2015 na pelagické druhy, od roku 2016 na některé rybolovy při dně a druhy, které daný rybolov definují, a bude se od 1. ledna 2019 vztahovat na všechny ostatní druhy podléhající omezení odlovů. V souladu s čl. 16 odst. 7 nařízení (EU) č. 1380/2013 se požaduje, aby členské státy přidělily celkové přípustné odlovy plavidlům plujícím pod jejich vlajkou, s ohledem na pravděpodobné složení úlovků a povinnost vykládky všech úlovků. K dosažení tohoto cíle mohou členské státy přijímat vnitrostátní opatření, např. zachování určitých rezerv dostupných celkových národních přípustných odlovů na výměny kvót s jinými členskými státy;

·v souladu s článkem 18 základního nařízení mohou členské státy s přímým zájmem na řízení rybolovu předkládat společná doporučení mimo jiné na přijetí určitých opatření tam, kde byla Komise k dosažení cílů víceletého plánu svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty nebo akty v přenesené pravomoci. Za tímto účelem zavádí plán regionální spolupráci mezi členskými státy, pokud jde o přijetí ustanovení o povinnosti vykládky a zvláštní opatření o zachování určitých populací.

V souladu vědeckým doporučeními od Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR) plán neobsahuje roční limity intenzity rybolovu (počet dní na moři). Nicméně členské státy mohou na vnitrostátní úrovni zavést stropy kapacity.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Návrh Komise je v souladu s existujícím právním rámcem pro řízení rybolovu v západních vodách:

·Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES1 stanoví obecný rámec pro společnou rybářskou politiku a určuje, v jakých situacích Evropský parlament a Rada přijme víceletý plán.

·Nařízení Rady (ES) č. 850/98 ze dne 30. března 1998 o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů 3  popisuje technická opatření pro zachování zdrojů, tj. pravidla pro složení úlovků, minimální velikost ok, minimální velikost při vykládce, uzavřené oblasti a období hájení u určitých druhů rybolovu. Rovněž zavádí omezení využívání unášených tenatových sítí. To se v současné době přezkoumává a bude nahrazeno, pokud bude přijat návrh Komise na nařízení Evropského parlamentu a Rady o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1098/2007 a (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/2011 a (EU) č. 1380/2013 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 4 .

·Každoroční nařízení Rady, kterými se stanoví rybolovná práva a související podmínky pro některé populace ryb a skupiny populací ryb, platné v západních vodách, stanoví úrovně celkového přípustného odlovu pro dotčené populace (nejnovější a v současné době závazné je nařízení Rady (EU) 2018/120 ze dne 23. ledna 2018, kterým se pro rok 2018 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací 5 ).

·Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 6 (dále jen „nařízení Rady č. 1224/2009) stanoví obecné požadavky na kontrolu rybolovu, stejně jako zvláštní požadavky na kontrolu víceletých plánů.

·Komise navrhuje použití dynamických odkazů na rozmezí FMSY a na referenční body pro zachování. Tento přístup zaručuje, že tyto parametry, které jsou nezbytné pro stanovení rybolovných práv, nezastarají a Rada bude vždy schopná použít nejlepší dostupná vědecká stanoviska. Kromě toho by tentýž přístup poskytující dynamické odkazy na nejlepší dostupná vědecká stanoviska měl být následován u řízení populací v Baltském moři. Nařízení (EU) 2016/1139 by proto mělo být změněno.

·Soulad s ostatními politikami Unie

Návrh a jeho cíle jsou v souladu s politikami Unie, zejména s politikou v oblasti životního prostředí, sociální politikou a politikou v oblasti trhu a obchodu.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

·Právní základ

Ustanovení čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie.

·Zásada subsidiarity

Ustanovení návrhu se týkají zachování mořských biologických zdrojů; jedná se o opatření, jež spadají do výlučné pravomoci Unie. Zásada subsidiarity se proto neuplatní.

·Zásada proporcionality

Navrhovaná opatření jsou v souladu se zásadou proporcionality, protože jsou přiměřená, nezbytná a není k dispozici žádné jiné méně omezující opatření, jehož prostřednictvím by se dosáhlo požadovaných cílů.

·Volba nástroje

Navrhovaný nástroj: nařízení Evropského parlamentu a Rady.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Proběhly konzultace na různých úrovních, včetně zúčastněných stran, vědců, veřejnosti (včetně veřejných správ) a útvarů Komise. Následovaly celý proces hodnocení, který byl nastavený tak, aby počáteční úkoly a otázky k zodpovězení stanovila Komise, ale hlavní vstupy ve všech fázích přicházely od vědců a dalších odborníků a od zúčastněných stran, které byly v průběhu celého procesu plně zapojeny.

·Konzultace se zúčastněnými stranami

Zúčastněné strany byly konzultovány cíleně prostřednictvím konzultací s Poradním sborem pro severozápadní vody a Poradním sborem pro jihozápadní vody. Poradní sbory jsou organizace zúčastněných stran zavedené předchozí reformou společné rybářské politiky v roce 2002, které spojují dané odvětví (odvětví rybolovu, zpracování a marketingu) a další zájmové skupiny, např. environmentálně zaměřené organizace a spotřebitelské organizace. Poradní sbory se vytvářejí podle přímořských oblastí a výše uvedené poradní sbory poskytují poradenství ohledně rybolovu v zeměpisné oblasti, na kterou se tento návrh vztahuje.

Rozsáhlá internetová veřejná konzultace proběhla mezi 22. květnem a 15. zářím 2015 7 . Bylo doručeno celkem 28 podrobných příspěvků od členských států, poradních sborů, organizací zastupujících odvětví, nevládních organizací a široké veřejnosti. Hlavní závěry byly tyto:

·hlavním problémem byla skutečnost, že populace ještě nejsou na maximálních udržitelných výnosech, a odvětví tudíž nemůže plně využívat výhod udržitelného rybolovu, a skutečnost, že současné víceleté plány jsou pro využití řídicího opatření nové společné rybářské politiky nedostatečné,

·je třeba, aby Evropská unie podnikla kroky, což je také povinnost podle Smlouvy, ale mělo by tak být učiněno ve spolupráci s odvětvím rybolovu,

·víceletý proaktivní přístup je výrazně upřednostňován před ročním reaktivním. Nicméně reaktivní přístup by mohl být v případě měnících se okolností nadále zapotřebí,

·k dosažení maximálního udržitelného výnosu je třeba transparentního a stabilního rámce a právního rámce pro dlouhodobé provádění povinnosti vykládky a regionálního přístupu k řízení rybolovu. Některé připomínky poukázaly na to, že oblast působnosti by měla být širší a zahrnovat cíle v oblasti životního prostředí,

·je vhodné vytvořit v rámci víceletého plánu rámec pro důsledné řízení hlavních druhů. Měl by odrážet složení úlovků a přidělení kvót a měl by být založen na úvahách o více druzích. Rámec by měl zahrnovat více druhů než jen ty hlavní. U zeměpisného rozložení by se mělo usilovat o důslednost z hlediska biologického i z pohledu rybolovu,

·pokud jde o druhy, které mají být zahrnuty do plánu, byl zjevný rozpor mezi profesními organizacemi, které dávaly přednost tomu, aby se plán zaměřil na druhy vedoucí v hlavním rybolovu, jak je uvedeno v plánech výmětů, které platí od 2016 (např. treska obecná, štikozubec obecný, pakambala, ďas mořský), zatímco nevládní organizace dávaly přednost tomu, aby plán zahrnoval širší škálu druhů, které jsou uloveny buď jako hlavní druhy, nebo jako vedlejší úlovek,

·řízení rybolovu by mělo brát ohled na regionální zvláštnosti a lepší zapojení zúčastněných stran; měl by se uplatnit přístup předběžné opatrnosti.

Obdobně jako u této veřejné konzultace byl proveden cílený výzkum s přesnějšími a odbornějšími otázkami. Byl určen pro poradní sbory, orgány členských států, výbor Evropského parlamentu PECH a výbor Evropského hospodářského a sociálního výboru NAT.

·Sběr a využití výsledků odborných konzultací 

Většinu práce a konzultací nezbytných pro provedení hodnocení stávajících právních předpisů provedli vědci pracující prostřednictvím a pod záštitou Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR) a Mezinárodní rady pro průzkum moře (ICES), stejně jako Skupiny pro posouzení mořských zdrojů (MRAG), a to na základě rámcové smlouvy s Komisí.

·Hodnocení ex post / kontroly účelnosti stávajících právních předpisů

Výbor VTHVR, rada ICES a skupina MRAG provedly před reformou společné rybářské politiky mnoho hodnocení současných plánů řízení pro jednotlivé druhy. Kromě toho probíhá neustálý vědecký přezkum zavedených řídicích opatření.

Pět stávajících řídicích plánů nesplňuje požadavky společné rybářské politiky, ani závěrů interinstitucionální pracovní skupiny 8 a nevede k dosažení cílů společné rybářské politiky. Přezkumy současných víceletých plánů Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (VTHVR) a Mezinárodní radou pro průzkum moře (ICES) 9 dospěly k těmto závěrům:

·u plánu pro sledě obecného západně od Skotska rada ICES podle své referenční hodnoty pro rok 2015 dospěla k závěru, že: „u kombinovaných populací se nepoužil plán předběžné opatrnosti. Kombinované posouzení sledě obecného 6aN a 6aS/7bc bylo stanoveno prostřednictvím srovnávacího standardu v roce 2015. Populace jsou kombinované, protože je u komerčních úlovků nebo průzkumů není možné oddělit 10 ,“

·u plánu pro jazyka obecného v západní části Lamanšského průlivu (nařízení (ES) č. 509/2007) výbor VTHVR v roce 2014 vysvětlil, že „omezení celkového přípustného odlovu je jediným účinným prvkem daného plánu“. Výbor VTHVR dále došel k závěru, že: „Vzhledem k vícedruhové povaze veškerého rybolovu v dané oblasti se výbor VTHVR domnívá, že účinného řízení rybolovu by se nejlépe dosáhlo prostřednictvím vytvoření a provádění regionálního víceletého plánu řízení rybolovu,“ protože to by: „učinilo řízení účinnějším a vyhnulo by se tak problémům nerovnováhy celkového přípustného odlovu“. Pokud jde o omezení intenzity, výbor VTHVR poukázal na to, že „většina intenzity rybolovu (vyjádřené jako kW krát počet dní, který plavidlo stráví rybolovem) v západní části Lamanšského průlivu je intenzita, kterou nereguluje řídicí plán pro jazyka obecného“ a „intenzita stanovená podle plánu není pro žádná loďstva omezující“. Pokud bude intenzita omezená, „je možné, že se plavidla vrátí k pobřeží, kde jsou nižší náklady na palivo a početnost jazyka obecného je vyšší. Pokud by k tomu mělo dojít, mohou také stoupnout úlovky podměrečných platýsů velkých kvůli zvýšené intenzitě rybolovu v oblastech, kde dochází k líhnutí nebo výtěru“ 11 ,

·plán pro jazyka obecného v Biskajském zálivu (nařízení (ES) č. 388/2006) má za cíl obnovu dotčené populace, ale v plánu nebyla stanovena cílová hodnota pro dosažení maximálního udržitelného výnosu; v roce 2011 výbor VTHVR poznamenal, že plán „vyžaduje, aby byly stanoveny nové biologické cíle, jakmile se dotčená populace obnoví na svou preventivní úroveň biomasy“ 12 . I když dotčená populace této úrovně dosáhla v roce 2010, neproběhla žádná revize,

·v plánu pro štikozubce severního (nařízení (ES) č. 811/2004) se má za to, že bylo dosaženo cíle, když se velikost reprodukující se populace udržuje nad bezpečnými biologickými limity po dva po sobě jdoucí roky. Není proto speciálně navržen pro dosažení maximálního udržitelného výnosu. Kromě toho rada ICES uvedla, že „současný plán obnovy (nařízení ES č. 811/2004) je založen na preventivních referenčních bodech, které již nejsou vyhovující“ 13 ,

·obdobné připomínky platí pro plán pro štikozubce novozélandského a humra severského (nařízení (ES) č. 2166/2005): není navržen s cílem dosažení maximálního udržitelného výnosu a podle rady ICES používá „preventivní referenční body, které již nejsou vyhovující“. V roce 2010 výbor VTHVR vyhodnotil, že „nebylo dosaženo snížení míry úmrtnosti způsobené rybolovem F z roku 2006 očekávané od daného plánu“, „zatímco regulovaná intenzita rybolovu poklesla, operativní intenzita (intenzita vážená úlovkem) se zvýšila, protože intenzita nebyla převedena na lovná zařízení, jimiž lze ulovit větší množství štikozubce se stejnou intenzitou“, a „Fmsy pravděpodobně nebude dosaženo do předpokládaného data, tedy v roce 2015. Následkem toho daný plán není úspěšný v dosahování svých stanovených cílů“ 14 .

Rovněž byl některými zúčastněnými stranami kritizován režim dnů na moři za to, že má nepříznivé účinky, které škodí životnímu prostředí, spíše než aby zachovával populace ryb, a to například proto, že plavidla s omezeným množstvím dnů rybolovu musejí lovit poblíž pobřeží, kde se koncentrují nedospělí jedinci.

·Posouzení dopadů

Posouzení dopadů pro víceletý plán pro západní vody proběhlo v kontextu nové společné rybářské politiky a přepracování předpisů s technickými opatřeními. Nová společná rybářská politika zahrnuje mimo jiné novou povinnost vykládky, časový plán pro dosažení maximálních udržitelných výnosů a regionalizaci. V této souvislosti poskytla příspěvek k této problematice řada zpráv, studií a smluv. Celý kontext zahrnuje:

·reformu společné rybářské politiky,

·    dopady zavedení povinnosti vykládky,

·    sociálně-ekonomické aspekty společné rybářské politiky,

·    vytvoření nového nařízení o technických opatřeních,

·    otázky smíšeného rybolovu v EU, včetně vypořádání se s efektem blokačních druhů,

·    úvahy k oblastem řízení pro nové víceleté plány,

·    úvahy k řízení za využití maximálních udržitelných výnosů.

V posouzení dopadů byly podrobně prozkoumány tři legislativní možnosti: Možnost 1 – používat stávající příslušná pravidla společné rybářské politiky, možnost 2 – zavést jednotný víceletý plán pro smíšený rybolov, možnost 3 – nahradit stávající plány několika víceletými plány pro smíšený rybolov.

Možnost 1 odráží současný stav, který neřeší účinně problémy překročení odlovů a neúčinné správy (viz části 1.4 a 3). Předmětná iniciativa se zaměřuje právě na řešení problémů, kterými se vyznačuje současná situace. Kvůli protichůdným ustanovením, která by tak zůstala v platnosti, tato možnost zjevně k dosažení specifických cílů neslouží.

Možnost 2 by znamenala jeden plán, který by zahrnoval všechny západní vody. Tato možnost by proto brala ohled na to, že jak v severozápadních, tak i v jihozápadních vodách loví často tytéž členské státy, přičemž několik flotil loví současně v obou oblastech.

Kromě toho by jeden plán stále umožňoval předkládání společných doporučení zahrnujících zvláštní rybolov buď v severozápadních vodách, nebo v jihozápadních vodách. Navíc návrhy se budou držet zcela stejného modelu pro severozápadní i jihozápadní vody, jaký byl přijat ve víceletém plánu pro Baltské moře. Jeho další vylepšení přinese víceletý plán pro Severní moře.

Možnost 3 by znamenala dva plány, kdy jeden by zahrnoval severozápadní vody a druhý jihozápadní vody. Rozdíl mezi touto možností a možností 2 by proto byl ten, že tato možnost by odrážela současný systém pro regionalizaci, protože tyto dvě oblasti pokrývají poradní sbory pro severozápadní vody a poradní výbor pro jihozápadní vody. Jde o oblasti, které využila skupina členských států v severozápadních vodách a skupina členských států v jihozápadních vodách k vytvoření společného doporučení pro plány výmětů.

Dva plány by proto fungovaly jako přirozené prodloužení práce odvedené prostřednictvím plánů výmětů při hodnocení požadavků na řízení v rybolovu, aby se splnily cíle společné rybářské politiky (tj. provést povinnost vykládky a dosáhnout maximálních udržitelných výnosů).

Zatímco obě možnosti 2 a 3 byly hodnoceny lépe než základní možnost 1, předchozí analýzy ukázaly, že možnost 2, spočívající v jediném víceletém plánu pro smíšený rybolov pro všechny západní vody, byla hodnocena nejlépe u těchto kritérií:

·účelnost a účinnost,

·snižování administrativní zátěže,

·dosažení celkových hlavních cílů společné rybářské politiky,

·poskytnutí rámce pro řízení přispívajícího ke stabilitě a předvídatelnosti.

Kromě toho jednotný řídicí plán zjednoduší právní rámec a sníží administrativní zátěž členských států a daného odvětví.

·Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Ačkoli se tento plán nesouvisí s programem REFIT, snižuje regulační zátěž, protože by nahradil pět nařízení, která by se v tomto plánu spojila. Kromě toho by zrušil složité programy dnů na moři, které vyžadovaly další administrativní zdroje na řízení a sledování.

Současný systém klade na obchod, a zejména malé střední podniky, významné ekonomické náklady; tyto ztráty jsou způsobeny složitými právními předpisy a v budoucnu jim bude zamezeno (přímé výhody zjednodušení). Udržitelné využívání poskytne vyšší ziskovost, která přinese zlepšení hospodářské výkonnosti. Rybáři budou mít větší volnost v rozhodování o tom, kde a kdy lovit. Odstranění režimu intenzity rybolovu nejen sníží administrativní zátěž pro odvětví včetně náročného podávání zpráv, ale také zátěž vnitrostátních správních orgánů při zpracování a sledování těchto zpráv.

Řídicí plán pro sledě obecného západně od Skotska stanovený v nařízení Rady (ES) č. 1300/2008 by byl zrušen. Plán se stal zastaralým kvůli změně vědeckého názoru na dotyčné populace.

·Základní práva

Nevztahuje se na tento návrh.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet.

5.OSTATNÍ PRVKY

·Plány provádění a způsob monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Plán předpokládá pravidelné hodnocení svého dopadu na příslušné populace na základě vědeckých stanovisek. Je nanejvýš důležité určit pro toto hodnocení vhodné období: období, které umožní, aby byla přijata a provedena regionalizovaná opatření a aby se ukázaly jejich účinky na populace a rybolov. Také by měl brát ohled na pracovní metodu vědeckých subjektů, včetně jejich pravidelného srovnávání. V nedávné době nebylo možné poskytnout vědecká doporučení kvůli nedostatečným údajům nebo trendům k vyhodnocení, když se hodnocení týkalo období tří let. Proto by měl být plán hodnocen každých pět let.

·Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

V souladu s celkovými cíli společné rybářské politiky o zachování rybolovných zdrojů a se zvláštním zřetelem na články 9 a 10 základního nařízení, které vyžadují vypracování víceletých plánů, hlavními prvky plánu jsou:

·Oblast působnosti plánu jsou populace žijící při dně v západních vodách včetně hlubinných populací a rybolov využívající tyto populace. Plán rovněž zahrnuje provádění povinnosti vykládky a technických opatření u všech populací a rybolov využívající tyto populace v západních vodách.

·Cíle a cílové hodnoty (dosáhnout úrovní úmrtnosti způsobené rybolovem v souladu se zásadou maximálního udržitelného výnosu). V souladu s článkem 10 základního nařízení by cílové hodnoty měly být vyčíslitelné. Navržené cílové hodnoty jsou vyjádřeny jako rozmezí hodnot úmrtnosti způsobené rybolovem kolem FMSY, jak doporučuje rada ICES. Tato rozmezí FMSY umožňují u dotčených populací řízení založené na maximálních udržitelných výnosech a zdá se, že umožňuje úpravy v případě změn vědeckých stanovisek, přičemž zachovává vysoký stupeň předvídatelnosti.

·Referenční body pro zachování zdrojů vyjádřené v tunách biomasy reprodukující se populace nebo početností v číslech zahrnuté do plánu určuje rada ICES, obvykle prostřednictvím své srovnávací analýzy. Pokud neexistují doporučení k referenčním bodům u biomasy reprodukující se populace nebo početnosti, měly by se podniknout kroky, pokud vědecká stanoviska uvedou, že je populace v ohrožení.

·Na referenční body pro zachování se váží ochranná opatření a zvláštní opatření pro zachování. Naznačí-li vědecké stanovisko, že kterákoli z dotčených populací je pod tímto bodem, celkový přípustný odlov pro dotčenou populaci by měl být snížen. Toto opatření lze v případě potřeby doplnit opatřeními, např. technickými opatřeními, naléhavými opatřeními Komise nebo členského státu.

·Ustanovení týkající se povinnosti vykládky, která budou přijata v rámci regionalizace, jsou nezbytná pro úplné provedení povinnosti vykládky. Zajistí rovněž právní základ pro jakékoli možné budoucí výjimky týkající se vysoké míry přežití a výjimek de minimis, a to v souladu s vědeckým poradenstvím.

2018/0074 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se zavádí víceletý plán pro populace ryb v západních vodách a přilehlých vodách a pro rybolov využívající tyto populace, o změně nařízení (EU) 2016/1139, kterým se zavádí víceletý plán pro Baltské moře, a o zrušení nařízení (ES) č. 811/2004, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007 a (ES) č. 1300/2008

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 15 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982, jíž je Unie smluvní stranou, stanoví povinnosti v oblasti zachování zdrojů, včetně zachování nebo obnovení populací lovených druhů na úrovních, které mohou přinášet maximální udržitelný výnos (MSY).

(2)Na Světovém summitu o udržitelném rozvoji v New Yorku v roce 2015 se Unie a její členské státy zavázaly do roku 2020 účinně regulovat rybolov a ukončit nadměrný, nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov a destruktivní metody rybolovu a provést řídicí plány založené na vědeckých poznatcích, aby se v co nejkratší době proveditelnosti zachovaly populace ryb alespoň na úrovních, které mohou poskytnout maximální udržitelný výnos, jak je určují jejich biologické vlastnosti.

(3)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 16 stanoví pravidla společné rybářské politiky v souladu s mezinárodními povinnostmi Unie. Společná rybářská politika má přispět k ochraně mořského prostředí, k udržitelnému řízení všech komerčně využívaných druhů, a zejména k dosažení dobrého stavu prostředí nejpozději do roku 2020, jak je stanoveno v čl. 1 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES 17 .

(4)Cíle této politiky mají mimo jiné zajistit, aby rybolov a akvakultura byly dlouhodobě udržitelné z hlediska životního prostředí, uplatňovat v řízení rybolovu přístup předběžné opatrnosti a zavést ekosystémový přístup k řízení rybolovu.

(5)K dosažení cílů společné rybářské politiky je třeba přijmout řadu opatření pro zachování, např. víceleté plány, technická opatření, stanovení a přidělení rybolovných práv, popřípadě v jakékoli jejich kombinaci.

(6)Podle článků 9 a 10 nařízení (EU) č. 1380/2013 mají víceleté plány vycházet z vědeckého, technického a hospodářského poradenství. V souladu s těmito ustanoveními by tento plán měl obsahovat cíle, vyčíslitelné cílové hodnoty s jasnými časovými harmonogramy, referenční body pro zachování, ochranná a technická opatření navržená tak, aby se zamezilo případným nežádoucím úlovkům a aby se omezily nechtěné úlovky.

(7)„Nejlepší dostupná vědecká stanoviska“ odkazují na veřejně dostupná vědecká stanoviska, která jsou podložená nejnovějšími vědeckými údaji a metodami a byla buď vydána, nebo recenzována nezávislým vědeckým subjektem, který je uznávaný na úrovni Evropské unie nebo na mezinárodní úrovni.

(8)Komise by v rámci oblasti působnosti víceletého plánu měla obdržet nejlepší dostupná vědecká stanoviska pro dotčené populace. Aby tak mohla učinit, uzavírá s Mezinárodní radou pro průzkum moře (ICES) memoranda o porozumění. Vědecká doporučení vydaná radou ICES by měla vycházet z tohoto víceletého plánu a měla by zejména ukazovat rozmezí FMSY a referenční body biomasy, tj. MSY Btrigger a Blim. Tyto hodnoty by měly být uvedeny v příslušném vědeckém doporučení a případně v jakémkoli jiném veřejně dostupném vědeckém stanovisku včetně např. doporučení ke smíšenému rybolovu rady ICES.

(9)Nařízení Rady (ES) č. 811/2004 18 , (ES) č. 2166/2005 19 , (ES) č. 388/2006 20 , (ES) č. 509/2007 21 , (ES) č. 1300/2008 22 a (ES) č. 1342/2008 23 stanovují pravidla pro využívání populace štikozubce severního a populací štikozubce obecného a humra severského v Kantaberském moři a na západě Iberského poloostrova, jazyka obecného v Biskajském zálivu, jazyka obecného v západní části Lamanšského průlivu, sledě obecného západně od Skotska a tresky obecné v Kattegatu, Severním moři západně od Skotska a Irském moři. Tyto a další populace žijící při dně jsou loveny ve smíšeném rybolovu. Proto je vhodné zavést jednotný víceletý plán, který zohledňuje tyto technické interakce.

(10)Kromě toho by tento víceletý plán měl platit pro populace žijící při dně a jejich rybolov v západních vodách, složených ze severozápadních vod a jihozápadních vod. Jedná se o druhy ryb jiné než platýsovité, platýsovité druhy ryb, paryby a humra severského (Nephrops norvegicus), které žijí na dně mořského sloupce nebo blízko něj.

(11)Některé populace žijící při dně se využívají jak v západních vodách, tak v jejich přilehlých vodách. Proto by oblast působnosti ustanovení plánu týkající se cílových hodnot a ochranných opatření pro populace, které jsou využívány hlavně v západních vodách, měla být rozšířena na tyto oblasti mimo západní vody. Kromě toho je u populací rovněž přítomných v západních vodách, které jsou využívány hlavně mimo západní vody, třeba ve víceletých plánech stanovit cílové hodnoty a ochranná opatření pro oblasti mimo západní vody, kde jsou tyto populace využívány především, a to rozšířením oblasti působnosti těchto víceletých plánů, aby zahrnovaly i západní vody.

(12)Zeměpisná oblast působnosti daného víceletého plánu by měla být založena na zeměpisném rozložení populací uvedeném v nejnovějších vědeckých stanoviscích o populacích od rady ICES. Budoucí změny zeměpisného rozložení populací, jak jsou stanoveny ve víceletém plánu, mohou být zapotřebí buď kvůli kvalitnějším vědeckým informacím, nebo kvůli migraci populací. Proto pokud vědecké poradenství poskytnuté radou ICES naznačí změnu zeměpisného rozložení příslušných populací, měla by být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci upravující zeměpisné rozložení populací stanovené ve víceletém plánu.

(13)Pokud jsou populace společného zájmu využívány i třetími zeměmi, Unie by měla s těmito třetími zeměmi spolupracovat s cílem zajistit, aby tyto populace byly řízeny udržitelným způsobem slučitelným s cíli nařízení (EU) č. 1380/2013, zejména s jeho čl. 2 odst. 2, a s cíli tohoto nařízení. Není-li dosaženo formální dohody, Unie by měla vynaložit veškeré úsilí k dosažení společných ujednání o rybolovu těchto populací s cílem umožnit udržitelné řízení a podpořit tak rovné podmínky pro hospodářské subjekty v Unii.

(14)Cílem tohoto plánu by mělo být přispění k dosažení cílů společné rybářské politiky, a zejména dosažení a zachování maximálního udržitelného výnosu u cílových populací, provádění povinnosti vykládky pro populace žijící při dně podléhající omezení odlovů, podpora přiměřené životní úrovně pro ty, kdo závisejí na rybolovných činnostech, s ohledem na pobřežní rybolov a sociálně ekonomické aspekty. V plánu by se měl použít ekosystémový přístup k řízení rybářství s cílem minimalizovat nepříznivé vlivy rybolovných činností na mořské ekosystémy. Měl by být v souladu s právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí, a zejména s cílem dosáhnout do roku 2020 dobrého stavu prostředí (v souladu se směrnicí 2008/56/ES) a s cíli směrnice 2009/147/ES a směrnice Rady 92/43/EHS. Tento plán by měl také stanovit podrobnosti provádění povinnosti vykládky ve vodách Unie v západních vodách pro všechny populace druhů, na které se vztahuje povinnost vykládky podle článku 15 nařízení (ES) č. 1380/2013.

(15)V čl. 16 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013 se vyžaduje, aby se rybolovná práva stanovila v souladu s cíli stanovenými v čl. 2 odst. 2 daného nařízení a byla v souladu s cílovými hodnotami, časovými rámci a rozpětími stanovenými ve víceletých plánech.

(16)Je třeba stanovit cílovou hodnotu úmrtnosti způsobené rybolovem (F), jež odpovídá cíli dosažení a zachování maximálního udržitelného výnosu (MSY), a to jakožto rozmezí hodnot, jež jsou v souladu s dosažením maximálního udržitelného výnosu (FMSY). Tato rozmezí vycházející z nejlepšího dostupného vědeckého poradenství jsou nutná k tomu, aby bylo možné zajistit flexibilitu, jež by umožnila reagovat na vývoj ve vědeckém poradenství, přispět k provádění povinnosti vykládky a zohlednit charakteristiku smíšeného rybolovu. Rozmezí FMSY by měla vypočítat Mezinárodní rada pro průzkum moře (ICES), zejména ve svém pravidelném doporučení k odlovům. Na základě toho to plánu je stanovena tak, aby docházelo k maximálně 5% snížení dlouhodobého výnosu v porovnání s maximálním udržitelným výnosem 24 . Horní hranice rozmezí je omezena, takže pravděpodobnost, že populace poklesne pod úroveň mezního referenčního bodu pro biomasu reprodukující se populace (dále jen „Blim“), není vyšší než 5%. Tato horní hranice je také v souladu s doporučovaným pravidlem ICES, které uvádí, že když je biomasa reprodukující se populace nebo početnost ve špatném stavu, je třeba snížit F na hodnotu, která nepřesahuje horní hranici, jež se rovná hodnotě FMSY vynásobené biomasou reprodukující se populace nebo početností v roce celkového přípustného odlovu, vydělené hodnotou MSY Btrigger. Rada ICES používá tato hlediska a doporučované pravidlo při poskytování vědeckého poradenství ohledně úmrtnosti způsobené rybolovem a možností odlovu.

(17)Za účelem stanovení rybolovných práv by měla existovat horní prahová hodnota pro FMSY pro běžné využívání, a pokud se má za to, že je dotčená populace v dobrém stavu, lze pro určité případy použít horní hranici daného rozmezí. Rybolovná práva by mělo být možné stanovit až na úroveň horní meze pouze tehdy, je-li to na základě vědeckého poradenství či důkazů nutné k dosažení cílů stanovených v tomto nařízení v rámci smíšeného rybolovu, nebo je-li to zapotřebí k tomu, aby se předešlo újmě populace v důsledku vnitrodruhové či mezidruhové dynamiky, nebo aby se omezily rozdíly v rybolovných právech mezi jednotlivými roky.

(18)U populací, u kterých jsou k dispozici cílové hodnoty týkající se maximálního udržitelného výnosu, a pro účely použití ochranných opatření je nezbytné stanovit referenční body pro zachování zdrojů vyjádřené jako spouštěcí úrovně biomasy reprodukujících se populací ryb a spouštěcí úrovně početnosti pro humra severského.

(19)Pokud se velikost populace sníží pod tuto úroveň, mělo by se přistoupit k vhodným ochranným opatřením. Když vědecké poradenství uvede, že jsou potřebná nápravná opatření, měla by ochranná opatření zahrnovat omezení rybolovných práv a zvláštní opatření pro zachování zdrojů. Tato opatření by měla případně být doplněna všemi dalšími opatřeními, např. opatřeními Komise v souladu s článkem 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 nebo opatřeními členského státu v souladu s článkem 13 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(20)Mělo by být možné stanovit celkové přípustné odlovy pro humra severského v západních vodách jako součet omezení odlovu stanovených pro každou funkční jednotku a statistických obdélníků mimo funkční jednotky v dotčené oblasti celkového přípustného odlovu. Nicméně to nevylučuje přijetí opatření na ochranu specifických funkčních jednotek.

(21)Aby se uplatnil regionální přístup k zachování a udržitelnému využívání biologických mořských zdrojů, je vhodné v západních vodách umožnit přijetí technických opatření týkajících se všech populací.

(22)Tam, kde Rada zohledňuje významný dopad rekreačního rybolovu v rámci rybolovných práv pro určitou populaci, měla by být schopná stanovit celkový přípustný odlov pro komerční úlovky, který bere ohled na objem rekreačních úlovků, a/nebo přijmout jiná opatření omezující rekreační rybolov, např. limity úlovků a období uzavření rybolovu.

(23)Aby byla splněna povinnost vykládky stanovená v čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013, měl by plán stanovit přijetí dalších řídicích opatření, která budou dále upřesněna v souladu s článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(24)Na základě požadavku nařízení (EU) č. 1380/2013 by měla být stanovena lhůta pro předkládání společných doporučení členských států s přímým zájmem na řízení.

(25)Podle čl. 10 odst. 3 nařízení (EU) č. 1380/2013 by měla být zavedena opatření, podle nichž by Komise na základě vědeckého poradenství pravidelně hodnotila přiměřenost a účinnost použitelnosti tohoto nařízení. Plán by se měl vyhodnotit ... [pět let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] a poté každých pět let. Toto období umožní úplné provádění povinnosti vykládky a, pokud jde o regionalizovaná opatření, aby tato byla přijata, provedena a aby se ukázaly jejich účinky na populace a rybolov. Je to také minimální období, které požadují vědecké subjekty.

(26)Za účelem včasného a přiměřeného přizpůsobení se technickému a vědeckému pokroku, za účelem zajištění flexibility a umožnění rozvoje určitých opatření by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o doplnění tohoto nařízení o nápravná opatření a provádění povinnosti vykládky. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 25 . Zejména pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci Evropský parlament a Rada obdrží veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují.

(27)V zájmu zajištění právní jistoty je vhodné upřesnit, že opatření pro dočasné zastavení rybolovných činností, která byla přijata v zájmu dosažení cílů tohoto plánu, mohou být považována za způsobilá pro podporu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 26 .

(28)Použití dynamických odkazů na rozmezí FMSY a na referenční body pro zachování zaručuje, že tyto parametry, které jsou nezbytné pro stanovení rybolovných práv, nezastarají a Rada bude vždy schopná použít nejlepší dostupná vědecká stanoviska. Kromě toho tento přístup poskytující dynamické odkazy na nejlepší dostupná vědecká stanoviska by měl být dodržován u řízení populací v Baltském moři. V této souvislosti „nejlepší dostupná vědecká stanoviska“ odkazují na veřejně dostupná vědecká stanoviska, která jsou podložená nejnovějšími vědeckými údaji a metodami a byla buď vydána, nebo recenzována nezávislým vědeckým subjektem, který je uznávaný na úrovni Evropské unie nebo na mezinárodní úrovni. Nařízení (EU) 2016/1139 27 by proto mělo být změněno.

(29)Nařízení Rady (ES) č. 811/2004, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 1300/2008 by měla být zrušena.

(30)Pravděpodobný hospodářský a sociální dopad plánu byl náležitě posouzen před jeho dokončením v souladu s čl. 9 odst. 4 nařízení (ES) č. 1380/2013,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA 1
PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1
Předmět a oblast působnosti

1.Tímto nařízením se zavádí víceletý plán (dále jen „plán“) pro následující populace žijící při dně, včetně hlubinných populací, v západních vodách, včetně rybolovu využívajícího tyto populace, a kde se tyto populace vyskytují i mimo západní vody, i v jeho přilehlých vodách:

1)tkaničnice tmavá (Aphanopus carbo) v podoblastech 1, 2, 4, 6–8, 10 a 14 a v divizích 3a, 5a–b, 9a a 12b;

2)pilonoši (Beryx spp.) v severovýchodním Atlantiku;

3)hlavoun tuponosý (Coryphaenoides rupestris) v divizi 5b, podoblastech 6 a 7;

4)mořčák evropský (Dicentrarchus labrax) v divizích 4b, 4c, 7a a 7d–h;

5)treska obecná (Gadus morhua) v divizi 7a;

6)treska obecná (Gadus morhua) v divizích 7e–k;

7)pakambaly (Lepidorhombus spp.) v divizích 4a a 6a;

8)pakambaly (Lepidorhombus spp.) v divizi 6b;

9)pakambaly (Lepidorhombus spp.) v divizích 7b–k, 8a–b a 8d;

10)pakambaly (Lepidorhombus spp.) v divizích 8c a 9a;

11)ďasovití (Lophiidae) v divizích 7b–k, 8a–b a 8d;

12)ďasovití (Lophiidae) v divizích 8c a 9a;

13)treska jednoskvrnná (Melanogrammus aeglefinus) v divizi 6b;

14)treska jednoskvrnná (Melanogrammus aeglefinus) v divizi 7a;

15)treska jednoskvrnná (Melanogrammus aeglefinus) v divizích 7b–k;

16)treska bezvousá (Merlangius merlangus) v divizích 7b, 7c a 7e–k;

17)treska bezvousá (Merlangius merlangus) v podoblasti 8 a divizi 9a;

18)štikozubec obecný (Merluccius merluccius) v podoblastech 4, 6 a 7, divizích 3a, 8a–b a 8d;

19)štikozubec obecný (Merluccius merluccius) v divizích 8c a 9a;

20)mník modrý (Molva dypterygia) v divizi 5b, podoblastech 6 a 7;

21)humr severský (Nephrops norvegicus) podle funkční jednotky v podoblasti 6 a divizi 5b:

–v Severním Minchi (FU 11),

–v Jižním Minchi (FU 12),

–ve fjordu Firth of Clyde (FU 13),

–v divizi VIa, mimo funkční jednotky (západně od Skotska);

22)humr severský (Nephrops norvegicus) podle funkční jednotky v podoblasti 7:

–ve východní části Irského moře (FU 14),

–v západní části Irského moře (FU 15),

–v oblasti Porcupine Bank (FU 16),

–v Aranské oblasti (FU 17),

–v Irském moři (FU 19),

–v Keltském moři (FU 20–21),

–v Bristolském zálivu (FU 22),

–v podoblasti ICES 7 mimo funkční jednotky (jižní část Keltského moře, jihozápadně od Irska);

23)humr severský (Nephrops norvegicus) podle funkční jednotky v podoblastech 8a, 8b, 8d a 8e:

–v jižní části Biskajského zálivu (FU 25);

24)humr severský (Nephrops norvegicus) podle funkční jednotky v podoblastech 9 a 10 a oblasti CECAF 34.1.1:

–v západní Galicii (FU 26–27),

–v Iberských vodách (FU 28–29),

–v Cádizském zálivu (FU 30);

25)růžicha šedá (Pagellus bogaraveo) v podoblasti 9;

26)růžicha šedá (Pagellus bogaraveo) v podoblasti 10;

27)platýs velký (Pleuronectes platessa) v divizi 7d;

28)platýs velký (Pleuronectes platessa) v divizi 7e;

29)treska polak (Pollachius pollachius) v podoblasti 7;

30)jazyk obecný (Solea solea) v podoblasti 5, divizi 6b a podoblastech 12 a 14;

31)jazyk obecný (Solea solea) v divizích 7b a 7c;

32)jazyk obecný (Solea solea) v divizi 7d;

33)jazyk obecný (Solea solea) v divizi 7e;

34)jazyk obecný (Solea solea) v divizích 7f a 7g;

35)jazyk obecný (Solea solea) v divizích 7h, 7j a 7k;

36)jazyk obecný (Solea solea) v divizích 8a a 8b;

37)jazyk obecný (Solea solea) v divizích 8c a 9a.

Pokud vědecké poradenství naznačuje změnu zeměpisného rozložení populací vyjmenovaných v prvním pododstavci tohoto odstavce, může Komise přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 15, kterými by se měnilo toto nařízení úpravou oblastí uvedených výše, aby se projevila tato změna. Takové úpravy nerozšíří oblasti populací mimo vody Unie podoblastí 4 až 10 a oblastí CECAF 34.1.1, 34.1.2 a 34.2.0.

2.Pokud se Komise na základě vědeckého poradenství domnívá, že seznam populací stanovený v prvním pododstavci je třeba změnit, může Komise předložit návrh na změnu tohoto seznamu.

3.Pokud jde o přilehlé vody zahrnuté v odstavci 1 tohoto článku, použijí se pouze články 4 a 6 a opatření týkající se rybolovných práv podle článku 7 tohoto nařízení.

4.Toto nařízení se rovněž použije na vedlejší úlovky ulovené v západních vodách při rybolovu populací uvedených v odstavci 1. Nicméně tam, kde rozmezí FMSY a ochranná opatření týkající se biomasy pro tyto populace jsou stanovena podle jiných právních aktů Unie, které stanoví víceleté plány, použijí se rozmezí a ochranná opatření podle těchto aktů.

5.Toto nařízení také stanoví podrobnosti provádění povinnosti vykládky ve vodách Unie západních vod pro všechny populace druhů, na které se vztahuje povinnost vykládky podle článku 15 nařízení (ES) č. 1380/2013.

6.Toto nařízení stanoví technická opatření, jak je uvedeno v článku 8, která se použijí v západních vodách ve vztahu ke kterékoli populaci.

Článek 2
Definice

Pro účely tohoto nařízení se kromě definic uvedených v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013, článku 4 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 a článku 3 nařízení Rady (ES) č. 850/98 použijí tyto definice:

1)„západními vodami“ se rozumí severozápadní vody (podoblasti ICES 5 (vyjma 5a a pouze vody Unie u 5b), 6 a 7) a jihozápadní vody (podoblasti ICES 8, 9 a 10 (vody v oblasti Azor) a oblasti CECAF 34.1.1, 34.1.2 a 34.2.0 (vody v oblasti Madeiry a Kanárských ostrovů));

2)„rozmezím FMSY“ se rozumí rozmezí hodnot poskytnuté v nejlepších dostupných vědeckých stanoviscích, zejména od Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES), kde veškeré úrovně úmrtnosti způsobené rybolovem v daném rozmezí vedou za stávajících průměrných environmentálních podmínek, s ohledem na zvyklosti rybolovu, k maximálním udržitelným výnosům, aniž by podstatně ovlivňovaly proces reprodukce dotčené populace. Je stanoveno tak, aby docházelo k maximálně 5% snížení dlouhodobého výnosu v porovnání s maximálním udržitelným výnosem. Rozmezí je omezeno, aby pravděpodobnost, že populace poklesne pod úroveň mezního referenčního bodu pro biomasu reprodukující se populace (Blim), nebyla vyšší než 5 %;

3)„MSY Flower“ se rozumí nejnižší hodnota u rozmezí FMSY;

4)„MSY Fupper“ se rozumí nejvyšší hodnota u rozmezí FMSY;

5)„bodová hodnota FMSY“ je hodnota odhadované míry úmrtnosti, která při daných zvyklostech rybolovu a za současných environmentálních podmínek vede k maximálním dlouhodobým výnosům;

6)„dolní částí rozmezí FMSY“ se rozumí rozmezí, které obsahuje hodnoty od bodové hodnoty MSY Flower po FMSY;

7)„horní částí rozmezí FMSY“ se rozumí rozmezí, které obsahuje hodnoty od bodové hodnoty od FMSY po MSY Fupper;

8)„Blim“ se rozumí referenční bod velikosti populace poskytnutý v nejlepších dostupných vědeckých stanoviscích, zejména od rady ICES, a pokud jsou hodnoty nižší, může být snížená reprodukční schopnost;

9)„MSY Btrigger“ se rozumí referenční bod pro biomasu reprodukující se populace nebo v případě humra severského pro početnost, poskytnutý v nejlepších dostupných vědeckých stanoviscích, zejména od rady ICES, a pokud jsou hodnoty nižší, je zapotřebí zahájit vhodná specifická řídicí opatření, jež zajistí, aby míra využívání v kombinaci s přirozenou variabilitou vedla k obnově populací nad úroveň, na které je možné dlouhodobě dosahovat maximálních udržitelných výnosů.

KAPITOLA II
CÍLE

Článek 3
Cíle

1.    Plán přispěje k dosažení cílů společné rybářské politiky uvedených v článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013, zejména uplatněním přístupu předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu, a snaží se zajistit, aby využívání živých biologických mořských zdrojů obnovilo a zachovávalo stavy lovených druhů nad úrovněmi, které mohou poskytnout maximální udržitelný výnos.

2.    Plán přispěje k odstranění výmětů tím, že se v nejvyšší možné míře omezí a sníží nechtěné úlovky, a k plnění povinnosti vykládky stanovené v článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 u druhů, na které se vztahují omezení odlovu a toto nařízení.

3.    Plán provádí ekosystémový přístup k řízení rybolovu s cílem zajistit minimalizaci nepříznivého dopadu rybolovných činností na mořský ekosystém. Musí být v souladu s právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí, zejména s cílem dosáhnout do roku 2020 dobrého stavu životního prostředí, jak je stanoveno v čl. 1 odst. 1 směrnice 2008/56/ES, jakož i s cíli stanovenými v článcích 4 a 5 směrnice 2009/147/ES a v článcích 6 a 12 směrnice Rady 92/43/EHS.

4.    Cílem plánu je zejména:

a)zajistit, aby byly splněny podmínky popsané v deskriptoru 3 obsaženém v příloze I směrnice 2008/56/ES, a

b)přispět k naplnění podmínek dalších relevantních deskriptorů obsažených v příloze I směrnice2008/56/EC úměrně k významu rybolovu pro jejich plnění.

5.    Opatření uvedená v plánu se budou přijímat na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství. Pokud budou údaje nedostatečné, dodrží se srovnatelný stupeň zachování příslušných populací.

KAPITOLA III
CÍLOVÉ HODNOTY

Kapitola 4
Cílové hodnoty

1.    Cílových hodnot úmrtnosti způsobené rybolovem podle rozmezí FMSY definovaného v článku 2 musí být dosaženo co nejdříve, a to postupným, přírůstkovým způsobem u populací vyjmenovaných v čl. 1 odst. 1 do roku 2020, a poté je třeba v souladu s tímto článkem tyto hodnoty zachovávat v rozmezí FMSY.

2.    O uvedená rozmezí FMSY, vycházející z tohoto plánu, je třeba požádat radu ICES.

3.    V souladu s článkem 16 odst. 4 nařízení (EU) č.1380/2013, když Rada stanoví rybolovná práva pro nějakou populaci, stanoví tato práva v rámci dolní části rozmezí FMSY dostupného v danou chvíli pro danou populaci.

4.    Bez ohledu na odstavce 1 a 3 mohou být rybolovná práva stanovena na úrovních, které jsou nižší než rozmezí FMSY.

5.    Bez ohledu na odstavce 3 a 4 mohou být rybolovná práva u populace stanovena v souladu s horní částí rozmezí FMSY dostupná v danou chvíli pro danou populaci za předpokladu, že populace uvedená v čl. 1 odst. 1 je vyšší než MSY Btrigger:

a)je-li to na základě vědeckého poradenství či důkazů nutné pro dosažení cílů stanovených v článku 3 v případě smíšeného rybolovu;

b)je-li to na základě vědeckého poradenství či důkazů nutné k zamezení závažné újmy populaci způsobené dynamikou v rámci druhu či mezi populacemi; nebo

c)s cílem omezit rozdíly v rybolovných právech mezi po sobě následujícími roky na nejvýše 20 %.

6.    Rybolovná práva budou v každém případě stanovena způsobem, který zajistí pravděpodobnost nižší než 5 %, že se biomasa reprodukující se populace dostane pod mezní referenční bod pro biomasu reprodukující se populace (Blim).

Článek 5
Řízení populací ulovených jako vedlejší úlovek

1.Řídicí opatření pro populace uvedené v čl. 1 odst. 4, včetně případných rybolovných práv, se stanoví s ohledem na v nejlepší dostupná vědecká stanoviska a musí být v souladu s cíli stanovenými v článku 3.

2.Pokud nejsou k dispozici odpovídající vědecké informace, řídí se tyto populace podle přístupu předběžné opatrnosti k řízení rybolovu, jak je definován v bodu 8 čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 1380/2013.

3.V souladu s čl. 9 odst. 5 nařízení (ES) č. 1380/2013 bere řízení smíšeného rybolovu, pokud jde o populace uvedené v č. 1 odst. 4 tohoto nařízení, ohled na obtížnost rybolovu všech populací při maximálních udržitelných výnosech zároveň, zejména v situacích, kde to vede k předčasnému ukončení rybolovu.

KAPITOLA IV
OCHRANNÁ OPATŘENÍ

Článek 6
Referenční body pro zachování

Na základě tohoto plánu se od rady ICES vyžadují následující referenční body pro zachování za účelem ochrany plné reprodukční kapacity populací uvedených v čl. 1 odst. 1:

a)    MSY Btrigger pro populace uvedené v čl. 1 odst. 1;

b)    Blim pro populace uvedené v čl. 1 odst. 1.

Článek 7
Ochranná opatření

1.    Pokud vědecká stanoviska naznačují, že pro daný rok je úroveň biomasy reprodukující se populace, a v případě humra severského početnost, u jakékoli populace uvedené v čl. 1 odst. 1 nižší než MSY Btrigger, musí být přijata veškerá vhodná nápravná opatření, která zajistí rychlý návrat dotčené populace nebo dotčené funkční jednotky nad úroveň, která je schopná vytvářet maximální udržitelný výnos. Odchylně od čl. 4 odst. 3 a 5 se zejména stanoví rybolovná práva na úrovni, která je v souladu s úmrtností způsobenou rybolovem, která je snížená pod horní část rozmezí FMSY, a to s přihlédnutím k poklesu biomasy.

2.    Pokud vědecká stanoviska naznačují, že biomasa reprodukující se populace, a v případě humra severského početnost kterýchkoli populací uvedených v čl. 1 odst. 1, je nižší než Blim, musí být přijata další nápravná opatření, která zajistí rychlý návrat dotčených populací a dotčené funkční jednotky nad úroveň, která je schopná vytvářet maximální udržitelný výnos. Odchylně od čl. 4 odst. 3 a 5 mohou tato nápravná opatření zahrnovat zejména pozastavení cíleného rybolovu pro dotčenou populaci nebo funkční jednotku a odpovídající omezení rybolovných práv.

3.    K nápravným opatřením uvedeným v tomto článku patří:

a)    naléhavá opatření v souladu s články 12 a 13 nařízení (EU) č. 1380/2013;

b)    opatření podle článku 8 tohoto nařízení.

4.    Výběr opatření uvedených v tomto článku se provede na základě povahy, závažnosti, délky trvání a opakování situace, v níž je biomasa reprodukující se populace, a v případě populací humra severského početnost, pod úrovní uvedenou v odstavci 6.

KAPITOLA V
TECHNICKÁ OPATŘENÍ

Článek 8
Technická opatření

1.    Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 15 tohoto nařízení a článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013 za účelem doplnění tohoto nařízení, pokud jde o tato technická opatření:

a)specifikace vlastností lovných zařízení a pravidla týkající se jejich používání za účelem zajištění nebo zlepšení selektivity, omezení nežádoucích úlovků nebo minimalizace negativního dopadu na ekosystém;

b)specifikace úprav nebo doplňkových lovných zařízení za účelem zajištění nebo zlepšení selektivity, omezení nežádoucích úlovků nebo minimalizace negativního dopadu na ekosystém;

c)omezení nebo zákaz používání určitých lovných zařízení a provádění rybolovných činností v určitých oblastech nebo obdobích za účelem ochrany ryb ve tření, ryb nedosahujících minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů nebo necílových druhů ryb nebo za účelem minimalizace negativního dopadu na ekosystém a

d)stanovení minimálních referenčních velikostí pro zachování zdrojů u všech populací, na něž se vztahuje toto nařízení, za účelem zajištění ochrany nedospělých mořských organismů.

2.    Opatření uvedená v odstavci 1 tohoto článku musí přispívat k dosažení cílů stanovených v článku 3.

KAPITOLA VI
RYBOLOVNÁ PRÁVA

Článek 9
Rybolovná práva

1.    Při přidělování rybolovných práv členským státům, která mají k dispozici podle článku 17 nařízení (EU) č. 1380/2013, zohlední členské státy pravděpodobné složení úlovků plavidel účastnících se smíšeného rybolovu.

2.    Členské státy si poté, co informují Komisi, mohou vzájemně vyměnit všechna rybolovná práva, která jim byla přidělena, nebo jejich část v souladu s čl. 16 odst. 8 nařízení (ES) č. 1380/2013.

3.    Aniž je dotčen článek 7, může být celkový přípustný odlov pro populace humra severského v západních vodách součtem omezení odlovu funkčních jednotek a statistických obdélníků mimo funkční jednotky.

4.    Pokud vědecká stanoviska naznačují, že rekreační rybolov má významný dopad na úmrtnost způsobenou rybolovem konkrétní populace, bude na ně Rada brát ohled a může omezit rekreační rybolov tak, že stanoví rybolovná práva, aby zamezila překročení celkové cílové hodnoty úmrtnosti způsobené rybolovem.

KAPITOLA VII
USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE POVINNOSTI VYKLÁDKY

Článek 10
Ustanovení týkající se povinnosti vykládky ve vodách Unie západních vod

Pro všechny populace druhů v západních vodách, pro které platí povinnost vykládky podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 15 tohoto nařízení a článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013 za účelem doplnění tohoto nařízení, a to uvedením podrobností k dané povinnosti, jak je stanoveno v bodech a) až e) čl. 15 odst. 5 nařízení (EU) č. 1380/2013.

KAPITOLA VIII
PŘÍSTUP DO VOD A KE ZDROJŮM

Článek 11
Oprávnění k rybolovu a stropy rybolovné kapacity

1.    Pro každou z oblastí ICES uvedenou v čl. 1 odst. 1 tohoto nařízení vydá každý členský stát oprávnění k rybolovu v souladu s článkem 7 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 pro plavidla plující pod jeho vlajkou, která se podílejí na rybolovných činnostech v dané oblasti. V těchto oprávněních k rybolovu mohou členské státy rovněž omezit celkovou kapacitu vyjádřenou v kW u těch plavidel, která používají určitá zařízení.

2.    Každý členský stát sestaví a udržuje seznam plavidel, jimž bylo vydáno oprávnění k rybolovu podle odstavce 1, a zpřístupní ho Komisi a ostatním členským státům na svých oficiálních internetových stránkách.

KAPITOLA IX
ŘÍZENÍ POPULACÍ SPOLEČNÉHO ZÁJMU

Článek 12
Zásady a cíle řízení populací společného zájmu pro Unii a třetí země

1. Pokud jsou populace společného zájmu využívány i třetími zeměmi, spolupracuje Unie s těmito třetími zeměmi s cílem zajistit, aby tyto populace byly řízeny udržitelným způsobem slučitelným s cíli nařízení (EU) č. 1380/2013, zejména jeho čl. 2 odst. 2., a tohoto nařízení. Není-li dosaženo formální dohody, vynaloží Unie veškeré úsilí k dosažení společných ujednání o rybolovu těchto populací s cílem umožnit udržitelné řízení, a podpořit tak rovné podmínky pro hospodářské subjekty v Unii.

2. V souvislosti se společným řízením populací se třetími zeměmi může Unie vyměnit rybolovná práva s třetími zeměmi v souladu s čl. 33 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013.

KAPITOLA X
REGIONALIZACE

Článek 13
Regionální spolupráce

1.    Na opatření uvedená v článcích 8 a 10 tohoto nařízení se použije čl. 18 odst. 1 až 6 nařízení (EU) č. 1380/2013.

2.     Pro účely odstavce 1 tohoto článku mohou členské státy s přímým zájmem na řízení v severozápadních vodách a členské státy s přímým zájmem na řízení v jihozápadních vodách předkládat společná doporučení v souladu s čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013, poprvé nejpozději dvanáct měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost a poté dvanáct měsíců po každém předložení hodnocení plánu v souladu s článkem 14. Taková doporučení mohou také předkládat, když to považují za nezbytné, zejména v případě náhlé změny stavu u kterékoli z populací, na které se vztahuje toto nařízení. Společná doporučení týkající se opatření pro daný kalendářní rok se předkládají nejpozději 1. července předchozího roku.

3    Zmocněním podle článků 8 a 10 tohoto nařízení nejsou dotčeny pravomoci svěřené Komisi na základě jiných ustanovení právních předpisů Unie, včetně nařízení (EU) č. 1380/2013.

KAPITOLA XI
HODNOCENÍ A PROCESNÍ USTANOVENÍ

Článek 14
Hodnocení plánu

Do [pěti let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] a poté každých pět let předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výsledcích tohoto víceletého plánu a jeho dopadu na populace, na něž se vztahuje toto nařízení, a na rybolov využívající tyto populace, zejména pokud jde o dosažení cílů stanovených v článku 3.

Článek 15
Výkon přenesené pravomoci

1.    Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.    Přenesená pravomoc uvedená v čl. 1 odst. 1, článcích 8 a 10 se Komisi svěřuje na dobu pěti let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.    Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 1 odst. 1, článcích 8 a 10 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.    Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 28 .

5.    Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.    Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 1 odst. 1, článků 8 a 10 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

KAPITOLA XII
PODPORA Z EVROPSKÉHO NÁMOŘNÍHO A RYBÁŘSKÉHO FONDU

Článek 16
Podpora z Evropského námořního a rybářského fondu

Opatření pro dočasné zastavení, která byla přijata v zájmu dosažení cílů plánu, se považují za dočasné zastavení rybolovných činností pro účely čl. 33 odst. 1 písm. a) a c) nařízení (EU) č. 508/2014.

KAPITOLA XIII
ZMĚNA NAŘÍZENÍ (EU) Č. 2016/1139

Článek 17
Změna nařízení (EU) 2016/1139

Nařízení (EU) 2016/1139 se mění takto:

1.    Článek 2 se nahrazuje tímto:

„Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v článku 4 nařízení (EU) č. 1380/2013, článku 4 nařízení (ES) č. 1224/2009 a článku 2 nařízení (ES) č. 2187/2005. Navíc se použijí tyto definice:

1) „pelagickými populacemi“ se rozumějí populace uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. c) až h) tohoto nařízení a jakákoli jejich kombinace;

2) „rozmezím FMSY“ se rozumí rozmezí hodnot poskytnuté v nejlepších dostupných vědeckých stanoviscích, zejména od Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES), kde veškeré úrovně úmrtnosti způsobené rybolovem v daném rozmezí vedou za stávajících průměrných environmentálních podmínek, s ohledem na zvyklosti rybolovu, k maximálním udržitelným výnosům, aniž by podstatně ovlivňovaly proces reprodukce dotčené populace. Je stanoveno tak, aby docházelo k maximálně 5% snížení dlouhodobého výnosu v porovnání s maximálním udržitelným výnosem. Rozmezí je omezeno, aby pravděpodobnost, že populace poklesne pod úroveň mezního referenčního bodu pro biomasu reprodukující se populace (Blim), nebyla vyšší než 5 %;

3) „MSY Flower“ se rozumí nejnižší hodnota v rozmezí FMSY;

4) „MSY Fupper“ se rozumí nejvyšší hodnota v rozmezí FMSY;

5) „bodová hodnota FMSY“ je hodnota odhadované míry úmrtnosti, která při daných zvyklostech rybolovu a za současných environmentálních podmínek vede k maximálním dlouhodobým výnosům;

6) „dolní částí rozmezí FMSY“ se rozumí rozmezí, které obsahuje hodnoty od bodové hodnoty MSY Flower po FMSY;

7) „horní částí rozmezí FMSY“ se rozumí rozmezí, které obsahuje hodnoty od bodové hodnoty FMSY po MSY Fupper;

8) „Blim“ se rozumí referenční bod velikosti populace poskytnutý v nejlepších dostupných vědeckých stanoviscích, zejména od rady ICES, a pokud jsou hodnoty nižší, může být snížená reprodukční schopnost;

9) „MSY Btrigger“ se rozumí referenční bod pro biomasu reprodukující se populace, poskytnutý v nejlepších dostupných vědeckých stanoviscích, zejména od rady ICES, a pokud jsou hodnoty nižší, je zapotřebí zahájit vhodná specifická řídicí opatření, jež zajistí, aby míra využívání v kombinaci s přirozenou variabilitou vedla k obnově populací nad úroveň, za níž je možné dlouhodobě dosahovat maximálních udržitelných výnosů;

10) „dotčenými členskými státy“ se rozumějí členské státy s přímým zájmem na řízení, totiž Dánsko, Německo, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Finsko a Švédsko.“

2.    Článek 4 se nahrazuje tímto:

„Článek 4
Cílové hodnoty

1.    Cílových hodnot úmrtnosti způsobené rybolovem podle rozmezí FMSY definovaného v článku 2 musí být dosaženo co nejdříve, a to postupným, přírůstkovým způsobem u populací vyjmenovaných v čl. 1 odst. 1 do roku 2020, a poté je třeba v souladu s tímto článkem tyto hodnoty zachovávat v rozmezí FMSY.

2.    O uvedená rozmezí FMSY, vycházející z tohoto plánu, je třeba požádat radu ICES.

3.    V souladu s článkem 16 odst. 4 nařízení (EU) č.1380/2013, když Rada stanoví rybolovná práva pro nějakou populaci, stanoví tato práva v rámci dolní části rozmezí FMSY dostupného v danou chvíli pro danou populaci.

4.    Bez ohledu na odstavce 1 a 3 mohou být rybolovná práva stanovena na úrovních, které jsou nižší než rozmezí FMSY.

5.    Bez ohledu na odstavce 3 a 4 mohou být rybolovná práva u populace stanovena v souladu s horní částí rozmezí FMSY dostupná v danou chvíli pro danou populaci za předpokladu, že populace uvedená v čl. 1 odst. 1 je vyšší než MSY Btrigger:

a)je-li to na základě vědeckého poradenství či důkazů nutné pro dosažení cílů stanovených v článku 3 v případě smíšeného rybolovu;

b)je-li to na základě vědeckého poradenství či důkazů nutné k zamezení závažné újmy populaci způsobené dynamikou v rámci druhu či mezi populacemi nebo

c)s cílem omezit rozdíly v rybolovných právech mezi po sobě následujícími roky na nejvýše 20 %.

6.    Rybolovná práva budou v každém případě stanovena způsobem, který zajistí pravděpodobnost nižší než 5 %, že se biomasa reprodukující se populace dostane pod mezní referenční bod pro biomasu reprodukující se populace (Blim).“

3.    V kapitole III se za článek 4 vkládá nový článek, který zní:

„Článek 4a
Referenční body pro zachování

Na základě tohoto plánu se od rady ICES vyžadují následující referenční body pro zachování za účelem ochrany plné reprodukční kapacity populací uvedených v čl. 1 odst. 1:

a)    MSY Btrigger pro populace uvedené v čl. 1 odst. 1;

b)    Blim pro populace uvedené v čl. 1 odst. 1.“

4.    Článek 5 se nahrazuje tímto: 

„Článek 5
Ochranná opatření

1.    Pokud vědecká stanoviska naznačují, že pro daný rok je úroveň biomasy reprodukující se populace u jakékoli populace uvedené v čl. 1 odst. 1 nižší než MSY Btrigger, musí být přijata veškerá vhodná nápravná opatření, která zajistí rychlý návrat dotčené populace nad úroveň, která je schopná vytvářet maximální udržitelný výnos. Odchylně od čl. 4 odst. 3 a 5 se zejména stanoví rybolovná práva na úrovni, která je v souladu s úmrtností způsobenou rybolovem, která je snížená pod horní část rozmezí FMSY, a to s přihlédnutím k poklesu biomasy.

2.    Pokud vědecká stanoviska naznačují, že biomasa reprodukující se populace kterýchkoli populaci uvedených v čl. 1 odst. 1 je nižší než Blim, musí být přijata další nápravná opatření, která zajistí rychlý návrat dotčených populací nad úroveň, která může vytvářet maximální udržitelný výnos. Odchylně od čl. 4 odst. 3 a 5 mohou tato nápravná opatření zahrnovat zejména pozastavení cíleného rybolovu dané populace a odpovídající omezení rybolovných práv.

3.    K nápravným opatřením uvedeným v tomto článku patří:

a)    naléhavá opatření v souladu s články 12 a 13 nařízení (EU) č. 1380/2013;

b)    opatření podle článků 7 a 8 tohoto nařízení.

4.    Výběr opatření uvedených v tomto článku se provede na základě povahy, závažnosti, délky trvání a opakování situace, v níž je biomasa reprodukující se populace pod úrovněmi uvedenými v článku 4a.“

5.    Přílohy I a II se zrušují.

KAPITOLA XIV
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 18
Zrušení

1.Následující nařízení se zrušují:

a) nařízení (ES) č. 811/2004;

b) nařízení (ES) č. 2166/2005;

c) nařízení (ES) č. 388/2006;

d) nařízení (ES) č. 509/2007;

e) nařízení (ES) č. 1300/2008.

2.Odkazy na zrušená nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 19
Vstup v platnost

Tato nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

(1)

   Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22.

(2)    Úř. věst. L 191, 15.7.2016, s. 1.

(3)

   Úř. věst. L 125, 27.4.1998, s. 1.

(4)    COM/2016/0134 final – 2016/074 (COD)

(5)

   Úř. věst. L 27, 30.1.2018, s. 1.

(6)    Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.

(7)     https://ec.europa.eu/info/consultations/multi-annual-plans-western-eu-waters_en  

(8)    Interinstitucionální pracovní skupina pro víceleté plány byla zřízena v roce 2013, aby se zabývala interinstitucionálními otázkami a dohodla se na postupu k usnadnění vývoje a zavedení víceletých plánů podle společné rybářské politiky a prošetřila problémy víceletých plánů a prozkoumala možnosti, jak pomoci nalézt vhodné řešení.

(9)    Zprávy výboru VTHVR hodnotící provádění stávajících víceletých plánů jdou k dispozici na https://stecf.jrc.ec.europa.eu/reports/management-plans .

(10)     http://www.ices.dk/sites/pub/Publication%20Reports/Advice/2015/2015/her-67bc.pdf

(11)

    VTHVR: Hodnocení / oblast působnosti řídicích plánů – hodnocení víceletého plánu pro řízení jazyka obecného v západní části Lamanšského průlivu (nařízení (ES) č. 509/2007) (STECF-14-04) , s. 7 a 10

(12)

    VTHVR: Posouzení dopadů u jazyka obecného v Biskajském zálivu (STECF-11-01), s. 12

(13)     http://www.ices.dk/sites/pub/Publication%20Reports/Advice/2016/2016/hke-nrtn.pdf  

(14)

    VTHVR: Zpráva podskupiny pro cíle a strategie řízení (SGMOS 10-06). Část d) Hodnocení víceletého plánu pro štikozubce a humry v oblastech VIIIc a IXa, s. 6

(15)    Úř. věst. C , , s. .

(16)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).

(17)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19).

(18)    Nařízení Rady (ES) č. 811/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví opatření pro obnovu populace štikozubce severního (Úř. věst. L 150, 30.4.2004, s. 1).

(19)    Nařízení Rady (ES) č. 2166/2005 ze dne 20. prosince 2005, kterým se stanoví opatření pro obnovení populace štikozubce novozélandského a humra severského v Kantaberském moři a na západě Iberského poloostrova a kterým se mění nařízení (ES) č. 850/98 o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů (Úř. věst. L 345, 28.12.2005, s. 5).

(20)    Nařízení Rady (ES) č. 388/2006 ze dne 23. února 2006, kterým se zavádí víceletý plán udržitelného využívání populace jazyka obecného v Biskajském zálivu (Úř. věst. L 65, 7.3.2006, s. 1).

(21)    Nařízení Rady (ES) č. 509/2007 ze dne 7. května 2007, kterým se zavádí víceletý plán udržitelného využívání populace jazyka obecného v západní části Lamanšského průlivu (Úř. věst. L 122, 11.5.2007, s. 7).

(22)    Nařízení Rady (ES) č. 1300/2008 ze dne 18. prosince 2008, kterým se stanoví víceletý plán pro populaci sledě obecného v oblasti západně od Skotska a lov této populace (Úř. věst. L 344, 20.12.2008, s. 6).

(23)    Nařízení Rady (ES) č. 1342/2008 ze dne 18. prosince 2008, kterým se zavádí dlouhodobý plán pro populace tresky obecné a lov těchto populací a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 423/2004 (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 20).

(24)

    Žádost EU radě ICES o poskytnutí rozmezí FMSY pro vybrané populace v podoblastech ICES 5 až 10

(25)    Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(26)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011 (Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 1).

(27)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1139 ze dne 6. července 2016, kterým se zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné, sledě obecného a šprota obecného v Baltském moři a pro rybolov využívající tyto populace a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2187/2005 a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1098/2007 (Úř. věst. L 191, 15.7.2016, s. 1).

(28)    Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů.