EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 2.3.2018

COM(2018) 85 final

2018/0040(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) č. 952/2013 za účelem prodloužení přechodného používání jiných způsobů než metod elektronického zpracování dat stanovených v celním kodexu Unie

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Ustanovení celního kodexu Unie 1 (dále jen „kodex“) se uplatňují od 1. května 2016. Jedním z hlavních cílů kodexu je přechod na využívání výhradně elektronických systémů pro komunikaci jednak mezi hospodářskými subjekty a celními orgány, jednak mezi celními orgány navzájem a k ukončení celních postupů založených na papírové dokumentaci.

Kodex stanoví, že se různé celní postupy mají zpracovávat v elektronických systémech a že podrobné informace o těchto systémech, jakož i plány týkající se těchto systémů určí samostatný pracovní program. V rámci pracovního programu pro celní kodex Unie 2 byl vypracován plán celkem pro sedmnáct elektronických systémů, a to na základě víceletého strategického plánu (VSP) pro všechny elektronické projekty v celní oblasti, který se pravidelně vypracovává a aktualizuje v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady z roku 2008 3 . Uvedené systémy lze rozdělit do dvou kategorií:

(a)čtrnáct transevropských systémů včetně několika systémů obsahujících vnitrostátní složky, jež mají vyvinout členské státy, a

(b)tři vnitrostátní systémy, které mají vyvinout nebo aktualizovat samotné členské státy.

V článku 278 kodexu se stanoví, že dokud nebudou v provozu všechny nové elektronické systémy, jež zavádí kodex, mohou se pro celní postupy nadále používat stávající elektronické systémy a systémy papírové dokumentace. Uvedený článek stanoví, že používání těchto přechodných opatření skončí nejpozději na konci roku 2020. V souladu s touto lhůtou stanoví pracovní program postupné plány pro dokončení práce na elektronických systémech do roku 2020.

Komise a členské státy úspěšně směřují k tomu, aby včas dokončily hlavní část práce na elektronických systémech. V roce 2017 byly zavedeny tři ze sedmnácti systémů a dokončena byla i první fáze dalšího systému, přičemž ve všech případech byly dodrženy naplánované termíny. Reálně bude do uvedeného data dokončeno téměř osmdesát procent práce, kterou má Komise odvést na transevropských systémech stanovených v pracovním programu. Poslední fáze vývoje informačních systémů jsou však často nejdelší, a proto ačkoliv většina systémů bude dokončena do roku 2020, některé budou dokončeny jen částečně. Komise i členské státy při práci na zavádění uvedených sedmnácti elektronických systémů čelí řadě výzev. Mezi tyto výzvy, které nebylo možno předvídat v době, kdy byla stanovena lhůta, patří mimo jiné:

·nevyhnutelné zpoždění při vytváření návrhu elektronických systémů. Když byla stanovena lhůta do roku 2020, předpokládalo se, že normy doplňující a provádějící celní kodex Unie (nařízení v přenesené pravomoci k celnímu kodexu Unie, 4 prováděcí nařízení k celnímu kodexu Unie 5 a přechodné nařízení v přenesené pravomoci k celnímu kodexu Unie 6 ) budou přijaty velmi brzy po přijetí celního kodexu Unie v roce 2013, aby jejich ustanovení mohla být zohledněna při vývoji informačních systémů. Došlo však k tomu, že jednání trvala výrazně déle, než se očekávalo, a uvedené akty byly v konečném znění přijaty až na přelomu roku 2015 a 2016. Toto zpoždění znamenalo rovněž zpoždění při přípravě funkčních a technických specifikací pro mnohé z elektronických systémů,

·nesmírný rozsah práce, kterou obnáší vzájemné propojení sedmnácti elektronických systémů v celé Evropské unii, a mimořádná složitost některých z těchto elektronických systémů. Tyto skutečnosti vyšly najevo, až když byla zahájena práce na funkčních a technických specifikacích pro příslušné systémy. Když Komise a členské státy na základě práce na specifikacích získaly úplný přehled o situaci, vedlo je to k závěru, že je v některých případech nutné upravit cílové datum pro dokončení systémů. To platí zejména pro ty elektronické systémy, pro něž budou specifikace dokončeny až v roce 2018,

·potíže s harmonizací dat. Od přijetí nařízení v přenesené pravomoci a prováděcího nařízení pokračuje intenzivním tempem rovněž práce na harmonizaci dat poskytovaných hospodářskými subjekty. Tento prvek je zásadní pro interoperabilitu jednotlivých elektronických systémů podle celního kodexu Unie, pro harmonizované uplatňování právních norem a pro spolupráci s jinými subjekty veřejných služeb, které působí na hranicích. Harmonizace dat v souladu s mezinárodními datovými modely, jako je například datový model Světové celní organizace, rovněž zajišťuje lepší propojení s informačními systémy třetích zemí, a proto také výrazně usnadňuje obchod. S touto prací jsou však spojeny mnohem větší časové a finanční investice, než se očekávalo, neboť je třeba zcela přeprogramovat některé ze stávajících elektronických systémů,

·posloupnost. Při plánování realistických harmonogramů a nákladů je třeba věnovat zvýšenou pozornost dopadu navrhovaných změn elektronických prostředků na celní a obchodní ekosystém. Jelikož jsou elektronické systémy vzájemně úzce propojeny, je důležité zavádět je ve správném pořadí (posloupnosti), aby se dodržely vzájemné závislosti a aby se změny pro správní orgány a obchodní subjekty zaváděly strukturovaným a soudržným způsobem.

Ze všech těchto důvodů se ukázalo jako nezbytné stanovit pozdější termín (nejpozději v roce 2025) pro plné dokončení práce na některých z uvedených systémů. Toto cílové datum zajistí bezproblémové zavedení většiny systémů do roku 2020 a pozdější zavedení zbývajících systémů v náležité posloupnosti k datům od roku 2021 do roku 2025. Polovina systémů, jejichž zavádění má být zpožděno, již existuje a pouze se aktualizuje podle celního kodexu Unie, zatímco druhou polovinu představují nové systémy.

Odložit je třeba dokončení těchto systémů:

·aktualizací, u nichž hlavní technický problém představuje harmonizace dat, tj. aktualizace systému kontroly při dovozu (ICS), nového informatizovaného tranzitního systému (NCTS), automatizovaného systému vývozu (AES) a vnitrostátního systému vývozu (včetně vývozní složky vnitrostátního systému pro zvláštní režimy), a

·tří nových systémů, u nichž se se mají použít inovativní funkce kodexu, a sice centralizované celní řízení pro dovoz (CCI), důkaz o statusu Unie (PoUS) a řízení záruk (GUM).

Odložení nejzazšího termínu dokončení těchto elektronických systémů do roku 2025 je v rozporu s článkem 278 kodexu, který povoluje používat jiné způsoby výměny a uchovávání informací než plánované elektronické systémy jen do roku 2020. Proto je třeba lhůtu stanovenou v článku 278 ve vztahu ke zpožděným systémům prodloužit. Navíc je třeba za účelem zajištění právní jistoty konat rychle; podniky a celní správy by měly vážné problémy, kdyby do roku 2020 některé z elektronických systémů nebyly zavedeny a právní úprava zároveň zakazovala nadále přechodně používat alternativní opatření.

Protože členské státy a podniky potřebují v průměru dva roky k tomu, aby pro každý elektronický systém přijaly přípravná opatření, musí Komise do roku 2018 poskytnout ujištění ohledně vypracování nového plánu pro některé ze systémů a související prodloužení použitelnosti přechodných opatření po roce 2020 do roku 2025.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Změna článku 278 kodexu je v souladu s kalendářem pro plánování v oblasti IT v rámci víceletého strategického plánu (VSP) a pracovní program pro kodex bude na tomto základě brzy aktualizován novým prováděcím rozhodnutím Komise.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Právním základem jsou články 33 a 207 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) (spolupráce v celních věcech a společná obchodní politika).

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Tento návrh spadá do výlučné pravomoci EU podle čl. 3 odst. 1 písm. e) SFEU. •Proporcionalita

Návrh nepřináší ve srovnání s legislativním aktem, který má pozměnit, vývoj žádných nových politik; mění jedno ustanovení uvedeného legislativního aktu tím způsobem, že prodlužuje lhůtu pro použití přechodných opatření v souvislosti s několika málo celními postupy, aby bylo možno lépe zajistit volbu v rámci stávající politiky (postupný přechod do elektronického prostředí). Vzhledem k tomu, že kodex je právní akt EU, může být pozměněn pouze rovnocenným právním aktem. Členské státy v této oblasti nemohou jednat samostatně.

•Volba nástroje

Za účelem řešení výše uvedeného problému navrhuje Komise změnu článku 278 kodexu, aby přechodná opatření pro výměnu a uchovávání celních informací (tj. stávající elektronické systémy a systémy papírové dokumentace) mohla být nadále používána po roce 2020 v případě celních postupů, pro něž jsou určeny elektronické systémy, které nebudou do roku 2020 zavedeny.

Navrhovaná změna zachovává lhůtu stanovenou v článku 278, jíž je rok 2020, ale zároveň zavádí lhůtu prodlouženou do roku 2025 ve vztahu k celním postupům, pro něž jsou určeny výše uvedené elektronické systémy, které nebudou do roku 2020 v provozu.

3.KONZULTACE SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Konzultace se zúčastněnými stranami

Komise provedla rozsáhlé konzultace s členskými státy a vyslechla si jejich obavy ohledně potřeby realističtějšího harmonogramu pro vývoj elektronických systémů celního kodexu Unie a ohledně související potřeby zachovat použitelnost přechodných opatření pro výměnu a uchovávání celních informací i po vypršení stávající lhůty v roce 2020. Kromě několika písemných a dvoustranných konzultací byly tyto otázky podrobně projednány na schůzkách Komise s členskými státy dne 31. března 2017 a ve dnech 29.–30. června 2017. Komise rovněž rozeslala členským státům podrobný dotazník, aby získala informace o jejich preferencích, pokud jde o systémy, u nichž by mělo dojít k posunutí termínu, pokud by to bylo nezbytné. Navrhovaný nový termín a nový plánovací harmonogram pro elektronické systémy zohledňuje odpovědi členských států získané prostřednictvím uvedeného dotazníku.

Komise rovněž provedla konzultace se zástupci odvětví obchodu na fóru skupiny odborníků, která sdružuje zástupce řady oborových sdružení, kontaktní skupiny pro obchod , a to na plenárním zasedání dne 27. dubna 2017 a dne 12. července 2017. Podniky potřebují realistické harmonogramy a souhlasí s tím, že lhůtu pro používání přechodných opatření pro výměnu a uchovávání celních informací je třeba v případě elektronických systémů, jež budou dokončeny až po roce 2020, prodloužit.

Posouzení dopadů

Tato iniciativa nevyžaduje posouzení dopadů, neboť se netýká volby politiky. Pouze navrhuje prodloužení lhůty pro používání přechodných opatření, která již nyní stanoví celní kodex Unie. Toto prodloužení lhůty zajistí hladší a méně rušivé provádění volby politiky obsažené v kodexu, jíž je postupný přechod na využívání výhradně elektronických systémů pro komunikaci jednak mezi hospodářskými subjekty a celními orgány, jednak mezi celními orgány navzájem a ukončení postupů založených na papírové dokumentaci.

Komise přijala zprávu 7 o dosavadním provádění a dopadu celního kodexu Unie včetně jeho elektronických systémů, v níž se podrobněji popisují okolnosti zpoždění při zavádění některých elektronických systémů.

Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Cílem kodexu je zajistit u všech celních postupů přechod do plně elektronického prostředí, aby se zajistil rámec pro celnictví EU, který odpovídá podmínkám moderního obchodování, a zvýšila se tak konkurenceschopnost evropských podniků a zároveň byly lépe chráněny finanční a hospodářské zájmy Unie a členských států a zajištěna bezpečnost a ochrana spotřebitelů v EU. Lhůta pro zavedení všech sedmnácti příslušných elektronických systémů do roku 2020 však znamená, že jsou všichni zúčastnění – členské státy, Komise i podnikatelská sféra – vystaveni značnému tlaku. Navrhovaný posun zavádění menšího počtu systémů napomůže zaměření pozornosti na zajištění účinné realizace ostatních systémů do roku 2020. Kromě toho lze zpoždění vyřešit touto změnou právního rámce, čímž se umožní používání stávajících přechodných opatření i po roce 2020 v případě celních záležitostí zpracovávaných v elektronických systémech, u nichž má dojít ke zpoždění. Stávající opatření již ostatně v některých případech zahrnují využívání elektronických systémů a ustanovení kodexu pouze upravují aktualizaci těchto systémů. Proto prodloužení lhůty pro realizaci některých informačních systémů neohrozí dosažení cílů celního kodexu Unie.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Komise provede do roku 2021 průběžné hodnocení právního rámce celního kodexu Unie a elektronických systémů, které budou do té doby zavedeny. Po roce 2025, až budou všechny elektronické systémy uvedeny do provozu, zahájí Komise komplexnější kontrolu účelnosti s cílem určit, zda jsou v kodexu mezery či chyby, jež je třeba řešit komplexnějším pozměňovacím návrhem.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

V souladu s legislativním přístupem použitým pro aktuální znění článku 278 a pro kodex jako celek Komise navrhuje, aby pozměněný článek 278 nejmenoval elektronické systémy, jejichž dokončení je zpožděno. Místo toho bude změna odkazovat na skupiny legislativních ustanovení, pro jejichž použití jsou příslušné elektronické systémy určeny, a to následovně:

·o řízení záruk (GUM) se hovoří jako o elektronickém systému určeném pro použití článků 89 až 98 kodexu (jistota za celní dluh, který by mohl vzniknout, nebo který vznikl),

·o systému kontroly při dovozu (ICS) se hovoří jako o elektronickém systému určeném pro použití článků 127 až 130 kodexu (vstupní souhrnné celní prohlášení),

·o důkazu o statusu Unie (PoUS) se hovoří jako o elektronickém systému určeném pro použití článků 153 až 155 kodexu (celní status zboží),

·o centralizovaném celním řízení pro dovoz (CCI) se hovoří jako o elektronickém systému určeném pro použití článku 179 kodexu,

·o novém informatizovaném tranzitním systému (NCTS) se hovoří jako o elektronickém systému určeném pro použití čl. 210 písm. a), čl. 215 odst. 2, článků 226 až 230 a článků 233 a 234 kodexu (tranzit), a

·o automatizovaném systému vývozu (AES) spolu s aktualizací vnitrostátního systému vývozu (do nějž spadá i vývozní složka vnitrostátního systému pro zvláštní režimy) se hovoří jako o elektronických systémech určených pro použití čl. 210 písm. d), čl. 215 odst. 1 a článků 263, 264, 267, 269 až 272, 274 a 275 kodexu (jež se vztahují na zboží, které opustilo celní území Unie).

Automatizovaný systém vývozu (AES) je rovněž určen pro použití centralizovaného celního řízení pro vývoz (článek 179 kodexu), avšak vzhledem k tomu, že centralizované celní řízení (CCI) i AES mají být dokončeny až po roce 2020, není třeba v navrhovaném novém odstavci článku 278 kodexu výslovně uvádět souvislost mezi článkem 179 a AES.

Bude-li pozměněné znění přijato, umožní to hladký přechod od stávajících systémů, které jsou převážně založeny na papírové dokumentaci, do nového elektronického prostředí, které stanoví kodex. Přechodná opatření pro každý z vyvíjených elektronických systémů, která by se poté uplatňovala i nadále v případě systémů, u nichž došlo ke zpoždění, jsou podrobně vyjmenována v přechodném nařízení v přenesené pravomoci k celnímu kodexu Unie. Právním následkem změny článku 278 kodexu ve výše popsaném smyslu by byla skutečnost, že by se některá z přechodných opatření uplatňovala po delší dobu. Z těchto opatření jsou nejdůležitější následující:

·elektronickým systémem pro vstupní souhrnné celní prohlášení, režim tranzitu a kontrolu vývozu by byly i nadále stávající verze systému ICS, NCTS a systému kontroly při vývozu,

·celní orgány by nadále potvrzovaly papírový formulář T2L jako důkaz o statusu Unie,

·použitelné požadavky na údaje v prohlášeních a oznámeních ve výše uvedených informačních systémech, které budou uvedeny do provozu po roce 2020, by stanovila příloha 9 přechodného nařízení v přenesené pravomoci místo přílohy B nařízení v přenesené pravomoci,

·stávající tranzitní režimy Unie pro železniční, leteckou či námořní dopravu založené na papírové dokumentaci by se používaly i nadále,

·k oznamování výstupu zboží z celního území by se mohly i nadále používat papírové dokumenty,

·členské státy zapojené do povolování centralizovaného celního řízení by měly spolupracovat, rovněž by však byly oprávněny udělení povolení odmítnout, pokud by jeho udělení znamenalo nepřiměřenou administrativní zátěž, a

·informace o zárukách použitých v několika členských státech pro jiné účely než pro tranzit by si členské státy musely vyměňovat elektronickou poštou a musely by se uchovávat ve vnitrostátních systémech členských států.

2018/0040 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) č. 952/2013 za účelem prodloužení přechodného používání jiných způsobů než metod elektronického zpracování dat stanovených v celním kodexu Unie

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 33 a 207 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie 8 („kodex“), se mají veškeré výměny informací mezi celními orgány navzájem a mezi hospodářskými subjekty a celními orgány a uchovávání těchto informací uskutečňovat prostřednictvím elektronického zpracování dat.

(2)Kodex však umožňuje použít během přechodného období jiné způsoby výměny a uchovávání informací než metody elektronického zpracování dat, pokud elektronické systémy nezbytné pro uplatňování kodexu dosud nejsou v provozu, avšak pouze do 31. prosince 2020.

(3)Podle kodexu mají členské státy spolupracovat s Komisí při vývoji, údržbě a používání elektronických systémů pro výměnu a uchovávání celních informací a Komise má vypracovat pracovní program pro vývoj těchto elektronických systémů a jejich uvedení do provozu.

(4)Pracovní program byl zaveden prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2016/578 9 . Obsahuje seznam sedmnácti elektronických systémů, které musí vyvinout za účelem uplatňování kodexu buď samotné členské státy (v případě systémů, jež mají být řízeny na vnitrostátní úrovni – „vnitrostátní systémy“), nebo členské státy v úzké spolupráci s Komisí (v případě celounijních systémů, z nichž některé sestávají z celounijních složek i vnitrostátních složek –„transevropské systémy“).

(5)Pracovní program stanoví plánovací harmonogram pro zavádění uvedených vnitrostátních a transevropských systémů.

(6)Při zavádění všech nezbytných elektronických systémů s konečným termínem v roce 2020 čelí Komise i členské státy mnoha výzvám. Za prvé, harmonizace datových prvků na základě mezinárodně uznaných datových modelů, jak stanoví kodex, v některých případech vyžaduje úplné přeprogramování stávajících elektronických systémů a větší finanční i časové investice, než se očekávalo v době přijetí kodexu. Za druhé, jelikož jsou elektronické systémy vzájemně úzce propojeny, je důležité zavést je ve správném pořadí. Zpoždění při vývoji jednoho systému tak nevyhnutelně povede ke zpožděním při vývoji dalších systémů. Za třetí, kodex (včetně data ukončení přechodných opatření 31. prosince 2020) byl přijat v roce 2013, zatímco normy, které jej doplňují a provádějí, konkrétně nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 10 , prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 11 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/341 12 , byly přijaty až v letech 2015 a 2016. Jednání o těchto normách trvala výrazně déle, než se očekávalo, a to způsobilo zpoždění při vypracování funkčních a technických specifikací nezbytných pro vývoj zmíněných elektronických systémů.

(7)Jasně se ukázalo, že ačkoli většina systémů bude uvedena do provozu do roku 2020, ostatní bude možné do té doby dokončit pouze částečně.

(8)Komise proto po konzultaci s členskými státy a hospodářskými subjekty navrhuje, aby po 31. prosinci 2020 pokračovala práce na dvou skupinách systémů. První skupina sestává ze stávajících elektronických systémů, které je nutno aktualizovat, aby se zohlednily určité požadavky kodexu, například harmonizace požadavků na data vkládaná do systémů. Tuto skupinu tvoří tři transevropské systémy (systém pro vstupní souhrnná celní prohlášení, systém pro vnější a vnitřní tranzit a systém pro zboží, jež opustilo celní území Unie) a dále vnitrostátní systém vývozu (včetně vývozní složky vnitrostátního systému pro zvláštní režimy). Druhá skupina sestává ze tří nových transevropských elektronických systémů (systémů týkajících se jistot za celní dluh, který by mohl vzniknout, nebo který vznikl, celního statusu zboží a centralizovaného celního řízení). Komise v partnerství s členskými státy vypracovala podrobný harmonogram za účelem uvádění těchto systémů do provozu v období do konce roku 2025.

(9)V souladu s novým plánem pro vývoj elektronických systémů by se kodexem stanovené období, během něhož lze přechodně používat jiné způsoby výměny a uchovávání informací než metody elektronického zpracování dat uvedené v čl. 6 odst. 1 kodexu, mělo prodloužit do roku 2025 i pokud jde o uvedené dvě skupiny elektronických systémů.

(10)Pokud jde o ostatní systémy, které mají být zřízeny pro účely provádění kodexu, obecné konečné datum 31. prosince 2020 pro používání jiných způsobů výměny a uchovávání informací než metody elektronického zpracování dat uvedené v čl. 6 odst. 1 kodexu, by mělo platit i nadále.

(11)Kodex by proto měl být odpovídajícím způsobem změněn,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) č. 952/2013 se mění takto:

(1)článek 278 se nahrazuje tímto:

„Článek 278

Přechodná opatření

1.Jiné způsoby výměny a uchovávání informací než metody elektronického zpracování dat uvedené v čl. 6 odst. 1 lze přechodně používat do 31. prosince 2020, pokud elektronické systémy nezbytné pro uplatňování kodexu jiné než elektronické systémy uvedené v odstavci 2 dosud nejsou v provozu.

2.Jiné způsoby než metody elektronického zpracování dat uvedené v čl. 6 odst. 1 lze přechodně používat do 31. prosince 2025, pokud elektronické systémy nezbytné pro uplatňování následujících ustanovení kodexu dosud nejsou v provozu:

(a)ustanovení článků 89 až 98 o jistotách za celní dluh, který by mohl vzniknout, nebo který vznikl;

(b)ustanovení článků 127 až 130 o vstupních souhrnných celních prohlášeních;

(c)ustanovení článků 153 až 155 o celním statusu zboží;

(d)ustanovení článku 179 o centralizovaném celním řízení;

(e)ustanovení čl. 210 písm. a), čl. 215 odst. 2, článků 226 až 230 a článků 233 a 234 o tranzitu; a

(f)ustanovení čl. 210 písm. d), čl. 215 odst. 1, článků 263 a 264, článku 267, článků 269 až 272 a článků 274 a 275 o zboží, jež opustilo celní území Unie.

(2)V článku 279 se slova „v situaci uvedené v“ nahrazují slovy „v situacích uvedených v“.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

(1)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (přepracované znění) (Úř. věst. L 56, 10.10.2013, s. 1).

(2)    Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/578 ze dne 11. dubna 2016, kterým se zavádí pracovní program pro vývoj elektronických systémů stanovených v celním kodexu Unie a jejich uvedení do provozu (Úř. věst. L 99, 15.4.2016, s. 6).

(3)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 70/2008/ES ze dne 15. ledna 2008 o bezpapírovém prostředí pro celnictví a obchod (Úř. věst. L 23, 26.1.2008, s. 21).

(4)    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 58, 29.12.2015, s. 1).

(5)    Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 58, 29.12.2015, s. 558).

(6)    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/341 ze dne 17. prosince 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o přechodná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie, pokud příslušné elektronické systémy dosud nejsou v provozu (Úř. věst. L 69, 15.3.2016, s. 1).

(7)    Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění celního kodexu Unie a o výkonu pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 284 tohoto kodexu (COM(2018) 39).

(8)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).

(9)    Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/578 ze dne 11. dubna 2016, kterým se zavádí pracovní program pro vývoj elektronických systémů stanovených v celním kodexu Unie a jejich uvedení do provozu (Úř. věst. L 99, 15.4.2016, s. 6).

(10)    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 1).

(11)    Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558).

(12)    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/341 ze dne 17. prosince 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o přechodná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie, pokud příslušné elektronické systémy dosud nejsou v provozu, a kterým se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 (Úř. věst. L 69, 15.3.2016, s. 1).