Stanovisko Evropského výboru regionů Místní přístup k průmyslové politice EU

(2019/C 404/03)

Zpravodajka

:

Jeannette BALJEU (NL/ALDE) členka rady provincie Jižní Holandsko

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

Úvod

1.

zdůrazňuje, že průmysl vnímaný jako výroba zboží a služby jsou základním kamenem inovativní, udržitelné a diverzifikované ekonomiky, která je schopna zajistit evropskou konkurenceschopnost a kvalitní pracovní místa v Evropské unii;

2.

opakuje své přesvědčení, že Evropská komise a členské státy musí využít všechny možnosti poskytované Smlouvu EU v oblasti průmyslové politiky, jež jsou stanovené v článku 173 SFEU, zvláště možnost „vyvinout jakékoli užitečné podněty na podporu takové koordinace (členských států v oblasti průmyslové politiky), zejména podněty s cílem stanovit směry a ukazatele, pořádat výměnu osvědčených postupů a připravit nezbytné podklady pro pravidelný dohled a hodnocení“, a to ve spolupráci s regionálními subjekty;

3.

zdůrazňuje, že průmysl má velmi zásadní význam pro evropské regiony a města a pro desítky milionů pracovních míst, jež vytváří, a že svou povahou působí v globálním kontextu, kde je významnou hnací silou růstu obchod, který přináší výhody i problémy;

4.

domnívá se, že je třeba zdůraznit zvláštní význam malých a středních podniků pro tvorbu hodnot, inovace a zaměstnanost. Zejména malé a střední podniky mají významný dopad na schopnost průmyslu pružně reagovat na nové požadavky, zejména na ty, které souvisejí s globalizací nebo digitalizací. Strategie průmyslové politiky EU musí poskytnout vhodné přístupy k tomu, jak vytvořit a udržet příznivé podmínky právě pro tyto podniky;

5.

domnívá se, že výzvy a příležitosti v rámci průmyslu mají být přípravou na budoucnost a zachovávat jeho zásadní přínos pro prosperitu a zaměstnanost a mají zajistit udržitelný rozvoj a vytváření uhlíkově neutrálního oběhového hospodářství;

6.

zdůrazňuje, že v zájmu posílení konkurenční výhody Evropy je třeba investovat do inovativních nových technologií a digitalizace, do uhlíkově neutrálního a oběhového hospodářství a do souvisejících dovedností napříč evropskými regiony;

7.

vyzdvihuje proto, že aby bylo možné rychle reagovat na nestálé hospodářské a průmyslové změny a udržet si konkurenceschopnost v celosvětovém měřítku, je třeba vytvořit strategickou vizi evropského průmyslu vycházející z místního přístupu;

8.

je přesvědčen, že k zajištění toho, aby byl evropský průmysl schopen poradit si s celosvětovou konkurencí, je nezbytný koordinovaný evropský přístup, který by se měl rovněž zaměřit na vytváření ucelenějších regulačních rámců a norem, odstranění nadměrné a zbytečné regulační a administrativní zátěže, usnadnění celoevropské spolupráce a partnerství, zajištění konkurenceschopných nákladů na energii a poskytování vhodných nástrojů na ochranu obchodu jak v tradičních odvětvích, jako je ocelářství, odvětví textilu, chemický průmysl, zemědělství a loďařský průmysl, tak v rozvíjejících se odvětvích. V zájmu ochrany evropského ocelářského průmyslu je například naléhavě nutné zavést clo na výrobky z oceli;

9.

domnívá se, že úkolem průmyslové politiky je poskytnout rámec, který průmyslu umožní zvýšit jeho konkurenceschopnost, a to kombinací horizontálních a meziodvětvových místních přístupů, a v případě potřeby cílených opatření pro jednotlivá odvětví v celém hodnotovém řetězci;

10.

vítá sdělení Komise Investice do inteligentního, inovativního a udržitelného průmyslu – Obnovená strategie průmyslové politiky EU (1) a jeho důraz na partnerství s členskými státy, regiony, městy a soukromým sektorem jakožto důležitý krok směrem k zajištění nástroje povzbuzujícího konkurenceschopnost průmyslu a inovace v Evropě; vítá návrh Evropské komise týkající se politiky soudržnosti po roce 2020, který se zaměřuje na posílení spolupráce mezi regionálními ekosystémy ve všech částech Evropy a na posílení mezinárodního a průmyslového rozměru inteligentní specializace;

11.

konstatuje, že je nezbytné podporovat evropský průmysl prostřednictvím činností a opatření hospodářské i nehospodářské povahy, v posledně jmenovaném případě například v rámci politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy či podpory výzkumu a inovací;

12.

vítá iniciativu Komise zřídit kulatý stůl zástupců průmyslu na vysoké úrovni „Průmysl 2030“, v němž má Výbor regionů status pozorovatele (2);

13.

vítá výzvy Evropské komise, Evropského parlamentu a Rady, aby se dále rozvíjela komplexní průmyslová strategie EU se zaměřením na rok 2030 a následující období, včetně střednědobých a dlouhodobých strategických cílů a ukazatelů pro průmysl, kterou by měl doplnit akční plán s konkrétními opatřeními;

14.

zdůrazňuje, že je třeba přijmout přístup založený na víceúrovňové správě vycházející z partnerství a dialogu s členskými státy, místními a regionálními orgány a zúčastněnými stranami (3);

15.

vyzývá k tomu, aby byl do této strategie zahrnut výrazný územní rozměr respektující zásadu subsidiarity, a dává najevo svoji ochotu podpořit Radu a její předsednictví při vytváření více místně orientované strategie průmyslové politiky;

16.

je přesvědčen, že průmyslová strategie EU by měla rovněž zahrnovat podrobnou a fakticky podloženou revizi pravidel EU pro státní podporu a kontrolu spojování podniků, aby byly zajištěny rovné podmínky na mezinárodní úrovni v souladu s globálními obchodními politikami a mnohostrannými dohodami. Zároveň by tato strategie měla zahrnovat také investiční a inovační potenciál státní podpory nebo fúzí;

17.

vítá dokument Evropského centra politické strategie (4), v němž se navrhuje nalézt novou rovnováhu mezi otevřeností a ochranou evropského trhu s cílem vytvořit rovnější podmínky na celosvětové úrovni a zároveň podpořit průmyslové inovace a produktivitu na domácí půdě;

18.

domnívá se, že má-li být dosaženo cílů Pařížské dohody týkajících se reakce na hrozbu změny klimatu (5), bude muset průmysl uskutečnit rozsáhlou transformaci a zároveň bude třeba zajistit, aby zůstal konkurenceschopný. Rozsah transformace, před níž stojí jak průmysl, tak společnost, si žádá naléhavá opatření, společnou vizi a integrovaná řešení mezi všemi zúčastněnými stranami a na všech úrovních politiky, neboť pouze víceúrovňový přístup může zajistit zapojení subjektů zainteresovaných na takto významných rozhodnutích v oblasti hospodářské politiky;

19.

podporuje politiku spravedlivého jednotného trhu související s představou Evropské komise týkající se průmyslové politiky EU, která reaguje na výzvu měnícího se světa práce ve smyslu evropského pilíře sociálních práv;

Sdělení č. 1: Konkurenceschopný evropský průmysl vyžaduje kombinovaný přístup, ve kterém je regionální politika vycházející z místních podmínek doprovázena meziregionální spoluprací

20.

zdůrazňuje, že konkurenční výhody regionů jsou silně provázány s místními průmyslovými odvětvími, zeměpisnými přednostmi, regionálními průmyslovými inovačními ekosystémy, odbornými a vysokými školami a dostupnými pracovními silami a odbornými znalostmi;

21.

zdůrazňuje význam průzkumu, těžby a využívání evropských primárních a druhotných surovin pro rozvoj místních průmyslových odvětví a hodnotových řetězců v regionech. Udržitelný místní přístup musí zohledňovat využitelné regionální zvláštnosti a potenciály rozvoje, jakož i možné vytváření synergií;

22.

domnívá se, že přístup vycházející z místních podmínek by měl stavět na potenciálu podnikatelských a inovačních ekosystémů s cílem stimulovat modernizaci průmyslu a vypracovat územní strategie pro inovace a zakotvení na regionální, místní, městské nebo přeshraniční úrovni;

23.

konstatuje, že jsou k tomu zapotřebí dobře fungující sítě spolupráce, jako jsou makroregionální strategie, a klastry, do nichž jsou zapojeni klíčoví partneři. Zdůrazňuje také, že meziregionální spolupráce těchto sítí a klastrů má zásadní význam pro rozvoj synergií, výměnu zkušeností, vzájemné učení a dosažení kritického množství společných investic do zavádění inovací v průmyslových hodnotových řetězcích v celé Evropě. Tento meziregionální přístup ke spolupráci může uspět pouze za pomoci digitalizace a sdílení informací;

24.

podtrhuje, že regionální a místní samosprávy a jiné organizace hrají klíčovou úlohu při aktivním zavádění nezbytné meziregionální a přeshraniční spolupráce;

25.

zdůrazňuje, že udržitelná spolupráce mezi regiony by měla jít nad rámec iniciativ ad hoc a vyžaduje strukturální rámec pro spolupráci vycházející z dlouhodobých závazků a založený na již provedené práci podle stávajících strategií pro inteligentní specializaci, a to v rámci budoucích meziregionálních inovačních investic;

26.

podotýká, že zásadní význam mají informace o regionálních činnostech v oblasti inovací, stávajících kapacitách (infrastruktur a odborných znalostí) a potenciálu oběhového hospodářství. Tyto existující údaje jsou často rozptýlené a rozdrobené, což omezuje jejich užitečnost pro regiony. Vybízí proto Evropskou komisi, aby provedla skutečné shromažďování důkazů a zohlednila při tom místní a regionální pohled na strategii EU pro průmysl;

27.

doporučuje, aby Komise v rámci nového místního přístupu, který uvádí ve svých návrzích k politice soudržnosti po roce 2020, posílila podporu meziregionální a přeshraniční spolupráce, a to i v rámci stávajících iniciativ, jako jsou iniciativa Vanguard nebo tematická partnerství pro inteligentní specializaci, do nichž se zapojuje stále více regionů;

28.

v souvislosti s programovým obdobím po roce 2020 vyzývá k posílení podpory EU pro regionální ekosystémy a klastry v rámci meziregionálních inovačních investic, jež bude vycházet z přístupu inteligentní specializace a zvětší a rozšíří stávající iniciativy, jako jsou platforma pro inteligentní specializaci zaměřená na modernizaci průmyslu a pilotní iniciativa týkající se regionů procházejících průmyslovou transformací. Považuje také za důležité vytvořit nástroje pro provádění společných meziregionálních průmyslových investičních projektů, a to v úzké spolupráci s regiony a partnerstvími pro inteligentní specializaci;

29.

zdůrazňuje, že tematické platformy pro inteligentní specializaci musí být náležitým způsobem financovány, neboť regiony nemají vždy prostředky potřebné k tomu, aby se mohly účastnit odpovídajícím a strukturovaným způsobem;

30.

vyzývá Komisi, aby dále rozvíjela nástroje pro zprostředkování s cílem identifikovat a aktivně podporovat spolupráci na strategiích pro inteligentní specializaci, a usnadnila tak nepřetržitý proces, v jehož rámci regiony určí prioritní oblasti, v nichž má spolupráce zásadní význam pro zachování vedoucího postavení Evropy;

31.

doporučuje, aby Komise povzbudila průmyslové inovace vycházející ze strategií pro inteligentní specializaci ve všech regionech tím, že usnadní zvláštní programy podpory, jejichž prostřednictvím budou moci rozvinuté regiony spolupracovat na konkrétních projektech s méně rozvinutými regiony k oboustrannému prospěchu, jakož i na společných projektech rozvinutých regionů a na relevantních projektech méně rozvinutých regionů k oboustrannému prospěchu;

Sdělení č. 2: Vzhledem k tomu, že významné společenské výzvy často vyžadují spolupráci mezi evropskými regiony, hrají regionální samosprávy zásadní roli v iniciativách zaměřených na úkoly a při zavádění odvětvových politik do praxe

32.

domnívá se, že přístup k politikám zaměřený na úkoly může být použit jako nástroj k řešení významných společenských výzev a podpořit přístup založený na víceúrovňové správě, přičemž přístup inteligentní specializace může napomoci sladění regionálních programů a investic s prioritami EU;

33.

zdůrazňuje, že v zájmu řešení společenských výzev je zapotřebí dalších investic do výzkumu a inovací, aby se podpořila špičková průmyslová úroveň a využily nové příležitosti, a že by se v procesu hledání mělo podporovat experimentování a podstupování rizik, a vybízí k tomu, aby bylo usnadňováno šíření inovací a nových technologií v průmyslu;

34.

zdůrazňuje, že regiony hrají důležitou úlohu, pokud jde o propojení, rozvoj a podporu regionálního inovačního ekosystému, realizaci mapování dostupných kapacit a zapojení různých skupin zúčastněných stran do přístupu ke stanovování průmyslových cílů založeného na skutečné poptávce a spolupráci, a proto žádá, aby byly regiony zastoupeny ve správě zaměřené na konkrétní úkoly, a to i v rámci partnerství a výborů pro mise;

35.

doporučuje, aby Komise stanovila jasné střednědobé a dlouhodobé cíle v politikách zaměřených na úkoly a promítla je do politik, které jsou funkční v rámci strukturálních a investičních fondů, programu Horizont Evropa a programu Digitální Evropa;

36.

doporučuje, aby se místní a regionální orgány aktivně snažily některé z těchto úkolů vést a zajistit vytvoření meziregionálního přístupu. Tento postup je třeba sladit s dostupnými evropskými nástroji a s jejich pomocí ho usnadnit. Vyzývá proto Evropskou komisi, aby v rámci nového programu Horizont Evropa zajistila aktivní zapojení regionálních zúčastněných stran do správy konkrétních úkolů;

37.

vyzývá Komisi, aby podpořila pilotní projekty v klastrech regionů, jež umožní experimentování na základě přístupu založeného na významném projektu společného evropského zájmu (6), avšak v menším měřítku za účelem podpory meziregionální spolupráce;

Sdělení č. 3: Místní a regionální orgány by měly zajistit dostupnost dovedností, které podpoří transformaci průmyslu a usnadní spolupráci mezi průmyslem a vzdělávacími institucemi, k čemuž jim dopomůže evropská strategie

38.

podotýká, že rychle se měnící průmyslová transformace, transformace energetiky, digitalizace a oběhové hospodářství vyžadují rozvoj nových mezioborových dovedností;

39.

vítá úsilí o koordinaci různých nástrojů na evropské úrovni, jak dokazují nová agenda dovedností pro Evropu, akční plán digitálního vzdělávání a strategie pro digitální dovednosti;

40.

zdůrazňuje, že je naléhavě třeba předvídat, podporovat a propagovat soustavný rozvoj dovedností, nové vzdělávání a rekvalifikaci stávajících pracovních sil, zejména pokud jde o digitální dovednosti;

41.

uznává, že evropská průmyslová pracovní síla čítá mnoho pracovníků, kteří jsou vyškoleni prostřednictvím odborného vzdělávání;

42.

souhlasí s tím, že z přínosů průmyslové transformace musí těžit široká veřejnost a ti, kterým hrozí, že neuspějí, by měli mít jiné příležitosti a podporu, aby se mohli adaptovat. Má za to, že politické iniciativy musí klást větší důraz na poskytování možností celoživotního vzdělávání pro pracovníky s nízkou kvalifikací, aby se zajistilo, že budou mít rovný přístup k novým technologickým dovednostem požadovaným průmyslem;

43.

zdůrazňuje význam aktivního rozvoje schopností v profesním životě všech odborníků ve všech průmyslových odvětvích, a proto navrhuje vypracovat účinnou koncepci celoevropského systému sdílení nových poznatků, aktualizace dovedností a rozvoje individuálních schopností ve spolupráci se zaměstnavateli a vzdělávacími zařízeními;

44.

domnívá se proto, že celoevropský přístup k politice v oblasti dovedností má zásadní význam pro budoucí konkurenceschopnost evropského průmyslu a že je zapotřebí mnohem vyšší míry investic do lidského kapitálu, a to jak v rámci systémů vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení, tak i v rámci průmyslu samotného;

45.

domnívá se, že by mělo být dále podporováno podnikatelské vzdělávání, propagace podnikatelských dovedností, vzájemné učení a sdílení osvědčených postupů, aby se průmyslové subjekty mohly přizpůsobit novým obchodním modelům a účinně spolupracovat v konkurenceschopných evropských hodnotových řetězcích;

46.

doporučuje, aby Evropská komise posílila vzdělávací programy působící napříč regiony, jako je Erasmus+, s důrazem na odborné vzdělávání a umožnění pohybu talentů po celé Evropě;

47.

požaduje, aby příslušné orgány poskytovaly flexibilní prostředky na rekvalifikaci na regionální úrovni, a nikoli na úrovni jednotlivých odvětví, a opakuje svůj požadavek, aby ESF+ spadal pod nařízení o společných ustanoveních pro politiku soudržnosti po roce 2021, a bylo tak zajištěno, že budou uplatněny veškeré požadavky týkající se zásady partnerství a zapojení regionální úrovně do rozvoje programů v rámci ESF+;

48.

doporučuje, aby místní a regionální orgány spolupracovaly na společných programech vzdělávání a výzkumu s cílem začlenit společné priority EU v oblasti dovedností a podpořit meziregionální vzdělávací příležitosti;

Sdělení č. 4: Evropský průmysl a vlády musí zaujmout vedoucí postavení a stát se udržitelnějšími tím, že přijmou opatření

49.

má za to, že EU stojí v čele celosvětového přechodu na uhlíkové neutrální a oběhové hospodářství. Evropský průmysl proto musí mít vedoucí roli a přispívat ke zmírňování změny klimatu, plnit cíle Pařížské dohody, zachovávat zdroje, předcházet zhoršování stavu životního prostředí a reagovat na měnící se očekávání spotřebitelů v zelené ekonomice;

50.

zdůrazňuje, že přechod podniků na udržitelnější obchodní modely účinně využívající zdroje pomůže životnímu prostředí a současně zajistí konkurenční výhodu, což povede k inovacím a k vytváření nových pracovních míst a podnikatelských příležitostí;

51.

zdůrazňuje, že je velmi důležité informovat průmyslová odvětví a občany o výhodách nových přístupů, jako jsou například oběhové hospodářství, uhlíkově neutrální hospodářství a ekonomika sdílení. Tyto nové přístupy vyžadují posun v postojích jak spotřebitelů (např. směrem k opětovnému použití a recyklaci), tak průmyslu, který se musí postupně přizpůsobit novým požadavkům v rámci dlouhodobého strategického plánování;

52.

domnívá se, že Evropa musí v zájmu přechodu k udržitelnému průmyslu využít své vedoucí postavení ve všech odvětvích a řešit narůstající celosvětovou hospodářskou soutěž s technologiemi v oblasti ekologicky šetrné výroby, biohospodářství a čisté energie.

53.

poukazuje na to, že přechod daného regionu na oběhové a uhlíkově neutrální hospodářství je dlouhodobý projekt, který může být úspěšný pouze díky přístupu na bázi dílčích kroků, a v některých případech na bázi radikální obnovy, jejíž rámec tvoří proveditelné dílčí cíle, které nebudou zatěžovat obyvatelstvo ani odvětví, jako je automobilový průmysl. Zvláštní pozornost by se měla věnovat posílení odolnosti venkovských komunit, kterým hrozí, že vlivem hospodářské transformace zůstanou pozadu;

54.

zdůrazňuje, že je třeba překonat významné překážky, včetně chybějících správných tržních signálů a pobídek k navrhování výrobků pro oběhové hospodářství, vysokých nákladů podniků na přechod, regulačních překážek, nedostatečných informací pro spotřebitele a špatně fungujícího trhu s druhotnými surovinami;

55.

domnívá se, že spolupráce na celoevropské a meziregionální úrovni má významnou funkci v tom, že regionům pomáhá rozvíjet strategický přístup k využití potenciálu oběhového a uhlíkově neutrálního hospodářství;

56.

podporuje myšlenku využívání strategického zadávání veřejných zakázek jako nástroje na povzbuzení inovací, ke které se Evropská komise přihlásila ve svém akčním plánu pro oběhové hospodářství v roce 2015 (7) a v příslušných směrnicích o zadávání veřejných zakázek, domnívá se však, že složitost pravidel často vede k neochotě regionálních a místních orgánů podstupovat riziko;

57.

doporučuje, aby regionální a místní samosprávy přijaly víceodvětvový hospodářský rozvoj jdoucí napříč odvětvími a integrovaly nakládání s odpady a environmentální řízení do uceleného přístupu založeného na oběhovém hospodářství;

58.

vyzývá regiony a města, aby plně využily možností politiky soudržnosti po roce 2020 k zavádění inovativních řešení, která jsou zaměřena na klima a přechod k oběhovému hospodářství;

59.

vyzývá k holistickému a koordinovanému přístupu víceúrovňové správy s cílem zajistit nezbytnou soudržnost mezi různými politickými nástroji a opatřeními na různých úrovních. Přechod na nízkouhlíkové a oběhové hospodářství by měl zohlednit nejen celý hodnotový řetězec a zpracovatelský průmysl obecně, ale i malé a střední podniky a začínající podniky;

60.

vyzývá Komisi, aby dále podporovala rozvoj společných strategií v konkrétních oblastech, jako je vodík a syntetická paliva, a podporovala přijetí udržitelnějších technologií na trhu;

Sdělení č. 6: Pro posílení zavádění nových technologií ze strany průmyslu jsou rozhodující regionální strategická partnerství veřejného a soukromého sektoru zaměřená na inovace

61.

konstatuje, že inovace jsou obtížné, zejména pro začínající podniky a malé a střední podniky, neboť přijímání nových technologií je často doprovázeno vysokými investicemi a vyžaduje odborné znalosti, a zdůrazňuje, že v Evropě stále existují mezery v digitální transformaci napříč odvětvími a regiony;

62.

domnívá se, že spolupráce mezi průmyslem, výzkumnými organizacemi a regionálními samosprávami je důležitá pro zhodnocení průmyslových inovací;

63.

oceňuje centra pro digitální inovace, zkušební prostředí EK a technologické infrastruktury jako příklady strategických partnerství veřejného a soukromého sektoru zaměřených na inovace;

64.

podporuje zaměření strategií pro inteligentní specializaci na období po roce 2020, které řeší překážky bránící šíření nových myšlenek v podnicích;

65.

podporuje 281 center pro digitální inovace v EU jako součást programu Digitální Evropa s cílem posílit meziregionální spolupráci;

66.

zdůrazňuje, že za účelem zajištění snadného přístupu průmyslu ke stávajícím špičkovým technologiím a infrastruktuře v celé Evropě by měla být navázána spolupráce mezi těmito partnerstvími veřejného a soukromého sektoru na úrovni celé EU a měly by být více zviditelněny dostupné zdroje a poskytnuty finanční prostředky na jejich začlenění;

67.

domnívá se, že je dále zapotřebí přijmout koordinovanou celkovou strategii i strategii pro posílení regionální spolupráce na provozní úrovni;

68.

zdůrazňuje, že v zájmu zvýšení dopadu center pro digitální inovace by tato centra neměla fungovat jako samostatné subjekty konkurující ostatním, ale měla by být spíše jako uzel v rámci sítě, do jejíž koordinace se může zapojit několik zúčastněných stran, jako jsou univerzity, výzkumná střediska, střediska pro inovace atd.;

69.

doporučuje, aby se do výběru a zprovoznění evropských center pro digitální inovace v rámci nadcházejícího programu Digitální Evropa zapojily regionální samosprávy;

70.

doporučuje, aby místní a regionální orgány podporovaly udržitelnost a inovace prostřednictvím veřejných zakázek, a podporovaly tak inteligentní města a další relevantní iniciativy a propojovaly různé subjekty z průmyslu, výzkumu a vzdělávacích institucí;

71.

doporučuje, aby se regiony zapojily do vytváření přístupu založeného na udržitelné spolupráci mezi partnerstvími veřejného a soukromého sektoru v jiných oblastech, než je digitalizace (včetně dalších experimentálních a testovacích zařízení). Toto zapojení by mělo zahrnovat vytvoření komplexního přehledu činností v regionech a posouzení jejich doplňkovosti;

72.

zdůrazňuje, že je třeba vypracovat komplexní strategii s cílem shromáždit, systematizovat a šířit informace o dostupné infrastruktuře a inovačních kapacitách v celé Evropě;

73.

zdůrazňuje rostoucí význam umělé inteligence v evropské průmyslové politice a vedoucí úlohu Evropské unie v tomto ohledu, neboť celosvětově přestavuje 32 % výzkumných institucí umělé inteligence. V této souvislosti připomíná svůj vlastní postoj k umělé inteligenci, který vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 6. února 2019, a rovněž podporuje doporučení Evropského parlamentu (8);

74.

vítá výzvu Evropské rady adresovanou Komisi, aby do konce roku 2019 předložila dlouhodobou vizi s konkrétními kroky pro budoucí průmyslovou budoucnost EU.

---

(1)  COM(2017) 479 final.

(2)  Rozhodnutí Komise C(2017) 8565 ze dne 15. prosince 2017 o zřízení kulatého stolu zástupců průmyslu na vysoké úrovni „Průmysl 2030“.

(3)  Závěry Rady o obnovené strategii průmyslové politiky EU, Rada pro konkurenceschopnost, 30. listopadu 2017 (705/17).

(4)  EU Industrial Policy after Siemens-Alstom: finding a new balance between openness and protection (Průmyslová politika EU po případu Siemens-Alstom – nalezení nové rovnováhy mezi otevřeností a ochranou), Evropská komise, březen 2019.

(5)  OSN (2015).

(6)  IPCEI (Important projects of common European interest).

(7)  Uzavření cyklu – akční plán EU pro oběhové hospodářství [COM(2015) 614 final].

(8)  Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 o komplexní umělé inteligenci a robotice (2018/2088(INI)).