EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 18.10.2018

COM(2018) 701 final

ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

PATNÁCTÁ ZPRÁVA









PŘEHLED OPATŘENÍ NA OCHRANU OBCHODU UPLATŇOVANÝCH




TŘETÍMI ZEMĚMI VŮČI EVROPSKÉ UNII ZA ROK 2017

{SWD(2018) 442 final}

1.Úvod

Nástroje na ochranu obchodu představují důležité prostředky, jimiž se hospodářská odvětví brání, setkávají-li se s nekalými obchodními praktikami.

Jedná se o tři nástroje: antidumpingová, antisubvenční a ochranná opatření. Cílem antidumpingových a antisubvenčních opatření je zmírnění negativních dopadů nekalých obchodních praktik, jako je dumpingový/subvencovaný dovoz, zatímco účelem ochranných opatření je po určitou dobu chránit odvětví před negativními dopady nepředvídaného a významného nárůstu dovozu. Ochranná opatření se od dvou zbývajících nástrojů liší také tím, že se uplatňují na veškerý dovoz, zatímco antidumpingová a antisubvenční opatření se uplatňují vůči konkrétní zemi (či dokonce společnosti).

Jedním z pilířů obchodní politiky EU je zajistit pro podniky z EU rovné podmínky na vývozních trzích. Neopodstatněná opatření na ochranu obchodu nekalým způsobem znemožňují vývozcům z EU volný přístup na světové trhy a jejich negativní dopad by měl být minimalizován, kdykoli je to možné.

Jako přední světový vývozce je Evropská unie ve stále větší míře předmětem šetření v souvislosti s ochranou obchodu, jež zahajují třetí země. Podle počtu platných opatření na ochranu obchodu jsou EU a její členské státy v celosvětovém měřítku po Číně druhým vývozcem, na něž jsou tato opatření zaměřena nejvíce.

Jestliže třetí země uplatní opatření na ochranu obchodu proti vývozcům z EU, Evropská komise dotčená odvětví v EU sleduje a je jim nápomocna. Komise hraje i více bezprostřední úlohu prostřednictvím odpovědí na dotazníky v rámci antisubvenčních šetření, jedná-li se o subvence EU, a na dotazníky v rámci ochranných šetření, je-li cílem opatření Unie jako celek.

Pokud třetí země zahájí proti vývozu z EU šetření v souvislosti s ochranou obchodu, je úlohou Komise v případě potřeby aktivně intervenovat, aby vyvrátila nepodložená tvrzení a zjištění předložená v rámci řízení, jež jsou v rozporu s pravidly WTO. To se děje například prostřednictvím písemných podání předložených vyšetřujícímu orgánu ve třetích zemích, jakož i prostřednictvím pravidelné účasti na slyšeních, aby bylo zajištěno dodržování práv a zájmů vývozců z EU. Komise rovněž zasahuje v rámci dvoustranných dohod (např. na pravidelných dvoustranných setkáních na vysoké úrovni s příslušnými obchodními partnery) a na vícestranné úrovni (např. na pravidelných zasedáních výborů WTO v Ženevě).

Tato zpráva popisuje: obecné trendy v činnostech na ochranu obchodu ze strany třetích zemí, jež mají nebo by mohly mít nepříznivý dopad na vývoz z Unie; hlavní zjištěné problémy; a výsledky dosažené v roce 2017 1 . Pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě obsahuje podrobnou analýzu šetření a opatření na ochranu obchodu členěnou podle jednotlivých třetích zemí, a to včetně intervencí provedených Komisí, spolu s úplným souborem údajů členěných podle jednotlivých zemí a druhů nástrojů na ochranu obchodu.

2.Statistický přehled

2.1.Opatření platná na konci roku 2017

Na konci roku 2017 bylo platných opatření na ochranu obchodu, která mají vliv na vývoz z EU, celkem 162, což v porovnání se 156 platnými opatřeními na konci roku 2016 představuje mírný nárůst. Jak je však patrné z níže uvedeného grafu, počet platných opatření, která ovlivňují vývoz z EU, vykazuje od roku 2010 jednoznačně vzestupnou tendenci.

Celkový počet platných opatření na konci roku 2017

Zdroj: statistické údaje WTO a EU

Pouzí čtyři obchodní partneři Unie se nadále podílí na více než 50 % všech platných opatření na ochranu obchodu namířených proti EU (konkrétně se jedná o USA, Čínu, Indii a Brazílii). Pořadí těchto zemí se však v roce 2017 oproti roku 2016 změnilo. V roce 2017 se nejaktivnějším uživatelem nástrojů na ochranu obchodu zaměřených proti EU staly Spojené státy: v platnosti měly celkem 26 opatření, z toho 22 antidumpingových a čtyři antisubvenční (Spojené státy neměly v roce 2017 v platnosti žádná ochranná opatření). Následuje Indie s 21 opatřeními (19 antidumpingovými a dvěma ochrannými). Na třetím místě je Čína s 20 platnými opatřeními na konci roku 2017 (17 antidumpingovými, dvěma antisubvenčními a jedním ochranným), na čtvrtém místě je Brazílie se 16 opatřeními (ve všech případech se jedná o opatření antidumpingová).

Platná opatření v jednotlivých zemích na konci roku 2017

Zdroj: statistické údaje WTO a EU

Pokud jde o druhy nástrojů, ze 162 platných opatření 2 se ve 125 případech jedná o opatření antidumpingová, v sedmi případech o opatření antisubvenční a v 30 případech o opatření ochranná. Antisubvenční opatření zavedlo proti EU jen velmi málo obchodních partnerů: pouze USA (čtyři), Čína (dvě) a Kanada (jedno). Co se týče ochranných opatření, setrvale je uplatňují převážně východoasijské země, konkrétně Indonésie a Vietnam (v obou případech čtyři), a dále Thajsko, Maroko, Malajsie a Filipíny (ve všech případech tři).

2.2.Nová šetření zahájená v roce 2017

Pokud jde o nová šetření vedená proti Unii či jejím členským státům, situace je v roce 2017 ve srovnání s rokem 2016 stabilní; v roce 2017 bylo zahájeno celkem 31 nových šetření.

Skladba podle jednotlivých druhů nástrojů se však v roce 2017 mírně změnila. Zatímco počet zahájených antidumpingových a antisubvenčních šetření se v roce 2017 ve srovnání s rokem 2016 zvýšil z 18 na 22, respektive z žádného na dvě, počet zahájených ochranných šetření klesl z 12 na sedm.

Za zmínku stojí, že ze všech zemí vynikají Spojené státy jako země, která zahájila nejvíce nových šetření: bylo jich celkem deset, z toho v šesti případech se jednalo o antidumpingová šetření. Druhé místo zaujímá Indie a Turecko, obě země se čtyřmi novými šetřeními.

Pokud jde o rozdělení podle odvětví, z celkového počtu 31 nových šetření zahájených v roce 2017 proti vývozu z EU se šest šetření týkalo odvětví oceli (z toho čtyři zahájily Spojené státy). To je výrazná změna oproti rokům 2015 a 2016, kdy 19, respektive 17 nových šetření v odvětví oceli představovalo více než 50 % všech nových šetření. Naopak stojí za zmínku, že 13 nových šetření se týkalo vývozu chemických látek, které nyní v Unii jednoznačně představují odvětví, jež je předmětem opatření na ochranu obchodu v největší míře.

Nová šetření zahájená vůči EU v odvětví oceli a v ostatních výrobních odvětvích

Zdroj: statistické údaje WTO a EU

2.3.Opatření uložená v roce 2017

V roce 2017 bylo na vývoz z EU uloženo celkem 26 nových opatření. To představuje pokles oproti roku 2016 (30) a 2015 (37). Pokles byl zvláště výrazný u antidumpingových opatření (19 v roce 2016 a 15 v roce 2017). V roce 2017 byla uložena dvě antisubvenční opatření (oproti jedinému v roce 2016) a devět ochranných opatření (oproti deseti v roce 2016). Pokud jde o rozdělení podle zemí, Spojené státy uložily šest nových opatření, následovala Indie, která proti EU v roce 2017 uložila čtyři opatření (z toho v osmi případech se jednalo o antidumpingová opatření a ve dvou případech o antisubvenční opatření) a poté se dvěma opatřeními následovala Kanada (pouze antidumpingová opatření), Malajsie (pouze ochranná opatření), Turecko (pouze antidumpingová opatření) a Vietnam (pouze ochranná opatření).

Pokud jde o rozdělení podle odvětví, odvětví oceli se týká 16 opatření z celkových 26 nových opatření uložených ve vztahu k vývozu z EU. Jinými slovy, v roce 2017 bylo nových opatření v odvětví oceli více než nových opatření ve všech ostatních odvětvích. Opatření uložená v roce 2017 jsou přímým důsledkem prudkého nárůstu šetření týkajících se oceli, jež byla zahájena v nedávné době. V roce 2015 a 2016 vedla nadměrná kapacita a nadprodukce v Číně k celosvětové vlně zavádění nástrojů na ochranu obchodu, které často ve svém důsledku poškodily zájmy EU týkající se oceli (povaha erga omnes ochranných opatření, příliš široká místní působnost antidumpingových opatření).

3.Problematické otázky v roce 2017

3.1.Paušálně agresivnější použití nástrojů na ochranu obchodu ze strany Spojených států

Rok 2017 se bezesporu vyznačoval nárůstem aktivity Spojených států v oblasti nástrojů na ochranu obchodu. Tato ofenziva sice nebyla primárně a cíleně zaměřena na vývoz z EU, přesto jak vyplývá ze statistických údajů v oddílu 2 výše, zájmy EU nevyvázly bez újmy.

Spojené státy, které obvykle ochranná opatření nepoužívají, zahájily v roce 2017 dvě ochranná šetření; týkala se jednak velkých praček (červen 2017), jednak fotovoltaických článků a modulů s krystalickým křemíkem (květen 2017) 3 . Prvně jmenované zboží se sice z EU nevyváží a druhé jmenované zboží se ve srovnání s asijskými exportními zeměmi vyváží jen v omezené míře, tato opatření však mohou kromě svého bezprostředního účinku způsobit v důsledku odklonu obchodu i vedlejší škody výrobcům z Unie 4 . Komise zdůraznila, že dovoz z EU vzhledem k nízkému objemu a vyšším cenám nezpůsobuje žádnou újmu. Komise vyjádřila pochybnosti ohledně slučitelnosti tohoto opatření s pravidly WTO a vhodnosti tohoto ochranného nástroje, když je přitom skutečným cílem řešit obcházení antidumpingových opatření Spojených států uvalených na Čínu. Komise navrhla formu opatření, která by dovoz z Unie penalizovala menší měrou, např. kvótu stanovenou pro jednotlivé země nebo minimální dovozní cenu. Spojené státy oba návrhy odmítly a rovněž odmítly poskytnout jakoukoli náhradu za nepříznivé účinky ochranného opatření.

V dubnu 2017 zahájily Spojené státy šetření týkající se dovozu oceli a hliníku na základě článku 232 zákona Spojených států o rozšíření obchodu z roku 1962 5 . Technicky vzato článek 232 zákona Spojených států o rozšíření obchodu z roku 1962 nepředstavuje nástroj na ochranu obchodu (antidumpingové, antisubvenční či ochranné opatření). Opatření podle článku 232 mají „upravit dovoz“ v případě hrozby pro národní bezpečnost. Nicméně důsledky opatření podle článku 232 se velmi podobají důsledkům ochranných opatření, a proto Komise považuje opatření podle článku 232 za skrytá ochranná opatření.

V červenci 2017 zahájily Spojené státy antidumpingové a antisubvenční šetření týkající se dovozu španělských zralých oliv (španělský vývoz dosahuje částky přibližně 60 milionů EUR). Díky četným technickým a politickým intervencím Komise provedeným v těsné spolupráci se španělskými orgány a podniky se podařilo snížit počet údajných subvenčních programů, jež byly předmětem šetření, z deseti na šest. Předmětem šetření však i nadále zůstalo několik režimů podpory poskytnutých Španělskem a Unií včetně režimu základní platby, který je základním kamenem reformované společné zemědělské politiky (SZP). Komise v průběhu řízení zvláště zdůrazňovala, že inkriminované režimy SZP Unie nemají narušující účinek, jsou nespecifické, a tudíž i nenapadnutelné podle práva WTO. Podle pravidel WTO jsou tyto režimy podpory považovány za opatření spadající do tzv. zelené skupiny („green box“). Komise velmi aktivně intervenovala ve všech fázích těchto šetření a poskytla nezbytnou pomoc španělským orgánům na ústřední i regionální úrovni, jakož i dotčeným vývozcům a bude tak činit i nadále, aby orgány Spojených států odradila od uvalení neopodstatněných opatření. Očekávalo se, že konečné zjištění újmy bude provedeno nejpozději v červenci 2018 6 .

Z důkazů rovněž vyplývá, že Spojené státy zaujímají přísnější postoj k prosazování antidumpingových pravidel, a to nejen z hlediska počtu šetření, ale i z hlediska užívané metodiky.

V případě, že vývozce, který je předmětem antidumpingového/antisubvenčního šetření, neposkytne nezbytné informace, pravidla WTO dovolují vyšetřujícímu orgánu, aby tyto chybějící informace nahradil „nejspolehlivějšími dostupnými skutečnostmi“, tj. informacemi ze sekundárního zdroje. Spojené státy však obvykle volí přísnější přístup a často odmítají veškeré informace poskytnuté respondenty, mnohdy na základě slabých argumentů, a uplatňují „nepříznivé dostupné skutečnosti“. To vždy vede k výrazně vyšším clům, než kdyby se použily údaje dané společnosti nebo alternativní nejspolehlivější dostupné skutečnosti. Tento přístup využívají Spojené státy v mnoha svých šetřeních a nedávno si na něj u WTO stěžovala Korea (zjištění antidumpingových a vyrovnávacích cel na některé výrobky z Koreje, WT/DS/539/1); Komise bude tuto věc aktivně sledovat.

Spojené státy v roce 2017 nadále uplatňovaly při antidumpingových šetřeních kontroverzní metodiku nulování. K dumpingu dochází, jestliže jsou vývozní ceny nižší než běžná hodnota. Obě částky se určí na základě určitého počtu obchodů, které byly uskutečněny během stanoveného období. Při použití nulování vyšetřující orgán srovnává cenu výrobku na vývozním trhu s cenou výrobku na domácím trhu, avšak nezohledňuje žádný obchod, u kterého je cena výrobků na vývozním trhu vyšší než cena na domácím trhu, tzn. nastaví u nich nulovou hodnotu. Výsledkem této metodiky je zvětšení dumpingového rozpětí. Nulování je od roku 2001 předmětem řešení sporů ve WTO a odvolací orgán WTO od té doby tento postup soustavně odsuzuje. Později, v roce 2016 (DS464: USA – antidumpingová a antisubvenční opatření týkající se velkých praček pocházejících z Koreje, potvrzeno ve sporu č. DS471: USA – antidumpingové metodiky (Čína)), odvolací orgán WTO odmítl poslední zbývající možnost nulování používanou Spojenými státy, když rozhodl, že metodika nulování je i v případě „cíleného dumpingu“ v rozporu s pravidly WTO. Komise tuto záležitost pozorně sleduje a přijme nezbytná opatření k tomu, aby Spojené státy nakonec začaly plnit závazky v rámci WTO.

3.2.Různí uživatelé, a přesto stejné sporné použití ochranného nástroje

Jak bylo objasněno výše, ochranná opatření představují nástroj, který obchod omezuje nejvíce, jelikož se vztahují na veškerý dovoz bez ohledu na jeho původ. Z tohoto důvodu by se měla používat pouze v přesně vymezených a velmi výjimečných případech s cílem dočasně chránit domácí výrobní odvětví před náhlým a prudkým nárůstem dovozu. Ačkoli se počet zahájených ochranných šetření v roce 2017 výrazně snížil, Komise i nadále systematicky intervenuje ve všech ochranných šetřeních, jelikož se zdá, že mnoho vyšetřujících orgánů nedodržuje přísná pravidla stanovená v Dohodě WTO o ochranných opatřeních. Mnoho šetření v souvislosti s ochrannými opatřeními se týká dovozu, který ve skutečnosti pochází hlavně z jedné země, proto by k zajištění cílené reakce na tento problém byly vhodnější antidumpingové nebo antisubvenční nástroje, které by nepatřičně neomezily přístup na trh jiným zemím.

Ochranná opatření platná v roce 2017 uplatňují převážně země jihovýchodní Asie, konkrétně Indonésie a Vietnam (v obou případech čtyři) a Thajsko, Malajsie a Filipíny (ve všech případech tři). Tato ochranná opatření byla často (nevhodně) uvalena s cílem řešit masivní příliv čínských výrobků z oceli a možné obcházení opatření prostřednictvím jiných zemí. Ochranná opatření však nerozlišují mezi zeměmi původu, a proto často způsobují vedlejší škody na obchodu, který újmu nezpůsobuje.

Pokud jde o nová ochranná šetření, novinkou roku 2017 je skutečnost, že nová šetření již nezahajují především země jihovýchodní Asie. V roce 2017 byly hlavními zeměmi, které zahájily nová šetření, Spojené státy (dvě nová ochranná šetření týkající se fotovoltaických článků a modulů s krystalickým křemíkem a velkých praček) a Turecko (rovněž dvě nová ochranná šetření, jedno týkající se pneumatik, které představují pro EU významný hospodářský zájem, druhé týkající se kartáčků na zuby, které pro EU významný hospodářský zájem nepředstavují).

Uvedená dvě ochranná šetření Spojených států byla prvními ochrannými šetřeními, která Spojené státy zahájily za více než deset let. Komise si stěžovala, že šetření neměla být zahájena, neboť údajně problematický nárůst dovozu pocházel pouze z omezeného počtu asijských zemí. V reakci na tento dovoz a ve snaze předejít vedlejším škodám na řádném dovozu, jenž nebyl příčinou problému, měly Spojené státy použít jiné, lépe zacílené nástroje, jako jsou například antidumpingová a/nebo antisubvenční opatření.

Pokud jde o turecké ochranné šetření týkající se dovozu pneumatik, Komise úspěšně intervenovala a docílila ukončení šetření bez přijetí opatření (podrobnosti viz níže v oddíle „Hlavní úspěchy“).

4.Hlavní úspěchy

USA – ukončení antidumpingových/antisubvenčních šetření týkajících se velkých civilních letadel z Kanady

V lednu 2018 komise USA pro mezinárodní obchod (ITC) zjistila, že dovoz velkých civilních letadel typu Bombardier C-series nepoškozuje průmysl USA, a proto zablokovala uvalení 292% cel na dovoz některých letadel výrobce se sídlem v Montrealu. Ministerstvo obchodu USA předtím provedlo šetření a zjistilo úhrnné antidumpingové a antisubvenční rozpětí na úrovni 292 %. Pro Kanadu, ale i pro Spojené království a Evropskou unii to představuje významný úspěch. Ohroženy byly tisíce pracovních míst v provozu společnosti Bombardier v Severním Irsku (kde se vyrábějí křídla proudového letadla Bombardier C-series) i v provozech jeho dodavatelů v jiných členských státech EU. Komise v těchto antidumpingových/antisubvenčních šetřeních Spojených států rozhodně podporovala společnost Bombardier a vládu Spojeného království. Komise mimo jiné vznesla námitku proti zjištěním Spojených států o subvencování a argumentovala, že domácímu výrobnímu odvětví (např. společnosti Boeing) nehrozí nebezpečí újmy a že veškeré obtíže, s nimiž se výrobní odvětví potýká, jsou způsobeny jinými faktory, zejména nedostatečným využitím nejnovější technologie a neschopností nabídnout typ letadla, po němž je poptávka. Šetření Spojených států bylo založeno na jedné objednávce 75 proudových letadel typu Bombardier C-series od společnosti Delta Air Lines z roku 2016 (letouny měly být dodávány od roku 2018), které byly podle tvrzení společnosti Boeing subvencovány a nabízeny na trhu ve Spojených státech za nižší cenu než na kanadském trhu.

Brazílie – ukončení opatření týkajících se dovozu syntetického kaučuku

Brazilská antidumpingová opatření uložená na vývoz syntetického kaučuku (E-SBR) z Unie, která byla v roce 2015 zavedena a vzápětí pozastavena, byla s konečnou platností ukončena v listopadu 2017 z důvodu veřejného zájmu. Ve spolupráci s výrobním odvětvím v Unii a s členskými státy předložila Komise brazilským orgánům řadu podání, v nichž poukazovala zejména na skutečnost, že vývoz z EU nezpůsobuje domácímu výrobnímu odvětví žádnou újmu. Potvrdila to mimo jiné skutečnost, že během uvedeného dvouletého pozastavení opatření se domácímu výrobnímu odvětví podařilo zvýšit podíl na trhu. Vývoz z Unie do Brazílie činil v roce 2013 před uložením opatření 80 milionů EUR.

Turecko – ukončení ochranného šetření týkajícího se pneumatik bez uložení opatření

V lednu 2018 Turecko ukončilo ochranné šetření ohledně dovozu pneumatik (pro osobní automobily, autobusy a nákladní vozidla) bez uložení opatření. Ochranné šetření bylo zahájeno v dubnu 2017. Komise společně s výrobním odvětvím do řízení zasáhla (podání, slyšení) a nevynechala jedinou příležitost k tomu, aby tuto otázku otevřela na dvoustranných schůzkách na vysoké úrovni. Díky tomu Turecko neuložilo prozatímní opatření, jak původně oznámilo, a nakonec ochranné šetření ukončilo bez uložení opatření. Vzhledem k hodnotě vývozu pneumatik z EU do Turecka (450–500 milionů EUR ročně) představuje skutečnost, že Turecko neuložilo ochranná opatření, pro EU velký úspěch.

Izrael – ukončení antidumpingového šetření týkajícího se kakaové pomazánky z EU

V září 2016 zahájily izraelské orgány antidumpingové šetření ohledně dovozu kakaové pomazánky z EU (hospodářský zájem v hodnotě 56 milionů EUR). Hlavním vyvážejícím výrobcem v Unii je italská společnost Ferrero, jejíž provozy se nacházejí v Itálii a Polsku. Vyvážející výrobce při šetření spolupracoval a izraelské orgány provedly inspekci na místě v Itálii, Polsku a Lucembursku. Komise v úzké spolupráci s italskými orgány aktivně intervenovala ve prospěch italského vyvážejícího výrobce prostřednictvím písemných podání a účasti na veřejném slyšení. Mezi hlavní problémy nastíněné Komisí patřila sporná analýza újmy a příčinné souvislosti. V lednu 2018 vydalo izraelské Ministerstvo obchodu úřední oznámení, kterým šetření ukončilo bez uložení opatření.

Maroko – ukončení antidumpingového šetření týkajícího se vývozu keramických obkládaček

Antidumpingové šetření zahájené Marokem v listopadu 2017 v souvislosti s vývozem keramických obkládaček ze Španělska bylo ukončeno bez uložení opatření. Španělské výrobní odvětví, jež bylo předmětem marockého antidumpingového šetření, mělo značné obavy, neboť hospodářský zájem představoval vývoz v hodnotě přibližně 70 milionů EUR ročně. Komise předložila ve spolupráci se španělskými orgány a výrobním odvětvím několik podání a věc pozorně sledovala ve všech fázích řízení. Komise zejména poukázala na tyto nedostatky šetření: neexistence újmy, existence jiných faktorů narušujících příčinnou souvislost mezi dumpingem a újmou (zejména dovoz z Číny a Egypta, zvýšení výrobních nákladů a nevyužitá výrobní kapacita). Díky koordinovanému úsilí výrobního odvětví, španělských orgánů a Komise bylo dosaženo příznivého výsledku pro španělské výrobce keramických obkládaček.

Indie – ukončení antidumpingových cel na vývoz melaminu

Přezkum před pozbytím platnosti antidumpingových cel na melamin byl zahájen v září 2017 (původní opatření byla uložena v říjnu 2012 a jednalo se o vývoz v hodnotě přibližně 4,5 milionu EUR většinou z Německa). Komise předložila při zahájení písemné podání, v němž zdůraznila, že újma netrvá/neopakuje se. Domácí výrobní odvětví bylo vysoce ziskové, a přestože využívalo svou kapacitu téměř naplno, nedokázalo uspokojit domácí poptávku; proto bylo nutné řešit nedostatečnou nabídku dovozem. V únoru 2018 to potvrdily indické orgány, které šetření ukončily bez opětovného uložení cla.

Brazílie – ukončení antidumpingového šetření týkajícího se dovozu zubolékařských rentgenových přístrojů

Brazilské antidumpingové šetření týkající se dovozu zubolékařských rentgenových přístrojů (hospodářský zájem EU činí 4 miliony EUR) z Německa bylo ukončeno v únoru 2017 bez uložení opatření, neboť Brazílie dospěla k závěru, že dovoz domácímu výrobnímu odvětví nezpůsobuje žádnou újmu. Spolupráce mezi výrobním odvětvím a Komisí byla pro příznivý závěr v této věci klíčová.

Ukrajina – ukončení přezkumu před pozbytím platnosti ochranných opatření týkajících se porcelánu bez prodloužení opatření

V květnu 2017 Ukrajina ukončila přezkum opatření před pozbytím platnosti týkající se stávajících ochranných opatření uplatňovaných na dovoz stolního a kuchyňského nádobí a náčiní z porcelánu; původní opatření nebyla prodloužena (hospodářský zájem EU činí přibližně 2 miliony EUR). Ochranný přezkum byl zahájen v prosinci 2016. Komise do řízení zasáhla prostřednictvím podání a účasti na slyšeních. Ukrajina nakonec ukončila ochranné šetření bez uložení jakýchkoli opatření.

Indie – neuložení antidumpingových opatření proti dvěma vývozcům dřevěných podlahovin z EU

Antidumpingové šetření týkající se dovozu dřevěných podlahovin z EU bylo zahájeno v únoru 2017 (hospodářský zájem EU v hodnotě přibližně 3 miliony EUR). Komise upozornila na řadu nedostatků šetření, konkrétně na otázku důvěrnosti údajů, neprůkazná zjištění ohledně újmy, neexistenci příčinné souvislosti a nevhodnou kumulaci drahého dovozu z EU s levným dovozem z jiných zemí. V únoru roku 2018 indické orgány doporučily uložit konečná antidumpingová opatření, která se nebudou vztahovat na dva spolupracující vyvážející výrobce z EU, u nichž bylo zjištěno, že indickému výrobnímu odvětví nezpůsobili podstatnou újmu.

Austrálie – snížení cel pro italské vývozce zpracovaných rajčat

V roce 2016 Austrálie uložila antidumpingová opatření na dovoz zpracovaných rajčat z Itálie (konkrétně dovoz od dvou hlavních italských vývozců, který představoval přibližně 45 % vývozu z Unie do Austrálie). Celkový vývoz zpracovaných rajčat z EU do Austrálie dosahoval v roce 2015 částky přibližně 44 milionů EUR. Italští vývozci za podpory Komise a italských orgánů napadli úpravu nákladů pro podporu ze společné zemědělské politiky EU. V důsledku toho zjistila v lednu 2017 australská komise pro přezkum antidumpingových opatření, že podpora příjmu z Unie oddělená od produkce poskytovaná pěstitelům rajčat v Itálii cenu rajčat nijak nenarušuje. Dumpingová rozpětí u uvedených dvou vyvážejících výrobců byla upravena směrem dolů, což vedlo k nulovým či nízkým clům. V druhém, obdobném případě, který se týkal zbývajících italských vývozců, byla znovu řešena stejná otázka a v únoru 2018 australská komise pro přezkum antidumpingových opatření v souladu se svým předchozím závěrem dospěla ke stejnému závěru, podle něhož úprava nákladů nebyla opodstatněná. Jedná se o významný úspěch pro obchodní diplomacii Komise a italskou obchodní diplomacii, které společně intervenovaly na technické a politické úrovni ve všech fázích výše uvedených řízení.

5.Činnost v rámci WTO

Komise hájí v rámci WTO zájmy Unie v konkrétních případech, aby zajistila plné dodržování pravidel WTO. Pokud se má za to, že opatření na ochranu obchodu přijatá jinými členy porušují pravidla WTO, může je Komise u WTO napadnout prostřednictvím mechanismu pro řešení sporů.

Tak tomu bylo v případě antidumpingových opatření, která uložilo Rusko na dovoz lehkých užitkových vozidel (DS479), k němuž byla v lednu 2017 vydána zpráva panelu. Panel prohlásil, že dotyčná cla jsou v rozporu s pravidly WTO, ohledně všech procedurálních námitek souhlasil s EU a uznal řadu problémů souvisejících s analýzou, kterou provedlo Rusko, zejména z toho důvodu, že nebyla vzata v potaz značná nadměrná kapacita v domácím odvětví lehkých užitkových vozidel. V únoru 2017 se však Ruská federace proti zprávě panelu jménem Euroasijské hospodářské unie odvolala. Evropská unie podala vedlejší odvolání a slyšení proběhlo v listopadu 2017. Zpráva odvolacího orgánu WTO byla vydána v březnu 2018.

Komise rovněž aktivně intervenuje jako třetí strana v řízeních WTO týkajících se ostatních členů WTO s cílem řešit a sledovat záležitosti systémového významu a na celosvětové úrovni prosazovat v rámci šetření v souvislosti s ochranou obchodu přísnější standardy.

Komise se pravidelně účastní také zasedání příslušných výborů WTO v Ženevě. V antidumpingovém výboru a antisubvenčním výboru se v rámci zpráv, které jsou WTO podávány pololetně a měsíčně, projednávají a přezkoumávají jednotlivá opatření přijatá dalšími členy WTO. Komise systematicky intervenuje a upozorňuje na jednotlivé případy rovněž v rámci výboru pro ochranná opatření vzhledem k intenzivnímu využívání tohoto nástroje, jež vyvolává velké obavy.

6.Závěr

Je-li Komise konfrontována s uplatňováním nástrojů na ochranu obchodu ze strany třetích zemí, její přístup se vyznačuje tím, že do probíhajícího řízení zasahuje prostřednictvím technických intervencí. Jak je patrné z výše uvedeného, tyto intervence jsou často, byť ne vždy úspěšné.

Komise rovněž pomocí diplomacie rozvíjí konstruktivní dialog s orgány obchodních partnerů Unie, kteří jsou zodpovědní za nástroje na ochranu obchodu. V konečném důsledku je v zájmu Unie podporovat rozvoj sítě náležitě informovaných osob zodpovědných za nástroje na ochranu obchodu, které mají větší povědomí o významu dodržování pravidel WTO při provádění šetření v souvislosti s ochranou obchodu v jejich zemích.

V minulých letech měly technické intervence Komise vzhledem k jejím zkušenostem, které získala postupem času, rostoucí dopad. To ve spojení s politickými intervencemi a formálními a neformálními kontakty se třetími zeměmi vedlo k řadě významných úspěchů.

Komise již řadu let pořádá týdenní seminář pro úředníky z vyšetřujících orgánů třetích zemí, kteří se zabývají nástroji na ochranu obchodu. Například posledního takového semináře, který se konal v listopadu 2016, se zúčastnilo dvacet úředníků z šesti různých zemí (z Egypta, Japonska, Thajska, Tuniska, Turecka a Vietnamu) a zástupci sekretariátu WTO. Kromě toho se v roce 2017 konaly dvoustranné schůzky, jejichž cílem byla výměna informací o osvědčených postupech s úředníky zabývajícími se nástroji na ochranu obchodu ze Spojených států, Číny, Japonska a Koreje.

Spolu s tím, jak se celosvětový obchod zotavoval, aktivita v oblasti nástrojů na ochranu obchodu vyjádřená počtem nových šetření a nových opatření v roce 2017 mírně poklesla.

Na druhou stranu se v roce 2017 objevila významná nová rizika, například Spojené státy záměrně zaujaly agresivnější postoj. Komise má obavy z možného šíření opatření údajně přijímaných z důvodu zajištění národní bezpečnosti za účelem ochrany hospodářství. Tato opatření postrádají legitimitu, faktický základ a porušují pravidla mezinárodního obchodu. Nejen že odvádějí pozornost od společných strategických výzev, které skutečně ohrožují model hospodářství založený na trhu, ale zároveň jsou příčinou negativních externalit, kdy jsou obchodní partneři nuceni přijímat opatření k obnovení rovnováhy nebo chránit svůj trh před důsledky významného přesměrování obchodu.

Evropská unie (která je nyní vybavena modernizovanými nástroji na ochranu obchodu) je připravena v případě potřeby rozhodně bránit hospodářské zájmy svých výrobců a vývozců prostřednictvím vhodných dvoustranných a vícestranných nástrojů včetně řešení sporů ve WTO.

* * *

(1)

Statistické údaje zachycují trendy do konce roku 2017 a slovní popis se zabývá i vývojem v prvním čtvrtletí roku 2018.

(2)

Podrobné údaje o opatřeních, která třetí země uložily vůči EU, jsou k dispozici na internetových stránkách Generálního ředitelství pro obchod na adrese: http://trade.ec.europa.eu/actions-against-eu-exporters/cases/index.cfm .

(3)

 Ochranná opatření v podobě 30% celní kvóty na fotovoltaické články a moduly s krystalickým křemíkem a 20% celní kvóty na velké pračky byla uložena v lednu 2018.

(4)

 Komise proto v únoru 2018 požádala o konzultace podle čl. 12 odst. 3 Dohody WTO o ochranných opatřeních.

(5)

 V březnu roku 2018 Spojené státy zavedly cla na dovoz oceli (ve výši 25 %) a hliníku (ve výši 10 %).

(6)

Dne 10. července 2018 Komise USA pro mezinárodní obchod oznámila své konečné potvrzující zjištění újmy, a proto v platnost vstoupí konečná antidumpingová a antisubvenční cla, čímž budou obě šetření ukončena.