52018DC0335

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANCE, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU, VÝBORU REGIONŮ A EVROPSKÉ INVESTIČNÍ BANCE

o přezkumu flexibility v rámci Paktu o stabilitě a růstu

Dne 13. ledna 2015 vydala Komise sdělení nazvané „Optimální využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu“ 1 . Ve sdělení jsou uvedeny nové pokyny o způsobu uplatňování stávajících pravidel Paktu o stabilitě a růstu (dále jen „pakt“), aby byla posílena vazba mezi třemi klíčovými prioritami hospodářské strategie nové Komise, tj. investicemi, strukturálními reformami a fiskální odpovědností, v zájmu podpory zaměstnanosti a růstu, jakož i více zohledněny změny hospodářské situace. Nová vysvětlení ze strany Komise byla rozsáhle konzultována s členskými státy. Výsledkem bylo zveřejnění společného postoje, který schválil Hospodářský a finanční výbor a který potvrdila Rada pro hospodářské a finanční věci dne 12. února 2016.

Oddíly 2.2 a 5 společně dohodnutého postoje k flexibilitě vyžadují, aby Komise přezkoumala účinnost nových vysvětlení do konce června 2018. Tento přezkum by se měl zejména zabývat dvěma klíčovými prvky, konkrétně účinností úpravy fiskálního úsilí v závislosti na hospodářském cyklu, jakož i uplatňováním flexibility u strukturálních reforem a investic. Technická příloha obsahuje výpočty a nezbytné údaje, z nichž výsledky tohoto přezkumu vycházely.

1. Hlavní prvky flexibility v rámci Paktu o stabilitě a růstu

Sdělení z ledna 2015 bylo přijato v době, kdy se Evropa začínala dostávat z ekonomické recese, do které upadla v roce 2008, nicméně oživení bylo zatím slabé a křehké a mezi jednotlivými zeměmi existovaly velké rozdíly. Zejména nadále přetrvávala vysoká nezaměstnanost, soukromé i veřejné investice byly nízké a řada členských států se následkem krize potýkala s vysokým zadlužením. Inflace zůstávala mírná a byla podstatně nižší než cíl Evropské centrální banky.

V této souvislosti sdělení Komise i společně dohodnutý postoj obsahovaly operativní pokyny k tomu, jak uplatňovat stávající pravidla odpovědným, diferencovaným a prorůstovým způsobem.

Vysvětlení se týkají pouze preventivní složky paktu, jejímž cílem je ve střednědobém horizontu zajistit zdravý stav rozpočtu ve všech členských státech. Tuto základní zásadu fiskální odpovědnosti prosazuje a znovu potvrzuje i Komise. Komise zároveň umožnila, aby se požadavek fiskální korekce doporučované členským státům lišil podle i) výkyvů v hospodářském prostředí a ii) podle potřeby podpořit strukturální reformy a veřejné investice.

Úprava fiskální korekce podle hospodářského cyklu byla řešena pomocí tzv. matice požadavků (dále jen „matice“). To znamená, že u členských států v hospodářsky příznivém období a/nebo s vysokou mírou veřejného dluhu je vyžadováno větší fiskální úsilí, zatímco u členských států v hospodářsky nepříznivém období a/nebo s nízkou úrovní veřejného dluhu je vyžadováno menší fiskální úsilí (viz rámeček).

S dočasným a omezeným zmírněním požadované fiskální korekce se počítalo na podporu strukturálních reforem a investic. Pakt umožňuje členskému státu odchýlit se od zdravého stavu rozpočtu (nebo od přibližování se směrem k němu) za účelem pokrytí krátkodobých nákladů spojených s prováděním strukturálních reforem, které se vyplatí z dlouhodobého hlediska. 2 Jedná se o tzv. doložku o strukturálních reformách. Trajektorie fiskální politiky členského státu by mohla rovněž posloužit významným veřejným investicím prováděným na vnitrostátní úrovni, ale spolufinancovaným Unií. V tom případě se jedná o tzv. investiční doložku. Pro obě doložky byly zavedeny záruky, aby bylo dosaženo rovnováhy mezi flexibilitou a potřebou zachovat fiskální obezřetnost. V rámečku jsou uvedeny další informace o fungování obou doložek.

Rámeček: Hlavní prvky sdělení z ledna 2015

Sdělení ze dne 13. ledna 2015 se skládá ze dvou hlavních částí. Poskytuje pokyny pro uplatňování flexibility v rámci preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu, tak aby i) byly zohledněny cyklické výkyvy ekonomiky a ii) existoval prostor pro provádění strukturálních reforem a investic.

Cyklická úprava požadované fiskální korekce

Rozsah požadované roční fiskální korekce se vyjadřuje pomocí tzv. matice požadavků. Matice podává detailní přehled požadované roční korekce a zohledňuje hospodářský cyklus, míru zadlužení a potřeby udržitelnosti jednotlivých členských států i směr, jakým se příslušná ekonomika ubírá.

Hospodářský cyklus je především podchycen mezerou výstupu, tj. rozdílem mezi skutečným a odhadovaným potenciálním produktem. Čím větší je kladná (záporná) mezera výstupu, tím vyšší (nižší) je požadované fiskální úsilí. Nepříznivá celková fiskální situace vyžaduje rychlejší fiskální korekci, zejména v případě, že je ohrožena fiskální udržitelnost nebo kde poměr dluhu k HDP převyšuje referenční hodnotu 60 % HDP stanovenou ve Smlouvě.

Flexibilita na podporu strukturální reformy a investic

Preventivní složka paktu poskytuje potřebnou flexibilitu v rámci pravidel, aniž by byla ohrožena fiskální odpovědnost. V případě strukturálních reforem a investic má formu odchylky (technicky se jedná o dočasné odchýlení se od střednědobého rozpočtového cíle nebo cesty k jeho dosažení), která odpovídá jejich krátkodobému dopadu na rozpočet.

Strukturální reformy i investice by měly mít pozitivní dopad na rozpočet v dlouhodobém horizontu a zvyšovat potenciální růst. Musí se jednat o významné strukturální reformy, které jsou plně prováděny. Investice musí být do značné míry spolufinancovány Unií, ale v úvahu se bere pouze část financovaná z vnitrostátních prostředků.

Obě doložky týkající se strukturálních reforem a investic podléhají zárukám, aby byla zachována fiskální obezřetnost. Mohou být například použity pouze jednou během období korekce k dosažení zdravého stavu rozpočtu. Použití doložek by nemělo vést k překročení referenční hodnoty schodku 3 % HDP a měla by být zachována dostatečná rezerva vzhledem k uvedené referenční hodnotě. O investiční doložku mohou členské státy požádat pouze v hospodářsky nepříznivých obdobích. Kromě toho by neměly klesnout celkové veřejné investice.

2. Hlavní závěry přezkumu

V souladu s mandátem uděleným Komisi odpovídá přezkum na dvě hlavní otázky. První z nich je, zda byla matice pro určení roční fiskální korekce při úpravě požadované fiskální korekce v závislosti na hospodářského cyklu účinná. Druhou otázkou je, zda další flexibilita skutečně umožňuje více strukturálních reforem a investic. Hlavní závěry tohoto přezkumu (celková analýza viz příloha) lze shrnout následovně.

Cyklická úprava požadované fiskální korekce byla účinná. Matice byla základem pro stanovení a vyčíslení požadavků fiskální korekce v doporučeních pro jednotlivé země navržených Komisí v rámci evropského semestru od roku 2015. Matice je koncipována tak, aby byla podpořena skutečná úprava požadovaného fiskálního úsilí podle hospodářského cyklu a úrovně veřejného dluhu v členských státech. Tato úprava nesnižuje běžné tempo potřebné fiskální korekce. Podporuje proto dosažení zdravého stavu rozpočtu ve střednědobém horizontu a uspokojivé tempo snižování zadlužení.

Od roku 2015 požádaly o využití doložky o strukturálních reformách a/nebo investiční doložky čtyři členské státy: Itálie, Lotyšsko, Litva a Finsko pro strukturální reformy a Itálie a Finsko pro investice. Nárok požádat o využití doložky o strukturálních reformách by měla téměř polovina členských států, ale většina z nich tak neučinila. Podmínka u investiční doložky, že pro využití doložky musí členský stát procházet hospodářsky nepříznivým obdobím, její využití značně omezila. Pro některé členské státy se ukázala jako omezující nutnost zachovat po dobu tří let dostatečnou rezervu vzhledem k 3% referenční hodnotě schodku.

Pozitivní dopad reforem a investic na fiskální udržitelnost se projeví za delší časové období, než na jaké se vztahoval tento přezkum. Je třeba rovněž uvést, že vzhledem ke složitosti otázky dopadu na objem veřejných investic je přesné posouzení obtížné.

3. Závěr: Nový přístup fungoval a přinesl výsledky

Celkově přezkum ukázal, že hlavní cíle sdělení Komise a společně dohodnutého postoje k flexibilitě byly ve velké míře splněny. Poskytují předvídatelný a transparentní rámec, který umožnil Komisi uplatňovat stávající pravidla paktu vyváženým způsobem přizpůsobeným jednotlivým zemím. První výroční zpráva 3 , kterou vydala Evropská fiskální rada, rovněž poukázala na vyvážené provádění paktu.

Choose the experimental features you want to try