Choisissez les fonctionnalités expérimentales que vous souhaitez essayer

Ce document est extrait du site web EUR-Lex

Document 52018DC0086

ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU o provádění Evropského energetického programu pro hospodářské oživení a Evropského fondu pro energetickou účinnost

COM/2018/086 final

V Bruselu dne 5.3.2018

COM(2018) 86 final

ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

o provádění Evropského energetického programu pro hospodářské oživení
a Evropského fondu pro energetickou účinnost

{SWD(2018) 48 final}


ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o provádění Evropského energetického programu pro hospodářské oživení a Evropského fondu pro energetickou účinnost

Páteří energetické unie je odolná infrastruktura. V minulém roce byly uvedeny do provozu důležité projekty týkající se propojení a byla významně posílena regionální spolupráce.

V této souvislosti sehrál Evropský energetický program pro hospodářské oživení klíčovou úlohu ve finanční podpoře významným infrastrukturám ve společném zájmu o integraci trhů s elektřinou a plynem a silnější zabezpečení dodávek.

I. POKROK V PROVÁDĚNÍ PROGRAMU

Energetická infrastruktura a inovace, hnací síly Evropského energetického programu pro hospodářské oživení (EEPR), jsou stále stejně důležité jako v roce 2009, kdy byl tento program zřízen.

Tato zpráva mapuje u každé části programu EEPR pokrok, jehož se dosáhlo při provádění projektů a Evropského fondu pro energetickou účinnost (EEEF). Navazuje na zprávu přijatou v roce 2016 1 a zabývá se prováděním projektů a plateb v období od 31. srpna 2016 do 30. června 2017.

II. CELKOVÉ PROVÁDĚNÍ PROJEKTŮ

Na konci června 2017 bylo plně dokončeno 37 projektů z 59 a příjemcům byly vyplaceny prostředky v celkové výši 2 279 701 215 EUR (po odečtení inkasních příkazů v hodnotě 159 202 466 EUR).

Situace u plynárenské a elektrizační infrastruktury vypadá takto: pět projektů se realizuje a jeden projekt je v současné době předmětem jednání. Většina projektů je hotova a jejich organizátoři mají do konce letošního roku předložit žádost o konečnou platbu.

Organizátoři projektů týkajících se integrace větrné energie vyráběné na moři do sítě dosáhli významného pokroku, zatímco se organizátoři zbývajícího projektu zachycování a ukládání CO2 rozhodli projektu zastavit svoji finanční podporu.

Komise se rozhodla pokračovat ve finanční podpoře investorů, jestliže bude i nadále zřejmé, že je možné konečné rozhodnutí o investici.

1.    Plynárenská a elektrizační infrastruktura

V rámci podprogramu EEPR pro infrastrukturu bylo podporováno 44 projektů ve třech hlavních odvětvích.

Přislíbeny na ně byly prostředky v celkové výši 2 267 574 462 EUR, přičemž do 30. června 2017 z nich byla příjemcům vyplacena částka 1 483 712 280 EUR. Platby jsou podmíněny tím, že se příjemce pevně zaváže k realizaci projektu prostřednictvím konečného rozhodnutí o investici.

1.1. Dosavadní pokrok

K dnešnímu dni bylo dokončeno 35 ze 44 infrastrukturních projektů. Realizace čtyř projektů postupuje a jeden projekt je předmětem jednání.

V odvětví elektroenergetiky bylo dokončeno 10 z 12 projektů. Realizace zbývajících dvou projektů řádně pokračuje a očekává se, že budou dokončeny do konce roku 2017.

V odvětví plynárenství bylo dokončeno 25 z 32 projektů. Realizace dvou postupuje podle plánu, jeden projekt je v současné době předmětem jednání a čtyři projekty byly ukončeny. Dokončeny jsou všechny projekty zpětného toku plynu a propojovací projekty ve střední a východní Evropě, s výjimkou projektu zpětného toku v Rumunsku, který Komise v září 2014 ukončila.

Infrastrukturní projekty v oblasti elektřiny a plynu od poslední zprávy o provádění programu EEPR v roce 2016 výrazně pokročily.

Například pokračuje posilování francouzské plynárenské sítě na ose Afrika-Španělsko-Francie. V rámci tohoto projektu se bude rozvíjet plynárenská síť ve Francii za účelem posílení osy Afrika-Španělsko-Francie (Saint-Martin de Crau-Saint Avit a Lacal-Lussagnet). Projekt v regionu zvýší bezpečnost dodávek a hospodářskou soutěž na trhu. Prostředky z programu EEPR zabezpečily rozvoj projektu, zejména pokud jde o východní osu tím, že se příjemci vybídli k přijetí investičních rozhodnutí.

Propojení mezi Bulharskem a Rumunskem bylo úspěšně realizováno v roce 2016. Ukončení tohoto projektu umožňuje lepší integraci trhu s plynem v regionu i zvýšení bezpečnosti dodávek v Bulharsku a podporuje otevření jižního koridoru pro přepravu plynu.

Elektrizační projekt Halle/Saale – Schweinfurt propojí severovýchodní část Německa s jeho jihovýchodní částí usnadněním přenosu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie v severním Německu a v oblasti Severního moře do zbytku německé sítě. Propojovací vedení bylo dokončeno na konci září 2017.

Projekt Nordbalt 1 sestával z výstavby propojení švédsko–litevské přenosové soustavy elektřiny prostřednictvím podmořského kabelu se stejnosměrným proudem velmi vysokého napětí s výkonem 700 MW. Cílem projektu je dále zmírňovat izolaci pobaltských států v rámci vnitřního trhu s energií. Všechny práce byly dokončeny.

K dnešnímu dni se předpokládá, že z pěti probíhajících projektů by měly být tři dokončeny v roce 2017, jeden v roce 2018 a jeden je předmětem jednání.

2. Projekty větrné energie na moři

2.1 Dosavadní pokrok

Podprogram pro větrnou energii na moři sestával z devíti projektů, na něž byla vyhrazena podpora ve výši 565 milionů EUR rozdělená do dvou hlavních oblastí činnosti. Těmi byly:

·rozsáhlé testování, výroba a využití inovativních turbín a základových konstrukcí na moři (šest projektů) a

·rozvoj modulových řešení pro integraci velkého množství přenášené větrné energie do elektrizační soustavy (tři projekty).

Čtyři z těchto devíti projektů byly dokončeny a dva byly předčasně ukončeny. Na projekty bylo (po odečtení inkasních příkazů) vyplaceno 255 744 668 EUR. Zbývající tři projekty dosud probíhají.

2.2 Dosavadní pokrok podle odvětví

2.2.1 Pokrok, pokud jde o inovativní turbíny a konstrukce na moři

V případě projektu větrného parku u Aberdeenu („Aberdeen Offshore Wind Farm“) bylo v červenci 2016 přijato příznivé konečné rozhodnutí o investici. Problémy související se získáním námořního i pevninského povolení způsobily zpoždění projektu a v současné době se odhaduje, že výstavba bude zahájena ve čtvrtém čtvrtletí 2017 (uvedení do provozu v polovině roku 2019).

V květnu 2016 byl úspěšně dokončen projekt větrného parku „Noordsee Oost Offshore Wind Farm“.

Pro projekt Global Tech I se nepodařilo najít spoluinvestora. Komise proto v dubnu 2015 potvrdila ukončení projektu se zpětnou platností od 1. ledna 2014.

2.2.2 Pokrok, pokud jde o integraci větrné energie do elektrizační soustavy

Dokončen byl projekt HVDC Hub.

Celkově realizace zbývajících dvou projektů, Kriegers Flak a Cobra Cable, pokračovala podle očekávání. U projektu Kriegers Flak Evropská komise v září 2015 schválila změnu grantové dohody týkající se nového technického řešení. Příjemci 50Hertz a Energinet.dk přijali konečné stavební rozhodnutí (Final Construction Decision – FCD).

Výběrové řízení v rámci EU na hlavní vybavení infrastruktury bude v brzké době ukončeno. Podle plánu přidělili příjemci téměř všechny zakázky a výstavba probíhá. Postup povolování v Německu a Dánsku pokračuje podle předpokladů. Propojovací vedení na moři Kriegers Flak CGS by mělo být uvedeno do provozu do konce roku 2018.

Projekt Cobra Cable po konečném rozhodnutí o investici přijatém v prosinci 2015 postupuje v případě mnoha výstupů, s výjimkou dvou, a to výroby a testu měničů a kabelu. Proto bude nutné o dvanáct měsíců prodloužit zakázku, aby bylo možné během doby platnosti smlouvy práce dokončit a předložit výstupy. Výstavba a testování propojovacího vedení se plánuje na rok 2018, aby mohlo být uvedeno do provozu v roce 2019. V současné době se pracuje na vysoce odborné studii, jejímž cílem je identifikovat a popsat významné koncepční otázky, jež je třeba zohlednit v přípravě HVDC propojení, které má fungovat v rámci víceterminálové soustavy.

3. Zachycování a ukládání CO2

Podprogram EEPR pro zachycování a ukládání CO2 obnášel šest projektů a podporu ve výši 1 miliardy EUR. Cílem bylo demonstrování úplného procesu zachycování, přepravy a ukládání CO2.

Dokončen byl jeden projekt, díky němuž vznikla fungující pilotní zařízení pro zachycování, přepravu a ukládání CO2. Tři projekty byly předčasně ukončeny na základě rozhodnutí organizátora projektu, že nebude investovat; realizace jednoho projektu byla zastavena před dokončením a projekt ROAD zbyl jako poslední. Na tyto projekty bylo vyplaceno 424 040 501 EUR.

Pokrok, pokud jde o projekty zachycování a ukládání CO2

V listopadu 2016 se Komise a organizátoři projektu ROAD dohodli na prodloužení platnosti grantové dohody do dne 31. prosince 2019, a to na základě pokroku v diskusích ohledně dodatečných zdrojů financování, restrukturalizace projektu a zvolení méně nákladného úložiště. V červnu 2017 však organizátoři projektu Komisi informovali, že se partneři ve společném podniku Engie a Uniper rozhodli zastavit svoji finanční podporu projektu a později potvrdili, že od grantové dohody odstupují. V důsledku toho se platnost grantové dohody ukončí. Rotterdamský přístav nicméně vede přípravné práce na novém projektu, jenž by mohl v případě úspěchu využívat jiné prostředky Společenství.

III. EVROPSKÝ FOND PRO ENERGETICKOU ÚČINNOST (EEEF)

V prosinci 2010 byla z Evropského energetického programu pro hospodářské oživení (EEPR) přidělena částka 146,3 milionu EUR na finanční nástroj pro projekty v oblasti udržitelné energetiky 2 . Prostředky ve výši 125 milionů EUR byly použity jako příspěvek EU do Evropského fondu pro energetickou účinnost (EEEF), který byl vytvořen v červenci roku 2011 a jehož objem dosáhl celkového objemu 265 milionů EUR 3 . Uvedené prostředky byly doplněny o grantový nástroj technické pomoci s rozpočtem 20 milionů EUR a s částkou 1,3 milionu EUR na činnosti ke zvýšení informovanosti.

Evropský fond pro energetickou účinnost nabízí individualizované financování (pomocí dluhových i kapitálových nástrojů) projektům v oblasti energetické účinnosti, energie z obnovitelných zdrojů a čisté městské dopravy. Příjemci jsou místní nebo regionální veřejné orgány či soukromé subjekty jednající jejich jménem.

Dosavadní pokrok

V roce 2016 byla do portfolia fondu přidána nová transakce. Sdružení Ore Valley Housing Association (OVHA) dosáhlo finančního ujednání s fondem EEEF na projekt v hodnotě 4,6 milionu GBP. Z prostředků bude financován rozvoj větrných elektráren ve Fife (Skotsko) a inovativní systém zdrojů, jenž nahradí 200 systémů vytápění v domácnostech sdružených v OVHA. Jedná se o první transakci z fondu EEEF komunitní povahy ve Spojeném království, jež je výsledkem čtyřleté spolupráce mezi fondem EEEF a sdružením OVHA.

Od jeho vytvoření do 31. prosince 2016 byly v rámci fondu podepsány smlouvy na jedenáct projektů v hodnotě 121 milionů EUR, jež vygenerovaly 224 milionů EUR konečných investic.

Na základě rámce pro hodnocení projektů fondu EEEF a pro podávání zpráv o ekvivalentu CO2 a o úsporách primární energie se na konci roku 2016 prostřednictvím z fondu financovaných investic dosáhlo snížení emisí CO2 ve výši téměř 249 000 tun a úspor primární energie 4 na úrovni 308 802 MWh.

Nástroj Evropské komise pro technickou pomoc

V roce 2016 nebyly na financování činností souvisejících s rozvojem projektů přiděleny žádné dodatečné prostředky.

Celkově vzato podpořil nástroj technické pomoci financovaný Komisí strukturování 16 projektů v celkové hodnotě přidělených prostředků 16 milionů EUR (z rozpočtu činícího 20 milionů EUR). Nepřidělené prostředky lze vysvětlit několika faktory. Za prvé, projekty určené v zahajovací fázi fondu byly na vyšší úrovni pokročilosti/vyspělosti, a technickou pomoc proto nepotřebovaly. Ze zkušeností s tímto nástrojem navíc vyplynulo, že financování projektů energetické účinnosti naráží na mnoho problémů, například na méně kvalitně připravené žádosti, než se při zprovoznění fondu EEEF původně předpokládalo (k předložení bylo připraveno jen několik málo obdržených žádostí o technickou pomoc), na změny projektů v důsledku politických změn ve vládách nebo na nezbytné úpravy po uskutečnění prvního souboru studií proveditelnosti.

Nástroj technické pomoci z fondu EEEF

V listopadu 2016 zavedl Evropský fond pro energetickou účinnost nový nástroj technické pomoci. Na základě nástroje Evropské komise pro technickou pomoc, jejž spravuje fond EEEF, který zřídil nový nástroj na podporu ambiciózních veřejných příjemců, jehož prostřednictvím by se financovaly investiční projekty týkající se udržitelné energie. Tyto projekty se týkají odvětví energetické účinnosti, energie z obnovitelných zdrojů v malém měřítku a/nebo iniciativ v oblasti veřejné dopravy. Fond EEEF podporuje příjemce – regiony, městské rady, univerzity, veřejné nemocnice a další veřejné subjekty nalézající se v 28 členských státech EU – prostřednictvím poradenských služeb k plánovaným investicím, jakými jsou např. vypracování studií proveditelnosti, energetické audity, právní služby a analýza ekonomické životaschopnosti. Nástroj technické pomoci z fondu EEEF obdržel prostředky z nástroje ELENA v rámci programu Evropské unie Horizont 2020.

Hlavní závěry a výhled

Fond EEEF se postupně dopracoval k solidním výsledkům v podobě řady ziskových investic. Do budoucna se budou aktivně hledat další zkušení investoři, aby se páka příspěvku EU ještě více posílila.

N rok 2017 se plánuje 17 projektů v celkové výši 337 milionů EUR, přičemž se předpokládá, že 142 milionů EUR bude financováno z fondu EEEF. U fondu EEEF se bude nadále pracovat na rozšíření jeho zeměpisného pokrytí, pokud to podmínky projektů a trhu dovolí.

IV. Celkové závěry

Program EEPR přináší dobré výsledky. Většina projektů byla dokončena, zejména v oblasti plynárenské a elektrizační infrastruktury. Důsledná kontrola Evropské komise při provádění a sledování projektů napomohla zvýšit účinnost tohoto nástroje.

Navzdory skutečnosti, že projekty větrné energie na moři se ukázaly složitější, než se očekávalo, organizátoři projektů a stavitelé dokázali nalézt řešení a během uplynulých pěti let se načerpaly další technologické poznatky.

Ačkoli finanční podpora z programu EEPR nebyla dostatečná k tomu, aby společnosti motivovala k realizaci demonstračních projektů zachycování a ukládání CO2 v komerčním měřítku, Komise přesto považuje zachycování a ukládání CO2 za důležité pro dekarbonizaci. Do budoucna se očekává, že v Evropě budou probíhat demonstrační aktivity v oblasti zachycování a ukládání CO2, jež budou zaměřeny na energeticky a uhlíkově náročná průmyslová odvětví.

Evropský fond pro energetickou účinnost investoval do několika projektů na podporu energetické účinnosti a bude i nadále rozšiřovat své portfolio, nabízet řešení v oblasti financování a vytvářet zisky, z nichž budou hrazeny správní výdaje a dividendy pro akcionáře a spláceny náklady na zřízení. Fond EEEF slouží také jako vzor pro využití inovativních finančních nástrojů k investicím do nákladově efektivních a propracovaných projektů udržitelné energie (s dobou návratnosti až 18 let), jež mohou přilákat soukromý kapitál, demonstrovat obchodní smysl těchto investic a vykázat důvěryhodné výsledky.

(1)

Zpráva za rok 2016 přijatá dne 28. listopadu 2016, COM(2016) 743 final.

(2)

     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1233/2010 ze dne 15. prosince 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 663/2009 o zavedení programu na podporu hospodářského oživení prostřednictvím finanční pomoci Společenství pro projekty v oblasti energetiky.

(3)

     Investice Evropské komise byly dále rozšířeny o: investice Evropské investiční banky (75 milionů EUR), banky Cassa Depositi e Prestiti SpA (60 milionů EUR) a investičního manažera v podobě Deutsche Bank (5 milionů EUR).

(4)

Kumulativní úspory primární energie se předkládají pouze u technologií týkajících se energetické účinnosti a čisté městské dopravy; zahrnují výpočty od finanční uzávěrky do splatnosti úvěru na základě odhadů u projektů ve výstavbě a méně než jeden rok v provozu a na základě skutečných údajů u projektů, které jsou v provozu více než rok. Úspory odpovídají celkovému objemu investic na projekt (tj. investice z fondu EEEF i z jiných zdrojů).

Haut

V Bruselu dne 5.3.2018

COM(2018) 86 final

PŘÍLOHA

ke

ZPRÁVĚ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o provádění Evropského energetického programu pro hospodářské oživení
a Evropského fondu pro energetickou účinnost

{SWD(2018) 48 final}


Celková výše plateb na projekty EEPR (v EUR). Stav k 30. červnu 2017

Rok

Celkem

Propojovací vedení

2010

360 855 255

 

2011

224 168 978

2012

129 803 681

2013

126 931 210

2014

105 405 090

2015

368 316 520

2016

171 413 396

 

2017

-3 181 850

Celkem

 

1 483 712 280

Zachycování a ukládání CO2

2010

193 746 615

 

2011

192 003 912

2012

-5 616 119

2013

26 844 339

2014

16 439 027

2015

8 810 052

2016

0

 

2017

-8 187 324

Celkem

 

424 040 501

Větrná energie na moři

2010

146 307 028

 

2011

41 300 325

2012

15 624 304

2013

11 990 156

2014

19 996 656

2015

-26 186 766

2016

14 240 385

 

2017

32 472 580

Celkem

 

255 744 668

Fond energetické účinnosti

2010

0

 

2011

30 000 000

2012

934 251

2013

24 892 027

2014

42 726 026

2015

14 651 461

2016

3 000 000

 

2017

0

Celkem

116 203 765

Celkem za všechna opatření

2010

700 908 898

2011

487 473 215

2012

140 746 117

2013

190 657 732

2014

184 566 799

2015

365 591 267

2016

188 653 781

2017

21 103 406

Celkem

 

2 279 701 215

Od plateb byly odečteny inkasní příkazy.

Haut