EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 22.1.2018

COM(2018) 39 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o provádění celního kodexu Unie a o výkonu pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 284 tohoto kodexu

1.ÚVOD

Dne 9. října 2013 přijala Evropská unie (EU) celní kodex Unie. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie 1 , vstoupilo v platnost dne 30. října 2013, nicméně většina jeho podstatných ustanovení nabyla účinnosti od 1. května 2016.

Celní kodex Unie vymezuje právní rámec pro celní pravidla a postupy na celním území EU, jež jsou uzpůsobeny realitě moderního obchodu, jako je globální integrace výrobních a dodavatelských systémů, elektronický obchod a moderní komunikační nástroje. Jeho cílem je usnadnit tok zboží v tranzitním režimu a zboží přepravovaného do Unie a z Unie způsobem, který posílí konkurenceschopnost evropských podniků a současně bude lépe chránit finanční a hospodářské zájmy Unie a členských států a bezpečnost a zabezpečení spotřebitelů v EU. Ke splnění těchto cílů má celní kodex Unie zejména dokončit přechod celního řízení do bezpapírového, integrovaného a plně elektronického prostředí. Celní kodex Unie zavádí obecná pravidla a požadavky týkající se údajů pro účely prohlášení před vstupem a před výstupem zboží, oznámení, žádostí a rozhodnutí. To zahrnuje i aktualizaci nebo vytvoření sedmnácti elektronických systémů.

Právní ustanovení celního kodexu Unie jsou nyní v platnosti, avšak těchto sedmnáct elektronických systémů se zavádí postupně, a celní kodex Unie proto stanoví také přechodné období do konce roku 2020, během kterého se mohou v těch celních otázkách, pro které ještě nejsou k dispozici nové elektronické systémy, používat stávající systémy založené na papírových dokladech nebo stávající elektronické systémy. Přechodné období se vztahuje také na povolení (například pro zacházení se subjekty jako s oprávněnými hospodářskými subjekty nebo pro používání „zvláštních celních režimů“) vydaná v souladu s předchozím celním rámcem, celním kodexem Společenství, která se mohou používat i nadále, a to to nejpozději do dubna 2019.

Nehledě na to, že celní kodex Unie se dosud nachází v této přechodné fázi, vypracovala Evropská komise tuto zprávu s cílem zrekapitulovat současný stav provádění těchto právních ustanovení a zavádění elektronických systémů. Zpráva reaguje na požadavek Evropského parlamentu vznesený v usnesení ze dne 19. ledna 2017 2 a na výzvu Rady obsaženou v jejích závěrech o činnostech navazujících na celní kodex Unie ze dne 29. září 2016 3 .

Komise tímto rovněž podává, jak je požadováno, Evropskému parlamentu a Radě zprávu o tom, jak využívá přenesení pravomocí přijímat akty v přenesené pravomoci, které byly Komisi svěřeny článkem 284 celního kodexu Unie.

Komise vypracovala tuto zprávu na základě diskusí s členskými státy EU a s podniky o otázkách, jež s prováděním celního kodexu Unie souvisejí, a na základě vlastní analýzy.

2.SOUVISLOSTI

a.Právní struktura

Celní kodex Unie nahradil nahradil celní kodex Společenství z roku 1992, který představoval první pokus konsolidovat celní předpisy EU. Ačkoli se jednalo o velký úspěch a pomoc pro podniky v té době, postupy a praxe podle celního kodexu Společenství byly založeny na používání papírových dokladů, které nevyhovovaly modernějšímu prostředí elektronického obchodu. Rostoucí odpovědnost celních orgánů v záležitostech jdoucích za rámec výběru celních poplatků (jako je řešení problémů v oblasti bezpečnost a ochrany, boj proti nezákonnému pohybu peněžní hotovosti a padělanému zboží) kromě toho vyžadovala přijetí právních ustanovení umožňujících účinnější organizaci celních kontrol.

To vedlo Komisi k tomu, aby provedla komplexní posouzení dopadů a určila správný přístup, který umožní čelit budoucím výzvám v oblasti celnictví 4 , a na základě výsledků tohoto posouzení dopadů Komise koncem roku 2005 předložila návrh modernizovaného celního kodexu EU a rozhodnutí o elektronickém celnictví. Z různých důvodů, ale zejména proto, že Lisabonská smlouva 5 zavedla novou právní architekturu s novými pravidly a postupy, pokud jde o přijímání prováděcích ustanovení k hlavním předpisům, však Komise musela modernizovaný celní kodex „přepracovat“ ještě před plánovaným datem jeho účinnosti.

Dne 20. února 2012 Komise proto navrhla celní kodex Unie jako přepracované znění modernizovaného celního kodexu včetně článků zmocňujících Komisi přijímat podrobná doplňující a prováděcí pravidla, což uvedlo celní předpisy EU do souladu s požadavky Lisabonské smlouvy.

Celní kodex Unie vstoupil v platnost dne 30. října 2013, avšak tímto dnem nabyla účinnosti pouze zmocnění pro Komisi, zatímco ostatní ustanovení kodexu jsou použitelná od 1. května 2016. Komise v mezidobí využila svých zmocnění k přijetí následujících právních aktů, jež společně s kodexem tvoří právní balíček celního kodexu Unie:

I.„akt v přenesené pravomoci“ k celnímu kodexu Unie 6 , který doplňuje některé, jiné než podstatné prvky kodexu;

II.„prováděcí akt“ k celnímu kodexu Unie 7 , který stanoví jednotná procesní pravidla pro provádění celního kodexu Unie;

III.„přechodný akt v přenesené pravomoci“ k celnímu kodexu Unie 8 , který stanoví alternativní způsoby výměny a uchovávání celních informací, pokud elektronické systémy celního kodexu Unie nejsou v provozu; a

IV.„pracovní program“ pro celní kodex Unie 9 , který byl přijat ve formě prováděcího rozhodnutí Komise a stanovil plánování informačních systémů.

V důsledku probíhajícího dialogu se zástupci hospodářských subjektů, Evropským, parlamentem a členskými státy, který vedl ke zjištění některých technických problémů, Komise spolu s Evropským parlamentem a Radou navíc podnikla rychle kroky k řešení těchto problémů přijetím následujících změn v legislativním balíčku ještě před tím, než nová pravidla nabyla účinnosti:

V.dvě změny aktu v přenesené pravomoci k celnímu kodexu Unie:

oPřechodným aktem v přenesené pravomoci byl změněn akt v přenesené pravomoci, aby se zajistil plynulý přechod od celního kodexu Společenství na celní kodex Unie dne 1. května 2016 10 . Vyšlo najevo, že některá ustanovení aktu v přenesené pravomoci není možné použít, dokud informační systémy nebudou plně funkční, a že je proto nezbytné přijmout některá přechodná opatření nejen v celním kodexu Unie, ale i v aktu v přenesené pravomoci, aby bylo umožněno pokračující používání systémů založených na papírových dokladech nebo alternativních systémů, dokud nejsou informační systémy funkční.

oByly provedeny opravy ve dvou ustanoveních 11 aktu v přenesené pravomoci k celnímu kodexu Unie, ve kterých bylo omylem vynecháno ustanovení celního kodexu Společenství o úlevách. Oprava zajišťuje pokračování domněnky celního prohlášení při dočasném použití nebo zpětném vývozu v případě cestovního ruchu a v případě určitého specifikovaného zboží, jako jsou palety, kontejnery a plavidla a letadla přepravované přes celní území. Zejména u letadel překračujících hranici EU by povinnost poskytnout ústní nebo písemné prohlášení vážně ovlivnila pohraniční styk a cestovní ruch.

VI.technická oprava přílohy 12 přechodného aktu v přenesené pravomoci k celnímu kodexu Unie 12 , jež stanoví formuláře, které mají být použity pro žádosti a povolení.

Komise rovněž v dubnu 2016 využila pravomoc, která jí byla svěřena článkem 50 celního kodexu Unie, a přijala prováděcí rozhodnutí Komise 13 , kterým se stanoví podrobná pravidla pro zavedení společných kritérií rizik a norem při provádění analýzy rizik v oblasti bezpečnosti a zabezpečení pro harmonizované uplatňování určitých celních kontrol podle celního kodexu Unie.

b.Cíle a normativní obsah

Cílem celního kodexu Unie v souladu se současnými potřebami je poskytnout větší právní jistotu a jednotnost v zájmu podniků i celních správ, zjednodušit pravidla a postupy, usnadnit účelnější celní transakce a dosáhnout plné automatizace všech celních postupů a procesů. Celní kodex Unie má zároveň lépe chránit finanční a hospodářské zájmy Unie a členských států. Jeho cílem je kromě toho zohlednit vývoj politik a právních předpisů v jiných oblastech, který by mohl mít dopad na celní předpisy, například pokud jde o bezpečnost a zabezpečení dovozu. Některé z nejdůležitějších legislativních změn v rámci celního kodexu Unie v souladu s výše uvedenými cíli jsou tyto:

·Žádná omezení, pokud jde o právo celního zástupce poskytovat služby v jiném členském státě, než ve kterém je usazen, aby byly zajištěny rovné podmínky pro obchod v rámci celní unie.

·Harmonizovaná pravidla týkající se rozhodování členských států, včetně rozhodování celních orgánů o vydávání povolení. To má prospět obchodu zvýšením předvídatelnosti, usnadněním postupů vyřizování žádostí a zavedením zlepšených a přísnějších pravidel, pokud jde o právo obchodníka být slyšen před přijetím rozhodnutí, které ho znevýhodňuje.

·Nová zjednodušení postupů celního odbavení. K určení toho, zda hospodářské subjekty, které nejsou oprávněnými hospodářskými subjekty, mohou využívat některých zjednodušení, lze použít kritéria pro oprávněné hospodářské subjekty, avšak jiná zjednodušení jsou dostupná pouze pro oprávněné hospodářské subjekty:

ØZjednodušení, u nichž se použijí některá nebo všechna kritéria pro oprávněné hospodářské subjekty, zahrnují tyto prvky: i) celní zástupce, který chce poskytovat služby v jiném členském státě, než ve kterém je usazen; ii) snížení souborných jistot, pokud jde o splatná cla; iii) schválení jiného místa pro předložení zboží, než je příslušný celní úřad; iv) povolení podávat celní prohlášení ve formě zápisů do záznamů deklaranta; v) povolení zjednodušení týkajících se tranzitu; vi) povolení k provozování dočasného skladu; vii) povolení používat zvláštní režimy (uskladnění v celním skladu, konečné užití, dočasné použití a aktivní a pasivní zušlechťovací styk).

ØVýhody dostupné pouze oprávněným hospodářským subjektům (jako náhrada za to, že obchodníci, kteří chtějí získat status oprávněného hospodářského subjektu, musí nyní splňovat další kritéria): i) celkové nebo částečné snížení jistoty, kterou je třeba poskytnout, aby bylo možné využívat odkladu platby cla; ii) centralizované celní řízení, jež subjektům umožňuje podávat celní prohlášení a platit clo centrálně z místa jejich usazení, a nikoli v jiných členských státech, ve kterých je zboží předloženo celnímu orgánu; iii) upuštění od povinnosti předložit zboží v rámci zjednodušení zápisů do záznamů deklaranta; iv) tzv. samoschvalování, jež umožňuje, aby si spolehlivé hospodářské subjekty vypočítaly výši cla, jež má být zaplaceno, a aby prováděly určité kontroly jménem celního orgánu; a v) povolení přemísťovat zboží do jiného členského státu, zatímco je dosud v dočasném uskladnění (tj. před tím, než je zboží přiděleno k celnímu projednání).

·Standardizace pravidel pro přijímání závazných celních rozhodnutí týkajících se sazeb a původu: i) platnost rozhodnutí o závazných informacích o sazebním zařazení zboží byla zkrácena ze šesti let na tři roky v souladu s krajní lhůtou pro závazné informace o původu zboží a ii) rozhodnutí o závazných informacích o sazebním zařazení zboží je nyní pro držitele závazné, což znamená, že musí informovat celní orgány, že je držitelem rozhodnutí o závazných informacích o sazebním zařazení zboží na deklarované zboží, aby se zamezilo systematickému vyhledávání nejvýhodnějších závazných informací o sazebním zařazení zboží (tzv. ZISZ shopping).

·Zavedení povinných jistot pro všechny celní režimy s cílem chránit vlastní zdroje EU a finanční zájmy EU, spolu s možností snížení pro velmi spolehlivé hospodářské subjekty a zproštění pro oprávněné hospodářské subjekty.

·Nová pravidla bezpečnosti a zabezpečení, jež vyžadují vícenásobné oznamování při vstupu,tj. nejen dopravcem, ale také zasílatelem a dokonce i příjemcem, což uvádí tato opatření do souladu s mezinárodními normami (např. rámcem norem WCO pro zabezpečení a zjednodušení celosvětového obchodu).

·Uvolnění pravidel týkajících se dočasného uskladnění, včetně prodloužení doby uskladnění na 90 dnů (oproti předchozím 20 nebo 45 dnům podle toho, zda bylo zboží přepravováno námořní cestou, či nikoli), a umožnění přepravy zboží v dočasném uskladnění mezi zařízeními bez režimu tranzitu.

·Sloučení celních režimů „aktivní zušlechťovací styk“, „přepracování pod celním dohledem“ a „zničení“. Držitel povolení k využití celního režimu má navíc nyní více času k rozhodnutí, zda konečné výrobky zpětně vyveze, zničí nebo uvede do volného oběhu.

c.Elektronické systémy

Podle celního kodexu Unie musí být výměna informací mezi hospodářskými subjekty a celními orgány a mezi celními orgány navzájem do konce roku 2020 založena výhradně na elektronickém zpracování dat. To je vnímáno jako důležitý krok vpřed k usnadnění dovoleného obchodu, snížení administrativní zátěže a zajištění toho, aby harmonizované požadavky platily v celé EU. K dosažení tohoto cíle se v souladu s harmonogramem stanoveným v pracovním programu pro celní kodex Unie aktualizuje nebo vyvíjí sedmnáct elektronických systémů. Tyto systémy lze rozdělit do dvou kategorií: i) čtrnáct transevropských systémů, které mají být vyvinuty nebo aktualizovány Komisí ve spolupráci s členskými státy, včetně ústředních systémů a systémů, jež mají národní složku, kterou budou zavádět členské státy; a ii) tři vnitrostátní systémy, které musí vyvinout nebo aktualizovat členské státy.

Pokud jde o čtrnáct transevropských systémů (včetně systémů s národními složkami), jsou to tyto:

1.systém registrovaných vývozců – REX (nový): má za cíl zpřístupnit aktuální informace o registrovaných vývozcích usazených v zemích GSP (tj. zemích, jež využívají všeobecného systému preferencí EU, který poskytuje preferenční přístup na trh EU) a o subjektech Evropské unie vyvážejících do zemí GSP a do některých dalších zemí;

2.závazné informace o sazebním zařazení zboží – ZISZ (aktualizace): má za cíl sladit s celním kodexem Unie databázi, jež obsahuje veškeré závazné informace o sazebním zařazení zboží vydané celními orgány členských států;

3.systém rozhodování celních orgánů – CDS (nový): má za cíl harmonizovat v rámci Unie postupy rozhodování celních orgánů týkajících se uplatňování celních předpisů tím, že usnadní konzultace v průběhu rozhodování i řízení povolovacího postupu;

4.jednotná správa uživatelů a digitální podpis – neboli „obchodní portál EU“ (nový): cílem je zajistit přímý přístup obchodníků harmonizovaný na úrovni EU k různým elektronickým celním systémům vymezeným v celním kodexu Unie;

5.oprávněné hospodářské subjekty – AEO (aktualizace): má za cíl vylepšit obchodní postupy týkající se žádostí a oprávnění oprávněných hospodářských subjektů s přihlédnutím ke změnám celního kodexu Unie;

6.systém registrace a identifikace hospodářských subjektů – EORI (aktualizace): cílem je provést méně významnou aktualizaci stávajícího systému, jenž umožňuje registraci a identifikaci hospodářských subjektů z Unie a osob ze třetích zemí, které jsou zapojeny do celních záležitostí v Unii;

7.společný celní sazebník a dohled – Surveillance (aktualizace): cílem je modernizovat, ve smyslu zajištění souladu s požadavky celního kodexu Unie, stávající databázi, jež zaznamenává a centralizuje veškeré údaje o obchodu v EU (dovozu a vývozu) každodenně poskytované vnitrostátními celními orgány;

8.důkaz o statusu Unie – PoUS (nový): bude uchovávat, spravovat a vyhledávat veškerá celní prohlášení, jež podávají obchodníci, aby prokázali status Unie u svého zboží;

9.nový informatizovaný tranzitní systém – NCTS (aktualizace): slaďuje stávající tranzitní systém s novými požadavky celního kodexu Unie, jako je například registrace událostí během přepravy, sladění výměn informací s požadavky na údaje dle kodexu a aktualizace a vývoj rozhraní s ostatními systémy.

10.automatizovaný systém vývozu – AES (aktualizace stávajícího transevropského systému a stávajících vnitrostátních systémů vývozu): má za cíl provedení požadavků celního kodexu Unie týkajících se vývozu a výstupu zboží;

11.standardizovaná výměna informací o zvláštních režimech – INF (nový): vývoj nového systému pro podporu a zefektivnění postupů správy údajů a elektronické zpracovávání údajů v oblasti zvláštních režimů;

12.centralizované celní řízení pro dovoz – CCI (nový): má za cíl koordinovat mezi příslušnými celními úřady zpracování celních prohlášení a povolení k propuštění zboží, takže hospodářské subjekty budou moci centralizovat své jednání s celními úřady;

13.řízení záruk – GUM (nový): cílem je umožnit napříč EU a v reálném čase přidělování a řízení souborných celních jistot, jež obchodníci skládají, pokud existuje riziko, že clo by nemuselo být zaplaceno;

14.systém kontroly při dovozu– ICS (aktualizace): má za cíl posílit bezpečnost a zabezpečení dodavatelského řetězce prostřednictvím zlepšení kvality údajů, zadávání údajů, dostupnosti údajů a sdílení údajů, pokud jde o vstupní souhrnné celní prohlášení a související informace o rizicích a kontrole.

Tři systémy, které musí vyvinout nebo aktualizovat členské státy, jsou tyto:

1.harmonizace a usnadnění uplatňování zvláštních režimů – SP: vnitrostátní systémy budou muset provést všechny změny celního kodexu Unie vyžadované pro uskladnění v celním skladu, konečné užití, dočasné použití a aktivní a pasivní zušlechťovací styk;

2.oznámení o příjezdu, oznámení o předložení zboží a dočasné uskladnění – NA, PN, TS: stanoví postupy na vnitrostátní úrovni týkající se automatizace oznámení o příjezdu dopravního prostředku, oznámení o předložení zboží a celního prohlášení pro účely dočasného uskladnění v souladu s kodexem a podporuje harmonizaci ve všech členských státech, pokud jde o výměnu údajů mezi obchodem a celními orgány;

3.vnitrostátní systémy dovozu – NIS: mají za cíl provést veškeré požadavky na postupy a údaje vyplývající z celního kodexu Unie, které se týkají dovozu.

3.PŘEZKUM

a.Stav provádění legislativního balíčku celního kodexu Unie

Balíček celního kodexu Unie byl zaveden ve stanovené lhůtě dne 1. května 2016. Komise dosud nezjistila žádné vážné problémy při jeho uplatňování, i když je jasné, že přínosy a dopad celního kodexu Unie vyjdou plně najevo až poté, co budou zavedeny všechny související informační systémy.

Po vstupu celního kodexu Unie v platnost Komise pokračovala v pravidelných setkáních s členskými státy a zástupci hospodářských subjektů s cílem určit a řešit problémy s právními předpisy, pomoci při jejich výkladu a hledat prostor pro další zjednodušení postupů. Tento postup konzultací je v souladu se závazky, jež Komise učinila ve svém sdělení s názvem Rozvíjení celní unie EU a její správy 14 . Zvlášť velkou pozornost Komise vždy věnovala tomu, že je třeba stanovovat reálné lhůty a náklady, a celkovému dopadu změn na celnictví a obchod.

Členské státy a zástupci hospodářských subjektů rovněž spolupracovali s Komisí při tvorbě některých pokynů, které se zabývají uplatňováním nových pravidel v praxi.

Komise vytvořila několik projektových skupin 15 v rámci programu Clo 2020, v nichž jsou zastoupeny členské státy a zástupci hospodářských subjektů a které se mají zabývat některými konkrétními obchodními případy:

·Projektová skupina pro zjednodušení, která má rozvíjet výhody vyplývající ze samoschvalování, zápisů do záznamů deklaranta a centralizovaného celního řízení.

·Projektová skupina pro dovoz zboží nízké hodnoty, která má analyzovat nejvhodnější způsob, jak zajistit rovné podmínky pro provozovatele poštovních služeb a rychlých doručovacích služeb vzhledem k nárůstu prodeje přes internet a následné povinnosti celních orgánů zajistit přiměřenou kontrolu a chránit občany a finanční zájmy EU, aniž by došlo k znesnadnění dovoleného obchodu.

·Projektová skupina pro tranzit, která má pracovat na použití elektronického přepravního dokladu (ETD) jako tranzitního prohlášení pro leteckou dopravu a námořní dopravu.

·Projektová skupina pro jistoty, která má zkoumat, jak by podmínky pro využití celkového nebo částečného snížení výše souborné jistoty mohly lépe reagovat na hospodářskou realitu.

Kromě toho probíhá pilotní testování spolu s obchodem a členskými státy, jak je stanoveno v celním kodexu Unie, s cílem testovat nové metody a nalézt lepší způsoby, jak řešit takové výzvy, jako je zvýšený prodej přes internet, nedostatečná dostupnost údajů a potřeba uplatňovat systémové přístupy.

Tento postup pravidelného dialogu se zúčastněnými stranami vedl k některým dalším změnám a dodatkům v právním balíčku celního kodexu Unie od 1. května 2016, a sice:

I.Změna článku 136 celního kodexu Unie týkající se zboží, které dočasně opustilo celní území Unie námořní nebo vzdušnou cestou. Tato změna 16 byla nezbytná, aby se zajistil řádný celní dohled v případě určitého zboží, které vstupuje do Unie prostřednictvím jednoho přístavu, ale pokračuje v cestě na nákladní lodi do druhého přístavu v Unii a je vyloženo až v tomto druhém přístavu. V důsledku této změny musí být toto zboží předloženo celním orgánům také v tomto druhém přístavu.

II.Změna prováděcího aktu k celnímu kodexu Unie 17 , aby byl tento právní předpis lépe přizpůsoben potřebám orgánů a obchodu a lépe zaručoval účinné a jednotné uplatňování pravidel. Nejpodstatnější změny, jež byly zavedeny na žádost zástupců hospodářských subjektů, lze shrnout takto:

obyla vyjasněna a zjednodušena pravidla upravující dlouhodobé prohlášení dodavatele. Zástupci hospodářských subjektů zejména uvítali opětovné zavedení možnosti, aby obchodníci mohli kdykoli během roku vydat jediné prohlášení vztahující se na celý kalendářní rok,

ovývozcům bylo poskytnuto více času na získání čísla registrovaného vývozce (REX) (jež vývozcům umožňuje provádět autocertifikaci původu zboží) pro účely obchodní dohody mezi EU a Kanadou (CETA), a

obyla vylepšena pravidla pro určení celního úřadu výstupu v případech vývozu s následným tranzitem zboží podléhajícího režimu s podmíněným osvobozením od spotřební daně.

III.Přijetí prováděcího aktu 18 o technických postupech pro vývoj, údržbu a používání elektronických systémů pro výměnu informací a uchovávání těchto informací v souladu s celním kodexem Unie. Akt stanoví pravidla upravující systém rozhodování celních orgánů a systém jednotné správy uživatelů a digitálního podpisu (viz oddíl b. níže).

IV.Akt v přenesené pravomoci a prováděcí akt bude pravděpodobně nutné v roce 2018 znovu změnit, mimo jiné v reakci na tyto prvky:

oNová definice výrobce v čl. 1 odst. 19 aktu v přenesené pravomoci, podle níž se bude od výrobce stále vyžadovat, aby byl usazen v EU, ale podmínka, že vývozce musí mít uzavřenu kupní smlouvu, bude zmírněna. Zástupci hospodářských subjektů argumentují tím, že stávající definice v dostatečné míře neodráží existující obchodní modely, např. takové, kdy prodejce je usazen mimo EU.

oZměna článků 114 a 134 aktu v přenesené pravomoci k celnímu kodexu Unie za účelem zavedení větší pružnosti v celních formalitách použitelných při transakcích mezi zvláštním daňovým územím a územím dotyčné země (tj. při transakcích v rámci jediného členského státu).

oProdloužení lhůty pro navržení zboží uskladněného na jiném místě než v dočasném skladu, uvedené v článku 115 aktu v přenesené pravomoci k celnímu kodexu Unie, přesahující jeden den. Účelem této změny by bylo zajistit, že pro obchod i celní orgány bude snazší tuto lhůtu dodržet a že přesto zůstane krátká, aby se zabránilo zneužití.

oZměna stávajícího ustanovení, které vyžaduje, že celním orgánům třetích zemí musí být poskytnut výtisk lodního deníku rybolovu včetně důvěrných obchodních informací, aby tyto orgány mohly ověřit, že s produkty mořského rybolovu přeloženými a přepravenými skrze jejich zemi nebo území nebylo manipulováno. Rybolovný průmysl upozornil Komisi na problém, kdy je požadováno uvedení důvěrných obchodních informací ohledně toho, kde byly ryby uloveny, a změna by tak zajistila, že nedojde ke sdílení důvěrných informací, jež náleží plavidlům EU.

oZměna aktu v přenesené pravomoci s cílem obnovit ustanovení, jež existovalo podle právních předpisů o celním kodexu Společenství. Zástupci hospodářských subjektů poukázali na to, že balíček celního kodexu Unie neobsahuje žádné ustanovení, které by držiteli povolení ke konečnému užití výslovně povolovalo skladovat v jedné nádrži energetické produkty zařazené do různých podpoložek. Z důvodů souvisejících s technickými vlastnostmi těchto produktů toto omezení znemožňuje taková povolení ke konečnému užití využívat v praxi.

oZměna regulačního rámce pro automobily pronajaté mimo EU osobami žijícími v EU. V současné době platí, že pokud automobily nemají registrační značku EU, podléhají při vstupu na celní území EU dovoznímu clu (kromě případů, kdy osoba žijící v EU použije pronajatý automobil k návratu do svého místa bydliště). Toto bylo považováno za příliš restriktivní v případě osob žijících v EU, které si půjčují automobil na krátkou dobu, takže akt v přenesené pravomoci lze změnit, aby se tento problém napravil.

oZměna pravidel původu, aby bylo možné přiznat preferenční sazební zacházení zušlechtěným výrobkům, jež byly získány z dovezeného zboží, které samotné splňovalo podmínky pro uplatnění preferenčního sazebního zacházení v režimu aktivního zušlechťovacího styku. Tato změna by dotčeným hospodářským subjektům poskytla sazební zacházení rovnocenné zacházení, jakého se jim v době platnosti celního kodexu Společenství dostávalo v celním režimu tzv. přepracování pod celním dohledem.

oNěkteré technické změny, jež umožní pravidla pro registraci v elektronickém systému REX lépe přizpůsobit situaci vývozců.

Kromě výše uvedených obecnějších změn v balíčku celního kodexu Unie Komise využila v několika případech svých pravomocí, stejně jako to učinila v případě celního kodexu Společenství, podle celního kodexu Unie k přijetí prováděcích aktů pro zvláštní nebo technické účely, např. pro sazební zařazení zboží a pro dočasné odchylky od pravidel preferenčního původu.

b.Stav provádění pracovního programu pro celní kodex Unie

První lhůtou pro uvedení některých ze sedmnácti informačních systémů uvedených v pracovním programu pro celní kodex Unie do provozu byl rok 2017, a tato lhůta byla splněna:

·Dne 1. ledna 2017 Komise zahájila činnost systému registrovaných vývozců (REX). Tato nová databáze obsahuje údaje o registrovaných vývozcích v zemích, na které se vztahuje všeobecný systém preferencí EU, a údaje o některých registrovaných subjektech v EU, a to i v souvislosti s dohodu o volném obchodu s Kanadou. To umožňuje hospodářským subjektům v EU zkontrolovat, zda je dodavatel registrován a smí vystavovat deklarace o původu, a umožní také celním orgánům EU ověřovat čísla REX uvedená v celních prohlášeních podle centrální databáze. V EU se až dosud zaregistrovalo přibližně 20 000 vývozců a v zemích, na něž se vztahuje všeobecný systém preferencí a které již tento systém používají, se zaregistrovalo přibližně 11 000 vývozců. Reakce obdržené od hospodářských subjektů, od celních orgánů EU a od příslušných orgánů v zemích, na něž se vztahuje všeobecný systém preferencí, byly velmi kladné a dosud se nevyskytly žádné stížnosti.

·V říjnu 2017 Komise uvedla do provozu systém rozhodování celních orgánů a současně i systém jednotné správy uživatelů a digitálního podpisu. Systém rozhodování celních orgánů představuje významný krok kupředu v harmonizaci způsobu, jakým jsou řízena povolení ve 28 členských státech. Tento systém má společné složky (obchodní portál EU, centrální systém pro řízení rozhodování celních orgánů a služby informací o zákaznících) a vnitrostátní složky (vnitrostátní obchodní portál a vnitrostátní systém pro řízení rozhodování celních orgánů). Umožňuje zpracovávat dvacet dva celních povolení, jako např. povolení pro zjednodušené postupy, centralizované celní řízení, aktivní a pasivní zušlechťovací styk, povolení týkající se souborných jistot, povolení pro odklad platby, tranzit a některá další. Hospodářský subjekt může vyplnit žádost o povolení prostřednictvím systému jednotné správy uživatelů a digitálního podpisu, který mu umožní přístup do systému rozhodování.

·V říjnu 2017 byla dokončena první fáze systému závazných informací o sazebním zařazení zboží (ZISZ), což byl konečný termín pro dokončení této fáze.

Také většina ostatních elektronických systémů je na cestě k dokončení ve lhůtách stanovených v pracovním programu. V důsledku toho se předpokládá, že do konce roku 2020 bude dokončeno téměř osmdesát procent práce Komise na transevropských systémech.

Zároveň se však také ukazuje, že ne všechny systémy se podaří plně dokončit do roku 2020. Tato lhůta byla vždy považována za ambiciózní vzhledem ke složitosti úkolu a k nákladům na zavedení nových informačních systémů v celé EU. Při stanovení této lhůty se předpokládalo, že pravidla doplňující a provádějící celní kodex Unie (akt v přenesené pravomoci, prováděcí akt a přechodný akt v přenesené pravomoci) budou přijaty velmi brzy po přijetí celního kodexu Unie v roce 2013, tak aby jejich ustanovení mohla být zohledněna při vývoji informačních systémů. Diskuse ohledně těchto doplňujících a prováděcích ustanovení však trvaly mnohem déle, než se předpokládalo, a tyto akty byly přijaty ve své konečné podobě až koncem roku 2015 / počátkem roku 2016. To na druhé straně vedlo ke zpoždění při vypracování funkčních specifikací elektronických systémů týkajících se celních prohlášení a oznámení, jež jsou založeny na požadavcích na data stanovených v příloze B aktu v přenesené pravomoci a prováděcího aktu k celnímu kodexu Unie. Složitost systémů byla v celém rozsahu zjevná až po dokončení těchto technických specifikací.

Kromě toho se ukázalo, že jedním z hlavních problémů při vývoji informačních systémů je harmonizace požadavků týkajících se dat (tj. údajů, které celní orgány členských států vyžadují od hospodářských subjektů). Harmonizace údajů je zásadní pro interoperabilitu různých elektronických systémů a pro harmonizované uplatňování právních předpisů. Je také nezbytná pro zajištění souladu s mezinárodními datovými modely, jako jsou datové modely Světové celní organizace, a tedy pro zajištění propojení s informačními systémy třetích zemí a usnadnění obchodu. Tato práce však vyžaduje mnohem větší investice z hlediska času a financí, než se předpokládalo, do kompletního přeprogramování některých stávajících elektronických systémů.

Jiným problémem je, že vzhledem k úzkému vzájemnému propojení elektronických systémů je důležité zavádět je ve správném pořadí (sekvencování), aby se zajistilo, že budou respektovány vzájemné závislosti a že změny v oblasti správy a obchodu budou zaváděny strukturovaným a soudržným způsobem.

Problémy vznikají zejména v souvislosti s aktualizací systému kontroly při dovozu (ICS). Tento systém byl navržen v reakci na obavy o bezpečnost po útocích z 11. září a v rámci norem pro mezinárodní obchod prosazovaných Světovou celní organizací. Vyžaduje, aby dopravci zasílali určitý počet datových prvků elektronicky celnímu úřadu EU v místě prvního vstupu předtím, než zboží vstoupí na území, a ve většině případů dokonce předtím, než toto zboží opustí zemi vývozu. V rámci celního kodexu Unie je cílem zlepšit stávající systém kontroly při dovozu. Předpokládá se například, že aktualizovaný systém kontroly při dovozu (ICS 2) zavede evropskou centrální evidenci, jež umožní shromažďovat kvalitní předběžné informace o nákladech v reálném čase; stanoví vícenásobné oznamování (tj. aby nezbytné údaje o zboží vstupujícím do celní unie mohl poskytovat nejen dopravce, ale i dovozce, příjemce nebo jiná příslušná osoba); zajistí harmonizované obchodní rozhraní, jež hospodářským subjektům umožní předkládat předběžné informace o nákladu standardizovaným a harmonizovaným způsobem; a poskytne nástroje, jež pomohou celním orgánům pro účely řízení rizik kontrolovat velké objemy informací uchovávaných v evidenci. Ukázalo se však, že systém kontroly při vývozu vyžaduje mnohem více práce, než se předpokládalo, zejména kvůli vysokým požadavkům na bezpečnost údajů v centrální evidenci, vysokým provozním nákladům, výše uvedené potřebě harmonizovat požadavky na údaje a potřebě více funkcí sdílených na úrovni EU, aby se snížily požadavky na souběžné nákladné investice na úrovni členských států.

c.Příští kroky

Komise bude pokračovat v pravidelných diskusích s členskými státy a podniky, aby se zajistilo, že celní kodex Unie usnadňuje obchod. Zjednodušení celních předpisů a postupů zavedených celním kodexem Unie již dosahuje dobrých výsledků a hospodářské subjekty je převážně uvítaly. Někteří však tvrdí, že celní kodex Unie nejde dosti daleko v usnadňování obchodu. Poukazují na to, že k tomu, aby bylo možné využívat určitých zjednodušení, je nyní povinné mít status oprávněného hospodářského subjektu a že toto znevýhodní malé společnosti, které nejsou schopny investovat do získání statusu oprávněného hospodářského subjektu; přitom to byly právě podniky, které požadovaly určité zvláštní výhody pro oprávněné hospodářské subjekty výměnou za investice a úsilí, jež dotyčné hospodářské subjekty vkládají do získání povolení oprávněného hospodářského subjektu. Mnozí zástupci hospodářských subjektů také poukazují na to, že bude trvat příliš dlouho, než se plně materializují výhody vyplývající z celního kodexu Unie, a to kvůli dlouhým přechodným obdobím, kdy bude povoleno v některých členských státech dále používat také systémy založené na papírových dokladech, naproti tomu druzí usilují o delší přechodná období pro splnění všech nových elektronických požadavků. Někteří zástupci hospodářských subjektů dále poukazují na trvající rozdíly ve výkladu pravidel mezi členskými státy.

Komise bude také i nadále v úzké konzultaci se zúčastněnými stranami pracovat na zjišťování chyb a technických nesrovnalostí v legislativním balíčku. Právní akty celního kodexu Unie čítají více než 2 000 stran, a proto je nevyhnutelné, že v legislativním balíčku bude i nadále nutné provádět úpravy. Předchozí celní kodex Společenství a příslušná prováděcí ustanovení k němu si vyžádaly několik změn.

Pokud jde o celní orgány, jejich zásadní funkcí je chránit příjmy a zajistit bezpečnost a ochranu. Proto se musí i nadále usilovat o zajištění správné rovnováhy mezi kontrolami a usnadněním obchodních činností a zajištění rychlého řešení jakýchkoli problémů v této oblasti. Do této práce budou i nadále intenzivně zapojovány Evropský parlament, Evropský účetní dvůr a útvary Komise odpovědné za ochranu vlastních zdrojů EU a boj proti podvodům.

Pokud jde o elektronické systémy celního kodexu Unie, Komise se domnívá, že je nezbytné u některých systémů prodloužit lhůtu, aby bylo možné zajistit bezproblémové zavedení ostatních systémů v konečném termínu do roku 2020. Členské státy a podniky potřebují realistické časové plány a právní jistotu, pokud jde o opatření týkající se výměny a uchovávání celních informací, a na zajištění každého elektronického systému potřebují v průměru dva roky. Pokud je pravděpodobné, že některé systémy nebudou k uvedenému datu zavedeny, musí to být vyjasněno do roku 2018 a musí být poskytnuta jistota ohledně toho, které právní předpisy budou při neexistenci těchto systémů platit.

Komise proto navrhuje:

i) Komise provede průběžné hodnocení celního kodexu Unie do konce roku 2021 a komplexní kontrolu účelnosti, až budou zavedeny všechny elektronické systémy. Kontrola účelnosti umožní Komisi rozhodnout v dlouhodobém horizontu, zda je nutné provést zásadní změny politiky, aby celní kodex Unie i nadále splňoval svůj účel v globálním obchodním prostředí a aby mohl i nadále zajišťovat vhodnou rovnováhu mezi usnadněním obchodních činností a kontrolami;

ii) v době před kontrolou účelnosti může Komise i nadále předkládat návrhy na jakékoli opravy nebo technické změny právního balíčku celního kodexu Unie, jež budou nezbytné pro zajištění pokračujícího hladkého fungování právního rámce;

iii) Komise zváží, zda by neměla počátkem roku 2018 předložit legislativní návrh na prodloužení lhůty pro trvající uplatňování přechodných opatření ve vztahu k omezenému počtu elektronických systémů, které nebudou v plném rozsahu zavedeny ve lhůtě do roku 2020. V návaznosti na to bude přijato prováděcí rozhodnutí Komise s odpovídající aktualizací pracovního programu. Systémy, u nichž se v současné době jeví jako pravděpodobné, že budou vyžadovat další práci po roce 2020, jsou tyto:

-aktualizace systému kontroly při dovozu (ICS), nového informatizovaného tranzitního systému (NCTS) a automatizovaného systému vývozu (AES) a dále vývozní složka systému pro zvláštní režimy,

-zavedení systémů centralizovaného celního řízení pro dovoz (CCI), pro důkaz o statusu Unie (PoUS) a řízení záruk (GUM).

Komise konzultovala členské státy o těchto elektronických systémech, jež vyžadují další práci, a vypracovala tento předběžný plán na základě odpovědí, jež od členských států obdržela. Konzultovala též se zástupci hospodářských subjektů na pravidelných zasedáních kontaktní skupiny pro obchod, která je složena ze zástupců různých obchodních sdružení.

4.VÝKON PRAVOMOCI PŘIJÍMAT AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI

Podle článku 284 celního kodexu Unie je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s postupem stanoveným v článku 290 Smlouvy o fungování EU za účelem doplnění nebo změny určitých jiných než podstatných prvků nařízení o celním kodexu Unie, a to po dobu pěti let ode dne 30. října 2013. Na základě čl. 284 odst. 2 se vyžaduje, aby Komise vypracovala zprávu o využití této pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci a předložila ji Evropskému parlamentu a Radě. Tuto zprávu je Komise povinna vypracovat nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období, a sice do 30. ledna 2018.

Celní kodex Unie zmocňuje Komisi přijímat akty v přenesené pravomoci podle následujících ustanovení: články 2, 7, 10, 20, 24, 31, 36, 40, 62, 65, 75, 88, 99, 106, 115, 122, 126, 131, 142, 151, 156, 160, 164, 168, 175, 180, 183, 186, 196, 206, 212, 216, 221, 224, 231, 235, 253, 265 a 279.

V době do listopadu 2017 Komise uplatnila svou pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci čtyřikrát (viz oddíl 2.a):

a)k přijetí aktu v přenesené pravomoci k celnímu kodexu Unie 19 . Tabulka v příloze ukazuje spojitost mezi ustanoveními aktu v přenesené pravomoci k celním kodexu Unie a zmocněními, které kodex Komisi svěřuje;

b)k přijetí přechodného aktu v přenesené pravomoci k celnímu kodexu Unie 20 na základě zmocnění v článku 279 kodexu;

c)k opravě článků 136 a 141 aktu v přenesené pravomoci k celnímu kodexu Unie 21 na základě zmocnění v článku 160 kodexu; a

d)k opravě přílohy 12 přechodného aktu v přenesené pravomoci k celnímu kodexu Unie 22 na základě zmocnění v článku 279 kodexu.

Při přípravě aktů v přenesené pravomoci Komise postupovala v konzultaci se všemi příslušnými zúčastněnými stranami, zejména s odborníky z členských států a s hospodářskými subjekty z oblasti obchodu, logistiky a z podnikového sektoru. Odborníci z členských států a podnikatelské kruhy projednali ustanovení obsažená v aktech ve svěřené pravomoci a podpořili je.

Během procedurálního postupu a rozhodovacího procesu Komise zajistila, aby byly příslušné dokumenty včas a vhodným způsobem doručeny Evropskému parlamentu a Radě. Evropský parlament ani Rada proti přijetí kteréhokoli z uvedených aktů nevznesly námitky.

Aby se zajistilo, že celní předpisy EU budou průběžně přizpůsobovány technickým požadavkům a technologickému pokroku v oblasti celní činnosti, je Komise toho názoru, že pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, která jí byla svěřena celním kodexem Unie, by v souladu s čl. 284 odst. 2 celního kodexu Unie měla být prodloužena o další období pěti let.

5.ZÁVĚR

Touto zprávou Komise plní i) žádost Evropského parlamentu o podání zprávy o provádění celního kodexu Unie a ii) svou povinnost podat zprávu Evropskému parlamentu a Radě o využití své přenesené pravomoci podle čl. 284 odst. 2 nařízení o celním kodexu Unie.

Pokud jde o provádění celního kodexu Unie, považuje Komise za významný úspěch skutečnost, že celní kodex Unie, který zavedl tak významné změny, se během prvních osmnácti měsíců provádění nesetkal se zásadními legislativními problémy. Postup pravidelných konzultací s členskými státy a obchodem vedl k urychlenému odstranění veškerých technických chyb, které vyšly najevo od přijetí kodexu v roce 2013. Zároveň je jasné, že v budoucnu bude nutné komplexně posoudit dopad celního kodexu Unie a určit, zda celní kodex Unie splnil cíle, pro které byl navržen, nebo zda je zapotřebí provést nějaké změny politik. Komise proto navrhuje:

·provést do roku 2021 průběžné hodnocení právního rámce celního kodexu Unie a elektronických systémů, jež budou k uvedenému datu zavedeny,

·provést komplexnější kontrolu účelnosti, až budou zavedeny všechny elektronické systémy,

·i nadále navrhovat opravy nebo technické změny právního balíčku celního kodexu Unie nezbytné pro zajištění pokračujícího hladkého fungování právního rámce,

·zvážit předložení legislativního návrhu počátkem roku 2018 na změnu celního kodexu Unie s cílem prodloužit nejpozději do roku 2025 dobu, po kterou lze použít dočasná opatření týkající se celních formalit, jimiž se zabývají informační systémy, které nelze v plném rozsahu zavést do roku 2020,

·aktualizovat pracovní program pro celní kodex Unie prostřednictvím prováděcího rozhodnutí Komise.

Pokud jde o využití pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci svěřené Komisi podle čl. 284 odst. 2 celního kodexu Unie, Komise má za to, že tyto pravomoci vykonávala aktivně a přiměřeně. Současně je Komise toho názoru, že toto přenesení pravomoci by mělo být prodlouženo, aby mohla navrhovat další opatření nezbytná pro přizpůsobení právních předpisů technickému a technologickému pokroku i dynamice obchodu.

Komise žádá Evropský parlament a Radu, aby tuto zprávu vzaly na vědomí.

Příloha

(1)

 Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1. Opravou (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 90) byla odstraněna tisková chyba ve znění ze dne 10. října, kde byl jako lhůta pro provedení uveden 1. červen 2016. Znění, jež odhlasovaly Evropský parlament a Rada, stanovilo lhůtu pro provedení 1. květen 2016. 

(2)

 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. ledna 2017 o řešení výzev spojených s prováděním celního kodexu Unie a odpověď Komise – 2016/3024 (RSP).

(3)

Návrh závěrů Rady o činnostech navazujících na celní kodex Unie (Úř. věst C 357, 29.9.2016, s. 2).

(4)

SEC(2005) 1543.

(5)

 Úř. věst. C 306, 17.12.2007, s.1.

(6)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 1).

(7)

  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558).

(8)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/341 ze dne 17. prosince 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o přechodná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie, pokud příslušné elektronické systémy dosud nejsou v provozu, a kterým se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 (Úř. věst. L 069, 15.3.2016, s. 1).

(9)

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/578 ze dne 11. dubna 2016, kterým se zavádí pracovní program pro vývoj elektronických systémů stanovených v celním kodexu Unie a jejich uvedení do provozu (Úř. věst. L 99, 15.4.2016, s. 6), který nahradil dřívější verzi pracovního programu stanovenou v prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2014/255 ze dne 29. dubna 2014 (Úř. věst. L 134, 7.5.2014, s. 46).

(10)

 Přechodným aktem v přenesené pravomoci byly změněny články 2, 3, 104, 106, 112, 113, 128, 138, 141, 144, 146, 181 a 184 aktu v přenesené pravomoci k celnímu kodexu Unie a doplněny nové články 122a, 124, 124a, 126, 126a a 129a až 129d.

(11)

 Nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/651 ze dne 5. dubna 2016 (Úř. věst. L 111, 27.4.2016, s. 1) byly opraveny články 136 a 141 aktu v přenesené pravomoci k celnímu kodexu Unie. 

(12)

 Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/698 ze dne 8. dubna 2016, kterým se opravuje přechodný akt v přenesené pravomoci.

(13)

Prováděcí rozhodnutí Komise C 2016/2422 ze dne 27. dubna 2016 o zavedení společných kritérií a norem při provádění analýzy rizik v oblasti bezpečnosti a zabezpečení.

(14)

COM(2016) 813 final.

(15)

Viz rejstřík odborných skupin Komise na adrese http://ec.europa.eu/transparency/regexpert/index.cfm?do=search.result&page=1 . 

(16)

 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2339 ze dne 14. prosince 2016, kterým se mění nařízení (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, pokud jde o zboží, které dočasně opustilo celní území Unie námořní nebo vzdušnou cestou (Úř. věst. L 354, 23.12.2016, s. 32).

(17)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/989 ze dne 8. června 2017, kterým se opravuje a mění prováděcí nařízení (EU) 2015/2447, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 149, 13.6.2017, s. 19).

(18)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2089 ze dne 14. listopadu 2017 o technických postupech pro vývoj, údržbu a používání elektronických systémů pro výměnu informací a uchovávání těchto informací v souladu s celním kodexem Unie.

(19)

Viz poznámka pod čarou 6.

(20)

Viz poznámka pod čarou 8.

(21)

Viz poznámka pod čarou 11.

(22)

Viz poznámka pod čarou 12.