(1)

Vysoká funkčnost a relativně nízká cena plastů znamenají, že tento materiál je v každodenním životě všudypřítomný v čím dál větší míře. Vzhledem k tomu, že se stále častěji používá v krátkodobých aplikacích, které nejsou určeny k opakovanému použití nebo nákladově efektivní recyklaci, související výrobní a spotřební vzorce jsou stále více neúčinné a lineární. V souvislosti s akčním plánem pro oběhové hospodářství (32) proto Komise v evropské strategii pro plasty (33) dospěla k závěru, že je nutné řešit nepřetržitý nárůst vzniku plastových odpadů a jejich únik do životního prostředí, a to zejména do mořského prostředí, aby bylo možné vybudovat skutečně oběhový životní cyklus plastů.

(1)

Vysoká funkčnost a relativně nízká cena plastů znamenají, že tento materiál je v každodenním životě všudypřítomný v čím dál větší míře. Celosvětová výroba plastů se prudce zvýšila a v roce 2017 dosáhla objemu 348 milionů tun. Evropský podíl na této výrobě představoval 18,5  % (64,4 milionu tun, což znamená nárůst o 3,4  % v porovnání s výrobou v předchozím roce). Vzhledem k tomu, že se stále častěji používá v krátkodobých aplikacích, které nejsou určeny k opakovanému použití nebo nákladově efektivní recyklaci, související výrobní a spotřební vzorce jsou stále více neúčinné a lineární. V souvislosti s akčním plánem pro oběhové hospodářství (32) proto Komise v evropské strategii pro plasty (33) dospěla k závěru, že je nutné řešit nepřetržitý nárůst vzniku plastových odpadů a jejich únik do životního prostředí, a to zejména do mořského prostředí, aby bylo možné vybudovat skutečně oběhový životní cyklus plastů a omezit celkové množství plastů v životním prostředí . Evropská strategie pro plasty je prvním krůčkem na cestě k vytvoření oběhového hospodářství založeného na snižování, opětovném používání a recyklaci veškerých plastových výrobků.

(1a)

Plasty jsou užitečné v hospodářství a mají zásadní využití v mnoha odvětvích. Používají se zejména k výrobě obalů (40 %) a ve stavebnictví (20 %). Významnou měrou se plasty používají i v automobilovém průmyslu, v odvětví výroby elektrických a elektronických zařízení a v potravinářském a zemědělském odvětví. Nicméně výrazné negativní dopady některých plastových výrobků na životní prostředí, zdraví a hospodářství vyžadují vytvoření právního rámce pro účinné omezení těchto negativních účinků, mimo jiné prostřednictvím omezení uvádění na trh určitých výrobků na jedno použití, jejichž alternativy, které lépe vyhovují potřebám oběhového hospodářství, již jsou bez problémů dostupné.

(2)

Přístupy v duchu oběhového hospodářství, které upřednostňují opakovaně použitelné výrobky a systémy opětovného použití , povedou k omezení objemu produkovaných odpadů a  taková prevence stojí na vrcholu hierarchie způsobů nakládání s odpady zakotvené v článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (34). Uvedené přístupy jsou též v souladu s cílem udržitelného rozvoje č .  12  (35), zajistit udržitelné vzorce spotřeby a výroby, který stanovila Organizace spojených národů.

(2)

V opatřeních, jež stanoví tato směrnice, by se měly důsledně uplatňovat přístupy v duchu oběhového hospodářství, které upřednostňují bezpečné, netoxické opakovaně použitelné výrobky bez jakýchkoli nebezpečných látek a systémy opětovného použití před veškerými výrobky na jedno použití. Všechna opatření by však především měla být zaměřena na omezení objemu produkovaných odpadů a  prosazování prevence vzniku odpadů, která stojí na vrcholu hierarchie způsobů nakládání s odpady zakotvené v článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (34). Jelikož u každého výrobku na jedno použití lze vzhledem ke krátkodobosti jeho životního cyklu předpokládat negativní dopad na klima nebo na životní prostředí, měla by být upřednostňována prevence a opětovné používání výrobků, neboť takovým způsobem lze docílit rozsáhlých úspor CO2 a cenných surovin . Tato směrnice přispěje k plnění dvanáctého cíle udržitelného rozvoje  (35), jímž je zajistit udržitelné vzorce spotřeby a výroby, který stanovila Organizace spojených národů.

(3)

Odpadky v mořích neznají hranice a jsou uznávány jako celosvětový problém. Omezování znečištění moří odpadky je klíčovým krokem k dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 14 stanoveného Organizací spojených národů, který vyžaduje chránit a  udržitelným způsobem využívat oceány , moře a  mořské zdroje za účelem udržitelného rozvoje (36). Unie musí plnit svoji roli při řešení problematiky odpadků v mořích a své úsilí zaměřit na tvorbu norem ve světovém měřítku. V této souvislosti Unie v zájmu koordinované činnosti spolupracuje s partnery na mnoha mezinárodních fórech, jako jsou skupiny G20, G7 a Organizace spojených národů. Součástí úsilí Unie v daném ohledu je i tato iniciativa.

(3)

Odpadky v mořích neznají hranice a jsou uznávány jako celosvětový problém. Stále více odpadu se dostává do oceánů po celém světě, ovlivňuje zdraví ekosystémů a zabíjí zvířata. Omezování znečištění moří odpadky je klíčovým krokem k dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 14 stanoveného Organizací spojených národů, který se zaměřuje na ochranu a  udržitelné využívání oceánů , moří a  mořských zdrojů za účelem udržitelného rozvoje (36) Unie musí plnit svoji roli při řešení problematiky odpadků v mořích, při předcházení jejich vzniku a při efektivnějším nakládání s odpadky v mořích a své úsilí zaměřit na tvorbu norem ve světovém měřítku. V této souvislosti Unie v zájmu koordinované činnosti spolupracuje s partnery na mnoha mezinárodních fórech, jako jsou skupiny G20, G7 a Organizace spojených národů. Součástí úsilí Unie v daném ohledu je i tato iniciativa.

(5)

Plasty v Unii tvoří 80 až 85 % odpadků v mořích, měřeno podle počtu odpadků vyplavených na pláže, přičemž plastové výrobky na jedno použití představují 50 % a výrobky spojené s rybolovem 27 %. Plastové výrobky na jedno použití zahrnují rozmanitou škálu běžně používaných rychloobrátkových spotřebních výrobků, které se vyhazují po jednom použití za účelem, pro který byly poskytnuty, zřídka se recyklují a obvykle se z nich stanou odpadky. Významná část lovných zařízení uváděných na trh se nesbírá jako odpad za účelem zpracování. Plastové výrobky na jedno použití a lovná zařízení obsahující plasty tudíž představují obzvlášť vážný problém v souvislosti se znečišťováním moří odpadky a závažné riziko pro mořské ekosystémy, biologickou rozmanitost a  potenciálně pro lidské zdraví a poškozují činnosti, jako je cestovní ruch, rybolov a lodní doprava.

(5)

Plasty v Unii tvoří 80 až 85 % odpadků v mořích, měřeno podle počtu odpadků vyplavených na pláže, přičemž plastové výrobky na jedno použití představují 50 % a výrobky spojené s rybolovem 27 %. Plastové výrobky na jedno použití zahrnují rozmanitou škálu běžně používaných rychloobrátkových spotřebních výrobků, které se vyhazují po jednom použití za účelem, pro který byly poskytnuty, zřídka se recyklují a obvykle se z nich stanou odpadky. Významná část lovných a akvakulturních zařízení uváděných na trh se nesbírá jako odpad za účelem zpracování. Plastové výrobky na jedno použití a lovná a akvakulturní zařízení obsahující plasty , jako jsou nádoby, pasti, plováky a bóje, sítě, provazy, lana a vlasce, tudíž představují obzvlášť vážný problém v souvislosti se znečišťováním moří odpadky a závažné riziko pro mořské ekosystémy, biologickou rozmanitost a  také pro lidské zdraví i zdraví zvířat a poškozují činnosti, jako je cestovní ruch, rybolov a lodní doprava.

(5a)

Rada na svém zasedání dne 25. června 2018 přijala závěry týkající se „Plnění akčního plánu EU pro oběhové hospodářství“, v nichž jasně podporuje opatření přijatá na evropské i celosvětové úrovni s cílem omezit v Unii používání mikroplastů přidávaných do výrobků záměrně, jakož i použití oxo-plastů a opatření plánovaná v rámci strategie pro plasty, pokud jde o omezení množství mikroplastů v textiliích a automobilových pneumatikách a omezení úniku granulátu v předvýrobní fázi. Unie již podniká kroky, protože v rámci systému REACH probíhá proces, v jehož rámci požádala Komise Evropskou agenturu pro chemické látky, aby vypracovala dokumentaci k restrikcím podle přílohy XV, jež se týkají použití jakýchkoli záměrně přidaných mikroplastových částic do jakéhokoli druhu výrobku ke spotřebnímu či profesionálnímu použití.

(5b)

Unie by měla přijmout k problému mikroplastů komplexní přístup a měla by vybídnout všechny výrobce, aby mikroplasty ve složeních svých výrobků přísně omezili, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována výrobcům textilu a pneumatik, neboť syntetické oděvy a pneumatiky představují 63 % mikroplastů, které končí přímo ve vodním prostředí.

(6)

Stávající právní předpisy Unie (40) a politické nástroje poskytují určitá regulační řešení problému odpadků v mořích. Konkrétně, plastové odpady jsou předmětem celkových opatření a cílů Unie v oblasti nakládání s odpady, jako je recyklační cíl pro plastové obalové odpady (41) a nedávno přijatý cíl ve strategii pro plasty (42) zajistit do roku 2030, aby veškeré plastové obaly byly recyklovatelné. Dopad uvedených právních předpisů na odpadky v mořích však není dostatečný a vnitrostátní opatření pro předcházení znečišťování moří odpadky a pro jeho omezování se liší co do oblasti působnosti a úrovně ambicí. Navíc některá z těchto opatření, zejména omezení týkající se uvádění plastových výrobků na jedno použití na trh, mohou vytvářet překážky obchodu a narušit hospodářskou soutěž v Unii.

(6)

Pro předcházení znečišťování (moří) odpadky má zásadní význam řádné nakládání s odpady. Stávající právní předpisy Unie (40) a politické nástroje poskytují určitá regulační řešení problému odpadků v mořích. Konkrétně, plastové odpady jsou předmětem celkových opatření a cílů Unie v oblasti nakládání s odpady, jako je recyklační cíl pro plastové obalové odpady (41) a nedávno přijatý cíl ve strategii pro plasty (42) zajistit do roku 2030, aby veškeré plastové obaly byly recyklovatelné. Dopad uvedených právních předpisů na odpadky v mořích však není dostatečný a vnitrostátní opatření pro předcházení znečišťování moří odpadky a pro jeho omezování se liší co do oblasti působnosti a úrovně ambicí. Navíc některá z těchto opatření, zejména omezení týkající se uvádění plastových výrobků na jedno použití na trh, mohou vytvářet překážky obchodu a narušit hospodářskou soutěž v Unii.

(6a)

Podpora výzkumu a inovací v odvětví obalů má klíčový význam pro vytváření udržitelnějšího hodnotového řetězce. Za účelem dosažení tohoto cíle je nutné se zřetelem k chystanému strategickému plánu výzkumu a inovací v oblasti plastů posílit příslušné mechanismy financování v rámci evropských nástrojů programování výzkumu a vývoje, jako je rámcový program pro výzkum a inovace (tj. Horizont 2020).

(7)

V zájmu zaměření úsilí pouze na oblasti, kde je to nejvíce potřeba, by tato směrnice měla zahrnovat pouze nejčastěji nacházené plastové výrobky na jedno použití , které by podle odhadů měly podle počtu kusů tvořit zhruba 86 % plastů na jedno použití nalezených na plážích v Unii.

(7)

V zájmu zaměření úsilí pouze na oblasti, kde je to nejvíce potřeba, by tato směrnice měla zahrnovat pouze nejčastěji nacházené plastové výrobky na jedno použití a také lovná zařízení. Plastové výrobky na jedno použití, které pokrývají opatření v rámci této směrnice, by podle odhadů měly podle počtu kusů tvořit zhruba 86 % plastů na jedno použití nalezených na plážích v Unii.

(7a)

Touto směrnicí nejsou dotčena ustanovení směrnice 94/62/ES týkající se plastových výrobků na jedno použití, které jsou považovány za obaly ve smyslu čl. 3 odst. 1 směrnice 94/62/ES.

(7b)

Ve zprávě Komise o přezkumu by mělo být uvedeno, zda oblast působnosti může být rozšířena na výrobky na jedno použití obecně.

(7c)

V místním nebo regionálním měřítku může být významné pozemní znečištění a kontaminace půdy většími plastovými výrobky a následně fragmenty nebo mikroplasty. V místním měřítku může být toto znečištění značné vzhledem k intenzivnímu využívání plastů v zemědělství. Aby se snížily dopady plastového odpadu na životní prostředí a na lidské zdraví a zdraví zvířat, je třeba důkladně zkoumat znečištění životního prostředí plastovými odpady ze zemědělské půdy.

(8a)

Plastové výrobky by se měly vyrábět s ohledem na jejich celkovou životnost. Ekodesign plastových výrobků by měl vždy zohledňovat výrobní fázi, recyklovatelnost a případně také možnost opětovného použití výrobku. Výrobci by měli být vybízeni, aby pokud možno k výrobě svých výrobků používali jednoduché nebo kompatibilní polymery, aby se zjednodušilo třídění a zvýšila recyklovatelnost, zejména v případě plastových obalů.

(9a)

Díky co možná nejdelšímu zachování hodnoty výrobků a materiálů a vytváření menšího množství odpadů se může hospodářství Unie stát konkurenceschopnějším a odolnějším a zároveň se tak sníží tlak na vzácné zdroje a životní prostředí.

(10)

Plastovým výrobkům na jedno použití by se mělo věnovat jedno či několik opatření v závislosti na různých faktorech, jako je dostupnost vhodných a udržitelnějších alternativ, proveditelnost změny spotřebních návyků a to, do jaké míry jsou již upraveny ve stávajících právních předpisech Unie.

(10)

Plastovým výrobkům na jedno použití by se mělo věnovat jedno či několik opatření v závislosti na různých faktorech, jako je dostupnost vhodných a udržitelnějších alternativ s ohledem na zásady životního cyklu , proveditelnost změny spotřebních návyků a to, do jaké míry jsou již upraveny ve stávajících právních předpisech Unie.

(11)

Pro některé plastové výrobky na jedno použití ještě nejsou snadno dostupné vhodné a udržitelnější alternativy a očekává se, že spotřeba většiny takových plastových výrobků na jedno použití poroste. V zájmu zvrácení tohoto vývoje a podpory zaměření úsilí na udržitelnější řešení by se od členských států mělo vyžadovat, aby přijaly nezbytná opatření k dosažení významného snížení spotřeby těchto výrobků, aniž by byly ohroženy požadavky týkající se hygieny nebo bezpečnosti potravin, správné hygienické praxe, správné výrobní praxe, informovanosti spotřebitele nebo sledovatelnosti stanovené v právních předpisech EU v oblasti potravin (44).

(11)

Pro některé plastové výrobky na jedno použití ještě nejsou snadno dostupné vhodné a udržitelnější alternativy a očekává se, že spotřeba většiny takových plastových výrobků na jedno použití poroste. V zájmu zvrácení tohoto vývoje a podpory zaměření úsilí na bezpečná a udržitelná řešení by se od členských států mělo vyžadovat, aby přijaly nezbytná opatření k dosažení ambiciózního a trvalého snížení spotřeby těchto výrobků, jako se to v současnosti děje u plastových tašek v rámci směrnice 94/62/ES ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/720  (43a) , aniž by byly ohroženy požadavky týkající se hygieny nebo bezpečnosti potravin, správné hygienické praxe, správné výrobní praxe, informovanosti spotřebitele nebo sledovatelnosti stanovené v právních předpisech EU v oblasti potravin (44). Tato opatření by se měla uplatňovat na nádoby na potraviny splňující všechna následující kritéria: daná potravina je určena k okamžité spotřebě, je určena ke spotřebě bez další přípravy a je určena ke spotřebě z nádoby. Členské státy by se měly snažit vypracovat tato opatření s nejvyššími možnými ambicemi, tak aby byla úměrná vážnosti rizika znečištění různými výrobky a způsoby jejich používání. Členské státy by měly přijmout vnitrostátní cíle za účelem kvantifikace účinků opatření přijatých k dosažení ambiciózního a trvalého snížení. Členské státy by měly vybízet k tomu, aby se používaly výrobky, které jsou použitelné opakovaně a které lze poté, co se stanou odpadem, snadno upravit pro opětovné použití a recyklaci, aniž by to omezovalo volný pohyb zboží na vnitřním trhu. Tato opatření by měla zohledňovat dopad výrobků v průběhu celého jejich životního cyklu, a to i v případě jejich nalezení v mořském prostředí, a měla by dodržovat hierarchii způsobů nakládání s odpady.

(11a)

Tabákové filtry jsou druhým nejvíce znečišťujícím plastovým výrobkem na jedno použití. Ačkoli se zdá, že tabákové filtry z celulózy rostlinného původu získávají stále větší podíl na trhu, přijatelnost dostupných alternativ není jednoznačná. Dalekosáhlý dopad tabákových výrobků s filtry na životní prostředí navíc nelze ignorovat proto, že tyto filtry se mohou rozpadnout na menší plastové kousky. Použité plastové filtry obsahují také množství chemických látek, které jsou škodlivé pro životní prostředí, přičemž nejméně o 50 z nich, jako jsou těžké kovy, je známo, že u lidí způsobují rakovinu, mohou se z filtrů vyplavit a způsobit škody v okolním prostředí, ať již v půdě, vzduchu nebo v moři. Má-li se vyřešit dopad na životní prostředí zapříčiněný odpadem po spotřebě, je nutné přijmout v případě tabákových výrobků s filtry řadu opatření, počínaje snížením používání filtrů na jedno použití obsahujících plasty po rozšířenou odpovědnost výrobce, s cílem zajistit odpovědné odstranění a pokrýt náklady na odklízení odpadků. S cílem řešit značné náklady na sběr a třídění, které nyní nesou plátci daní, by měly mechanismy rozšířené odpovědnosti výrobce pokrývat náklady na odklízení odpadků a náklady na infrastruktury pro odpovídající sběr odpadu. Jako součást těchto opatření by členské státy mohly také vytvářet pobídky pro řetězec využití cigaretových nedopalků s cílem odstraňovat acetát celulózy, plastový materiál tvořící až 60 % složení cigaretových filtrů, a poté jej transformovat do nových plastových předmětů.

(12)

Pro ostatní plastové výrobky na jedno použití jsou již snadno dostupné vhodné a udržitelnější alternativy, jež jsou též cenově přijatelné. Členské státy by měly být povinny zakázat uvádění těchto výrobků na trh Unie, aby omezily jejich nepříznivý dopad na životní prostředí. Tím by bylo podporováno používání uvedených snadno dostupných a udržitelnějších alternativ i inovativní řešení směřující k udržitelnějším obchodním modelům, opakovaně použitelné alternativy a nahrazování materiálů.

(12)

Pro ostatní plastové výrobky na jedno použití jsou již snadno dostupné vhodné a udržitelnější alternativy, jež jsou též cenově přijatelné. Členské státy by měly být povinny zakázat uvádění těchto výrobků na trh Unie, aby omezily jejich nepříznivý dopad na životní prostředí. Tím by bylo podporováno používání uvedených snadno dostupných a udržitelnějších alternativ , které jsou v souladu s existujícími standardy a právními předpisy Unie, i inovativní řešení směřující k udržitelnějším obchodním modelům, opakovaně použitelné alternativy a nahrazování materiálů v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, jak je stanovena v článku 4 směrnice 2008/98/ES . Omezení týkající se uvádění na trh zavedená do této směrnice by měla také pokrývat výrobky z plastů rozkládajících se za pomoci oxidačních činidel vzhledem k tomu, že tento druh plastů není čistě biologicky rozložitelný a přispívá tudíž ke znečištění mikroplasty v životním prostředí, nedá se kompostovat, negativně ovlivňuje recyklaci běžných plastů a neposkytuje prokázaný environmentální přínos. Vzhledem k výrazné převaze polystyrenového odpadu v mořském prostředí a k dostupným alternativám by se měly omezit také nádoby na potraviny a nápoje na jedno použití vyrobené z expandovaného polystyrenu.

(12a)

U plastových talířů a příborů, ačkoli jsou vhodné a ačkoli jsou již také dostupné udržitelnější alternativy, tam, kde je to řádně odůvodněno a s cílem zabránit jakýmkoli rizikům v kontinuitě poskytování některých sociálních služeb, jako je stravování ve vzdělávacích zařízeních a zdravotnických službách, je vhodné na omezenou dobu prodloužit uplatňování zákazu jejich uvádění na trh Unie.

(12c)

Opatření stanovená v této směrnici na podporu používání neplastových alternativ by za žádných okolností neměla zvyšovat škodlivé dopady na životní prostředí a klima, například tím, že by měla za následek rozsáhlejší emise CO2 nebo odčerpávání cenných zdrojů. Ačkoli se mnohé neplastové alternativy vyrábějí z přírodních zdrojů a předpokládá se, že pocházejí z biohospodářství, je zvláště důležité, aby byla zajištěna udržitelnost těchto materiálů. Ve vztahu k hierarchii způsobů nakládání s odpady by opatření stanovená v této směrnici a jejich provádění měla vždy upřednostňovat prevenci nebo přechod k opětovně použitelným výrobkům, spíše než jiné alternativy na jedno použití, byť i vyráběné z neplastových materiálů.

(13)

Uzávěry a víčka nádob na nápoje, které se ze značné části vyrábějí z plastu, patří mezi vyhozené plastové výrobky na jedno použití nejčastěji nacházené na plážích v Unii. Uvádění nádob na nápoje, jež jsou výrobky na jedno použití, na trh by tudíž mělo být povoleno pouze tehdy, pokud splňují specifické požadavky na navrhování výrobků, které významně omezují únik uzávěrů a víček nádob na nápoje do životního prostředí. U nádob na nápoje, které jsou plastovými výrobky na jedno použití a obaly, tento požadavek doplňuje základní požadavky na složení a vlastnosti opakovaně použitelných a využitelných obalů, včetně recyklovatelných obalů, stanovené v příloze II směrnice 94/62/ES. Za účelem usnadnění souladu s požadavkem týkajícím se navrhování výrobků a zajištění hladkého fungování vnitřního trhu je potřeba vypracovat harmonizovanou normu přijatou v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (45), přičemž soulad s uvedenou normou by měl zakládat předpoklad shody s uvedenými požadavky. Na vypracování harmonizované normy by měl být dán dostatek času, a to i z toho důvodu, aby v souvislosti s prováděním požadavku na navrhování výrobků mohli výrobci přizpůsobit své výrobní řetězce.

(13)

Uzávěry a víčka nádob na nápoje, které se ze značné části vyrábějí z plastu, patří mezi vyhozené plastové výrobky na jedno použití nejčastěji nacházené na plážích v Unii. Uvádění nádob na nápoje, jež jsou výrobky na jedno použití, na trh by tudíž mělo být povoleno pouze tehdy, pokud splňují specifické požadavky na navrhování výrobků, které významně omezují únik uzávěrů a víček nádob na nápoje do životního prostředí a zvyšují jejich recyklované množství . U nádob na nápoje, které jsou plastovými výrobky na jedno použití a obaly, tento požadavek doplňuje základní požadavky na složení a vlastnosti opakovaně použitelných a využitelných obalů, včetně recyklovatelných obalů, stanovené v příloze II směrnice 94/62/ES. Za účelem usnadnění souladu s požadavkem týkajícím se navrhování výrobků a zajištění hladkého fungování vnitřního trhu je potřeba vypracovat harmonizovanou normu přijatou v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (45), přičemž soulad s uvedenou normou by měl zakládat předpoklad shody s uvedenými požadavky. Na vypracování harmonizované normy by měl být dán dostatek času, a to i z toho důvodu, aby v souvislosti s prováděním požadavku na navrhování výrobků mohli výrobci přizpůsobit své výrobní řetězce. Má-li se zajistit oběhové používání plastů, je třeba zabezpečit uvádění recyklovaných materiálů na trh. Je proto vhodné zavést požadavek na povinný minimální obsah recyklovaného plastu v určitých výrobcích.

(13a)

V souvislosti s přezkumem, který se má provést v souladu s čl. 9 odst. 5 směrnice 94/62/ES by Komise měla vzít v úvahu relativní vlastnosti různých obalových materiálů, včetně materiálů kompozitních, na základě posouzení životního cyklu, a zaměřit se zejména na prevenci a na řešení podporující oběhové hospodářství.

(13b)

V zájmu zdraví žen by se mělo zabránit přítomnosti nebezpečných chemických látek v hygienických vložkách, tamponech a aplikátorech tamponů. Pro zajištění plného přístupu žen k životu ve společnosti je zároveň důležité, aby byla dostupná ekonomicky udržitelnější řešení pro vícenásobné použití.

(14)

Některé plastové výrobky na jedno použití končí v životním prostředí v důsledku nevhodného způsobu odstraňování vhazováním do kanalizace nebo jiného nevhodného uvolňování do životního prostředí. Plastové výrobky na jedno použití, které se často odstraňují vhazováním do kanalizace nebo jiným nevhodným způsobem, by proto měly být předmětem požadavků na označování. Označení by mělo spotřebitele informovat o vhodných možnostech odstraňování odpadů anebo o možnostech odstraňování odpadů, jichž je třeba se vyvarovat, anebo o nepříznivých dopadech nevhodným způsobem odstraněných odpadků na životní prostředí. Komise by měla být zmocněna ke stanovení harmonizovaného formátu označování a při tom by měla v příslušných případech ověřit, jak navrhované označování vnímají reprezentativní vzorky spotřebitelů, aby bylo zajištěno, že je efektivní a  jasně srozumitelné.

(14)

Některé plastové výrobky na jedno použití končí v životním prostředí v důsledku nevhodného způsobu odstraňování vhazováním do kanalizace nebo jiného nevhodného uvolňování do životního prostředí. Odstraňování vhazováním do kanalizace může navíc způsobit významné hospodářské škody v kanalizačních sítích tím, že se ucpou čerpadla a zablokuje potrubí. U těchto výrobků je často značný nedostatek informací o vlastnostech materiálu těchto výrobků a o vhodných způsobech odstraňování odpadu. Plastové výrobky na jedno použití, které se často odstraňují vhazováním do kanalizace nebo jiným nevhodným způsobem, by proto měly být předmětem požadavků na označování a osvětových opatření . Označení by mělo spotřebitele informovat o vhodných možnostech odstraňování odpadů a/nebo o možnostech odstraňování odpadů, jichž je třeba se vyvarovat, o nepříznivých dopadech nevhodným způsobem odstraněných odpadků na životní prostředí , o přítomnosti plastů ve výrobku a o recyklovatelnosti výrobku . Komise by měla být zmocněna ke stanovení harmonizovaného formátu označování a při tom by měla v příslušných případech ověřit, jak navrhované označování vnímají reprezentativní vzorky spotřebitelů, aby bylo zajištěno, že je efektivní, jasně srozumitelné a nezavádějící, a měla by také brát v úvahu existující dobrovolné dohody.

(15)

Co se týče plastových výrobků na jedno použití, pro něž neexistují snadno dostupné vhodné a udržitelnější alternativy, členské státy by měly v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ rovněž zavést systémy rozšířené odpovědnosti výrobce za účelem pokrytí nákladů na nakládání s odpady a odklízení odpadků i nákladů na osvětová opatření, jejichž cílem je předcházet znečišťování životního prostředí odpadky a toto znečišťování omezovat.

(15)

Co se týče plastových výrobků na jedno použití, pro něž neexistují snadno dostupné vhodné a udržitelnější alternativy, členské státy by měly v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ rovněž zavést systémy rozšířené odpovědnosti výrobce za účelem pokrytí nezbytných nákladů na nakládání s odpady a odklízení odpadků i nákladů na osvětová opatření, jejichž cílem je předcházet znečišťování životního prostředí odpadky, toto znečišťování omezovat a řešit nevhodné chování spotřebitelů . Tyto náklady by neměly přesáhnout náklady, které jsou nezbytné k nákladově efektivnímu poskytování těchto služeb, a měly by být transparentně stanoveny mezi dotčenými subjekty. Náklady na odstranění odpadků by měly být přiměřené a měly by vycházet z jasných cílů stanovených v souladu s čl. 8a odst. 1 směrnice 2008/98/ES. Tyto cíle by měly určovat rozsah a působnost, pokud jde o odklízecí činnosti, na něž se vztahuje rozšířená odpovědnost výrobce v souladu s příslušnými povinnostmi v právních předpisech Unie týkajících se předcházení vzniku odpadů a odpadků v mořích. Tyto činnosti by měly zahrnovat například prevenci znečištění odpadky a jejich sběr v ulicích, na trzích a na dalších veřejných místech i při veřejných akcích, ale neměly by zahrnovat operace, včetně čištění moří a oceánů, za něž nenesou odpovědnost veřejné orgány.

(15a)

Ekonomické pobídky mohou ovlivnit volbu spotřebitele, podnítit specifické zvyklosti spotřebitele nebo od nich spotřebitele odrazovat, a mohou tak být použity jako efektivní preventivní nástroj pro snížení dopadu některých plastů na životní prostředí.

(16)

Velký podíl plastů mezi odpadky v mořích pocházejících z opuštěných, ztracených a vyhozených lovných zařízení obsahujících plasty značí, že stávající právní požadavky (46) neposkytují dostatečnou motivaci k vracení uvedených lovných zařízení na pevninu za účelem sběru a zpracování. Systém nepřímých poplatků, jehož zavedení předpokládá právo Unie o přístavních zařízeních pro příjem odpadu z lodí, nepodněcuje lodě k tomu, aby vyhazovaly odpad do moře, a zajišťuje právo na předání odpadu. Uvedený systém by však měl být doplněn dalšími finančními pobídkami, které rybáře budou motivovat k tomu, aby přiváželi odpadní lovná zařízení na pevninu, aby se zamezilo jakémukoli případnému nárůstu nepřímého poplatku za odpad, který má být uhrazen. Jelikož plastové součásti lovných zařízení mají vysoký recyklační potenciál, členské státy by měly v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ zavést rozšířenou odpovědnost výrobce pro lovná zařízení obsahující plasty v zájmu usnadnění odděleného sběru odpadních lovných zařízení a financování řádného nakládání s odpady z takových lovných zařízení, a to zejména recyklace.

(16)

Velký podíl plastů mezi odpadky v mořích pocházejících z opuštěných, ztracených a vyhozených lovných zařízení obsahujících plasty značí, že stávající právní požadavky (46) neposkytují dostatečnou motivaci k vracení uvedených lovných zařízení na pevninu za účelem sběru a zpracování. V souladu s nařízením (ES) č. 1224/2009 je velitel rybářského plavidla povinen informovat příslušný orgán členského státu vlajky, pokud ztracená lovná zařízení nemohou být získána zpět. Pro zajištění harmonizovaného monitorování by měly být údaje týkající se ztracených lovných zařízení shromažďovány a registrovány členskými státy a každoročně předávány Komisi. Systém nepřímých poplatků, jehož zavedení předpokládá právo Unie o přístavních zařízeních pro příjem odpadu z lodí, nepodněcuje lodě k tomu, aby vyhazovaly odpad do moře, a zajišťuje právo na předání odpadu. Uvedený systém by však měl být doplněn dalšími finančními pobídkami, které rybáře budou motivovat k tomu, aby přiváželi odpadní lovná zařízení na pevninu, aby se zamezilo jakémukoli případnému nárůstu nepřímého poplatku za odpad, který má být uhrazen. Jelikož plastové součásti lovných zařízení mají vysoký recyklační potenciál, členské státy by měly v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ zavést rozšířenou odpovědnost výrobce pro lovná zařízení obsahující plasty v zájmu usnadnění odděleného sběru odpadních lovných zařízení a financování řádného nakládání s odpady z takových lovných zařízení, a to zejména recyklace. Členské státy by měly přijmout opatření nezbytná pro zajištění toho, aby finanční příspěvky poskytované výrobci lovných zařízení obsahujících plasty při plnění jejich povinností vyplývajících z odpovědnosti výrobce byly odstupňovány zejména se zohledněním trvanlivosti, opravitelnosti, opětovné použitelnosti a recyklovatelnosti lovných zařízení.

(16a)

V rámci rozšířené odpovědnosti výrobce za lovná zařízení obsahující plasty by členské státy měly monitorovat, posuzovat, shromažďovat a recyklovat lovná zařízení s cílem splnit kvantitativní cíle pro sběr a recyklaci lovných zařízení obsahujících plasty stanovené v této směrnici.

(17a)

Ve strategických plánech společné zemědělské politiky (SZP) by se měl řešit problém plastového odpadu v zemědělství a Komise by případně měla jako nový prvek zpřísněných podmínek zavést ve střednědobém výhledu do roku 2023 normu dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy, co do obsahu plastového odpadu. Zemědělci by v rámci nového požadavku podmíněnosti měli mít povinnost využívat za účelem sběru a recyklování plastů služeb podniku oprávněného ke zpracovávání odpadu a vést evidenci o řádném nakládání s plastovým odpadem.

(18)

Aby se zabránilo vyhazování odpadků mimo místa určená k ukládání odpadu a jiným nevhodným formám odstraňování odpadů vedoucím ke znečištění moří odpadky obsahujícími plasty, musí být spotřebitelé řádně informováni o nejvhodnějších dostupných možnostech odstranění odpadů anebo o možnostech odstranění odpadů, jichž je třeba se vyvarovat, dále o osvědčených postupech týkajících se odstraňování odpadů a dopadu nevhodných způsobů odstraňování odpadů na životní prostředí i o obsažených plastech v některých plastových výrobcích na jedno použití a lovných zařízeních. Členské státy by proto měly být povinny přijmout osvětová opatření, která zajistí, že jsou tyto informace spotřebitelům poskytovány. Informace by neměly obsahovat reklamní obsah podněcující spotřebitele k používání plastových výrobků na jedno použití. Členské státy by měly mít možnost zvolit si opatření, která jsou nejvhodnější s ohledem na povahu výrobku nebo jeho použití. Náklady na osvětová opatření by měli hradit výrobci plastových výrobků na jedno použití a lovných zařízení obsahujících plasty v rámci své povinnosti rozšířené odpovědnosti výrobce.

(18)

Aby se zabránilo vyhazování odpadků mimo místa určená k ukládání odpadu a jiným nevhodným formám odstraňování odpadů vedoucím ke znečištění moří odpadky obsahujícími plasty, musí být spotřebitelé řádně informováni o nejvhodnějších dostupných možnostech odstranění odpadů anebo o možnostech odstranění odpadů, jichž je třeba se vyvarovat, dále o osvědčených postupech týkajících se odstraňování odpadů a dopadu nevhodných způsobů odstraňování odpadů na životní prostředí i o obsažených plastech v některých plastových výrobcích na jedno použití a lovných zařízeních , aby se tak podpořilo odpovědné chování spotřebitelů, pokud jde o správné odstraňování odpadu . Členské státy by proto měly být povinny přijmout osvětová opatření, která zajistí, že jsou tyto informace spotřebitelům poskytovány. Jejich součástí by měly být také informace o vlivu nevhodného nakládání s odpadem na kanalizační síť. Informace by neměly obsahovat reklamní obsah podněcující spotřebitele k používání plastových výrobků na jedno použití. Členské státy by měly mít možnost zvolit si opatření, která jsou nejvhodnější s ohledem na povahu výrobku nebo jeho použití. Boj proti znečišťování odpadky je sdíleným úsilím příslušných orgánů, výrobců a spotřebitelů. Náklady na osvětová opatření by měli hradit výrobci plastových výrobků na jedno použití a lovných zařízení obsahujících plasty v rámci své povinnosti rozšířené odpovědnosti výrobce. Výrobci by měli být vybízeni k tomu, aby využívali svých marketingových možností k podpoře a posilování udržitelné spotřeby a využívání výrobků v souladu s požadavky oběhového hospodářství.

(18a)

Komise je v souladu s právními předpisy Unie povinna napomáhat členským státům při vypracování strategií a plánů pro snížení rozptylu lovných zařízení v moři, i prostřednictvím subvencí z Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF). Toto úsilí může zahrnovat kampaně a programy na zvyšování povědomí o dopadu takových odpadů na mořské ekosystémy, výzkum o proveditelnosti biologicky rozložitelných/kompostovatelných lovných zařízení, vzdělávací programy pro rybáře a konkrétní veřejné programy na odstraňování plastů a dalších objektů z mořského prostředí.

(20)

Nápojové lahve, jež jsou plastovými výrobky na jedno použití, patří mezi nejčastěji nacházené odpadky, které moře vyplaví na pláže v Unii. Důvodem jsou neúčinné systémy tříděného sběru a nízké zapojení spotřebitelů do těchto systémů. Je nezbytné podporovat účinnější systémy tříděného sběru, a proto by měl být stanoven minimální cíl pro tříděný sběr nápojových lahví, které jsou plastovými výrobky na jedno použití. Členské státy by měly být schopny uvedeného minimálního cíle dosáhnout stanovením cílů pro tříděný sběr nápojových lahví, které jsou plastovými výrobky na jedno použití, v rámci systémů rozšířené odpovědnosti výrobce nebo zavedením zálohových systémů či prostřednictvím jakéhokoli jiného opatření, které považují za vhodné. To bude mít přímý pozitivní dopad na míru sběru, kvalitu sebraného materiálu a kvalitu recyklovaných látek a zároveň poskytne příležitosti podnikům zabývajícím se recyklací a trhu pro recyklované látky.

(20)

Nápojové lahve (s uzávěry a víčky) , jež jsou plastovými výrobky na jedno použití, patří mezi nejčastěji nacházené odpadky, které moře vyplaví na pláže v Unii. Důvodem jsou neúčinné systémy tříděného sběru a nízké zapojení spotřebitelů do těchto systémů. Je nezbytné podporovat účinnější systémy tříděného sběru a zvýšit výrobu z recyklovaného materiálu , a proto by měl být stanoven minimální cíl pro tříděný sběr nápojových lahví, které jsou plastovými výrobky na jedno použití. Členské státy by měly být schopny uvedeného minimálního cíle dosáhnout stanovením cílů pro tříděný sběr nápojových lahví, které jsou plastovými výrobky na jedno použití, v rámci systémů rozšířené odpovědnosti výrobce nebo zavedením zálohových systémů či prostřednictvím jakéhokoli jiného opatření, které považují za vhodné. Tento minimální cíl pro sběr by měl být doprovázen požadavkem na konkrétní obsah recyklovaného plastu v plastových lahvích, aby se zajistilo, že zvýšený objem shromážděného plastu bude opětovně využit nebo recyklován, a tudíž znovu zaveden do oběhového hospodářství. Tato opatření budou mít přímý pozitivní dopad na míru sběru a recyklace , kvalitu sebraného materiálu a kvalitu recyklovaných látek a zároveň poskytnou nové příležitosti podnikům zabývajícím se recyklací a trhu pro recyklované látky. Při provádění těchto opatření pro dosažení minimálního cíle pro tříděný sběr by členské státy měly zajistit zachování řádného dodržování stávajících režimů rozšířené odpovědnosti výrobce. Komise by měla stanovit pokyny pro fungování zálohových systémů pro ty členské státy, které se rozhodnou tyto systémy zavést.

(20a)

Směrnice 2008/98/ES definuje „tříděný sběr“ jako sběr, kdy je tok odpadů oddělen podle druhu a povahy odpadu s cílem usnadnit specifické zpracování. Ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/851  (1a) , kterou se mění směrnice 2008/98/ES, se uvádí, že tříděného sběru by se mohlo dosáhnout sběrem dům od domu, systémy přinášení a přijímání nebo jinými úpravami sběru. Ustanovení čl. 10 odst. 3 písm. a) směrnice 2008/98/ES umožňuje odchylku, na jejímž základě by mělo být možné sbírat některé druhy odpadu společně, pokud to nebrání vysoce kvalitní recyklaci nebo jinému využití odpadu v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady a kvalita výstupů z těchto postupů je srovnatelná s kvalitou, jíž je dosahováno prostřednictvím tříděného sběru. Tato odchylka by měla být možná i při provádění této směrnice.

(22)

V souladu s bodem 22 Interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (48) by Komise měla provést hodnocení této směrnice. Uvedené hodnocení by mělo vycházet ze zkušeností získaných a údajů shromážděných během provádění této směrnice a údajů shromážděných v souladu se směrnicí 2008/56/ES nebo směrnicí 2008/98/ES. Hodnocení by mělo poskytnout základ pro posouzení případných dalších opatření a toho, zda je vzhledem k monitorování odpadků v mořích v Unii potřeba revidovat přílohu obsahující výčet plastových výrobků na jedno použití. Hodnocení by mělo též zvážit, zda vědecký a technický pokrok, ke kterému mezitím došlo, včetně vývoje biologicky rozložitelných materiálů a vypracování kritérií nebo normy týkajících se biologické rozložitelnosti plastů v mořském prostředí, jak předpokládá evropská strategie pro plasty, umožňuje stanovit normu týkající se biologické rozložitelnosti některých plastových výrobků na jedno použití v mořském prostředí. Tato norma by zahrnovala normu pro testování, zda by se plasty vlivem fyzického a biologického rozkladu v mořském prostředí plně rozložily na oxid uhličitý (CO2), biomasu a vodu za dostatečně krátkou dobu, aby nebyly škodlivé pro mořský život a aby nedocházelo k hromadění plastů v životním prostředí. V takovém případě by plastové výrobky splňující uvedenou normu mohly být vyňaty ze zákazu uvádění na trh. Přestože evropská strategie pro plasty již stanoví opatření v této oblasti, uznává též problémy spojené s vymezením regulačního rámce pro plasty s biologicky rozložitelnými vlastnostmi s ohledem na různé podmínky v mořích.

(22)

V souladu s bodem 22 Interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (48) by Komise měla provést hodnocení této směrnice. Uvedené hodnocení by mělo vycházet ze zkušeností získaných a údajů shromážděných během provádění této směrnice a údajů shromážděných v souladu se směrnicí 2008/56/ES nebo směrnicí 2008/98/ES. Hodnocení by mělo poskytnout základ pro posouzení případných dalších opatření , včetně stanovení celounijních cílů pro rok 2030 a následující období, a  posouzení toho, zda je vzhledem k monitorování odpadků v mořích v Unii potřeba revidovat přílohu obsahující výčet plastových výrobků na jedno použití.

(23)

Členské státy by měly stanovit pravidla týkající se sankcí za porušení ustanovení této směrnice a zajistit jejich uplatňování. Tyto sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující.

(23)

Členské státy by měly stanovit pravidla týkající se sankcí za porušení ustanovení této směrnice a zajistit jejich uplatňování. Tyto sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující. Pobídky a sankce by se měly vztahovat případně i na chování spotřebitelů.

(25)

Jelikož cílů této směrnice, totiž předcházení dopadu některých plastových výrobků na jedno použití a  lovných zařízení obsahujících plasty na životní prostředí a omezování tohoto dopadu, podpory přechodu na oběhové hospodářství, včetně podpory inovativních obchodních modelů, výrobků a materiálů, a tím přispívání k účinnému fungování vnitřního trhu, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu a účinků činnosti, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je k dosažení těchto cílů nezbytné,

(25)

Jelikož cílů této směrnice, totiž předcházení dopadu některých plastových výrobků na jedno použití a zařízení pro rybolov a akvakulturu obsahujících plasty na životní prostředí a lidské zdraví a omezování tohoto dopadu, podpory přechodu na oběhové hospodářství, včetně podpory inovativních obchodních modelů, výrobků a materiálů, a tím přispívání k účinnému fungování vnitřního trhu, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu a účinků činnosti, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je k dosažení těchto cílů nezbytné,

(25a)

Vzhledem k tomu, že ke znečišťování moří plastovými odpadky nedochází jen v mořském prostředí kolem Unie, ale lze jej v obrovském rozsahu pozorovat i v jiných částech světa, měly by členské státy zajistit, aby vývoz odpadních materiálů do třetích zemí nepřispíval ke znečišťování moří plastovými odpadky jinde ve světě.

(25b)

K likvidaci odpadků znečišťujících moře mohou členské státy významně přispět i tím, že své znalosti a odborné zkušenosti v oblasti používání udržitelných materiálů budou sdílet se třetími zeměmi.

(25c)

Veřejné orgány, včetně orgánů Unie, by měly jít příkladem.

1)

„plasty“ materiál tvořený polymerem ve smyslu čl. 3 bodu 5 nařízení (ES) č. 1907/2006, k němuž mohou být přidány přísady nebo jiné látky a který může být hlavní složkou struktury konečných výrobků; výjimkou jsou chemicky neupravené přírodní polymery;

1)

„plasty“ materiál tvořený polymerem ve smyslu čl. 3 bodu 5 nařízení (ES) č. 1907/2006, k němuž mohou být přidány přísady nebo jiné látky a který je nebo může být hlavní složkou struktury konečných výrobků; výjimkou jsou chemicky neupravené přírodní polymery;

2a)

3)

„lovným zařízením“ jakákoli položka nebo součást zařízení, která se používá při rybolovu nebo v akvakultuře k cílenému lovu biologických mořských zdrojů nebo která pluje na mořské hladině a používá se s cílem přilákat a  ulovit tyto biologické mořské zdroje;

3)

„lovným zařízením“ jakákoli položka nebo součást zařízení, která se používá při rybolovu nebo v akvakultuře k cílenému lovu biologických mořských zdrojů nebo k jejich chovu nebo která pluje na mořské hladině a používá se s cílem přilákat, ulovit nebo chovat tyto biologické mořské zdroje;

4)

„odpadním lovným zařízením“ jakékoli lovné zařízení, na které se vztahuje definice odpadu ve směrnici 2008/98/ES, včetně všech samostatných součástí, látek či materiálů, které byly součástí vyřazeného lovného zařízení nebo které k němu byly připevněny;

4)

„odpadním lovným zařízením“ jakékoli lovné zařízení, na které se vztahuje definice odpadu ve směrnici 2008/98/ES, včetně všech samostatných součástí, látek či materiálů, které byly součástí vyřazeného nebo ztraceného lovného zařízení nebo které k němu byly připevněny;

10)

„výrobcem“ fyzická nebo právnická osoba, která bez ohledu na způsob prodeje, včetně smluv uzavřených na dálku ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU (50) ze dne 25. října 2011, uvádí na trh plastové výrobky na jedno použití a  lovná zařízení obsahující plasty, vyjma osob vykonávajících rybolovnou činnost ve smyslu čl. 4 bodu 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (51);

10)

„výrobcem“ fyzická nebo právnická osoba, která profesionálně vyvíjí, vyrábí, zpracovává, upravuje, prodává nebo dováží, bez ohledu na způsob prodeje, včetně smluv uzavřených na dálku ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU (50) ze dne 25. října 2011, a přitom uvádí na trh plastové výrobky na jedno použití a  zařízení pro rybolov a akvakulturu obsahující plasty, vyjma osob vykonávajících rybolovnou činnost ve smyslu čl.  4 bodu 25 a čl. 4 bodu 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (51);

11a)

13a)

14a)

a)

vhodné možnosti odstraňování odpadů z výrobku nebo způsoby odstraňování odpadů, jichž je třeba se u daného výrobku vyvarovat;

a)

vhodné možnosti odstraňování odpadů z výrobku a/ nebo způsoby odstraňování odpadů, jichž je třeba se u daného výrobku vyvarovat;

b)

nepříznivé dopady vyhazování výrobků mimo místa určená k ukládání odpadu a jiných nevhodných forem odstraňování odpadů z výrobků na životní prostředí nebo

b)

nepříznivé dopady vyhazování výrobků mimo místa určená k ukládání odpadu a jiných nevhodných forem odstraňování odpadů z výrobků na životní prostředí

c)

obsah plastů ve výrobku.

c)

obsah plastů ve výrobku a

ca)

obsah chemických látek vzbuzujících obavy ve výrobku, jako jsou nebezpečné kovy, ftaláty, perfluoroalkylované sloučeniny (PFAS), bisfenoly či endokrinní disruptory a další látky vzbuzující mimořádné obavy (SVHC) ve smyslu nařízení (ES) č. 1907/2006.

a)

upravovaly finanční příspěvky v souladu s čl. 8a odst. 4 směrnice 2008/98/ES tak, aby bylo propagováno uvádění lovných zařízení určených k opakovanému použití a recyklaci na trh;

b)

zavedly zálohové systémy na podporu vracení starých, opuštěných nebo nepoužitelných lovných zařízení;

c)

zahrnovaly programy monitorování, sledování a podávání zpráv.

a)

o  dostupných systémech opětovného použití uvedených výrobků a lovných zařízení obsahujících plasty a o možnostech nakládání s odpady z uvedených výrobků a lovných zařízení obsahujících plasty, jakož i o osvědčených postupech řádného nakládání s odpady v souladu s článkem 13 směrnice 2008/98/ES;

a)

o  dostupnosti opětovně použitelných alternativ, systémech opětovného použití uvedených výrobků a lovných zařízení obsahujících plasty a o možnostech nakládání s odpady z uvedených výrobků a lovných zařízení obsahujících plasty, jakož i o osvědčených postupech řádného nakládání s odpady v souladu s článkem 13 směrnice 2008/98/ES;

b)

o dopadu vyhazování odpadků mimo místa určená k ukládání odpadu a jiného nevhodného odstraňování odpadů z uvedených výrobků a lovných zařízení obsahujících plasty na životní prostředí, a zejména na mořské prostředí.

b)

o dopadu vyhazování odpadků mimo místa určená k ukládání odpadu a jiného nevhodného odstraňování odpadů z uvedených výrobků a lovných zařízení obsahujících plasty na životní prostředí, a zejména na mořské prostředí;

(ba)

o dopadu nevhodného odstraňování odpadů z uvedených výrobků na kanalizační síť.

a)

údaje o plastových výrobcích na jedno použití uvedených v části A přílohy, které byly každoročně uvedeny na trh Unie, s cílem doložit snížení spotřeby v souladu s čl. 4 odst. 1;

a)

údaje o plastových výrobcích na jedno použití uvedených v části A přílohy, které byly každoročně uvedeny na trh Unie, s cílem doložit snížení spotřeby v souladu s čl. 4 odst. 1;

aa)

údaje o uvádění na trh a tříděném sběru výrobků uvedených v části F přílohy s cílem prokázat pokrok v plnění cíle vytčeného v článku 9;

ab)

údaje o plastových výrobcích na jedno použití uvedených v části G přílohy, které jsou každoročně uvedeny na trh Unie, s cílem monitorovat snížení jejich spotřeby v Unii;

ac)

údaje o lovných zařízeních obsahujících plasty uvedených na trh a o shromážděných a zpracovaných odpadních lovných zařízeních;

b)

informace o opatřeních přijatých členskými státy pro účely čl. 4 odst. 1.

b)

informace o  plánech a opatřeních přijatých členskými státy pro účely čl. 4 odst. 1;

ba)

údaje o odpadcích v moři, zejména o těch, které pocházejí z výrobků, jež spadají do působnosti této směrnice, s cílem monitorovat důsledky přijatých opatření.

a)

je potřeba přezkoumat přílohu obsahující výčet plastových výrobků na jedno použití;

a)

posouzení potřeby přezkoumat přílohu obsahující výčet plastových výrobků na jedno použití;

b)

je proveditelné stanovit závazné kvantitativní cíle Unie pro snížení spotřeby zejména plastových výrobků na jedno použití uvedených v části A přílohy;

b)

studii proveditelnosti stanovení závazných kvantitativních cílů Unie pro snížení spotřeby zejména plastových výrobků na jedno použití uvedených v části A přílohy; v této souvislosti se ve zprávě posoudí stanovení cílů vyjádřených v absolutních číslech s ohledem na úrovně spotřeby a již dosažené snížení v členských státech;

ba)

posouzení změny materiálů použitých ve výrobcích, na které se vztahuje tato směrnice, a inovací u nových systémů dodávek pro opakovaně použitelné alternativy výrobků, na něž se vztahuje tato směrnice; posouzení zahrne celkovou analýzu životního cyklu těchto materiálů z hlediska životního prostředí a výsledné alternativy;

c)

bylo dosaženo dostatečného vědeckého a technického pokroku a zda byla vypracována kritéria nebo norma týkající se biologické rozložitelnosti v mořském prostředí platné pro plastové výrobky na jedno použití spadající do působnosti této směrnice a zda byly vyvinuty náhrady těchto výrobků na jedno použití, aby bylo případně možné určit, jaké výrobky již nemusí být předmětem omezení uvádění na trh.

—

Nápojové kelímky, včetně jejich uzávěrů a víček

—

Nádoby na potraviny, tj. nádoby, jako jsou krabičky s víkem či bez něj, jež se používají pro potraviny určené k okamžité spotřebě z nádoby, a to buď na místě, nebo k odnesení s sebou, bez jakékoli další přípravy, např. nádoby na potraviny používané pro rychlé občerstvení, s výjimkou nádob na nápoje, talířů a sáčků a balení obsahujících potraviny.

—

Nádoby na potraviny, tj. nádoby, jako jsou krabičky s víkem či bez něj, jež se používají pro potraviny určené k okamžité spotřebě z nádoby, a to buď na místě, nebo k odnesení s sebou, bez jakékoli další přípravy, např. nádoby na potraviny používané pro rychlé občerstvení, s výjimkou nádob na nápoje, talířů a sáčků a balení obsahujících potraviny.

—

nádoby na potraviny používané pro rychlé občerstvení, jako jsou krabice na jídlo a krabice na saláty s jídlem ke spotřebě za studena

—

nádoby na potraviny používané pro rychlé občerstvení, jako jsou krabice na jídlo a krabice na saláty s jídlem ke spotřebě za tepla, s výjimkou případů, kdy musí spotřebitel po koupi výrobku jídlo ohřát

—

krabice na burgery, sendviče a wrapy

—

potravinové nádoby na jednu porci obsahující čerstvé nebo zpracované potraviny, které nepotřebují další přípravu, jako je ovoce, zelenina, dezerty nebo zmrzliny, prodávané po kusech

—

nádoby na potraviny se sušenými potravinami nebo potravinami prodávanými za studena, které vyžadují další přípravu

—

nádoby obsahující potraviny ve větším množství než na jednu porci

—

nádoby na potraviny na jednu porci prodávané po více kusech

—

Nápojové kelímky

—

Příbory (vidličky, nože, lžíce, jídelní hůlky).

—

Příbory (vidličky, nože, lžíce, jídelní hůlky) , s výjimkou příborů, které budou do roku 2023 dodávány do vzdělávacích zařízení nebo zdravotnických zařízení na základě veřejných zakázek na dodávky  (1a) definovaných v čl. 2 bodě 8 směrnice 2014/24/EU, které byly zadány do 31. prosince 2018 .

—

Talíře.

—

Talíře , s výjimkou talířů, které budou do roku 2023 dodávány do vzdělávacích zařízení nebo zdravotnických zařízení na základě veřejných zakázek na dodávky  (1a) definovaných v čl. 2 bodě 8 směrnice 2014/24/EU, které byly zadány do 31. prosince 2018 .

—

Tyčky k uchycení a podpěře balónků, kromě balónků pro průmyslové či jiné profesionální použití a upotřebení, jež nejsou distribuovány spotřebitelům, včetně mechanismů těchto tyček.

—

Tyčky k uchycení a podpěře balónků, kromě balónků pro průmyslové či jiné profesionální použití a upotřebení, jež nejsou distribuovány spotřebitelům, s výjimkou mechanismů těchto tyček.

—

Výrobky z oxo-rozložitelných plastů .

—

Nádoby na potraviny a nápoje vyrobené z expandovaného polystyrenu, jež se používají pro potraviny určené k okamžité spotřebě z nádoby, a to buď na místě, nebo k odnesení s sebou, bez jakékoli další přípravy.

—

Nádoby na nápoje, tj. nádoby, jež se používají pro kapaliny, např. nápojové lahve včetně jejich uzávěrů a víček.

—

Nádoby na nápoje, tj. nádoby, jež se používají pro kapaliny, např. nápojové lahve včetně jejich uzávěrů a víček , s výjimkou nádob určených a používaných na potraviny pro zvláštní lékařské účely definované v čl. 2 písm. g) nařízení (EU) č. 609/2013 .

—

Balónky, kromě balónků pro průmyslové či jiné profesionální použití a upotřebení, jež nejsou distribuovány spotřebitelům.

—

Tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky.

—

Sáčky a balení zhotovené z pružného materiálu, které obsahují potraviny určené k okamžité spotřebě ze sáčku nebo balení bez jakékoli další přípravy.

—

Nápojové kelímky

—

Nápojové kelímky

—

Nápojové kelímky včetně jejich uzávěrů a víček .

—

Nápojové lahve

—

Nápojové lahve , včetně jejich uzávěrů a víček .