EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52018AE6204

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Udržitelné biohospodářství pro Evropu: posílení vazby mezi hospodářstvím, společností a životním prostředím[COM(2018) 673 final]

EESC 2018/06204

Úř. věst. C 240, 16.7.2019, p. 37–40 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

16.7.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/37


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Udržitelné biohospodářství pro Evropu: posílení vazby mezi hospodářstvím, společností a životním prostředím

[COM(2018) 673 final]

(2019/C 240/09)

Zpravodaj: Mindaugas MACIULEVIČIUS

Spoluzpravodaj: Udo HEMMERLING

Konzultace

Evropská komise, 14.12.2018

Právní základ

Čl. 29 odst. 1 a článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie

Rozhodnutí předsednictva

16.10.2018

Odpovědná sekce

Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí

Přijato v sekci

25.4.2019

Přijato na plenárním zasedání

15.5.2019

Plenární zasedání č.

543

Výsledek hlasování

(pro/proti/zdrželi se hlasování)

203/1/4

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Uvědomujeme si naléhavost situace v celosvětovém měřítku: globální výzvy, jako je změna klimatu a růst počtu obyvatel na celém světě, nás nutí, abychom urychleně hledali náhrady za fosilní paliva a efektivněji využívali biologické zdroje. Zemědělství a odvětví založené na lesnictví jsou významnými producenty biomasy pro jiná použití, než představují potraviny nebo krmiva, čímž významně přispívají k biohospodářství. Nové hodnotové řetězce nabízejí další příležitosti k činnostem ve venkovském hospodářství, které povedou k přechodu od hospodářství založeného na fosilních palivech k biohospodářství.

1.2.

Za těchto okolností musí být v souladu s klimatickými cíli Pařížské dohody prioritou zlepšit povědomí o naší spotřebě biologických zdrojů. Kromě toho, že je třeba dosáhnout lepšího porozumění, musí být do činností v rámci biohospodářství zapojeni spotřebitelé, a to prostřednictvím pravidelného poskytování poradenství a informací s cílem usnadnit nezbytné změny a připravit podmínky pro zavádění opatření určených k vytváření trhu, aby se zvýšila důvěra spotřebitelů a aby zadavatelé veřejných zakázek více využívali výrobky z biologického materiálu vyrobené v EU.

1.3.

Existují příležitosti pro biologickou rozmanitost, průmysl, hospodářský rozvoj i pracovní místa. EHSV vítá aktualizaci strategie biohospodářství z roku 2012, která představuje důležitý krok správným směrem. Je zde celosvětová poptávka po udržitelných výrobcích z biologických materiálů, které jsou účinné z hlediska využívání zdrojů. Navzdory významnému pokroku dosaženému v rámci nové verze této strategie však stále zbývá uvést do praxe některá ze stanovených opatření:

1.3.1.

Kromě přístupu k finančním nástrojům je nezbytné zavést individuální a flexibilní konzultační nebo poradenské služby, které pomohou malým a středním podnikům v zemědělsko-potravinářském odvětví zahájit dlouhodobé inovativní projekty. Často jim z mnoha důvodů chybí nezbytné interní odborné znalosti a vědomosti, včetně lidských, finančních a infrastrukturních zdrojů.

1.3.2.

Spolupráce veřejného a soukromého sektoru by měla věnovat náležitou pozornost prvovýrobcům. Tento model by mohl být podpořen řadou opatření a nástrojů v rámci společné zemědělské politiky (SZP).

1.3.3.

Začlenění činností v oblasti výzkumu, inovací a biohospodářství do dlouhodobé strategie usnadní podporu rozvoje a replikace.

1.3.4.

Zásadní je pokračovat ve vzdělávání a odborné přípravě pracovníků a prvovýrobců. Je důležité usnadnit výměnu znalostí, poskytovat podporu nadnárodním sítím a držet krok se společenskými a technologickými změnami. Velice důležité je uplatňovat v oblasti vzdělávání, angažovanosti a komunikace takové přístupy, které umožní zapojit subjekty z oblasti biohospodářství na venkově.

1.3.5.

Je nezbytné podporovat oběhové hospodářství a meziodvětvové územní vazby v EU i mimo ni, zejména pokud jde o plnění závazků v rámci cílů udržitelného rozvoje a cílů COP21.

1.3.6.

Všechny členské státy by měly do svých politik a programů zahrnout komplexní strategii biohospodářství a zapojit příslušné místní orgány a relevantní zainteresované strany (prvovýrobce, výzkumné a vzdělávací instituce, průmysl, občanskou společnost a sociální partnery atd.).

1.3.7.

EU by měla usilovat o globální systém stanovování cen emisí uhlíku, který by představoval neutrální a účinný způsob, jak prosazovat biohospodářství a zapojit všechny tržní subjekty do zmírňování změny klimatu.

1.4.

Pro „nové“biohospodářství má zásadní význam respektování zásad udržitelnosti. Je nutné chránit přírodní zdroje tak, aby byly i v budoucnu produktivní. V tomto ohledu se biohospodářství musí řídit kritérii udržitelnosti. Aby se zamezilo narušením s nepříznivým dopadem na životní prostředí, ekonomiku a společnost, musí pro biomasu pocházející z Evropské unie a ze třetích zemí platit stejná pravidla.

2.   Obecné připomínky

Biohospodářství zahrnuje produkci obnovitelných biologických zdrojů a jejich přeměnu na potraviny, krmivo, výrobky z biologického materiálu a bioenergii. Patří sem zemědělství, lesnictví, rybolov, potravinářství, výroba celulózy a papíru a částečně také chemický, biotechnologický a energetický průmysl.

2.1.

Cílem biohospodářské strategie EU z roku 2012 je „[…] připravit cestu pro inovativnější a konkurenceschopnější společnost, jež bude účinněji využívat zdroje a zajistí rovnováhu mezi zajišťováním potravin a udržitelným využíváním obnovitelných zdrojů k průmyslovým účelům a zároveň bude dbát na ochranu životního prostředí“. V roce 2017 provedla Komise přezkum své strategie biohospodářství EU z roku 2012, podle něhož se prokázalo, že cíle této strategie jsou důležité a že v Evropě i mimo ni je stále více uznáván význam příležitostí, které biohospodářství nabízí. V říjnu roku 2018 předložila Komise akční plán na vytvoření udržitelného a oběhového hospodářství „s cílem zlepšit a rozšířit udržitelné využívání obnovitelných zdrojů v zájmu řešení globálních a místních výzev, jako je změna klimatu a udržitelný rozvoj“ (1).

2.2.

Předpokládá se, že do roku 2050 vzroste světová populace na téměř 10 miliard (2), a je tedy naléhavě třeba účinněji využívat biologické zdroje, aby byly k dispozici bezpečné, výživné, vysoce kvalitní a dostupné potraviny pro více lidí s menším dopadem na životní prostředí a klima na vyrobenou jednotku a dostatek obnovitelného biologického materiálu k výrobě značného objemu toho, co v současné době získáváme z fosilní ropy, spolu s větrnou a solární energií a dalšími druhy energie z obnovitelných zdrojů. S ohledem na poslední vývoj politik, včetně cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje (3) a Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (závazky přijaté na konferenci COP21), se stalo nezbytností změnit zaměření opatření a aktualizovat strategii biohospodářství.

2.3.

Komise uvádí, že v roce 2019 zavede v rámci aktualizované strategie biohospodářství (4) 14 opatření, k nimž patří:

zavedení tematické investiční platformy pro oběhové biohospodářství, která bude mít k dispozici 100 milionů EUR, s cílem přiblížit inovace založené na biotechnologiích k trhu a zbavit rizika soukromé investice do udržitelných řešení; usnadnění rozvoje nových udržitelných biorafinerií v celé Evropě;

vytvoření programu strategického zavádění pro udržitelné potravinářské a zemědělské systémy, lesní hospodářství a výrobky z biologických materiálů;

vytvoření nástroje na podporu politiky biohospodářství EU pro členské státy EU v rámci programu Horizont 2020, aby bylo možné rozvíjet vnitrostátní a regionální programy biohospodářství;

zahájení pilotních akcí zaměřených na rozvoj biohospodářství ve venkovských, pobřežních a městských oblastech, například v oblasti nakládání s odpady nebo nízkouhlíkového zemědělství;

zavedení celounijního systému sledování určeného pro monitorování pokroku směrem k udržitelnému a oběhovému biohospodářství;

zlepšování znalostí a porozumění konkrétním oblastem biohospodářství díky shromažďování dat a jejich lepšímu zpřístupnění prostřednictvím znalostního centra pro biohospodářství;

poskytování pokynů a podpora osvědčených postupů, jak působit v biohospodářství v rámci bezpečných ekologických mezí.

2.4.

Biohospodářství může poskytnout možnosti, jak pomoci snižovat emise CO2 i závislost na dovážených fosilních zdrojích. Například lesy v EU zachycují množství uhlíku odpovídající 10 % ročních emisí EU a zároveň zajišťují udržitelnou a stálou zásobu biomasy pro energii z obnovitelných zdrojů. Mimoto se odhaduje, že všech 100 000 chemických látek, které se v současné době vyrábějí, lze teoreticky získat z obnovitelných surovin. To neznamená, že by tomu tak mělo být u všech těchto látek, ale teoreticky to možné je. Vznikne tak nejen možnost vyrábět předměty každodenní potřeby lokálně a z obnovitelných zdrojů, ale podpoří se i vytváření pracovních míst (zejména v pobřežních a venkovských oblastech) a růst v Evropě, která má stále silnou technologickou převahu. V průmyslu založeném na biotechnologiích by podle oborových odhadů mohl být do roku 2030 vytvořen jeden milion nových pracovních míst.

2.5.

Na cestě k větším inovacím v rámci biohospodářství EU však nadále přetrvává řada velkých překážek. Závažnou překážkou je nákladová konkurenceschopnost výrobků, a to v porovnání jak s fosilními alternativami, tak i s rovnocennými produkty z jiných částí světa. Nákladovou konkurenceschopnost ovlivňuje řada faktorů, mimo jiné míra technologické připravenosti, náklady práce, dotace na fosilní paliva a amortizace a nízká míra podpory trhu pro výrobky z biologického materiálu. Problém konkurenceschopnosti je umocněn obtížným přístupem k financím pro inovativní projekty a výrobní zařízení a často přetrvávající nízkou informovaností koncových uživatelů o výrobcích z biologického materiálu, jakož i nedostatkem dovedností a provozních vztahů, které by toto odvětví rozvíjely. Kromě toho začíná být povolování nových projektů týkajících se biotechnologií zdlouhavé a zatěžující a vede k velké právní nejistotě a finančním rizikům pro hospodářské subjekty.

3.   Konkrétní připomínky

EHSV vítá sdělení, kterým se aktualizuje strategie biohospodářství z roku 2012. Je nezbytné mít k dispozici dlouhodobou, jednotnou a účinnou politiku na podporu biohospodářství. Tato globální strategie biohospodářství však zatím stále není automaticky provázána s jinými existujícími politickými nástroji. K zajištění účinné tvorby politiky v oblasti biohospodářství tedy ještě zbývá identifikovat synergie mezi jednotlivými oblastmi politiky tak, aby byly zohledněny cíle ekonomicky životaschopné produkce potravin, udržitelného nakládání s přírodními zdroji, vyváženého územního rozvoje ve venkovských oblastech a zabezpečení důstojných životních podmínek.

3.1.

Aktualizovaná strategie sice má za cíl využít investice EU a klade značný důraz na posílení a rozšíření odvětví založených na biotechnologiích prostřednictvím uvolnění investic a trhů, přesto však existují nedostatky (mimo fázi výzkumu a vývoje), pokud jde o pomoc podnikům působícím v oblasti biohospodářství se získáváním finančních prostředků, strategií vstupu na trh, rozvojem organizace a vývojem produktů. Nalezení investorů v rané fázi růstu na vnitrostátní a regionální úrovni včetně poskytování individuálního poradenství mikropodnikům a malým a začínajícím podnikům je stejně nezbytné jako mobilizace investic EU do velkých projektů. Uvádění nových výrobků na trh vyžaduje komplexní přístup k financování.

3.2.

V aktualizované strategii se rovněž zdůrazňuje, že synergie mezi veřejným a soukromým sektorem mohou zajistit nejlepší využití různých zdrojů investic. V této souvislosti se jeví být důležitý společný podnik pro průmysl založený na biotechnologiích, který podporuje rozvoj evropské infrastruktury v této oblasti a hodnotových řetězců zaměřených na využívání obnovitelných zdrojů, včetně odpadu.

3.3.

Ve strategii se nicméně nevěnuje dostatečná pozornost soukromému sektoru, zejména prvovýrobcům, tedy zemědělcům, vlastníkům lesů a jejich družstvům, kteří hrají podstatnou úlohu při rozvoji udržitelného biohospodářství. Náležitou pozornost je třeba věnovat rovněž malým a středním podnikům, které jsou významnou součástí zemědělsko-potravinářského řetězce. V této souvislosti by se SZP mohla stát zajímavým nástrojem, který by zemědělcům, vlastníkům lesů a jejich družstvům pomáhal více investovat do jejich produkce a učinit ji udržitelnější.

3.4.

Vzhledem k tomu je naprosto nezbytné vytvořit příznivé tržní podmínky a současně zajistit, aby spotřebitelé důvěřovali poskytnutým informacím o produktech, jež hodlají zakoupit. Bylo by přínosné zvážit stanovení norem pro poskytování informací – v tomto směru bylo důležitým prvním krokem zavedení jasných celounijních norem pro výrobky z biologického materiálu, jež mají lépe ochránit důvěryhodnost norem dohodnutých v rámci tohoto průmyslu a zároveň zabránit uvedení spotřebitelů v omyl a dát jistotu zákazníkům a zadavatelům veřejných zakázek v rámci tohoto odvětví. Je třeba udělat ještě mnohem více pro to, aby mohli spotřebitelé díky inteligentním komunikačním strategiím činit vědomá rozhodnutí.

3.5.

Kromě toho posiluje aktualizovaná strategie myšlenku „rozšiřování“, chybí v ní však pojem „replikace“. Výsledky výzkumů jsou k dispozici a dlouhodobé inovace a strategie pro biohospodářství musí jít ruku v ruce. Základní a aplikovaný výzkum by měly být dobře synchronizovány a přispívat ke společným strategickým cílům. Pozornost by se měla věnovat také vývoji, přístupnosti a udržování vysoce kvalitní infrastruktury nebo klastrů pro výzkum a inovace. Například vytvoření středisek světové úrovně pro aplikovaný výzkum v oblasti výroby využívající bioprocesy v plném rozsahu, jež by vytvářela inovativní a udržitelná řešení, by mohlo pomoci malým a středním podnikům využívat veškeré poznatky. Předávání znalostí by napomohly demonstrace a příklady. Demonstrace by poskytly malým a středním podnikům ucelenou představu o technologiích dostupných v konkrétní oblasti biohospodářství.

3.6.

Venkovské oblasti v EU procházejí obdobím rozsáhlých hospodářských, demografických a institucionálních změn. Je tedy nezbytné věnovat náležitou pozornost vylepšení z hlediska infrastruktury a logistiky, a podpořit tak stávající i nové dodavatelské řetězce v oblasti biomasy a současně zajistit co nejudržitelnější nakládání s přírodními zdroji a vznik co největšího počtu pracovních míst a maximální přidané hodnoty ve venkovských oblastech.

3.7.

Nelze dostatečně zdůraznit skutečnost, že zavedení technologicky vyspělých zařízení do biohospodářství vyžaduje lepší dovednosti v oblasti obsluhy a údržby, včetně dalších dovedností v oblasti informačních a počítačových technologií, dále pak nové vzdělávací programy zaměřené na bezpečnost a ochranu zdraví a větší pochopení a pozornost, pokud jde o aspekty ochrany životního prostředí. Je nanejvýš důležité zajistit trvalý rozvoj a přizpůsobování dovedností jednotlivců v průběhu jejich života, stejně jako odstraňovat nedostatky v dovednostech v rozvíjejícím se odvětví biohospodářství. V aktualizované strategii nejsou navrženy vzájemné výměny a společné činnosti výzkumných pracovníků, služeb na podporu inovací, zemědělců, lesníků a jejich družstev a jiných soukromých aktérů, měly by nicméně zásadní význam pro usnadnění výměny znalostí.

3.8.

Nebudeme schopni dosáhnout cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje a zmírnit změnu klimatu (5), aniž bychom využívali zbytkové materiály, vedlejší produkty a odpady a podporovali oběhové hospodářství. V tomto ohledu je naprosto nezbytná spolupráce mezi jednotlivými odvětvími (potravinářskými a nepotravinářskými systémy a venkovskými oblastmi) a kontinenty. Je třeba věnovat větší pozornost propojení na územní a místní úrovni (mezi městy a venkovem, mezi venkovskými oblastmi navzájem a mezi pevninou a mořem) a jeho prospěšnosti pro udržitelné hodnotové řetězce v rámci biohospodářství a klastry ve venkovských oblastech. Rozvoj těchto propojení ve střední a východní Evropě by těmto zemím výrazně pomohl při formulování strategických rozvojových cílů v zájmu lepšího zpracování biomasy. Střední a východní Evropa má vzhledem k rozsáhlému provozování činností v oblasti zemědělství, lesnictví a rybolovu bohatou zásobu biomasy a disponuje značnou, avšak nevyužitou nebo ne zcela využitou kapacitou biomasy, co se týče potravin, krmiv, průmyslových surovin, biopaliv a využívání energie. Aktualizovaná strategie mimoto dostatečně nerozvíjí myšlenku, že je nezbytná mezinárodní spolupráce, aby byly stávající odborné znalosti a kapacity sdíleny co nejúčinnějším způsobem a aby byly posíleny synergie se členskými státy a výzkumnými programy třetích zemí. Mezinárodní partnerství jsou zvláště důležitá pro testování a replikaci řešení.

3.9.

V neposlední řadě je třeba, aby byly při plnění cílů vytyčených v Pařížské dohodě co nejvíce využívány tržní mechanismy. Neutrálním a účinným způsobem zapojení všech tržních subjektů by byl globální systém stanovování cen emisí uhlíku. EHSV vybízí Komisi, aby aktivně zkoumala různé možnosti a kroky a spolupracovala s dalšími zeměmi ve snaze zavést takovýto systém. Účinný a spravedlivý globální systém stanovování cen uhlíku by zajistil rovné podmínky pro vývozní podniky na světových trzích, a tím by snížil riziko poklesu investic a ztráty pracovních míst. Kromě toho by odstranil konkurenční výhodu dováženého zboží, které je levnější z důvodu nižších požadavků v oblasti klimatu.

V Bruselu dne 15. května 2019.

předseda

Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER


(1)  https://ec.europa.eu/research/bioeconomy/pdf/ec_bioeconomy_strategy_2018.pdf.

(2)  https://www.un.org/development/desa/en/news/population/world-population-prospects-2017.html.

(3)  https://sustainabledevelopment.un.org/?menu=1300.

(4)  https://ec.europa.eu/research/bioeconomy/index.cfm?pg=policy&lib=strategy.

(5)  Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 45.


Top