Back to EUR-Lex homepage

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Use quotation marks to search for an "exact phrase". Append an asterisk (*) to a search term to find variations of it (transp*, 32019R*). Use a question mark (?) instead of a single character in your search term to find variations of it (ca?e finds case, cane, care).
Search tips
Need more search options? Use the Advanced search
You are here

Document 52018AE6204

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Udržitelné biohospodářství pro Evropu: posílení vazby mezi hospodářstvím, společností a životním prostředím[COM(2018) 673 final]

EESC 2018/06204

Úř. věst. C 240, 16.7.2019, p. 37–40 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

16.7.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/37

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Udržitelné biohospodářství pro Evropu: posílení vazby mezi hospodářstvím, společností a životním prostředím

[COM(2018) 673 final]

(2019/C 240/09)

Zpravodaj: Mindaugas MACIULEVIČIUS

Spoluzpravodaj: Udo HEMMERLING

Konzultace

Evropská komise, 14.12.2018

Právní základ

Čl. 29 odst. 1 a článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie

Rozhodnutí předsednictva

16.10.2018

Odpovědná sekce

Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí

Přijato v sekci

25.4.2019

Přijato na plenárním zasedání

15.5.2019

Plenární zasedání č.

543

Výsledek hlasování

(pro/proti/zdrželi se hlasování)

203/1/4

1.   Závěry a doporučení

1.1.

 Uvědomujeme si naléhavost situace v celosvětovém měřítku: globální výzvy, jako je změna klimatu a růst počtu obyvatel na celém světě, nás nutí, abychom urychleně hledali náhrady za fosilní paliva a efektivněji využívali biologické zdroje. Zemědělství a odvětví založené na lesnictví jsou významnými producenty biomasy pro jiná použití, než představují potraviny nebo krmiva, čímž významně přispívají k biohospodářství. Nové hodnotové řetězce nabízejí další příležitosti k činnostem ve venkovském hospodářství, které povedou k přechodu od hospodářství založeného na fosilních palivech k biohospodářství.

1.2.

 Za těchto okolností musí být v souladu s klimatickými cíli Pařížské dohody prioritou zlepšit povědomí o naší spotřebě biologických zdrojů. Kromě toho, že je třeba dosáhnout lepšího porozumění, musí být do činností v rámci biohospodářství zapojeni spotřebitelé, a to prostřednictvím pravidelného poskytování poradenství a informací s cílem usnadnit nezbytné změny a připravit podmínky pro zavádění opatření určených k vytváření trhu, aby se zvýšila důvěra spotřebitelů a aby zadavatelé veřejných zakázek více využívali výrobky z biologického materiálu vyrobené v EU.

1.3.

 Existují příležitosti pro biologickou rozmanitost, průmysl, hospodářský rozvoj i pracovní místa. EHSV vítá aktualizaci strategie biohospodářství z roku 2012, která představuje důležitý krok správným směrem. Je zde celosvětová poptávka po udržitelných výrobcích z biologických materiálů, které jsou účinné z hlediska využívání zdrojů. Navzdory významnému pokroku dosaženému v rámci nové verze této strategie však stále zbývá uvést do praxe některá ze stanovených opatření:

1.3.1.

 Kromě přístupu k finančním nástrojům je nezbytné zavést individuální a flexibilní konzultační nebo poradenské služby, které pomohou malým a středním podnikům v zemědělsko-potravinářském odvětví zahájit dlouhodobé inovativní projekty. Často jim z mnoha důvodů chybí nezbytné interní odborné znalosti a vědomosti, včetně lidských, finančních a infrastrukturních zdrojů.

1.3.2.

 Spolupráce veřejného a soukromého sektoru by měla věnovat náležitou pozornost prvovýrobcům. Tento model by mohl být podpořen řadou opatření a nástrojů v rámci společné zemědělské politiky (SZP).

1.3.3.

 Začlenění činností v oblasti výzkumu, inovací a biohospodářství do dlouhodobé strategie usnadní podporu rozvoje a replikace.

1.3.4.

 Zásadní je pokračovat ve vzdělávání a odborné přípravě pracovníků a prvovýrobců. Je důležité usnadnit výměnu znalostí, poskytovat podporu nadnárodním sítím a držet krok se společenskými a technologickými změnami. Velice důležité je uplatňovat v oblasti vzdělávání, angažovanosti a komunikace takové přístupy, které umožní zapojit subjekty z oblasti biohospodářství na venkově.

1.3.5.

 Je nezbytné podporovat oběhové hospodářství a meziodvětvové územní vazby v EU i mimo ni, zejména pokud jde o plnění závazků v rámci cílů udržitelného rozvoje a cílů COP21.

1.3.6.

 Všechny členské státy by měly do svých politik a programů zahrnout komplexní strategii biohospodářství a zapojit příslušné místní orgány a relevantní zainteresované strany (prvovýrobce, výzkumné a vzdělávací instituce, průmysl, občanskou společnost a sociální partnery atd.).

1.3.7.

 EU by měla usilovat o globální systém stanovování cen emisí uhlíku, který by představoval neutrální a účinný způsob, jak prosazovat biohospodářství a zapojit všechny tržní subjekty do zmírňování změny klimatu.

1.4.

 Pro „nové“biohospodářství má zásadní význam respektování zásad udržitelnosti. Je nutné chránit přírodní zdroje tak, aby byly i v budoucnu produktivní. V tomto ohledu se biohospodářství musí řídit kritérii udržitelnosti. Aby se zamezilo narušením s nepříznivým dopadem na životní prostředí, ekonomiku a společnost, musí pro biomasu pocházející z Evropské unie a ze třetích zemí platit stejná pravidla.

2.   Obecné připomínky

Biohospodářství zahrnuje produkci obnovitelných biologických zdrojů a jejich přeměnu na potraviny, krmivo, výrobky z biologického materiálu a bioenergii. Patří sem zemědělství, lesnictví, rybolov, potravinářství, výroba celulózy a papíru a částečně také chemický, biotechnologický a energetický průmysl.

2.1.

 Cílem biohospodářské strategie EU z roku 2012 je „[…] připravit cestu pro inovativnější a konkurenceschopnější společnost, jež bude účinněji využívat zdroje a zajistí rovnováhu mezi zajišťováním potravin a udržitelným využíváním obnovitelných zdrojů k průmyslovým účelům a zároveň bude dbát na ochranu životního prostředí“. V roce 2017 provedla Komise přezkum své strategie biohospodářství EU z roku 2012, podle něhož se prokázalo, že cíle této strategie jsou důležité a že v Evropě i mimo ni je stále více uznáván význam příležitostí, které biohospodářství nabízí. V říjnu roku 2018 předložila Komise akční plán na vytvoření udržitelného a oběhového hospodářství „s cílem zlepšit a rozšířit udržitelné využívání obnovitelných zdrojů v zájmu řešení globálních a místních výzev, jako je změna klimatu a udržitelný rozvoj“ (1).

2.2.

 Předpokládá se, že do roku 2050 vzroste světová populace na téměř 10 miliard (2), a je tedy naléhavě třeba účinněji využívat biologické zdroje, aby byly k dispozici bezpečné, výživné, vysoce kvalitní a dostupné potraviny pro více lidí s menším dopadem na životní prostředí a klima na vyrobenou jednotku a dostatek obnovitelného biologického materiálu k výrobě značného objemu toho, co v současné době získáváme z fosilní ropy, spolu s větrnou a solární energií a dalšími druhy energie z obnovitelných zdrojů. S ohledem na poslední vývoj politik, včetně cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje (3) a Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (závazky přijaté na konferenci COP21), se stalo nezbytností změnit zaměření opatření a aktualizovat strategii biohospodářství.

2.3.

 Komise uvádí, že v roce 2019 zavede v rámci aktualizované strategie biohospodářství (4) 14 opatření, k nimž patří:

—

zavedení tematické investiční platformy pro oběhové biohospodářství, která bude mít k dispozici 100 milionů EUR, s cílem přiblížit inovace založené na biotechnologiích k trhu a zbavit rizika soukromé investice do udržitelných řešení; usnadnění rozvoje nových udržitelných biorafinerií v celé Evropě;

—

vytvoření programu strategického zavádění pro udržitelné potravinářské a zemědělské systémy, lesní hospodářství a výrobky z biologických materiálů;

—

vytvoření nástroje na podporu politiky biohospodářství EU pro členské státy EU v rámci programu Horizont 2020, aby bylo možné rozvíjet vnitrostátní a regionální programy biohospodářství;

—

zahájení pilotních akcí zaměřených na rozvoj biohospodářství ve venkovských, pobřežních a městských oblastech, například v oblasti nakládání s odpady nebo nízkouhlíkového zemědělství;

—

zavedení celounijního systému sledování určeného pro monitorování pokroku směrem k udržitelnému a oběhovému biohospodářství;

—

zlepšování znalostí a porozumění konkrétním oblastem biohospodářství díky shromažďování dat a jejich lepšímu zpřístupnění prostřednictvím znalostního centra pro biohospodářství;

—

poskytování pokynů a podpora osvědčených postupů, jak působit v biohospodářství v rámci bezpečných ekologických mezí.

2.4.

 Biohospodářství může poskytnout možnosti, jak pomoci snižovat emise CO2 i závislost na dovážených fosilních zdrojích. Například lesy v EU zachycují množství uhlíku odpovídající 10 % ročních emisí EU a zároveň zajišťují udržitelnou a stálou zásobu biomasy pro energii z obnovitelných zdrojů. Mimoto se odhaduje, že všech 100 000 chemických látek, které se v současné době vyrábějí, lze teoreticky získat z obnovitelných surovin. To neznamená, že by tomu tak mělo být u všech těchto látek, ale teoreticky to možné je. Vznikne tak nejen možnost vyrábět předměty každodenní potřeby lokálně a z obnovitelných zdrojů, ale podpoří se i vytváření pracovních míst (zejména v pobřežních a venkovských oblastech) a růst v Evropě, která má stále silnou technologickou převahu. V průmyslu založeném na biotechnologiích by podle oborových odhadů mohl být do roku 2030 vytvořen jeden milion nových pracovních míst.

2.5.

 Na cestě k větším inovacím v rámci biohospodářství EU však nadále přetrvává řada velkých překážek. Závažnou překážkou je nákladová konkurenceschopnost výrobků, a to v porovnání jak s fosilními alternativami, tak i s rovnocennými produkty z jiných částí světa. Nákladovou konkurenceschopnost ovlivňuje řada faktorů, mimo jiné míra technologické připravenosti, náklady práce, dotace na fosilní paliva a amortizace a nízká míra podpory trhu pro výrobky z biologického materiálu. Problém konkurenceschopnosti je umocněn obtížným přístupem k financím pro inovativní projekty a výrobní zařízení a často přetrvávající nízkou informovaností koncových uživatelů o výrobcích z biologického materiálu, jakož i nedostatkem dovedností a provozních vztahů, které by toto odvětví rozvíjely. Kromě toho začíná být povolování nových projektů týkajících se biotechnologií zdlouhavé a zatěžující a vede k velké právní nejistotě a finančním rizikům pro hospodářské subjekty.

3.   Konkrétní připomínky

EHSV vítá sdělení, kterým se aktualizuje strategie biohospodářství z roku 2012. Je nezbytné mít k dispozici dlouhodobou, jednotnou a účinnou politiku na podporu biohospodářství. Tato globální strategie biohospodářství však zatím stále není automaticky provázána s jinými existujícími politickými nástroji. K zajištění účinné tvorby politiky v oblasti biohospodářství tedy ještě zbývá identifikovat synergie mezi jednotlivými oblastmi politiky tak, aby byly zohledněny cíle ekonomicky životaschopné produkce potravin, udržitelného nakládání s přírodními zdroji, vyváženého územního rozvoje ve venkovských oblastech a zabezpečení důstojných životních podmínek.

3.1.

 Aktualizovaná strategie sice má za cíl využít investice EU a klade značný důraz na posílení a rozšíření odvětví založených na biotechnologiích prostřednictvím uvolnění investic a trhů, přesto však existují nedostatky (mimo fázi výzkumu a vývoje), pokud jde o pomoc podnikům působícím v oblasti biohospodářství se získáváním finančních prostředků, strategií vstupu na trh, rozvojem organizace a vývojem produktů. Nalezení investorů v rané fázi růstu na vnitrostátní a regionální úrovni včetně poskytování individuálního poradenství mikropodnikům a malým a začínajícím podnikům je stejně nezbytné jako mobilizace investic EU do velkých projektů. Uvádění nových výrobků na trh vyžaduje komplexní přístup k financování.

3.2.

 V aktualizované strategii se rovněž zdůrazňuje, že synergie mezi veřejným a soukromým sektorem mohou zajistit nejlepší využití různých zdrojů investic. V této souvislosti se jeví být důležitý společný podnik pro průmysl založený na biotechnologiích, který podporuje rozvoj evropské infrastruktury v této oblasti a hodnotových řetězců zaměřených na využívání obnovitelných zdrojů, včetně odpadu.

3.3.

 Ve strategii se nicméně nevěnuje dostatečná pozornost soukromému sektoru, zejména prvovýrobcům, tedy zemědělcům, vlastníkům lesů a jejich družstvům, kteří hrají podstatnou úlohu při rozvoji udržitelného biohospodářství. Náležitou pozornost je třeba věnovat rovněž malým a středním podnikům, které jsou významnou součástí zemědělsko-potravinářského řetězce. V této souvislosti by se SZP mohla stát zajímavým nástrojem, který by zemědělcům, vlastníkům lesů a jejich družstvům pomáhal více investovat do jejich produkce a učinit ji udržitelnější.

3.4.

 Vzhledem k tomu je naprosto nezbytné vytvořit příznivé tržní podmínky a současně zajistit, aby spotřebitelé důvěřovali poskytnutým informacím o produktech, jež hodlají zakoupit. Bylo by přínosné zvážit stanovení norem pro poskytování informací – v tomto směru bylo důležitým prvním krokem zavedení jasných celounijních norem pro výrobky z biologického materiálu, jež mají lépe ochránit důvěryhodnost norem dohodnutých v rámci tohoto průmyslu a zároveň zabránit uvedení spotřebitelů v omyl a dát jistotu zákazníkům a zadavatelům veřejných zakázek v rámci tohoto odvětví. Je třeba udělat ještě mnohem více pro to, aby mohli spotřebitelé díky inteligentním komunikačním strategiím činit vědomá rozhodnutí.

3.5.

 Kromě toho posiluje aktualizovaná strategie myšlenku „rozšiřování“, chybí v ní však pojem „replikace“. Výsledky výzkumů jsou k dispozici a dlouhodobé inovace a strategie pro biohospodářství musí jít ruku v ruce. Základní a aplikovaný výzkum by měly být dobře synchronizovány a přispívat ke společným strategickým cílům. Pozornost by se měla věnovat také vývoji, přístupnosti a udržování vysoce kvalitní infrastruktury nebo klastrů pro výzkum a inovace. Například vytvoření středisek světové úrovně pro aplikovaný výzkum v oblasti výroby využívající bioprocesy v plném rozsahu, jež by vytvářela inovativní a udržitelná řešení, by mohlo pomoci malým a středním podnikům využívat veškeré poznatky. Předávání znalostí by napomohly demonstrace a příklady. Demonstrace by poskytly malým a středním podnikům ucelenou představu o technologiích dostupných v konkrétní oblasti biohospodářství.

3.6.

 Venkovské oblasti v EU procházejí obdobím rozsáhlých hospodářských, demografických a institucionálních změn. Je tedy nezbytné věnovat náležitou pozornost vylepšení z hlediska infrastruktury a logistiky, a podpořit tak stávající i nové dodavatelské řetězce v oblasti biomasy a současně zajistit co nejudržitelnější nakládání s přírodními zdroji a vznik co největšího počtu pracovních míst a maximální přidané hodnoty ve venkovských oblastech.

3.7.

 Nelze dostatečně zdůraznit skutečnost, že zavedení technologicky vyspělých zařízení do biohospodářství vyžaduje lepší dovednosti v oblasti obsluhy a údržby, včetně dalších dovedností v oblasti informačních a počítačových technologií, dále pak nové vzdělávací programy zaměřené na bezpečnost a ochranu zdraví a větší pochopení a pozornost, pokud jde o aspekty ochrany životního prostředí. Je nanejvýš důležité zajistit trvalý rozvoj a přizpůsobování dovedností jednotlivců v průběhu jejich života, stejně jako odstraňovat nedostatky v dovednostech v rozvíjejícím se odvětví biohospodářství. V aktualizované strategii nejsou navrženy vzájemné výměny a společné činnosti výzkumných pracovníků, služeb na podporu inovací, zemědělců, lesníků a jejich družstev a jiných soukromých aktérů, měly by nicméně zásadní význam pro usnadnění výměny znalostí.

3.8.

 Nebudeme schopni dosáhnout cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje a zmírnit změnu klimatu (5), aniž bychom využívali zbytkové materiály, vedlejší produkty a odpady a podporovali oběhové hospodářství. V tomto ohledu je naprosto nezbytná spolupráce mezi jednotlivými odvětvími (potravinářskými a nepotravinářskými systémy a venkovskými oblastmi) a kontinenty. Je třeba věnovat větší pozornost propojení na územní a místní úrovni (mezi městy a venkovem, mezi venkovskými oblastmi navzájem a mezi pevninou a mořem) a jeho prospěšnosti pro udržitelné hodnotové řetězce v rámci biohospodářství a klastry ve venkovských oblastech. Rozvoj těchto propojení ve střední a východní Evropě by těmto zemím výrazně pomohl při formulování strategických rozvojových cílů v zájmu lepšího zpracování biomasy. Střední a východní Evropa má vzhledem k rozsáhlému provozování činností v oblasti zemědělství, lesnictví a rybolovu bohatou zásobu biomasy a disponuje značnou, avšak nevyužitou nebo ne zcela využitou kapacitou biomasy, co se týče potravin, krmiv, průmyslových surovin, biopaliv a využívání energie. Aktualizovaná strategie mimoto dostatečně nerozvíjí myšlenku, že je nezbytná mezinárodní spolupráce, aby byly stávající odborné znalosti a kapacity sdíleny co nejúčinnějším způsobem a aby byly posíleny synergie se členskými státy a výzkumnými programy třetích zemí. Mezinárodní partnerství jsou zvláště důležitá pro testování a replikaci řešení.

3.9.

 V neposlední řadě je třeba, aby byly při plnění cílů vytyčených v Pařížské dohodě co nejvíce využívány tržní mechanismy. Neutrálním a účinným způsobem zapojení všech tržních subjektů by byl globální systém stanovování cen emisí uhlíku. EHSV vybízí Komisi, aby aktivně zkoumala různé možnosti a kroky a spolupracovala s dalšími zeměmi ve snaze zavést takovýto systém. Účinný a spravedlivý globální systém stanovování cen uhlíku by zajistil rovné podmínky pro vývozní podniky na světových trzích, a tím by snížil riziko poklesu investic a ztráty pracovních míst. Kromě toho by odstranil konkurenční výhodu dováženého zboží, které je levnější z důvodu nižších požadavků v oblasti klimatu.

V Bruselu dne 15. května 2019.

předseda

Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER

(1)  https://ec.europa.eu/research/bioeconomy/pdf/ec_bioeconomy_strategy_2018.pdf.

(2)  https://www.un.org/development/desa/en/news/population/world-population-prospects-2017.html.

(3)  https://sustainabledevelopment.un.org/?menu=1300.

(4)  https://ec.europa.eu/research/bioeconomy/index.cfm?pg=policy&lib=strategy.

(5)  Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 45.

Top