52018AE4922

EUR-Lex

Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52018AE4922 - EN

Help

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

Document 52018AE4922

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k pozměněnému návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1093/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), nařízení (EU) č. 1094/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), nařízení (EU) č. 1095/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), nařízení (EU) č. 345/2013 o evropských fondech rizikového kapitálu, nařízení (EU) č. 346/2013 o evropských fondech sociálního podnikání, nařízení (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, nařízení (EU) 2015/760 o evropských fondech dlouhodobých investic, nařízení (EU) 2016/1011 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, nařízení (EU) 2017/1129 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu [COM(2018) 646 final – 2017/0230 (COD)]

EESC 2018/04922

Úř. věst. C 110, 22.3.2019, p. 58–61 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

HTML

PDF

Official Journal

22.3.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 110/58

[COM(2018) 646 final – 2017/0230 (COD)]

(2019/C 110/11)

Hlavní zpravodaj:

Petr ZAHRADNÍK

Konzultace	Evropský parlament, 4. 10. 2018 Rada Evropské unie, 12. 11. 2018
Právní základ	Článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Přijato na plenárním zasedání	12. 12. 2018
Plenární zasedání č.	539
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	121/0/4

1. Závěry a doporučení

1.1.

EHSV oceňuje pružnost, s níž Evropská komise reaguje na nastalé problémy v bankovních a finančních institucích a přijímá dodatečná opatření k potlačení praxe praní špinavých peněz a financování terorismu.

1.2.

EHSV se současně domnívá, že posílení koordinace orgánů dohledu a zefektivnění procesů mezi nimi by mělo být zároveň doprovázeno i koordinací činností s ostatními relevantními subjekty, aby byl tento velmi nebezpečný problém účinně řešen.

1.3.

EHSV varuje, že technologické a komunikační možnosti nejenže umožňují vytvářet inovativní finanční produkty ve prospěch vkladatelů a investorů, ale současně znamenají silné pokušení pro pachatele trestné činnosti v oblasti praní špinavých peněz a financování terorismu. I proto apeluje na to, aby se přijatá řešení v maximální míře zaměřila na eliminaci budoucích rizik.

1.4.

EHSV podtrhuje zvyšující se důležitost tohoto problému ve vztahu k třetím zemím s ohledem na zhoršování geopolitických, bezpečnostních a politických rizik a zdůrazňuje potřebu maximální připravenosti EU k eliminaci praní peněz, financování terorismu a zneužívání finančního trhu a finančních institucí EU.

1.5.

EHSV si uvědomuje a respektuje to, že opatření navržená v legislativním návrhu představují sice důležité, ale jen dílčí koordinační, organizační a kompetenční kroky, na něž musí navázat další sada opatření k tomu, aby byl problém úspěšně řešen. Současně se shoduje s Evropskou komisí, že v zájmu proveditelnosti a udržitelnosti zvolené cesty je vhodnější postupovat pozvolněji, aby nedocházelo k významnému narušení stability a funkčnosti stávajícího systému.

1.6.

EHSV je přesvědčen, že v rámci nové rovnováhy pravomocí orgánů dohledu je žádoucí nalézt vyvážený vztah mezi Evropským orgánem pro bankovnictví (EBA) s novými, posílenými kompetencemi a národními orgány dohledu, tak aby všechny zúčastněné subjekty optimalizovaly využití svých kapacit k žádoucímu řešení problému.

1.7.

EHSV zdůrazňuje důležitost vnitřní i vnější komunikace o tématu praní špinavých peněz a financování terorismu pro naplňování záměru opatření. V případě vnitřní komunikace je klíčová optimalizace a ochrana informačních toků mezi relevantními orgány dohledu; u vnější komunikace se jedná o informovanost a osvětu zainteresované veřejnosti jako formu prevence a připravenosti na možnosti výskytu této trestné činnosti.

1.8.

EHSV zajímá, na základě jakých podkladů byl bankovní sektor označen jako nejnáchylnější ke zneužití trestnou činností praní špinavých peněz a financování terorismu, v důsledku čehož se zesílení pozic a pravomocí dočkal EBA a nikoliv ostatní dva orgány dohledu EU.

1.9.

EHSV by ocenil bližší nastínění nových vztahů na poli koordinace a součinnosti v oblasti boje proti špinavým penězům a financování terorismu mezi EBA a ostatními orgány dohledu EU, národními orgány dohledu a především pak orgány dohledu třetích zemí.

2. Obecný kontext návrhu a klíčová faktografie

2.1.

Od roku 2011 platí v EU nový systém dohledu nad finančním trhem, který zásadně přispěl k jeho stabilitě a omezení rizika. Vedl k harmonizaci pravidel finančních trhů v EU i ke sbližování činnosti dohledu nad nimi. Přesto však následný rozmach technologických i finančních inovací dále posunul spektrum trestné činnosti, jež zneužívá finančního sektoru k podpoře kriminálních činů i k legalizaci výnosů z nich. Oba typy těchto aktivit jsou samozřejmě nejen vysoce společensky nežádoucí a zavrženíhodné, ale současně deformují funkčnost a efektivnost finančních trhů, neboť jejich primárním cílem není maximalizovat výnos založený na objektivních možnostech vývoje jednotlivých aktiv a jejich ocenění, nýbrž utajení, skrytost a neprozrazení; tyto postupy jsou pak spojeny s tím, že finanční prostředky nemusejí být alokovány optimálně.

2.2.

Smyslem navržených opatření je tak nejen zabránění či omezení možností, s jejichž pomocí je trestná činnost páchána nebo legalizovány její následky, ale též uchování zdravosti finančních institucí, které jsou při této trestné činnosti zneužívány, a zajištění jejich stability a bezpečnosti pro klienty a investory. Tím též dochází k omezování politických a reputačních rizik jak jednotlivých členských států, tak EU jako celku.

2.3.

Vzhledem k tomu, že finanční trhy jsou v současnosti multinárodní a vzájemně propojené jako nikdy předtím, je pro účely tohoto návrhu velmi zásadní vytvoření systému, který naplňuje svoji funkci v přeshraničním kontextu, neboť empirické analýzy dokládají, že tato trestná činnost je stále častěji páchána na přeshraniční bázi, mj. se zapojením subjektů ze třetích zemí. Sebelepší organizace postihování této trestné činnosti prováděná pouze na úrovni jednoho státu je tak pro konečný úspěch tohoto úsilí nedostatečná. Proto je velmi důležitá efektivní součinnost národních orgánů dohledu v oblasti praní špinavých peněz, resp. národních orgánů dohledu nad finančním trhem s orgány EU zaměřenými na tuto oblast a nadto pak též s orgány dohledu třetích států.

2.4.

Navržené opatření, jež je předmětem tohoto stanoviska, představuje pouze dílčí opatření v naznačeném úsilí. Aby toto úsilí bylo považováno za úspěšné, je zcela zásadní koordinace s dalšími prvky, jež v souhrnu tvoří systematický a soustavný přístup, jenž bude páchání této trestné činnosti jejím pachatelům maximálně ztěžovat.

2.5.

Obsah návrhu je zejména zaměřen na:

—	optimalizaci využívání dostupných odborných znalostí a zdrojů prostřednictvím centralizace úkolů Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) spojených s předcházením praní špinavých peněz a financování terorismu, resp. s bojem proti nim, na celý finanční trh;

—	vyjasnění rozsahu a náplně úkolů souvisejících s bojem proti praní špinavých peněz, jimiž je EBA pověřen;

—	posílení nástrojů pro provádění úkolů v oblasti boje proti praní špinavých peněz;

—	posílení koordinační úlohy EBA v mezinárodních záležitostech, které se týkají boje proti praní špinavých peněz.

3. Obecné připomínky

3.1.

EHSV se domnívá, že téma boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu získává na důležitosti nejen z důvodu dynamických technologických změn a finančních inovací, ale též kvůli nedávno identifikovaným četným případům, kdy byl bankovní a finanční systém v několika státech EU zneužit k páchání trestné činnosti. Za významné lze v tomto kontextu též označit zvýšené geopolitické riziko, včetně teroristických aktivit.

3.2.

EHSV je znepokojen tím, že naznačený problém je dále komplikován tím, že k této trestné činnosti a snaze o legalizaci výnosů z ní pocházejících prostřednictvím finančního sektoru dochází nejen na přeshraniční bázi v rámci EU, ale též v souvislosti s kriminálními aktivitami s přesahem do třetích zemí. EHSV oceňuje, že návrh Evropské komise aktivně směřuje k jeho řešení.

3.3.

EHSV v této souvislosti podotýká, že přestože byl přezkum Evropského systému dohledu nad finančním trhem řešen v roce 2017 (1) a EHSV k němu vydal stanovisko (2), přijaté plenárním zasedáním dne 15. února 2018, vedly nové poznatky a okolnosti k potřebě novelizovat tento návrh v podobě zahrnutí dodatečných prvků k posílení jeho účinnosti. Obsah zmíněného stanoviska EHSV však zůstává platný a relevantní v plném rozsahu. EHSV současně oceňuje pružnou reakci Evropské komise na sérii bankovních skandálů v řadě zemí EU, která potvrdila, že pachatelé trestné činnosti jsou schopni zneužívat jak technologické a komunikační nástroje, tak i platnou legislativu. Přitom odhalují slabiny, které režim EU v oblasti praní špinavých peněz má.

3.4.

EHSV poznamenává, že nové prvky v návrhu mají převážně technický a organizační charakter, přestože řešení vedoucí k učinění nápravy nynějšího stavu musí být širší a komplexnější. EHSV dodává, že se návrh týká úzkého okruhu záležitostí spojených se zvýšením pravomocí EBA a zvýšením jeho koordinace s národními orgány dohledu v boji proti špinavým penězům (AML supervisors) a v jistém ohledu a ve vybraných případech též jisté kontroly nad nimi. Na straně druhé návrh neřeší například činnost finančně analytických útvarů a jednotek (FIUs). Návrh se obecně týká koordinace aktivit a procesů, nikoliv konkrétního obsahu boje proti praní špinavých peněz.

3.5.

EHSV varuje a zdůrazňuje, že praní špinavých peněz nejenže umožňuje legalizovat výnosy z činností, které jsou považovány za neslučitelné s právem a za trestné, ale současně vedou k iracionální alokaci zdrojů, kdy hlavním cílem těchto operací je „nebýt odhalen“ a vložené prostředky „legalizovat“ či převést na místo, kde bude páchána další trestná činnost, nikoliv nutně vydělat. EHSV přitom respektuje a současně podtrhuje fakt, že se předložená novela nezabývá ani analýzou nových trendů a okolností, za kterých k praní špinavých peněz v současných podmínkách dochází. V rámci eliminace těchto nekalých praktik se návrh striktně a cíleně zaměřuje na vybrané oblasti, jimž dominuje posílení role EBA v rámci evropských orgánů dohledu při řešení problematiky boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu a posílené koordinace a komunikace EBA s národními dohledovými orgány pro případy boje proti praní špinavých peněz, jež jsou vesměs součástí orgánů dohledu nad bankovním, resp. finančním trhem.

3.6.

EHSV se domnívá, že je v tomto kontextu zcela zásadní správné rozdělení pravomocí mezi EBA a národní orgány při respektování zásady subsidiarity. Posílení pravomocí EBA při řešení přeshraničních transakcí je zcela nezbytné, legitimní a oprávněné, na straně druhé EHSV dodává, že pro řešení národně výlučných případů, které není EBA s to zcela identifikovat, je nutné ponechat pravomoci v rukou národních orgánů.

3.7.

S ohledem na to, že je téma praní špinavých peněz a financování terorismu zcela zásadní pro zajištění zdravého ekonomického a finančního prostředí v celé EU, si EHSV klade otázku, zda není vhodné vytvořit specifickou organizaci v rámci výkonné složky EU, například nové generální ředitelství zaměřené na tuto oblast. Relevance tohoto tématu roste s ohledem na ustavení nové Evropské komise na podzim 2019.

3.8.

EHSV se rovněž táže, na základě jakých podkladů je navrhováno, aby klíčovou koordinační roli při řešení tohoto problému sehrával EBA. Znamená to, že se Evropská komise domnívá, že největší prostor pro praní špinavých peněz a financování terorismu existuje v rámci EU v bankovním sektoru?

3.9.

EHSV podporuje to, aby v kontextu tohoto návrhu došlo k zajištění efektivní komunikace o řešeném problému. Tato komunikace by měla být zaměřena nejen na efektivní přenos komunikací mezi všemi zapojenými orgány dohledu (vnitřní komunikace), tak na zajištění relevantní informovanosti veřejného prostoru (klientů finančního sektoru i široké veřejnosti).

4. Konkrétní připomínky

4.1.

EHSV požaduje, aby návrh velmi konkrétně vymezoval oblasti a vazby, v nichž EBA zajistí dominantní postavení vůči zbývajícím orgánům dohledu EU v oblasti boje proti špinavým penězům a financování terorismu v podobě komplexnějšího mandátu pro celý finanční trh.

4.2.

Ve stejném duchu EHSV požaduje bližší vysvětlení předpokladů, za kterých může EBA vykonávat dozor nad postupy vnitrostátních orgánů dohledu či přímo vydávat rozhodnutí vůči jednotlivým hospodářským subjektům finančního sektoru.

4.3.

EHSV současně velmi zajímá způsob součinnosti s orgány dohledu ve třetích zemích.

4.4.

EHSV též žádá objasnění toho, jakým způsobem má docházet k centralizaci všech relevantních informací spojených s praním špinavých peněz a financování terorismu, jež poskytnou vnitrostátní orgány, v případě, že se jedná o tajné či přísně tajné zdroje a jakým způsobem budou tyto chráněny.

V Bruselu dne 12. prosince 2018.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER

(1) Původní legislativní návrh COM(2017) 536 final z 20. 9. 2017. Jeho cílem bylo posílit schopnost evropských orgánů dohledu při zajišťování konvergenčního a účinného dohledu nad finančním trhem, nezabýval se však specificky posílením mandátu orgánů v záležitostech potírání praní špinavých peněz a financování terorismu.

(2) Úř. věst. C 227, 28.6.2018, s. 63.

Top

Choose the experimental features you want to try