3.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 252/14

---

Zveřejnění žádosti o zápis podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2017/C 252/10)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1).

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„MAKÓI PETREZSELYEMGYÖKÉR“

č. EU: PGI-HU-02155 – 22.7.2016

CHOP ( ) CHZO ( X )

1.   Název

„Makói petrezselyemgyökér“

2.   Členský stát nebo třetí země

Maďarsko

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.   Druh produktu

Třída 1.6 Ovoce, zelenina a obiloviny v nezměněném stavu nebo zpracované

3.2.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

Chráněné zeměpisné označení „Makói petrezselyemgyökér“ je určeno pro zvláštní kořen odrůdy dlouhé petržele Petroselinum crispum var. Tuberosum z oblasti Makó.

Kořen má rovnoměrný a hladký povrch, pevnou texturu, bílou dužninu, jeho vnější barva je krémově bílá a má nasládlou chuť. Má příjemnou vůni a chuť, velkou výnosnost a dlouhou trvanlivost.

Název „Makói petrezselyemgyökér“ lze použít pouze pro kořen petržele, který dosahuje délky nejméně 30 cm a šířky alespoň 3 cm.

Obsah sušiny je výrazně vysoký, v průměru dosahuje 35–40 %, ale může být i vyšší než 45 %, což jsou ve srovnání s jinými odrůdami vynikající hodnoty. Vysoký obsah sušiny má pozitivní vliv na skladovatelnost produktu.

Při uvedení na trh musí být kořen petržele „Makói petrezselyemgyökér“ neporušený a zdravý.

3.3.   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

—

3.4.   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Pěstování a sklizeň petržele „Makói petrezselyemgyökér“ probíhá v zeměpisné oblasti vymezené v bodě 4.

3.5.   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Před prodejem se petržel „Makói petrezselyemgyökér“ zbavená nati namáčí v kádi, čistí v bubnové pračce, třídí podle velikosti a jakosti, balí a nakonec suší.

Během třídění lze název „Makói petrezselyemgyökér“ použít pouze pro kořen petržele, který dosahuje délky nejméně 30 cm a šířky alespoň 3 cm.

Všechny technologické úkony se musí uskutečnit v oblasti Makó. K přípravě petržele k prodeji musí také dojít v místě skladování, jinak začne kořen sesychat.

Produkt se skladuje v kontejnerech. Během skladování musí být zajištěna teplota 1–3 °C a 70 % vlhkost vzduchu, aby se zabránilo ztrátám v důsledku sesychání.

Produkt „Makói petrezselyemgyökér“ balí producent podle požadavků zákazníků. Produkt s CHZO „Makói petrezselyemgyökér“ má tyto balící jednotky:

—	tácky se 3 kusy petržele o hmotnosti 350 g a 500 g,

—	balení v mikroperforované fólii: 350 g,

—	balení v makroperforované fólii: 350 g, 500 g,

—	přepravky typu M 10, každá samostatně potažená fólií: 5, 6, 8 a 10 kg.

Producent je povinen vést podrobnou evidenci všech produktů, které vypěstuje a prodá.

3.6.   Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Na jednotlivých etiketách používaných k prodeji, které vydává sdružení zemědělců „Csanád és Térsége Gazdakör“ v Makó jako oblastní organizace sdružení MAGOSZ (Maďarské národní sdružení zemědělců a zemědělských družstev), musí být uvedeno:

—	slovní spojení „Makói petrezselyemgyökér“,

—	registrační číslo MVH.

Níže uvedenou etiketu dostanou všichni producenti produktu s tímto názvem nezávisle na tom, zda jsou členy družstva.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Oblast pěstování produktu „Makói petrezselyemgyökér“, která tvoří souvislou zónu, se nachází na území župy Csongrád v oblasti Makó.

„Makói petrezselyemgyökér“ se pěstuje v rámci správních hranic těchto obcí: Makó, Csanádpalota, Apátfalva, Ambrózfalva, Csanádalberti, Ferencszállás, Földeák, Királyhegyes, Kiszombor, Klárafalva, Kövegy, Magyarcsanád, Maroslele, Nagyér, Nagylak, Óföldeák a Pitvaros.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

Specifika oblasti

Půdy v tomto regionu se zformovaly z nánosů pocházejících z posunu koryta řeky Maroš, jejíž horninové útvary tvoří žlutá povrchová půda nebo spraš, jejichž rozklad vedl ke vzniku dnešní mimořádně úrodné půdy.

Spraš a naplavená půda mají vysoký obsah živin, jsou bohaté na stopové prvky, středně husté, drobivé a mají plochý povrch s dobrou retencí vzduchu a vody. Z hlediska fyzického složení půda obsahuje vápno, humus a 10–15 % jílu. Charakteristická drobivost půdy je způsobena obsahem vápna, které rozdrobuje jílovité složky na menší části, a tato hlína je tak vždy propustná.

Pro podnebí v oblasti Makó jsou nejtypičtější suchá a horká léta. Ve vegetačním období je dostatek slunečního světla (až 2 100 hodin slunečního svitu ročně) a trvale vysoká teplota (85–90 letních dnů, 30 dnů vedřin s průměrnou teplotou 18,1 °C a celkovým teplem 3 340 °C).

V této oblasti je velmi malá oblačnost, přibližně 30–55 %. Průměrné roční srážky v ústí reky Maroš dosahují 580 mm, ale na konci jara a na začátku léta jsou ještě vydatnější.

Specifičnost produktu

Vlastnosti produktu „Makói petrezselyemgyökér“ jsou tyto:

—	kořen roste do délky a šířky, přičemž na konci se postupně zužuje, má rovný a hladký povrch,

—	na délku měří více než 30 cm a na šířku 3–5 cm,

—	má bílou dužninu, vnější barvu krémově bílou, nasládlou chuť, příjemné aroma a chuť,

—	je odolný proti chladu a výjimečně dobře se skladuje: po podzimní sklizni se 150 dní nemusí uchovávat v chladu (skladovatelnost petržele jiných odrůd za podobných podmínek je 90 dní), za optimálních podmínek pro skladování (patřičné hodnoty vlhkosti a teploty) se může uchovávat až 1 rok.

Příčinná souvislost

Jedinečnost produktu „Makói petrezselyemgyökér“ vychází ze zeměpisného prostředí, souvisí s oblastí Makó, s přírodními (půdně klimatickými) faktory a částečně i s lidským faktorem.

Oblast Makó již v minulosti proslula pěstováním zeleniny. Vznik a rozvoj této produkce jsou s největší pravděpodobností spjaty s velkokapacitním pěstováním cibule v této oblasti. Petržel se zde začala pěstovat ve stejné době jako cibule, tedy ve druhé polovině 18. století.

Rozkvět pěstování petržele v Makó a poptávky po ní nastal v 50. letech 19. století a trval po celou druhou polovinu 19. století. Tomuto zlatému věku předcházela odborná selekční práce, na jejímž konci byl výběr dodnes pěstované odrůdy dlouhé petržele z Makó Petroselinum crispum var. Tuberosum.

Díky šlechtitelské práci získali zemědělci z Makó dodnes pěstovanou odrůdu petržele, která je přizpůsobená podmínkám svého prostředí a jejíž jedinečné vlastnosti spočívají především ve vysokém obsahu sušiny a výjimečně dobré skladovatelnosti.

Výrazně vysoký obsah sušiny je přičitatelný charakteristické půdě v oblasti Makó, melioraci půdy, obsahu živin doloženému na základě testů půdy a klimatickým podmínkám, zejména v důsledku horkých a suchých let.

Výjimečně dobrá skladovatelnost je dána vysokým obsahem sušiny a velmi širokým, pro petržel „Makói petrezselyemgyökér“ typickým krčkem kořenu. V důsledku kombinovaného účinku těchto dvou faktorů je kořen po dozrání odolný i vůči teplotám od –10 °C do –20 °C.

Pěstovaní petržele „Makói petrezselyemgyökér“ má dlouhou tradici. Od roku 1951 má povolení ke komercializaci jako místní odrůda. Zemědělcům v této oblasti se podařilo předávat svá hospodářství, odborné znalosti a metody produkce z generace na generaci, a tak tradici pěstování produktu „Makói petrezselyemgyökér“ zachovali do dnešních dnů.

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení)

http://elelmiszerlanc.kormany.hu/download/1/f5/b1000/Makói%20petrezselyemgyökér.pdf

na str. 24.

---

(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

---