EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 26.4.2017
SWD(2017) 200 final
PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE
Srovnávací přehled sociálních ukazatelů
Průvodní dokument k
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
Vytvoření evropského pilíře sociálních práv
{COM(2017) 250 final}
{SWD(2017) 201 final}
{SWD(2017) 206 final}
Jednou z klíčových priorit Evropské komise je dostát svým plánům na vytvoření více sociální a spravedlivější Evropy. Evropský pilíř sociálních práv byl navržen jakožto kompas, který má směrovat proces vedoucí k obnovené socioekonomické konvergenci a podpořit reformy na vnitrostátní úrovni. Pilíř je v tomto rámci podpořen srovnávacím přehledem klíčových ukazatelů sloužících k analýze výsledků zúčastněných členských států v oblasti zaměstnanosti a sociální oblasti. Tento nástroj pro monitorování by také umožnil porovnávat úspěšné výsledky v zájmu celkového zlepšování.
Tento srovnávací přehled slouží jako referenční rámec pro monitorování „společenského pokroku“ konkrétním, uceleným a objektivním způsobem a je pro občany snadno přístupný a srozumitelný. Pomáhá včas odhalit nejvýznamnější problémy se zaměstnaností a sociální výzvy, jimž čelí členské státy, EU a eurozóna, a zjistit, jakého pokroku bylo v průběhu času dosaženo. Pro účely tohoto srovnávacího přehledu definujeme „společenský pokrok“ jako schopnost zlepšovat a udržovat dobré životní podmínky a příležitosti, vytvářet podmínky pro to, aby lidé mohli plně využívat svůj potenciál, a naplňovat své základní potřeby.
Tato definice odkazuje na tři obecné dimenze společenského pokroku: 1) rovné příležitosti a přístup na trh práce, 2) dynamické trhy práce a spravedlivé pracovní podmínky a 3) veřejná podpora / sociální ochrana a začleňování.
1)„Rovné příležitosti a přístup na trh práce“ – týká se aspektů spravedlnosti souvisejících se vzděláváním, dovednostmi a celoživotním učením, postavením žen a mužů, nerovností a sociální mobilitou, životními podmínkami a mládeží;
2)„dynamické trhy práce a spravedlivé pracovní podmínky“ – je odpovědí na otázku, zda trhy efektivně a svobodně napomáhají při relokaci a hledání zaměstnání v rámci konkurenceschopného hospodářství. Ukazatele v rámci tohoto okruhu se týkají fungování trhů práce, podpory zaměstnanosti a přechodů mezi zaměstnáními, a na druhé straně rozměru spravedlnosti, pokud jde o pracovní podmínky a mzdy;
3)„veřejná podpora / sociální ochrana a začleňování“ – týká se spravedlivých výsledků dosažených prostřednictvím veřejných opatření a/nebo sociální ochrany. Tento soubor ukazatelů se vztahuje především na poskytování služeb a sociální záchranné sítě.
Srovnávací přehled porovnává výsledky členských států EU ve vztahu k průměrům v EU a eurozóně. Umožní také – alespoň u některých jeho prvků – porovnávat výsledky EU s dalšími mezinárodními aktéry. Toto referenční srovnávání může sloužit jako empirický základ pro obnovené procesy vzájemného učení se z osvědčených postupů. Srovnávací přehled umožní rovněž vizualizovat dlouhodobější trendy. Pokud je to možné a relevantní, jsou ukazatele rozděleny podle věku, pohlaví a/nebo dosaženého vzdělání.
Bylo vybráno 12 oblastí souvisejících s jedním ze tří výše uvedených okruhů, u nichž by bylo možné měřit společenský pokrok. Navrhované ukazatele vztahující se na tyto okruhy jsou stanoveny v příloze. Vycházejí ze stávajících kvantitativních údajů shromážděných Eurostatem (převzatých především ze statistiky EU v oblasti příjmů a životních podmínek – EU-SILC, ze zjišťování o struktuře výdělků, které se provádí každé čtyři roky, spojeného s ročními národními odhady, a z šetření pracovních sil) a OECD.
Evropský semestr, roční cyklus koordinace hospodářských politik, je důležitým nástrojem pro důkladné monitorování vývoje na úrovni EU i na úrovni členských států, který pokrývá celou řadu oblastí, jimiž se zabývá evropský pilíř sociálních práv. V tomto ohledu bude srovnávací přehled projednán s příslušnými výbory Rady s výhledem na jeho možné využití v rámci evropského semestru a začlenění do výroční společné zprávy o zaměstnanosti, která se zveřejňuje každý podzim spolu s roční analýzou růstu. V této souvislosti by se měly použít jako hlavní ukazatele srovnávacího přehledu první ukazatele pro každou oblast (uvedené tučně), které budou zahrnuty ve společné zprávě o zaměstnanosti; ostatní ukazatele jsou ukazatele sekundární, na něž bude text společné zprávy o zaměstnanosti odkazovat jako na relevantní. Vzhledem k tomu, že v posledních letech v rámci evropského semestru roste význam aspektů souvisejících se zaměstnaností a sociálních aspektů, pomůže srovnávací přehled v evropském semestru více zohlednit výzvy v oblasti zaměstnanosti a společenské výzvy, jakož i z nich plynoucí doporučení pro eurozónu a pro jednotlivé země, která mohou odrážet a podporovat relevantní, zacílené reformy odpovídající specifikům jednotlivých členských států. Mohl by být také referenčním bodem pro činnosti v rámci sociálního rozměru eurozóny.
Příloha – Srovnávací přehled sociálních ukazatelů: hlavní a sekundární ukazatele
Rovné příležitosti a přístup na trh práce
|
Vzdělávání, dovednosti a celoživotní učení
|
1.Osoby předčasně opouštějící vzdělávání a odbornou přípravu
(Podíl osob předčasně ukončujících vzdělávání a odbornou přípravu ve věku 18–24 let, podle pohlaví)
Eurostat
|
|
Účast dospělých na učení
(Celoživotní učení – % populace ve věku 25–64 let účastnící se vzdělávání a odborné přípravy, podle pohlaví)
Eurostat
|
|
Slabé výsledky ve vzdělávání (výsledky PISA v případě nedostatečných dovedností v matematice – osoby ve věku 15 let)
OECD
|
|
Dosažení terciárního vzdělání, věková skupina 30–34 let
(Dosažení terciárního vzdělání – % populace ve věku 30–34 let s dokončeným terciárním vzděláním, podle pohlaví)
Eurostat
|
Rovnost žen a mužů na trhu práce
|
2.Rozdíly v zaměstnanosti žen a mužů
(Rozdíly v míře zaměstnanosti žen a mužů)
Eurostat
|
|
Rozdíly v zaměstnanosti žen a mužů na částečný úvazek
(Rozdíly v zaměstnanosti žen a mužů na částečný úvazek jako podíl na celkové zaměstnanosti)
Eurostat
|
|
Rozdíly v odměňování žen a mužů v neočištěné formě
(Neočištěné rozdíly v odměňování žen a mužů na hodinu v %)
Eurostat
|
Nerovnost a vzestupná mobilita
|
3.Příjmová nerovnost
(Měřeno jako koeficient příjmové nerovnosti – S80/S20)
Eurostat
|
|
Rozdíly ve výsledcích studentů podle jejich socioekonomického statusu (dopad socioekonomického a kulturního statusu na výsledky PISA)
OECD
|
Životní podmínky a chudoba
|
4.Míra ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením (AROPE)
(% celkové populace ohrožené chudobou nebo sociálním vyloučením, podle pohlaví)
Eurostat
|
1.
|
Míra ohrožení chudobou (AROP)
(% celkové populace ohrožené chudobou, podle pohlaví)
Eurostat
|
2.
|
Míra silné materiální deprivace (SMD)
(% celkové populace trpící silnou materiální deprivací, podle pohlaví)
Eurostat
|
3.
|
Osoby žijící v domácnosti s velmi nízkou intenzitou práce
(% populace ve věku 60 let a méně žijící v domácnostech s velmi nízkou intenzitou práce, podle pohlaví)
Eurostat
|
4.
|
Míra závažné deprivace v oblasti bydlení
(% celkové populace žijící v přelidněných domácnostech a postižené deprivací v oblasti bydlení, podle právního důvodu užívání)
Eurostat
|
Mládež
|
5.Mladí lidé, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), věková skupina 15–24 let
(Míra NEET, podle pohlaví)
Eurostat
|
Dynamické trhy práce a spravedlivé pracovní podmínky
|
Struktura pracovních sil
|
6.Míra zaměstnanosti
(20–64 let, podle pohlaví, věku a dosaženého vzdělání)
Eurostat
|
|
7.Míra nezaměstnanosti
(15–74 let, podle pohlaví, věku a dosaženého vzdělání)
Eurostat
|
|
Míra ekonomické aktivity
(15–64 let, podle pohlaví a věku)
Eurostat
|
|
Míra nezaměstnanosti mladých lidí
(15–24 let, podle pohlaví)
Eurostat
|
|
Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti.
(v celkové aktivní populaci, podle pohlaví)
Eurostat
|
Dynamika trhu práce
|
8.Aktivační opatření – počet osob účastnících se opatření na trhu práce na 100 osob, které chtějí pracovat (celkem)
Eurostat
|
|
Zaměstnání podle délky současného pracovního poměru
(% zaměstnaných osob podle délky současného pracovního poměru (jeden rok nebo méně, 1–2 roky, 2–5 let, více než 5 let))
Eurostat
|
|
Míra přechodu ze smluv na dobu určitou na smlouvy na dobu neurčitou (průměr za 3 roky)
(% populace ve věku 18 a více let, jehož pracovní status se změnil ze smlouvy na dobu určitou v předchozím roce na smlouvu na dobu neurčitou v současném roce, podle pohlaví)
Eurostat
|
Příjem, včetně příjmu souvisejícího se zaměstnaností
|
9.Očištěný reálný hrubý disponibilní příjem domácností na obyvatele (v PPS na hlavu: index 2008=100)
Eurostat
|
|
10.Náhrady zaměstnancům na jednu odpracovanou hodinu
Vlastní výpočty na základě údajů Eurostatu
|
|
Míra ohrožení chudobou u zaměstnaných osob
(% pracující populace ve věku 18 a více let, které je ohroženo chudobou, podle pohlaví)
Eurostat
|
Veřejná podpora / sociální ochrana a začleňování
|
Dopad veřejných politik na snižování chudoby
|
11.Dopad sociálních transferů (kromě důchodů) na snižování chudoby
(Rozdíl v celkové populaci mezi podílem osob ohrožených chudobou před sociálními transfery a po nich, podle pohlaví)
Eurostat
|
|
Veřejné výdaje podle účelu
(Veřejné výdaje jako % HDP, podle účelu (sociální ochrana, zdravotnictví a vzdělávání))
Eurostat
|
|
Agregovaný náhradový poměr u důchodů
(Poměr mediánu individuálních hrubých důchodů věkové skupiny 65–74 let v poměru k mediánu individuálních hrubých výdělků věkové skupiny 50–59 let)
Eurostat
|
Péče o děti v raném věku
|
12.Děti mladší 3 let ve formálních zařízeních péče o děti
(Děti ve formálních zařízeních péče o děti (podíl dětí ve stejné věkové skupině – ve věku 0–3 let))
Eurostat
|
Zdravotní péče
|
13.Subjektivně neuspokojená potřeba zdravotní péče (EU-SILC)
(% celkové populace, které uvádí neuspokojenou potřebu zdravotní péče, podle pohlaví)
Eurostat
|
|
Střední délka života prožitá ve zdraví (ve věku 65 let)
Eurostat
|
|
Vlastní výdaje na zdravotní péči
Eurostat
|
Přístup k digitálním technologiím
|
14.Úroveň digitálních dovedností jednotlivců
(Podíl populace se základními obecnými digitálními dovednostmi nebo lepšími než základními obecnými digitálními dovednostmi, podle pohlaví)
Eurostat
|
|
Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI) – aspekt konektivity: využívání pevného vysokorychlostního připojení (33 %), využívání mobilního vysokorychlostního připojení (22 %), rychlost (33 %) a finanční dostupnost (11 %)
Digitální srovnávací přehled
|