52017SC0200

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 26.4.2017

SWD(2017) 200 final

PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE

Srovnávací přehled sociálních ukazatelů

Průvodní dokument k

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Vytvoření evropského pilíře sociálních práv

{COM(2017) 250 final}
{SWD(2017) 201 final}
{SWD(2017) 206 final}

Jednou z klíčových priorit Evropské komise je dostát svým plánům na vytvoření více sociální a spravedlivější Evropy. Evropský pilíř sociálních práv byl navržen jakožto kompas, který má směrovat proces vedoucí k obnovené socioekonomické konvergenci a podpořit reformy na vnitrostátní úrovni. Pilíř je v tomto rámci podpořen srovnávacím přehledem klíčových ukazatelů sloužících k analýze výsledků zúčastněných členských států v oblasti zaměstnanosti a sociální oblasti. Tento nástroj pro monitorování by také umožnil porovnávat úspěšné výsledky v zájmu celkového zlepšování.

Tento srovnávací přehled slouží jako referenční rámec pro monitorování „společenského pokroku“ konkrétním, uceleným a objektivním způsobem a je pro občany snadno přístupný a srozumitelný. Pomáhá včas odhalit nejvýznamnější problémy se zaměstnaností a sociální výzvy, jimž čelí členské státy, EU a eurozóna, a zjistit, jakého pokroku bylo v průběhu času dosaženo. Pro účely tohoto srovnávacího přehledu definujeme „společenský pokrok“ jako schopnost zlepšovat a udržovat dobré životní podmínky a příležitosti, vytvářet podmínky pro to, aby lidé mohli plně využívat svůj potenciál, a naplňovat své základní potřeby.

Tato definice odkazuje na tři obecné dimenze společenského pokroku: 1) rovné příležitosti a přístup na trh práce, 2) dynamické trhy práce a spravedlivé pracovní podmínky a 3) veřejná podpora / sociální ochrana a začleňování.

1)„Rovné příležitosti a přístup na trh práce“ – týká se aspektů spravedlnosti souvisejících se vzděláváním, dovednostmi a celoživotním učením, postavením žen a mužů, nerovností a sociální mobilitou, životními podmínkami a mládeží;

2)„dynamické trhy práce a spravedlivé pracovní podmínky“ – je odpovědí na otázku, zda trhy efektivně a svobodně napomáhají při relokaci a hledání zaměstnání v rámci konkurenceschopného hospodářství. Ukazatele v rámci tohoto okruhu se týkají fungování trhů práce, podpory zaměstnanosti a přechodů mezi zaměstnáními, a na druhé straně rozměru spravedlnosti, pokud jde o pracovní podmínky a mzdy;

3)„veřejná podpora / sociální ochrana a začleňování“ – týká se spravedlivých výsledků dosažených prostřednictvím veřejných opatření a/nebo sociální ochrany. Tento soubor ukazatelů se vztahuje především na poskytování služeb a sociální záchranné sítě.

Srovnávací přehled porovnává výsledky členských států EU ve vztahu k průměrům v EU a eurozóně. Umožní také – alespoň u některých jeho prvků – porovnávat výsledky EU s dalšími mezinárodními aktéry. Toto referenční srovnávání může sloužit jako empirický základ pro obnovené procesy vzájemného učení se z osvědčených postupů. Srovnávací přehled umožní rovněž vizualizovat dlouhodobější trendy. Pokud je to možné a relevantní, jsou ukazatele rozděleny podle věku, pohlaví a/nebo dosaženého vzdělání.

Bylo vybráno 12 oblastí souvisejících s jedním ze tří výše uvedených okruhů, u nichž by bylo možné měřit společenský pokrok. Navrhované ukazatele vztahující se na tyto okruhy jsou stanoveny v příloze. Vycházejí ze stávajících kvantitativních údajů shromážděných Eurostatem (převzatých především ze statistiky EU v oblasti příjmů a životních podmínek – EU-SILC, ze zjišťování o struktuře výdělků, které se provádí každé čtyři roky, spojeného s ročními národními odhady, a z šetření pracovních sil) a OECD.

Evropský semestr, roční cyklus koordinace hospodářských politik, je důležitým nástrojem pro důkladné monitorování vývoje na úrovni EU i na úrovni členských států, který pokrývá celou řadu oblastí, jimiž se zabývá evropský pilíř sociálních práv. V tomto ohledu bude srovnávací přehled projednán s příslušnými výbory Rady s výhledem na jeho možné využití v rámci evropského semestru a začlenění do výroční společné zprávy o zaměstnanosti, která se zveřejňuje každý podzim spolu s roční analýzou růstu. V této souvislosti by se měly použít jako hlavní ukazatele srovnávacího přehledu první ukazatele pro každou oblast (uvedené tučně), které budou zahrnuty ve společné zprávě o zaměstnanosti; ostatní ukazatele jsou ukazatele sekundární, na něž bude text společné zprávy o zaměstnanosti odkazovat jako na relevantní. Vzhledem k tomu, že v posledních letech v rámci evropského semestru roste význam aspektů souvisejících se zaměstnaností a sociálních aspektů, pomůže srovnávací přehled v evropském semestru více zohlednit výzvy v oblasti zaměstnanosti a společenské výzvy, jakož i z nich plynoucí doporučení pro eurozónu a pro jednotlivé země, která mohou odrážet a podporovat relevantní, zacílené reformy odpovídající specifikům jednotlivých členských států. Mohl by být také referenčním bodem pro činnosti v rámci sociálního rozměru eurozóny.

Příloha – Srovnávací přehled sociálních ukazatelů: hlavní a sekundární ukazatele

Rovné příležitosti a přístup na trh práce
Vzdělávání, dovednosti a celoživotní učení	1.Osoby předčasně opouštějící vzdělávání a odbornou přípravu (Podíl osob předčasně ukončujících vzdělávání a odbornou přípravu ve věku 18–24 let, podle pohlaví) Eurostat
	Účast dospělých na učení (Celoživotní učení – % populace ve věku 25–64 let účastnící se vzdělávání a odborné přípravy, podle pohlaví) Eurostat
	Slabé výsledky ve vzdělávání (výsledky PISA v případě nedostatečných dovedností v matematice – osoby ve věku 15 let) OECD
	Dosažení terciárního vzdělání, věková skupina 30–34 let (Dosažení terciárního vzdělání – % populace ve věku 30–34 let s dokončeným terciárním vzděláním, podle pohlaví) Eurostat
Rovnost žen a mužů na trhu práce	2.Rozdíly v zaměstnanosti žen a mužů (Rozdíly v míře zaměstnanosti žen a mužů) Eurostat
	Rozdíly v zaměstnanosti žen a mužů na částečný úvazek (Rozdíly v zaměstnanosti žen a mužů na částečný úvazek jako podíl na celkové zaměstnanosti) Eurostat
	Rozdíly v odměňování žen a mužů v neočištěné formě (Neočištěné rozdíly v odměňování žen a mužů na hodinu v %) Eurostat
Nerovnost a vzestupná mobilita	3.Příjmová nerovnost (Měřeno jako koeficient příjmové nerovnosti – S80/S20) Eurostat
	Rozdíly ve výsledcích studentů podle jejich socioekonomického statusu (dopad socioekonomického a kulturního statusu na výsledky PISA) OECD
Životní podmínky a chudoba	4.Míra ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením (AROPE) (% celkové populace ohrožené chudobou nebo sociálním vyloučením, podle pohlaví) Eurostat
1.	Míra ohrožení chudobou (AROP) (% celkové populace ohrožené chudobou, podle pohlaví) Eurostat
2.	Míra silné materiální deprivace (SMD) (% celkové populace trpící silnou materiální deprivací, podle pohlaví) Eurostat
3.	Osoby žijící v domácnosti s velmi nízkou intenzitou práce (% populace ve věku 60 let a méně žijící v domácnostech s velmi nízkou intenzitou práce, podle pohlaví) Eurostat
4.	Míra závažné deprivace v oblasti bydlení (% celkové populace žijící v přelidněných domácnostech a postižené deprivací v oblasti bydlení, podle právního důvodu užívání) Eurostat
Mládež	5.Mladí lidé, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), věková skupina 15–24 let (Míra NEET, podle pohlaví) Eurostat
Dynamické trhy práce a spravedlivé pracovní podmínky
Struktura pracovních sil	6.Míra zaměstnanosti (20–64 let, podle pohlaví, věku a dosaženého vzdělání) Eurostat
	7.Míra nezaměstnanosti (15–74 let, podle pohlaví, věku a dosaženého vzdělání) Eurostat
	Míra ekonomické aktivity (15–64 let, podle pohlaví a věku) Eurostat
	Míra nezaměstnanosti mladých lidí (15–24 let, podle pohlaví) Eurostat
	Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti. (v celkové aktivní populaci, podle pohlaví) Eurostat
Dynamika trhu práce	8.Aktivační opatření – počet osob účastnících se opatření na trhu práce na 100 osob, které chtějí pracovat (celkem) Eurostat
	Zaměstnání podle délky současného pracovního poměru (% zaměstnaných osob podle délky současného pracovního poměru (jeden rok nebo méně, 1–2 roky, 2–5 let, více než 5 let)) Eurostat
	Míra přechodu ze smluv na dobu určitou na smlouvy na dobu neurčitou (průměr za 3 roky) (% populace ve věku 18 a více let, jehož pracovní status se změnil ze smlouvy na dobu určitou v předchozím roce na smlouvu na dobu neurčitou v současném roce, podle pohlaví) Eurostat
Příjem, včetně příjmu souvisejícího se zaměstnaností	9.Očištěný reálný hrubý disponibilní příjem domácností na obyvatele (v PPS na hlavu: index 2008=100) Eurostat
	10.Náhrady zaměstnancům na jednu odpracovanou hodinu Vlastní výpočty na základě údajů Eurostatu
	Míra ohrožení chudobou u zaměstnaných osob (% pracující populace ve věku 18 a více let, které je ohroženo chudobou, podle pohlaví) Eurostat
Veřejná podpora / sociální ochrana a začleňování
Dopad veřejných politik na snižování chudoby	11.Dopad sociálních transferů (kromě důchodů) na snižování chudoby (Rozdíl v celkové populaci mezi podílem osob ohrožených chudobou před sociálními transfery a po nich, podle pohlaví) Eurostat
	Veřejné výdaje podle účelu (Veřejné výdaje jako % HDP, podle účelu (sociální ochrana, zdravotnictví a vzdělávání)) Eurostat
	Agregovaný náhradový poměr u důchodů (Poměr mediánu individuálních hrubých důchodů věkové skupiny 65–74 let v poměru k mediánu individuálních hrubých výdělků věkové skupiny 50–59 let) Eurostat
Péče o děti v raném věku	12.Děti mladší 3 let ve formálních zařízeních péče o děti (Děti ve formálních zařízeních péče o děti (podíl dětí ve stejné věkové skupině – ve věku 0–3 let)) Eurostat
Zdravotní péče	13.Subjektivně neuspokojená potřeba zdravotní péče (EU-SILC) (% celkové populace, které uvádí neuspokojenou potřebu zdravotní péče, podle pohlaví) Eurostat
	Střední délka života prožitá ve zdraví (ve věku 65 let) Eurostat
	Vlastní výdaje na zdravotní péči Eurostat
Přístup k digitálním technologiím	14.Úroveň digitálních dovedností jednotlivců (Podíl populace se základními obecnými digitálními dovednostmi nebo lepšími než základními obecnými digitálními dovednostmi, podle pohlaví) Eurostat
	Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI) – aspekt konektivity: využívání pevného vysokorychlostního připojení (33 %), využívání mobilního vysokorychlostního připojení (22 %), rychlost (33 %) a finanční dostupnost (11 %) Digitální srovnávací přehled