EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 6.12.2017

COM(2017) 827 final

2017/0333(APP)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY

o zřízení Evropského měnového fondu

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Od doby, co se v každodenním životě evropských občanů objevily euromince a eurobankovky, již uplynulo takřka šestnáct let. Měnu nyní každý den používá 340 milionů Evropanů v 19 členských státech (dále jen „eurozóna“). Euro je druhou nejčastěji používanou měnou na světě. Euro se jako svoji měnu rozhodlo používat nebo navázat jej na svoji měnu dalších šedesát zemí a území po celém světě, v nichž žije 175 milionů lidí.

Finanční a hospodářská krize, která zasáhla Evropu v roce 2008 a jejíž následky jsou patrné dodnes, sice v eurozóně nezačala, avšak odhalila některé její institucionální nedostatky. V reakci na tuto mimořádnou situaci a bezprostřední výzvy bylo přijato několik nástrojů. Obsahovaly nové finanční ochranné valy, pomoc nejvíce postiženým zemím a posílily koordinaci politiky na úrovni EU. Kromě evropského mechanismu finanční stabilizace (dále jen „EFSM“), který vycházel z nařízení Rady (EU) č. 407/2010, byla většina z těchto nástrojů zřízena bez využití právního rámce Unie. Členské státy poskytly bilaterálně finanční pomoc Řecku a zřídily Evropský nástroj finanční stability („EFSF“). Ještě v roce 2010 dospěla Evropská rada k závěru, že by EFSF, který byl zřízen pouze jako přechodný mechanismus, měl být nahrazen stálým orgánem, a sice Evropským mechanismem stability (dále jen „ESM“). S cílem zabránit dalšímu prohloubení krize byla posílena fiskální a finanční pravidla. Jako rozhodující se též ukázalo opatření měnové politiky Evropské centrální banky.

Po letech slabého či nulového růstu se začíná vyplácet rozhodné úsilí na všech úrovních. Evropa nyní zažívá výrazné oživení. Růst zaznamenávají všechny členské státy; celkový růst EU činí již několik let za sebou přibližně 2 % 1 . Ukazatel hospodářského klimatu je v EU a v eurozóně nejvyšší od roku 2000. Nezaměstnanost je na nejnižší úrovni od konce roku 2008. Od zavedení euromincí a eurobankovek v roce 2002 se euro nyní těší nejvyšší veřejné podpoře 2 . Jak ovšem uvedla stávající Komise na začátku svého funkčního období, krize neskončila, dokud přetrvává vysoká nezaměstnanost – ještě v říjnu 2017 bylo v eurozóně bez práce 14,3 milionu lidí.

Z krizových let si bylo třeba vzít ponaučení. Příslušné otázky již byly jasně nastoleny ve zprávě pěti předsedů z června 2015 3 . Od té doby bylo vykonáno mnohé s cílem „prohloubit“ hospodářskou a měnovou unii (dále též „HMU“) „praxí“. Evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik byl posílen jasnějšími pokyny pro eurozónu jako celek a výraznějším zaměřením na sociální aspekty. Zlepšila se správa ekonomických záležitostí a došlo ke zřízení Evropské fiskální rady a vnitrostátních rad pro produktivitu. Technická pomoc členským státům byla posílena vytvořením Útvaru na podporu strukturální reformy. Byly učiněny důležité kroky k dokončení bankovní unie 4 a unie kapitálových trhů 5 , zejména tím, že bylo souběžně dosaženo pokroku u opatření na snižování a sdílení rizik v bankovnictví. S cílem zvýšit vlastní odpovědnost na všech úrovních byl posílen dialog s vnitrostátními a evropskými politickými činiteli, jakož i se sociálními partnery.

V důsledku tohoto úsilí je dnes struktura eurozóny pevnější než dřív, což však neznamená, že je dokončena. Diskusní dokument o prohloubení hospodářské a měnové unie 6  a diskusní dokument o budoucnosti financí EU 7 , které předložila Komise v návaznosti na bílou knihu o budoucnosti Evropy 8 , připomínají aktuální stav a nastiňují možnosti dalšího postupu do roku 2025.

Evropa nyní viditelně znovu nabývá na síle. Z hospodářského i politického hlediska se tak nabízí příležitost, přičemž pozitivní vývoj je dalším povzbuzením pro úsilí jednat. Není však na místě oddávat se pocitu uspokojení: musíme jednat, dokud panují dobré podmínky.

Ve svém projevu o stavu Unie ze dne 13. září 2017 9   představil předseda Juncker svou vizi jednotnější, silnější a demokratičtější Unie a dal jasně najevo, že dokončení evropské hospodářské a měnové unie je zásadní součástí plánu vedoucího ke schůzce vedoucích představitelů v Sibiu. Tu svolal předseda Tusk na 9. května 2019 a měla na ní být učiněna významná rozhodnutí o budoucnosti Evropy.

Tento přístup se rovněž odráží v agendě lídrů 10 , v níž vedoucí představitelé EU plánují na 15. prosince 2017 eurosummit, na němž má být projednán harmonogram přijímání rozhodnutí týkajících se hospodářské a měnové unie a bankovní unie, jakož i zvláštní schůzku ve dnech 28. a 29. června 2018, jež by měla vyústit v konkrétní rozhodnutí.

Pro dokončení hospodářské a měnové unie má zvlášť velký význam výzva k jednotě, efektivitě a demokratické odpovědnosti z projevu o stavu Unie:

•    Jednota: euro je jednotnou měnou EU a to, co je koncipováno pro eurozónu, by mělo být též koncipováno pro členské státy a s členskými státy, u nichž se v budoucnu předpokládá přijetí eura. K tomu, že časem přijmou euro, se s výjimkou Spojeného království a Dánska, právně zavázaly všechny členské státy mimo eurozónu 11 . Po odchodu Spojeného království z Unie budou navíc ekonomiky eurozóny představovat zhruba 85 % celkového hrubého domácího produktu EU. Politická a hospodářská integrace v EU, která stojí na jednotném trhu, znamená, že budoucnost členských států v eurozóně i mimo ni je navzájem propojena a silná a stabilní eurozóna je zcela zásadní pro její členy i pro EU jako celek.

Vysvětluje se tím, proč je důležité, aby členské státy eurozóny prostřednictvím Evropského měnového fondu (dále jen „EMF“) společně s členskými státy mimo eurozónu, které se účastní bankovní unie, poskytly za rovnocenných podmínek mechanismus jištění pro Jednotný výbor pro řešení krizí (dále jen „SRB“) s cílem umožnit tomuto výboru použít tyto prostředky v případě potřeby na opatření k řešení krizí v bankovní unii.

•    Efektivita: Pro silnější hospodářskou a měnovou unii je zapotřebí výraznější správa a řízení a účinnější využívání dostupných zdrojů. Ve stávajícím systému se stále odrážejí různorodá rozhodnutí, která byla přijata v reakci na bezprecedentní krizi. Někdy tato situace vedla ke znásobení nástrojů a vysoce komplikovaným pravidlům, z čehož vyplývá složitost a vzniká riziko zdvojování. Správu a řízení i rozhodování by posílily větší synergie, zjednodušení postupů a začlenění mezivládních ujednání do právního rámce EU. Právě z důvodu efektivity lze všechny změny navrhované Komisí jako součást dnešního balíčku provést v rámci stávajících Smluv o EU.

Zkušenosti ukázaly, že společný postup členských států se formuluje obtížně a těžkopádně, jsou-li pravomoci ke koordinaci hospodářské politiky svěřeny Unii. Obecněji lze konstatovat, že paralelní existence orgánů Unie a stálého mezivládního mechanismu (jako např. ESM) vytváří složitou situaci, v níž dochází k roztříštěnosti soudní ochrany, dodržování základních práv a demokratické odpovědnosti i k jejich nerovnoměrné realizaci. Navíc rozhodování podle mezivládní metody obvykle vyžaduje složité vnitrostátní postupy a mnohdy se těžko slučuje s rychlostí potřebnou pro zajištění účinného řešení krizí, jak dokládá použití EFSM v červenci 2015 na překlenovací financování podpory Řecku z ESM: změna nařízení EU a rozhodnutí o jeho použití se v praxi ukázaly rychlejší než přijetí řádného rozhodnutí ESM o vyplacení. Platí to i pro uzpůsobení opatření novým podmínkám. Jelikož i malé úpravy vyžadují podpis všech smluvních stran na nejvyšší politické úrovni, může být k jejich realizaci nutné schválení vnitrostátními parlamenty. Tyto postupy jsou časově náročné a mohou bránit přijetí opatření v době, kdy je to potřeba. Naopak právní rámec EU nabízí potenciální škálu metod k úpravě stávajících aktů, jejichž složitost odpovídá závažnosti předmětné problematiky a formě opatření, které má být uzpůsobeno. Při uplatnění rozhodovacího rámce EU by tedy proces úpravy příslušných ustanovení v případě nutnosti probíhal rychleji. Většími synergiemi a zjednodušeným rozhodováním by se posílilo řízení, správa i postupy.

•    Demokratická odpovědnost: Dokončení hospodářské a měnové unie znamená i větší politickou odpovědnost a transparentnost ohledně toho, kdo na jednotlivých úrovních rozhoduje o čem a kdy. K tomu je zapotřebí, aby se evropský rozměr rozhodování přiblížil občanům, dostal se do popředí diskusí v jednotlivých členských státech a zajistilo se, že v oblasti dohledu nad řízením správy ekonomických záležitostí EU měly dostatečné pravomoci jak vnitrostátní parlamenty, tak Evropský parlament. To by mělo vést k většímu ztotožnění s kolektivními rozhodnutími a otevřenost ohledně způsobu, jakým jsou tato rozhodnutí přijímána a sdělována. Zvlášť to platí pro EMF coby nástupce ESM. Demokratická odpovědnost je klíčovým aspektem diskuse o budoucnosti Evropy. Mechanismus ESM v průběhu let získal velmi významnou úlohu. Jeho přeměnu na EMF by mělo provázet úsilí o zakotvení jeho fungování do silného rámce Unie v oblasti odpovědnosti společně s plnohodnotnou soudní kontrolou. Demokratický dohled by zvýšilo zejména zapojení Evropského parlamentu, ovšem vzhledem k velkému objemu příspěvků členských států do EMF by byla v plném rozsahu zachována úloha vnitrostátních parlamentů.

Na základě všech výše uvedených důvodů je třeba struktury na poskytování podpory finanční stability členským státům eurozóny zasadit do právního rámce Unie a do subjektu Unie vytvořeného k tomuto účelu. Vzhledem k finančním omezením i výzvám, jimž Unie čelí, jakož i k získaným odborným znalostem ESM v této oblasti by nicméně bylo zřízení takového orgánu od bodu nula neúměrně nákladově neefektivní. Z tohoto důvodu by navrhovaný fond EMF měl do svých struktur raději začlenit a vstřebat stávající ESM s jeho současnými cíli, funkcemi a nástroji. Fond EMF, jak jej v současnosti navrhuje Komise, lze zavést v rámci stávajících Smluv. Kromě tohoto úsilí se naskýtá i ideální příležitost vytvořit společné jištění pro výbor SRB. Vytvoření mechanismu jištění pro Jednotný fond pro řešení krizí (dále jen „SRF“) členské státy schválily již v roce 2013 jako doplněk k politické dohodě o nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí 12 . Společné jištění v krajních případech by všem zúčastněným stranám dodávalo větší důvěru, pokud jde o důvěryhodnost opatření přijímaných SRB, a navýšila by se i finanční kapacita Jednotného fondu pro řešení krizí. Byl by aktivován pouze jako nástroj v krajních případech, kdy by se Jednotný fond pro řešení krizí ukázal jako nedostačující k financování řešení krize dotčené banky nebo bank. Mechanismus jištění by byl v průběhu času fiskálně neutrální, jelikož případné použité prostředky by byly získány zpět od bankovních sektorů v členských státech účastnících se bankovní unie.

Zajištění finanční stability členských států eurozóny je základním principem propojujícím SRB s EMF a s ESM jako jeho předchůdcem, jenž byl vytvořen za účelem zajištění finanční stability eurozóny. Ze současné ustálené provázanosti států a bank vyplývá, že pro finanční stabilitu eurozóny i samotnou jednotnou měnu je zásadní nejen finanční zdraví států, ale i bank systémového významu. O to více je tedy přirozené, že tento návrh poskytne propojení mezi činnostmi SRB a EMF v podobě nástroje, který umožní poskytovat SRB na podporu jeho činností úvěrové linky nebo záruky.

V posledních letech zazněly ohledně dokončení hospodářské a měnové unie mnohé názory. Stanoviska se mohou lišit, nicméně panuje široká shoda na tom, že je třeba dosáhnout pokroku. Velmi významné příspěvky vzešly z Evropského parlamentu 13  a důležité diskuse se odehrály na úrovni Euroskupiny 14 .

Navrhované nařízení o zřízení EMF je jednou z iniciativ oznámených ve sdělení Komise pod názvem „Další kroky k dokončení hospodářské a měnové unie“. V tomto sdělení je uveden přehled důvodů a obsah všech iniciativ předložených Komisí. Dále se v něm připomíná, jak je tento balíček zakomponován do rozsáhlého plánu na dokončení hospodářské a měnové unie do roku 2025, a je v něm stanoven harmonogram opatření na příštích 18 měsíců.

Tento návrh vychází z dobře zavedené struktury Evropského mechanismu stability a zřizuje Evropský měnový fond zakotvený do právního rámce EU. Ten byl ohlášen již ve zprávě pěti předsedů a k jeho vytvoření vyzval i Evropský parlament, který zdůraznil, že Evropský měnový fond musí mít k dispozici odpovídající kapacity pro poskytování a získávání úvěrů a musí mít jasně definovaný mandát 15 .

Evropský mechanismus stability byl zřízen v říjnu 2012 v době, kdy vrcholila krize. Tehdejší napjatá situace vedla k hledání mezivládního řešení. Již tehdy však bylo jasné, že toto řešení lze nalézt i v rámci Smluv EU, jak bylo například uvedeno ve sdělení Komise Návrh prohloubené a skutečné hospodářské a měnové unie 16 . 

V průběhu let sehrál Evropský mechanismus stability rozhodující úlohu při ochraně finanční stability eurozóny. Poskytoval totiž dodatečnou finanční podporu členským státům eurozóny, které se dostaly do potíží. Jeho přeměna v Evropský měnový fond (EMF) dále posílí jeho institucionální zakotvení. Napomůže vzniku nových synergií v rámci EU, zejména pokud jde o transparentnost, účinnost finančních zdrojů EU a právní přezkum, a členským státům se tak dostane lepší podpory. Pomůže rovněž zlepšit další spolupráci s Komisí a odpovědnost vůči Evropskému parlamentu. Zároveň nebude narušen způsob, jakým jsou vlády jednotlivých států odpovědné vůči svým vlastním parlamentům, a zůstanou zachovány závazky stávajícího Evropského mechanismu stability.

Tato iniciativa má formu návrhu nařízení Rady a podléhá schválení Evropským parlamentem podle článku 352 Smlouvy o fungování Evropské unie. Článek 352 umožňuje integraci Evropského mechanismu stability do rámce Unie, jelikož tato činnost je nezbytná pro finanční stabilitu eurozóny 17 a Smlouvy nestanoví žádný jiný právní základ, aby EU mohla tohoto konkrétního cíle dosáhnout 18 . V odstavci 2 uvedeného článku je výslovně stanovena úloha vnitrostátních parlamentů. V minulosti se několik významných rozhodnutí, která připravila cestu směrem k zavedení hospodářské a měnové unie, zakládalo na ustanovení rovnocenném článku 352. Například rozhodnutí týkající se Evropského fondu pro měnovou spolupráci, evropské měnové jednotky a prvních mechanismů na podporu platební bilance byla přijata podle článku 235 Smlouvy o Evropském hospodářském společenství, který je v zásadě předchůdcem článku 352.

Návrh doplňuje předloha, jež by mohla sloužit pro členské státy jako základ pro dosažení vzájemné dohody o převodu finančních prostředků z Evropského mechanismu stability do Evropského měnového fondu. Též stanovuje, že by Evropský měnový fond nahradil ESM a stal se jeho nástupcem, včetně jeho právního postavení se všemi právy a povinnostmi.

Podle dnes předloženého návrhu bude Evropský měnový fond zřízen jako specifický právní subjekt podle práva Unie. Bude nástupcem Evropského mechanismu stability, přičemž jeho stávající finanční a institucionální struktura zůstane v zásadě zachována. To znamená, že Evropský měnový fond bude nadále potřebným členským státům pomáhat zachovat si finanční stabilitu, bude mobilizovat finanční zdroje vydáváním nástrojů kapitálového trhu a bude provádět transakce na peněžním trhu. Členství v něm se nezmění a možnost účasti pro další členské státy zůstane zachována, jakmile přijmou euro.

Vzhledem k tomu, že se Evropský měnový fond stane subjektem Unie, budou zapotřebí určité cílené úpravy stávající struktury Evropského mechanismu stability. Mimo jiné se jedná o to, že Rada bude schvalovat diskreční rozhodnutí přijímaná Evropským měnovým fondem 19 .

Dnešní návrh dále doplňuje několik málo nových prvků.

Zaprvé, Evropský měnový fond bude schopen poskytovat společné jištění pro Jednotný fond pro řešení krizí. Jedná se o zásadní složku druhého pilíře bankovní unie, tzv. jednotný mechanismus pro řešení krizí 20 . V době, kdy byl jednotný mechanismus pro řešení krizí přijímán, tj. v roce 2013, se členské státy dohodly také na tom, že se vytvoří mechanismus jištění pro Jednotný fond pro řešení krizí. Byl zamýšlen jako nástroj krajního řešení, který by byl aktivován pouze v případě, že by se ukázalo, že okamžitě dostupné zdroje Jednotného fondu pro řešení krizí jsou pro účely kapitálu nebo likvidity nedostatečné. Členské státy se též dohodly, že by tento mechanismus měl být ve střednědobém horizontu z fiskálního hlediska neutrální, aby bylo možné jakékoli potenciální využití tohoto jištění pokrýt z bankovního sektoru v eurozóně.

Nová pravidla EU pro bankovní dohled a řešení krizí, jež byla vypracována v návaznosti na krizi, výrazně snížila pravděpodobnost a možný dopad selhání bank. Společné fiskální jištění je však zapotřebí nadále, aby se zvýšila finanční kapacita Jednotného fondu pro řešení krizí. Toto jištění nastolí důvěru v bankovní systém, jelikož posílí věrohodnost opatření přijímaných Jednotným výborem pro řešení krizí. Ve skutečnosti se tím naopak sníží pravděpodobnost vzniku situací, kdy může být nutné toto jištění uplatnit.

Nyní panuje široký konsensus v tom smyslu, že Evropský mechanismus stability – budoucí Evropský měnový fond – je nejlepší možný prostředek, jak poskytnout toto jištění v podobě úvěrové linky nebo záruk pro Jednotný fond pro řešení krizí. Dnes předložený návrh se touto otázkou zabývá a vymezuje také vhodné rozhodovací postupy, aby se zajistilo, že toto jištění bude možné v případě nutnosti uplatnit rychle. Navrhují se rovněž zvláštní ustanovení pro zohlednění legitimních zájmů členských států, které nejsou členy eurozóny a které se připojily k bankovní unii.

Za druhé, pokud jde o správu, obsahuje návrh možnost rozhodování v konkrétních naléhavých situacích urychlit. Navrhuje se zachovat jednomyslné hlasování u všech zásadních rozhodnutí s finančním dopadem (např. u výzev ke splacení kapitálu). Avšak v případě specifických rozhodnutí o podpoře stability, vyplácení a uplatnění mechanismu jištění se navrhuje posílená kvalifikovaná většina, kdy se vyžaduje 85 % hlasů.

Za třetí, pokud jde o řízení programů finanční pomoci, návrh stanoví větší  přímé zapojení EMF společně s Evropskou komisí.

Za čtvrté návrh počítá s možností, že Evropský měnový fond vyvine nové finanční nástroje. Tyto nástroje by postupně mohly doplňovat nebo podporovat jiné finanční nástroje a programy EU. Tyto synergie by mohly být zvláště užitečné v případech, kdy by měl Evropský měnový fond sehrát svou roli při podpoře stabilizační funkce v budoucnu.

Díky těmto změnám se Evropský měnový fond začlení do rámce Unie jako silný subjekt pro řešení krizí a bude plně spolupracovat s ostatními institucemi EU. Rada a Komise si zachovají své pravomoci a odpovědnosti v oblasti hospodářského a fiskálního dohledu a koordinace politik, jak je stanoveno ve Smlouvách EU.

Lze vylepšit i praktickou spolupráci, aby lépe sloužila členským státům, aby se zapojili i účastníci trhu a zamezilo se zdvojování činností. Spolupráce by se mohla prohlubovat i s ohledem na další pokrok směrem k posílení hospodářské a měnové unie.

•Navrhované změny nastavení ESM

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

I když se opatření na základě článku 352 SFEU přijímá v Radě (EU-28) jednomyslně, použití takového opatření se může omezit na dílčí skupiny členských států, je-li toto omezení dáno objektivním důvodem. Skutečnost, že ESM jedná pouze za účelem zajištění finanční stability eurozóny, odůvodňuje, že členství v tomto subjektu se omezuje na členské státy eurozóny. V důsledku těchto skutečností by navrhovaný EMF mohl fungovat stejně jako v současnosti ESM, tedy že podpora tohoto subjektu je k dispozici pouze členským státům eurozóny, přičemž vnitřní správní struktura tohoto subjektu se skládá z týchž uvedených členských států.•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

•Proporcionalita

Cílem návrhu je zajistit finanční stabilitu v eurozóně jako celku, v jejích členských státech a v těch členských státech, které se účastní bankovní unie. V návrhu je stanoven efektivní rámec pro poskytování podpory finanční stability členům EMF a pro poskytování úvěrových linek a záruk na podporu SRB, pokud jde o financování případných opatření k řešení krize realizovaných v členských státech, které se účastní bankovní unie.

V návrhu jsou uvedeny jednotlivé úlohy a odpovědnosti všech správních orgánů EMF a dalších zúčastněných orgánů Unie. Jsou v něm stanoveny finanční nástroje, které má EMF k dispozici pro dosažení svých cílů.

Vytvořením ústředního orgánu v rámci Unie pro poskytování finanční pomoci členským státům tento návrh přispívá k řešení rizik ohrožujících finanční stabilitu eurozóny a jejích členských států a zároveň zachovává fiskální odpovědnost členských států tím, že od člena EMF v roli příjemce požaduje, aby splňoval přísné politické podmínky odpovídající zvolenému nástroji finanční pomoci a nedostatkům, které je třeba řešit. EMF by byl navíc uložen úkol poskytovat finanční podporu výboru SRB. Zapojení EMF přispěje k prolomení negativní cyklické zpětné vazby mezi státy, bankami a reálnou ekonomikou, což má zásadní význam pro hladké fungování hospodářské a měnové unie.

Návrh zároveň nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cíle EMF, jímž je snižování rizik ohrožujících finanční stabilitu eurozóny a jejích členských států. Na veškerou podporu, kterou EMF poskytne svým členům, se vztahují politické podmínky, které se zaměřují na řešení nedostatků v těchto členských státech s ohledem na rychlé opětovné nastolení zdravé a udržitelné hospodářské a finanční situace a obnovení nebo zlepšení schopnosti daných členských států získávat finance výlučně na finančních trzích.

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

2017/0333 (APP)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY

o zřízení Evropského měnového fondu

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 352 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky 22 ,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu,

v souladu se zvláštním legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Bezprecedentní finanční a hospodářská krize, jež od roku 2007 postihla svět i Unii, vážně ohrozila finanční stabilitu a poškodila hospodářský růst, což vedlo k výraznému zhoršení schodku veřejných financí a dluhové pozice některých členských států, takže řada z nich musela vyhledat finanční pomoc v rámci Unie i mimo něj.

(2)Tato krize ukázala, že Unie neměla dostatečně silné nástroje k tomu, aby mohla rychle a rozhodně reagovat na problémy v oblasti finanční stability. Tyto nástroje jsou zásadní pro stabilitu eurozóny, jejích členských států, jejích občanů a jiných hospodářských subjektů a mají prvořadý význam pro posílení důvěry v jednotnou měnu.

(3)V reakci na mimořádnou situaci, kdy u několika členských států došlo k výraznému zhoršení úvěrových podmínek nad rámec toho, co lze vysvětlit základními ekonomickými veličinami, a tím k ohrožení finanční stability Unie, byla přijata řada opatření, též mimo rámec Unie.

(4)Za prvé byl v roce 2010 zřízen evropský mechanismus finanční stabilizace (EFSM), jehož prostřednictvím mohla Unie poskytovat členským státům finanční pomoc. Tento mechanismus umožnil Unii koordinovaně, rychle a aktivně reagovat na náhlé obtíže v určitém členském státě, avšak s omezenou finanční kapacitou a pouze dočasně.

(5)Za druhé členské státy, jejichž měnou je euro, mezi sebou v roce 2010 zřídily také Evropský nástroj finanční stability (EFSF), a to na přechodnou dobu. EFSF poskytl finanční pomoc Irsku, Portugalsku a Řecku. Tuto pomoc EFSF financoval prostřednictvím emise dluhopisů a jiných dluhových nástrojů na kapitálových trzích. EFSF žádnou další finanční pomoc neposkytuje, neboť tento úkol v současné době plní pouze Evropský mechanismus stability (ESM).

(6)Za třetí se Evropská rada dne 17. prosince 2010 shodla na tom, že je nutné, aby členské státy, jejichž měnou je euro, zavedly stálý mechanismus stability pro poskytování případné nové finanční podpory, který nahradí EFSF.

(7)ESM byl zřízen jako mezinárodní finanční instituce Smlouvou o zřízení Evropského mechanismu stability ze dne 2. února 2012, uzavřenou mimo rámec Unie. ESM převzal úkol EFSF poskytovat finanční pomoc členským státům, jejichž měnou je euro, a začal fungovat v říjnu 2012.

(8)V průběhu let sehrál ESM rozhodující roli v rámci snah o zachování finanční stability v eurozóně. Poskytoval totiž dodatečnou finanční podporu členským státům eurozóny v potížích. Jeho přeměna v Evropský měnový fond (EMF) dále posílí jeho institucionální zakotvení. Napomůže vzniku nových synergií v rámci EU, zejména pokud jde o transparentnost, účinnost finančních zdrojů EU a právní přezkum, a členským státům se tak dostane lepší podpory. Pomůže rovněž zlepšit další spolupráci s Komisí a odpovědnost vůči Evropskému parlamentu. Tím nebude ovlivněn způsob, jakým národní vlády odpovídají vlastním vnitrostátním parlamentům, a budou zachovány závazky vůči ESM.

(9)Začlenění ESM do rámce Unie prostřednictvím zřízení EMF rovněž přispívá k větší transparentnosti a odpovědnosti v rámci hospodářské a měnové unie (HMU). V době, kdy krize vrcholila, byla přijata rozhodnutí dalekosáhlého významu pro členské státy, jejichž měnou je euro, a pro občany těchto zemí. Začlenění ESM do rámce Unie je odůvodněno klíčovou úlohou, kterou ESM sehrál při zajišťování finanční stability v rámci přísné podmíněnosti, a jeho cílem je zajistit intenzivnější dialog, vzájemnou důvěru a větší demokratickou odpovědnost a legitimitu rozhodovacích procesů Unie. EMF by proto měl být odpovědný Evropskému parlamentu a Radě.

(10)Pro posílení demokratické kontroly ze strany Evropského parlamentu by měl EMF každoročně podávat zprávu o plnění svých úkolů. Parlament by měl mít právo klást otázky k ústnímu a písemnému zodpovězení a pořádat slyšení. Vzhledem k citlivé povaze činnosti EMF a jejímu dopadu na finanční trhy by mělo být možné, aby Parlament pořádal důvěrná ústní jednání s generálním ředitelem EMF o pokroku dosaženém v souvislosti s procesem poskytování či provádění podpory finanční stability pro člena EMF, jakož i ohledně poskytování finanční podpory Jednotnému výboru pro řešení krizí (SRB).

(11)Z důvodů transparentnosti a demokratické kontroly by vnitrostátní parlamenty měly mít práva získávat informace o činnosti EMF a navazovat s ním dialog. Vnitrostátní parlament člena EMF by měl mít možnost vyzvat generálního ředitele, aby se zúčastnil diskuse o pokroku dosaženém při provádění operací na podporu finanční stability, a to s ohledem na dopad takového opatření na dotčeného člena EMF. Takováto výměna názorů by mohla pomoci podpořit porozumění mezi EMF a dotčeným členem EMF.

(12)Smlouva o EU a Smlouva o fungování EU neposkytly nezbytné pravomoci v podobě konkrétního právního základu, aby byl vytvořen stálý subjekt Unie odpovědný za poskytování finanční podpory s cílem zajistit finanční stabilitu eurozóny a členských států, jejichž měnou není euro, ale které se účastní bankovní unie.

(13)Vzhledem k neexistenci tohoto konkrétního právního základu může Rada se souhlasem Evropského parlamentu zřídit EMF jakožto opatření, které je nezbytné k dosažení jednoho z cílů stanovených ve Smlouvách, ve smyslu článku 352 Smlouvy o fungování EU.

(14)Vzhledem k silné vzájemné provázanosti mezi členskými státy, jejichž měnou je euro, by závažná rizika pro finanční stabilitu těchto členských států mohla ohrozit finanční stabilitu eurozóny jako celku. Proto by EMF měl poskytovat podporu finanční stability pro členské státy, jejichž měnou je euro, v případě, že je nezbytné chránit finanční stabilitu eurozóny nebo jejích členských států.

(15)Proto je nutné opatření Unie, aby bylo dosaženo cílů vytvořit hospodářskou a měnovou unii, jejíž měnou je euro, v souladu s čl. 3 odst. 4 Smlouvy o EU a zabezpečit udržitelný rozvoj Evropy, založený na vyváženém hospodářském růstu a na cenové stabilitě, vysoce konkurenceschopném sociálně tržním hospodářství směřujícím k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku, v souladu s čl. 3 odst. 3 Smlouvy o EU. Konkrétněji má zajištění finanční stability eurozóny, členských států, jejichž měnou je euro, a členských států, jejichž měnou není euro, ale které se účastní bankovní unie, za cíl dosažení hlubší, spravedlivější a odolnější hospodářské a měnové unie.

(16)Jelikož cílů tohoto nařízení nemohou uspokojivě dosáhnout členské státy jednající samostatně, ale může jich tudíž vzhledem k rozsahu činnosti být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU.

(17)EMF by měl být zřízen v souladu s právem Unie jako právní subjekt Unie.

(18)EMF by se měl řídit tímto nařízením a statutem EMF, který tvoří jeho nedílnou součást. Statut EMF by měl obsahovat příslušná ustanovení o právním statusu, členství, cílech a úkolech EMF, jeho organizaci a vnitřních rozhodovacích procesech, úvěrové kapacitě a kapitálu EMF, pravidlech, jimiž se řídí poskytování stabilizační podpory pro členské státy, jejichž měnou je euro, a podpory EMF pro výbor SRB, pravidlech týkajících se finančních ustanovení a finančního řízení EMF, a dále přechodná ustanovení, jimiž se řídí splácení počátečního kapitálu nových členů EMF, pravidla pro dočasnou úpravu klíče pro stanovení příspěvků do EMF a řadu obecných ustanovení.

(19)Aby se zajistilo bezproblémové pokračování činnosti a potřebná právní jistota, měl by EMF nahradit ESM a stát se nástupcem tohoto mechanismu v jeho právním postavení, včetně všech jeho práv a povinností.

(20)Skutečnost, že EMF se stane nástupcem ESM, nevytváří žádné nové finanční závazky pro členské státy, jejichž měnou je euro, pokud jde o jejich příspěvek ke schválenému základnímu kapitálu EMF, který již upsaly.

(21)Vzhledem k právní povaze ESM jakožto mezinárodní finanční instituce založené na mezinárodní dohodě mezi členskými státy, jejichž měnou je euro, by Rada guvernérů, jež je nejvyšším rozhodovacím orgánem ESM zastupujícím smluvní strany smlouvy o ESM, měla předem vydat svůj souhlas s tímto nástupnictvím a s převedením upsaného základního kapitálu. Proces nástupnictví by měl být dokončen v den, kdy toto nařízení vstoupí v platnost a bude vydán souhlas ESM, podle toho, co nastane později.

(22)Všechny členské státy, jejichž měnou je euro a které jsou v současné době smluvními stranami smlouvy o ESM, by měly být v době vstupu tohoto nařízení v platnost členy EMF. V důsledku přijetí eura by se členský stát měl stát členem EMF s plnými právy a povinnostmi, jež jsou v souladu s právy a povinnostmi stávajících členů EMF.

(23)Práva nového člena EMF podle tohoto nařízení, včetně práv hlasovacích, by měla být podmíněna upsáním jeho příspěvku ke schválenému základnímu kapitálu.

(24)Měla by být zakotvena přechodná pravidla podobná těm, jež jsou stanovena ve smlouvě o ESM, pokud jde o nové členy EMF, kteří přijmou euro po vstupu tohoto nařízení v platnost. Mělo by být možné, aby tito členové EMF spláceli svůj příspěvek ke kapitálu EMF ve splátkách. Na ty nové členy EMF, jejichž HDP na obyvatele je v roce předcházejícím jejich vstupu do EMF nižší než 75 procent HDP Unie na obyvatele, by se měla vztahovat dočasná úprava klíče pro stanovení příspěvků ke splácení kapitálu EMF. V takovém případě by se dočasná úprava měla používat po dobu dvanácti let.

(25)Podpora stability poskytovaná fondem EMF by měla podléhat přísným politickým podmínkám. Tyto podmínky by měly být přiměřené zvolenému nástroji finanční pomoci.

(26)Politické podmínky spojené s finanční pomocí by měly být stanoveny v memorandu o porozumění a měly by být plně v souladu s veškerými opatřeními na koordinaci hospodářských politik přijatými na základě Smlouvy o fungování EU. Informace pro vyjednávání memoranda o porozumění a vodítko pro následná opatření a monitorování jeho provádění by mělo poskytnout posouzení sociálních dopadů.

(27)V reakci na krizi byly vytvořeny jednotný mechanismus dohledu zřízený nařízením Rady (EU) č. 1024/2013 23 a jednotný mechanismus pro řešení krizí zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 806/2014 24 , které představují kroky směřující k bankovní unii a vztahují se na členské státy, jejichž měnou je euro, a na ty členské státy, jejichž měnou není euro, ale které se rozhodnou účastnit jednotného mechanismu dohledu (dále jen „zúčastněné členské státy“) v souladu s článkem 7 nařízení (EU) č. 1024/2013, čímž podléhají dohledové pravomoci ECB a pravomoci výboru SRB k řešení krize, pokud jde o jejich úvěrové instituce.

(28)Základem pro vytvoření bankovní unie je dohled a řešení krizí na úrovni Unie. EMF by tudíž měl poskytovat finanční podporu pro výbor SRB, ústřední orgán příslušný k řešení krize zřízený nařízením č. 806/2014, a to prostřednictvím úvěrových linek nebo záruk na úkoly, které SRB vykonává či bude vykonávat ve vztahu k úvěrovým institucím v rámci bankovní unie.

(29)V rámci vytvoření jednotného mechanismu pro řešení krizí byl zřízen Jednotný fond pro řešení krizí. Je financován z příspěvků bank získávaných na vnitrostátní úrovni a shromažďovaných na úrovni Unie. Podle článku 74 nařízení č. 806/2014 může SRB pro Jednotný fond pro řešení krizí smluvně zajistit veřejné finanční mechanismy, které zajistí dodatečné finanční prostředky k použití v případě, že příspěvky předem a následné příspěvky nestačí k tomu, aby fond dostál svým závazkům.

(30)EMF by měl mít dostatečné finanční prostředky, aby mohl účinně vykonávat své povinnosti. Vzhledem k tomu, že vlastní zdroje Unie jsou omezené, by nezbytné prostředky měli poskytovat členové EMF výměnou za práva stanovená v tomto nařízení. To by se mělo odrazit ve vhodných mechanismech řízení a hlasovacích pravidlech, která zajistí dostatečný dohled členů nad využíváním finančních prostředků, jež poskytují.

(31)Vzhledem ke zvláštní finanční struktuře EMF by hlasovací práva každého člena EMF měla odrážet váhu jeho finančního příspěvku do EMF. Rozhodování v rámci správních orgánů EMF by tedy mělo probíhat v souladu s pravidly hlasování, která by vycházela z již existujících pravidel ve smlouvě o EMS, aby se v co největší míře zajistila kontinuita stávajících hlasovacích postupů.

(32)Pokud se členské státy, jejichž měnou není euro, účastní bankovní unie, jejich zástupci by se měli účastnit zasedání Rady guvernérů při veškerých jednáních, která se týkají použití úvěrových linek nebo záruk na podporu SRB.

(33)Rada guvernérů a správní rada by měly mít možnost, jestliže to považují za nezbytné nebo vhodné, zřizovat stálé nebo ad hoc výbory či pomocné orgány, které budou těmto radám nebo generálnímu řediteli poskytovat poradenství či jinou pomoc při plnění jejich povinností. Pravidla pro jejich úkoly, složení a fungování by měla být určena interně. Tyto výbory či pomocné orgány by neměly mít žádné rozhodovací pravomoci.

(34)Podle ustálené judikatury by se rozhodnutí přijatá v rámci EMF, která se týkají hospodářské politiky a zahrnují značnou míru vlastního uvážení, měla přijímat pouze se souhlasem orgánů Unie a na jejich odpovědnost. V souladu s pravomocemi zakotvenými ve Smlouvách, pokud jde o koordinaci hospodářských politik členských států, a s dalšími akty sekundárního práva Unie by měla být pravomoc schvalovat taková rozhodnutí podle článku 291 Smlouvy o fungování EU svěřena Radě.

(35)Pokud jde o nástroje, jejichž cílem je poskytování stabilizační podpory členům EMF, přijímá se toto nařízení na základě článku 352 Smlouvy o fungování EU jako nezbytné opatření doplňující pravomoci stanovené v ustanoveních Smlouvy týkajících se členských států, jejichž měnou je euro (články 136 až 138 Smlouvy o fungování EU). Podle těchto ustanovení se v případě opatření Rady hlasování účastní pouze členové zastupující členské státy, jejichž měnou je euro. Co se týče těchto nástrojů, toto nařízení se týká výhradně využití zdrojů poskytnutých členskými státy, jejichž měnou je euro, a to pouze ve prospěch těchto členských států s cílem zajistit stabilitu v eurozóně. V důsledku toho by v případě rozhodnutí Rady o schválení aktů uvedených v předchozím bodě odůvodnění měl být výkon hlasovacích práv členských států mimo eurozónu pozastaven a hlasování by se měly účastnit pouze členové Rady zastupující členské státy, jejichž měnou je euro.

(36)Měl by být stanoven nouzový postup, aby Rada mohla schválit rozhodnutí správních orgánů EMF nebo proti nim vyslovit námitku, jestliže je zapotřebí členům EMF naléhavě poskytnout podporu finanční stability. V takovém případě by předseda Rady guvernérů měl mít možnost požádat Radu, aby rozhodnutí schválila nebo proti němu vznesla námitku do 24 hodin od předání rozhodnutí. Tento nouzový postup by se mohl používat pro schvalování finančních podmínek a smluv o finanční pomoci týkajících se podpory pro SRB prostřednictvím úvěrových linek nebo záruk EMF.

(37)Rada guvernérů by měla být oprávněna přijmout jednací řád, kterým se budou řídit praktické aspekty činnosti EMF. Tento jednací řád by měl nahradit stanovy ESM a jednací řád Rady guvernérů a správní rady.

(38)Úvěrová kapacita EMF by měla být nejméně 500 miliard EUR. Tato částka odpovídá stávající úvěrové kapacitě ESM. Rada guvernérů by měla být schopna úvěrovou kapacitu zvýšit, pokud takovouto změnu považuje za vhodnou k tomu, aby EMF mohl plnit své cíle a související úkoly. Vzhledem k tomu, že takovéto rozhodnutí má významný finanční dopad na členy EMF, mělo by být přijato jednomyslně Radou guvernérů. V řádně odůvodněných výjimečných případech může Rada guvernérů úvěrovou kapacitu též prozatímně snížit, je-li to nutné k zajištění schopnosti EMF plnit své funkce.

(39)Při vzniku by měl počáteční schválený základní kapitál EMF odpovídat schválenému základnímu kapitálu ESM. Jedinými upisovateli schváleného základního kapitálu EMF by měly být členské státy, jejichž měnou je euro, přičemž tento kapitál by měl činit 704 798,7 milionu EUR, které budou rozděleny rovným dílem. Odpovědnost členů EMF by měla být omezena hodnotou jejich podílu na schváleném základním kapitálu. Členové EMF by neměli odpovídat za závazky EMF. Rozpočet Unie by neměl odpovídat za výdaje ani za ztráty EMF.

(40)Rada guvernérů by měla být schopna počáteční schválený základní kapitál zvýšit, pokud toto zvýšení považuje za vhodné k tomu, aby EMF mohl plnit své cíle a související úkoly. Výsledný kapitál a podíly jednotlivých členů EMF by měly být zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie.

(41)Podobně jako ESM by měl EMF svým členům poskytovat stabilizační podporu v případě, že je jejich obvyklý přístup k tržnímu financování narušen nebo hrozí, že bude narušen.

(42)EMF by měl být zapojen do procesu jednání o memorandu o porozumění a jeho podpisu, a to vzhledem k významu podmíněnosti spojené s finanční pomocí, jež pomáhá zajistit splacení finanční pomoci EMF.

(43)EMF by rovněž měl mít k dispozici spektrum finančních nástrojů, které jsou v současné době k dispozici ESM, včetně možnosti poskytovat preventivní finanční pomoc, finanční pomoc na rekapitalizaci úvěrových institucí člena EMF a přímou rekapitalizaci úvěrových institucí člena EMF, poskytování půjček a nákupu dluhopisů člena EMF na primárním a sekundárním trhu.

(44)Cílem podpory finanční stability ve formě preventivní finanční pomoci je podporovat náležité politiky a předcházet krizovým situacím tím, že členům EMF umožní přístup k pomoci z EMF dříve, než značnou mít výrazné obtíže při získávání finančních prostředků na kapitálových trzích. Preventivní finanční pomoc má za cíl pomáhat členům EMF, jejichž hospodářské podmínky jsou stále dobré, aby si zachovaly nepřetržitý přístup k tržnímu financování tím, že se posílí důvěryhodnost jejich makroekonomických výsledků a současně se zajistí odpovídající záchranná síť.

(45)Finanční pomoc členům EMF ve formě půjčky na rekapitalizaci úvěrových institucí v roli příjemců by měla řešit případy, kdy se finanční nebo hospodářské obtíže týkají finančního sektoru a nesouvisí přímo s fiskální či strukturální politikou. Finanční pomoc za účelem rekapitalizace finančních institucí by tudíž měla být poskytována členům EMF mimo rámec makroekonomického ozdravného programu.

(46)Cílem nástroje přímé rekapitalizace úvěrových institucí je zachovat finanční stabilitu eurozóny jako celku a jejích členských států tím, že řeší specifické případy, kdy se člen EMF potýká se závažnými obtížemi ve svém finančním sektoru, které nelze napravit, aniž by byla výrazně ohrožena udržitelnost jeho veřejných financí kvůli značnému riziku šíření nákazy z finančního sektoru na veřejné finance. Využití tohoto nástroje by bylo možné zvážit také v případě, že jiné možnosti by vedly k ohrožení nepřetržitého přístupu člena EMF na trh. Pokud není možné využít na rekapitalizaci finančních institucí nástroje v podobě půjčky od EMF, má tato finanční pomoc za cíl napomoci odstranění rizika přenosu nákazy z finančního sektoru na veřejné finance tím, že umožní přímou rekapitalizaci institucí a tím sníží riziko bludného kruhu mezi ohroženým finančním sektorem a zhoršující se úvěruschopností státu.

(47)Měla by existovat podpora finanční stability ve formě půjček s cílem pomoci členům EMF, kteří mají značnou potřebu financování, ale do velké míry ztratily přístup k tržnímu financování, buď protože nemohou najít věřitele, nebo protože věřitelé jsou ochotni poskytovat financování pouze za nepřiměřeně vysoké ceny, které by měly nepříznivý dopad na udržitelnost veřejných financí.

(48)Stejně jako v případě půjček z ESM by i budoucí půjčky od EMF a nesplacené půjčky z ESM měly mít status přednostního věřitele, podobně jako půjčky od Mezinárodního měnového fondu (MMF). Měly by však být na druhém místě za půjčkami od MMF. Tento status by měl nabýt účinnosti datem vstupu tohoto nařízení v platnost.

(49)Aby si členové EMF zachovali nebo znovu získali přístup na trh, měl by EMF být schopen provádět nákupy na primárním trhu s dluhopisy a jinými dluhovými cennými papíry vydanými členy EMF v rámci nástroje pro podporu na primárním trhu vedle běžných půjček v rámci makroekonomického ozdravného programu nebo čerpání finančních prostředků v rámci nástroje preventivní finanční pomoci.

(50)EMF by měl mít možnost nakupovat dluhopisy člena EMF na sekundárním trhu. Nástroj pro podporu na sekundárním trhu by se měl zaměřit na podporu řádného fungování trhů s veřejným dluhem členů EMF za výjimečných okolností, kdy nedostatečná likvidita trhu ohrožuje finanční stabilitu a existuje riziko, že státní úrokové sazby vzrostou na neudržitelnou úroveň a bankovní systém daného člena EMF bude mít problémy s refinancováním. Intervence EMF na sekundárním trhu by měla umožnit tvorbu trhu, která by zajistila určitou tržní likviditu dluhu a pobídla by investory k další účasti na financování členů EMF.

(51)Členské státy, jejichž měnou je euro, by měly podpořit rovnocenný věřitelský status EMF a jiných členských států, které poskytnou dvoustranné půjčky v koordinaci s EMF.

(52)Tímto nařízením by neměl být dotčen závazek dohodnutý mezi smluvními stranami Smlouvy o zřízení ESM podle čl. 12 odst. 3 uvedené smlouvy, totiž že do všech nových státních dluhopisů členských států eurozóny se splatností delší než jeden rok musí být začleněny doložky o společném postupu věřitelů, a to způsobem, který zajistí, že jejich právní dopad bude shodný.

(53)Podpora pro SRB prostřednictvím úvěrových linek nebo záruk by měla být dána k dispozici v situacích, kdy částky získané podle článku 70 nařízení (EU) č. 806/2014 nestačí k pokrytí ztrát, nákladů či jiných výdajů vzniklých při použití Jednotného fondu pro řešení krizí v souvislosti s opatřeními k řešení krize a kdy nelze okamžitě získat mimořádné následné příspěvky stanovené v článku 71 nařízení (EU) č. 806/2014.

(54)V zájmu zajištění přiměřeného rovného zacházení v rámci bankovní unie by zúčastněné členské státy, jejichž měnou není euro, měly souběžně s EMF poskytnout výboru SRB úvěrové linky nebo záruky za rovnocenných podmínek, jako je poskytuje EMF.

(55)Jiné členské státy, jejichž měnou není euro, by měly stanovit úvěrové linky nebo záruky, když oznamují ostatním členským státům, Komisi, ECB a Evropskému orgánu pro bankovnictví žádost o navázání úzké spolupráce s ECB v souvislosti s výkonem úkolů, které jí byly svěřeny podle nařízení Rady (EU) č. 1024/2013, s výhradou přijetí rozhodnutí ECB.

(56)Od 1. ledna 2024 budou zdroje v Jednotném fondu pro řešení krizí plně sdíleny. Od tohoto data nařízení (EU) č. 806/2014 stanoví, že banky ve všech členských státech, které se účastní bankovní unie, mají přispívat do Jednotného fondu pro řešení krizí a poskytovat mimořádné následné příspěvky ke splácení půjček od třetích stran, a to v souladu s klíčem stanoveným na základě jejich velikosti a rizikového profilu. Vzhledem k tomu, že podpora pro SRB má být doplněním prostředků Jednotného fondu pro řešení krizí, měl by být základem pro určení jejich příslušné účasti na podpoře, jež má být poskytnuta, tentýž klíč uplatněný na úrovni členských států účastnících se bankovní unie a EMF, jejichž měnou není euro.

(57)Rada guvernérů by měla přijmout příslušné finanční podmínky pro zřízení mechanismu jištění fondem EMF. Aby se zajistila jejich přiměřená účast, měly by EMF a zúčastněné členské státy, jejichž měnou není euro, schválit finanční podmínky úvěrových linek nebo záruk, jež mají být poskytnuty výboru SRB, jakož i příslušný celkový strop, jenž by měl být úměrně revidován, jestliže se některý členský stát, jehož měnou není euro, stane členem bankovní unie.

(58)Generální ředitel by měl mít pravomoc rozhodnout do 12 hodin od přijetí žádosti SRB o čerpání úvěrové linky nebo poskytnutí záruky za závazky SRB.

(59)S cílem zajistit, aby byly okamžitě k dispozici dodatečné finanční prostředky pro Jednotný fond pro řešení krizí, by měl být SRB schopen vydat žádost o podporu před přijetím konkrétního programu řešení krize. Mělo by se tak stát v konzultaci s Komisí v souladu s postupem podle článku 18 nařízení (EU) č. 806/2014. Pokud jde o rozhodnutí týkající se programu řešení krize, mělo by rozhodnutí generálního ředitele nabýt účinku teprve tehdy, až program řešení krize vstoupí v platnost v souladu s článkem 18 uvedeného nařízení. Načasování žádosti a rozhodnutí by nemělo prodloužit stávající harmonogram postupu řešení krize stanovený v článku 18 nařízení (EU) č. 806/2014.

(60)Rozhodnutí generálního ředitele o vyplacení finančních prostředků nebo poskytnutí záruk by mělo být podmíněno pouze tím, že SRB provádí svou činnost podle nařízení (EU) č. 806/2014, včetně příslušných pravidel rekapitalizace z vnitřních zdrojů. Žádné další podmínky by se uplatnit neměly.

(61)Aby se zajistilo, že EMF zůstane schopen poskytovat v případě potřeby finanční podporu svým členům, měl by se na částku, která je k dispozici pro účely podpory výboru SRB, vztahovat strop ve výši 60 miliard EUR. EMF by však měl mít možnost pružně reagovat na nepředvídané potřeby financování vyplývající z operací k řešení krize. Proto by Rada guvernérů měla mít pravomoc strop odpovídajícím způsobem zvýšit.

(62)Veškerá finanční podpora poskytnutá výboru SRB fondem EMF a veškerá finanční podpora poskytovaná zúčastněnými členskými státy, jejichž měnou není euro, by měla být výborem SRB plně splacena z jeho vlastních zdrojů, včetně příspěvků odvětví.

(63)Měla by být stanovena vhodná pravidla, pokud jde o rozpočet EMF a o interní a externí audit jeho účetnictví. Finanční výkazy a účetní závěrky by měly být podrobeny auditu a osvědčeny nezávislými externími auditory, jelikož EMF je aktérem na finančních trzích. Kromě toho by měla existovat nezávislá rada auditorů, jež by měla za úkol provádět kontrolu a audit účetnictví EMF a zajišťovat soulad, výkonnost a řádné řízení rizik EMF. Rovněž by měla sledovat a přezkoumávat interní a externí přezkumné postupy auditu EMF.

(64)Pravomocemi nezávislých externích auditorů a rady auditorů nejsou dotčeny pravomoci Evropského účetního dvora podle článku 287 Smlouvy o fungování EU.

(65)Na EMF by se měl vztahovat Protokol č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie připojený ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU. Předseda Rady guvernérů a zejména guvernéři, zástupci guvernérů a řádní a zastupující členové správní rady by jakožto zástupci členů EMF měli požívat výsad a imunit udělených podle článku 10 uvedeného protokolu.

(66)Aby EMF mohl plnit úkoly, které v současné době vykonává ESM, jakož i své nové úkoly, měla by se stanovit přechodná opatření, zejména pokud jde o generálního ředitele, řídící radu a pracovníky, kteří jsou v současné době zaměstnáni na základě smlouvy s ESM. To by mělo zahrnovat rovněž státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou v současné době zaměstnanci ESM. Na pracovníky zaměstnané v ESM před vstupem tohoto nařízení v platnost by se měla i nadále vztahovat stávající smluvní ujednání. Na pracovníky zaměstnané fondem EMF po vstupu tohoto nařízení v platnost se vztahuje služební řád, pracovní řád ostatních zaměstnanců a prováděcí pravidla.

(67)K ochraně důvěrnosti práce EMF by členové jeho správních orgánů a jeho zaměstnanci, včetně zaměstnanců účastnících se výměny s členy EMF nebo vyslaných těmito členy za účelem plnění úkolů EMF, měli podléhat požadavkům profesního tajemství, a to i poté, co přestali tyto úkoly plnit. V tomto ohledu by měl být stanoven kodex chování.

(68)Povinnost důvěrnosti by se měla vztahovat rovněž na pozorovatele, kteří jsou zváni k účasti na zasedáních Rady guvernérů, a na účastníky těchto zasedání z řad zúčastněných členských států, jejichž měnou není euro. Pro účely plnění úkolů, které jsou mu svěřeny tímto nařízením, by měl být EMF oprávněn vyměňovat si při dodržení určitých podmínek informace se svými členy, s dalšími orgány a subjekty Unie i s některými vnitrostátními orgány.

(69)Za účelem plnění svých cílů by měl EMF spolupracovat s orgány a dalšími subjekty, úřady nebo agenturami Unie, jakož i s třetími státy, které poskytují finanční pomoc členovi EMF. EMF by rovněž měl být oprávněn spolupracovat s mezinárodními organizacemi nebo subjekty, které mají zvláštní odpovědnost v oblastech souvisejících s činnostmi EMF. K nim se řadí mimo jiné MMF a centrální banky.

(70)Na EMF by se měla vztahovat pravidla Unie o přístupu veřejnosti k dokumentům. Při posuzování důvodů pro odepření přístupu k dokumentu podle článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 25 by EMF měl náležitě zohlednit potřebu chránit důvěrnost jednání Rady guvernérů, správní rady, veškerých jejich výborů, řídící rady a rady auditorů, dále vnitřní finanční prostředky EMF a stabilitu finančního systému eurozóny, člena EMF nebo zúčastněného členského státu podle článku 2 nařízení Rady (EU) č. 1024/2013, jakož i mezinárodní, finanční, měnové nebo hospodářské vztahy.

(71)V budoucnu by EMF mohly být svěřeny také nové finanční nástroje, například na podporu politických iniciativ týkajících se vytvoření stabilizační funkce. Stabilizační funkce by měla tlumit účinky velkých asymetrických otřesů. Za tímto účelem by při splnění předem definovaných kritérií způsobilosti automaticky rychle aktivovala proticyklické zdroje. EMF by mohl provádění této funkce podporovat tím, že by organizoval a dával k dispozici případné nezbytné tržní financování spojené s aktivací této funkce.

(72)Možnou formou takovéto podpory stabilizační funkce ze strany EMF by bylo, že by EMF po její aktivaci poskytoval půjčky členu EMF v roli příjemce. Půjčky od EMF by mohly být poskytovány bez podmíněnosti, zatímco samotná aktivace stabilizační funkce by podléhala dodržování předem stanovených kritérií způsobilosti,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

ČÁST I

EVROPSKÝ MĚNOVÝ FOND

Článek 1

Zřízení

1. Tímto nařízením se zřizuje Evropský měnový fond (dále jen „EMF“).

2. Statut EMF je uveden v příloze tohoto nařízení a tvoří jeho nedílnou součást.

Článek 2

Nahrazení a nástupce Evropského mechanismu stability

1. EMF nahrazuje Evropský mechanismus stability (dále jen „ESM“) a stává se jeho nástupcem, včetně jeho právního postavení a přebíraje všechna jeho práva i povinnosti. Tento proces se dokončí v den, kdy toto nařízení vstoupí v platnost, nebo kdy bude vydán souhlas ESM, podle toho, co nastane později.

2. Všechna stávající jmenování a mandáty v rámci ESM se zachovají po zbývající dobu jejich funkčních období, a to v rámci EMF.

ČÁST II

ÚLOHA RADY A ODPOVĚDNOST

Hlava I

Úloha Rady

Článek 3

Úloha Rady

1. Rozhodnutí přijatá Radou guvernérů podle čl. 8 odst. 6, čl. 9 odst. 1, článku 10, čl. 11 odst. 4, 5 a 6, čl. 13 odst. 2 a 4, čl. 14 odst. 1 a 2, čl. 15 odst. 1 a 2, čl. 19 odst. 1 a 4, čl. 19 odst. 1 a 4, čl. 16 odst. 1 a 2, čl. 17 odst. 1 a 2, čl. 18 odst. 1 a 3, čl. 22 odst. 4 a 5 a čl. 23 odst. 1 statutu EMF, rozhodnutí přijatá Radou guvernérů ohledně smluv o finanční pomoci podle čl. 13 odst. 3 statutu EMF a rozhodnutí přijatá správní radou podle čl. 9 odst. 2, čl. 14 odst. 4, čl. 15 odst. 4, čl. 19 odst. 5, čl. 16 odst. 4, čl. 17 odst. 4, čl. 18 odst. 5 a čl. 23 odst. 3 statutu EMF se ihned po přijetí předají Radě společně s důvody, na nichž jsou založena. Mohou vstoupit v platnost pouze tehdy, jsou-li schválena Radou.

2. Pokud okolnosti vyžadují naléhavé poskytnutí stabilizační podpory členovi EMF v souladu s článkem 16, mohou být rozhodnutí přijata nouzovým postupem. V takovém případě se rozhodnutí přijaté Radou guvernérů nebo správní radou ihned po přijetí předá Radě spolu s důvody, na nichž je založeno. Na žádost předsedy Rada toto rozhodnutí projedná do 24 hodin od jeho předání. Rada může proti rozhodnutí vznést námitku. V případě námitky může Rada sama přijmout ve věci jiné rozhodnutí, nebo věc vrátit Radě guvernérů k dalšímu rozhodnutí.

Rada guvernérů může nouzový postup použít rovněž pro rozhodnutí podle čl. 22 odst. 4 a 5 a čl. 23 odst. 1.

3. Rada uvede důvody pro uplatnění své pravomoci uvedené v odstavci 1, jestliže rozhodnutí neschválí, nebo pro uplatnění své pravomoci uvedené v odstavci 2, jestliže vznese proti rozhodnutí námitku. Jakékoli nové rozhodnutí, které Rada guvernérů nebo správní rada případně přijme v téže věci, musí respektovat důvody uvedené Radou.

4. Jestliže Rada jedná v souladu s odstavci 1 nebo 2, a s výjimkou rozhodnutí přijatých podle článků 22 až 23 tohoto statutu se hlasy členů Rady zastupujících členské státy, jejichž měnou není euro, pozastavují. Kvalifikovaná většina se určí v souladu s čl. 238 odst. 3 Smlouvy o fungování EU. Zasedání Rady se může účastnit předseda Rady guvernérů.

Článek 4

Zveřejňování

Rozhodnutí přijatá Radou guvernérů a schválená Radou podle čl. 3 odst. 1 se zveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie.

Hlava II

Odpovědnost

Článek 5

Odpovědnost vůči Evropskému parlamentu a Radě

1. EMF odpovídá za plnění svých úkolů Evropskému parlamentu a Radě.

2. EMF každoročně předloží Evropskému parlamentu, Radě a Komisi zprávu o plnění svých úkolů, spolu se svou roční účetní závěrkou a finančním výkazem. Generální ředitel předloží tyto dokumenty Evropskému parlamentu a Radě, které mohou na tomto základě zahájit obecnou rozpravu.

3. Generální ředitel se na žádost Evropského parlamentu nebo z vlastního podnětu může k plnění úkolů EMF vyjádřit před příslušnými výbory Evropského parlamentu.

4. EMF odpoví v souladu se svými vlastními postupy ústně nebo písemně na otázky, které mu položí Evropský parlament nebo Rada.

5. Generální ředitel vede na požádání neveřejná důvěrná ústní jednání s předsedou a místopředsedy příslušných výborů Evropského parlamentu týkající se jeho úkolů, včetně posouzení sociálních dopadů, provádění podpory finanční stability a poskytnutí úvěrových linek nebo záruk na podporu SRB. Evropský parlament a EMF uzavřou dohodu uvádějící podrobná pravidla organizace těchto jednání, a to za účelem zajištění plné důvěrnosti.

Článek 6

Odpovědnost vůči vnitrostátním parlamentům

1. Při předkládání zprávy podle čl. 5 odst. 2 EMF tuto zprávu současně zašle přímo vnitrostátním parlamentům členů EMF a zúčastněným členským státům ve smyslu článku 2 nařízení (EU) č. 1024/2013. Vnitrostátní parlamenty se na EMF mohou obrátit s odůvodněnými připomínkami k této zprávě.

2. Vnitrostátní parlamenty členských států uvedených v odstavci 1 mohou EMF požádat, aby písemně odpověděl na připomínky nebo otázky, které mu v souvislosti s úkoly EMF předložily.

3. Vnitrostátní parlament člena EMF může vyzvat generálního ředitele, aby se zúčastnil výměny názorů v souvislosti s pokrokem při provádění podpory finanční stability.

ČÁST III

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 7

Odkazy v právu Unie

Odkazy na Evropský mechanismus stability nebo ESM v právních předpisech Unie se považují za odkazy na Evropský měnový fond nebo EMF.

Článek 8

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

(1)    Evropská hospodářská prognóza – podzim 2017; Institutional Paper č. 63.

(2)    Bleskový průzkum Eurobarometr 458, 4. prosince 2017.

(3)    „Dokončení evropské hospodářské a měnové unie“, zpráva vypracovaná Jeanem-Claudem Junckerem v úzké spolupráci s Donaldem Tuskem, Jeroenem Dijsselbloemem, Mariem Draghim a Martinem Schulzem, 22. června 2015.

(4)    Viz zejména COM(2017) 592 final, 11. října 2017.

(5)    COM(2017) 292 final ze dne 8. června 2017.

(6)    COM(2017) 291, 31. května 2017.

(7)    COM(2017) 358, 28. června 2017.

(8)    COM(2017) 2025, 1. března 2017.

(9)    Projev předsedy Komise Jeana-Clauda Junckera o stavu Unie v roce 2017 ze dne 13. září 2017.

(10)    Agenda lídrů: Budování naší společné budoucnosti, schválena Evropskou radou dne 20. října 2017.

(11)    Je nutno uvést, že z členských států mimo eurozónu svoji měnu na euro od jeho zavedení v roce 1999 navázaly Dánsko a Bulharsko. Na rozdíl od Dánska se Bulharsko neúčastní mechanismu směnných kurzů II, ale lev je na euro navázaný v rámci režimu měnového výboru.

(12)    Prohlášení ministrů Euroskupiny a Rady pro hospodářské a finanční věci k jištění v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí ze dne 18. prosince 2013.

(13)    Viz zejména usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. února 2017 o i) rozpočtové kapacitě pro eurozónu (2015/2344(INI)), ii) o možném vývoji a změnách současného institucionálního uspořádání Evropské unie (2014/2248(INI)) a iii) o zlepšení fungování Evropské unie využitím potenciálu Lisabonské smlouvy (2014/2249(INI)).

(14)    Viz zejména zasedání Euroskupiny ze dne 6. listopadu 2017 o fiskální kapacitě a fiskálních pravidlech hospodářské a měnové unie, zasedání Euroskupiny ze dne 9. října 2017 o prohloubení hospodářské a měnové unie – úloze ESM (ecfin.cef.cpe(2017)5598799) nebo Euroskupiny ze dne 10. července 2017 o opatřeních přijatých v návaznosti na prohlubování hospodářské a měnové unie (ecfin.cef.cpe(2017)3980511).

(15)    Usnesení Evropského parlamentu ze 16. února 2017 o rozpočtové kapacitě pro eurozónu (2015/2344(INI)).

(16)    COM(2012) 777, „Návrh prohloubené a skutečné hospodářské a měnové unie“, 28. listopadu 2012.

(17)    Nutnost mít subjekt jako Evropský mechanismus stability k zajištění stability eurozóny je založena na faktických skutečnostech a je potvrzena v čl. 136 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, jakož i v 2. bodě odůvodnění Smlouvy o Evropském mechanismu stability, které odkazují na stávající Evropský mechanismus stability jako na „mechanismus stability, který bude aktivován v případech, kdy to bude nezbytné k zajištění stability eurozóny jako celku“.

(18)    Evropský soudní dvůr již zvážil možnost, že článek 352 by mohl být použit pro zřízení subjektu Unie, který by byl pověřen poskytováním finanční podpory pro zajištění stability eurozóny. Viz rozsudek ze dne 27. listopadu 2012, Pringle, C-370/12, EU:C:2012:756, bod 67.

(19)    Tím se zajistí soulad s „Meroniho doktrínou“. Meroniho doktrína odvozená z věcí C-9/56 a 10/56 (Meroni v. Vysoký úřad [1957/1958] Sb. rozh. 133) se týká toho, v jakém rozsahu a za jakých podmínek mohou instituce EU delegovat své úkoly na regulační agentury.

(20)    Nařízení (EU) č. 806/2014. Jednotný výbor pro řešení krizí (SRB) je orgán příslušný k řešení krizí velkých a systémových bank v eurozóně a funguje od ledna 2016. Jednotný fond pro řešení krizí (SRF) je financován z příspěvků pocházejících z bankovního sektoru eurozóny. Lze jej využít pro financování nákladů na řešení krizí, pokud jsou splněny všechny podmínky regulačního rámce, včetně rekapitalizace z vnitřních zdrojů ve výši 8 % celkových závazků dotčené banky.

(21)    Rozsudek Soudního dvora, Pringle, C-370/12, EU:C:2012:756. Nejvyšší soud Irska se dotazoval Soudního dvora, zda bylo členským státům eurozóny bráněno uzavřít mezi sebou smlouvu o ESM kvůli různým ustanovením Smluv, včetně článků 119 až 123 SFEU a článkům 125 až 127 SFEU.

(22)    Úř. věst. C , , s. .

(23)    Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).

(24)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1).

(25)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne6.12.2017

COM(2017) 827 final

PŘÍLOHA

návrhu nařízení Rady

o zřízení Evropského měnového fondu

STATUT EVROPSKÉHO MĚNOVÉHO FONDU

ČÁST I

ČLENSTVÍ A OBLAST PŮSOBNOSTI

Článek 1

Právní status EMF

EMF má právní subjektivitu. Ve všech členských státech má nejširší způsobilost k právním úkonům přiznávanou podle vnitrostátního práva právnickým osobám. Může zejména nabývat a zcizovat movitý i nemovitý majetek a může vystupovat před soudem.

Článek 2

Členství

1. Členy EMF jsou členské státy, jejichž měnou je euro.

2. Členský stát, jehož měnou není euro, se stává členem EMF ode dne, kdy vstoupí v platnost rozhodnutí Rady v souladu s čl. 140 odst. 2 SFEU o zrušení jeho výjimky z přijetí eura. Členem EMF se stává za stejných podmínek jako stávající členové EMF.

3. Výkon veškerých práv udělených členům EMF tímto nařízením, včetně práv hlasovacích, je podmíněn upsáním jejich příspěvku ke schválenému základnímu kapitálu. 

4. Nový člen EMF obdrží výměnou za kapitálový příspěvek, vypočtený v souladu s klíčem pro stanovení příspěvků stanoveným v článku 14, podíly v EMF.

Článek 3

Cíl a úkoly

1. EMF přispívá k zajištění finanční stability eurozóny a k zajištění finanční stability „zúčastněných členských států“ ve smyslu článku 2 nařízení (EU) č. 1024/2013.

2. K dosažení svého cíle vykonává EMF tyto činnosti:

a) mobilizuje finanční prostředky a poskytuje stabilizační podporu za přísných politických podmínek, přiměřených zvolenému nástroji finanční pomoci, ve prospěch svých členů, kteří se potýkají se závažnými potížemi s financováním nebo kterým takové potíže hrozí, je-li to nezbytné k zajištění finanční stability eurozóny jako celku nebo jejích členů;

b) poskytuje úvěrové linky nebo stanoví záruky na podporu Jednotného výboru pro řešení krizí (dále jen „SRB“) zřízeného v souladu s nařízením (EU) č. 806/2014 ve vztahu ke všem úkolům, které mu byly přiděleny.

ČÁST II

ORGANIZACE A ROZHODOVÁNÍ

Článek 4

Struktura a pravidla hlasování

1. EMF má Radu guvernérů a správní radu, jakož i generálního ředitele a další potřebné zaměstnance. Guvernéři, jejich zástupci a řádní a zastupující členové správní rady vykonávají své funkce bez odměny od EMF.

2. Rozhodnutí Rady guvernérů a správní rady se přijímají jednomyslně, posílenou kvalifikovanou většinou, kvalifikovanou většinou nebo prostou většinou podle tohoto nařízení. V případě všech rozhodnutí musí být přítomny dvě třetiny členů EMF s hlasovacími právy, jež představují nejméně dvě třetiny hlasovacích práv.

3. Zdrží-li se přítomní nebo zastoupení členové hlasování, není to překážkou přijetí rozhodnutí vyžadujícího jednomyslnost.

4. K přijetí rozhodnutí posílenou kvalifikovanou většinou je zapotřebí 85 % odevzdaných hlasů.

5. K přijetí rozhodnutí kvalifikovanou většinou je zapotřebí 80 % odevzdaných hlasů.

6. K přijetí rozhodnutí prostou většinou je zapotřebí většina odevzdaných hlasů.

7. Hlasovací práva každého člena EMF, jež uplatňuje jeho zástupce v Radě guvernérů nebo správní radě, se rovnají počtu podílů, které mu byly přiděleny v rámci schváleného základního kapitálu EMF.

8. Pokud některý člen EMF neuhradí jakoukoli část částky splatné v souvislosti s jeho povinnostmi, pokud jde o splacené podíly či výzvy ke splacení kapitálu podle článků 8, 9 a 10 tohoto statutu nebo o navrácení finanční pomoci podle článků 16 nebo 17 tohoto statutu, pozastaví se hlasovací práva tohoto člena EMF, dokud tato skutečnost trvá. Prahové hodnoty pro hlasování se odpovídajícím způsobem přepočítají.

Článek 5

Rada guvernérů

1. Každý člen EMF jmenuje guvernéra a zástupce guvernéra. Toto jmenování je v jakémkoliv okamžiku odvolatelné. Guvernérem je člen vlády daného člena EMF, který odpovídá za finanční záležitosti. Zástupce guvernéra je oprávněn jednat v plném rozsahu jménem guvernéra, pokud ten není přítomen.

2. Předsedou Rady guvernérů (dále jen „předseda“) je předseda Euroskupiny uvedený v protokolu č. 14 o Euroskupině připojeném ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU. Rada guvernérů volí místopředsedu z řad svých členů na dvouleté funkční období. Místopředseda může být zvolen opakovaně. V případě, že osoba zastávající tuto funkci již nesplňuje požadavek stanovený v odstavci 1, uspořádá se neprodleně nová volba.

3. Zasedání Rady guvernérů se účastní člen Komise a prezident Evropské centrální banky (dále jen „ECB“) jakožto členové bez hlasovacího práva.

4. K účasti na zasedáních Rady guvernérů musí být jako pozorovatelé přizváni také zástupci členských států, jejichž měnou není euro a které se spolu s EMF ad hoc účastní operace na podporu finanční stability členského státu, jehož měnou je euro, pokud je tato stabilizační podpora a její monitorování předmětem jednání.

5. K účasti na zasedáních mohou být Radou guvernérů jako pozorovatelé ad hoc přizvány další osoby, včetně zástupců členských států, jejichž měnou není euro, za jinými účely, než které jsou uvedeny v odstavci 4, a instituce nebo organizace.

6. Rada guvernérů přijímá jednomyslně tato rozhodnutí stanovená v tomto statutu:

a) zvýšení nebo snížení minimální úvěrové kapacity v souladu s čl. 8 odst. 6;

b) vydání výzvy ke splacení kapitálu v souladu s čl. 9 odst. 1;

c) navýšení schváleného základního kapitálu v souladu s čl. 10 odst. 1;

d) zohlednění případné aktualizace klíče pro upisování základního kapitálu ECB a změn klíče pro stanovení příspěvků pro upisování schváleného základního kapitálu EMF, které je třeba provést, v souladu s čl. 11 odst. 4;

e) schválení změn, které je třeba provést, pokud jde o rozdělení kapitálu mezi členy EMF a výpočet tohoto rozdělení v přímém důsledku toho, že se určitý členský stát stává novým členem EMF, v souladu s čl. 11 odst. 3;

f) potvrzení nebo upravení podmínek pro poskytování úvěrových linek nebo stanovení záruk na podporu SRB a rozhodnutí o zvýšení stropu pro podporu SRB v souladu s čl. 22 odst. 5;

g) přijetí finančních podmínek pro poskytování úvěrových linek nebo stanovení stropu pro záruky na podporu SRB v souladu s čl. 22 odst. 5 a čl. 23 odst. 1.

7. Rada guvernérů přijímá posílenou kvalifikovanou většinou tato rozhodnutí stanovená v tomto statutu:

a) poskytnutí stabilizační podpory členům EMF, včetně politických podmínek stanovených v memorandu o porozumění, jak je uvedeno v čl. 13 odst. 3, a volba nástrojů a finančních podmínek v souladu s články 14 až 18;

b) požádání Komise, aby v součinnosti s ECB dohodla podmínky v oblasti hospodářské politiky spojené s každou jednotlivou finanční pomocí v souladu s čl. 13 odst. 3;

c) změna cenové politiky a pokynů pro stanovování cen pro účely finanční pomoci v souladu s článkem 20.

8. Rada guvernérů přijímá kvalifikovanou většinou tato rozhodnutí stanovená v tomto statutu:

a) stanovení podrobných technických podmínek, pokud se členský stát stane členem EMF;

b) volba místopředsedy rady guvernérů v souladu s odstavcem 2 tohoto článku;

c) stanovení seznamu činností neslučitelných s výkonem funkce řádného nebo zastupujícího člena správní rady v souladu s čl. 6 odst. 8;

d) přijetí užšího seznamu kandidátů na funkci generálního ředitele a požádání Soudního dvora o odvolání stávajícího generálního ředitele z funkce v souladu s článkem 7;

e) stanovení jednacího řádu EMF;

f) vytvoření jiných fondů v souladu s článkem 27;

g) rozhodnutí o opatřeních, která je třeba přijmout za účelem vymožení dluhu od člena EMF v souladu s čl. 28 odst. 2 a 3;

h) schválení roční účetní závěrky EMF v souladu s článkem 31 a výroční zprávy EMF v souladu s článkem 32;

i) schválení externích auditorů v souladu s článkem 34;

j) jmenování členů rady auditorů v souladu s čl. 35 odst. 1;

k) rozhodnutí o pracovním jazyku EMF v souladu s článkem 47.

9. Předseda svolává zasedání Rady guvernérů a předsedá jim. V případě, že se předseda zasedání nemůže zúčastnit, předsedá místopředseda.

Článek 6

Správní rada

1. Každý guvernér jmenuje jednoho řádného člena správní rady a jednoho zastupujícího člena správní rady z řad osob s vysokou kompetencí v ekonomické a finanční oblasti. Toto jmenování je v jakémkoliv okamžiku odvolatelné. Zastupující členové správní rady jsou oprávněni jednat v plném rozsahu jménem řádného člena správní rady, pokud ten není přítomen.

Každý řádný člen správní rady a zastupující člen správní rady věnuje svůj čas a pozornost činnostem EMF, jak je vyžadováno. Během výkonu funkce v EMF a po dobu šesti měsíců po skončení této funkce nesmí řádný nebo zastupující člen správní rady vykonávat činnosti stanovené Radou guvernérů v souladu s odstavcem 8.

2. Komise může jmenovat jednoho člena bez hlasovacího práva. ECB může jmenovat jednoho pozorovatele.

3. K účasti na zasedáních správní rady musí být jako pozorovatel přizván také zástupce každého členského státu, jehož měnou není euro a který se spolu s EMF ad hoc účastní operace na podporu finanční stability a finanční pomoci pro členský stát, jehož měnou je euro, pokud je tato finanční pomoc a její monitorování předmětem jednání.

4. K účasti na zasedáních mohou být Radou guvernérů jako pozorovatelé ad hoc přizvány další osoby, včetně zástupců členských států, jejichž měnou není euro, za jinými účely, než které jsou uvedeny v odstavci 3 tohoto článku, a instituce nebo organizace.

5. Správní rada přijímá rozhodnutí kvalifikovanou většinou, není-li v tomto statutu stanoveno jinak.

6. Aniž jsou dotčeny pravomoci Rady guvernérů stanovené v článku 5, je správní rada povinna zajistit, aby EMF fungoval v souladu s tímto nařízením a s jednacím řádem EMF.

7. Jakékoli uvolněné místo ve správní radě se neprodleně obsadí v souladu s odstavcem 1.

8. Rada guvernérů stanoví, jaké činnosti jsou neslučitelné s výkonem funkce řádného nebo zastupujícího člena správní rady.

Článek 7

Generální ředitel

1. Generálního ředitele jmenuje Rada na základě zásluh z kandidátů, kteří mají státní příslušnost některého z členů EMF, odpovídající mezinárodní zkušenosti a vysokou úroveň dovedností, znalostí a kompetencí v ekonomické a finanční oblasti.

Rada guvernérů sestaví užší seznam kandidátů na funkci generálního ředitele. Je povinna vynasnažit se dodržet zásadu genderové vyváženosti.

Rada po konzultaci s Evropským parlamentem jmenuje generálního ředitele. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou. Hlasují pouze členové Rady, kteří zastupují členské státy, jejichž měnou je euro.

Generální ředitel vykonává svou funkci na plný úvazek. Kromě toho může vykonávat funkci výkonného ředitele Evropského nástroje finanční stability (EFSF). Generální ředitel nesmí zastávat žádnou jinou funkci na vnitrostátní úrovni, na úrovni Unie ani na mezinárodní úrovni a nesmí být guvernérem či zástupcem guvernéra ani řádným či zastupujícím členem správní rady.

2. Funkční období generálního ředitele je pětileté. Může být jmenován na jedno další období. Generální ředitel setrvá ve své funkci až do jmenování svého nástupce. Pokud generální ředitel přestane splňovat podmínky pro výkon svých povinností nebo byl shledán vinným ze závažného pochybení, může Soudní dvůr na návrh Rady guvernérů a poté, co informoval Evropský parlament, přijmout rozhodnutí o odvolání generálního ředitele z funkce.

3. Generální ředitel předsedá zasedáním správní rady a účastní se zasedání Rady guvernérů.

4. Generální ředitel je vedoucím zaměstnanců EMF a je odpovědný za organizaci, jmenování a propouštění zaměstnanců v souladu s článkem 39 tohoto statutu.

5. Generální ředitel je zákonným zástupcem EMF.

Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 13 odst. 4, čl. 14 odst. 3, čl. 15 odst. 3, čl. 16 odst. 3, čl. 17 odst. 3, čl. 18 odst. 4 a čl. 23 odst. 2 tohoto statutu, je EMF v jednáních se třetími stranami právoplatně zastoupen:

a) generálním ředitelem nebo, v případě jeho nepřítomnosti, kterýmikoli dvěma členy řídící rady jednajícími společně a

b) jakoukoli osobou jednající v mezích zvláštních pravomocí jí svěřených generálním ředitelem.

6. Generální ředitel řídí, pod vedením správní rady, každodenní fungování EMF, přičemž je mu nápomocna řídící rada.

Řídící rada se skládá z generálního ředitele, který jí předsedá, a dalších členů z řad zaměstnanců EMF, které příležitostně určí generální ředitel.

KAPITÁL A ÚVĚROVÁ KAPACITA

Článek 8

Počáteční schválený základní kapitál a úvěrová kapacita

1. Počáteční schválený základní kapitál EMF činí 704 798,7 milionu EUR. Tato částka se rozdělí na sedm milionů čtyřicet sedm tisíc devět set osmdesát sedm podílů, každý v nominální hodnotě 100 000 EUR, přičemž tyto podíly jsou k dispozici k upisování prostřednictvím převodu kapitálu ESM podle počátečního klíče pro stanovení příspěvků stanoveného v tabulce I a vypočteného v souladu s článkem 11 tohoto statutu. Úpisy počátečního schváleného základního kapitálu jsou stanoveny v tabulce II.

2. Počáteční schválený základní kapitál EMF se rozdělí na splacené podíly a podíly splatné na vyzvání. Počáteční celková úhrnná nominální hodnota splacených podílů činí 80 548,4 milionu EUR. Podíly na počátečním upsaném schváleném základním kapitálu se vydají v nominální hodnotě. Ostatní podíly se vydají v nominální hodnotě.

3. Podíly na schváleném základním kapitálu nesmí být žádným způsobem zatíženy ani zastaveny a jsou nepřenosné, s výjimkou převodů v souvislosti s úpravou klíče pro stanovení příspěvků podle čl. 11 odst. 5 tohoto statutu v nezbytné míře, aby rozdělení podílů odpovídalo upravenému klíči.

4. Odpovědnost každého člena EMF je za všech okolností omezena hodnotou jeho podílu na schváleném základním kapitálu ve výši upisovací ceny. Žádný člen EMF neručí z titulu svého členství za závazky EMF. Závazky členů EMF přispět ke schválenému základnímu kapitálu v souladu s tímto nařízením nejsou dotčeny, pokud se některý z členů EMF stane způsobilým pro finanční pomoc z EMF nebo ji přijímá.

5. Rozpočet Unie není odpovědný za výdaje ani za ztráty EMF.

6. Počáteční úvěrová kapacita EMF musí být nejméně 500 miliard EUR. Součet všech finančních závazků EMF nesmí v žádném okamžiku překročit minimální úvěrovou kapacitu. Rada guvernérů se může rozhodnout úvěrovou kapacitu zvýšit. V řádně odůvodněných mimořádných případech může Rada guvernérů úvěrovou kapacitu i dočasně snížit, je-li to třeba, aby EMF mohl plnit své funkce.

Článek 9

Výzvy ke splacení kapitálu

1. Rada guvernérů může kdykoli vyzvat ke splacení schváleného nesplaceného kapitálu a stanovit členům EMF přiměřenou lhůtu k jeho splacení.

2. Správní rada může vyzvat ke splacení schváleného nesplaceného kapitálu rozhodnutím prostou většinou za účelem obnovení výše splaceného kapitálu, pokud se tento sníží v důsledku absorpce ztrát pod úroveň stanovenou v čl. 8 odst. 2 tohoto statutu, která může být změněna Radou guvernérů podle postupu stanoveného v článku 10 tohoto statutu, a stanovit členům EMF přiměřenou lhůtu k jeho splacení.

3. Generální ředitel vydá včas výzvu ke splacení schváleného neplaceného kapitálu, pokud je nutné předejít tomu, že by se EMF dostal do prodlení s úhradou plánovaného nebo jiného platebního závazku vůči svým věřitelům. O každé takové výzvě informuje generální ředitel správní radu a Radu guvernérů. Pokud se zjistí možné riziko, že EMF nebude mít dostatek finančních prostředků, vydá generální ředitel tuto výzvu nebo výzvy ke splacení kapitálu co nejdříve, aby bylo zajištěno, že EMF bude mít dostatek finančních prostředků na úhradu plateb věřitelům v plné výši k datu jejich splatnosti. Členové EMF se neodvolatelně a bezvýhradně zavazují uposlechnout jakoukoli výzvu ke splacení kapitálu vydanou generálním ředitelem podle tohoto odstavce, přičemž danou částku uhradí do sedmi dnů od přijetí výzvy.

4. Členové EMF uposlechnou veškeré výzvy ke splacení kapitálu včas.

5. Správní rada přijme podrobné podmínky vztahující se na výzvy ke splacení kapitálu podle tohoto článku.

Článek 10

Navýšení kapitálu

1. Rada guvernérů může rozhodnout o navýšení schváleného základního kapitálu EMF stanoveného v článku 11. Nové podíly se členům EMF přidělí na základě klíče pro stanovení příspěvků stanoveného v článku 11.

2. Stane-li se členský stát novým členem EMF, navýší se schválený základní kapitál EMF automaticky tak, že se aktuální příslušné částky vynásobí poměrem – v rámci upraveného klíče pro stanovení příspěvků stanoveného v článku 11 tohoto statutu – váhy nového člena EMF a váhy stávajících členů EMF.

Článek 11

Klíč pro stanovení příspěvků

1. Klíč pro stanovení příspěvků pro upisování schváleného základního kapitálu EMF členy EMF, kterými jsou členské státy, jejichž měnou je euro, vychází, s výhradou odstavců 2 a 3, z klíče pro upisování základního kapitálu ECB národními centrálními bankami členů EMF podle článku 29 Protokolu č. 4 o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“) připojeného ke SEU a SFEU.

2. Počáteční klíč pro stanovení příspěvků pro upisování schváleného základního kapitálu EMF je stanoven v tabulce I tohoto statutu.

3. Klíč pro stanovení příspěvků pro upisování schváleného základního kapitálu EMF se upraví v těchto případech:

a) členský stát se stane novým členem EMF a schválený základní kapitál EMF se automaticky navýší, nebo

b) skončí platnost dočasné úpravy na dobu dvanácti let platné pro člena EMF, která byla stanovena v souladu s článkem 44.

4. Je-li provedena úprava klíče pro stanovení příspěvků v souladu s odstavcem 3, může Rada guvernérů rozhodnout o zohlednění případných aktualizací klíče pro upisování základního kapitálu ECB uvedeného v odstavci 1.

5. Je-li provedena úprava klíče pro stanovení příspěvků pro upisování schváleného základního kapitálu EMF, převedou si členové EMF mezi sebou schválený základní kapitál v nezbytné míře, aby rozdělení schváleného základního kapitálu odpovídalo upravenému klíči.

6. Správní rada přijme veškerá další nezbytná opatření, aby bylo zajištěno používání ustanovení tohoto článku.

ČÁST IV

OPERACE EMF NA PODPORU STABILITY

Hlava I

Zásady operací EMF na podporu stability

Článek 12

Zásady

1. Je-li to nezbytné k zajištění finanční stability eurozóny nebo jejích členských států, může EMF poskytnout členu EMF stabilizační podporu prostřednictvím nástrojů stanovených v článcích 14 až 19, a to za přísných politických podmínek odpovídajících zvolenému nástroji finanční pomoci. Tyto politické podmínky mohou mít různou podobu, od makroekonomického ozdravného programu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 1 až po požadavek, aby daný člen EMF neustále splňoval předem stanovené podmínky pro poskytnutí podpory.

2. EMF, Rada, Komise a členské státy plně dodržují článek 152 SFEU a zohledňují vnitrostátní pravidla a postupy a článek 28 Listiny základních práv Evropské unie. V důsledku toho není použitím tohoto nařízení dotčeno právo sjednávat, uzavírat a vymáhat kolektivní smlouvy ani právo na kolektivní akci podle vnitrostátních právních předpisů.

Hlava II

Podpora finanční stability pro členy EMF

Článek 13

Postup pro poskytnutí stabilizační podpory členům EMF

1. Člen EMF může předložit žádost o stabilizační podporu předsedovi Rady guvernérů. V této žádosti musí být uveden nástroj nebo nástroje finanční pomoci, které mohou připadat v úvahu. Po obdržení takové žádosti předseda Rady guvernérů požádá Komisi, aby v součinnosti s ECB:

a) posoudila existenci rizika ohrožujícího finanční stabilitu eurozóny jako celku nebo jejích členských států, pokud ECB ještě nepředložila analýzu podle čl. 18 odst. 2 tohoto statutu;

b) posoudila, zda je veřejný dluh udržitelný;

c) posoudila skutečnou či potenciální potřebu financování dotčeného člena EMF.

2. Na základě žádosti člena EMF a posouzení podle odstavce 1 může Rada guvernérů v zásadě rozhodnout o poskytnutí stabilizační podpory dotčenému členu EMF v podobě finanční pomoci.

3. Je-li přijato rozhodnutí podle odstavce 2, požádá Rada guvernérů Komisi, aby v součinnosti s ECB a ve spolupráci s EMF projednala s dotčeným členem EMF memorandum o porozumění (dále jen „memorandum“), v němž budou podrobně popsány politické podmínky spojené s finanční pomocí. Obsah memoranda závisí na závažnosti nedostatků, které je třeba řešit, a zvoleném nástroji finanční pomoci. Souběžně s tím generální ředitel připraví návrh smlouvy o finanční pomoci zahrnující finanční podmínky a volbu nástrojů, který přijme Rada guvernérů.

Memorandum musí být plně v souladu s opatřeními na koordinaci hospodářských politik stanovenými v SFEU, zejména s veškerými akty práva Unie, včetně veškerých stanovisek, upozornění, doporučení nebo rozhodnutí určených dotčenému členu EMF, a s makroekonomickým ozdravným programem, který schválí Rada v souladu s čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. 472/2013. Memorandu musí předcházet posouzení sociálních dopadů.

4. Komise a EMF memorandum podepíší, s výhradou předchozího splnění požadavků stanovených v odstavci 3 a schválení Radou guvernérů.

5. Memorandum se zveřejní.

6. Správní rada schválí smlouvu o finanční pomoci, v níž jsou podrobně popsány finanční aspekty stabilizační podpory, jež má být poskytnuta, a případně i pravidla pro vyplacení první tranše pomoci.

7. EMF zavede vhodný systém upozornění, aby bylo zajištěno, že včas obdrží veškeré splátky částek, které člen EMF v rámci stabilizační podpory dluží.

8. Komise v součinnosti s ECB monitoruje soulad s politickými podmínkami spojenými s finanční pomocí.

Článek 14

Preventivní finanční pomoc EMF

1. Rada guvernérů může rozhodnout o poskytnutí preventivní finanční pomoci v podobě preventivní podmíněné úvěrové linky nebo v podobě úvěrové linky za zpřísněných podmínek v souladu s čl. 12 odst. 1 tohoto statutu.

2. Politické podmínky spojené s preventivní finanční pomocí EMF musí být podrobně popsány v memorandu v souladu s čl. 13 odst. 3.

3. Finanční podmínky preventivní finanční pomoci EMF musí být specifikovány ve smlouvě o preventivní finanční pomoci, kterou podepíše generální ředitel.

4. Správní rada přijme podrobné pokyny týkající se způsobů provádění preventivní finanční pomoci EMF.

5. Správní rada rozhodne posílenou kvalifikovanou většinou na návrh generálního ředitele a po obdržení monitorovací zprávy Komise v souladu s čl. 13 odst. 8 o tom, zda by měla být úvěrová linka zachována.

6. Poté, co člen EMF poprvé čerpal finanční prostředky, prostřednictvím půjčky nebo nákupu na primárním trhu, rozhodne správní rada posílenou kvalifikovanou většinou na návrh generálního ředitele a na základě posouzení, které Komise provedla v součinnosti s ECB, o tom, zda je úvěrová linka stále vhodná, nebo zda je zapotřebí jiné formy finanční pomoci.

Článek 15

Finanční pomoc pro rekapitalizaci úvěrových institucí člena EMF

1. Rada guvernérů může rozhodnout o poskytnutí finanční pomoci prostřednictvím půjček členu EMF za zvláštním účelem rekapitalizace úvěrových institucí tohoto člena EMF.

2. Politické podmínky spojené s finanční pomocí pro rekapitalizaci úvěrových institucí člena EMF se stanoví v memorandu v souladu s čl. 13 odst. 3.

3. Aniž jsou dotčeny články 107 a 108 SFEU, finanční podmínky finanční pomoci pro rekapitalizaci úvěrových institucí člena EMF se specifikují ve smlouvě o finanční pomoci, kterou podepíše generální ředitel.

4. Správní rada přijme podrobné pokyny týkající se způsobů provádění finanční pomoci pro rekapitalizaci úvěrových institucí člena EMF.

5. Správní rada případně rozhodne posílenou kvalifikovanou většinou na návrh generálního ředitele a po obdržení monitorovací zprávy Komise v souladu s čl. 13 odst. 8 o vyplacení tranší finanční pomoci po vyplacení první tranše.

Článek 16

Půjčky od EMF

1. Rada guvernérů může rozhodnout o poskytnutí finanční pomoci v podobě půjčky členu EMF v souladu s čl. 12 odst. 1.

2. Politické podmínky spojené s půjčkami od EMF musí být obsaženy v makroekonomickém ozdravném programu, který je podrobně popsán v memorandu o porozumění, v souladu s čl. 13 odst. 3.

3. Finanční podmínky preventivní každé půjčky od EMF musí být specifikovány ve smlouvě o finanční pomoci, kterou podepíše generální ředitel.

4. Správní rada přijme podrobné pokyny týkající se způsobů provádění půjček od EMF.

5. Správní rada rozhodne posílenou kvalifikovanou většinou na návrh generálního ředitele a po obdržení monitorovací zprávy Komise v souladu s čl. 13 odst. 8 o vyplacení tranší finanční pomoci po vyplacení první tranše.

Článek 17

Nástroj pro podporu na primárním trhu

1. Rada guvernérů se může rozhodnout sjednat nákup dluhopisů člena EMF na primárním trhu v souladu s čl. 12 odst. 1 a aby maximalizovala nákladovou efektivnost finanční pomoci.

2. Politické podmínky spojené s nástrojem pro podporu na primárním trhu musí být podrobně popsány v memorandu v souladu s čl. 13 odst. 3.

3. Finanční podmínky, za kterých se nákup dluhopisů provede, musí být specifikovány ve smlouvě o finanční pomoci, kterou podepíše generální ředitel.

4. Správní rada přijme podrobné pokyny týkající se postupu provádění nástroje pro podporu na primárním trhu.

5. Správní rada rozhodne posílenou kvalifikovanou většinou na základě návrhu generálního ředitele a po obdržení monitorovací zprávy Komise v souladu s čl. 13 odst. 8 o vyplacení finanční pomoci přijímajícímu členskému státu prostřednictvím operací na primárním trhu.

Článek 18

Nástroj pro podporu na sekundárním trhu

1. Rada guvernérů se může rozhodnout sjednat operace na sekundárním trhu v souvislosti s dluhopisy člena EMF v souladu s čl. 12 odst. 1.

2. Rozhodnutí týkající se intervencí na sekundárním trhu za účelem řešení problému šíření finanční nákazy musí být přijata na základě analýzy ECB uznávající, že na finančních trzích existují mimořádné okolnosti a rizika pro finanční stabilitu.

3. Politické podmínky spojené s nástrojem pro podporu na sekundárním musí být podrobně popsány v memorandu v souladu s čl. 13 odst. 3.

4. Finanční podmínky, za kterých se operace na sekundárním trhu provedou, musí být specifikovány ve smlouvě o finanční pomoci, kterou podepíše generální ředitel.

5. Správní rada přijme podrobné pokyny týkající se postupu provádění nástroje pro podporu na sekundárním trhu.

6. Správní rada rozhodne posílenou kvalifikovanou většinou na základě návrhu generálního ředitele o zahájení operací na sekundárním trhu.

Článek 19

Nástroj pro přímou rekapitalizaci úvěrových institucí

1. Aniž jsou dotčena ustanovení článků 107 a 108 SFEU, čl. 18 odst. 4 písm. d) a čl. 27 odst. 9 nařízení (EU) č. 806/2014 a článků 56, 57 a 58 směrnice 2014/59/EU, může Rada guvernérů EMF rozhodnout o poskytnutí finanční pomoci pro přímou rekapitalizaci úvěrových institucí na žádost člena EMF. Účelem této pomoci je řešit specifické případy, kdy se člen EMF potýká s akutními obtížemi ve svém finančním sektoru, které nelze napravit, aniž by byla výrazně ohrožena udržitelnost jeho veřejných financí kvůli značnému riziku šíření nákazy z finančního sektoru na veřejné finance, nebo kdy by jiné možnosti vedly k ohrožení nepřetržitého přístupu člena EMF na trh.

2. Dotčená úvěrová instituce musí mít systémový význam nebo představovat vážnou hrozbu pro finanční stabilitu eurozóny jako celku nebo člena EMF, který podal žádost.

3. Člen EMF, na jehož území se úvěrová instituce uvedená v odstavci 2 nachází, přispěje kapitálem přiměřeného objemu a kvality společně s EMF.

4. Rada guvernérů přijme podrobné pokyny týkající se postupu provádění nástroje pro přímou rekapitalizaci úvěrových institucí.

5. Správní rada rekapitalizaci schválí. V příslušných případech může být toto schválení vázáno na specifické podmínky stanovené pro danou přijímající instituci.

6. Finanční závazky vyplývající z rozhodnutí přijatých podle odstavce 1 nepřekročí celkovou částku 60 miliard EUR.

Hlava III

Cenová politika a výpůjční operace EMF

Článek 20

Cenová politika

1. Při poskytnutí stabilizační podpory, úvěrových linek nebo stanovení záruk EMF usiluje o to, aby jeho finanční a provozní náklady byly plně pokryty, a stanoví cenu tak, aby zahrnovala i přiměřenou marži.

2. U všech nástrojů musí být cenová politika podrobně popsána v pokynech pro stanovování cen, které přijme Rada guvernérů.

3. Rada guvernérů může cenovou politiku přezkoumat.

Článek 21

Výpůjční operace

1. EMF může získávat finanční prostředky formou vydávání finančních nástrojů nebo uzavíráním finančních nebo jiných dohod či ujednání se svými členy, finančními institucemi nebo jinými třetími stranami.

2. Podmínky výpůjčních operací stanoví generální ředitel v souladu s podrobnými pokyny, které přijme správní rada.

3. EMF používá vhodné nástroje pro řízení rizik, které pravidelně přezkoumává správní rada.

ČÁST V

PODPORA PRO SRB

Článek 22

Úvěrová linka nebo záruky pro SRB

1. Finanční podporu pro SRB poskytuje EMF společně se zúčastněnými členskými státy ve smyslu článku 2 nařízení (EU) č. 1024/2013, jejichž měnou není euro, za rovnocenných podmínek, prostřednictvím úvěrových linek a/nebo stropů pro záruky za závazky SRB.

Částky poskytnuté podpory pro SRB v souladu s odstavcem 1 hradí EMF a zúčastněné členské státy uvedené v odstavci 1 tohoto článku v poměru daném klíčem, který SRB oznámí při žádosti o podporu. SRB stanoví tento klíč tak, že vypočítá mimořádné následné příspěvky, které by bylo potřeba vybrat za účelem splacení celkové částky podpory, a výsledky agreguje na úrovni území všech členů EMF a na úrovni území každého zúčastněného členského státu ve smyslu článku 2 nařízení (EU) č. 1024/2013, jejichž měnou není euro. SRB provede tento výpočet na základě nejnovějších informací, které má k dispozici pro účely článku 70 nařízení (EU) č. 806/2014. Pro účely tohoto výpočtu SRB nepoužije ustanovení čl. 5 odst. 1 písm. e) dohody o převádění a sdílení příspěvků do fondu.

2. Na souhrnnou částku zbývajících závazků vzniklých z rozhodnutí přijatých podle odstavce 1 se vztahuje počáteční strop ve výši 60 miliard EUR.

3. Finanční prostředky poskytnuté pro SRB se musí SRB vrátit zpět v souladu s článkem 73 nařízení (EU) č. 806/2014.

4. Rada guvernérů se souhlasem zúčastněných členských států uvedených v odstavci 1:

a) přijme finanční podmínky podpory;

b) může rozhodnout o zvýšení stropu uvedeného v odstavci 2.

5. Pokud se členský stát, jehož měnou není euro, stane zúčastněným členským státem ve smyslu článku 2 nařízení (EU) č. 1024/2013, dohodne se s EMF a ostatními zúčastněnými členskými státy ve smyslu článku 2 nařízení (EU) č. 1024/2013, jejichž měnou není euro, na potvrzení podmínek uvedených v odstavci 4, nebo v případě potřeby na jejich přezkoumání.

Pokud se členský stát, jehož měnou není euro, stane zúčastněným členským státem ve smyslu článku 2 nařízení (EU) č. 1024/2013, zvýší se počáteční strop uvedený v odstavci 3 stejným poměrem, v jakém dojde ke zvýšení cílové úrovně v souladu s článkem 69 nařízení (EU) č. 806/2014, když se členský stát, jehož měnou není euro, stane zúčastněným členským státem ve smyslu článku 2 nařízení (EU) č. 1024/2013.

6. Finanční podmínky uvedené v odst. 4 písm. a) musí být dále podrobně popsány v jedné nebo několika smlouvách o finanční pomoci, které mají být uzavřeny mezi SRB na jedné straně a EMF a zúčastněnými členskými státy podle odstavce 1 na straně druhé.

7. Rozhodnutí o čerpání úvěrové linky nebo poskytnutí záruk za závazky SRB musí být přijata nejpozději 12 hodin po přijetí žádosti od SRB.

8. V případech, kdy žádost SRB souvisí s programem řešení krize, může SRB po konzultaci s Komisí požádat o podporu před přijetím programu řešení krize. V takovém případě nabudou rozhodnutí o čerpání úvěrové linky nebo poskytnutí záruk za závazky SRB účinku ve stejném okamžiku, kdy program řešení krize vstoupí v platnost.

Článek 23

Pravidla vztahující se na EMF

1. Rada guvernérů přijme finanční podmínky podpory EMF. 

2. Generální ředitel:

a) podepíše smlouvu poté, co ji schválí správní rada;

b) má pravomoc rozhodnout o čerpání úvěrové linky nebo poskytnutí záruk za závazky SRB.

3. Správní rada přijme podrobné pokyny týkající se způsobů provádění úvěrových linek EMF nebo záruk pro SRB.

Článek 24

Pravidla vztahující se na zúčastněné členské státy, jejichž měnou není euro, ve smyslu článku 2 nařízení (EU) č. 1024/2013

Než se členský stát, jehož měnou není euro, stane zúčastněným členským státem ve smyslu článku 2 nařízení (EU) č. 1024/2013, musí poskytnout úvěrové linky nebo záruky na podporu SRB v souladu s článkem 22 tohoto statutu, s výhradou přijetí rozhodnutí ECB o navázání úzké spolupráce mezi ECB a vnitrostátním příslušným orgánem tohoto členského státu v souladu s čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. 1024/2013.

Tyto členské státy zavedou postupy umožňující aktivování těchto úvěrových linek a záruk v souladu s článkem 22 tohoto statutu.

ČÁST VI

FINANČNÍ ŘÍZENÍ

Článek 25

Investiční politika

1. Generální ředitel provádí obezřetnou investiční politiku EMF, aby byla zajištěna jeho nejvyšší úvěruschopnost, v souladu s pokyny, které přijme a pravidelně přezkoumá správní rada. EMF je oprávněn využívat část výnosů ze svého investičního portfolia na pokrytí svých provozních a správních nákladů.

2. Operace EMF musí být v souladu se zásadami řádného finančního řízení a řízení rizik.

Článek 26

Dividendová politika

1. Správní rada může prostou většinou rozhodnout o rozdělení dividend členům EMF, pokud částka splaceného kapitálu a rezervního fondu překročila úroveň, kterou musí EMF udržovat, aby zachoval svou úvěrovou kapacitu, a pokud není nutné pomocí výnosů z investic zabránit nedostatku prostředků na platby věřitelům. Dividendy se rozdělují úměrně k příspěvkům do splaceného kapitálu, s ohledem na možné zrychlení uvedené v čl. 44 odst. 3.

2. Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 8 odst. 6 a čl. 9 odst. 1 tohoto statutu a pokud EMF neposkytl finanční pomoc některému ze svých členů, výnosy z investic splaceného kapitálu EMF se členům EMF vyplatí podle jejich příslušných příspěvků do splaceného kapitálu po odečtení provozních nákladů.

3. Generální ředitel provádí dividendovou politiku EMF v souladu s pokyny, které přijme správní rada.

Článek 27

Rezervní fond a další fondy

1. Rada guvernérů vytvoří rezervní fond a případně další fondy.

2. Aniž je dotčen článek 26 tohoto statutu, do rezervního fondu se odloží čisté příjmy vytvořené operacemi EMF a výnosy z finančních sankcí vybraných od členů EMF v rámci postupu při mnohostranném dohledu, postupu při nadměrném schodku a postupu při makroekonomické nerovnováze stanovených podle čl. 121 odst. 6 a článku 126 SFEU.

3. Zdroje rezervního fondu se investují v souladu s pokyny, které přijme správní rada.

4. Správní rada přijme taková pravidla, jaká mohou být požadována pro vytvoření, správu a používání dalších fondů.

Článek 28

Pokrytí ztrát

1. Ztráty vzniklé v průběhu operací EMF se hradí:

a) zaprvé z rezervního fondu;

b) zadruhé ze splaceného kapitálu, a

c) nakonec úhradou odpovídající částky schváleného nesplaceného kapitálu, a to na základě výzvy ke splacení kapitálu v souladu s čl. 9 odst. 3.

2. Pokud člen EMF neprovede požadovanou platbu na základě výzvy ke splacení kapitálu podle čl. 9 odst. 2 nebo 3, vydá se nová výzva ke splacení kapitálu na vyšší částku určená všem členům EMF, aby bylo zajištěno, že EMF obdrží celou částku potřebného splaceného kapitálu. Poté, co Rada guvernérů informuje Komisi, rozhodne o vhodném dalším postupu, který zajistí, aby dotčený člen EMF v přiměřené lhůtě vyrovnal svůj dluh vůči EMF. Rada guvernérů je oprávněna požadovat úhradu úroků z prodlení vypočtených z dlužné částky po splatnosti.

3. Když člen EMF vyrovná svůj dluh vůči EMF, jak je uvedeno v odstavci 2, vrátí se přebytečný kapitál ostatním členům EMF v souladu s pravidly přijatými Radou guvernérů.

ČÁST VII

FINANČNÍ USTANOVENÍ

Článek 29

Rozpočet

1. EMF má samostatný samofinancovaný rozpočet, který není součástí rozpočtu Unie.

2. Rozpočtový rok EMF začíná dne 1. ledna a končí dne 31. prosince každého roku.

Článek 30

Sestavování rozpočtu

1. Generální ředitel sestaví správní rozpočet pro každý rozpočtový rok a předloží jej správní radě nejpozději do 15. listopadu předcházejícího rozpočtového roku.

Správní rada schválí správní rozpočet nejpozději do 15. prosince předcházejícího rozpočtového roku.

2. Roční rozpočet schválený správní radou se předloží Radě guvernérů na jejím příštím výročním zasedání.

Článek 31

Roční účetní závěrka

1. Správní rada vede účetnictví EMF a sestavuje jeho roční účetní závěrku, jakož i čtvrtletní souhrnný výkaz a výkaz zisků a ztrát, obojí v eurech, v souladu s obecně uznávanými účetními zásadami a dalšími účetními zvyklostmi požadovanými správní radou a schválenými radou auditorů.

EMF vede ve svém interním účetnictví oddělené účty pro své činnosti prováděné podle článku 19 tohoto statutu, v souladu s obecně uznávanými účetními zásadami a dalšími účetními zvyklostmi přijatými v souladu s odstavcem 1 tohoto článku.

3. Účetnictví ESM se podrobí auditu v souladu s obecně uznávanými auditorskými standardy nejméně jednou za rok v souladu s článkem 34 tohoto statutu.

4. Rada guvernérů schválí roční účetní závěrku EMF.

5. Generální ředitel rozešle členům EMF čtvrtletní souhrnný výkaz o finanční pozici a výkaz zisků a ztrát, z nichž vyplývají výsledky operací EMF.

Článek 32

Finanční výkazy a výroční zpráva

1. Správní rada sestaví finanční výkazy za daný rozpočtový rok nejpozději do 31. března následujícího roku v podobě rozvahy, výkazu zisků a ztrát a přílohy k účetní závěrce. Příloha k účetní závěrce musí obsahovat shrnutí příslušných položek rozvahy a výkazu zisku a ztrát, pokud jde o činnosti prováděné v rámci nástroje pro přímou rekapitalizaci institucí, převzatých z účetnictví uvedeného v čl. 31 odst. 2.

2. Generální ředitel sestaví za každý rozpočtový rok výroční zprávu a předloží ji ke schválení Radě guvernérů na jejím výročním zasedání.

Výroční zpráva musí obsahovat:

a) popis politik a činností EMF;

b) finanční výkazy za příslušný rozpočtový rok;

c) zprávu externích auditorů týkající se jejich auditu finančních výkazů podle článku 34, a

d) zprávu rady auditorů týkající se finančních výkazů podle článku 35.

5. Po schválení Radou guvernérů se výroční zpráva zveřejní na internetových stránkách EMF.

Článek 33

Interní audit

Funkce interního auditu se stanoví podle mezinárodních standardů.

Článek 34

Externí audit

1. Účetnictví EMF se podrobí auditu nezávislými externími auditory, které schválí Rada guvernérů na období tří let z řad auditorských společností s dobrou mezinárodní pověstí, jež jsou schváleny a podléhají veřejnému dohledu v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES 2 .

Auditorské společnosti se povinně střídají jednou za šest let.

2. Nezávislí externí auditoři jsou odpovědní za ověření ročních účetních výkazů a jsou plně oprávněni zkoumat veškeré účetnictví EMF a obdržet veškeré informace o provedených transakcích.

Článek 35

Rada auditorů

1. Rada auditorů je tvořena pěti členy, kteří jsou Radou guvernérů jmenováni na funkční období tří let bez možnosti opětovného jmenování, a má toto složení:

a) dva členové navržení předsedou;

b) dva členové určení nejvyšším kontrolním orgánem dvou členů EMF, jeden ze skupiny sestávající z polovičního počtu členů EMF, zaokrouhleného dolů na nejbližší nižší celé číslo, kteří drží nejvyšší počet podílů EMF, a druhý ze skupiny sestávající z ostatních členů EMF, a to na základě systému rotace podle abecedního pořadí názvů členů EMF v každé skupině v angličtině, jak je stanoveno v tabulce I v tomto statutu.

c) jeden člen určený Evropským účetním dvorem.

Aby byla osoba způsobilá ke jmenování členem rady auditorů, musí mít kvalifikaci v oblasti auditu a financí a musí mít odborné znalosti, dovednosti a zkušenosti v oblasti auditu, které jsou nezbytné pro řádné plnění úkolů rady.

Rada auditorů zvolí z řad svých členů předsedu a místopředsedu, každého na funkční období jednoho roku s možností opětovného zvolení.

Rada auditorů stanoví jednací řád, kterým se budou řídit její jednání.

2. Členové rady auditorů vykonávají svou funkci nezávisle. Nevyžadují ani nepřijímají pokyny od správních orgánů EMF, členů EMF ani jiného veřejného či soukromého subjektu.

V souladu s mezinárodními standardy dbají členové rady auditorů na to, aby nedocházelo ke střetům zájmů, a zdrží se jakéhokoli jednání, které není slučitelné s plněním jejich povinností, a to v okamžiku jejich jmenování a během jejich funkčního období i po jeho skončení. 

3. Rada auditorů vypracovává nezávislé audity. Nahlíží do účetnictví EMF a ověřuje správnost operačních účtů a rozvahy. Prověřuje správnost operací, soulad s předpisy, výkonnost a řízení rizik EMF v souladu s mezinárodními auditorskými standardy. Rovněž sleduje a přezkoumává postupy EMF uplatňované při interním a externím auditu a jejich výsledky.

Rada auditorů má plný přístup k veškerým dokumentům a informacím EMF, včetně údajů týkajících se postupů interního a externího auditu, které potřebuje k provedení svých úkolů.

4. Rada auditorů může kdykoli informovat správní radu o svých zjištěních. Každý rok vypracuje zprávu pro správní radu, která obsahuje zjištění auditu ohledně operačních účtů a rozvahy a její závěry a doporučení.

5. Rada guvernérů zpřístupní výroční zprávu vnitrostátním parlamentům a nejvyšším kontrolním orgánům členů EMF a Evropskému účetnímu dvoru nejpozději do 30 dnů poté, co ji obdrží od rady auditorů. Současně tuto zprávu pošle Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

6. Rada auditorů se může rozhodnout vypracovat další zprávy na žádost Rady guvernérů nebo generálního ředitele.

7. Členové rady auditorů a jí jmenovaní odborníci nakládají s veškerými neveřejnými informacemi získanými při plnění svých úkolů jako s přísně důvěrnými a nesmí je zveřejnit, a to ani po skončení jejich funkčního období či jmenování.

ČÁST VIII

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 36

Sídlo

1. Oficiální i hlavní sídlo EMF se nachází v Lucemburku.

2. EMF může zřídit styčné úřady na základě rozhodnutí správní rady podle čl. 6 odst. 5 tohoto statutu.

Článek 37

Dohoda o sídle

Ujednání týkající se umístění a zařízení, jež mají být EMF poskytnuta Lucemburským velkovévodstvím, se stanoví v dohodě o sídle mezi EMF a Lucemburskem. Do doby, než vstoupí tato dohoda o sídle v platnost, vztahuje se na EMF i nadále dohoda o sídle mezi ESM a Lucemburským velkovévodstvím ze dne 8. října 2012.

Článek 38

Výsady a imunity

1. Na EMF a jeho zaměstnance se vztahuje Protokol č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie připojený k SEU a k SFEU.

2. EMF je osvobozen od povinnosti získat oprávnění nebo licenci jako úvěrová instituce, poskytovatel investičních služeb nebo jiný oprávněný, licencovaný či regulovaný subjekt podle práva Unie a právních předpisů jeho členských států.

Článek 39

Zaměstnanci EMF

1. Služební řád, pracovní řád ostatních zaměstnanců a prováděcí pravidla společně přijatá orgány Unie za účelem uplatňování služebního řádu a pracovního řádu ostatních zaměstnanců se vztahují na zaměstnance EMF podle čl. 1a odst. 2 služebního řádu, s výjimkou zaměstnanců, kteří jsou ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost zaměstnáni na základě smlouvy uzavřené s ESM. Tyto smlouvy, včetně smluv uzavřených se státními příslušníky třetích zemí, se i nadále řídí smluvními ujednáními platnými v době vstupu tohoto nařízení v platnost.

V souladu s pracovním řádem ostatních zaměstnanců musí orgán oprávněný uzavírat smlouvy uvedené v odstavci 5 tohoto článku nabídnout zaměstnání na dobu neurčitou v pozici dočasného nebo smluvního zaměstnance jakékoli osobě, která je ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost zaměstnána na základě smlouvy na dobu neurčitou uzavřené s ESM. Nabídka zaměstnání musí vycházet z úkolů, které má zaměstnanec vykonávat jakožto dočasný nebo smluvní zaměstnanec.

Platnost smluv na dobu určitou uzavřených s EMS skončí k datu konce jejich splatnosti a tyto smlouvy se neobnoví na základě smluvních ujednání platných v době vstupu tohoto nařízení v platnost.

2. Odchylně od odstavce 1 tohoto článku má generální ředitel stejné postavení jako místopředseda Soudního dvora, pokud jde o funkční požitky a důchodový věk, jak je vymezeno v nařízení Rady (EU) č. 300/2016 3 . Členové řídící rady mají stejné postavení jako člen specializovaného soudu, jak je vymezeno v nařízení (EU) č. 300/2016. Pokud jde o aspekty, které neupravuje nařízení (EU) č. 300/2016, použijí se služební řád a pracovní řád.

3. Zaměstnance EMF tvoří úředníci, dočasní zaměstnanci a smluvní zaměstnanci. Správní rada je každoročně informována o smlouvách na dobu neurčitou udělených generálním ředitelem.

4. Správní rada přijme nezbytná prováděcí opatření v souladu s článkem 110 služebního řádu.

5. Ve vztahu k zaměstnancům EMF vykonává generální ředitel pravomoci, které orgánu oprávněnému ke jmenování svěřuje služební řád, a pravomoci, které orgánu oprávněnému uzavírat smlouvy svěřuje pracovní řád ostatních zaměstnanců.

Článek 40

Profesní tajemství a výměna informací

1. Členové a bývalí členové Rady guvernérů nebo správní rady a jakékoli jiné osoby, které pracují nebo pracovaly pro EMF nebo ve spojení s EMF, nesmí zveřejnit informace, které jsou profesním tajemstvím podle článku 339 SFEU a příslušných ustanovení práva Unie, a to i po skončení svých funkcí. Jsou zejména povinni nevyzradit žádné osobě ani orgánu takové informace, jež jsou profesním tajemstvím a které obdrželi při výkonu své profesní činnosti, s výjimkou informací podaných při výkonu jejich funkce podle tohoto nařízení.

2. Správní rada přijme kodex chování, který je závazný pro generálního ředitele a všechny řádné členy správní rady, zastupující členy správní rady a zaměstnance EMF a stanoví jejich závazky v takových záležitostech, jako je důvěrnost, veřejná prohlášení a styk s médii, soukromé investice a zveřejňování finančních a obchodních zájmů.

3. Správní rada přijme nezbytná opatření, pokud jde o bezpečné nakládání s důvěrnými informacemi, jejich zpracování, zpřístupnění a sdílení.

4. Před poskytnutím jakýchkoli informací generální ředitel zajistí, aby neobsahovaly důvěrné informace, zejména tak, že bude posouzen dopad, který by poskytnutí těchto informací mohlo mít na veřejný zájem, pokud jde o stabilitu finančního systému eurozóny, člena EMF nebo zúčastněného členského státu ve smyslu článku 2 nařízení Rady (EU) č. 1024/2013, na mezinárodní, finanční, měnovou nebo hospodářskou politiku a vztahy, na obchodní zájmy fyzických a právnických osob, na soudní řízení, na účel kontrol, na vyšetřování a na audity. Postup kontroly dopadů poskytnutí informací zahrnuje specifické posouzení dopadů jakéhokoli zveřejnění obsahu a podrobností jakéhokoli dokumentu týkajícího se poskytnutí podpory finanční stability uvedené v článku 16 tohoto statutu nebo poskytnutí úvěrových linek nebo stanovení záruk na podporu SRB uvedených v článcích 22 až 24 tohoto statutu.

5. S výhradou vhodných záruk pro zajištění důvěrnosti stanovené v souladu s odstavcem 3 tohoto článku nesmí správní rada bránit EMF, jeho členům, Radě, Komisi, ECB, včetně zaměstnanců a odborníků těchto orgánů, ve sdílení jakýchkoli informací, včetně důvěrných, mezi sebou navzájem a s centrálními bankami, vnitrostátními příslušnými orgány ve smyslu článku 2 nařízení (EU) č. 1024/2013, systémy pojištění vkladů, systémy pro odškodnění investorů, SRB, vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize, orgány odpovědnými za běžná úpadková řízení a se zúčastněnými členskými státy ve smyslu článku 2 nařízení (EU) č. 1024/2013, jejichž měnou není euro, nebo jejich příslušnými orgány, které vykonávají funkce rovnocenné funkcím uvedeným v tomto odstavci, za účelem plnění úkolů EMF. Generální ředitel podmíní sdílení informací provedením nezbytných opatření uvedených v odstavci 3 tohoto článku.

8. Tento článek se použije, aniž jsou dotčeny požadavky na odpovědnost EMF vůči Evropskému parlamentu v souladu s článkem 5 a vnitrostátním parlamentům členů EMF v souladu s čl. 6 odst. 3 tohoto nařízení.

9. Požadavky na profesní tajemství uvedené v odstavci 1 se vztahují i na pozorovatele podle čl. 5 odst. 3, 4 a 5 nebo účastníky, kteří jsou přítomni na zasedání Rady guvernérů v podle článku 22.

Článek 41

Spolupráce

1. EMF může navázat a udržovat pracovní vztahy s orgány, institucemi a jinými subjekty Unie v souladu s jejich příslušnými cíli a s orgány členských států, orgány třetích zemí, které poskytují ad hoc finanční pomoc členu EMF, a s mezinárodními organizacemi nebo subjekty, které mají zvláštní odpovědnost v souvisejících oblastech.

2. Pro účely stanovené v odstavci 1 může EMF uzavřít pracovní ujednání, zejména s Komisí a Evropskou centrální bankou. Tato pracovní ujednání jsou technické a/nebo operativní povahy a jsou zaměřena zejména na usnadnění spolupráce a výměny informací mezi stranami těchto ujednání v souladu s čl. 40 odst. 5 tohoto statutu. Pracovní ujednání nemají právně závazné účinky.

ČÁST IX

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Článek 42

Správa Evropského nástroje finanční stability

EMF může spravovat EFSF na základě dohody o správě uzavřené s EFSF, která zahrnuje podmínky odměny. Pokud ESM uzavřel dohodu za týmž účelem, vztahuje se na tuto dohodu článek 2 tohoto nařízení.

Článek 43

Splacení počátečního kapitálu v případě nových členů EMF

1. Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 8 odst. 4 a odstavce 3 tohoto článku, je výkon práv nového člena EMF přiznaných tímto nařízením, včetně hlasovacích práv, podmíněn upsáním jeho počátečního příspěvku do schváleného základního kapitálu.

2. Svůj počáteční příspěvek upíše nový člen EMF tak, že platbu splacených podílů provede v pěti stejných ročních splátkách, kdy každá z nich činí 20 % celkové částky. Zbývající čtyři splátky jsou splatné v den, kdy uplyne rok, resp. dva, tři a čtyři roky ode dne zaplacení první splátky.

3. V průběhu pětiletého období splácení kapitálu splátkami urychlí noví členové EMF platby splacených podílů včas před datem vydání, tak aby zůstal zachován minimální 15% poměr mezi splaceným kapitálem a nesplacenou částkou vydaných podílů EMF a byla zajištěna úvěrová kapacita EMF ve výši 500 miliard EUR.

4. Nový člen EMF se může rozhodnout splacení svého podílu na splaceném kapitálu urychlit.

Článek 44

Dočasná úprava klíče pro stanovení příspěvků

1. Dočasná úprava zahrnutá v počátečním klíči pro stanovení příspěvků se použije po dobu dvanácti let ode dne, kdy dotčený člen EMF přijme euro.

2. V případě nového člena EMF, jehož hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele vyjádřený v tržních cenách v EUR je v roce bezprostředně předcházejícím jeho vstupu do EMF nižší než 75 % průměrného HDP Unie na obyvatele vyjádřeného v tržních cenách, se na jeho klíč pro stanovení příspěvků pro upisování schváleného základního kapitálu EMF, stanovený v souladu s článkem 8, vztahuje dočasná úprava a tento klíč se rovná součtu:

a) 25 % procentuálního podílu národní centrální banky daného člena EMF na kapitálu ECB, který je stanoven v souladu s článkem 29 statutu ESCB, a

b) 75 % procentuálního podílu daného člena EMF na hrubém národním důchodu eurozóny vyjádřeném v tržních cenách v EUR v roce bezprostředně předcházejícím jeho vstupu do EMF.

Procentuální podíly uvedené v písmenech a) a b) se zaokrouhlí nahoru nebo dolů na nejbližší násobek 0,0001 procentních bodů. Použijí se statistické údaje zveřejněné Eurostatem.

3. Dočasná úprava uvedená v odstavci 2 se použije po dobu dvanácti let ode dne, kdy dotčený člen EMF přijme euro.

4. V důsledku dočasné úpravy klíče se příslušná část podílů přidělených členu EMF podle odstavce 2 tohoto článku přerozdělí mezi členy EMF, na které se nevztahuje dočasná úprava, na základě jejich podílů v ECB stanovených v souladu s článkem 29 statutu ESCB, které drží bezprostředně před vydáním podílů novému členu EMF.

ČÁST X

JINÁ USTANOVENÍ

Článek 45

Opatření proti podvodům

1. Pro účely boje proti podvodům, úplatkářství a jinému protiprávnímu jednání podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 883/2013 4 přistoupí EMF do šesti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a s použitím vzoru uvedeného v příloze této dohody neprodleně přijme vhodné předpisy, které se budou vztahovat na všechny jeho zaměstnance.

2. Účetní dvůr je oprávněn provádět na základě kontroly dokumentů a kontroly na místě audit u příjemců, dodavatelů a subdodavatelů, kteří od EMF obdrželi finanční prostředky.

3. OLAF může provádět vyšetřování včetně kontrol a inspekcí na místě v souladu s ustanoveními a postupy uvedenými v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 5 a nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 s cílem stanovit, zda v souvislosti se zakázkou financovanou EMF nedošlo k podvodu, úplatkářství nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie.

Článek 46

Přístup k dokumentům

1. Na dokumenty, které má EMF v držení, se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 6 .

2. EMF přijme do šesti měsíců od data vstupu tohoto nařízení v platnost vnitřní opatření pro uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2001.

3. Proti rozhodnutím přijatým EMF v souladu s článkem 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 lze podat stížnost k evropskému veřejnému ochránci práv za podmínek stanovených v článku 228 SFEU nebo žalobu k Soudnímu dvoru za podmínek stanovených v článku 263 SFEU.

4. Osoby, kterých se rozhodnutí EMF týkají, mají právo nahlížet do spisu EMF s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně svých obchodních tajemství. Právo nahlížet do spisu se nevztahuje na důvěrné informace nebo interní přípravné dokumenty EMF.

Článek 47

Jazykové požadavky

1. Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, vztahuje se na EMF nařízení Rady č. 1/1958 7 .

2. Pracovní jazyk nebo jazyky EMF, včetně pro účely konání zasedání Rady guvernérů, správní rady, řídící rady a rady auditorů, stanoví Rada guvernérů v souladu s čl. 5 odst. 8 tohoto statutu.

3. EMF může rozhodnout, který z úředních jazyků se použije při zasílání dokumentů orgánům, institucím nebo jiným subjektům Unie.

4. Platným zněním všech záznamů ESM je anglická verze, pokud:

a) správní rada nerozhodne v případě konkrétní transakce jinak;

b) generální ředitel na žádost člena EMF a na jeho náklady potvrdí překlad konkrétního rozhodnutí přijatého Radou guvernérů nebo správní radou do úředního jazyka nebo jazyků daného člena EMF jako závazný, je-li to nezbytné pro dokončení příslušných vnitrostátních postupů.

TABULKA I

Počáteční klíč EMF pro stanovení příspěvků

Výše uvedené číselné hodnoty jsou zaokrouhleny na čtyři desetinná místa.

TABULKA II

Úpis počátečního schváleného základního kapitálu

(1)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi (Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 1).

(2)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2016 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/449/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87).

(3)    Nařízení Rady (EU) 2016/300 ze dne 29. února 2016, kterým se stanoví funkční požitky osob zastávajících vysokou veřejnou funkci v Unii (Úř. věst. L 58, 4.3.2016, s. 1).

(4)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(5)    Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(6)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

(7)    Nařízení Rady č. 1 ze dne 15. dubna 1958, o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385).