EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 7.11.2017

COM(2017) 645 final

2017/0287(NLE)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se pro rok 2018 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Důvody a cíle návrhu

Všechna nařízení o rybolovných právech musí omezovat odlov rybích populací na úrovně, které musí být v souladu s obecnými cíli společné rybářské politiky (SRP). V této souvislosti stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 o společné rybářské politice (dále jen „základní nařízení“) cíle pro každoroční návrhy na omezení odlovu a intenzity rybolovu, aby bylo zajištěno, že rybolov Unie je ekologicky, ekonomicky a sociálně udržitelný.

Stanovování rybolovných práv je jednoletý cyklus řízení (v případě hlubinných populací dvouletý). To však nepředstavuje překážku pro zavedení dlouhodobého postoje v oblasti řízení rybolovu. Několik současných víceletých plánů je zastaralých, protože nejsou v souladu s cíli stanovenými v základním nařízení nebo se mezitím změnily jejich biologické referenční hodnoty. Dne 3. srpna 2016 proto Komise předložila návrh víceletého plánu pro Severní moře 1 a v blízké budoucnosti plánuje předložit návrh víceletého plánu pro Atlantský oceán.

Tento návrh obsahuje rybolovná práva, která Unie stanoví samostatně. Objevují se v něm však i rybolovná práva vyplývající z mnohostranných nebo dvoustranných konzultací týkajících se rybolovu. Výsledek je prováděn prostřednictvím vnitřního rozdělení mezi členské státy na základě zásady relativní stability.

Tento návrh se proto kromě populací, o nichž rozhoduje pouze Unie, vztahuje i na:

·sdílené populace, to jest populace v Severním moři a Skagerraku, které jsou řízeny společně s Norskem nebo jichž se týkají konzultace pobřežních států v rámci Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEACF),

·rybolovná práva daná dohodami dosaženými v rámci regionálních organizací pro řízení rybolovu (RFMO).

U mnoha rybolovných práv v tomto návrhu je uvedeno „pm“ (pro memoria). Vyplývá to ze skutečnosti, že:

–v době, kdy je návrh přijímán, není doporučení pro některé populace k dispozici nebo

–chybí některá omezení odlovu a jiná doporučení příslušných regionálních organizací pro řízení rybolovu, protože ještě neproběhla výroční zasedání těchto organizací, nebo

–dosud nejsou k dispozici údaje o některých populacích v grónských vodách a sdílených populacích nebo populacích vyměňovaných s Norskem a jinými třetími zeměmi, jejichž konečná podoba bude záviset na závěrech konzultací s těmito zeměmi, které se uskuteční v listopadu a prosinci roku 2017, nebo

–pro několik TAC bylo přijato doporučení, avšak hodnocení dosud probíhá.

Přístup ke stanovení rybolovných práv

Komise již tradičně zhodnotila situaci, na niž návrhy o stanovení rybolovných práv musí reagovat, prostřednictvím každoročního sdělení Komise týkajícího se konzultace k rybolovným právům (COM(2017) 368) (dále jen „sdělení“). Ve sdělení je přehled stavu populací, který vychází ze závěrů dostupného vědeckého doporučení.

Dne 30. června 2017 vydala Mezinárodní rada pro průzkum moří (ICES) na žádost Komise své každoroční doporučení pro většinu rybích populací, na něž se vztahuje tento návrh. Směrování politiky, které Komise ve svém sdělení představila, vzala ICES na vědomí.

Vědecké doporučení vydávané radou ICES závisí především na údajích: plně hodnotit lze pouze populace, pro něž jsou k dispozici dostatečné a spolehlivé údaje, které umožní vypracovat odhady velikosti populace, jakož i prognózy, jak budou populace reagovat na různé scénáře odlovu (tzv. „tabulky možností odlovu“). Pokud je k dispozici dostatek údajů, jsou vědecké orgány schopny odhadnout takové úpravy rybolovných práv, aby populace přinesly maximální udržitelný výnos (MSY). Tato doporučení se označují jako „doporučení MSY“. V ostatních případech vycházejí vědecké orgány při doporučení výše rybolovných práv z přístupu předběžné opatrnosti. Metodika, podle které ICES v tomto případě postupuje, je součástí zveřejněných materiálů ICES k provádění doporučení pro populace, pro které není k dispozici dostatek údajů 2 .

Všechna navrhovaná rybolovná práva odpovídají vědeckému doporučení, které Komise obdržela v souvislosti se stavem populací a které bylo využito způsobem popsaným ve sdělení.

Povinnost vykládky zavedená nařízením (EU) č. 1380/2013

Povinnost vykládky zavedená základním nařízením SRP se postupně uplatňuje od roku 2015 do roku 2019. V roce 2019 se má povinnost vykládky vztahovat na všechny populace, jichž se týká omezení odlovů. Od 1. ledna 2016 podléhají povinnosti vykládky některé druhy rybolovu druhů žijících při dně v Severním moři, v severozápadních a jihozápadních vodách Atlantiku. Na základě společných doporučení předložených členskými státy a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 Komise přijala nařízení v přenesené pravomoci, kterými se stanoví zvláštní plány výmětů. V roce 2016 členské státy předložily aktualizovaná společná doporučení s cílem postupně povinnost vykládky od 1. ledna 2017 rozšířit. Povinnost vykládky je i v roce 2017 nadále plněna a členské státy předložily společná doporučení pro druhy rybolovu, na něž se má povinnost vykládky vztahovat od 1. ledna 2018.

Zavedením povinnosti vykládky a v souladu s čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 již navrhovaná rybolovná práva nemají odrážet vyložené množství, ale ulovené množství, přičemž výměty už nejsou povoleny. Tato změna vychází ze získaného vědeckého doporučení týkajícího se populací ryb lovených v druzích rybolovu podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení SRP. Rybolovná práva by měla být rovněž stanovena v souladu s dalšími příslušnými ustanoveními, např. čl. 16 odst. 1 (odkazujícím na zásadu relativní stability) a čl. 16 odst. 4 (odkazujícím na cíle společné rybářské politiky a pravidla stanovená ve víceletých plánech).

V důsledku toho Komise navrhne pro populace, na které se povinnost vykládky začne vztahovat v roce 2018, doplnění (dorovnání) TAC. Pokud se musí vykládat úlovky z téže populace v druzích rybolovu, na něž se vztahuje povinnost vykládky v roce 2018, ale jiné úlovy z téže populace mohou být nadále vyřazovány (protože jsou uloveny v rámci druhů rybolovu, na které se povinnost vykládky bude vztahovat v letech 2018 a 2019), Komise na základě nejlepších dostupných údajů navrhne dorovnání TAC odpovídající množství, jež bude muset být vyloženo.

Tato navýšení se budou počítat na základě údajů předložených členskými státy. Prozatím bylo rozhodnuto, že do předložení těchto údajů bude návrh Komise obsahovat částky bez navýšení. Jakmile budou poskytnuty údaje umožňující jejich výpočet, budou navýšení doplněna.

Je třeba též zvážit vazby mezi základním nařízením SRP a nařízením Rady (ES) č. 847/96. Posledně uvedené nařízení stanovilo dodatečné podmínky pro meziroční řízení TAC, včetně ustanovení o flexibilitě podle článku 3 pro populace, na něž se vztahuje preventivní TAC, a podle článku 4 pro populace, na něž se vztahuje analytický TAC. Podle článku 2 má Rada při stanovení TAC rozhodnout, na jaké populace se nevztahují články 3 a 4, a to zejména na základě biologického stavu těchto populací. V nedávné době byl čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013 zaveden další mechanismus flexibility. Ve snaze zabránit nadměrně vysoké flexibilitě, jež by ohrozila zásadu rozumného a odpovědného využívání živých biologických mořských zdrojů a bránila dosažení cílů společné rybářské politiky, by proto mělo být upřesněno, že články 3 a 4 nařízení (ES) č. 847/96 nelze použít spolu s meziroční flexibilitou stanovenou v čl. 15 odst. 9 nařízení č. 1380/2013.

Opatření týkající se úhoře říčního

Životní cyklus úhoře říčního je složitý, neboť se jedná o dlouhověkou rybu s širokým rozptylem: aktuální fakta naznačují, že úhoři se třou v Sargasovém moři a jejich larvy se na oceánských proudech dostávají na evropský a severoafrický pevninský šelf, kde se mění ve sklovité úhoře a vplouvají do kontinentálních vod.

Ve vědeckých doporučeních se opakovaně uvádí, že: „[...] uplatňuje-li se v případě úhoře říčního přístup předběžné opatrnosti, všechny antropogenní vlivy (např. rekreační a komerční rybolov ve všech fázích, vodní elektrárny, přečerpávací stanice a znečištění), jež omezují vývoj a únik stříbrných úhořů, by měly být omezeny na nulu nebo by se měly nulové hodnotě co možná nejvíce blížit.“ 3  

Vzhledem k doporučení rady ICES je důležité, aby ustal veškerý rybolov zaměřený na ryby ve tření, dokud se jednoznačně neprokáže, že se stav populace lepší. S ohledem na toto závažné doporučení ICES je proto do doby, než bude přijato dlouhodobější řešení, vhodné, aby byl veškerý rybolov úhoře říčního v roce 2018 ve vodách Unie oblasti ICES a v Baltském moři zakázán.

Opatření týkající se mořčáka evropského

Opatření týkající se mořčáka evropského budou stanovena na základě vědeckého doporučení vydaného ICES, které bude zveřejněno dne 24. října 2017.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Opatření jsou navrhována v souladu s cíli a pravidly společné rybářské politiky a jsou v souladu s politikou udržitelného rozvoje Unie.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Navrhovaná opatření jsou v souladu s ostatními politikami Unie, zejména s politikami v oblasti životního prostředí.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Právním základem návrhu je čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Závazky Unie k udržitelnému využívání živých vodních zdrojů vyplývají ze závazků stanovených článkem 2 základního nařízení SRP.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Návrh patří do výlučné pravomoci Unie v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. d) Smlouvy. Zásada subsidiarity se proto neuplatní.

•Proporcionalita

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z tohoto důvodu: SRP je společnou politikou. Podle čl. 43 odst. 3 Smlouvy musí Rada přijmout opatření ke stanovení a přidělení rybolovných práv.

Navrhované nařízení Rady přiděluje členským státům rybolovná práva. S ohledem na články 16 a 17 základního nařízení členské státy poté přistoupí k přidělení těchto práv regionům či subjektům, jak považují za vhodné. Členské státy tak mají dostatečný manévrovací prostor pro rozhodování o tom, jakým způsobem na základě zvoleného sociálně-ekonomického modelu využijí rybolovná práva, která jim byla přidělena.

Návrh nemá nové finanční dopady na členské státy. Jelikož Rada toto nařízení přijímá každý rok, jsou už veřejné i soukromé nástroje pro jeho provádění zavedeny.

•Volba nástroje

Navrhovaný nástroj: nařízení.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX-POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex-post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

•Konzultace se zúčastněnými stranami

a)Metody konzultací, hlavní cílová odvětví a obecný profil respondentů

Komise konzultovala zúčastněné strany, zejména prostřednictvím poradních sborů, a členské státy v otázce jí navrhovaného přístupu k různým návrhům Komise týkajícím se rybolovných práv na základě sdělení o rybolovných právech pro rok 2018.

Komise se navíc řídila strategickými liniemi vytyčenými ve sdělení Radě a Evropskému parlamentu o zlepšení konzultace v oblasti řízení rybolovu Společenství (KOM(2006) 246 v konečném znění), kterým se zavádí zásady „jednání s předstihem“.

b)Shrnutí odpovědí a způsob, jakým byly vzaty v úvahu

Reakce na výše uvedené sdělení Komise o rybolovných právech odráží názory zúčastněných stran na hodnocení, které Komise provedla v souvislosti se stavem zdrojů, a názory na to, jak zajistit vhodný postup v oblasti řízení. Tyto odpovědi Komise zohlednila při vypracování návrhu.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Pokud jde o použitou metodiku, Komise konzultovala, jak už bylo uvedeno, Mezinárodní radu pro průzkum moří (ICES). Doporučení ICES je založeno na rámcovém doporučení vypracovaném jejími odbornými skupinami a rozhodovacími orgány a vydává se v souladu s memorandem o porozumění odsouhlaseným spolu s Komisí.

Hlavním cílem je dosáhnout takových úrovní populací, které umožní získat maximální udržitelný výnos, a udržet je. Tento cíl byl výslovně začleněn do základního nařízení SRP, zejména do čl. 2 odst. 2, který stanoví, že tohoto cíle „musí být dosaženo u populací, u nichž je to možné, do roku 2015 a u všech populací […] do roku 2020“. Zařazení tohoto cíle zohledňuje závazek přijatý Unií k závěrům Světového summitu o udržitelném rozvoji v Johannesburgu (2002) a s ním související prováděcí plán. Jak už bylo zmíněno, pro několik populací jsou již informace týkající se úrovní maximálního udržitelného výnosu skutečně k dispozici. Jsou mezi nimi populace velmi významné z hlediska objemu úlovků a komerční hodnoty, jako je štikozubec obecný, treska obecná, ďasovití, jazyk rodu Solea, pakambala rodu Lepidorhombus, treska jednoskvrnná a humr severský.

K dosažení cíle maximálního udržitelného výnosu (MSY) může být v některých případech nezbytné omezit míru úmrtnosti způsobené rybolovem nebo míru odlovu. Tento návrh proto používá jako základ doporučení týkající se hodnoty MSY, pokud je k dispozici. V souladu s cíli společné rybářské politiky, pokud se TAC navrhují na základě doporučení MSY, odpovídá TAC úrovni, která by podle uvedeného doporučení zajistila dosažení cíle maximálního udržitelného výnosu v roce 2018. Tento přístup je v souladu se zásadami uvedenými ve sdělení o rybolovných právech na rok 2018.

Pro populace, pro něž není dostatek údajů, vydaly vědecké poradní orgány doporučení, zda odlov snížit, stabilizovat nebo povolit jeho zvýšení. Doporučení ICES poskytlo v mnoha případech orientační kvantitativní údaje, které se zakládají na snížení či zvýšení odlovů nejvýše o 20 % oproti předcházejícímu roku, v souladu s principem předběžné opatrnosti. Tyto orientační hodnoty byly využity k navržení TAC. Pokud nebylo vědecké doporučení k dispozici vůbec, postupovalo se podle principu předběžné opatrnosti, což znamená, že se preventivní TAC snížil o 20 %.

•Posouzení dopadů

Oblast působnosti nařízení o rybolovných právech je vymezena čl. 43 odst. 3 Smlouvy.

Návrh se snaží vyhnout přístupu, který by upřednostnil krátkodobá opatření před dlouhodobě udržitelnými rozhodnutími, a zohledňuje tedy iniciativy zúčastněných stran a poradních sborů, pokud je uznala ICES a/nebo VTHVR. Návrh reformy SRP byl Komisí pečlivě vypracován na základě posouzení dopadů (SEC(2011) 891), jehož součástí byla i analýza cíle MSY. Ze závěrů vyplývá, že tento cíl je podmínkou nezbytnou k dosažení environmentální, ekonomické a sociální udržitelnosti.

•Účelnost a zjednodušování právních předpisů

Nařízením se zavádí zjednodušení administrativních postupů, které se týkají veřejné správy (na úrovni jednotlivých států nebo na úrovni Unie), zejména pokud jde o požadavky na řízení intenzity rybolovu.

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

2017/0287 (NLE)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se pro rok 2018 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)V čl. 43 odst. 3 Smlouvy se stanoví, že Rada přijme na návrh Komise opatření týkající se stanovení a přidělení rybolovných práv.

(2)Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 4 mají být na základě dostupných vědeckých, technických a hospodářských doporučení, případně včetně zpráv vypracovaných Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (VTHVR) a jinými poradními orgány, jakož i na základě doporučení vydaných poradními radami přijata opatření pro zachování zdrojů.

(3)Rada má přijmout opatření ke stanovení a přidělení rybolovných práv, případně včetně některých podmínek, jež jsou s nimi funkčně spojeny. V souladu s čl. 16 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013 by rybolovná práva měla být stanovena v souladu s cíli společné rybářské politiky stanovenými v čl. 2 odst. 2 uvedeného nařízení. V souladu s čl. 16 odst. 1 uvedeného nařízení by rybolovná práva měla být rozdělena mezi jednotlivé členské státy způsobem, který každému členskému státu zajistí relativní stabilitu rybolovných činností pro každou populaci ryb nebo loviště.

(4)Celkový přípustný odlov (TAC) by proto měl být stanoven v souladu s nařízením (EU) č. 1380/2013 na základě dostupných vědeckých doporučení s ohledem na biologické a sociálně-ekonomické aspekty a měl by všem odvětvím rybolovu zajistit spravedlivé zacházení; rovněž je nezbytné zohlednit názory vyjádřené v konzultacích se zúčastněnými stranami, zejména na jednáních poradních sborů.

(5)Povinnost vykládky uvedená v článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 je zaváděna individuálně pro jednotlivé druhy rybolovu. Pokud se na druh rybolovu v regionu, na který se vztahuje toto nařízení, vztahuje povinnost vykládky, měly by být vyloženy všechny druhy ulovené při tomto rybolovu, jehož se týká omezení odlovu. Od 1. ledna 2016 se povinnost vykládky vztahuje na druhy ryb, které jsou předmětem jednotlivých druhů rybolovu. V čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 se stanoví, že je-li zavedena povinnost vykládky pro určitou rybí populaci, jsou rybolovná práva stanovena s ohledem na to, že ze způsobu stanovení rybolovných práv na základě vykládky se přešlo na způsob stanovení těchto práv na základě úlovků. Na základě společných doporučení předložených členskými státy a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 Komise přijala v rámci přípravy na plné provádění povinnosti vykládky řadu nařízení v přenesené pravomoci, kterými se stanoví dočasně a na dobu, která není delší než tři roky, zvláštní plány výmětů.

(6)Rybolovná práva pro populace spadající do povinnosti vykládky od 1. ledna 2018 by měla kompenzovat předchozí výměty a měla by vycházet z vědeckých informací a doporučení. V zájmu zajištění spravedlivé kompenzace za ryby, které byly dříve předmětem výmětů a jež budou muset být od 1. ledna 2018 vykládány, by mělo být navýšení vypočteno v souladu s touto metodikou: nové údaje o vykládce by měly být vypočítány tak, že od údajů Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) ohledně celkových odlovů se odečtou množství, která budou nadále předmětem výmětů během plnění povinnosti vykládky; v důsledku toho by navýšení použité ve vztahu k údajům o TAC mělo být úměrné změně mezi nově vypočtenými údaji o vykládkách a předchozími údaji ICES o vykládkách.

(7)V případě populace úhoře říčního doporučila rada ICES, že veškerá úmrtnost způsobená lidskou činností, včetně rekreačního a komerčního rybolovu, by měla být omezena na nulu nebo by se měla nulové hodnotě co možná nejvíce blížit. Je proto nutné provést toto doporučení a zakázat rybolov tohoto druhu v Baltském moři, v Kattegatu, Skagerraku, v Severním moři a v Atlantském oceánu (ve vodách Unie).

(8)[Opatření týkající se mořčáka evropského budou stanovena na základě vědeckého doporučení vydaného ICES, které bude zveřejněno dne 24. října 2017].

(9)Již několik let jsou některé TAC týkající se populací příčnoústých (žraloků a rejnokovitých) stanoveny na nulovou hodnotu a související ustanovení zakládá povinnost okamžitě vypustit náhodné úlovky těchto druhů. Důvodem tohoto zvláštního zacházení je špatný stav těchto populací z hlediska jejich zachování, a jelikož vzhledem k jejich vysoké míře přežití nepovedou výměty k vyšší míře úmrtnosti způsobené rybolovem, jsou výměty považovány za prospěšné pro zachování těchto druhů. Od 1. ledna 2015 však budou muset být úlovky těchto druhů v pelagickém rybolovu vyloženy, ledaže se na ně vztahuje některá z výjimek z povinnosti vykládky stanovená v článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013. Ustanovení čl. 15 odst. 4 písm. a) uvedeného nařízení umožňuje tyto výjimky pro druhy, jejichž rybolov je zakázán a které jsou jako takové určeny v právním aktu Unie přijatém v oblasti společné rybářské politiky. Je proto vhodné zakázat rybolov těchto druhů v dotčených oblastech.

(10)Podle čl. 16 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013 by se pro populace, na něž se vztahují zvláštní víceleté plány, měly TAC stanovit v souladu s pravidly stanovenými v těchto plánech. TAC pro populaci jazyka rodu Solea v západní části Lamanšského průlivu, platýse evropského a jazyka rodu Solea v Severním moři a tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři by proto měly být stanoveny v souladu s pravidly uvedenými v nařízeních Rady (ES) č. 509/2007 5 , (ES) č. 676/2007 6 a (ES) č. 302/2009 7 . Cílem v případě štikozubce novozélandského, jak jej stanoví nařízení Rady (ES) č. 2166/2005 8 , je obnova biomasy dotyčných populací až na úroveň bezpečných biologických limitů, a to v souladu s vědeckými údaji. V souladu s vědeckým doporučením je s ohledem na chybějící průkazné údaje o cílové biomase reprodukující se populace a změny bezpečných biologických limitů vhodné stanovit TAC na základě doporučení ICES týkajícího se maximálního udržitelného výnosu, a přispět tak k dosažení cílů společné rybářské politiky stanovených v nařízení (EU) č. 1380/2013.

(11)Pokud jde o populace sledě obecného v oblasti západně od Skotska, poskytla rada ICES na základě nedávného porovnávání s referenčními ukazateli doporučení pro kombinované populace sledě obecného v divizích 6a, 7b a 8c (západně od Skotska, západně od Irska). Toto doporučení se týká dvou odlišných TAC (jednak pro 6aS, 7b a 8c, jednak pro 5b, 6b a 6aN). Podle ICES je pro tyto populace třeba vypracovat plán obnovy. Vzhledem k tomu, že podle vědeckých doporučení nelze plán řízení pro severní populaci 9 uplatnit na kombinované populace a rybolovná práva pro tyto dvě populace není možné stanovit odděleně, stanoví se TAC s cílem povolit omezený odlov v komerčně provozovaném vědeckém programu odběru vzorků.

(12)Opatření pro řízení a úrovně TAC populací, pro něž neexistují dostatečné nebo spolehlivé údaje, které by umožnily odhad jejich velikosti, by se měly řídit přístupem předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu definovaným v čl. 4 odst. 1 bodu 8 nařízení (EU) č. 1380/2013, přičemž je třeba zohlednit faktory specifické pro jednotlivé populace, zejména dostupné informace o vývojových trendech populace a aspekty týkající se smíšených lovišť.

(13)Nařízení Rady (ES) č. 847/96 10 zavedlo dodatečné podmínky pro meziroční řízení TAC, včetně ustanovení o flexibilitě podle článku 3 uvedeného nařízení pro populace, na něž se vztahuje preventivní TAC, a podle článku 4 zmíněného nařízení pro populace, na něž se vztahuje analytický TAC. Podle článku 2 uvedeného nařízení Rada při stanovení TAC rozhodne, na jaké populace se nevztahují články 3 a 4 uvedeného nařízení, a to zejména na základě biologického stavu těchto populací. Poměrně nedávno byl ustanovením čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013 u všech populací, na něž se vztahuje povinnost vykládky, zaveden mechanismus meziroční flexibility. Ve snaze zabránit nadměrně vysoké flexibilitě, jež by ohrozila zásadu racionálního a odpovědného využívání mořských biologických zdrojů, bránila dosažení cílů společné rybářské politiky a zhoršila biologický stav populací, by se články 3 a 4 nařízení (ES) č. 847/96 měly použít na analytický TAC pouze tehdy, pokud není využita meziroční flexibilita stanovená v čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(14)V případech, kdy se TAC určité populace přidělí pouze jednomu členskému státu, je vhodné tento členský stát v souladu s čl. 2 odst. 1 Smlouvy zmocnit, aby určil úroveň tohoto odlovu. Je třeba přijmout ustanovení k zajištění toho, aby při stanovení úrovně TAC dotčený členský stát jednal v naprostém souladu se zásadami a pravidly společné rybářské politiky.

(15)V souladu s článkem 5 nařízení (ES) č. 509/2007, článkem 9 nařízení (ES) č. 676/2007 a články 5 a 9 nařízení (ES) č. 302/2009 je třeba stanovit stropy intenzity rybolovu pro rok 2018.

(16)U některých druhů, jako jsou některé druhy žraloků, by i omezená rybolovná činnost mohla mít za následek závažné riziko pro jejich zachování. Rybolovná práva pro takové druhy by proto měla být zcela omezena prostřednictvím všeobecného zákazu lovu těchto druhů.

(17)Na 11. zasedání konference stran Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů, která se konala v Quitu ve dnech 3. až 9. listopadu 2014, byla s účinností ode dne 8. února 2015 doplněna řada druhů na seznam chráněných druhů v dodatku I a II úmluvy. Je proto vhodné stanovit ochranu těchto druhů v souvislosti s činnostmi rybářských plavidel Unie provádějících rybolov ve všech vodách a rybářských plavidel třetích zemí provádějících rybolov ve vodách Unie.

(18)Na využívání rybolovných práv stanovených v tomto nařízení, která jsou k dispozici rybářským plavidlům Unie, se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 11 , a zejména články 33 a 34 uvedeného nařízení, které se týkají zaznamenávání úlovků a intenzity rybolovu a oznamování údajů o vyčerpání rybolovných práv. Je tudíž nezbytné určit kódy, které členské státy použijí, když zasílají Komisi údaje týkající se vykládky populace podle tohoto nařízení.

(19)Na základě doporučení ICES je vhodné zachovat zvláštní systém řízení smačků rodu Ammodytes a souvisejících vedlejších úlovků ve vodách Unie divizí ICES 2a a 3a a podoblasti ICES 4. Vzhledem k tomu, že vědecké doporučení ICES má být k dispozici až v únoru roku 2018, je vhodné, aby až do zveřejnění tohoto doporučení byly TAC a kvóty prozatímně stanoveny na nulovou hodnotu.

(20)Postupem podle dohod nebo protokolů o vztazích v oblasti rybolovu s Norskem 12 a Faerskými ostrovy 13 uskutečňuje Unie konzultace o rybolovných právech s těmito partnery. Postupem podle dohody a protokolu o vztazích v oblasti rybolovu s Grónskem 14 stanovil smíšený výbor úroveň rybolovných práv, která jsou Unii k dispozici ve vodách Grónska v roce 2018. Je proto nezbytné uvedená rybolovná práva zahrnout do tohoto nařízení [odůvodnění bude aktualizováno po konzultacích].

(21)Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC) přijala na svém výročním zasedání v roce 2017 opatření na zachování obou populací okouníků rodu Sebastes v Irmingerově moři. Tato opatření by měla být provedena v právu Unie [odůvodnění bude aktualizováno po výročním zasedání].

(22)Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) na svém výročním zasedání v roce 2017 přijala prodloužení platnosti TAC a kvót pro tuňáka křídlatého v severním a jižním Atlantiku a mečouna obecného v severním a jižním Atlantiku, jakož i prodloužení platnosti TAC pro tuňáka žlutoploutvého. Dále stanovila rovněž omezení odlovu pro žraloka modrého v severním Atlantiku a plachetníka atlantského ve východním a západním Atlantiku, jakož i TAC pro mečouna obecného ve Středozemním moři a potvrdila pro rok 2018 TAC a kvóty, jež byly v minulosti stanoveny pro tuňáka obecného a tuňáka velkookého. Pokud jde o marlína modrého a marlína bělavého, komise ICCAT potvrdila pro rok 2018 TAC stanovené v minulosti a přijala plán náhrad navržený Evropskou unií v důsledku překročení kvót ze strany Španělska v letech 2014 a 2015. Jak je tomu již v případě populace tuňáka obecného, je vhodné, aby odlovy v rámci rekreačního rybolovu všech ostatních populací řízených komisí ICCAT podléhaly omezením odlovu, jež tato organizace přijala. Na rybářská plavidla Unie o minimální délce 20 metrů lovící tuňáka velkookého v oblasti úmluvy ICCAT by se kromě toho měla vztahovat omezení kapacity přijatá komisí ICCAT v doporučení ICCAT 15-01. Všechna tato opatření by měla být provedena v právu Unie [odůvodnění bude aktualizováno po výročním zasedání].

(23)Strany Komise pro zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě (CCAMLR) na svém 35. výročním zasedání v roce 2016 přijaly pro období let 2016/2017 a 2017/2018 omezení odlovu cílových druhů i druhů ulovených jako vedlejší úlovek. Při stanovení rybolovných práv pro rok 2017 by se mělo zvážit využívání této kvóty v průběhu roku 2016 [odůvodnění bude aktualizováno po výročním zasedání].

(24)Komise pro tuňáky Indického oceánu (IOTC) přijala na svém výročním zasedání v roce 2016 omezení odlovu tuňáka žlutoploutvého (Thunnus albacares). Komise IOTC rovněž přijala opatření k omezení používání lovných zařízení s uzavíracím mechanismem (FAD) a k omezení používání pomocných plavidel. Jelikož je činnost pomocných plavidel a používání zařízení s uzavíracím mechanismem nedílnou součástí intenzity rybolovu vynaložené loďstvem používajícím košelkové nevody, opatření by mělo být provedeno v právu Unie [odůvodnění bude aktualizováno po výročním zasedání].

(25)Výroční zasedání Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří (SPRFMO) se bude konat ve dnech 30. ledna až 3. února 2018. Je vhodné, aby stávající opatření v oblasti úmluvy SPRFMO byla až do konání tohoto výročního zasedání prozatímně zachována.

(26)Na svém výročním zasedání v roce 2017 přijala Meziamerická komise pro tropické tuňáky (IATTC) na období 2018–2020 opatření pro zachování zdrojů tuňáka žlutoploutvého, tuňáka velkookého a tuňáka pruhovaného a stávající opatření pro zachování zdrojů těchto druhů na rok 2017 pozměnila. Je vhodné tato opatření provést v právu Unie.

(27)Organizace pro rybolov v jihovýchodním Atlantiku (SEAFO) přijala na svém výročním zasedání v roce 2016 opatření pro zachování zdrojů u dvouletých TAC pro ledovku patagonskou, kraba hlubokomořského, pilonoše rodu Beryx a kostlivkovité. Byl přijat rovněž dvouletý TAC pro červenici obecnou v divizi B1, zatímco platnost TAC pro uvedené druhy v ostatních částech oblasti úmluvy SEAFO byla omezena na jeden rok. Stávající platná opatření týkající se přidělení rybolovných práv přijatá organizací SEAFO by měla být provedena v právu Unie [odůvodnění bude aktualizováno po výročním zasedání].

(28)Komise pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu (WCPFC) potvrdila na svém 13. výročním zasedání stávající opatření pro zachování a řízení zdrojů. Tato opatření by měla být nadále prováděna v právu Unie [odůvodnění bude aktualizováno po výročním zasedání].

(29)Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku (NAFO) přijala na svém 39. výročním zasedání v roce 2017 řadu rybolovných práv na rok 2018 pro některé populace v podoblastech 1–4 oblasti úmluvy NAFO. Tato opatření by měla být provedena v právu Unie.

(30)Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM) přijala na svém 40. výročním zasedání v roce 2016 omezení odlovu a intenzity rybolovu pro některé populace malých pelagických druhů na roky 2017 a 2018 v zeměpisné podoblasti 17 a 18 (Jaderské moře) oblasti dohody GFCM. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie. Maximální omezení odlovu uvedená v příloze IL se stanoví výlučně na jeden rok, a aniž jsou dotčena další opatření, která mohou být přijata v budoucnosti nebo případné rozpisy rozdělení mezi členské státy.

(31)S ohledem na zvláštní rysy slovinského loďstva a jeho okrajový dopad na populace malých pelagických druhů je žádoucí zachovat stávající způsob rybolovu a zajistit přístup slovinského loďstva k minimálnímu množství malých pelagických druhů.

(32)Některá mezinárodní opatření, kterými se vytváří či omezují rybolovná práva Unie, jsou příslušnými regionálními organizacemi pro řízení rybolovu přijímána na konci roku a vstoupí v platnost před vstupem tohoto nařízení v platnost. Je tedy nutné, aby se ustanovení, kterými se taková opatření provádí do práva Unie, používala zpětně. Zejména proto, že rybářská sezóna v oblasti úmluvy CCAMLR probíhá od 1. prosince do 30. listopadu, a některá rybolovná práva nebo zákazy v oblasti úmluvy CCAMLR jsou tudíž stanoveny na období počínající dnem 1. prosince 2017, je vhodné, aby se příslušná ustanovení tohoto nařízení použila od téhož dne. Touto zpětnou působností není dotčena zásada oprávněných očekávání, jelikož členové CCAMLR mají zakázáno lovit v oblasti úmluvy CCAMLR bez oprávnění.

(33)Pokud jde o rybolovná práva pro kraba rodu Chionoecetes okolo oblasti Svalbard, Pařížská smlouva z roku 1920 přiznává všem smluvním stranám rovný a nediskriminační přístup ke zdrojům, mimo jiné v oblasti rybolovu. Názor Unie ohledně tohoto přístupu, pokud jde o rybolov kraba rodu Chionoecete na kontinentálním šelfu okolo oblasti Svalbard, je uveden ve verbální nótě Norsku ze dne 25. října 2016, týkající se norského řízení rybolovu kraba rodu Chionoecetes na jeho kontinentálním šelfu, který podle názoru Unie nebere v potaz zvláštní ustanovení Pařížské smlouvy, a zejména ustanovení jejích článků 2 a 3. Aby se zajistilo, že využívání populace krabů rodu Chionoecetes v oblasti Svalbard bude slučitelné s nediskriminačními pravidly pro řízení stanovenými Norskem, pod jehož svrchovanost a jurisdikci oblast vymezená uvedenou smlouvou spadá, je vhodné stanovit počet plavidel oprávněných k tomuto rybolovu. Rozdělení takových rybolovných práv mezi členské státy je omezeno na rok 2018. Připomíná se, že hlavní odpovědnost za zajištění dodržování platného práva nesou členské státy vlajky. [Odůvodnění bude aktualizováno s ohledem na možný vývoj.]

(34)V souladu s prohlášením Unie určeným Bolívarovské republice Venezuele o udělení rybolovných práv ve vodách Unie rybářským plavidlům plujícím pod vlajkou Bolívarovské republiky Venezuely ve výlučné hospodářské zóně při pobřeží Francouzské Guyany 15 je třeba stanovit rybolovná práva pro chňapalovité pro Venezuelu ve vodách Unie.

(35)Vzhledem k tomu, že některá ustanovení mají být uplatňována bez přerušení, a s cílem zabránit právní nejistotě v období mezi koncem roku 2017 a dnem vstupu v platnost nařízení, jímž se stanoví rybolovná práva pro rok 2018, je vhodné, aby se ustanovení o zákazech a obdobích zákazu uplatňovala i na začátku roku 2019, a to až do doby, než vstoupí v platnost nařízení, jímž se stanoví rybolovná práva pro rok 2019.

(36)Za účelem zajištění jednotných podmínek pro udělování povolení jednotlivým členským státům, aby mohly využívat systému, v rámci něhož mohou řídit své přidělování intenzity rybolovu na základě systému založeného na kilowattdnech, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 16 .

(37)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přidělení dodatečných dní na moři za účelem trvalého ukončení rybolovných činností a k posílení přítomnosti vědeckých pozorovatelů a pokud jde o stanovení tabulkových formátů pro shromažďování a přenos informací týkajících se převodu dní na moři mezi rybářskými plavidly plujícími pod vlajkou jednoho členského státu.

(38)Aby se předešlo přerušení rybolovných činností a zajistil se výdělek rybářům Unie, mělo by se toto nařízení použít ode dne 1. ledna 2018, s výjimkou ustanovení týkajících se omezení intenzity rybolovu, která by se měla použít ode dne 1. února 2018, a zvláštních ustanovení týkajících se určitých oblastí, která by měla mít zvláštní datum použitelnosti. Z důvodu naléhavosti by mělo toto nařízení vstoupit v platnost ihned po svém vyhlášení.

(39)Při využívání rybolovných práv by mělo být plně dodržováno platné právo Unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1
Předmět

1.Toto nařízení stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací.

2.Rybolovná práva uvedená v odstavci 1 zahrnují:

a)omezení odlovu pro rok 2018 a v případě, že je to uvedeno v tomto nařízení, pro rok 2019;

b)omezení intenzity rybolovu v období od 1. února 2018 do 31. ledna 2019, vyjma případů, kdy jsou pro omezení intenzity rybolovu stanovena v článcích 25, 26 a 38 a v příloze IIE jiná období, jakož i omezení používání lovných zařízení s uzavíracím mechanismem (FAD);

c)rybolovná práva pro období od 1. prosince 2017 do 30. listopadu 2018 pro některé rybí populace v oblasti úmluvy CCAMLR;

d)rybolovná práva pro některé populace v oblasti úmluvy IATTC uvedená v článku 27 pro období v letech 2017 a 2018 stanovená v uvedeném ustanovení.

Článek 2
Oblast působnosti

1.Toto nařízení se vztahuje na tato plavidla:

a)rybářská plavidla Unie;

b)plavidla třetích zemí ve vodách Unie.

2.Toto nařízení se vztahuje rovněž na rekreační rybolov, pokud se na něj v příslušných ustanoveních výslovně odkazuje.

Článek 3
Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v článku 4 nařízení (EU) č. 1380/2013. Kromě toho se rozumí:

a)„plavidlem třetí země“ rybářské plavidlo plující pod vlajkou třetí země a registrované ve třetí zemi;

b)„rekreačním rybolovem“ nekomerční rybolovné činnosti využívající mořské biologické zdroje například pro rekreační, turistické nebo sportovní účely;

c)„mezinárodními vodami“ vody, které nepodléhají svrchovanosti ani jurisdikci žádného státu;

d)„celkovými přípustnými odlovy“ (TAC):

i)v rybolovu, na nějž se vztahuje povinnost vykládky podle článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013, množství ryb, které lze každoročně z každé populace odlovit;

ii)ve všech ostatních druzích rybolovu množství ryb, které lze každoročně z každé populace vyložit;

e)„kvótou“ část TAC přidělená Unii, členskému státu nebo třetí zemi;

f)„analytickým posouzením“ kvantitativní posouzení trendů dané populace založené na údajích o biologii a využívání této populace, které mají podle vědeckého přezkumu dostatečnou kvalitu, aby z nich vycházela vědecká doporučení o možnostech budoucích úlovků;

g)„velikostí oka“ velikost oka rybářských sítí určená v souladu s nařízením Komise (ES) č. 517/2008 17 ;

h)„rejstříkem rybářského loďstva Unie“ rejstřík zřízený Komisí v souladu s čl. 24 odst. 3 nařízení (EU) č. 1380/2013;

i)„lodním deníkem rybolovu“ lodní deník uvedený v článku 14 nařízení (ES) č. 1224/2009.

Článek 4
Rybolovné oblasti

Pro účely tohoto nařízení se příslušnými oblastmi rozumí:

a)„oblastmi ICES“ (Mezinárodní rada pro průzkum moří) zeměpisné oblasti vymezené v příloze III nařízení (ES) č. 218/2009 18 ;

b)„Skagerrakem“ zeměpisná oblast, která je na západě ohraničena linií vedoucí od majáku Hanstholm k majáku Lindesnes a na jihu hranicí vedoucí od majáku Skagen k majáku Tistlarna a dále k nejbližšímu bodu na švédském pobřeží;

c)„Kattegatem“ zeměpisná oblast vymezená na severu linií vedoucí od majáku Skagen k majáku Tistlarna a dále k nejbližšímu bodu na švédském pobřeží a na jihu hranicí vedoucí od Hasenøre ke Gnibens Spids, od Korshage ke Spodsbjergu a od Gilbjerg Hoved ke Kullenu;

d)„funkční jednotkou 16 podoblasti ICES 7“ zeměpisná oblast vymezená loxodromami, které postupně spojují tyto souřadnice:

–53° 30' s. š., 15° 00' z. d.,

–53° 30' s. š., 11° 00' z. d.,

–51° 30' s. š., 11° 00' z. d.,

–51° 30' s. š., 13° 00' z. d.,

–51° 00' s. š., 13° 00' z. d.,

–51° 00' s. š., 15° 00' z. d.,

–53° 30' s. š., 15° 00' z. d.;

e)„funkční jednotkou 26 divize ICES 9a“ zeměpisná oblast vymezená loxodromami, které postupně spojují tyto souřadnice:

–43° 00' s. š., 8° 00' z. d.,

–43° 00' s. š., 10° 00' z. d.,

–42° 00' s. š., 10° 00' z. d.,

–42° 00' s. š., 8° 00' z. d.;

f)„funkční jednotkou 27 divize ICES 9a“ zeměpisná oblast vymezená loxodromami, které postupně spojují tyto souřadnice:

–42° 00' s. š., 8° 00' z. d.,

–42° 00' s. š., 10° 00' z. d.,

–38° 30' s. š., 10° 00' z. d.,

–38° 30' s. š., 9° 00' z. d.,

–40° 00' s. š., 9°00' z. d.,

–40° 00' s. š., 8° 00' z. d.;

g)„Cádizským zálivem“ zeměpisná oblast divize ICES 9a východně od 7º 23' 48″ z. d.;

h)„oblastmi CECAF“ (Výbor pro rybolov ve středovýchodním Atlantiku) zeměpisné oblasti vymezené v příloze II nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 216/2009 19 ;

i)„oblastmi NAFO“ (Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku) zeměpisné oblasti vymezené v příloze III nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 217/2009 20 ;

j)„oblastí úmluvy SEAFO“ (Organizace pro rybolov v jihovýchodním Atlantiku) zeměpisná oblast vymezená v Úmluvě o ochraně a řízení rybolovných zdrojů v jihovýchodním Atlantiku 21 ;

k)„oblastí úmluvy ICCAT“ (Mezinárodní komise na ochranu tuňáků v Atlantiku) zeměpisná oblast vymezená v Mezinárodní úmluvě na ochranu tuňáků v Atlantiku 22 ;

l)„oblastí úmluvy CCAMLR“ (Úmluva o zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě) zeměpisná oblast vymezená v čl. 2 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 601/2004 23 ;

m)„oblastí úmluvy IATTC“ (Meziamerická komise pro tropické tuňáky) zeměpisná oblast vymezená v Úmluvě o posílení Meziamerické komise pro tropické tuňáky zřízené úmluvou mezi Spojenými státy americkými a Kostarickou republikou z roku 1949 24 ;

n)„oblastí pravomoci komise IOTC“ (Komise pro tuňáky Indického oceánu) zeměpisná oblast vymezená v Dohodě o zřízení Komise pro tuňáky Indického oceánu 25 ;

o)„oblastí úmluvy SPRFMO“ (Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří) zeměpisná oblast vymezená v Úmluvě o zachování a řízení rybolovných zdrojů v oblasti volného moře jižního Tichého oceánu 26 ;

p)„oblastí úmluvy WCPFC“ (Komise pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu) zeměpisná oblast vymezená v Úmluvě o zachování a řízení vysoce stěhovavých rybích populací v západním a středním Tichém oceánu 27 ;

q)„zeměpisnými podoblastmi GFCM“ (Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři) oblasti vymezené v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/2011 28 ;

r)„oblastí volného moře Beringova moře“ zeměpisná oblast volného moře Beringova moře vzdálená více než 200 námořních mil od základních linií, odkud se měří šířka teritoriálních vod pobřežních států Beringova moře;

s)„oblastí překrývajících se kompetencí mezi IATTC a WCPFC“ zeměpisná oblast vymezená těmito hranicemi:

–zeměpisnou délkou 150° z. d.,

–zeměpisnou délkou 130° z. d.,

–zeměpisnou šířkou 4° j. š.,

–zeměpisnou šířkou 50° j. š.

HLAVA II
RYBOLOVNÁ PRÁVA
PRO RYBÁŘSKÁ PLAVIDLA UNIE

Kapitola I
Obecná ustanovení

Článek 5
TAC a jejich rozdělení

1.TAC pro rybářská plavidla Unie ve vodách Unie nebo v některých vodách mimo Unii, jejich rozdělení mezi členské státy a případné podmínky funkčně spojené s užíváním těchto práv jsou stanoveny v příloze I.

2.Rybářská plavidla Unie jsou oprávněna k odlovu v mezích TAC stanovených v příloze I ve vodách podléhajících rybářské jurisdikci Faerských ostrovů, Grónska a Norska a v rybolovné oblasti kolem ostrova Jan Mayen, a to za podmínek stanovených v článku 14 a v příloze III tohoto nařízení a v nařízení Rady (ES) č. 1006/2008 29 a v prováděcích předpisech k němu.

Článek 6
TAC, které určí členské státy

1.TAC pro některé populace ryb určí dotčený členský stát. Tyto populace jsou uvedeny v příloze I.

2.TAC, které určí členský stát:

a)jsou v souladu se zásadami a pravidly společné rybářské politiky, zejména se zásadou udržitelného využívání populací, a

b)musí vést:

i)s největší pravděpodobností k využívání populace v souladu s maximálním udržitelným výnosem od roku 2018, jsou-li k dispozici analytická posouzení;

ii)k využívání populace v souladu s přístupem předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu, nejsou-li analytická posouzení k dispozici nebo jsou-li neúplná.

3.Do 15. března 2018 předloží každý dotčený členský stát Komisi tyto informace:

a)přijaté TAC;

b)údaje shromážděné a posouzené dotčeným členským státem, z nichž přijaté TAC vycházejí;

c)údaje o tom, jakým způsobem jsou přijaté TAC v souladu s odstavcem 2.

Článek 7
Podmínky vykládky úlovků a vedlejších úlovků

1.Úlovky, které nepodléhají povinnosti vykládky stanovené v článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013, se uchovávají na palubě nebo vykládají pouze tehdy, pokud:

a)byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu, jenž má kvótu, která dosud nebyla vyčerpána, nebo

b)představují tu část kvóty Unie, která nebyla v podobě kvót rozdělena mezi členské státy, a uvedená kvóta Unie není vyčerpána.

2.V příloze I tohoto nařízení jsou pro účely výjimky z povinnosti započítat úlovky do příslušných kvót stanovených v článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 uvedeny populace necílových druhů nacházejících se v bezpečných biologických mezích podle čl. 15 odst. 8 uvedeného nařízení.

Článek 8
Omezení intenzity rybolovu

V obdobích uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. b) se použijí tato omezení intenzity rybolovu:

a)v příloze IIA pro řízení populací platýse evropského a jazyka rodu Solea v podoblasti ICES 4;

b)v příloze IIB na obnovu populací štikozubce obecného a humra severského v divizích ICES 8c a 9a, s výjimkou Cádizského zálivu;

c)v příloze IIC pro řízení populace jazyka rodu Solea v divizi ICES 7e.

Článek 9
Opatření týkající se rybolovu mořčáka evropského

[Opatření týkající se mořčáka evropského budou stanovena na základě vědeckého doporučení vydaného ICES, které bude zveřejněno dne 24. října 2017].

Článek 10
Zvláštní ustanovení o rozdělení rybolovných práv

1.Rozdělením rybolovných práv mezi členské státy stanoveným v tomto nařízení nejsou dotčeny:

a)výměny provedené podle čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013;

b)odpočty a přerozdělení provedené podle článku 37 nařízení (ES) č. 1224/2009;

c)přerozdělení provedená podle čl. 10 odst. 4 nařízení (ES) č. 1006/2008;

d)vykládky dodatečných množství povolené podle článku 3 nařízení (ES) č. 847/96 a podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013;

e)množství převedená podle článku 4 nařízení (ES) č. 847/96 a čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013;

f)odpočty provedené podle článků 105, 106 a 107 nařízení (ES) č. 1224/2009;

g)převody a výměny kvót podle článku 15 tohoto nařízení.

2.Pro účely meziročního řízení TAC a kvót stanovených v nařízení (ES) č. 847/96 jsou populace, na které se vztahují preventivní nebo analytické TAC, uvedeny v příloze I tohoto nařízení.

3.Není-li v příloze I tohoto nařízení uvedeno jinak, použije se článek 3 nařízení (ES) č. 847/96 na populace, na které se vztahuje preventivní TAC, a čl. 3 odst. 2 a 3 a článek 4 uvedeného nařízení se použije na populace, na které se vztahuje analytický TAC.

4.Články 3 a 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužijí, pokud členský stát využije meziroční flexibility podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013.

Článek 11
Období zákazu rybolovu

1.V období od 1. května do 31. května 2018 je v oblasti Porcupine Bank zakázáno lovit nebo uchovávat na palubě ryby těchto druhů: tresky obecné, pakambaly rodu Lepidorhombus, ďasovitých, tresky jednoskvrnné, tresky bezvousé, štikozubce obecného, humra severského, platýse evropského, tresky sajdy, tresky tmavé, rejnokovitých, jazyka obecného, mníkovce bělolemého, mníka modrého, mníka mořského a ostrouna obecného.

Pro účely tohoto článku zahrnuje oblast Porcupine Bank zeměpisnou oblast vymezenou loxodromami, které postupně spojují tyto souřadnice:

Odchylně od prvního pododstavce se plavidlům, která mají na palubě druhy uvedené ve zmíněném odstavci, povoluje průjezd oblastí Porcupine Bank v souladu s čl. 50 odst. 3, 4 a 5 nařízení (ES) č. 1224/2009.

2.V divizích ICES 2a, 3a a podoblasti ICES 4 je od 1. ledna do 31. března 2018 a od 1. srpna do 31. prosince 2018 zakázán komerční rybolov smačků rodu Ammodytes vlečnou sítí pro lov při dně, nevody nebo podobnými vlečnými zařízeními o velikosti ok menší než 16 mm.

Zákaz stanovený v prvním pododstavci platí i pro plavidla třetích zemí s oprávněním k rybolovu smačků rodu Ammodytes a souvisejících vedlejších úlovků ve vodách Unie podoblasti ICES 4.

Článek 12
Zákazy

1.Rybářská plavidla Unie mají zakázáno lovit, uchovávat na palubě, překládat a vykládat tyto druhy:

(a)úhoře říčního (Anguilla anguilla) o celkové délce 12 cm nebo více ve vodách Unie oblasti ICES a v Baltském moři;

(b)rejnoka hvězdnatého (Amblyraja radiata) ve vodách Unie divizí ICES 2a, 3a a 7d a podoblasti ICES 4;

(c)žraloka bílého (Carcharodon carcharías) ve všech vodách;

(d)bezkýlovce listošupinatého (Centrophorus squamosus) ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblasti 4 a ve vodách Unie a mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 a 14;

(e)světlouna bělookého (Centroscymnus coelolepis) ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblasti 4 a ve vodách Unie a mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 a 14;

(f)žraloka velikého (Cetorhinus maximus) ve všech vodách;

(g)světlouna Bonnaterrova (Dalatias licha) ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblasti 4 a ve vodách Unie a mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 a 14;

(h)bezkýlovce lopatonosého (Deania calcea) ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblasti 4 a ve vodách Unie a mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 a 14;

(i)souboru druhů (Dipturus cf. flossada a Dipturus cf. intermedia) zahrnovaných pod rejnoka hladkého (Dipturus batis) ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblastí ICES 3, 4, 6, 7, 8, 9 a 10.

(j)světlouna velkého (Etmopterus princeps) ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblasti 4 a ve vodách Unie a mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 a 14;

(k)světlouna malého (Etmopterus pusillus) ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblasti 4 a ve vodách Unie a mezinárodních vodách podoblastí ICES 1, 5, 6, 7, 8, 12 a 14;

(l)psohlava obecného (Galeorhinus galeus) loveného na dlouhé lovné šňůry ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblasti 4 a ve vodách Unie a v mezinárodních vodách podoblastí ICES 1, 5, 6, 7, 8, 12 a 14;

(m)žraloka nosatého (Lamna nasus) ve všech vodách;

(n)mantu Alfredovu (Manta alfredi) ve všech vodách;

(o)mantu obrovskou (Manta birostris) ve všech vodách;

(p)tyto druhy mant rodu Mobula ve všech vodách:

i)mantu velkou (Mobula mobular);

ii)mantu senegalskou (Mobula rochebrunei);

iii)mantu japonskou (Mobula japanica);

iv)mantu Thurstonovu (Mobula thurstoni);

v)mantu kambodžskou (Mobula eregoodootenkee);

vi)mantu mexickou (Mobula munkiana);

vii)mantu chilskou (Mobula tarapacana);

viii)mantu Kuhlovu (Mobula kuhlii);

ix)mantu malou (Mobula hypostoma);

(q)tyto druhy pilounů (Pristidae) ve všech vodách:

i)pilouna asijského (Anoxypristis cuspidata);

ii)pilouna queenslandského (Pristis clavata);

iii)pilouna mnohozubého (Pristis pectinata);

iv)pilouna obecného (Pristis pristis);

v)pilouna zelenavého (Pristis zijsron);

(r)rejnoka ostnatého (Raja clavata) ve vodách Unie divize ICES 3a;

(s)rejnoka norského (Dipturus nidarosiensis) ve vodách Unie divizí ICES 6a, 6b, 7a, 7b, 7c, 7e, 7f, 7g, 7h a 7k;

(t)rejnoka vlnitého (Raja undulata) ve vodách Unie podoblastí ICES 6 a 10;

(u)rejnoka bílého (Rostroraja alba) ve vodách Unie podoblastí ICES 6, 7, 8, 9 a 10;

(v)pilohřbetovité (Rhinobatidae) ve vodách Unie podoblastí ICES 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 12;

(w)ostrouna obecného (Squalus acanthias) ve vodách Unie podoblastí ICES 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9 a 10, s výjimkou neplnění programů uvedených v příloze IA;

(x)polorejnoka křídlatého (Squatina squatina) ve vodách Unie.

2.Při náhodném ulovení nesmějí být druhy uvedené v odstavci 1 poraněny. Jedinci se neprodleně vypouštějí.

Článek 13
Předávání údajů

Předkládají-li členské státy podle článků 33 a 34 nařízení (ES) č. 1224/2009 Komisi údaje vztahující se k vykládkám objemů odlovených populací, použijí kódy populací stanovené v příloze I tohoto nařízení.

Kapitola II
Oprávnění k rybolovu ve vodách třetích zemí

Článek 14
Oprávnění k rybolovu

1.Maximální počet oprávnění k rybolovu pro rybářská plavidla Unie provádějící rybolov ve vodách třetí země je stanoven v příloze III.

2.Pokud členský stát převede na základě čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013 kvótu jinému členskému státu (dále jen „výměna“) v rybolovných oblastech vymezených v příloze III tohoto nařízení, musí být součástí převodu také odpovídající převod oprávnění k rybolovu a převod musí být oznámen Komisi. Celkový počet oprávnění k rybolovu pro každou rybolovnou oblast, který je stanoven v příloze III tohoto nařízení, však nesmí být překročen.

Kapitola III
Rybolovná práva ve vodách regionálních
organizací pro řízení rybolovu

Článek 15
Převody a výměny kvót

1.Pokud jsou podle pravidel regionální organizace pro řízení rybolovu povoleny převody nebo výměny kvót mezi smluvními stranami této organizace, členský stát (dále jen „dotčený členský stát“) může jednat se smluvní stranou organizace a případně stanovit možný návrh zamýšleného převodu nebo výměny kvót.

2.Na základě oznámení Komisi, které provede dotčený členský stát, může Komise potvrdit návrh zamýšleného převodu nebo výměny kvót, který členský stát projednal s příslušnou smluvní stranou regionální organizace pro řízení rybolovu. Poté Komise a příslušná smluvní strana regionální organizace bez zbytečného prodlení vyjádří souhlas s tím, že budou vázány tímto převodem nebo výměnou kvót. Komise oznámí dohodnutý převod nebo výměnu kvót v souladu s pravidly dané regionální organizace pro řízení rybolovu sekretariátu této organizace.

3.Komise informuje o dohodnutém převodu nebo výměně kvót členské státy.

4.Rybolovná práva získaná od příslušné smluvní strany regionální organizace pro řízení rybolovu nebo převedená na tuto stranu v rámci převodu nebo výměny kvót se považují za kvóty přidělené dotčenému členskému státu nebo odečtené od přídělu, a to od okamžiku, kdy se převod nebo výměna kvót uskuteční v souladu s podmínkami dohody dosažené s příslušnou smluvní stranou regionální organizace nebo případně s pravidly příslušné regionální organizace. Tímto rozdělením se nemění stávající rozdělovací klíč pro účely rozdělování rybolovných práv mezi členské státy v souladu se zásadou relativní stability rybolovných činností.

5.Tento článek se použije do 31. ledna 2019 na převody kvót od smluvní strany regionální organizace pro řízení rybolovu na Unii a jejich následné přidělení členským státům.

ODDÍL 1
Oblast úmluvy ICCAT

Článek 16
Omezení rybolovu, kapacity chovu a výkrmu

1.Počet návnadových člunů a člunů s vlečnými šňůrami Unie oprávněných aktivně lovit tuňáka obecného o velikosti v rozpětí od 8 kg nebo 75 cm do 30 kg nebo 115 cm ve východním Atlantiku je omezen podle ustanovení přílohy IV bodu 1.

2.Počet plavidel drobného pobřežního rybolovu Unie oprávněných aktivně lovit tuňáka obecného o velikosti v rozpětí od 8 kg nebo 75 cm do 30 kg nebo 115 cm ve Středozemním moři je omezen podle ustanovení přílohy IV bodu 2.

3.Počet rybářských plavidel Unie, která loví tuňáka obecného v Jaderském moři pro účely chovu a jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného o velikosti v rozpětí od 8 kg nebo 75 cm do 30 kg nebo 115 cm, je omezen podle ustanovení přílohy IV bodu 3.

4.Počet a celková hrubá tonáž rybářských plavidel oprávněných lovit, uchovávat na palubě, překládat, přepravovat nebo vykládat tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři jsou omezeny podle ustanovení přílohy IV bodu 4.

5.Počet pastí používaných ve východním Atlantiku a Středozemním moři pro lov tuňáka obecného je omezen podle ustanovení přílohy IV bodu 5.

6.Kapacita chovu tuňáka obecného, kapacita výkrmu a maximální vysazení uloveného volně žijícího tuňáka obecného přidělené chovům ve východním Atlantiku a Středozemním moři jsou omezeny podle ustanovení přílohy IV bodu 6.

7.Maximální počet rybářských plavidel Unie, která mají oprávnění k rybolovu severoatlantského tuňáka křídlatého jako cílového druhu v souladu s článkem 12 nařízení (ES) č. 520/2007, je omezen podle ustanovení přílohy IV bodu 7.

8. Maximální počet rybářských plavidel Unie o délce nejméně 20 metrů, která loví tuňáka velkookého v oblasti úmluvy ICCAT, je omezen podle ustanovení přílohy IV bodu 8.

Článek 17
Rekreační rybolov

Členské státy případně přidělí zvláštní podíl pro rekreační rybolov ze svých kvót přidělených v příloze ID.

Článek 18
Žraloci

1.U všech druhů rybolovu se zakazuje uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat upravená těla liškouna velkookého (Alopias superciliosus) nebo části jejich upravených těl.

2.Zakazuje se provádět cílený rybolov liškounů rodu Alopias.

3.U rybolovu v oblasti úmluvy ICCAT se zakazuje uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat upravená těla kladivounů rodu Sphyrnidae (vyjma druhu Sphyrna tiburo) nebo části jejich upravených těl.

4.U všech druhů rybolovu se zakazuje uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat upravená těla žraloků dlouhoploutvých (Carcharhinus longimanus) nebo části jejich upravených těl.

5.U všech druhů rybolovu se zakazuje uchovávat na palubě žraloky hedvábné (Carcharhinus falciformis).

ODDÍL 2
Oblast úmluvy CCAMLR

Článek 19
Zákazy a omezení rybolovu

1.Cílený rybolov druhů uvedených v příloze V části A je v oblastech a obdobích v ní uvedených zakázán.

2.Pokud jde o průzkumný rybolov, vztahují se TAC a omezení vedlejších úlovků uvedené v příloze V části B na podoblasti v ní uvedené.

Článek 20
Průzkumný rybolov

1.Členské státy se v roce 2018 mohou účastnit průzkumného rybolovu zubatek rodu Dissostichus pomocí dlouhých lovných šňůr v podoblastech FAO 88.1 a 88.2 a rovněž v divizích 58.4.1, 58.4.2 a 58.4.3a, které nepatří do oblastí vnitrostátní jurisdikce. Pokud se členský stát hodlá takového rybolovu zúčastnit, oznámí to sekretariátu CCAMLR v souladu s články 7 a 7a nařízení (ES) č. 601/2004 a v každém případě nejpozději 1. června 2018.

2.Pro podoblasti FAO 88.1 a 88.2 a divize 58.4.1, 58.4.2 a 58.4.3a jsou TAC a omezení vedlejších úlovků pro jednotlivé podoblasti a divize a jejich rozdělení mezi malé výzkumné jednotky (SSRU) v rámci jednotlivých podoblastí a divizí stanoveny v příloze V části B. Rybolov v každé SSRU se zastaví, jakmile ohlášené úlovky dosáhnou stanovených TAC, a v dané SSRU se po zbytek sezóny rybolov zakáže.

3.Rybolov se provádí v takovém zeměpisném rozsahu a v takových hloubkách, které jsou nezbytné k získání informací potřebných pro stanovení rybolovného potenciálu a k zamezení nadměrné koncentrace odlovu a intenzity rybolovu. V podoblastech FAO 88.1 a 88.2 a divizích FAO 58.4.1, 58.4.2 a 58.4.3a je však rybolov zakázán v hloubkách menších než 550 m.

Článek 21
Lov krunýřovky krilové během rybářské sezóny 2017/2018

1.Pokud členský stát hodlá během rybářské sezóny 2017/2018 lovit krunýřovku krilovou (Euphausia superba) v oblasti úmluvy CCAMLR, oznámí Komisi nejpozději 1. května 2017 za použití formuláře uvedeného v příloze V části C tohoto nařízení svůj úmysl. Na základě informací poskytnutých členskými státy Komise předloží tato oznámení sekretariátu CCAMLR nejpozději do 30. května 2017.

2.Oznámení uvedené v odstavci 1 tohoto článku zahrnuje informace stanovené v článku 3 nařízení (ES) č. 601/2004 pro všechna plavidla, kterým členský stát udělí oprávnění účastnit se lovu krunýřovky krilové.

3.Členský stát, který má v úmyslu lovit krunýřovku krilovou v oblasti úmluvy CCAMLR, oznámí svůj záměr v tomto směru, pouze pokud jde o plavidla s oprávněním k rybolovu plující v době oznámení buď pod jeho vlajkou, nebo pod vlajkou jiné členské země CCAMLR, přičemž se předpokládá, že v době uskutečnění rybolovu budou plout pod vlajkou uvedeného členského státu.

4.Členským státům se umožní, aby udělily oprávnění k účasti na lovu krunýřovky krilové jiným plavidlům než plavidlům, která byla v souladu s odstavci 1, 2 a 3 tohoto článku oznámena sekretariátu CCAMLR, pokud je některému oprávněnému plavidlu zabráněno účastnit se lovu z legitimních provozních důvodů nebo z důvodu vyšší moci. Za takových okolností dotyčný členský stát okamžitě uvědomí sekretariát CCAMLR a Komisi a poskytne jim:

a)úplné údaje o předpokládaném náhradním plavidle nebo plavidlech, včetně informací stanovených v článku 3 nařízení (ES) č. 601/2004;

b)úplný výčet důvodů, které vedly k nahrazení plavidla, a příslušné podklady nebo odkazy.

5.Členské státy neudělí oprávnění k účasti na lovu krunýřovky krilové žádnému plavidlu uvedenému na seznamech plavidel provozujících nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov.

ODDÍL 3
Oblast pravomoci komise IOTC

Článek 22
Omezení rybolovné kapacity plavidel lovících v oblasti pravomoci komise IOTC

1.Maximální počet rybářských plavidel Unie lovících tropické tuňáky v oblasti pravomoci komise IOTC a odpovídající kapacita hrubé prostornosti (GT) jsou stanoveny v bodě 1 přílohy VI.

2.Maximální počet rybářských plavidel Unie lovících mečouna obecného (Xiphias gladius) a tuňáka křídlatého (Thunnus alalunga) v oblasti pravomoci komise IOTC a odpovídající kapacita hrubé prostornosti (GT) jsou stanoveny v bodě 2 přílohy VI.

3.Členské státy mohou změnit přidělení plavidel mezi oběma druhy rybolovu uvedenými v odstavcích 1 a 2, pokud mohou Komisi prokázat, že tato změna nezvýší intenzitu rybolovu dotyčných populací ryb.

4.Členské státy zajistí, že tam, kde je navrhován převod kapacity na jejich loďstvo, jsou plavidla, jež mají být převedena, v evidenci plavidel IOTC nebo v evidenci plavidel jiných regionálních organizací pro rybolov tuňáků. Dále se nesmí převést žádné z plavidel zapsaných na seznamu plavidel, která provozují nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov, vedeném kteroukoli regionální organizací pro řízení rybolovu.

5.Členské státy mohou zvýšit svou rybolovnou kapacitu nad stropy uvedené v odstavcích 1 a 2 pouze v rámci omezení stanovených v rozvojových plánech předložených komisi IOTC.

Článek 23
Unášená lovná zařízení s uzavíracím mechanismem (FAD) a pomocná plavidla

1.Plavidlo lovící košelkovými nevody nesmí současně používat více než 425 aktivních unášených zařízení s uzavíracím mechanismem.

2.Počet pomocných plavidel Unie nesmí přesáhnout poloviční počet plavidel Unie lovících košelkovými nevody. Pro účely tohoto odstavce se počet pomocných plavidel Unie a plavidel Unie lovících košelkovými nevody stanoví na základě rejstříku aktivních plavidel vedeného komisí IOTC.

Článek 24
Žraloci

1.U všech druhů rybolovu se zakazuje uchovávat na palubě, překládat či vykládat upravená těla liškounů všech druhů čeledi Alopiidae nebo části jejich upravených těl.

2.U všech druhů rybolovu se zakazuje uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat upravená těla nebo jakoukoli část upravených těl žraloků dlouhoploutvých (Carcharhinus longimanus), kromě plavidel kratších než 24 metrů provádějících rybolov pouze ve výlučné hospodářské zóně členského státu, pod jehož vlajkou plují, a za předpokladu, že jejich úlovky jsou určeny výhradně k místnímu odbytu.

3.Při náhodném ulovení nesmějí být druhy uvedené v odstavcích 1 a 2 poraněny. Jedinci se neprodleně vypouštějí.

ODDÍL 4
Oblast úmluvy SPRFMO

Článek 25
Pelagický rybolov

1.Pouze členské státy, které aktivně prováděly pelagický rybolov v oblasti úmluvy SPRFMO v letech 2007, 2008 nebo 2009, mohou v této oblasti lovit pelagické populace v souladu s TAC stanovenými v příloze IJ.

2.Členské státy uvedené v odstavci 1 omezí v roce 2017 v této oblasti celkovou výši hrubé prostornosti plavidel plujících pod jejich vlajkou a lovících pelagické populace na celkovou výši pro Unii, tj. 78 600 tun hrubé prostornosti.

3.Rybolovná práva stanovená v příloze IJ mohou být využita pouze pod podmínkou, že členské státy zašlou Komisi seznam plavidel aktivně provozujících rybolov nebo podílejících se na překládkách v oblasti úmluvy SPRFMO, záznamy ze systémů sledování pravidel, měsíční hlášení o úlovcích, a pokud jsou tyto údaje k dispozici, i záznamy o zastávkách v přístavech, a to nejpozději pátý den následujícího měsíce, aby je Komise mohla dále předat sekretariátu SPRFMO.

Článek 26
Rybolov při dně

1.Členské státy omezí svůj odlov nebo intenzitu rybolovu při dně v roce 2017 v oblasti úmluvy SPRFMO na ty části oblasti úmluvy, v nichž se prováděl rybolov při dně v období od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2006, a na úroveň, která nepřesáhne roční průměrnou úroveň odlovu nebo parametrů intenzity za uvedené období. Nad rámec záznamu mohou lovit pouze v případě, že SPRFMO potvrdí jejich plán lovit nad rámec záznamu.

2.Členské státy, které nemají záznam o odlovu nebo intenzitě rybolovu při dně v oblasti úmluvy SPRFMO v období od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2006, mohou lovit pouze v případě, že SPRFMO schválí jejich plán lovit bez záznamu.

ODDÍL 5
Oblast úmluvy IATTC

Článek 27
Rybolov pomocí košelkových nevodů

1.Lov tuňáka žlutoploutvého (Thunnus albacares), tuňáka velkookého (Thunnus obesus) a tuňáka pruhovaného (Katsuwonus pelamis) plavidly lovícími košelkovými nevody se zakazuje:

a)    od 29. července 00:00 hodin do 8. října 2018 24:00 hodin nebo od 9. listopadu 2017 00:00 hodin do 19. ledna 2018 24:00 hodin v oblasti vymezené těmito hranicemi:

–tichomořským pobřežím Ameriky,

–zeměpisnou délkou 150° z. d.,

–zeměpisnou šířkou 40° s. š.,

–zeměpisnou šířkou 40° j. š.;

b)od 9. října 2018 00:00 hodin do 8. listopadu 2018 24:00 hodin v oblasti vymezené těmito hranicemi:

–zeměpisnou délkou 96° z. d.,

–zeměpisnou délkou 110° z. d.,

–zeměpisnou šířkou 4° s. š.,

–zeměpisnou šířkou 3° j. š.

2.Dotčené členské státy u každého ze svých plavidel oznámí Komisi před 1. dubnem 2018, pro které období zákazu uvedené v odstavci 1 se rozhodly. Během vymezeného období musí všechna plavidla dotčených členských států lovící košelkovými nevody v oblastech stanovených v odstavci 1 tento druh rybolovu ukončit.

3.Plavidla lovící košelkovými nevody provozující rybolov tuňáků v oblasti úmluvy IATTC uchovávají na palubě a následně vykládají nebo překládají všechny ulovené tuňáky žlutoploutvé, velkooké a pruhované.

4.Odstavec 3 se nepoužije v těchto případech:

a)pokud jsou ryby shledány jako nevhodné pro lidskou spotřebu z jiných důvodů, než je velikost; nebo

b)během posledního výjezdu, pokud není na plavidle dostatečný prostor pro uložení všech tuňáků ulovených při tomto výjezdu.

Článek 28
Unášená lovná zařízení s uzavíracím mechanismem (FAD)

1.Plavidlo lovící košelkovými nevody nesmí mít v oblasti úmluvy IATTC v žádném okamžiku více než 450 aktivních zařízení s uzavíracím mechanismem. Zařízení s uzavíracím mechanismem se považuje za aktivní, pokud je spuštěno na moře, začne předávat informace o své poloze a je sledováno plavidlem, jeho vlastníkem nebo provozovatelem. Zařízení s uzavíracím mechanismem lze aktivovat pouze na palubě plavidel lovících košelkovými nevody.

2.Plavidlo lovící košelkovými nevody nesmí spustit zařízení s uzavíracím mechanismem v průběhu 15 dnů před zahájením vybraného období zákazu rybolovu podle čl. 27 odst. 1 písm. a) a nalodí zpět tentýž počet zařízení s uzavíracím mechanismem, který do 15 dní před zahájením období zákazu rybolovu původně spustilo.

3.    Členské státy oznámí Komisi jednou za měsíc informace za každý den o všech aktivních zařízení s uzavíracím mechanismem vyžadované na základě úmluvy IATTC. Zprávy se předkládají nejdříve po 60, ale nejdéle po 75 dnech. Komise tyto informace bezodkladně předloží sekretariátu IATTC. 

Článek 29
Omezení odlovu tuňáka velkookého v rybolovu na dlouhou lovnou šňůru

Celkový roční odlov tuňáka velkookého plavidly lovícími na dlouhou lovnou šňůru každého členského státu v oblasti úmluvy IATTC nesmí překročit 500 metrických tun nebo jejich příslušné roční úlovky tuňáka velkookého v roce 2001.

Článek 30
Zákaz lovu žraloka dlouhoploutvého

1.Je zakázáno lovit žraloka dlouhoploutvého (Carcharhinus longimanus) v oblasti úmluvy IATTC a uchovávat na palubě, překládat, skladovat, nabízet k prodeji, prodávat nebo vykládat upravená těla nebo části upravených těl žraloka dlouhoploutvého odloveného v této oblasti.

2.Při náhodném ulovení nesmí být druh uvedený v odstavci 1 poraněn. Provozovatelé plavidel jedince neprodleně vypustí.

3.Provozovatelé plavidel:

a)zaznamenají počet vypuštěných jedinců s uvedením stavu (uhynulý nebo živý);

b)zašlou údaje určené v písmeni a) členskému státu, jehož jsou státními příslušníky. Členské státy předají informace shromážděné za předchozí rok Komisi do 31. ledna.

Článek 31
Zákaz lovu mantovitých

Rybářským plavidlům Unie se v oblasti úmluvy IATTC zakazuje lovit, uchovávat na palubě, překládat, vykládat, skladovat, nabízet k prodeji nebo prodávat upravená těla nebo části upravených těl mantovitých (čeleď Mobulidae, do níž patří rejnoci rodu Manta a Mobula). Jakmile rybářská plavidla Unie zpozorují, že byli mantovití uloveni, jsou z rybářských plavidel Unie, okamžitě vypuštěni, je-li to možné, živí a nezranění.

ODDÍL 6
Oblast úmluvy SEAFO

Článek 32
Zákaz lovu hlubinných druhů žraloků

V oblasti úmluvy SEAFO se zakazuje cílený rybolov níže uvedených hlubinných žraloků:

–máčky přízračné (Apristurus manis),

–světlouna Bigelowova (Etmopterus bigelowi),

–světlouna krátkoocasého (Etmopterus brachyurus),

–světlouna velkého (Etmopterus princeps),

–světlouna malého (Etmopterus pusillus),

–rejnokovitých (Rajidae),

–světlouna šupinkatého (Scymnodon squamulosus),

–hlubinných žraloků nadřádu Selachimorpha,

–ostrouna obecného (Squalus acanthias).

ODDÍL 7
Oblast úmluvy WCPFC

Článek 33
Podmínky pro lov tuňáka velkookého, tuňáka žlutoploutvého, tuňáka pruhovaného a tuňáka křídlatého

1.Členské státy zajistí, aby počet dnů rybolovu přidělený plavidlům lovícím košelkovými nevody provozujícím rybolov tuňáka velkookého (Thunnus obesus), tuňáka žlutoploutvého (Thunnus albacares) a tuňáka pruhovaného (Katsuwonus pelamis) v části oblasti úmluvy WCPFC nalézající se na volném moři mezi 20° s. š. a 20° j. š. nepřekročil 403 dnů.

2.Rybářská plavidla Unie nesmí v oblasti úmluvy WCPFC položené jižně od 20° j. š. lovit tuňáka křídlatého (Thunnus alalunga).

3.Členské státy zajistí, že odlovy tuňáka velkookého (Thunnus obesus) plavidly pro rybolov na dlouhou lovnou šňůru nepřekročí v roce 2017 množství 2 000 tun.

4.Členské státy zajistí, že vedlejší úlovky tuňáka velkookého (Thunnus obesus) plavidly lovícími pomocí košelkových nevodů nepřekročí v roce 2017 množství 2 857 tun.

Článek 34
Oblast uzavřená pro rybolov pomocí lovného zařízení s uzavíracím mechanismem (FAD)

1.V části oblasti úmluvy WCPFC nalézající se mezi 20° s. š. a 20° j. š. se zakazují rybolovné činnosti plavidel, která loví košelkovými nevody a používají FAD, od 1. července 2017 00:00 hodin do 31. října 2017 24:00 hodin. Během tohoto období se může plavidlo lovící košelkovými nevody účastnit rybolovných činností v této části oblasti úmluvy WCPFC pouze v případě, že má na palubě pozorovatele, který monitoruje, že dané plavidlo nikdy:

a)nepoužilo ani neobsluhovalo FAD nebo související elektronické zařízení;

b)neprovádělo rybolov za použití FAD v hejnech ryb.

2.Všechna plavidla lovící košelkovými nevody provozující rybolov v části oblasti úmluvy WCPFC uvedené v odstavci 1 uchovávají na palubě a vykládají nebo překládají všechny ulovené tuňáky velkooké, žlutoploutvé a pruhované.

3.Odstavec 2 se nepoužije v těchto případech:

a)během posledního výjezdu, pokud dotyčnému plavidlu nezbývá dostatek místa pro uskladnění všech ryb;

b)pokud jsou ryby nevhodné pro lidskou spotřebu z jiných důvodů, než je velikost, nebo

c)pokud nastane závažná porucha mrazicího zařízení.

Článek 35
Omezení počtu rybářských plavidel Unie oprávněných lovit mečouna obecného

Maximální počet rybářských plavidel Unie oprávněných lovit mečouna obecného (Xiphias gladius) v oblastech jižně od 20° j. š. oblasti úmluvy WCPFC je stanoven v příloze VII.

Článek 36
Žralok hedvábný a žralok dlouhoploutvý

1.V oblasti úmluvy WCPFC se zakazuje uchovávat na palubě, překládat, skladovat nebo vykládat upravená těla nebo části upravených těl těchto druhů:

a)žraloka hedvábného (Carcharhinus falciformis);

b)žraloka dlouhoploutvého (Carcharhinus longimanus).

2.Při náhodném ulovení nesmějí být druhy uvedené v odstavci 1 poraněny. Jedinci se neprodleně vypouštějí.

Článek 37
Oblasti překrývajících se kompetencí mezi IATTC a WCPFC

1.Plavidla uvedená výhradně v rejstříku vedeném komisí WCPFC použijí při rybolovu v oblasti překrývajících se kompetencí mezi IATTC a WCPFC ve smyslu čl. 4 písm. s) opatření stanovená v tomto oddílu.

2.Plavidla uvedená jak v rejstříku komise WCPFC, tak v rejstříku komise IATTC a plavidla uvedená výhradně v rejstříku IATTC použijí při rybolovu v oblasti překrývajících se kompetencí mezi IATTC a WCPFC ve smyslu čl. 4 písm. s) opatření stanovená v čl. 27 odst. 1 písm. a), čl. 27 odst. 2, 3 a 4 a v článcích 28, 29 a 30.

ODDÍL 8
Oblast dohody GFCM

Článek 38
Populace malých pelagických druhů v zeměpisných podoblastech 17 a 18

1.Úlovky populací malých pelagických druhů odlovené rybářskými plavidly Unie v zeměpisných podoblastech 17 a 18 nesmí překročit úrovně z roku 2014 uvedené v příloze IL tohoto nařízení, které se ohlašují v souladu s článkem 24 nařízení (EU) č. 1343/2011.

2.Rybářská plavidla Unie zaměřená na populace malých pelagických druhů v zeměpisných podoblastech 17 a 18 nesmí přesáhnout 180 dnů rybolovu za rok. Z tohoto celkového počtu 180 dnů rybolovu je maximálně 144 dnů určeno pro rybolov sardinek a maximálně 144 dnů pro rybolov sardelí.

ODDÍL 9
Beringovo moře

Článek 39
Zákaz rybolovu v oblasti volného moře Beringova moře

Rybolov tresky pestré (Theragra chalcogramma) v oblasti volného moře Beringova moře se zakazuje.

HLAVA III
RYBOLOVNÁ PRÁVA
PRO PLAVIDLA TŘETÍCH ZEMÍ VE VODÁCH UNIE

Článek 40
TAC

Rybářská plavidla plující pod vlajkou Norska a rybářská plavidla registrovaná na Faerských ostrovech jsou oprávněna lovit ve vodách Unie v rámci TAC stanovených v příloze I tohoto nařízení a za podmínek stanovených v tomto nařízení a v kapitole III nařízení (ES) č. 1006/2008.

Článek 41
Oprávnění k rybolovu

Rybářská plavidla plující pod vlajkou Venezuely podléhají podmínkám stanoveným tímto nařízením a kapitolou III nařízení (ES) č. 1006/2008. Maximální počet oprávnění k rybolovu pro plavidla třetích zemí provádějící rybolov ve vodách Unie je stanoven v příloze VIII.

Článek 42
Podmínky vykládky úlovků a vedlejších úlovků

Podmínky uvedené v článku 7 se použijí na úlovky a vedlejší úlovky plavidel třetí země lovících na základě oprávnění podle článku 41.

Článek 43
Zákazy

1.Plavidla třetích zemí mají zakázáno lovit, uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat tyto druhy, nacházejí-li se ve vodách Unie:

(a)úhoře říčního (Anguilla anguilla) o celkové délce 12 cm nebo více ve vodách Unie oblasti ICES a v Baltském moři;

(b)    rejnoka hvězdnatého (Amblyraja radiata) ve vodách Unie divizí ICES 2a, 3a a 7d a podoblasti ICES 4;

(c)tyto druhy pilounů ve vodách Unie:

i)pilouna asijského (Anoxypristis cuspidata),

ii)pilouna queenslandského (Pristis clavata),

iii)pilouna mnohozubého (Pristis pectinata),

iv)pilouna obecného (Pristis pristis),

v)pilouna zelenavého (Pristis zijsron);

(d)žraloka velikého (Cetorhinus maximus) a žraloka bílého (Carcharodon carcharias) ve vodách Unie;

(e)soubor druhů (Dipturus cf. flossada a Dipturus cf. intermedia) zahrnovaných pod rejnoka hladkého (Dipturus batis) ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblastí ICES 3, 4, 6, 7, 8, 9 a 10;

(f)psohlava obecného (Galeorhinus galeus) loveného na dlouhé lovné šňůry ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblastí ICES 1, 4, 5, 6, 7, 8, 12 a 14;

(g)světlouna malého (Etmopterus pusillus) ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblastí ICES 1, 4, 5, 6, 7, 8, 12 a 14;

(h)světlouna Bonnaterrova (Dalatias licha), bezkýlovce lopatonosého (Deania calcea), bezkýlovce listošupinatého (Centrophorus squamosus), světlouna velkého (Etmopterus princeps) a světlouna bělookého (Centroscymnus coelolepis) ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblastí ICES 1, 4 a 14;

(i)žraloka nosatého (Lamna nasus) ve vodách Unie;

(j)mantu Alfredovu (Manta alfredi) ve vodách Unie;

(k)mantu obrovskou (Manta birostris) ve vodách Unie;

(l)tyto druhy mant ve vodách Unie:

i)mantu velkou (Mobula mobular);

ii)mantu senegalskou (Mobula rochebrunei);

iii)mantu japonskou (Mobula japanica);

iv)mantu Thurstonovu (Mobula thurstoni);

v)mantu kambodžskou (Mobula eregoodootenkee);

vi)mantu mexickou (Mobula munkiana);

vii)mantu chilskou (Mobula tarapacana);

viii)mantu Kuhlovu (Mobula kuhlii);

ix)mantu malou (Mobula hypostoma);

(m)rejnoka ostnatého (Raja clavata) ve vodách Unie divize ICES 3a;

(n)rejnoka norského (Dipturus nidarosiensis) ve vodách Unie divizí ICES 6a, 6b, 7a, 7b, 7c, 7e, 7f, 7g, 7h a 7k;

(o)rejnoka vlnitého (Raja undulata) ve vodách Unie podoblastí ICES 6, 9 a 10 a rejnoka bílého (Rostroraja alba) ve vodách Unie podoblastí ICES 6, 7, 8, 9 a 10;

(p)pilohřbetovité (Rhinobatidae) ve vodách Unie podoblastí ICES 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 12;

(q)ostrouna obecného (Squalus acanthias) ve vodách Unie podoblastí ICES 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9 a 10;

(r)polorejnoka křídlatého (Squatina squatina) ve vodách Unie.

2.Při náhodném ulovení nesmí být druh uvedený v odstavci 1 poraněn. Jedinci se neprodleně vypouštějí.

HLAVA IV
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 44
Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen Výbor pro rybolov a akvakulturu zřízený nařízením (EU) č. 1380/2013. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 45
Přechodná ustanovení

Ustanovení článku 9, čl. 11 odst. 2 a článků 12, 18, 19, 24, 30, 31, 32, 36, 39 a 43 se obdobně použijí i v roce 2019, dokud nevstoupí v platnost nařízení, kterým se stanoví rybolovná práva na rok 2019.

Článek 46
Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2018.

Článek 8 se však použije ode dne 1. února 2018.

Ustanovení o rybolovných právech uvedená v článcích 19, 20 a 21 a přílohy IE a V pro některé populace v oblasti úmluvy CCAMLR se použijí ode dne 1. prosince 2017.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

(1) COM(2016) 0493.

(2) Viz zejména dokument „Obecné souvislosti doporučení ICES“ na internetové adrese: http://www.ices.dk/sites/pub/Publication%20Reports/Advice/2016/2016/Introduction_to_advice_2016.pdf  

(3) Doporučení rady ICES ohledně rybolovných práv, odlovů a intenzity rybolovu v severovýchodním Atlantiku. Doporučení ICES 2016, svazek 9, zveřejněno dne 28. října 2016.

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).

(5) Nařízení Rady (ES) č. 509/2007 ze dne 7. května 2007, kterým se zavádí víceletý plán udržitelného využívání populace jazyka obecného v západní části Lamanšského průlivu (Úř. věst. L 122, 11.5.2007, s. 7).

(6) Nařízení Rady (ES) č. 676/2007 ze dne 11. června 2007, kterým se stanoví víceletý plán pro lov populací platýse velkého a jazyka obecného v Severním moři (Úř. věst. L 157, 19.6.2007, s. 1).

(7) Nařízení Rady (ES) č. 302/2009 ze dne 6. dubna 2009 o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, o změně nařízení (ES) č. 43/2009 a o zrušení nařízení (ES) č. 1559/2007 (Úř. věst. L 96, 15.4.2009, s. 1).

(8) Nařízení Rady (ES) č. 2166/2005 ze dne 20. prosince 2005, kterým se stanoví opatření pro obnovení populace štikozubce novozélandského a humra severského v Kantaberském moři a na západě Iberského poloostrova a kterým se mění nařízení (ES) č. 850/98 o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů (Úř. věst. L 345, 28.12.2005, s. 5).

(9) Nařízení Rady (ES) č. 1300/2008 ze dne 18. prosince 2008, kterým se stanoví víceletý plán pro populaci sledě obecného v oblasti západně od Skotska a lov této populace (Úř. věst. L 344, 20.12.2008, s. 6).

(10) Nařízení Rady (ES) č. 847/96 ze dne 6. května 1996, kterým se stanoví dodatečné podmínky pro meziroční řízení celkových přípustných odlovů a kvót (Úř. věst. L 115, 9.5.1996, s. 3).

(11) Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).

(12) Dohoda o rybolovu mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norským královstvím (Úř. věst. L 226, 29.8.1980, s. 48).

(13) Dohoda o rybolovu mezi Evropským hospodářským společenstvím na jedné straně a vládou Dánska a autonomní vládou Faerských ostrovů na straně druhé (Úř. věst. L 226, 29.8.1980, s. 12).

(14) Dohoda mezi Evropským společenstvím na jedné straně a vládou Dánska a místní vládou Grónska na straně druhé o partnerství v odvětví rybolovu (Úř. věst. L 172, 30.6.2007, s. 4) a protokol, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle uvedené dohody (Úř. věst. L 293, 23.10.2012, s. 5).

(15) Úř. věst. L 6, 10.1.2012, s. 9.

(16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(17) Nařízení Komise (ES) č. 517/2008 ze dne 10. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 850/98, pokud jde o určování velikosti ok a posuzování síly vlákna rybářských sítí (Úř. věst. L 151, 11.6.2008, s. 5).

(18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 218/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v severovýchodním Atlantiku (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 70).

(19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v některých oblastech mimo severní Atlantik (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 1).

(20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 217/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik odlovů a rybolovné činnosti členských států provozujících rybolov v severozápadním Atlantiku (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 42).

(21) Uzavřena rozhodnutím Rady 2002/738/ES (Úř. věst. L 234, 31.8.2002, s. 39).

(22) Unie přistoupila rozhodnutím Rady 86/238/EHS (Úř. věst. L 162, 18.6.1986, s. 33).

(23) Nařízení Rady (ES) č. 601/2004 ze dne 22. března 2004, kterým se stanoví některá kontrolní opatření pro rybolovné činnosti v oblasti působnosti Úmluvy o zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě a kterým se zrušují nařízení (EHS) č. 3943/90, (ES) č. 66/98 a (ES) č. 1721/1999 (Úř. věst. L 97, 1.4.2004, s. 16).

(24) Uzavřena rozhodnutím Rady 2006/539/ES (Úř. věst. L 224, 16.8.2006, s. 22).

(25) Unie přistoupila rozhodnutím Rady 95/399/ES (Úř. věst. L 236, 5.10.1995, s. 24).

(26) Unie přistoupila rozhodnutím Rady 2012/130/EU (Úř. věst. L 67, 6.3.2012, s. 1).

(27) Unie přistoupila rozhodnutím Rady 2005/75/ES (Úř. věst. L 32, 4.2.2005, s. 1).

(28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/2011 ze dne 13. prosince 2011 o některých ustanoveních pro rybolov v oblasti dohody GFCM (Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři), kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři (Úř. věst. L 347, 30.12.2011, s. 44).

(29) Nařízení Rady (ES) č. 1006/2008 ze dne 29. září 2008 o udělování oprávnění k rybolovným činnostem provozovaným rybářskými plavidly Společenství mimo vody Společenství a o přístupu plavidel třetích zemí do vod Společenství, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a (ES) č. 1627/94 a o zrušení nařízení (ES) č. 3317/94 (Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 33).

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 7.11.2017

COM(2017) 645 final

PŘÍLOHA

návrhu nařízení Rady,

kterým se pro rok 2018 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací

SEZNAM PŘÍLOH

PŘÍLOHA I

TAC PLATNÉ PRO RYBÁŘSKÁ PLAVIDLA UNIE V OBLASTECH, KDE TAC EXISTUJÍ, PRO JEDNOTLIVÉ DRUHY A OBLASTI

Tabulky přílohách IA, IB, IC, ID, IE, IF, IG, IJ, IK a IL stanoví TAC a kvóty (v tunách živé hmotnosti, není-li uvedeno jinak) podle populace a podmínky funkčně s nimi spojené.

Na všechna rybolovná práva stanovená v této příloze se vztahují pravidla stanovená v nařízení (ES) č. 1224/2009 1 , a zejména v článcích 33 a 34 uvedeného nařízení.

Není-li uvedeno jinak, představují odkazy na rybolovné oblasti odkazy na oblasti ICES. V rámci každé oblasti jsou populace ryb uváděny v abecedním pořadí podle latinského názvu druhů. Pro účely právní úpravy je druh určen pouze latinským názvem; běžné názvy jsou uvedeny pouze pro usnadnění odkazu.

Pro účely tohoto nařízení se použije tato srovnávací tabulka latinských a obecných názvů:

Tato srovnávací tabulka obecných a latinských názvů je uvedena výlučně pro vysvětlující účely:

PŘÍLOHA IA

Skagerrak, Kattegat, podoblasti ICES 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 12 a 14, vody Unie oblasti CECAF, vody Francouzské Guyany