This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52017PC0226
Proposal for a COUNCIL IMPLEMENTING DECISION setting out a Recommendation for prolonging temporary internal border control in exceptional circumstances putting the overall functioning of the Schengen area at risk
Návrh PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY, kterým se stanoví doporučení pro prodloužení dočasné ochrany vnitřních hranic v mimořádných situacích ohrožujících celkové fungování schengenského prostoru
Návrh PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY, kterým se stanoví doporučení pro prodloužení dočasné ochrany vnitřních hranic v mimořádných situacích ohrožujících celkové fungování schengenského prostoru
COM/2017/0226 final - 2017/095 (NLE)
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 2.5.2017
COM(2017) 226 final
2017/0095(NLE)
Návrh
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY,
kterým se stanoví doporučení pro prodloužení dočasné ochrany vnitřních hranic v mimořádných situacích ohrožujících celkové fungování schengenského prostoru
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.SOUVISLOSTI NÁVRHU
•Odůvodnění a cíle návrhu
V důsledku rekordního přílivu migrantů do Evropské unie a jejich významného druhotného pohybu řada členských států EU v roce 2015 znovu zavedla dočasné hraniční kontroly. Uvedená situace představovala v několika státech Schengenu 1 závažnou hrozbu pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost.
Tyto hrozby byly důsledkem závažných nedostatků při zajišťování účinné ochrany hranic na některých úsecích vnějších hranic Unie, což ohrožovalo celkové fungování schengenského prostoru. V souladu s článkem 29 Schengenského hraničního kodexu byl přijat koordinovaný přístup na úrovni EU a Rada prostřednictvím doporučení 2 na základě návrhu Komise 3 doporučila, aby pět nejvíce zasažených států Schengenu (Rakousko, Německo, Dánsko, Švédsko a Norsko) zachovalo přiměřenou dočasnou ochranu na omezeném počtu úseků svých vnitřních hranic.
Uplatnění článku 29 Schengenského hraničního kodexu a zavedení koordinovaného přístupu na úrovni EU k dočasné ochraně hranic patřilo mezi iniciativy představené v Plánu návratu k Schengenu 4 , jehož cílem je vytvořit co nejrychleji podmínky pro zrušení veškerých kontrol na vnitřních hranicích a navrácení k běžnému fungování schengenského prostoru.
Rada původně doporučila, aby se přiměřená dočasná ochrana vnitřních hranic zachovala po dobu šesti měsíců. Rada své doporučení 5 v souladu s článkem 29 pro těchto pět států Schengenu dvakrát prodloužila, a to pokaždé o další tři měsíce. Současně Rada zaznamenala, že díky různým přijatým opatřením došlo ke zlepšení celkové situace. Znovuzavedení ochrany hranic bylo proto podrobeno přísnějším podmínkám a dotčeným státům Schengenu byla uložena povinnost podávat podrobné měsíční zprávy.
Podle článků 25 a 29 Schengenského hraničního kodexu může být období dále prodlouženo za podmínek a podle postupů stanovených v článku 29, pokud výjimečné okolnosti nadále přetrvávají.
Doporučeními, která Rada přijala, nejsou dotčeny další možnosti, které jsou k dispozici všem členským státům, včetně pěti dotčených států Schengenu, podle obecných pravidel pro dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic v případě jiné závažné hrozby pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost, která nesouvisí s nedostatky ve správě vnějších hranic. Francie, na kterou se tato doporučení nevztahovala, například během tohoto období znovu zavedla a prodloužila ochranu na všech svých vnitřních hranicích z důvodů souvisejících s přetrvávajícími teroristickými hrozbami. Švédsko oznámilo znovuzavedení dočasných kontrol na všech svých vnitřních hranicích po období od 7. do 15. dubna 2017 v návaznosti na teroristický útok ve Stockholmu.
Komise si je plně vědoma toho, že migrační toky na kterémkoli úseku hranic EU mohou představovat vážnou hrozbu pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost v jednom nebo ve více členských státech. Z tohoto důvodu se přijímají opatření na různých hraničních úsecích na moři i na pevnině, která jsou součástí koordinovaného postupu, např. v podobě dalšího úsilí na trase přes centrální Středomoří 6 , rámce pro partnerství a provádění dalších kroků na příslušných úsecích vnějších hranic. Komise rovněž uznává, že se v posledních letech objevily nové bezpečnostní výzvy, což dokazují nedávné teroristické útoky v Berlíně, Stockholmu či v Paříži. V tomto ohledu sice současný právní rámec k řešení dosavadních problémů postačoval, avšak Komise zvažuje, zda je dostatečně přizpůsoben pro řešení měnících se bezpečnostních výzev.
Komise je odhodlána pokračovat v práci na tom, aby bylo zajištěno, že již zavedené nástroje jsou plně využívány, jakož i na nezbytných nových iniciativách s cílem dále stabilizovat situaci, a to se zřetelem ke skutečnosti, že nevýhody související s prodlužováním kontrol na vnitřních hranicích, konkrétně ekonomické náklady a znesnadnění volného pohybu občanů, musí být v rovnováze s výsledky kontrol na vnitřních hranicích, které byly dosud provedeny.
Současná situace
Komise na základě měsíčních zpráv předložených dotčenými pěti státy Schengenu a na základě všech informací, které měla k dispozici, dospěla k závěru, že kontroly nadále splňují podmínky stanovené v doporučení. Kontroly se stejně jako v předchozích obdobích provádějí, pouze pokud je to nezbytné, jsou přiměřené, cílené, omezené v intenzitě a co možná nejméně brání v překračování příslušných vnitřních hranic široké veřejnosti. Komise bere na vědomí, že pět států Schengenu uvedlo ve svých zprávách potřebu v kontrolách na vnitřních hranicích pokračovat. Komise nicméně rovněž bere na vědomí znepokojení, které vyjádřilo Slovinsko nad nezbytností kontrol na rakousko-slovinských hranicích, neboť Slovinsko se domnívá, že okolnosti se od zavedení dočasné ochrany vnitřních hranic výrazně změnily.
Zprávy, které státy Schengenu předložily podle doporučení ze dne 7. února 2017 potvrzují trend, který se objevil ve zprávách předložených podle doporučení z 12. května 2016 a 11. listopadu 2016 (pokud jde o počty podaných žádostí o azyl či odepření vstupu na základě kontrol), což svědčí o tom, že se situace postupně trvale stabilizuje.
Počet nelegálních příchozích do Evropské unie přes řecké vnější hranice v období, na které se vztahuje doporučení ze dne 7. února 2017, je i nadále nízký, a to i navzdory mírnému zvýšení v posledních několika týdnech vlivem skutečnosti, že bylo klidné moře a zavládly mírné povětrnostní podmínky. Při zvládání situace hrálo i nadále klíčovou roli probíhající zajištění plné operativnosti a rozvoj Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž 7 a současně pokračující provádění prohlášení EU a Turecka ze dne 18. března 2016.
Přesto je ale stále zapotřebí dalšího úsilí k naplnění kapacit Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, které budou schopny chránit vnější hranice Unie, čehož se dosáhne zejména komplementací nástrojů, jimiž agentura disponuje pro vedení operací, a to zejména pokud jde o povinné rezervy rychlého nasazení. Musí být také dokončeny probíhající analýzy zranitelnosti, přičemž první doporučení příslušným státům přednostně zaměřená na nejakutnější nedostatky se očekávají na konci května a výsledky první simulace na konci října 2017. Poté, co byl Radou schválen mandát k jednání, aby mohla být uzavřena dohoda o statusu se dvěma sousedními zeměmi EU, byla v dubnu 2017 zahájena jednání se Srbskem. EU očekává, že Bývalá jugoslávská republika Makedonie zahájí jednání, jakmile to bude možné.
Od 15. března 2017 se v Řecku postupně obnovuje použití stávajících pravidel dublinského nařízení. V nadcházejících měsících je zapotřebí dalšího úsilí, aby se uvedlo do praxe provádění doporučení Komise 8 k zajištění plné účasti Řecka v dublinském systému, bez ohledu na probíhající snahy o zdokonalení těchto pravidel.
V Řecku existuje stále výrazný počet nelegálních migrantů a žadatelů o azyl (přibližně 60 000). Hotspoty a tábory v Řecku jsou pořád ještě přeplněny z důvodu pomalého pokroku ve zpracovávání žádostí; pokrok v oblasti relokace a navracení dosud stále nepostačuje k tomu, aby pomohl tyto počty výrazně snížit a uvolnit tlak, jemuž jsou vystaveny řecké vnitrostátní orgány. Situace na západobalkánské trase se v posledních týdnech, pokud jde o pohyby migrantů, do jisté míry stabilizovala; to se ovšem také může rychle změnit, zavládnou-li mírnější povětrnostní podmínky. Členské státy na této trase nadále přijímají opatření zaměřená na řešení možných mimořádných migračních toků a stavbu hraničních plotů.
Proto zůstává celková situace citlivá a dotčené členské státy jsou i nadále vystaveny riziku souvisejícímu s nelegálními pohyby; je zapotřebí vyvinout dodatečné úsilí, aby se situace dále stabilizovala.
Cesta vpřed
I přes trvalý pokrok nebyly stále ještě v plném rozsahu splněny podmínky vymezené v „Plánu návratu k Schengenu“, aby bylo možné zrušit současné kontroly na vnitřních hranicích.
Počet migrantů přítomných v Řecku může být stejně jako v předchozím období zdrojem znepokojení a může být důvodem pro zachování přiměřených opatření. Situace na západobalkánské trase zůstává nejistá a členské státy, které byly nejvíce zasaženy druhotným pohybem nelegálních migrantů přicházejících z Řecka, jsou nadále vystaveny riziku nelegálních pohybů.
Navíc, jak je vysvětleno výše, postupný rozvoj Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž vyžaduje několik dalších měsíců, aby mohla agentura dobudovat svoje kapacity a začít plnit svoji úlohu při ochraně vnějších hranic EU.
Kromě toho je třeba výrazně zvýšit tempo relokací a navracení z Řecka a dalších členských států, aby se vyřešila situace v oblasti zpracovávání nevyřízených žádostí o azyl v Řecku. Komise proto naléhá na členské státy, aby do září 2017 splnily stanovené cíle v oblasti relokací, a zajistily tak relokaci všech způsobilých kandidátů.
Vzhledem k tomu, že všechny uvedené skutečnosti poukazují na přetrvávající mimořádné okolnosti, se Komise domnívá, že je odůvodněné povolit Rakousku, Německu, Dánsku, Švédsku a Norsku prodloužení současné ochrany vnitřních hranic jakožto výjimečné opatření na další přiměřené období.
Tyto schengenské státy samy rozhodnou, zda kontroly na vnitřních hranicích prodlouží, přičemž zohlední požadavek, že by se takové kontroly měly používat jen jako krajní opatření. Komise se zavázala, že bude s těmito státy Schengenu spolupracovat na postupném ukončení kontrol na vnitřních hranicích zlepšením jiných opatření nabízejících alternativu k hraničním kontrolám, která lze využít k účinnému řešení zjištěných hrozeb, a proto současně s tímto doporučením přijímá i doporučení o přiměřených policejních kontrolách a policejní spolupráci v schengenském prostoru. V něm se věnuje doporučením ohledně toho, jak mohou všechny státy Schengenu více a lépe využívat své policejní pravomoci v rámci svého území i v příhraniční oblasti a na hlavních evropských dopravních trasách. Doporučení rovněž státy Schengenu vyzývá k posílení přeshraniční policejní spolupráce a přiměřených policejních kontrol na území příslušných států i v příhraniční oblasti. V tomto ohledu, vzhledem k tomu, že státy Schengenu možná budou muset provést provozní přípravy, pokud jde o zdroje, přerozdělení úkolů či akvizici moderního technologického vybavení, nebo jednoduše změnit svůj stávající přístup a zvyky, aby se přizpůsobily novým okolnostem, a na provedení doporučení bude zapotřebí přiměřená doba, doporučuje Komise, že by mělo být provedeno co možná nejdříve a nejpozději do šesti měsíců.
Než bude toto doporučení provedeno, očekává se, že pět dotčených států Schengenu pokaždé před znovuzavedením či obnovením kontrol na vnitřních hranicích posoudí, zda by situaci zjištěných hrozeb nevyřešily zesílené policejní kontroly.
Na základě faktických ukazatelů, které jsou v této fázi dostupné, včetně odhadu času nezbytného pro zajištění plné operativnosti Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a času potřebného na provedení doporučení o přiměřených policejních kontrolách a policejní spolupráci v schengenském prostoru, jakož i s ohledem na blížící se období mírnějších povětrnostních podmínek, které mohou zvýšit počet nelegálních příchodů do EU a následných sekundárních pohybů, by navrhované a konečné 9 prodloužení dočasné ochrany vnitřních hranic vycházející z přetrvávání mimořádných okolností nemělo překročit šest měsíců.
Oblast působnosti návrhu
Pěti státům Schengenu, které v současnosti v souladu s doporučením Rady ze dne 7. února 2017 provádějí dočasné kontroly na vnitřních hranicích, by mělo být povoleno činit tak i nadále, a to za přísných podmínek, po období šesti měsíců.
Vzhledem k tomu, že se situace trvale stabilizuje, a s ohledem na cíl postupně ukončit dočasné kontroly na vnitřních hranicích by dotčené státy Schengenu měly nejprve pečlivě prozkoumat, zda by jiná opatření, zejména zesílené policejní kontroly na jejich území i v příhraničních oblastech, které navrhuje doporučení Komise ze dne 3. května 2017 o přiměřených policejních kontrolách a policejní spolupráci v schengenském prostoru, nebyla dostatečnou reakcí na zjištěné hrozby pro veřejný pořádek či vnitřní bezpečnost, a účinné hraniční kontroly na vnitřních hranicích znovu zavést/prodloužit až jako krajní opatření. Posouzení možnosti použít jiná opatření by se mělo provádět pravidelně a použití takových opatření by se mělo upřednostnit jakožto alternativa s menším dopadem na volný pohyb v rámci schengenského prostoru. Dotčené státy Schengenu by měly zvážit, které nástroje, včetně policejních kontrol, jsou nejvhodnější, a informovat ve svých oznámeních ostatní členské státy, Evropský parlament a Komisi o důvodech pro volbu kontrol na hranicích jakožto krajního opatření.
Požadavky podle doporučení ze dne 7. února 2017 ohledně týdenních přezkumů, které provádějí dotčené členské státy a které se týkají nezbytnosti, četnosti, míst a doby kontrol, přizpůsobení kontrol úrovni příslušné hrozby a jejich ukončení ve všech vhodných případech, zůstávají v platnosti i pro toto doporučení. Dotčené státy Schengenu by rovněž měly průběžně konzultovat příslušné členské státy s cílem zajistit, aby byly kontroly na vnitřních hranicích prováděny pouze na těch úsecích vnitřních hranic, kde je to v souladu se Schengenským hraničním kodexem považováno za nezbytné a přiměřené.
Nadále platí povinnost podávat podrobné zprávy, kterou zavedlo doporučení ze dne 7. února 2017. Po skončení každého měsíce provádění tohoto doporučení by dotčené členské státy měly Komisi a Radě v příslušných případech neprodleně podat zprávu o výsledku provedených kontrol a o posouzení potřeby kontroly zachovat. Tato zpráva by měla uvádět alespoň celkový počet zkontrolovaných osob, celkový počet odepřených vstupů po provedených kontrolách, celkový počet rozhodnutí o navrácení vydaných po provedených kontrolách a celkový počet žádostí o azyl přijatých na vnitřních hranicích, kde se kontroly provádějí.
Komise bude uplatňování uvedeného doporučení a situaci v daných zemích pozorně sledovat.
Aby mohly být dočasné kontroly na vnitřních hranicích postupně ukončeny, bude Komise rovněž monitorovat a zohledňovat pokrok dosažený při provádění doporučení o přiměřených policejních kontrolách a policejní spolupráci v schengenském prostoru ze strany dotčených států Schengenu.
•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky
Toto doporučení slouží k provádění platných předpisů vztahujících se na danou oblast politiky.
•Soulad s ostatními politikami Unie
Toto doporučení má vazby na vnitřní trh Unie a na její migrační a azylovou politiku.
2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA
•Právní základ
Článek 29 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex).
•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)
Článek 29 nařízení (EU) 2016/399 stanoví, že Rada na základě návrhu Komise přijme doporučení týkající se dočasné ochrany vnitřních hranic.
Opatření na úrovni Unie je nezbytné, pokud je ohroženo celkové fungování prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích.
•Proporcionalita
Tento návrh nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení sledovaného cíle.
3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ
•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů
Nevztahuje se na tento návrh.
•Konzultace se zúčastněnými stranami
Vzhledem k naléhavosti návrhu nebylo možné konzultace se zúčastněnými stranami provést.
•Sběr a využití výsledků odborných konzultací
Nevztahuje se na tento návrh.
•Posouzení dopadů
S ohledem na omezený časový harmonogram, údaje poskytnuté dotčenými státy Schengenu a dostupné údaje ohledně situace v Řecku nebylo plnohodnotné posouzení dopadu vypracováno.
•Účelnost a zjednodušování právních předpisů
Nevztahuje se na tento návrh.
•Základní práva
Při přípravě návrhu byla zohledněna ochrana základních práv.
4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY
Navrhované opatření nemá pro rozpočet EU žádné důsledky.
5.OSTATNÍ PRVKY
Nevztahuje se na tento návrh.
2017/0095 (NLE)
Návrh
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY,
kterým se stanoví doporučení pro prodloužení dočasné ochrany vnitřních hranic v mimořádných situacích ohrožujících celkové fungování schengenského prostoru
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) 10 , a zejména na článek 29 uvedeného nařízení,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Dne 12. května 2016 přijala Rada na návrh Komise v souladu s článkem 29 Schengenského hraničního kodexu prováděcí rozhodnutí, kterým se stanoví doporučení pro dočasnou ochranu vnitřních hranic v mimořádných situacích ohrožujících celkové fungování schengenského prostoru.
(2)Rada doporučila pěti státům Schengenu (Rakousku, Německu, Dánsku, Švédsku a Norsku), aby po počáteční dobu šesti měsíců zachovaly přiměřenou dočasnou ochranu hranic na omezeném počtu úseků svých vnitřních hranic, která má řešit závažné hrozby pro veřejný pořádek a vnitřní bezpečnost způsobené v těchto státech vlivem nedostatků v ochraně vnějších hranic v Řecku a druhotného pohybu nelegálních migrantů, kteří přicházejí přes Řecko a přesouvají se do jiných států schengenského prostoru. Tato doba byla Radou na návrh Komise dvakrát prodloužena, nejprve 11. listopadu 2016 a následně 7. února 2017, pokaždé po dobu dalších tří měsíců.
(3)Podle článků 25 a 29 Schengenského hraničního kodexu může být počáteční období doporučené Radou dále prodlouženo, pokud mimořádná situace trvá.
(4)Doporučení ze dne 11. listopadu 2016 a 7. února 2017 požadovala, aby dotčené státy schengenského prostoru podávaly Komisi v příslušných případech měsíční zprávy o výsledku provedených kontrol a o posouzení potřeby tyto kontroly zachovat. Komise obdržela uvedené zprávy od všech dotčených států schengenského prostoru. Informace obsažené v těchto zprávách dokazují, že kontroly po celou dobu splňovaly podmínky stanovené v doporučení. Potvrzují rovněž stabilizaci situace v těchto státech, pokud jde o počet odepření vstupu a podaných žádostí o azyl během provádění kontrol.
(5)Avšak navzdory tomuto pokroku stále ještě nebyly splněny podmínky stanovené v „Plánu návratu k Schengenu“, aby se mohla ukončit veškerá ochrana vnitřních hranic a obnovilo se běžné fungování schengenského prostoru. V Řecku a na západobalkánské trase je nadále přítomen významný počet nelegálních migrantů, z nichž část není zaregistrována. Přetrvává riziko nelegálního sekundárního pohybu těchto migrantů v rámci schengenského prostoru.
(6)Ve svém sdělení s názvem „Plán návratu k Schengenu“ identifikovala Komise různá politická opatření, která musí být přijata za účelem návratu k plnému fungování schengenského prostoru. Postupný rozvoj Evropské pohraniční a pobřežní stráže dále pokračuje. K doplnění jejich zdrojů, aby mohla plně hrát svoji roli při zabezpečení vnějších hranic Unie, je ale zapotřebí dalších příspěvků od členských států. Doporučení navazující na první posouzení zranitelnosti ještě nebyla vydána. Dohoda o statusu se Srbskem se v současné době vyjednává.
(7)Prohlášení EU a Turecka ze dne 18. března 2016 se již provádí déle než rok a toto provádění nadále přináší hmatatelné výsledky, jak bylo potvrzeno v páté zprávě o pokroku 11 . Počet nově příchozích osob však stále převyšuje počet migrantů navracených z Řecka do Turecka, což dále zvyšuje tlak na řecké ostrovy. Práce zaměřená na další prvky prohlášení musí pokračovat. Provádění prohlášení proto musí být nepřetržitě monitorováno. Totéž platí pro situaci na západobalkánské trase a provádění prohlášení ze schůzky vedoucích představitelů zemí západobalkánské trasy.
(8)Z těchto důvodů stále přetrvává mimořádná situace, která představuje závažnou hrozbu pro veřejný pořádek a vnitřní bezpečnost a ohrožuje celkové fungování schengenského prostoru.
(9)S ohledem na výše uvedené skutečnosti se zdá odůvodněné umožnit jako krajní opatření státům schengenského prostoru, které v současné době tyto kontroly provádějí, tedy Rakousku, Německu, Dánsku, Švédsku a přidružené zemi Norsku, další a konečné prodloužení dočasných kontrol na dotčených vnitřních hranicích, a to v souladu s článkem 29 Schengenského hraničního kodexu.
(10)Rada bere na vědomí doporučení Komise o přiměřených policejních kontrolách a policejní spolupráci v schengenském prostoru, které by rovněž přispělo k postupnému ukončení dočasných kontrol na vnitřních hranicích s cílem co nejdříve ukončit veškerou ochranu vnitřních hranic a obnovit běžné fungování schengenského prostoru prostřednictvím přednostního využití policejních kontrol k přiměřenému řešení závažných hrozeb pro veřejný pořádek či vnitřní bezpečnost. Rada bere na vědomí, že Komise doporučuje, aby všechny státy Schengenu provedly doporučená opatření co možná nejdříve a nejpozději do šesti měsíců.
(11)Z odhadu zbývajícího času, který je nezbytný k provedení nedokončených opatření s cílem zajistit přiměřenou ochranu vnějších hranic EU a přiměřenou bezpečnost v rámci schengenského prostoru, vyplývá, že by toto prodloužení nemělo přesáhnout šest měsíců ode dne přijetí tohoto prováděcího rozhodnutí.
(12)Členské státy, které se na základě tohoto prováděcího rozhodnutí rozhodnou nadále provádět kontroly na vnitřních hranicích, by to měly příslušným způsobem oznámit ostatním členským státům, Evropskému parlamentu a Komisi.
(13)Předtím, než se dotčené členské státy pro takové hraniční kontroly rozhodnou, by měly prozkoumat, zda by nebylo možné pro účinné odstranění zjištěných hrozeb použít jakožto alternativu k hraničním kontrolám jiná opatření, jež by méně bránila svobodě pohybu osob a zboží. V doporučení Komise o přiměřených policejních kontrolách a policejní spolupráci v schengenském prostoru Komise státy Schengenu vyzývá, aby efektivněji využívaly výkonu svých policejních pravomocí na celém území, a to i v příhraničních oblastech a na hlavních trasách, a dávaly přednost policejním kontrolám. Dokud ale nebude provedeno uvedené doporučení Komise, měly by dotčené státy Schengenu ve svých oznámeních informovat o výsledku úvah o nejhodnějších nástrojích a důvodech volby hraničních kontrol jakožto krajního řešení.
(14)Kontroly podle tohoto prováděcího rozhodnutí by měly být nadále prováděny pouze v nezbytném rozsahu, v intenzitě omezené na absolutně nezbytné minimum a přiměřeně k okolnostem. Je tak možné předpokládat, že každé další snížení toku migrantů by mělo vést k ukončení kontrol na daných hraničních úsecích. Měly by se provádět pouze cílené kontroly, a to na základě pravidelně aktualizované analýzy rizik a zpravodajské činnosti, s cílem optimalizovat přínos kontrol a omezit jejich negativní dopady na volný pohyb. Schengenské státy, jichž se tyto kontroly na příslušných úsecích hranic týkají, by měly mít možnost pravidelně vyjadřovat své názory, pokud jde o jejich nezbytnost; schengenské státy, které se rozhodnou takové kontroly znovu zavést, by měly tyto názory zohlednit při posuzování a přezkumu nezbytnosti těchto kontrol, s cílem postupně je omezovat.
(15)Na konci každého měsíce provádění tohoto prováděcího rozhodnutí by měla být Komisi neprodleně zaslána úplná zpráva o výsledcích provedených kontrol spolu s případným posouzením jejich přetrvávající nezbytnosti. Tato zpráva by měla obsahovat celkový počet zkontrolovaných osob, celkový počet případů odepření vstupu v návaznosti na tyto kontroly, celkový počet rozhodnutí o navrácení vydaných v návaznosti na tyto kontroly a celkový počet žádostí o azyl podaných na vnitřních hranicích, kde se kontroly provádějí.
(16)Rada bere na vědomí, že Komise oznámila, že bude pečlivě sledovat používání tohoto prováděcího rozhodnutí,
DOPORUČUJE:
1.Rakousko, Německo, Dánsko, Švédsko a Norsko by měly na dobu nejvýše šesti měsíců ode dne přijetí tohoto prováděcího rozhodnutí prodloužit přiměřené dočasné hraniční kontroly na těchto vnitřních hranicích:
–Rakousko na rakousko-maďarské pozemní hranici a rakousko-slovinské pozemní hranici,
–Německo: na německo-rakouské pozemní hranici,
–Dánsko v dánských přístavech, které mají trajektové spojení s Německem, a na dánsko-německé pozemní hranici,
–Švédsko ve švédských přístavech v jižním a západním policejním okrsku a na mostě přes průliv Öresund,
–Norsko v norských přístavech, které mají trajektové spojení s Dánskem, Německem a Švédskem.
2.Před rozhodnutím o dalším prodloužení těchto kontrol na základě tohoto doporučení by měly dotčené členské státy uskutečnit výměnu názorů s příslušným členským státem či státy s cílem zajistit, že kontroly na vnitřních hranicích budou prováděny pouze tehdy, pokud se to považuje za nezbytné a přiměřené. Kromě toho by dotčené členské státy měly zajistit, aby se kontroly na vnitřních hranicích prováděly pouze jakožto krajní opatření v případě, kdy nelze dosáhnout téhož účinku alternativními opatřeními, a pouze na těch úsecích vnitřních hranic, kde je to v souladu se Schengenským hraničním kodexem považováno za nezbytné a přiměřené. V případech, kdy tytéž výsledky v oblasti bezpečnosti přináší výkon policejních pravomocí, by toto opatření mělo být upřednostněno, neboť má menší dopad na volný pohyb osob a zboží. Dotčené členské státy by měly příslušným způsobem vyrozumět ostatní členské státy, Evropský parlament a Komisi.
3.Hraniční kontroly by měly zůstat cílené a založené na pravidelně aktualizované analýze rizik a zpravodajské činnosti a jejich rozsah, četnost, místa a doba provádění by měly být omezeny na to, co je nezbytně nutné jako reakce na závažnou hrozbu a co je v zájmu ochrany veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti. Členský stát, který provádí kontroly na vnitřních hranicích podle tohoto prováděcího rozhodnutí, by měl každý týden přezkoumat nezbytnost, četnost, místa a dobu kontrol, upravovat jejich intenzitu podle úrovně příslušné hrozby, ve všech vhodných případech je ukončit a každý měsíc podat neprodleně zprávu Komisi a Radě.
V Bruselu dne
Za Radu
předseda