Access to European Union law
<a href="https://eur-lex.europa.eu/content/help/eurlex-content/experimental-features.html" target="_blank">More about the experimental features corner</a>
Choose the experimental features you want to try
EUR-Lex
Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

You are here
Use quotation marks to search for an "exact phrase". Append an asterisk (*) to a search term to find variations of it (transp*, 32019R*). Use a question mark (?) instead of a single character in your search term to find variations of it (ca?e finds case, cane, care).
Search tips
Need more search options? Use the Advanced search

Document 52017IP0240

    Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. června 2017 o digitalizaci evropského průmyslu (2016/2271(INI))

    Úř. věst. C 307, 30.8.2018, p. 163–174 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    30.8.2018   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 307/163

    P8_TA(2017)0240

    Digitalizace evropského průmyslu

    Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. června 2017 o digitalizaci evropského průmyslu (2016/2271(INI))

    (2018/C 307/26)

    Evropský parlament,

    —

    s ohledem na článek 173 (hlava XVII) Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který se týká průmyslové politiky EU a mimo jiné zmiňuje konkurenceschopnost průmyslu Unie,

    —

    s ohledem na články 9, 11 a 16 SFEU,

    —

    s ohledem na protokol č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii,

    —

    s ohledem na protokol č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality,

    —

    s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. dubna 2016 nazvané „Digitalizace evropského průmyslu – dosažení maximálních přínosů jednotného digitálního trhu“ (COM(2016)0180),

    —

    s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. dubna 2016 nazvané „Evropská iniciativa v oblasti cloud computingu – vybudování konkurenceschopné evropské ekonomiky založené na datech a znalostech“ (COM(2016)0178),

    —

    s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. dubna 2016 nazvané „Priority pro normalizaci IKT pro jednotný digitální trh“ (COM(2016)0176),

    —

    s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 19. dubna 2016 nazvaný „Kvantové technologie“ (SWD(2016)0107),

    —

    s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 19. dubna 2016 nazvaný „Rozvoj internetu věcí v Evropě“ (SWD(2016)0110),

    —

    s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. července 2014 nazvané „Na cestě k prosperující ekonomice založené na datech“ (COM(2014)0442),

    —

    s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 nazvané „Směrem k Aktu o jednotném digitálním trhu“ (1),

    —

    s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2011 o průmyslové politice pro éru globalizace (2),

    —

    s ohledem na své usnesení ze dne 16. června 2010 o strategii EU 2020 (3),

    —

    s ohledem na své usnesení ze dne 15. června 2010 o inovační politice Společenství v měnícím se světě (4),

    —

    s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. října 2010 nazvané „Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace – konkurenceschopnost a udržitelnost ve středu zájmu“ (COM(2010)0614),

    —

    s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

    —

    s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2010 nazvané „Stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020: Unie inovací“ (COM(2010)0546),

    —

    s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. července 2007 nazvané „Přezkum průmyslové politiky v polovině období – příspěvek ke strategii EU pro růst a zaměstnanost“ (COM(2007)0374),

    —

    s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. května 2015 nazvané „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“ (COM(2015)0192), na průvodní pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2015)0100) a následné legislativní a nelegislativní návrhy,

    —

    s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 11. září 2013, kterým se stanoví opatření týkající se jednotného evropského trhu elektronických komunikací a vytvoření propojeného kontinentu a kterým se mění směrnice 2002/20/ES, 2002/21/ES a 2002/22/ES a nařízení (ES) č. 1211/2009 a (EU) č. 531/2012 (COM(2013)0627),

    —

    s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 26. března 2013 o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění sítí vysokorychlostních elektronických komunikací (COM(2013)0147),

    —

    s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 7. února 2013 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informací v Unii (COM(2013)0048),

    —

    s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. října 2012 nazvané „Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu“ (COM(2012)0582),

    —

    s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. ledna 2014 nazvané „Za obnovu evropského průmyslu“ (COM(2014)0014),

    —

    s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. října 2012 nazvané „Akt o jednotném trhu II – Společně pro nový růst“ (COM(2012)0573),

    —

    s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 13. dubna 2011 nazvané „Akt o jednotném trhu: Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry“ (COM(2011)0206),

    —

    s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 27. října 2010 nazvané „Na cestě k Aktu o jednotném trhu: Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství – 50 návrhů pro lepší společnou práci, podnikání a obchod“ (COM(2010)0608),

    —

    s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 10. ledna 2017 nazvané „Budování evropské ekonomiky založené na datech“ (COM(2017)0009),

    —

    s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2014 o reindustrializaci Evropy s cílem podpořit konkurenceschopnost a udržitelnost (5),

    —

    s ohledem na své usnesení ze dne 10. prosince 2013 o uvolnění potenciálu cloud computingu v Evropě (6),

    —

    s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2013 o digitální agendě pro růst, mobilitu a zaměstnanost: čas přeřadit na vyšší rychlost (7),

    —

    s ohledem na své usnesení ze dne 12. června 2012 o ochraně kritické informační infrastruktury – „Dosažené výsledky a další kroky: směrem ke globální kybernetické bezpečnosti“ (8),

    —

    s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2016 o soudržné politice EU pro kulturní a kreativní odvětví (9),

    —

    s ohledem na své usnesení ze dne 5. května 2010 o nové digitální agendě pro Evropu: 2015.eu (10),

    —

    s ohledem na své usnesení ze dne 15. června 2010 o internetu věcí (11),

    —

    s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. července 2016 nazvané „Průmysl 4.0 a digitální transformace: další postup“,

    —

    s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

    —

    s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro dopravu a cestovní ruch a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0183/2017),

    A.

    vzhledem k tomu, že je třeba pokračovat v intenzivním úsilí o reindustrializaci EU a jejích členských států, které bude doplněno o konkrétní strategie, opatření a pobídky, s cílem skloubit konkurenceschopnost s udržitelností a s vytvářením kvalitních pracovních míst a začleňováním; vzhledem k tomu, že EU si klade za cíl, aby 20 % HDP Unie bylo do roku 2020 založeno na průmyslové výrobě, což musí nutně zohledňovat strukturální transformaci průmyslového odvětví z důvodu digitální disrupce a vzniku nových obchodních modelů;

    B.

    vzhledem k tomu, že evropský průmysl je základem hospodářství a bohatství Evropy a čelí zásadním problémům vyplývajícím z rychlejší globalizace a inovačních trendů;

    C.

    vzhledem k tomu, že digitalizace průmyslové výroby pomáhá zvyšovat odolnost, energetickou účinnost a účinné využívání zdrojů, udržitelnost inovací a konkurenceschopnost našich ekonomik, čímž mění obchodní modely, výrobu, produkty, procesy a tvorbu hodnot a má zásadní dopad na rovnováhu příležitostí a výzev pro evropský průmysl a pracovníky;

    D.

    vzhledem k tomu, že Evropa díky svému průmyslovému dědictví, síti průmyslových odvětví a hodnotových řetězců, inovativní síle, strategickým veřejným investicím do výzkumu a vývoje, dostupným soukromým investicím a účinné správě, kvalifikovaným pracovníkům, provázání rozvoje průmyslu se společenskými výzvami a díky zahájení více než 30 vnitrostátních a regionálních iniciativ týkajících se digitalizace průmyslu má silnou základnu, a může tak stanout v čele digitální transformace; vzhledem k tomu, že se nabízí příležitost k posílení průmyslu EU, pokud se nám podaří vytvořit plně integrované hodnotové řetězce pro digitálně posílené průmyslové výrobky a balíček výrobků a služeb;

    E.

    vzhledem k tomu, že 5G zásadně změní naše ekonomiky, a digitalizace se tak stane ústředním prvkem rozvoje průmyslu a sociálních služeb;

    F.

    vzhledem k tomu, že pro úspěšnou evropskou průmyslovou strategii je naprosto nezbytné vytvořit jednotný digitální trh, který podnítí ekonomický růst a zaměstnanost sociálně odpovědným způsobem;

    G.

    vzhledem k tomu, že dobře koncipovaná a technologicky neutrální strategie pro digitalizaci průmyslové výroby, která stále více propojuje lidi a stroje a také služby přes hranice v rámci celého globálního hodnotového řetězce, je důležitým odrazovým můstkem pro zvyšování odolnosti, udržitelnosti a konkurenceschopnosti hospodářství a vytváření nových pracovních míst;

    H.

    vzhledem k tomu, že digitalizace by měla uvolnit potenciál zvyšování účinného využívání zdrojů, energie a kapitálu, a tím přispět k integrovanějšímu oběhovému hospodářství, snižování materiálové náročnosti a větší průmyslové součinnosti;

    I.

    vzhledem k tomu, že digitalizace může podpořit odvětví cestovního ruchu ve prospěch cestujících a jejich mobility, a umožnit tak mimo jiné snadný přístup k informacím v reálném čase a široké nabídce služeb;

    J.

    vzhledem k tomu, že dobře vyvinuté jazykové technologie mohou průmyslu pomoci překonávat jazykové bariéry, které brání rozvoji digitálního trhu;

    K.

    vzhledem k tomu, že digitalizace v odvětví dopravy vytváří nové příležitosti pro výrobce, provozovatele, investory, pracovníky i cestující a je předpokladem pro to, aby toto odvětví bylo i nadále konkurenceschopné a funkční a zvyšovalo svoji účinnost a aby byly dopravní služby udržitelnější a výkonnější;

    L.

    vzhledem k tomu, že digitalizace může přispět k zajištění bezpečnějších pracovních podmínek, větší bezpečnosti výrobků a individualizaci i decentralizaci výroby;

    M.

    vzhledem k tomu, že v odvětví IKT existují velké rozdíly v zaměstnávání a odborné přípravě žen a mužů, což má silné negativní důsledky pro rovnost na trhu práce;

    N.

    vzhledem k tomu, že digitalizace, individualizace a decentralizace výroby povede ke změně pracovních podmínek a bude mít celou řadu sociálních dopadů; vzhledem k tomu, že bezpečné a důstojné pracovní podmínky a vysoká úroveň bezpečnosti výrobků musí zůstat společným zájmem;

    O.

    vzhledem k tomu, že existuje řada studií, které zdůrazňují, že digitalizace průmyslové výroby změní poptávku na trhu práce a zaměstnanost v Evropě; vzhledem k tomu, že to může mít dopad na stávající pravidla upravující práva a účast pracovníků; vzhledem k tomu, že je zcela zřejmé, že je třeba vyrovnat se s těmito změnami tak, že bude pracovníkům poskytnuta odborná příprava v oblasti dovedností v IKT a zvyšovány digitální dovednosti celé společnosti;

    Vypracování integrované strategie digitalizace průmyslu pro EU

    1.

    		 vítá sdělení Komise o digitalizaci evropského průmyslu;

    2.

    		 je pevně přesvědčen o tom, že pro řešení nejpalčivějších ekonomických a společenských problémů Evropy má strategie digitalizace průmyslu zásadní význam, a to:

    a)

    posílením hospodářské dynamiky, sociální a územní soudržnosti a odolnosti vůči transformacím a narušením v oblasti technologií modernizací evropských odvětví a ekonomických hodnotových řetězců a jejich vzájemným propojením, navýšením veřejných i soukromých investic do reálné ekonomiky a zajištěním investičních příležitostí v kontextu udržitelné modernizace;

    b)

    podporou tvorby kvalitních pracovních míst a relokalizačních příležitostí, zlepšením pracovních podmínek a atraktivitou pracovních míst v průmyslovém odvětí, zajištěním toho, aby bylo spotřebitelům nabídnuto více příležitostí a informací, prosazováním sociálně odpovědné transformace a inkluzivního trhu práce s rozmanitějšími pracovními modely a režimy pracovní doby a lepšími podmínkami a začleněním zaměstnání a celoživotního učení;

    c)

    účinnějším využíváním zdrojů a snížením materiálové náročnosti průmyslové výroby, která vyplývá z posíleného evropského oběhového hospodářství, přičemž je třeba připomenout, že to má zásadní význam pro hmotné podmínky evropského odvětví vyspělých technologií, jakož i digitalizovanou průmyslovou výrobu a její produkty;

    d)

    posílením evropské soudržnosti prostřednictvím spolehlivé a ambiciózní evropské investiční politiky (se zvláštním zaměřením na vytvoření nejmodernější digitální infrastruktury), využíváním různých evropských nástrojů financování, včetně fondu EFSI, regionálních fondů, programu Horizont 2020 a dalších nástrojů, a také zajištěním koordinované, technologicky neutrální evropské průmyslové politiky založené na spravedlivé hospodářské soutěži mezi množstvím rozmanitých subjektů, inovaci a udržitelné modernizaci a technologických a sociálních inovacích a inovacích v oblasti obchodních modelů, jež podněcují jednotný digitální trh a integraci a modernizaci celého evropského průmyslu;

    e)

    podporou evropských cílů politiky v oblasti změny klimatu tím, že zvyšuje energetickou účinnost a účinnost zdrojů v průmyslové výrobě, jakož i oběhovovost průmyslové výroby, snižuje emise a zajišťuje, aby udržitelnost průmyslu šla ruku v ruce s konkurenceschopností;

    f)

    posílením ekonomických, politických a sociálních inovací prosazováním zásad otevřenosti a dostupnosti veřejných a soukromých údajů a informací, přičemž musí být při výměně údajů mezi podniky, pracovníky a spotřebiteli vždy zajištěna ochrana citlivých údajů a poskytnuta možnost lepší integrace všech hospodářských odvětví a oblastí politik, včetně kreativních a kulturních odvětví;

    g)

    zlepšováním životních podmínek občanů v městských i venkovských oblastech a zvyšováním jejich povědomí o příležitostech nabízených digitalizací a jejich schopnosti tyto příležitosti využívat;

    h)

    podporou technologických a sociálních inovací v oblasti výzkumu EU prostřednictvím politiky pro digitalizaci průmyslu, která má jasné zaměření a vizi;

    i)

    zvýšením energetické bezpečnosti a snížením spotřeby energie prostřednictvím digitalizované, pružnější a účinnější průmyslové výroby, která umožní lepší řízení poptávky po energii;

    j)

    navazováním partnerství s dalšími makroregiony ve světě za účelem rozvoje inovativních a spravedlivých otevřených digitálních trhů;

    k)

    uvědoměním si toho, že je nutné uplatňovat spravedlivější a účinnější evropskou politiku v oblasti zdanění, která vyjasní takové otázky, jako je základ daně v době světově propojených digitálních trhů a digitalizované výroby;

    l)

    přilákáním investic a předních výzkumných pracovníků a získáním odborných znalostí na světové úrovni, což přispívá k hospodářskému růstu a konkurenceschopnosti Evropy;

    m)

    podporou nových obchodních modelů a inovativních začínajících podniků založených na digitalizaci a technologickém rozvoji;

    3.

    		 zdůrazňuje, že je důležité vytvořit konkurenceschopné podnikatelské prostředí, které napomůže soukromým investicím, vytvoření regulačního rámce, který by zabránil byrokratickým překážkám, vybudování nejmodernější evropské digitální infrastruktury a koordinační struktury EU pro digitalizaci průmyslu, která usnadní koordinaci národních, regionálních a celoevropských iniciativ a platforem týkajících se průmyslové digitalizace; vyzývá Komisi, aby zajistila dosažení cíle 20 % podílu průmyslu na HDP do roku 2020; zdůrazňuje, že digitalizace průmyslu musí být provázaná s obecnější strategií průmyslové politiky EU, aby EU mohla využívat světového vedoucího postavení v průmyslu; zdůrazňuje, že je důležité zajistit pokrok v oblasti digitalizace, a to zejména v členských státech, regionech a odvětvích, které zaostávají, a u osob, které jsou zasaženy digitální propastí; vítá v této souvislosti navrženou diskusi u kulatého stolu na vysoké úrovni a zřízení evropského fóra zúčastněných stran; zdůrazňuje význam spolupráce příslušných subjektů a očekává, že kromě předních představitelů průmyslu a sociálních partnerů se budou rovněž aktivně zapojovat akademické obce, malé a střední podniky, normalizační organizace, tvůrci politiky, orgány veřejné správy na vnitrostátní a místní úrovni a občanská společnost;

    4.

    		 žádá Komisi, aby i nadále vykonávala svoji důležitou práci, která spočívá ve zkoumání trendů v oblasti výroby a digitalizace a také trendů v oblasti netechnických oborů (jako je např. právo, politika, správa věcí veřejných, komunikace atd.), analýze odpovídajícího vývoje v jiných oblastech, určování nových klíčových technologií a zajišťování toho, aby bylo vedoucí postavení Evropy v těchto oblastech zachováno a nové trendy začleněny do politik a činností, přičemž musí zohlednit koncepce bezpečnosti a ochrany soukromí již od návrhu, a to automaticky, a prozkoumat, zda lze tyto úkony provést prostřednictvím konkrétní průmyslové prognostické sítě, včetně vnitrostátních organizací pro výzkum a technologie;

    5.

    		 vítá sdělení Komise nazvané „Digitalizace evropského průmyslu – Dosažení maximálních přínosů jednotného digitálního trhu“ (COM(2016)0180), nicméně vyjadřuje politování nad tím, že se v případě odvětví dopravy zaměřuje pouze na propojenost a automatizaci při řízení, a dostatečně se nezabývá všemi existujícími problémy; připomíná, že ačkoli propojené a automatizované automobily patří v tomto odvětví k nejzajímavějším nadcházejícím digitálním transformacím, existuje zde potenciál pro digitalizaci všech druhů dopravy, a to jak v provozních, tak v administrativních procesech i prostřednictvím hodnotového řetězce od výrobců po cestující a nákladní dopravu, a také pro koordinaci se všemi novými technologiemi používanými v tomto odvětví, jako jsou evropské globální družicové navigační systémy EGNOS a Galileo, u nichž lze již v blízké budoucnosti očekávat výsledky; žádá Komisi, aby se zaměřovala na digitální transformace ve všech druzích dopravy, včetně služeb souvisejících s dopravou a cestovním ruchem;

    6.

    		 poukazuje na to, že proces digitalizace nepřináší užitek celému odvětví dopravy ve stejném rozsahu a že to vedlo k nežádoucímu roztříštění vnitřního trhu jak z hlediska různých druhů dopravy, tak i v rámci stejného druhu; zdůrazňuje, že mezi členskými státy existují významné a narůstající rozdíly, pokud jde o konkurenceschopnost a digitalizaci dopravy, které se projevují také mezi regiony, společnostmi a malými a středními podniky; je přesvědčen, že vypracování koordinované strategie digitalizace průmyslu pro EU by mohlo přispět k překonání roztříštěnosti a rozdílů a k přilákání investic do digitálních projektů; zdůrazňuje, že cílem by neměl být pouze další politický dokument, ale skutečná strategie odrážející inovační trendy a tržní potenciál, a že její provádění by mělo být průběžně hodnoceno;

    7.

    		 domnívá se, že strategie digitalizace průmyslu přispěje k vyřešení některých z nejnaléhavějších problémů v odvětví dopravy a cestovního ruchu; vyzývá proto Komisi, aby digitalizaci dále podporovala s cílem:

    a)

    zlepšit celkovou bezpečnost, kvalitu a environmentální výkonnost odvětví dopravy;

    b)

    zdokonalit bezbariérový přístup pro každého včetně starších osob a osob s omezenou pohyblivostí nebo se zdravotním postižením a rozšířit povědomí o alternativních řešeních mobility, která cestujícím poskytují širší možnosti, uživatelsky vstřícnější produkty odpovídající jejich potřebám a více informací, a to v celé EU a v městských i méně rozvinutých regionech;

    c)

    snížit náklady na dopravu, např. náklady na údržbu, a zlepšit účinnost využívání stávající kapacity dopravní infrastruktury (např. pomocí tzv. platooningu, tj. seskupování vozidel, a pomocí spolupracujících inteligentních dopravních systémů (C-ITS), železničních tratí vybavených evropským systémem řízení železničního provozu (ERTMS) a říčních informačních služeb (RIS));

    d)

    zlepšit konkurenceschopnost, a to tak se podpoří noví hráči, zejména malé a střední podniky a startupy, kteří by představovali výzvu pro stávající monopoly;

    e)

    usnadnit řádné a harmonizované prosazování právních předpisů EU pomocí rozvoje systémů řízení dopravy, inteligentních dopravních systémů, digitálních tachografů, elektronických systémů výběru mýtného aj. a vytvořit regulační rámce přizpůsobené novým skutečným situacím, jež mohou vzniknout v důsledku využívání vyspělých technologií;

    f)

    snížit administrativní zátěž pro malé a středně velké dopravce a začínající podniky, například v odvětví nákladní dopravy a logistiky, zjednodušením administrativních postupů, zajištěním sledování a monitorování nákladů a optimalizací jízdních řádů a dopravních toků;

    g)

    nadále zajišťovat ochranu práv cestujících, včetně ochrany údajů, a to také při multimodálních cestách;

    h)

    omezit problémy související s informační asymetrií na trhu dopravy;

    i)

    podporovat atraktivitu a rozvoj odvětví cestovního ruchu, které pomáhá vytvářet přibližně 10 % evropského HDP, a tvůrčích odvětví v městských, venkovských a nejvzdálenějších oblastech, např. pomocí lepší integrace mobility a služeb cestovního ruchu, včetně dopravy do méně známých destinací;

    8.

    		 poukazuje na to, že nepřetržitá a výkonná konektivita je nezbytným předpokladem pro rychlé, bezpečné a spolehlivé propojení ve všech druzích dopravy a pro další digitalizaci odvětví dopravy; vyjadřuje politování nad velkou roztříštěností digitálního pokrytí v EU; domnívá se, že pro digitalizaci odvětví dopravy mají zásadní význam investice do širokopásmového připojení a spravedlivé přidělování spektra; zdůrazňuje v této souvislosti, že je třeba mít vizi zahrnující několik odvětví, jako je elektronika, telekomunikace, doprava a cestovní ruch; vyzývá Komisi a členské státy, aby dostály svému závazku a nejpozději do roku 2025 zajistily takovéto připojení pro hlavní dopravní cesty a uzly a zahájily opatření k dosažení plného pokrytí v celé EU;

    Vytváření podmínek pro úspěšnou průmyslovou digitalizaci: infrastruktura, investice, inovace a dovednosti

    9.

    		 zdůrazňuje, že strategie digitalizace průmyslu skýtá příležitost k podpoře inovací, účinnosti a udržitelných technologií, které zvyšují konkurenceschopnost a modernizují průmyslovou základnu EU a zároveň rovněž odstraňují překážky pro rozvoj digitálního trhu; zdůrazňuje, že je třeba, aby byla integrovaná průmyslová digitalizace založena na silných příznivých podmínkách sahajících od prvotřídní perspektivní infrastruktury, výzkumu a vývoje a prostředí příznivého pro investice po vhodný aktuální právní rámec podporující inovace, prohloubený jednotný digitální trh, vysokou úroveň dovedností a podnikatelské činnosti a posílený sociální dialog;

    10.

    		 zdůrazňuje, že je třeba podporovat veřejné a soukromé investice do vysokorychlostního připojení, jako je např. připojení prostřednictvím technologie 5G, optických vláken, navigace a družicové telekomunikační infrastruktury, s cílem zajistit solidní digitální základní infrastrukturu v městských a průmyslových oblastech; zdůrazňuje význam harmonizace při přidělování spektra, jehož cílem je zvýšit poptávku po připojení a posílit předvídatelnost prostředí pro investice do sítě; zdůrazňuje, že je nutné zajistit vedoucí postavení v digitálních průmyslových hodnotových řetězcích a klíčových technologiích, jako jsou 5G, kvantové technologie, výkonná výpočetní technika, umělá inteligence, cloud computing, analýza dat velkého objemu, internet věcí, robotika, automatizace (včetně vysoce automatizovaných automobilů) a technologie distribuované účetní knihy; podporuje v tomto ohledu pracovní dokumenty Komise přiložené k jejímu sdělení;

    11.

    		 bere na vědomí příležitosti a výzvy spojené s digitalizací průmyslu; poukazuje na pozitivní dopady digitalizace průmyslu, neboť rozšiřuje flexibilní způsoby organizace práce, díky níž lze lépe skloubit pracovní a soukromý život, nabízí více možností prostřednictvím mobilní práce na dálku a lidem z venkovských a odlehlých oblastí umožňuje přístup na trh práce (za předpokladu, že mají k dispozici potřebnou infrastrukturu), a tak podporuje hospodářský růst; současně uznává, že v důsledku digitalizace sílí trendy ke zvyšování flexibility, což může zvyšovat riziko vytváření nestálých a nejistých pracovních míst; zdůrazňuje, že nové formy práce nesmí být používány k obcházení platných pracovněprávních a sociálních předpisů, které zaručují ochranu pracovníků a práva spotřebitelů; dále zdůrazňuje, že tradiční odvětví a podniky platformové ekonomiky musí mít stejné postavení;

    12.

    		 konstatuje, že digitální transformace v odvětví dopravy a cestovního ruchu, zejména rozvoj ekonomiky sdílení a ekonomiky založené na poptávce, značně přispívá ke změně chování cestujících a spotřebitelů, pokud jde o mobilitu a cestovní ruch, ale zvyšuje i potřebu přizpůsobení infrastruktury; vyzývá Komisi, aby posoudila účinky digitalizace ve službách v odvětví dopravy, mobility a cestovního ruchu, se zvláštním zaměřením na chování a volby uživatelů těchto služeb, a aby dále uvolnila potenciál této společenské změny;

    13.

    		 konstatuje, že s rostoucí digitalizací prodeje jízdenek a letenek se zvyšuje množství informací, které mají spotřebitelé na internetu okamžitě k dispozici, ale které jsou čím dál častěji dostupné v takové podobě, kdy je obtížné nabídky porovnat; domnívá se, že je proto třeba v případě prodeje, a především internetového prodeje, posílit záruky transparentnosti a neutrality, aby si spotřebitelé mohli vybírat na základě spolehlivých informací, které by se netýkaly pouze ceny, ale i dalších parametrů, mj. kvality služeb a souvisejících nabídek; je přesvědčen, že tato transparentnost podpoří jak hospodářskou soutěž, tak rozvoj multimodální dopravy;

    14.

    		 je přesvědčen, že digitalizace by měla spotřebitelům nabídnout širší výběr, uživatelsky vstřícnější výrobky lépe odpovídající jejich potřebám a také více informací, především ohledně kvality výrobků či služeb;

    15.

    		 poukazuje na to, že dopad jazykových překážek na průmysl a jeho digitalizaci nebyl v dokumentech o digitálním trhu dostatečně zohledněn ani posouzen; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly rozvoj jazykových technologií, které spolu s digitalizací průmyslu omezí roztříštěnost evropského trhu;

    16.

    		 zdůrazňuje, že zvláštní podpora „analogové“ mnohojazyčnosti v Evropě je prospěšná jak v oblasti digitalizace evropského průmyslu, tak v oblasti výuky komplexních digitálních dovedností; zdůrazňuje proto, že je zapotřebí věnovat výrazně větší pozornost základnímu výzkumu statistického, inteligentního, výukového softwaru a softwaru pro strojový překlad;

    17.

    		 zdůrazňuje, že se regiony musí zaměřit na svou výrobní sílu a podporovat její rozvoj prostřednictvím inteligentní specializace, inteligentních řetězců a klastrů; je přesvědčen, že klastry a součinnost mezi malými a středními podniky a průmyslovými a sociálními aktéry, odvětvím řemeslné výroby, začínajícími podniky, akademickou obcí, výzkumnými středisky, spotřebitelskými organizacemi, kreativním průmyslovým odvětvím, finančním odvětvím a dalšími zainteresovanými stranami mohou být příkladem úspěšných modelů, které umožní pokrok v oblasti digitální výroby a inovací; vyzývá k výzkumu, inovacím a strukturální soudržnosti v rámci EU; zdůrazňuje význam urychlujících programů a rizikového kapitálu, které pomáhají rozšiřovat začínající podniky; poukazuje na to, že pro prosazování inovací v oblasti obchodních modelů, například systémů platby za odvedenou práci, má využívání digitalizace zásadní význam;

    18.

    		 domnívá se, že zvláštní pozornost by měla být věnována konkrétním problémům, kterým čelí malé a střední podniky, jejichž relativní přínosy v rámci digitalizačního úsilí, pokud jde o energetickou účinnost, účinné využívání zdrojů a produktivitu, by byly nejvyšší; upřednostňuje posílení sdružení malých a středních podniků a jejich dosahu prostřednictvím programů digitalizace, rozvoje středisek pro aplikované vědy zaměřených na digitalizaci a spolufinancování vlastního výzkumu a vývoje malých a středních podniků; domnívá se, že by měla být věnována pozornost vlastnictví a přístupu k údajům a vývoji evropského programu pro digitální učení;

    19.

    		 vítá zřízení platformy pro inteligentní specializaci zaměřenou na modernizaci průmyslu, a zejména návrh Komise týkající se vytvoření sítě center kompetencí a center pro digitální inovace, jehož cílem je posílit průmyslovou digitalizaci a digitální inovace pro malé a střední podniky ve všech regionech a který bude součástí akčního plánu pro digitalizaci průmyslu; konstatuje, že odvětví řemeslné výroby by v tomto ohledu nemělo být opomíjeno; vyzývá Komisi, aby obzvláště podporovala zřizování center pro digitální inovace a střediska pro digitální kompetence v méně digitalizovaných evropských regionech; vyzývá Komisi, aby poskytla centrům pro digitální inovace více finančních prostředků prostřednictvím různých evropských zdrojů (program Horizont 2020, strukturální fondy atd.) s cílem podpořit úsilí členských států a strategie zaměřené na rozvoj národní sítě center pro digitální inovace a aby zvážila experimentování s tzv. přístupem sandbox, v jehož rámci nebudou meziodvětvové experimenty v kontrolovaném prostředí blokovány platnou právní úpravou; vyzývá členské státy, aby zintenzívnily mezinárodní spolupráci svých center pro digitální inovace; domnívá se, že určená centra pro digitální inovace by měla být zaměřena na průmyslové digitální inovace, jež přispívají k řešení společenských problémů Evropy; domnívá se, že v tomto ohledu by bylo možné kombinovat financování center pro digitální inovace z programu Horizont 2020 s financováním řešení společenských problémů z téhož programu; upozorňuje na možnost poukazů na inovace v oblasti IKT, pokud jde o přístup malých a středních podniků k poradenství, sdílení osvědčených postupů a odborným znalostem center pro digitální inovace;

    20.

    		 bere v potaz významnou úlohu, kterou hrají města a místní samosprávy v rozvoji nových obchodních modelů a při zajišťování digitální infrastruktury a poskytování podpory malým a středním podnikům a dalším průmyslovým subjektům, a také obrovské příležitosti, které městům skýtá digitálně-průmyslová inovace, například formou místní výroby s nulovým odpadem, užší provázaností mezi průmyslovou výrobou a místní a městskou logistikou a dopravou a rovněž oblast výroby energie, spotřeby, výroby a 3D tisku; domnívá se, že města by rovněž měla mít možnost přístupu k centrům pro digitální inovace; žádá Komisi, aby se zabývala místními, vnitrostátními a mezinárodními osvědčenými postupy a aby podpořila jejich výměnu; vítá zveřejnění indexu evropských digitálních měst a iniciativy podporující interoperabilitu údajů a systémů mezi evropskými městy; konstatuje, že iniciativa pro inteligentní města hraje v tomto ohledu svou roli; zdůrazňuje pozitivní zkušenosti regionálních poradních fór;

    21.

    		 zdůrazňuje úlohu, kterou může při prosazování nových průmyslových digitálních technologií hrát zadávání veřejných zakázek a právní požadavky na registraci podniků a podávání zpráv o podnikatelské činnosti či zveřejňování informací; žádá Komisi, aby zvážila, jak využívat zadávání veřejných zakázek jakožto mechanismu stimulace inovací; žádá Komisi, aby zařadila do svého programu REFIT digitální kontrolu, aby bylo zajištěno, že nařízení týkající se digitálního obsahu budou aktuální, a aby usnadnila výměnu osvědčených postupů mezi orgány veřejné moci, pokud jde o používání kritérií pro inovace ve veřejných nabídkových řízeních; doporučuje, aby bylo právní a technologické prostředí, například transformace IPv6, rychleji přizpůsobováno potřebám digitalizace průmyslu a rozmachu internetu věcí;

    22.

    		 zdůrazňuje, že je důležité uvolnit dostatečné možností veřejných a soukromých finančních prostředků na digitalizaci evropského průmyslu, přičemž je třeba lépe využívat Evropský fond pro strategické investice (EFSI); domnívá se, že tyto prostředky musí být značně navýšeny a veřejné investice do digitální infrastruktury musí také vzrůst; zdůrazňuje ústřední význam financování ze soukromých platforem a platforem pro spolupráci; žádá Komisi, aby zřídila kulatý stůl pro financování průmyslové digitalizace, jež prozkoumá a předloží návrhy inovativního financování; vyjadřuje politování nad tím, že prostředky z rozpočtu EU, které jsou vyčleněné na politiky v digitální oblasti, jsou příliš nízké na to, aby mohly mít skutečný dopad; uznává, že je nezbytné podporovat evropské hospodářství prostřednictvím produktivních investic; domnívá se, že dostupnost stávajících evropských finančních nástrojů, jako jsou např. evropské strukturální a investiční fondy či program Horizont 2020, by měla zajistit naplnění tohoto cíle; je přesvědčen, že kombinace těchto finančních prostředků by měla být v souladu s vnitrostátními zdroji a předpisy týkajícími se státní podpory; uznává úlohu partnerství veřejného a soukromého sektoru a společných podniků;

    23.

    		 vyzývá členské státy, aby v zájmu podpory účinné průmyslové digitalizace poskytovaly podnikům a společnostem, které zavádějí digitální systém či systém inteligentní výroby, fiskální pobídky;

    Zajišťování vedoucího postavení Evropy v oblasti technologií a bezpečnosti při průmyslové digitalizaci: fúze a akvizice, kybernetická bezpečnost, toky údajů, normalizace

    24.

    		 uznává, že je zcela nezbytné posílit výzkum a vývoj; vyzývá Komisi, aby podporovala jak vnitřní, tak vnější úsilí v oblasti výzkumu a vývoje a posilovala inovační sítě a spolupráci mezi začínajícími podniky, usazenými podniky, malými a středními podniky, univerzitami atd. v digitálním ekosystému; žádá Komisi, aby prozkoumala, jak v co největším rozsahu předávat výsledky výzkumu v rámci programu Horizont 2020 na trh a jak je mohou evropské společnosti využít; žádá Komisi, aby zvýšila podíl výzkumných projektů programu Horizont 2020, jež vedou k získání patentů a práv duševního vlastnictví, a podala o tom zprávu;

    25.

    		 zdůrazňuje, že je důležité zabezpečit citlivé evropské technologie a know-how, které tvoří základ budoucí průmyslové síly a hospodářské odolnosti; upozorňuje na možná rizika spojená se strategickými přímými zahraničními investicemi vyhledávanými státem či průmyslem, zejména pak od podniků ve vlastnictví státu prostřednictvím fúzí a akvizic; zdůrazňuje skutečnost týkající se přímých zahraničních investic, že někteří externí investoři projevují narůstající zájem o získání citlivých evropských technologií prostřednictvím fúzí a akvizic; vítá iniciativu Komise studovat zkušenosti Výboru pro zahraniční investice ve Spojených státech (CFIUS); zdůrazňuje, že rovný přístup investic na trh by měl být podpořen stanovením globálních pravidel;

    26.

    		 zdůrazňuje, že vývoj směrem k automatizaci, robotice a využívání umělé inteligence ve výrobě, jakož i hluboké integraci technických součástek různého původu přináší nové otázky týkající se bezpečnosti, ochrany a odpovědnosti za výrobky a výrobní zařízení; vyzývá Komisi, aby co nejdříve vyjasnila pravidla bezpečnosti a odpovědnosti u nezávisle fungujících systémů, včetně podmínek pro testování;

    27.

    		 uznává, že otevřenost a propojenost může mít také dopady na zranitelnost, pokud jde o kybernetické útoky, sabotáž, manipulaci s údaji či průmyslovou špionáž, a zdůrazňuje v této souvislosti význam společného evropského přístupu ke kybernetické bezpečnosti; uznává, že je nezbytné zvyšovat povědomí o posílení kybernetické bezpečnosti; považuje kybernetickou odolnost za základní odpovědnost představitelů obchodu a vnitrostátních i evropských tvůrců průmyslové a bezpečnostní politiky; je přesvědčen, že výrobci odpovídají za zajištění bezpečnostních předpisů a kybernetickou bezpečnost všech digitálních inovací podle nejmodernějších dostupných technologií a zásad nastavení bezpečnosti již od návrhu a standardního nastavení bezpečnosti, ale že za určitých podmínek a při splnění určitých kritérií se lze od odpovědnosti výrobců odchýlit; konstatuje, že požadavky na kybernetickou odolnost internetu věcí a bezpečnostní standardy IT, založené například na referenční struktuře RAMI4.0 a ICS, by posílily evropskou kybernetickou odolnost; je přesvědčen, že evropské normalizační orgány musí hrát výjimečnou roli a neměly by být odsouvány do pozadí; žádá Komisi, aby prozkoumala různé modely kybernetické bezpečnosti internetu věcí; vyzývá však veřejné instituce, aby při zadávání veřejných zakázek na vybavení IT a produkty internetu věcí stanovily závazné požadavky na kybernetickou bezpečnost; domnívá se, že kontroly a poradenství v oblasti kybernetické bezpečnosti nabízené malým a středním podnikům pro jejich digitalizované průmyslové výrobky jsou velmi důležité; je přesvědčen, že sdílení osvědčených postupů mezi členskými státy EU by mohlo podpořit evropskou kybernetickou odolnost v tomto ohledu;

    28.

    		 je přesvědčen, že by měla existovat společná kritéria pro kritickou infrastrukturu a její digitální bezpečnost a že směrnice EU o bezpečnosti sítí a informací představuje první krok k dosažení vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii; vyzývá Komisi, aby usilovala o její důsledné a včasné provedení členskými státy ve vnitrostátním právu; zdůrazňuje, že je nutné upevnit úlohu, kterou mají řídicí orgány uvedené ve směrnici o bezpečnosti sítí a informací při budování důvěry v budoucí technologie; konstatuje, že mechanismy monitorování kybernetických hrozeb a zkoumání horizontu je třeba uznat za důležité pro bezpečnost digitálních odvětví EU, se zvláštním důrazem na ochranu malých a středních podniků a spotřebitelů;

    29.

    		 zdůrazňuje, že zvláštní pozornost je třeba věnovat otázkám shromažďování průmyslových dat a informací a dat a informací o výrobě, jakož i přístupu k nim; zdůrazňuje, že v tomto ohledu je nezbytné klást zvláštní důraz na zásady vlastnictví údajů, volného a standardizovaného přístupu k údajům a jejich dostupnosti, posílení inovací a produktivity, nových služeb a obchodních modelů, kontrolovatelnosti bezpečnosti, jakož i umožnění spravedlivé soutěže; zdůrazňuje, že nové formy regulace vlastnictví údajů a přístupu k údajům je třeba koncipovat velmi opatrně a lze je zavádět pouze po rozsáhlých konzultacích se všemi příslušnými zúčastněnými stranami; je přesvědčen, že jak inovace, tak zájmy pracovníků a spotřebitelů týkající se soukromí musí být chráněny a zabezpečeny v souladu s obecným nařízením o ochraně údajů; zdůrazňuje dále, že je třeba podporovat zveřejňování informací pro účely veřejného zájmu a vědecké účely, jakož i přístup k nim; bere v této souvislosti na vědomí návrh Komise týkající se ekonomiky založené na datech, jenž má podpořit společný evropský trh s daty; domnívá se, že v probíhající diskusi o režimu údajů je třeba zdůraznit dva základní aspekty s cílem podpořit vývoj technických řešení pro spolehlivou identifikaci a výměnu údajů, tj. na jedné straně standardní smluvní pravidla a na druhé straně zavedení kontroly nepřiměřenosti ve smluvních vztazích mezi podniky;

    30.

    		 zdůrazňuje, že evropská iniciativa v oblasti cloud computingu společně s legislativním návrhem na volný tok údajů, které usilují o odstranění neopodstatněných omezení týkajících se lokalizačních údajů, mají potenciál dále podněcovat proces digitalizace evropského průmyslu, obzvláště MSP a začínajících inovativních podniků, a mohou také bránit roztříštěnosti jednotného trhu EU; vyzývá Komisi, aby monitorovala přijímání a soudržné uplatňování evropské iniciativy v oblasti cloud computingu s cílem umožnit rychlé, spolehlivé, důvěryhodné a hladké toky a sdílení údajů; připomíná Komisi její závazek uvedený v jejím sdělení předložit legislativní návrh o volném toku údajů v EU s cílem odstranit z vnitrostátních právních a správních předpisů neopodstatněné požadavky na lokalizaci údajů a předcházet jim;

    31.

    		 je pevně přesvědčen, že otevřená data, data velkého objemu a analýzy dat jsou zejména v odvětví dopravy i nadále klíčovými prvky pro plné využití výhod jednotného digitálního trhu a podporu inovací; vyjadřuje politování nad tím, že iniciativy směřující k usnadnění toku dat jsou stále roztříštěné; zdůrazňuje, že je nutná větší právní jistota, zvláště pokud jde o vlastnictví a odpovědnost, na základě plně respektovaného soukromí a ochrany údajů;

    32.

    		 uznává potenciál digitalizace průmyslu pro účely získávání a správy dat z odvětví veřejnými a poloveřejnými orgány a účastníky trhu;

    33.

    		 zdůrazňuje význam integrace otevřenosti struktury jako zásady při koncepci digitálních složek;

    34.

    		 uznává, že je důležité chránit technické know-how, pokud jde o výměnu a propojování průmyslově-digitálních složek, a současně umožňovat a rozšiřovat interoperabilitu a konektivitu mezi koncovými body;

    35.

    		 zdůrazňuje, že vedoucí postavení Evropy v oblasti průmyslové digitalizace vyžaduje pevnou normalizační strategii koordinovanou s členskými státy EU a Komisí, včetně interoperability v digitální oblasti; zdůrazňuje významnou a jedinečnou povahu evropských normalizačních orgánů, včetně jejich inkluzivního a konsensuálního přístupu integrujícího společenské subjekty a zejména MSP; vyzývá Komisi, aby prosazovala vypracování otevřených norem, a vítá její záměr zaručit přístup k patentům, které jsou pro normy nezbytné, za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek (FRAND), jakož i účinné poskytování licencí k těmto patentům, a uznává, že tento přístup má zásadní význam pro podporu inovací a výzkumu a vývoje v EU; domnívá se, že oběhové hospodářství by se mohlo stát hlavní hybnou silou jednotné normalizace toků v průmyslových hodnotových řetězcích; požaduje koordinovaný přístup celé EU k mezinárodním fórům a konsorciím prostřednictvím evropských normalizačních organizací CEN, CENELEC a ETSI; domnívá se, že je žádoucí usilovat o globální a všeobecné normy, zdůrazňuje však také ochotu prosazovat evropské normy v případě, že je mezinárodní spolupráce na fórech pro normalizaci nekonstruktivní; považuje interoperabilitu za nezbytnou především v oblasti internetu věcí s cílem zajistit, aby vývoj nových technologií přinesl lepší příležitosti pro spotřebitele, kteří by neměli zůstávat uvězněni v neměnných vztazích s jen malým počtem specifických poskytovatelů;

    36.

    		 zdůrazňuje, že obchodní překážky v oblasti digitalizace brání mezinárodnímu působení evropského průmyslu a poškozují evropskou konkurenceschopnost; domnívá se, že spravedlivé obchodní dohody mezi EU a třetími zeměmi mohou výrazně přispět ke společným mezinárodním pravidlům v oblasti ochrany údajů, k tokům dat a k využívání a normalizaci dat;

    Sociální rozměr: dovednosti, vzdělání a sociální inovace

    37.

    		 domnívá se, že je nezbytné vyvíjet značné úsilí v oblasti vzdělání, zdanění a systémů sociálního zabezpečení, aby bylo možné integrovat účinky transformace do našeho evropského sociálního a ekonomického modelu; poukazuje na to, že digitální transformace průmyslu bude mít značný společenský dopad na zaměstnání, pracovní podmínky, práva pracovníků, vzdělání a dovednosti, elektronické zdravotnictví, životní prostředí a udržitelný rozvoj; zdůrazňuje, že v rámci této změny je nezbytné sledovat bezpečnost; vyzývá Komisi, aby patřičně posoudila sociální účinky průmyslové digitalizace a zabývala se jimi a aby případně navrhla další opatření k překonání digitální propasti a podpoře inkluzivní digitální společnosti při současném posílení evropské konkurenceschopnosti;

    38.

    		 připomíná, že Evropský soudní dvůr definoval pojem „pracovník“ na základě zaměstnaneckého vztahu, který je charakterizován určitými kritérii, jako je podřízenost, odměna a povaha práce (12); požaduje zajištění právní jistoty ohledně otázky, co se rozumí „zaměstnáním“ v kontextu digitálního trhu práce, aby bylo zajištěno dodržování pracovních a sociálních právních předpisů; konstatuje, že všichni pracovníci v rámci platformové ekonomiky jsou podle převládající situace buď zaměstnanci, nebo osoby samostatně výdělečně činné, a měli by být podle toho klasifikováni bez ohledu na to, jaká je jejich smluvní situace;

    39.

    		 zdůrazňuje, že vzdělávání, odborná příprava a celoživotní učení jsou základním pilířem sociální soudržnosti v digitální společnosti; zdůrazňuje, že Evropa čelí v tomto ohledu digitální propasti; žádá o provádění záruky k získání dovedností po konzultaci se sociálními partnery a za jejich účasti a vyzývá členské státy, aby hledaly způsoby, jak uspokojit potřeby občanů v oblasti neustálé odborné přípravy, rekvalifikace či zvyšování kvalifikace a celoživotního vzdělávání s cílem zajistit hladký přechod k inteligentnímu hospodářství; zdůrazňuje, že je důležité zajistit podporu a uznání digitálních dovedností a nového trendu „rozvoje mnoha dovedností“; je přesvědčen, že by zaměstnavatelé měli využívat Evropského sociálního fondu k takové odborné přípravě a podporovat digitální soubor nástrojů pro zvyšování kvalifikace ve spolupráci s průmyslem a sociálními partnery; vítá vypracování učebních materiálů a vzdělávacích programů specifických pro jednotlivá odvětví; žádá Komisi, aby prozkoumala možnosti vytvoření certifikačního mechanismu pro programy dalšího vzdělávání v oblasti digitálních dovedností;

    40.

    		 podotýká, že digitální dovednosti musí být začleněny do vnitrostátních vzdělávacích programů; konstatuje, že by příklady iniciativ podporovaných Agenturou Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA), např. Evropský měsíc kybernetické bezpečnosti a Evropská výzva kybernetické bezpečnosti, měly být za účelem naplnění tohoto cíle dále rozvíjeny; zdůrazňuje význam speciální odborné přípravy učitelů v oblasti digitálních dovedností a to, že digitální dovednosti by měly být součástí výuky všech dětí; vyzývá členské státy, aby zajistily, aby všechny školy byly vybaveny službou wi-fi a moderním IT materiálem; konstatuje, že kódování rovněž hraje důležitou úlohu; požaduje výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy, aby se poučily ze zavedených postupů, jako je program Fit4Coding, pobídky digitální akademie, programy elektronického učení nebo školy kódování, např. Webforce3; žádá Komisi, aby podpořila začlenění zkoušek digitálních dovedností do studií IGCU/Pisa, aby bylo možné pořádat soutěže mezi členskými státy EU a jejich srovnání; vyzývá členské státy, aby ve spolupráci s Komisí navrhly mezioborové studijní programy zaměřené na integraci několika dovedností, například informační technologie s řízením podniků nebo inženýrství s vědami založenými na datech; zdůrazňuje, že všechny členské státy by měly vypracovat ucelené vnitrostátní strategie pro digitální dovednosti a stanovit cíle, k čemuž je již vyzvala Komise; zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou mohou sociální partneři a další zúčastněné strany hrát při rozvoji a provádění těchto strategií; konstatuje, že vnitrostátní koalice pro digitální pracovní místa dosud vytvořila pouze polovina členských států EU; zdůrazňuje, že zvláštní rozpočtová položka na podporu činností Koalice pro digitální dovednosti a pracovní místa by posílila šíření informací a další činnosti;

    41.

    		 zdůrazňuje význam investování do digitalizace odborného vzdělávání a odvětví řemeslné výroby; zdůrazňuje, že je třeba kombinovat digitální dovednosti rovněž s technickými dovednostmi a podporou vzdělávání v oborech, jako jsou přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika (obory STEM), jakož i podporou sociálních dovedností, jako je komunikace, koordinace týmu a meziodvětvový způsob myšlení;

    42.

    		 požaduje, aby do všech digitálních dovedností bylo začleněno hledisko rovnosti žen a mužů, což zajistí, aby se probíhající digitální transformace stala také hybnou silou prosazující rovnost žen a mužů; zdůrazňuje potřebu zabývat se závažnými genderovými rozdíly v odvětví IKT, neboť je to nezbytné pro dlouhodobý růst a prosperitu Evropy;

    43.

    		 bere na vědomí potenciál digitalizace, pokud jde o dostupnost sociálních a dalších veřejných služeb i začlenění osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu na trh práce; v této souvislosti poukazuje především na význam práce na dálku;

    44.

    		 upozorňuje na skutečnost, že jak dokládá iniciativa Europeana, digitalizace evropských děl je významnou příležitostí ke zlepšení jejich dostupnosti, šíření a propagace a že digitální inovace mohou dát impuls k revoluci ve vystavování kulturních statků a přístupu k nim; zdůrazňuje, že za účelem shromažďování údajů a rekonstrukce zničeného kulturního dědictví a statků je důležité prosazovat zejména využívání 3D technologií; zdůrazňuje potřebu zaručit financování digitalizace, zachování a dostupnosti evropského kulturního dědictví on-line;

    45.

    		 vyjadřuje politování nad skutečností, že historická a kulturní místa často nejsou snadno dostupná pro osoby se zdravotním postižením, a upozorňuje na příležitosti, jež představuje silnější digitální kulturní platforma, pokud jde o zlepšování angažovanosti i větší dostupnost kulturních zážitků, míst a artefaktů v celé Evropě nezávisle na zeměpisné poloze;

    46.

    		 podporuje výzkum a vývoj pomocných technologií, jež by mohly být využívány k začleňování osob se zdravotním postižením a vést k novým průmyslovým výrobkům sloužícím v této oblasti;

    47.

    		 doporučuje zavést pravidelnou výměnu osvědčených postupů, vypracovat pololetní hodnocení pokroku a doporučení týkající se digitalizace průmyslu;

    o

    o o

    48.

    		 pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.

    (1)  Přijaté texty, P8_TA(2016)0009.

    (2)  Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 131.

    (3)  Úř. věst. C 236 E, 12.8.2011, s. 57.

    (4)  Úř. věst. C 236 E, 12.8.2011, s. 41.

    (5)  Úř. věst. C 482, 23.12.2016, s. 89.

    (6)  Úř. věst. C 468, 15.12.2016, s. 19.

    (7)  Úř. věst. C 93, 9.3.2016, s. 120.

    (8)  Úř. věst. C 332 E, 15.11.2013, s. 22.

    (9)  Přijaté texty, P8_TA(2016)0486.

    (10)  Úř. věst. C 81 E, 15.3.2011, s. 45.

    (11)  Úř. věst. C 236 E, 12.8.2011, s. 24.

    (12)  Viz Soudní dvůr CJEU C-596/12, odstavec 17 a Evropský soudní dvůr CJEU C-232/09, odstavec 39.

    Top