EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne29.11.2017

COM(2017) 712 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU

Stanovení přístupu EU k patentům, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem

Úvod

Vzájemná součinnost mezi patenty a normami je důležitá pro inovace a růst. Normy zabezpečují, aby se interoperabilní a bezpečné technologie rychle šířily mezi společnostmi a spotřebiteli. Patenty stimulují výzkum a vývoj a umožňují, aby inovativní společnosti měly odpovídající návratnost investic. Normy 1 často odkazují na technologie, které jsou chráněny patenty. Patent, který chrání technologii důležitou pro normu, se nazývá patent, jehož využití je nezbytné k dodržení technických norem (standard-essential patents, dále jen „patent SEP“). Patenty SEP tedy chrání technologie, které jsou zásadní pro dodržení technických norem a prodej výrobků založených na těchto normách.

Normy podporují inovace a růst v Evropě, a to zejména tím, že umožňují interoperabilitu digitálních technologií a jsou základem účinného jednotného digitálního trhu. Například všechny počítače, chytré telefony nebo tablety se připojují k internetu či jiným zařízením prostřednictvím normalizovaných technologií, jako je long-term evolution (LTE), WiFi nebo Bluetooth, které jsou chráněny patenty SEP. Bez širokého používání těchto normalizovaných technologií by taková vzájemná propojitelnost nebyla možná 2 .

V době naprostého propojení se vzájemná propojitelnost stává dokonce ještě důležitější. Je třeba vzájemně propojit širokou škálu nových výrobků, aby bylo spotřebitelům možné nabízet další výrobky a služby (např. inteligentní domácí spotřebiče) a vytvořit nové obchodní příležitosti pro evropské společnosti.

Digitalizace ekonomiky vytváří velké příležitosti pro průmysl EU. Odhadovaný hospodářský potenciál aplikací internetu věcí v zařízeních pro lidi, domácnosti, kanceláře, závody, pracoviště, maloobchod, města, vozidla a věci určené k použití ve venkovním prostředí bude v rozvinutých zemích do roku 2025 činit až 9 bilionů EUR za rok 3 . Během následujících pěti let může digitalizace výrobků a služeb evropskému hospodářství ročně přinést více než 110 miliard EUR 4 . Pro maximalizaci tohoto ekonomického potenciálu je rozhodující, aby připojená či propojená zařízení a systémy byly schopné spolupracovat. Bez interoperability umožněné normami by 40 % potenciálních přínosů systémů internetu věcí 5 zůstalo nevyužito. Bez formální normalizace a patentů SEP by například nemohla fungovat žádná připojená vozidla. Diagnostika na dálku nebo dálkové operace se vzdálenými nemocnicemi nebo výměna informací o pacientech by rovněž tak nebyly možné.

Držitelé patentů přispívají technologií ke tvorbě norem v rámci normalizačních organizací (dále jen „organizace SDO“ – Standard Development Organisation). Jakmile je norma vytvořena a držitelé patentu SEP se zavážou k ní udělovat licenci za rovných, přiměřených a nediskriminačních podmínek (FRAND – fair, reasonable and non-discriminatory), měla by být technologie obsažená v normě dostupná pro každého potenciálního uživatele normy. Hladké postupy udělování licencí jsou proto důležité, aby byl zaručen spravedlivý, přiměřený a nediskriminační přístup k normalizovaným technologiím a odměna pro držitele patentů, kteří tak mohou pokračovat v investicích do výzkumu a vývoje a normalizace. To na oplátku hraje významnou roli při rozvoji propojené společnosti, kde noví účastníci trhu mimo tradiční odvětví IKT (výrobci domácích spotřebičů, připojené automobily atd.) potřebují přístup k normalizovaným technologiím.

Z důkazů však vyplývá, že udělování licencí a vymáhání patentů SEP není bezproblémové a může vést ke sporům. Uživatelé technologií obviňují držitele patentů SEP z účtování nadměrných licenčních poplatků na základě slabých patentových portfolií a zastrašování soudními spory. Držitelé patentů SEP tvrdí, že uživatelé technologií „parazitují“ na jejich inovacích a vědomě porušují práva duševního vlastnictví, aniž by se v dobré víře účastnili licenčních jednání 6 . Problémy mohou být obzvláště palčivé v situacích, kdy účastníci pocházející z nových průmyslových odvětví, kteří neznají tradiční podnikatelské prostředí IKT, potřebují získat přístup k normalizovaným technologiím. Spory a prodlevy v jednáních mezi uživateli a držiteli technologií mohou nakonec zbrzdit širší používání klíčových normalizovaných technologií. To může přibrzdit vývoj vzájemně propojených výrobků v Evropě a následně ovlivnit konkurenceschopnost ekonomiky EU.

V dubnu 2016 Komise ve svém sdělení o prioritách pro normalizaci pro jednotný digitální trh 7 určila tři hlavní oblasti, kde by se mohly zlepšit podmínky pro udělování licencí k patentům SEP: nesrozumitelné informace o expozici patentům SEP; nejasné oceňování patentovaných technologií v normách podle definice FRAND; a riziko nejistoty při vymáhání patentů SEP. Kromě toho by se také měla posoudit role společenství otevřených zdrojů při tvorbě norem.

Existuje proto potřeba mít jasnou, vyváženou a přiměřenou politiku týkající se patentů SEP v Evropě, jejímž cílem bude přispět k rozvoji internetu věcí a podpořit vedoucí roli Evropy v tomto kontextu.

Střet zájmů zúčastněných stran v některých organizacích SDO může způsobovat, že je pro tyto organizace složité poskytovat vhodná vodítka k těmto komplexním právním otázkám a opatřením politiky duševního vlastnictví. Iniciativy licenčních platforem v této oblasti jsou zatím v raném stadiu a nebyly dosud přijaty provádějícími subjekty, které mohou vzhledem k nejistotám v současném regulačním rámci pro patenty SEP váhat a mají malou motivaci uzavřít v této záležitosti dohodu.

Kromě toho normalizace 5G a internet věcí jsou celosvětovou otázkou. Evropský průmysl zaujímá vedoucí postavení v mnoha odvětvích na světových trzích. Komise konstatuje, že evropská normalizace hraje v globálním kontextu významnou roli 8 .

Komise se proto domnívá, že je naléhavě nutné stanovit klíčové zásady v zájmu vyváženého, hladkého a předvídatelného rámce pro patenty SEP. Tyto klíčové zásady odrážejí dva hlavní cíle: stimulovat rozvoj a zahrnutí špičkových technologií do norem při zachování úměrné a odpovídající návratnosti těchto vstupů a zajištění hladkého a rozsáhlého šíření normalizovaných technologií na základě podmínek spravedlivého přístupu. Vyvážená a úspěšná politika týkající se licencí k patentům SEP by měla být ku prospěchu začínajících podniků v Evropě a měla by sloužit všem občanům EU tím, že jim poskytne přístup k výrobkům a službám založeným na normalizované technologii s nejlepšími výsledky.

Toto sdělení apeluje na odpovědnost všech subjektů v kontextu udělování licencí k patentům SEP a všechny zúčastněné strany se vybízejí k tomu, aby přispěly k fungování uvedeného rámce v praxi. Sdělení není určeno k tomu, aby představovalo právní tvrzení, a není jim dotčen výklad práva EU Soudním dvorem Evropské unie. Nezavazuje Komisi, pokud jde o uplatňování pravidel EU o hospodářské soutěži, a zejména článků 101 a 102 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

1.Zvýšení transparentnosti o expozici patentům SEP

Informace o existenci, rozsahu a důležitosti patentů SEP jsou stěžejní pro vedení spravedlivých licenčních jednání a pro umožnění potenciálním uživatelům normy identifikovat míru jejich expozice patentům SEP i potřebné licenční partnery. V současné době lze však jediné informace o patentech SEP, které jsou přístupné pro uživatele, najít pouze v databázích prohlášení, jež vedou organizace SDO a jež nemusí být dostatečně transparentní. Kvůli tomu jsou jednání o udělení licence i předvídání rizik souvisejících s patenty SEP zvláště komplikované, aby se v něm mohly úspěšně orientovat začínající a malé a střední podniky. Hlavním cílem prohlášení je ujistit organizaci SDO a všechny třetí strany, že technologie bude přístupná pro uživatele, obvykle se závazkem k licencování za podmínek FRAND.

V databázích organizací SDO mohou být zapsány desítky tisíc patentů SEP pro jednu normu a tento trend narůstá 9 . Prohlášení jsou založena na vlastním posouzení držitele patentu a nepodléhají kontrole, pokud jde o nezbytnost prohlášeného patentu, která se může během postupu přijímání normy vyvíjet. Zúčastněné strany navíc oznamují, že dokonce i v konkrétních licenčních jednáních poskytovatel licence není schopen zdůvodnit svá tvrzení přesnějšími informacemi. Toto je zvláště neuspokojivé v souvislosti s internetem věcí, kde na trh s připojením neustále vstupují noví účastníci trhu s malými zkušenostmi s licencemi k patentům SEP. Komise je proto přesvědčena, že níže uvedená opatření jsou nezbytná pro zlepšení informovanosti o patentech SEP.

1.1.Zlepšení kvality a dostupnosti informací zaznamenaných v databázích organizací SDO

Komise je přesvědčena, že organizace SDO by měly uvádět podrobné informace ve svých databázích, čím by podpořily rámec pro udělování licencí k patentům SEP. Ačkoli databáze společností SDO shromažďují velké množství údajů o prohlášeních 10 , často nemají pro zúčastněné strany uživatelsky přívětivý přístup a postrádají základní kvalitativní rysy. Komise proto zastává názor, že by se měla zlepšit kvalita a přístupnost databází 11 . Za prvé, údaje by měly být snadněji přístupné přes uživatelsky vstřícná rozhraní, a to jak pro držitele patentů, provádějící subjekty, tak i pro třetí strany. Všechny prohlášené informace by měly být dohledatelné na základě příslušných projektů normalizace, které mohou rovněž vyžadovat transformaci historických údajů do současných formátů. Zkvalitněním databází by měly být odstraněny duplicity a jiné zjevné chyby. Konečně by databáze měly být propojeny s databázemi patentového úřadu, včetně aktualizací stavu a vlastnictví patentů a převodů práv k nim. Práce na zkvalitnění databází musí jít ruku v roce s přísnější kontrolou dodržování souladu se všemi požadavky na prohlášení stanovenými v současných politikách organizací SDO, aby nedocházelo k neúplným prohlášením 12 .

1.2.Vývoj informačního nástroje na pomoc licenčním jednáním

Komise poznamenává, že současný systém prohlášení v organizacích SDO podporuje proces tvorby technických norem a není orientován na budoucí udělování licencí k patentům SEP. Je nicméně jasné, že jednoznačně přínosné by bylo rozšířit stávající praxi a účel prohlášení a databází a vytvořit nové nástroje transparentnosti, které, aniž by ztratily svůj vlastní účel, by mohly značně usnadnit jednání o licenci. V této souvislosti jsou zásadní aspekty proporcionality. Neměly by být vytvořeny nadměrné překážky pro zúčastněné strany, ale je třeba mít na paměti, že v konkrétních licenčních jednáních musí držitelé patentů nutně řádně uživatelům patentu SEP zdůvodňovat, proč jsou patenty z portfolia držitele patentů pro normu nezbytné, nebo jak jsou tyto patenty porušovány 13 . Komise je proto přesvědčena, že navržená postupná zdokonalení s řízenými náklady mohou přinést podstatné snížení celkových transakčních nákladů během licenčních jednání a rovněž i rizik porušování patentů, což je ku prospěchu obou stran jednajících o licenci 14 .

1.2.1.Aktuálnější a přesnější prohlášení

Prohlášení se provádějí v rané fázi procesu normalizace, přičemž za běžných okolností nejsou posléze přezkoumávána. Ale technická řešení navržená v normách se vyvíjejí, dokud není schválena konečná podoby normy 15 . Přestože se většina prohlášení týká patentových přihlášek, patentové nároky podle konečného patentu uděleného po přijetí normy se mohou značně lišit 16 , neboť jejich obsah se může během procesu udělování patentu změnit. Proto by držitelé práv měli přezkoumat aktuálnost svých prohlášení v době přijetí konečné normy (a po následných podstatných revizích) a při přijímání konečného rozhodnutí o udělení patentu.

Prohlášení by měla obsahovat rovněž dostatek informací pro posouzení expozice patentu. Držitelé patentu by měli přinejmenším odkázat na část normy, která se týká patentu SEP, a vazbu na skupinu patentů. Prohlášení by měla také jasně určovat kontaktní informace o vlastníkovi/poskytovateli licence prohlášeného patentu SEP.

Konečně je třeba poznamenat, že patenty SEP pro klíčové technologie jsou častěji předmětem soudních sporů 17 . Související informace jsou důležité pro všechny zainteresované nabyvatele licence a mohou případně pomáhat omezit možnost budoucího soudního sporu. Organizace SDO by proto měly držitelům patentů a uživatelům technologií poskytnout možnost, jak oznamovat projednávané věci a hlavní výsledek konečných rozhodnutí, ať už kladný nebo záporný, týkající se prohlášených patentů SEP (včetně nezbytnosti a platnosti patentu) a motivovat je k oznamování těchto informací. Jelikož společnosti obvykle vedou spory pouze o několika málo hodnotných patentech v rámci portfolia, a jak držitelé, tak i uživatelé patentu by měli mít zájem oznamovat rozhodnutí vydaná v jejich prospěch, měla by zátěž vyplývající z tohoto opatření být omezená.

1.2.2.Ověření nezbytnosti

Důkazy ukazují, že existuje riziko příliš četných prohlášení, a jsou dobrým důvodem pro zvýšení spolehlivosti, pokud jde o nezbytnost patentu SEP 18 . Zúčastněné strany oznamují, že prohlášení v databázích fakticky vytvářejí domněnku nezbytnosti v jednáních s nabyvateli licence 19 . Tento scénář klade na každého případného nabyvatele licence, zejména na malé a střední podniky a začínající podniky, velkou zátěž, neboť musí při jednáních o licenci ověřovat velký počet patentů SEP.

Je proto nutný vyšší stupeň kontroly týkající se tvrzení o nezbytnosti. Vyžadovalo by to provádět kontrolu nezávislou stranou s technickými způsobilostmi a znalostmi trhu, a to ve správný čas. Proto by zavedení takového požadavku na kontrolu patentů SEP muselo být vyvážené s ohledem na náklady 20 . Postupný přístup, kdy je kontrola prováděna na žádost buď držitelů práv, nebo budoucích uživatelů, s upřesněním hloubky kontroly a jejím omezením na jeden patent v rámci skupiny patentů a vzorky, by však mohl zajistit správnou rovnováhu mezi náklady a přínosy tohoto opatření 21 .

1.2.3.Prostředky provádění

Zatímco je zjevné, že taková zvýšená transparentnost je přínosná, zátěž s ní spojená musí zůstat přiměřená. Opatření by se proto mohla rozšiřovat postupně a vztahovat pouze na nové a klíčové normy, např. 5G.

Jako první krok by měly být zúčastněné strany motivovány k tomu, aby docenily zvýšenou transparentnost, např. pomocí potvrzení, že jejich prohlášená portfolia patentů SEP jsou v souladu s kritérii transparentnosti. Toto potvrzení by se později mohlo použít v licenčních jednáních a soudních sporech. Kromě toho poslední studie uskutečněné Komisí ukazují, že organizace SDO mohou zvážit zavedení (mírných) poplatků za potvrzení prohlášení patentu SEP po vydání normy a udělení patentu, aby byli držitelé patentu SEP motivováni k revidování a zachování pouze relevantních prohlášení 22 .

Při úvahách o ověřování nezbytnosti lze prozkoumat synergie a možné snižování nákladů u patentových úřadů 23 . Komise podpoří další analýzu věnovanou otázce, zda mohou zajistit účinná a přiměřená řešení. V závislosti na výsledku tohoto projektu by nezávislý evropský subjekt mohl být pověřen, aby prováděl posouzení nezbytnosti patentu SEP.

2.Obecné zásady licenčních podmínek FRAND pro patenty SEP 

Komise má za to, že strany mají nejlepší možnost dospět k obecné shodě v otázce, co jsou spravedlivé licenční podmínky a spravedlivé sazby, a to prostřednictvím jednání v dobré víře. V současnosti udělování licencí brzdí nejasné a rozcházející se výklady obsahu podmínek FRAND. Diskuse se obzvláště vyostří, dotknout-li se zásad oceňování. Vzhledem k rozcházejícím se názorům a soudním sporům týkajícím se licenčních podmínek FRAND hrozí, že se rozvoj nových technologií, normalizace a zavádění internetu věcí v Evropě zpomalí. Komise proto zastává názor, že je nutné i prospěšné stanovit první soubor klíčových ukazatelů pro koncept FRAND, a tím zajistit stabilnější licenční prostředí, poskytnout stranám vodítka pro jejich licenční jednání a snížit soudní spory.

Vodítka stanovená níže jsou založena na výsledcích veřejné konzultace 24 , analýze osvědčených postupů 25 , studiích 26 a rovněž vnitrostátní judikatuře 27 . Komise vyzývá zúčastněné strany, aby spolu navzájem a s Komisí navázaly dialog, jehož cílem by mělo být dosáhnout dalšího objasnění a vyvodit osvědčené postupy. Komise bude dosažený pokrok monitorovat a v případě potřeby přijme doplňující opatření ohledně licenčních podmínek FRAND.

2.1.Zásady pro udělování licence

Jak potvrdil Soudní dvůr Evropské unie, „závazek vydávat licence za podmínek FRAND vyvolává u třetích osob legitimní očekávání, že majitel patentu SEP jim skutečně vydá licence za takových podmínek“ 28 .

Obě strany musí být ochotny zúčastnit se v dobré víře jednání za účelem stanovení spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních licenčních podmínek. Smluvní strany licenční dohody o patentu SEP jednající v dobré víře mohou nejlépe stanovit podmínky FRAND, které jsou pro jejich konkrétní situaci nejvhodnější.

Je třeba vzít v úvahu aspekty efektivnosti, očekávání přiměřených licenčních poplatků na obou stranách a usnadnění zavádění provádějícími subjekty v zájmu rozšíření normy. V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že neexistuje žádné jediné univerzální řešení toho, co je obsahem podmínek FRAND: to, co lze považovat za spravedlivé a přiměřené, se odvětví od odvětví a v průběhu času liší. Komise z tohoto důvodu podporuje zúčastněné strany v odvětvových diskusích s cílem podnítit vytvoření společných licenčních postupů, a to na základě zásad vyjádřených v tomto sdělení.

Komise je toho názoru, že by se měly zohlednit tyto zásady oceňování duševního vlastnictví:

·Licenční podmínky musí mít jasný vztah k ekonomické hodnotě patentované technologie. Tato hodnota se musí zaměřit především na samotnou technologii a v zásadě by neměla zahrnovat žádný prvek vyplývající z rozhodnutí, že technologie je zařazena do normy. V případech, když je technologie vyvíjena především pro normu a mimo normu má malou tržní hodnotu, by se měly zvážit alternativní metody oceňování, jako je relativní význam technologie v normě ve srovnání s jinými příspěvky do normy. 

·Při určování hodnoty podle FRAND by se mělo přihlížet k současné přidané hodnotě 29 patentované technologie. Hodnota by neměla zohledňovat úspěch výrobku na trhu, který nesouvisí s patentovanou technologií.

·Ocenění podle FRAND by mělo zajistit trvalé stimuly pro držitele patentu SEP, aby svými nejlépe dostupnými technologiemi přispívali do norem.

·Konečně, aby se předešlo hromadění licenčních poplatků, nelze při určování hodnoty podle FRAND patent SEP posuzovat izolovaně. Strany musí vzít v úvahu souhrnnou sazbu za normu, která hodnotí celkovou přidanou hodnotu technologie 30 . Již samotné provedení opatření týkajících se transparentnosti patentů SEP může tento cíl podpořit. Tuto otázku lze dále řešit v rámci právních předpisů EU o hospodářské soutěži, a to vytvořením licenčních platforem průmyslu a patentových poolů, nebo na základě údajů o maximální kumulované sazbě uvedené účastníky normalizace, kterou by bylo možné důvodně předpokládat nebo očekávat.

2.2.Efektivnost a nediskriminace

Prvek nediskriminace FRAND ukazuje, že držitelé práv nemohou činit rozdíl mezi provádějícími subjekty, které se „nacházejí v podobné situaci“ 31 .

Vzhledem k tomu že podmínky FRAND nepředstavují jediný univerzální přístup, řešení se mohou v jednotlivých odvětvích lišit v závislosti na příslušných modelech podnikání.

Jak bylo uvedeno výše, jednání podle FRAND znamenají jednání v dobré víře z obou stran. Mohou do toho vstupovat i aspekty efektivnosti. Transakční náklady týkající se jednání o licenci by měly být drženy na nezbytném minimu. Kromě toho v odvětvích, kde jsou rozšířené postupy vzájemného udělování licencí, by se měla zohlednit větší efektivita vyplývající z těchto postupů. Tyto body se musí vzít v úvahu, když se v jednotlivých případech hodnotí, zda je licenční nabídka slučitelná s podmínkami FRAND.

V souladu s výše uvedeným přístupem se Komise domnívá, že stejné zásady efektivnosti podporují postup udělování licencí k portfoliu patentů SEP pro výrobky s celosvětovým oběhem 32 . Jak bylo poznamenáno v soudním rozhodnutí z poslední doby 33 , přístup udělování licencí podle jednotlivých zemí nemusí být efektivní a v souladu s uznávaným obchodním postupem v odvětví.

2.3.Patentové pooly a licenční platformy pro usnadnění udělování licencí k patentům SEP

V rámci právních předpisů EU o hospodářské soutěži by se mělo podporovat vytváření patentových poolů nebo jiných licenčních platforem. Mohly by řešit mnohé problémy udělování licencí k patentu SEP tím, že by umožňovaly lepší kontrolu nezbytnosti, objasňovaly souhrnné licenční poplatky a nabízely jednotné kontaktní místo. Pro odvětví internetu věcí, zejména pro malé a střední podniky, které jsou nově vystaveny licenčním sporům ohledně patentů SEP, by to osvětlilo licenční podmínky držitelů patentu SEP v konkrétním odvětví.

Měla by se podporovat opatření, která pomohou vytvářet pooly pro klíčové normalizované technologie, např. usnadnění přístupu k nabídkám řízení poolů a k technické pomoci od organizací SDO 34 . Komise zváží další opatření, pokud výše uvedené nebude v odvětvích internetu věcí efektivní.

2.4.Využití a prohloubení odborných poznatků ohledně podmínek FRAND

Je potřebné zvýšit dostupnost zkušeností, odborných poznatků a know-how v oblasti určování podmínek podle FRAND. Během řady lety byly získány cenné zkušenosti a praktické postupy z licenčních dohod, mediace, zprostředkování, rozhodčích řízení a soudních rozhodnutí. Značné zdroje a úsilí byly vynaloženy na vysvětlení, analyzování a ocenění patentů a technologií. Protože neexistuje společný rejstřík pro takové odborné poznatky, práce a výzkum se mohou zbytečně duplikovat, což může zúčastněným stranám přinášet značné náklady. Přístupnější informace týkající se podmínek FRAND by mohly zvýšit předvídatelnost pro podniky, například pro účastníky odvětví internetu věcí, celkově usnadnit licenční postup a poskytnout podporu a referenční hodnoty při řešení sporů.

Komise proto vytvoří skupinu odborníků s cílem shromáždit praktické zkušenosti a další odborné poznatky o udělování licencí podle podmínek FRAND. Komise kromě toho využije veškeré vhodné a dostupné nástroje za účelem získání dalších informací, aby tvorba její politiky byla podpořena dostatečnými důkazy.

3.Předvídatelné prostředí vymáhání pro patenty SEP

Spory o patenty SEP jsou významným faktorem v systému udělování licencí, když selžou jednání o licenci. Vyvážené a předvídatelné prostředí vymáhání má mimořádně kladné účinky na chování stran během jednání, která mohou na oplátku urychlit šíření normalizovaných technologií. Zúčastněné strany internetu věcí však hlásí, že nejistoty a nerovnováhy v systému vymáhání mají závažné důsledky pro vstup na trh. Patenty SEP vykazují vyšší míru soudních sporů než jiné patenty 35 , což posiluje nutnost existence jasného rámce pro řešení sporů v této oblasti. Zatímco se toto sdělení zaměřuje na konkrétní pokyny k patentům SEP, pokyny o určitých aspektech směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES o dodržování práv duševního vlastnictví 36 vysvětlují režim této směrnice obecněji. Možnost vymáhání je klíčovým aspektem práv duševního vlastnictví 37 . Diskuse v oblasti patentů SEP se většinou soustředila na dostupnost žaloby zdržovací. Cílem této žaloby je chránit držitele patentu SEP před porušovateli, kteří nejsou ochotni uzavřít licenční dohodu za podmínek FRAND. Současně jsou potřeba záruky vůči riziku, že uživatelé technologie v dobré víře, kterým hrozí žaloba zdržovací, přijmou licenční podmínky, které nejsou FRAND, nebo v horším případě nebudou schopni uvádět své výrobky na trh (zadržování patentů).

3.1.Dostupnost žaloby zdržovací na základě rozsudku ve věci Huawei v. ZTE

Soudní dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ve věci Huawei 38 stanovil povinnosti pro obě strany licenční dohody k patentu SEP, když posuzoval, zda držitel patentu SEP může podat žalobu na zdržení se jednání proti potenciálnímu nabyvateli licence, aniž by byl porušen článek 102 SFEU. Držitelé patentu SEP nemohou podat žalobu na zdržení se jednání proti uživateli, který je ochoten uzavřít licenční dohodu za podmínek FRAND, a Soudní dvůr Evropské unie stanovil kritéria chování pro posouzení, kdy se potenciální nabyvatel licence může považovat za ochotného uzavřít takovou licenční dohodu.

Komise má za to, že níže uvedené prvky, které vyplývají z vnitrostátní judikatury při uplatňování rozsudku ve věci Huawei, 39 poskytují zúčastněným stranám užitečná doplňující vodítka.

Řada soudů zdůraznila, že potenciální nabyvatel licence k patentu SEP musí obdržet dostatečně podrobné a odpovídající informace, aby určil důležitost portfolia patentů SEP a soulad s podmínkami FRAND 40 . Konkrétní požadavky se mohou lišit případ od případu, Komise je však přesvědčena, že k posouzení nabídky podmínek FRAND a pro předložení příslušné protinabídky je nutné jasné vysvětlit: nezbytnost pro normu, domněle porušující výrobky uživatele patentů SEP, navrhovaný výpočet poplatků a nediskriminační prvek podmínek FRAND.

Co se týče protinabídky, z rozsudku ve věci Huawei vyplývá, že by měla být konkrétní a specifická, tj. nemůže se omezit na napadnutí nabídky držitele patentů SEP a obecný odkaz na stanovení poplatku třetí stranou. Měla by rovněž obsahovat informace o přesném použití normy v konkrétním výrobku. Ochota stran předložit ji k závaznému stanovení podmínek FRAND třetí stranou – pokud by se zjistilo, že (proti)nabídka není učiněna za podmínek FRAND – však indikuje jednání podle podmínek FRAND.

Pokud jde o včasnost protinabídky potenciálního nabyvatele licence, nelze stanovit žádnou obecnou referenční hodnotu, protože každý případ má specifické prvky. Patří mezi ně počet uplatňovaných patentů SEP a podrobné informace obsažené v tvrzení o porušení patentu. Existuje však pravděpodobný kompromis mezi dobou považovanou za přiměřenou pro odpověď na nabídku a podrobností a kvalitou informací poskytnutých v počáteční nabídce držitele patentu SEP. V tomto ohledu budou mít opatření, která v další fázi zlepšují transparentnost expozice patentu SEP 41 , velmi kladný vliv na systém vymáhání.

Jsou-li předem k dispozici spolehlivější informace o patentech SEP prostřednictvím systému prohlášení, jak je to zdůrazněno výše v oddíle 1, počet prohlášených patentů SEP by se podstatně snížil. Toto by se mělo vzít v úvahu při posuzování přijatelnosti doby pro odpověď uživatele patentů SEP na nabídku podmínek FRAND.

Pokud jde o kauci, která má být poskytnuta uživatelem patentu SEP jako ochrana proti soudnímu zákazu, částka by se měla stanovit ve výši, která odradí od strategií ignorování patentů. Podobné aspekty by mohly uplatnit při posuzování výše náhrady škody. Komise podpoří výměnu osvědčených postupů mezi odborníky a zúčastněnými stranami o metodách výpočtu náhrady škody ve věcech týkajících se patentu SEP.

3.2.Proporcionalita

Když soudy posuzují žalobu zdržovací, jsou vázány čl. 3 odst. 2 směrnice o dodržování práv duševního vlastnictví 42 , zejména požadavkem zabezpečit, aby byl soudní zákaz účinný, přiměřený a odrazující. Vzhledem k rozsáhlému dopadu, který může mít soudní zákaz na podniky, spotřebitele a na veřejný zájem, zejména v souvislosti s digitální ekonomikou, se posouzení proporcionality musí provádět pečlivě v každém jednotlivém případě. Komise je toho názoru, že by se měla zohlednit relativní důležitost sporné technologie pro danou aplikaci a potenciální vedlejší účinky soudního zákazu na třetí strany.

3.3.Soudní spor na základě patentových portfolií

Soudy jednotlivých států v souladu s rozsudkem ve věci Huawei, který se odvolává na „uznávané obchodní zvyklosti“ 43 , rovněž shledaly, že portfoliové licence udělené mimo území členských států jsou v souladu s podmínkami FRAND, a to za předpokladu, že portfolio je omezeno na všechny patenty SEP, které nabyvatel licence potřebuje pro výrobu/prodej svého výrobku (viz výše oddíl 2.2). Držitelé patentů SEP mohou v této souvislosti nabídnout více patentů, včetně těch, které nejsou patenty SEP, nemohou však od nabyvatele licence požadovat, aby přijal rovněž licenci na tyto jiné patenty. Všeobecná neochota nebo nesouhlas s nabídnutím či přijetím všech patentů SEP, které nabyvatel licence potřebuje, může být známkou zlého úmyslu. Aby protinabídka byla za podmínek FRAND, musí se vztahovat ke všem patentům SEP, které nabyvatel licence potřebuje, a nemůže být založena pouze na jednotlivém patentu (jednotlivých patentech). Portfolia by však neměla obsahovat konkurenční technologie, ale v případě potřeby pouze doplňkové technologie 44 . Ačkoli domnělí nabyvatelé licence mohou vždy zpochybnit platnost/nezbytnost jednotlivých patentů, udělení licence na všechny patenty SEP, které nabyvatel licence potřebuje, může být mimořádně efektivní. Komise bude proto spolupracovat se zúčastněnými stranami (včetně případně příslušných soudů, rozhodců a mediátorů) na zpracování a používání důsledných metodik, jako je například odběr vzorků, které umožní účinné a efektivní řešení sporů týkajících se patentů SEP, v souladu s postupy odvětví v oblasti udělování portfoliových licencí.

3.4.Alternativní řešení sporů

Komise zastává stanovisko, že mechanismus alternativního řešení sporů, jako je mediace a rozhodčí řízení, může poskytnout rychlejší a méně nákladné vyřešení sporu 45 . Ačkoli strany nemusí mít závazek používat alternativní řešení sporů, Komise je přesvědčena, že potenciální přínosy tohoto nástroje nejsou v současné době dostatečně využity.

Možnost využít alternativního řešení sporů často brzdí nepředvídatelnost a předchozí rozhodnutí kritizovaná pro nedostatek transparentnosti. Úspěch těchto mechanismů závisí nejenom na příslušných postupech, ale také na kvalitě odborníků. Jednotný patentový soud by po svém vstupu v platnost měl nabídnout vyhrazené rozhodčí a mediační středisko, které bude využívat sbor specializovaných soudců, což zajistí kvalitní a efektivní řízení, soudržnou praxi a omezenou možnost spekulativní volby soudní příslušnosti. Jak Komise oznámila ve své strategii duševního vlastnictví pro malé a střední podniky z listopadu 2016, spolu s Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) mapuje prostředky mediace a rozhodčího řízení ve věci duševního vlastnictví za účelem usnadnění dalšího zavádění služeb mediace a rozhodčího řízení v oblasti práv duševního vlastnictví, zejména pro malé a střední podniky 46 .

Komise zastává stanovisko, že výsledky sporů by se měly rovněž vložit do databází organizací SDO, jak je uvedeno v kapitole o transparentnosti 47 .

3.5.Subjekty pro prosazování patentů a patenty SEP

Subjekty pro prosazování patentů 48 se stále více zapojují do trhu s licencemi k patentům SEP. Studie 49 ukazují, že evropský systém soudních sporů, včetně systému, který má být zřízen v rámci Jednotného patentového soudu, poskytuje dostatečné záruky na ochranu proti potenciálně nepříznivým účinkům určitých subjektů pro prosazování patentů v EU 50 . Subjekty pro prosazování patentů by měly podléhat stejným pravidlům jako kterýkoli jiný držitel patentu SEP, i po převodu patentu SEP od držitele patentu na subjekty pro prosazování patentů. Zvýšení transparentnosti a předvídatelnosti by mělo dále omezit prostor pro zneužívání. Další záruku představuje zásada proporcionality uplatňovaná soudy. Komise bude pečlivě sledovat pokračující vliv těchto účastníků trhu na trh s licencemi k patentům SEP v Evropě, zejména jakmile bude platit jednotný patent EU.

3.6.Zvyšování informovanosti

Je potřebné, aby se aktivně zvyšovala informovanost příslušných zúčastněných stran, zejména organizací SDO a držitelů patentu SEP, o procesu licencování podle podmínek FRAND a jeho důsledcích především pro malé a střední podniky (držitelé patentů i subjekty provádějící normy). Komise podpoří opatření na zvýšení informovanosti o této problematice.

4. Otevřený zdrojový kód a normy

V kontextu stávajícího technologického pokroku jsou vedle norem hybnou silou inovací rovněž aplikace na bázi softwaru s otevřeným zdrojovým kódem (OSS), které se stále více rozšiřují, mimo jiné i v oblasti norem IKT. Integrace mezi projekty založenými na otevřeném zdrojovém kódu a na normách je všeobecně prospěšná: na jedné straně sbližování otevřeného zdrojového kódu a normalizace může urychlit tvorbu norem a přijímání norem IKT (zejména pro malé a střední podniky) a na druhé straně normy mohou umožňovat interoperabilitu implementací založených na otevřeném zdrojovém kódu 51 . Činnosti v tomto směru se provádějí v rámci různých organizací SDO 52 .

Otevřený zdrojový kód a normalizace mají společné prvky (např. otevřené postupy založené na spolupráci, přispívání k inovacím), jakož i rozdíly (politiky práv duševního vlastnictví, agilnost, udržování, transparentnost, rovnováha postupů atd.). Je proto nutné věnovat pozornost vzájemné součinnosti mezi projekty komunity s otevřeným zdrojovým kódem a postupy organizací SDO.

Komise podporuje řešení s otevřeným zdrojovým kódem, tj. prostřednictvím projektů výzkumu a vývoje financovaných z programu Horizon 2020. Pružná a účinná součinnost mezi normalizací a uživateli produktů s otevřeným zdrojovým kódem podpoří a urychlí zavádění pokrokových technologií.

Komise bude i nadále spolupracovat se zúčastněnými stranami, uživateli produktů s otevřeným zdrojovým kódem a organizacemi SDO na podpoře efektivního vztahu mezi normalizací a otevřeným zdrojovým kódem. Bude rovněž financovat studie pro analýzu doplňkovosti, způsobů vzájemné součinnosti a rozdílů mezi dvěma procesy a doporučí řešení pro plynulou spolupráci mezi oběma komunitami.

5. Závěr

Aby Evropa plně využila jednotného trhu a jednotného digitálního trhu, je potřeba vyvážený rámec práv duševního vlastnictví podporující udržitelný a účinný ekosystém normalizace a udělování licencí k patentům SEP.

V tomto sdělení se navrhuje holistický přístup a stanoví klíčové zásady pro udělování licencí k patentům SEP, přičemž se přihlíží k tomu, jak jsou uspořádaná průmyslová odvětví, jakož i k aspektům efektivnosti. Pro úspěšné provádění zásad a dosažení konkrétních výsledků oznámených opatření, zejména podpoření účasti začínajících podniků na zavádění internetu věcí, bude nutná spolupráce se všemi zúčastněnými stranami. Komise proto vyzývá všechny zúčastněné strany, aby se aktivně účastnily provádění zásad.

Komise bude trhy s licencemi k patentům SEP pečlivě monitorovat se zvláštním zaměřením na technologie internetu věcí, a to za pomoci skupiny vytvářené odborníků a případně dalšími studiemi. Zhodnotí a posoudí potřebu dalších legislativních nebo nelegislativních opatření, aby se zajistil vyvážený rámec pro hladké, účinné a efektivní udělování licencí k patentům SEP.

(1)

Nařízení (EU) 1025/2012 o evropské normalizaci vymezuje význam pojmů „norma“ a „technická specifikace“. V tomto dokumentu je pojem „norma“ z důvodu stručnosti používán s oběma významy.

(2)

Například společnost X, která prodává domovní zabezpečovací systémy připojené k internetu prostřednictvím jak WiFi, tak i LTE, aby spotřebitelům zajistila vyšší bezpečnost v případě přerušení elektrického proudu, by na tyto normalizované technologie potřebovala licenci.

(3)

McKensey, 2015. Viz také cíl vytyčený předsedou Junckerem pro 5G a internet věcí v projevu o stavu Unie dne 14. září 2016.

(4)

PricewaterhouseCoopers, 2015 a Boston Consulting Group, 2015. Viz rovněž: https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/digitising-european-industry#usefullinks

(5)

 Viz McKinsey (2015).

(6)

Hospodářské zájmy jsou velmi velké: například příjmy z licenčních poplatků za normy 2G, 3G a 4G činí přibližně 18 miliard EUR za rok (CRA 2016).

(7)

 Veřejná konzultace, kterou uspořádala Komise v roce 2014, jasně ukazuje rozdílná stanoviska k problémům a řešením týkajícím se prostředí patentů SEP. Viz http://ec.europa.eu/growth/tools-databases/newsroom/cf/itemdetail.cfm?item_id=7833 .

(8)

Patenty prohlášené v Evropském ústavu pro telekomunikační normy (dále jen „ETSI“) představují 70 % celosvětových patentů SEP (IPlytics, 2017).

(9)

Například u více než 23 500 patentů bylo prohlášeno, že jsou nezbytné pro normu Global System for Mobile Communication standard a 3G nebo normu Universal Mobile Telecommunication System vyvinutou v Evropském ústavu pro telekomunikační normy (ETSI). Tato norma platí pro všechny chytré telefony a zařízení s mobilním připojením. Více údajů viz „Studie prostorového uspořádání SEP“, IPlytics (2017) a „Patent a normy, moderní rámec pro normalizaci vycházející z práv duševního vlastnictví“ ECSIP (2014).

(10)

Některé organizace SDO vyžadují zvláštní zveřejňování patentů, neboť uznávají, že je přínosné, zatímco jiné povolují blanketní prohlášení. Tento oddíl sdělení se odkazuje na organizace SDO se zvláštním zveřejňováním patentů.

(11)

Viz například dlouhotrvající projekt „DARE“ na zlepšení databáze ETSI.

(12)

Další podrobnosti viz v souhrnné zprávě o veřejné konzultaci, kterou uspořádalo GŘ GROW v roku 2015. http://ec.europa.eu/DocsRoom/documents/14482/attachments/1/translations/en/renditions/native.

(13)

Viz CRA (2016).

(14)

 Viz oddíl 3 níže, pokud jde o účinné vymáhání.

(15)

Například potenciální patent nebo patentová přihláška původně prohlášená pro technologii kandidáta nemusí ve vydané normě zůstat, nebo patentová přihláška prohlášeného patentu může být během postupu udělování patentu změněna.

(16)

Například 71 % patentů SEP prohlášených u hlavních organizací SDO (73 % u ETSI) se udělí až po vydání normy (IPlytics, 2017).

(17)

Viz ECSIP (2014).

(18)

Viz IPlytics (2017) a CRA (2016) a shrnutí veřejné konzultace o patentech SEP Generálního ředitelství GROW (2015).

(19)

Řada studií o různých klíčových technologiích naznačuje, že když se ověřování nezbytnosti provádí důsledně, pouze 10 % až 50 % prohlášených patentů je nezbytných (CRA, 2016 a IPlytics, 2017).

(20)

Náklady ověření nezbytnosti mohou být zanedbatelné ve srovnání s příjmy z licencí ke klíčovým technologiím (viz CRA, 2016).

(21)

Pokud jde o analýzu nákladů a přínosů, viz IPlytics (2017).

(22)

Viz CRA (2016).

(23)

Viz IPlytics (2017).

(24)

Veřejná konzultace o patentech a normách: Moderní rámec pro normalizaci zahrnující práva duševního vlastnictví.

(25)

Licenční podmínky pro patenty vázané ke standardu: Komplexní analýza případů, Společné výzkumné středisko 2017.

(26)

Viz zejména Unwired Planet v. Huaweï [2017] EWHC 711 (Pat).

(27)

Studie o transparentnosti, předvídatelnosti a účinnosti normalizace založené na organizacích SDO a udělování licencí k patentům SEP, uveřejněno dne: 12. 12. 2016 (studie CRA).

(28)

Věc C-170/13, Huawei Technologies, EU:C:2015:477, bod 53.

(29)

 Současná hodnota je diskontovaná hodnota k době uzavření licenční dohody. Umožnění diskontování v průběhu času je důležité v kontextu licenční dohody platné po několik let v podnikatelských prostředích, ve kterých někdy dochází k rychlému technologickému pokroku.

(30)

O jevu hromadění licenčních poplatků viz studie CRA.

(31)

Unwired Planet v. Huaweï [2017] EWHC 711 (Pat).

(32)

Udělování licencí FRAND si však vyžaduje odměnu vypočítanou tak, aby provádějící subjekty, které chtějí vyvíjet výrobek pro konkrétní, zeměpisně omezenou oblast, nebyly uvedeny do nevýhodného postavení.

(33)

Unwired Planet v. Huaweï [2017] EWHC 711 (Pat).

(34)

Například vytváření poolů lze podpořit opatřeními, jako je posílení vztahu mezi organizací SDO a pooly, poskytování pobídek pro účast a zajištění větší informovanosti univerzit a malých a středních podniků o výhodách stát se poskytovatelem licence v poolu (ECSIP, 2015).

(35)

ECSIP (2014).

(36)

COM(2017) 708.

(37)

Směrnice 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví, Úř. věst. L 195, 2.6.2004, 3. bod odůvodnění.

(38)

Věc C-170/13, Huawei Technologies, EU:C:2015:477.

(39)

Soudní dvůr Evropské unie uvedl, že článek 102 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že majitel patentu na standardizovanou technologii stanovenou standardizační organizací, který se před standardizační organizací neodvolatelně zavázal vydávat třetím osobám licence za rovných, přiměřených a nediskriminačních podmínek zvaných „FRAND“ („fair, reasonable and non-discriminatory“), nezneužívá dominantní postavení ve smyslu uvedeného článku, když podá žalobu pro porušení směřující ke zdržení se porušování jeho patentu či ke stažení produktů, k jejichž výrobě byl daný patent použit, jestliže:

1. před podáním uvedené žaloby jednak upozornil údajného porušovatele na vytýkané porušení, označil uvedený patent a upřesnil, v čem spočívalo jeho porušení, a jednak poté, co údajný porušovatel vyjádřil vůli uzavřít licenční smlouvu za podmínek FRAND, předá danému porušovateli konkrétní písemnou nabídku licenční smlouvy za podmínek FRAND a upřesní zejména poplatek a způsob jeho výpočtu a

2. uvedený porušovatel, který nadále využívá dotčený patent, nezváží pečlivě dotčenou nabídku v souladu s uznávanými obchodními zvyklostmi a s dobrou vírou, což je třeba určit na základě objektivních kritérií a znamená to zejména zdržení se jakékoli odkládací taktiky.

(40)

Věc I-15 U 66/15, OLG Düsseldorf, příkaz ze dne 17. listopadu 2016, a věc 6 U 58/16, OLG Karlsruhe, příkaz ze dne 8. září 2016.

(41)

Viz výše oddíl 1.

(42)

Směrnice 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví, Úř. věst. L 195, 2.6.2004, s. 16.

(43)

Věc C-170/13, Huawei Technologies, EU:C:2015:477 (bod 65).

(44)

Viz obdobně pokyny o uplatňování článku 101 Smlouvy o fungování Evropské unie na dohody o předávání technologií, Úř. věst. C 89, 28.3.2014, s. 3, body 250–255.

(45)

Již existují různé mechanismy alternativního řešení sporů, například rozhodčí a mediační středisko WIPO.

(46)

Pracovní dokument útvarů Komise „Uvedení duševního vlastnictví do služeb malých a středních podniků v zájmu podpory inovací a růstu“, SWD(2016)373, 22.11.2016.

(47)

Viz oddíl 1.2.1 výše.

(48)

Pokus o definici viz studii Společného výzkumného střediska „Subjekty pro prosazování patentů v Evropě“, kapitola 3. http://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/bitstream/JRC103321/lfna28145enn.pdf  

(49)

  http://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/bitstream/JRC103321/lfna28145enn.pdf  

(50)

Výše uvedená studie Společného výzkumného střediska.

(51)

Pokud jde o cloud computing, viz zpráva o normách a otevřených zdrojových kódech: překlenutí mezery.

(52)

OASIS, ECMA, ITU-T, ETSI, atd.