EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 6.9.2017

COM(2017) 467 final

ZPRÁVA KOMISE

PÁTÁ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ

o zajištění plné operativnosti Evropské pohraniční a pobřežní stráže

1.EVROPSKÁ POHRANIČNÍ A POBŘEŽNÍ STRÁŽ – ZAVEDENÍ EVROPSKÉ INTEGROVANÉ SPRÁVY HRANIC

Účinná ochrana vnějších hranic Evropské unie zůstává základním prvkem pro zajištění standardního fungování schengenského prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích a naplňování Evropského programu pro migraci. Od doby před jedenácti měsíci, kdy vstoupilo v platnost nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži (dále jen „nařízení“), bylo vyvinuto trvalé úsilí o jeho urychlené provedení, přičemž byl kladen důraz zejména na zajištění plné operativnosti Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (dále jen „agentura“) v co nejkratším čase. Za tímto účelem Komise předkládá pravidelné zprávy o dosaženém pokroku.

V této zprávě se hodnotí pokrok dosažený od června 2017. S přihlédnutím k pokroku, jehož bylo dosaženo, se ve zprávě připomínají hlavní kroky, které ještě musí agentura, Komise a členské státy v nadcházejících měsících vykonat.

Řadě států schengenského prostoru byla zaslána doporučení k nápravě nedostatků zjištěných v hodnoceních 1 a dotčené státy předložily své odpovídající akční plány. 

Agentura pokračovala v provádění simulačních cvičení a hodnocení vznikajících hrozeb s cílem pomoci státům schengenského prostoru při zjišťování nedostatků souvisejících s možnými budoucími nebo rýsujícími se výzvami na vnějších hranicích.

Agentura provádí společné operace podél hlavních migračních tras, zejména v centrálním Středomoří, východním Středomoří a dále na západobalkánské trase. Jak bylo uvedeno v předchozí zprávě, agentura rovněž zahájila dvě nové společné operace zaměřené na nelegální migrační toky na trase přes západní Středomoří. Toto úsilí souvisí s nedávným zvýšením nelegální migrace na této trase a přispívá k řešení tohoto problému.

2.OPERATIVNÍ PODPORA ČLENSKÝM STÁTŮM

Agentura členským státům i nadále poskytuje operativní podporu na místě při správě hranic a za tímto účelem na různých úsecích vnějších hranic EU nasadila více než 1 700 příslušníků pohraniční stráže a dalších příslušných pracovníků. V předchozích zprávách byly uvedeny nedostatky v nasazení, které stále přetrvávají. Byly sice částečně odstraněny pomocí prostředků a příslušníků pohraniční stráže nasazených hostitelskými členskými státy a spolufinancovanými agenturou, avšak k tomu, aby byly hostitelské členské státy schopny účinným a udržitelným způsobem zvyšovat svou celkovou schopnost efektivně chránit své úseky vnějších hranic EU, je nezbytné přispění členských států.

2.1    Nasazení v členských státech v přední linii

Řecko

V Řecku agentura provádí tři různé operace. Společná operace Poseidon v Egejském moři podporuje Řecko při ochraně hranic a při provádění přístupu založeného na hotspotech na ostrovech v Egejském moři a při provádění prohlášení EU a Turecka.

V souvislosti se společnou operací Poseidon, včetně podpory činností v oblasti zpětného přebírání, agentura nasadila 888 příslušníků a 280 bezpečnostních pracovníků, kteří jsou spolufinancováni agenturou a nasazeni řeckou policií. Tento údaj zahrnuje odborníky, kteří pomáhají při provádění přístupu založeného na hotspotech, jakož i obslužný personál nasazených prostředků a koordinační pracovníky. Nasazeny byly rovněž tři námořní hlídkové lodě, čtyři pobřežní hlídková plavidla, 12 pobřežních hlídkových člunů, jedno letadlo s pevným křídlem, dva vrtulníky, 16 hlídkových vozů, čtyři autobusy, čtyři vozidla s termovizí a čtyři mobilní kanceláře.

Agentura podporuje Řecko také prostřednictvím společných operací flexibilních operativních činností (Flexible Operational Activities) a kontaktních míst (Focal Points). Při činnostech týkajících se ochrany hranic nasadila na pozemních hranicích Řecka s Tureckem, Albánií a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií celkem 52 příslušníků podporovaných jedním vozidlem s termovizí, 13 hlídkovými vozy, jedním detektorem srdečního tepu a dvěma inteligentními kamerami, jakož i příslušnými leteckými operacemi. Operativní činnost v severním Řecku zlepšuje ostrahu hranic a předchází nezákonnému druhotnému pohybu osob, čímž dále posiluje reakci EU na výzvy na západobalkánské trase.

V současnosti je na řecké pozemní hranici s Albánií a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie nasazeno 31 příslušníků (se dvěma inteligentními kamerami a deseti hlídkovými vozy), přičemž do poloviny září bude nadále chybět 35 příslušníků a poté do poloviny října 37 příslušníků.

Itálie

V rámci společné operace Triton v Itálii a centrálním Středomoří nasadila agentura 407 příslušníků včetně obslužného personálu nasazených prostředků, koordinačních pracovníků a odborníků, kteří pomáhají s uplatňováním přístupu založeného na hotspotech. Nasazení podporují tři letadla, tři vrtulníky, dvě námořní hlídkové lodě, šest pobřežních hlídkových plavidel, jeden pobřežní hlídkový člun a 12 mobilních kanceláří.

Bulharsko

Agentura i nadále pomáhá Bulharsku při ochraně pozemních hranic, a to též s cílem předcházet nelegálnímu druhotnému pohybu osob. Podpora má formu společných operací flexibilních operativních činností a kontaktních míst na pozemních hranicích Bulharska s Tureckem a Srbskem, jakož i příslušných leteckých operací. V současné době je nasazeno 126 příslušníků (včetně obslužného personálu nasazených prostředků), které podporuje šest vozidel s termovizí, 38 hlídkových vozů, jeden detektor CO₂, 39 inteligentních kamer a tři mobilní kanceláře.

Španělsko

Agentura v současné době provádí tři společné operace na pomoc španělským úřadům v podobě podpory koordinovaných operativních činností na vnějších námořních hranicích v oblasti západního Středomoří a Atlantského oceánu (v blízkosti Kanárských ostrovů) za účelem kontroly toků nelegální migrace směřujících k EU a potírání přeshraniční trestné činnosti. Již od května 2017 probíhá společná operace Indalo 2017 a dále byly v srpnu 2017 zahájeny společná operace Minerva a společná operace Hera. V současné době je ve Španělsku v rámci námořních operací nasazeno 193 příslušníků (včetně obslužného personálu nasazených operačních prostředků, koordinačních pracovníků a týmů pro podávání zpráv), které podporují dvě letadla, jedna námořní hlídková loď a jeden pobřežní hlídkový člun.

Západní Balkán

V dalších členských státech je v současnosti nasazeno 44 příslušníků, kteří pomáhají při správě hranic v oblasti západního Balkánu. Nejvýznamnější nasazení probíhají v rámci společných operací flexibilních činností na pozemních hranicích Chorvatska a Maďarska se Srbskem, jakož i na kontaktních místech a koordinačních bodech na pozemních hranicích mezi členskými státy a zeměmi západního Balkánu. Dále je nasazeno 11 příslušníků na letišti v Tiraně, kteří mají poskytovat podporu a poradenství místním orgánům při hraničních kontrolách. Tyto příslušníky podporují čtyři hlídkové vozy.

2.2    Sdílení zdrojů a budování vlastních kapacit agentury za účelem poskytování operativní podpory

Ve svých posledních dvou zprávách Komise zdůraznila význam vypracování komplexní strategie pro rozvoj vlastních schopností agentury, zejména aby mohla agentura plně využít přidělených 10 milionů EUR ročně (na období 2017–2020 celkem 40 milionů EUR) na pořízení vlastního vybavení, především malých a středně velkých prostředků. Po prvních diskusích na červnovém zasedání předloží agentura správní radě 26.–27. září 2017 ke schválení tuto komplexní strategii zohledňující různé možnosti pořízení (tj. nákup, pronájem, leasing, dlouhodobé nasazení) i to, jak zachovat operativnost pořízeného vybavení.

Před pořízením nebo leasingem vybavení, jež pro agenturu obnášejí značné náklady, se musí provést důkladná analýza potřeb, nákladů a přínosů a následně bude každý takovýto výdaj uveden v rozpočtu agentury.

Tato strategie vlastních schopností agentury by proto měla rovněž stanovit, jaký bude vývoj technického vybavení agentury v dlouhodobém výhledu, a mělo by ji doprovázet odpovídající posouzení možných dopadů, pokud jde o závislost agentury na připravenosti členských států nasadit zařízení a o vývoj rozpočtu agentury v nadcházejících letech. Ničím z toho není dotčena důkladná analýza potřeb, nákladů a přínosů týkajících se konkrétních zakázek na zařízení zadávaných agenturou.

Tato komplexní strategie vlastních schopností agentury umožní Komisi provádět odhady potřebných finančních zdrojů.

Další kroky

Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž by měla

·vzhledem k přetrvávajícím nedostatkům a mezerám prioritně zvýšit úsilí o získání nezbytných příspěvků na probíhající operace v rámci dvoustranných kontaktů s členskými státy,

·zajistit, aby správní rada na svém zasedání v září 2017 urychleně schválila komplexní strategii týkající se rozvoje a využívání vlastních schopností agentury v období 2017–2020, a stanovit strategické cíle týkající se příslušného vybavení, jež bude potřeba v rámci víceletého finančního rámce na období po roce 2020.

Členské státy by měly

·vzhledem k přetrvávajícím nedostatkům a mezerám zajistit, aby agentura měla k dispozici dohodnuté zdroje pro provádění operací a povinné rezervy,

·neprodleně poskytnout nezbytné zdroje na základě v současnosti zjištěných nedostatků uvedených v příloze I.

3.POKROK DOSAŽENÝ PŘI PROVÁDĚNÍ PRIORITNÍCH OBLASTÍ

3.1    Posílení schopnosti rychlé reakce Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž včetně povinného vytváření rezerv zdrojů

Rezervní tým pro rychlé nasazení

Ačkoli byla od 7. prosince 2016 potvrzena plná dostupnost více než 1 500 příslušníků pohraniční stráže a dalších pracovníků, bylo dosaženo pouze částečného pokroku u dvou záležitostí, jež byly uvedeny již v červnové zprávě – na plnou připravenost rezervního týmu pro rychlé nasazení mají stále negativní vliv:

1) Jmenování příslušníků pohraniční stráže

Požadavek jmenovat příslušníky pohraniční stráže je jasně definován v čl. 20 odst. 4 nařízení. Aby mohla agentura zajistit kvalitu rezervního týmu tím, že ověří, zda jmenovaní příslušníci pohraniční stráže odpovídají stanoveným profilům, a zajistí, aby byli před účastí na operativních činnostech náležitě proškoleni, potřebuje jména příslušníků. Přestože předcházející zpráva vyzývala, aby bylo jmenování dokončeno do konce června 2017, pouze dalších pět států schengenského prostoru (Bulharsko, Chorvatsko, Maďarsko, Malta a Rakousko) poskytlo jména odborníků v rozsahu, který naplňuje či překračuje velikost jejich příslušných příspěvků stanovených v příloze I nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži. Celkový počet států schengenského prostoru, které poskytly jména odborníků, činí pouze 15 (Belgie, Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Nizozemsko, Rakousko, Rumunsko, Švýcarsko a částečně Německo).

Na zasedání správní rady ve dnech 13.–14. června 2017 předložila agentura koncepční dokument uvádějící různá řešení pro jmenování odborníků do rezervního týmu pro rychlé nasazení, který se rovněž zabývá obavami, jež vyjádřily členské státy, pokud jde o nezbytnost určit jednotlivé odborníky v rámci jejich příspěvku do rezervy. Navrhované řešení, jež by umožnilo členským státům jmenovat požadovaný počet odborníků, ale také určit náhradníky, sice většina členských států řádně uvážila, ale jednání nevedla k žádnému závěru.

Tato otázka bude opět na pořadu jednání příštího zasedání správní rady ve dnech 26.–27. září 2017. Tomuto jednání bude dne 14. září 2017 předcházet odborný seminář, aby se agentura s členskými státy mohly komplexně věnovat složení a fungování rezervního týmu pro rychlé nasazení a připravit rozhodnutí pro zasedání správní rady.

Komise žádá agenturu a členské státy, aby tuto velmi důležitou nevyřešenou záležitost urychleně urovnaly. Za tímto účelem zaslal komisař Avramopoulos dne 12. července 2017 dopis ministrům vnitra všech členských států, v němž zdůraznil, že nedostatky ve jmenování příslušníků pohraniční stráže zůstávají závažným problémem, který ovlivňuje plné zprovoznění rezervního týmu pro rychlé nasazení, a vyzval k provedení tohoto jmenování v souladu s článkem 20 nařízení.

2) Harmonizace profilů

Od vydání poslední zprávy byl na základě trvalých dvoustranných kontaktů agentury s členskými státy zvýšen soulad počtu odborníků přislíbených členskými státy pro jednotlivé profily s prahovými hodnotami stanovenými v příslušném prováděcím rozhodnutí správní rady. Zatímco u některých profilů byl počet přislíbených příslušníků i nadále mírně nad stanoveným číslem, jinde se podařilo chybějící počty snížit, zejména u odborníků na evidenci / snímání otisků (ze 137 na 29) a v menší míře také odborníků na prověřování (z 38 na 23).

Stále nedostatečná harmonizace mezi profily dále zdůrazňuje, že je nutné jmenovat všechny jednotlivé odborníky, a umožnit tak agentuře ověřit jejich soulad s požadovanými profily, ale také zajistit, aby byly dosaženy celkové prahové hodnoty pro každý profil, jak se na nich dohodla správní rada. Konečná úprava a harmonizace mezi požadovanými a nabízenými počty probíhá.

Tato otázka by se měla rovněž řešit na odborném semináři dne 14. září.

Rezerva vybavení pro rychlé nasazení

Jak bylo uvedeno v předchozích zprávách, agentura na zasedání sítě sdílených zdrojů ve dnech 5.–6. července 2017 opět požádala o nezbytné přísliby členských států. Nicméně do konce srpna 2017 nebyly učiněny žádné nové dodatečné přísliby, pokud jde o pobřežní hlídkové čluny, námořní hlídkové lodě a vozidla s termovizí, takže stále přetrvávají značné nedostatky. Situace se tudíž od předchozího zasedání sítě sdílených zdrojů ve dnech 25.–26. dubna 2017 uvedeného v předchozí zprávě nezměnila. To prakticky znamená, že od dubna 2017 stále zajišťuje rezervu pouze 14 členských států (Bulharsko, Česká republika, Finsko, Chorvatsko, Itálie, Lotyšsko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko a Slovinsko). Také touto otázkou je třeba se zabývat na specializovaném odborném semináři dne 14. září a poté na následujícím zasedání správní rady.

Pořízení lidských zdrojů a zařízení a zajištění jejich plné dostupnosti prostřednictvím rezervního týmu pro rychlé nasazení a rezervy vybavení pro rychlé nasazení jsou předpokladem posílení ochrany vnějších hranic, kdykoli je nutné okamžitě reagovat. Pokud nebude na technické úrovni nalezeno řešení zbývajících problémů, které ohrožují plné zprovoznění obou rezerv, Komise společně s agenturou posoudí, jaké další kroky lze učinit, aby rezerva vybavení pro rychlé nasazení měla k dispozici nezbytné vybavení.

Cvičení rychlého nasazení

Jak bylo požadováno v předchozí zprávě, agentura v brzké době (do konce října 2017) uspořádá cvičení s cílem ověřit připravenost a účinnost povinného nasazení prostředků z rezerv pro rychlé nasazení v případě zásahu rychlé reakce na hranicích.

Toto cvičení umožní agentuře vyzkoušet použití mechanismu rychlé reakce, zejména kapacitu agentury řádně rozdělovat potřebné prostředky členským státům a požadovat jejich odpovídající příspěvky. V souladu s konkrétní žádostí bude každý členský stát muset ověřit dostupnost příslušníků pohraniční stráže a technických zdrojů, jež byly přislíbeny do rezerv pro rychlou reakci.

Další kroky

Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž by měla

·vzhledem k tomu, že do rezervy vybavení pro rychlé nasazení nadále přispívá pouze 14 států schengenského prostoru, urychleně projednat tuto záležitost s příslušnými schengenskými státy na dvoustranné úrovni a na zasedání správní rady, aby bylo zajištěno, že státy, které do rezervy vybavení pro rychlé nasazení dosud nepřispěly (Belgie, Dánsko, Estonsko, Francie, Kypr, Litva, Lucembursko, Malta, Norsko, Řecko, Slovensko, Španělsko a Švédsko), tak učiní, aby mohlo být doplněno zjištěné chybějící vybavení,

·urychleně zajistit, aby odborníci jmenovaní do rezervního týmu pro rychlé nasazení, především odborníci na evidenci / snímání otisků prstů a odborníci na prověřování, byli poskytnuti v počtech stanovených pro specifické profily správní radou,

·urychleně ověřit, zda je v rezervním týmu pro rychlé nasazení k dispozici všech 1 500 příslušníků pohraniční stráže, a do konce října 2017 provést cvičné nasazení lidských a technických zdrojů z rezerv.

Členské státy by měly

·(pokud tak dosud neučinily) urychleně pomoci odstranit zjištěné nedostatky, pokud jde o rezervu vybavení pro rychlé nasazení,

·(ty členské státy, které tak dosud neučinily) urychleně sdělit jména a profily odborníků přidělených do rezervního týmu pro rychlé nasazení.

3.2    Provádění preventivního hodnocení zranitelnosti na základě společné metodiky

3.2.1 Aktuální stav procesu hodnocení zranitelnosti

Posílení preventivních hodnocení zajišťujících efektivní fungování schengenského prostoru je i nadále hlavní politickou prioritou Evropské unie. Jak je uvedeno v předchozí zprávě, agentura vyvinula intenzivní úsilí při přípravě procesu hodnocení zranitelnosti a jeho dokončení (tj. výchozí hodnocení 2 ) v souladu se společnou metodikou a dohodnutým harmonogramem.

V návaznosti na výchozí hodnocení v souladu s čl. 13 odst. 6 nařízení zaslal výkonný ředitel agentury 21 státům schengenského prostoru doporučení obsahující řadu konkrétních opatření, která mají přijmout. Po povinné konzultaci s členskými státy stanovené v nařízení byla od 13. července do 20. července 2017 rozeslána závěrečná doporučení. Doporučená opatření se týkají 46 z celkového počtu 136 nedostatků zjištěných agenturou ve výchozích hodnoceních. Cílem doporučení je přednostně řešit nejakutnější nedostatky v souvislosti se stávajícími výzvami na vnějších hranicích. Členské státy však byly vyzvány, aby ve svých vnitrostátních postupech plánování vzaly v úvahu i zbývající nedostatky, pro něž nebyla vydána formální doporučení v souladu s nařízením.

U většiny doporučených opatření je stanovena lhůta na provedení do 6 měsíců od obdržení doporučení. Očekává se, že některá konkrétní opatření budou zcela dokončena až ke konci července 2019. To zřejmě souvisí se strukturálními záležitostmi, jako je personální obsazení.

Lhůta pro provedení doporučení znamená, že do konce srpna 2017 musí být agentuře předložen akční plán a že se předkládají pravidelné čtvrtletní zprávy o pokroku při provádění akčního plánu. To agentuře umožní účinně monitorovat provádění doporučení státy schengenského prostoru. Nebudou-li opatření provedena ve stanovené lhůtě, musí výkonný ředitel předat záležitost správní radě a uvědomit Komisi. Ke 4. září 2017 zaslalo agentuře svůj akční plán 13 států schengenského prostoru. Zbývajícím státům schengenského prostoru zaslala agentura upomínku.

Při neprovedení doporučení v odpovídajících lhůtách v případech, kdy by přetrvávání nedostatků mohlo ohrozit celkové fungování schengenského prostoru, se mohou zahájit postupy stanovené v čl. 13 odst. 8 a článku 19 nařízení, tj. správní rada vymezí nezbytná opatření v rozhodnutí závazném pro dotyčné členské státy a nakonec se aktivuje zvláštní postup podle článku 29 Schengenského hraničního kodexu.

Kromě toho, jak je uvedeno v předchozí zprávě, proběhnou v roce 2017 na základě výchozích hodnocení simulační cvičení pro šest členských států (Bulharsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Řecko a Španělsko), aby se posoudila jejich schopnost čelit budoucím výzvám na vnějších hranicích. Pro tyto účely mělo těchto šest členských států do 1. září 2017 předložit agentuře dodatečné informace. Komise vyjadřuje politování nad tím, že tuto lhůtu dodržely pouze dva členské státy. Jakmile budou do konce října 2017 výsledky simulačních cvičení k dispozici, může výkonný ředitel vydat druhou sérii případných doporučení určených dotčeným členským státům.

Jak bylo nahlášeno, agentura provádí současně hodnocení vznikajících hrozeb. Tato hodnocení agentura v současnosti provádí u Itálie, Řecka a Španělska.

Na základě prvních zkušeností při výchozích hodnoceních pracuje agentura za podpory sítě pro hodnocení zranitelnosti, složené ze zástupců států schengenského prostoru, rovněž na revizi společné metodiky, která by měla být navržena správní radě k přijetí v listopadu 2017.

Aby nová struktura agentury, kterou schválila správní rada ve dnech 12.–13. června 2017, odrážela význam hodnocení zranitelnosti, bylo zřízeno specializované oddělení, které je průběžně posilováno. 

3.2.2 Dopad hodnocení zranitelnosti na další složky schengenského systému

Proces hodnocení zranitelnosti, včetně doporučení vydaných v jeho rámci, pomáhá státům schengenského prostoru při zjišťování stávajících a případných budoucích hrozeb a zranitelných míst, které mohou mít vliv na účinnou správu jejich vnějších hranic. Tato hodnocení a provádění vydaných doporučení představují důležitý příspěvek k zajištění řádného fungování schengenského prostoru, a jsou tudíž v zájmu všech členských států – nikoliv pouze těch, jichž se daná doporučení týkají. Monitorování provádění určených opatření je proto nedílnou součástí společného evropského úsilí zaměřeného na řízení migrace ve všech jejích aspektech. Stejně tak je důležité, aby výsledky hodnocení zranitelnosti byly rovněž plně zohledněny v jiných nástrojích, které přispívají k řádnému fungování schengenského prostoru, především v schengenských hodnoceních a nástrojích financování EU v oblasti správy vnějších hranic.

Důležité je zejména zajistit součinnost mezi schengenským hodnotícím procesem a hodnoceními zranitelnosti, neboť oba mechanismy jsou součástí schengenského procesu kontroly kvality. Tato součinnost a koordinace zajistí vzájemné posilování a doplňování doporučení v rámci obou mechanismů a rovněž poskytne Komisi základ pro lepší odhady a stanovování priorit potřebných finančních zdrojů.

Komise za tímto účelem již v únoru 2017 zpřístupnila agentuře všechny relevantní dokumenty týkající se předchozích schengenských hodnocení a u následných hodnocení bude postupovat stejně.

Komise již v této souvislosti obdržela úplný soubor prvních výsledků hodnocení zranitelnosti a tyto výsledky (zjištění a související doporučení) zohlední při posuzování celkového fungování schengenského prostoru a při posuzování návrhů vnitrostátních programů v rámci příslušných fondů EU, zejména Fondu pro vnitřní bezpečnost, jakož i u všech žádostí o dodatečné finanční prostředky na mimořádnou pomoc.

Další kroky

Komise

·bude nadále podrobně sledovat hodnocení zranitelnosti a provádění souvisejících doporučení na politické úrovni; je připravena spolupracovat s členskými státy, Evropským parlamentem a Radou za účelem zajištění řádného fungování schengenského prostoru.

Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž by měla

·do října 2017 dokončit simulační cvičení,

·pokračovat v monitorování situace na vnějších hranicích, dokončit probíhající hodnocení vznikajících hrozeb a včas předložit jejich výsledky dotčeným členským státům,

·na základě získaných zkušeností přijmout do konce listopadu 2017 revidovanou společnou metodiku pro hodnocení zranitelnosti.

Členské státy by měly

·urychleně předložit agentuře příslušné akční plány provádění opatření, jež na základě výchozích hodnocení doporučil výkonný ředitel,

·zajistit včasné a účinné provedení doporučených opatření ve lhůtě stanovené výkonným ředitelem na základě výchozích hodnocení a předkládat agentuře čtvrtletní zprávy o dosaženém pokroku,

·vzhledem k opakujícím se hodnocením zranitelnosti, která musí agentura provádět nejméně jednou ročně, by členské státy, které neposkytly úplné údaje o stávajících kapacitách, měly zlepšit své příslušné vnitrostátní postupy shromažďování údajů,

·šest členských států vybraných pro simulační cvičení by mělo urychleně reagovat na žádosti agentury o další údaje a informace a rovněž poskytovat včasné připomínky k předběžným hodnocením.

3.3    Podpora navracení

Pokrok, jehož agentura dosáhla v plném provádění svého nového mandátu v oblasti navracení, zůstává nevyrovnaný.

Na jedné straně se zvýšil počet návratových operací provedených agenturou spolu s členskými státy a rozšířil počet cílových zemí 3 : v období od 1. ledna do 31. července 2017 podpořila agentura 193 návratových operací, jimiž byl zajištěn návrat 8 608 neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. 

Na druhé straně mandát v oblasti navracení, kterým byla agentura pověřena v rámci nařízení, nabízí mnohem širší rámec s novými nástroji, jež by měly agentuře a členským státům umožnit výrazně zvýšit míru navracení. To byl také účel aktualizovaného akčního plánu v oblasti navracení, který navrhla Komise v březnu tohoto roku a jejž členské státy plně podpořily.

K dosažení této nezbytné operativní transformace, která přinese viditelné výsledky, pokud jde o míru navracení ve všech členských státech, musí agentura zásadně změnit svůj přístup a současně musí členské státy prokázat jasné zacílení a odhodlání v rámci správní rady agentury a činností jejich orgánů odpovědných za navracení.

Této operativní transformace lze dosáhnout pouze prostřednictvím společného zapojení agentury a příslušných orgánů členských států. Například v dosavadním průběhu roku 2017 agentura ještě neposkytla podporu žádné operaci dobrovolného opuštění území členského státu a obecně se operativní podpora agentury při navracení omezuje pouze na několik členských států 4 .

Totéž platí pro tři návratové rezervní týmy osob pověřených sledováním nuceného navracení, osob pověřených doprovodem navracených osob a specialistů na navracení, jež jsou nyní k dispozici pro operativní podporu 5 . Odborníci z rezervních týmů již nacházejí uplatnění v praxi (bylo nasazeno 44 osob pověřených sledováním nuceného navracení ve 47 návratových operacích a 10 osob pověřených doprovodem navracených osob v jedné návratové operaci). Jenže členské státy tento účinný nástroj i nadále celkově nedostatečně využívají, zejména pokud jde o osoby pověřené sledováním nuceného navracení a odborníky na nucené navracení. Agentura dosud nedodala členským státům konečný soubor praktických postupů a pravidel týkajících se nasazení personálu do rezerv, jejich operativních úkolů a právní odpovědnosti, který má podnítit k využívání rezerv a toto využívání usnadnit 6 .

Pronajímání letadel přímo agenturou 7 stále probíhá, zatímco jiný, velmi očekávaný nástroj na podporu návratových operací z členských států – navracení prostřednictvím komerčních letů – zůstává dosud nevyřešen. Agentura musí dokončit spuštění cíleného pilotního projektu (podle očekávání k tomu dojde až v září 8 ) a dále jej rozvíjet, aby pokrýval všechny relevantní návratové destinace.

Agentura musí naléhavě zintenzivnit své úsilí o řešení těchto nedostatků a mezer. Pokud jde o členské státy, ty musí prokázat společný závazek výrazně zlepšit výsledky v oblasti navracení. Za tímto účelem musí používat agenturu jako rámec, v němž lze těchto výsledků dosáhnout. To by znamenalo nejen vyčlenit zdroje na základě stanovených kvót a závazků, ale operativně sladit cíle a postupy příslušných orgánů odpovědných za navracení s cíli a postupy agentury.

Komise vyzývá agenturu, aby tuto záležitost projednala na nadcházejícím zasedání správní rady.

Komise bude současně s podporou členských států prostřednictvím stávajících i nových programů v oblasti navracení financovaných EU i nadále poskytovat cílenou operativní pomoc zaměřenou na přímou podporu agentury při plném rozvinutí všech prvků jejího nového mandátu, tak aby byly odstraněny současné operativní nedostatky a vznikly dostatečně stabilní a pružné interní struktury, jež dokáží poskytovat členským státům plnou škálu operativní podpory. Tento postup rovněž přispěje ke včasnému využití veškerých programů financovaných EU v oblasti navracení v plném rozsahu, včetně nových činností a projektů, jakož i know-how vytvořeného v rámci těchto projektů, s cílem posílit pravomoci agentury.

Další kroky

Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž by měla 

·co nejrychleji dokončit operační plnění úkolů ve všech aspektech, které jsou nebo mohou stále být nevyřešené 9 , a to především:

oneprodleně dokončit a provádět praktické postupy, pravidla, operativní úkoly a právní odpovědnost, pokud jde o nasazení členů návratových rezervních týmů,

ozahájit plně funkční pilotní projekt na používání komerčních letů při návratových operacích,

ovypracovat strategii pro organizaci návratových operací a aktivně navrhovat jejich organizaci na základě informací, které mají každý měsíc poskytovat členské státy, a to za plného využití rozpočtových prostředků, jež jsou k dispozici pro navracení v roce 2017,

ozintenzivnit přednávratovou pomoc, mimo jiné prostřednictvím organizování identifikací,

odokončit mapování kapacit a potřeb členských států v oblasti navracení,

ozintenzivnit školení orgánů třetích zemí, které se podílejí na sběrných návratových operacích;

·společně s členskými státy urychleně projednat současné výsledky zprovoznění nového mandátu v oblasti navracení s cílem zajistit výrazné zvýšení míry navracení v souladu s aktualizovaným akčním plánem v oblasti navracení,

·urychleně zřídit nezbytné vnitřní struktury, jež budou schopny poskytovat členským státům plnou škálu operativní podpory a které se stanou koordinačním a operativním nástrojem EU v oblasti navracení.

Členské státy by měly

·na nadcházejícím zasedání správní rady v září 2017 přispět k úvahám, jakým způsobem může agentura v krátkodobém horizontu dořešit všechny zbývající problematické prvky v rámci nového mandátu a neprovedená opatření stanovená aktualizovaným akčním plánem v oblasti navracení,

·jelikož to dosud žádný členský stát neučinil, bezodkladně začít poskytovat každý měsíc informace o orientačním plánování vnitrostátních návratových operací, včetně údajů o počtu navracených osob a o třetích zemích návratu,

·uvést své vnitrostátní strategie a operační plány v oblasti navracení do souladu s plány agentury na dosažení pokroku v operační integraci návratových činností na úrovni EU.

3.4    Dohoda o sídle

Polsko nyní dokončilo proces ratifikace dohody o sídle, jak k tomu vyzvala Komise v předchozích zprávách, a příslušným způsobem vyrozumělo agenturu. Dohoda vstoupí v platnost dne 1. listopadu 2017. Komise provádění této dohody velmi očekává, jelikož zajistí nejlepší možné podmínky pro řádné fungování agentury v souladu s článkem 57 nařízení.

Další krok

· Agentura a Polsko by měly zajistit hladké provádění dohody o sídle.

3.5 Nasazení styčných úředníků v členských státech

Agentura by měla pravidelně monitorovat, jak členské státy spravují vnější hranice, nejen prostřednictvím analýzy rizik, výměny informací a Evropského systému ostrahy hranic, ale také prostřednictvím svých styčných úředníků v členských státech.

Na zasedání správní rady ve dnech 13. a 14. června 2017 byla schválena pravidla definující úlohu a úkoly těchto styčných úředníků, jejich přístup k informacím a případně určení jednoho styčného úředníka pro skupinu několika členských států. Agentura zahájila postup pro nasazení jednoho styčného důstojníka do jednoho členského státu (Bulharsko) a potvrzení hlavních míst pro nasazení pěti styčných důstojníků do pěti skupin členských států: 1) Itálie a Malta, 2), Řecko a Kypr, 3) Slovinsko a Chorvatsko, 4) Rumunsko a Maďarsko a 5) Španělsko a Portugalsko.

Agentura by měla urychlit práci na návrhu memoranda o porozumění, tak aby mohlo být do října 2017 toto memorandum stanovící praktické aspekty nasazení podepsáno se všemi jednotlivými členskými státy. Agentura dosud nezahájila postup náboru styčných důstojníků. Vzhledem k tomu, že před nasazením musí být vybraní kandidáti proškoleni a obeznámeni s agenturou, zveřejnění příslušných oznámení o volných pracovních místech by se nemělo odkládat, aby mohli být styční úředníci prakticky nasazeni do konce roku 2017.

Prioritu při nasazení sice mají v současné době členské státy, jež jsou aktuálně považovány za více zasažené migračními toky, ale agentura by měla současně zintenzivnit a urychlit úsilí o nasazení styčných důstojníků do zbývajících členských států, aby mohli účinně podporovat agenturu v příštím cyklu hodnocení zranitelnosti.

Další kroky

Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž by měla

·do konce září 2017 vypracovat návrh memoranda o porozumění a poskytnout jej dotčeným členským státům,

·bezodkladně zahájit příslušná výběrová řízení pro nábor styčných úředníků, aby mohli být proškoleni a nasazeni nejpozději do konce roku 2017,

·zintenzivnit a urychlit práci na nasazení styčných úředníků do zbývajících členských států do února 2018.

Členské státy by se měly

·do října 2017 dohodnout s agenturou na memorandu o porozumění, které stanoví praktické aspekty nasazení styčných úředníků.

3.6 Vývoj strategického rámce pro evropskou integrovanou správu hranic

Ve třetí zprávě o pokroku navrhla Komise vytvořit strategický rámec pro evropskou integrovanou správu hranic, který bude mít tři integrované úrovně: 1) politickou strategii orgánů Unie, 2) technickou a operativní strategii agentury a 3) vnitrostátní strategie členských států. V této souvislosti bude podmínkou sine qua non pro úspěšný rozvoj politické strategie integrované správy hranic a její hladké schválení úzká spolupráce Komise s členskými státy a Evropským parlamentem. Politická strategie bude řídit technickou i operativní strategii agentury a také strategie jednotlivých členských států.

Harmonogram tohoto procesu je velmi striktní a ambiciózní vzhledem k velmi složité konzultaci s různými interními i externími zúčastněnými stranami. Na prvním setkání odborníků z členských států, které se uskutečnilo dne 20. června 2017, byl vysvětlen proces vývoje a byly projednány hlavní prvky budoucí politické strategie. Dne 29. června 2017 Komise prezentovala výboru LIBE Evropského parlamentu proces vývoje strategie integrované správy hranic a na začátek září se plánuje také několik pracovních setkání.

Dále se má vzhledem k politickému významu strategie a jejího schválení uskutečnit dne 17. října 2017 třístranné setkání na vysoké úrovni.

Další kroky

Komise

·uspořádá v říjnu 2017 třístranné setkání na vysoké úrovni se zástupci členských států a členy Evropského parlamentu, na němž se bude podrobněji diskutovat o ustavení politického rámce pro evropskou integrovanou správu hranic,

·zahrne tematické schengenské hodnocení vnitrostátních strategií integrované správy hranic pro rok 2018.

Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž by měla

·ve druhé polovině roku 2017 zahájit postup vypracování operativní a technické strategie integrované správy hranic v úzké součinnosti s Komisí,

·do února 2018 prostřednictvím své správní rady přijmout technickou a operativní strategii evropské integrované správy hranic, jakmile se orgány EU dohodnou na politické strategii integrované správy hranic,

·v úzké součinnosti s Komisí zorganizovat speciální školení o schengenském hodnocení pro vybrané odborníky v oblasti integrované správy hranic.

Členské státy by měly

·v červnu až prosinci 2017 zahájit vnitrostátní postupy vedoucí ke zřízení vnitrostátních strategií integrované správy hranic,

·do šesti měsíců od přijetí technické a operativní strategie uvést svoji vnitrostátní strategii integrované správy hranic do souladu s politickou strategií a technickou a operativní strategií,

·být připraveny na schengenské hodnocení své vnitrostátní strategie integrované správy hranic (které začne koncem podzimu 2018).

4.ZÁVĚRY

Pokračovalo zavádění nových nástrojů podle nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži, jakož i poskytování operativní podpory Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž členským státům na různých úsecích vnějších hranic zasažených nelegální migrací.

Členské státy však dosud nesplnily své závazky, pokud jde o zajištění plné operativní schopnosti rezervních týmů pro rychlé nasazení, zejména doplnění rezervy vybavení pro rychlé nasazení. Více úsilí je také zapotřebí k odstranění přetrvávajících nedostatků, pokud jde o nasazování pracovníků do probíhajících společných operací na pomoc členským státům v první linii při účinné správě vnějších hranic. Tyto nedostatky je třeba prioritně řešit.

Členské státy a agentura musí také zlepšit výsledky v oblasti návratových operací za plného využití nástrojů podpory, které jim nyní nabízí širší mandát agentury.

Komise s podporou členských států bude i nadále poskytovat cílenou operativní pomoc zaměřenou na přímou podporu agentury při plném rozvinutí všech prvků jejího nového mandátu, tak aby byly odstraněny současné nedostatky a vznikly dostatečně stabilní a pružné interní struktury, jež dokáží poskytovat členským státům plnou škálu operativní podpory.

Komise v této souvislosti vyzývá Evropský parlament, Evropskou radu a Radu, aby přezkoumaly pokrok, jehož bylo dosud dosaženo, a vyzývá Radu, aby vybídla agenturu a příslušné orgány států schengenského prostoru, aby podnikly navrhované kroky.

Komise bude nadále podávat zprávy o pokroku dosaženém při provádění nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a při posilování vnějších hranic, zejména pokud jde o zprovoznění nového mandátu agentury v oblasti navracení a vypracování a provádění evropské integrované správy hranic.

(1)

     Pro účely této zprávy se pojmem „státy schengenského prostoru“ rozumějí členské státy a třetí země, na něž se vztahuje nařízení nebo které nařízení provádějí ve vnitrostátním právu jiným způsobem.

(2)

     Výchozí hodnocení jsou hloubkovou analýzou stávajících kapacit členských států ve spojení s ukazateli současných hrozeb, provedenou porovnáním se sadou objektivních kritérií.

(3)

     V období od 1. ledna do 31. července 2017 byly nejvýznamnějšími třetími zeměmi určení mimo zemí západního Balkánu Tunisko (podpora 30 vnitrostátních návratových operací), Nigérie (12 operací), Afghánistán (11 operací), Gruzie (8 operací) a Pákistán (6 operací).

(4)

     K 31. červenci 2017 se nejvíce společných návratových operací zúčastnilo Německo (62 operací) a Rakousko (26 operací), následované Belgií a Švédskem (po 14 operacích) a Maďarskem (13 operací). Na druhé straně několik členských států, které potřebují podporu, využívá společné návratové operace jen velmi málo nebo je nevyužívá vůbec (například Francie s pouze jednou operací nebo Bulharsko, které se jich v letech 2016 a 2017 vůbec neúčastnilo).

(5)

     K 31. červenci 2017 počet odborníků, které členské státy poskytly do rezervního tým odborníků na nucené navracení, stále neodpovídal požadovanému počtu (na 600 míst bylo poskytnuto 426 odborníků). Členské státy a přidružené země, které dosud nepřispěly do rezervního týmu osob pověřených doprovodem navracených osob, jsou: Island, Malta, Řecko, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko; členské státy a přidružené země, které dosud nepřispěly do rezervního týmu osob pověřených sledováním nuceného navracení, jsou: Dánsko, Estonsko, Francie, Kypr, Litva, Norsko, Polsko, Slovensko, Švédsko a Švýcarsko; členské státy a přidružené země, které dosud nepřispěly do rezervního týmu specialistů na navracení, jsou: Bulharsko, Česká republika, Finsko, Norsko, Řecko, Slovensko a Švýcarsko.

(6)

     Viz čtvrtá zpráva o zajištění operativnosti, COM(2017) 325 final, která agenturu vyzývá, aby neprodleně dořešila praktické postupy, pravidla, operativní úkoly a právní odpovědnost, pokud jde o nasazení členů rezervních týmů. 

(7)

     V této fázi si orgány členských států samy pronajímají letadla a další vybavení pro návratové operace. Tyto náklady jsou poté (částečně) uhrazeny agenturou. Agentura si nepronajímá letadla přímo.

(8)

     Viz sdělení o účinnější návratové politice v Evropské unii – aktualizovaný akční plán, COM(2017) 200 final, které agenturu vyzývá, aby do června 2017 zřídila mechanismus komerčních letů, jak také připomíná čtvrtá zpráva o zajištění operativnosti.

(9)

     Viz zejména COM(2017) 201 final, COM(2017) 219 final, COM(2017) 325 final a COM(2017) 200 final.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 6.9.2017

COM(2017) 467 final

PŘÍLOHA

ZPRÁVY KOMISE

PÁTÁ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ

o zajištění plné operativnosti Evropské pohraniční a pobřežní stráže

Přehled nedostatků v oblasti lidských zdrojů a vybavení potřebných pro stávající společné operace Evropské pohraniční a pobřežní stráže

Nedostatky týkající se Řecka – společná operace Poseidon

Ø17. srpna–28. září 2017: žádné nedostatky v oblasti lidských zdrojů;

Øzáří 2017: 5 pobřežních hlídkových člunů (38 % operačních potřeb), 2 námořní hlídkové lodě (67 % operačních potřeb), 1 vrtulník (50 % operačních potřeb), 2 hlídkové vozy (13 % operačních potřeb), 2 vozidla pro přepravu (33 % operačních potřeb);

Ø28. září–16. listopadu 2017: žádné nedostatky (operační potřeby: 151 příslušníků);

Øna podporu činností v oblasti zpětného přebírání chybí na září 11 příslušníků a na říjen 13 příslušníků.

Nedostatky týkající se Řecka – společná operace flexibilních operativních činností 2017 – pozemní hranice

Ø16. srpna–13. září 2017: 42 příslušníků (operační potřeby: 79 příslušníků), 18 hlídkových vozů (58 % operačních potřeb), 2 vozidla pro přepravu (100 % operačních potřeb);

Ø13. září–11. října 2017: 39 příslušníků (operační potřeby: 79 příslušníků), 17 hlídkových vozů (55 % operačních potřeb), 2 vozidla pro přepravu (100 % operačních potřeb);

Ø11. října–8. listopadu 2017: 39 příslušníků (operační potřeby: 79 příslušníků), 17 hlídkových vozů (55 % operačních potřeb), 2 vozidla pro přepravu (100 % operačních potřeb);

Nedostatky týkající se Řecka – společná operace kontaktních míst 2017 – pozemní hranice

Ø16. srpna–13. září 2017: 6 příslušníků (operační potřeby: 16 příslušníků), 1 detektor srdečního tepu (100 % operačních potřeb);

Ø13. září–11. října 2017: 7 příslušníků (operační potřeby: 14 příslušníků – 50 % operačních potřeb), 1 detektor srdečního tepu (100 % operačních potřeb).

Nedostatky týkající se Itálie – společná operace Triton

Øzáří 2017: 4 příslušníci (operační potřeby: 135 příslušníků), 4 pobřežní hlídková plavidla (67 % operačních potřeb), 1 námořní hlídková loď (50 % operačních potřeb);

Øříjen 2017: 1 příslušník (operační potřeby: 135 příslušníků), 4 pobřežní hlídková plavidla (67 % operačních potřeb).

Nedostatky týkající se Bulharska – společná operace flexibilních operativních činností 2017 – pozemní hranice

Ø16. srpna–13. září 2017: 84 příslušníků (operační potřeby: 175 příslušníků – vzhledem k chybějícím nabídkám bude 24 příslušníků z hostitelského členského státu spolufinancováno agenturou), 34 hlídkových vozů (57 % operačních potřeb – vzhledem k chybějícím nabídkám bude 12 hlídkových vozů z hostitelského členského státu spolufinancováno agenturou), 2 vozidla s termovizí (25 % operačních potřeb);

Ø13. září–11. října 2017: 64 příslušníků (operační potřeby: 175 příslušníků – vzhledem k chybějícím nabídkám bude 24 příslušníků z hostitelského členského státu spolufinancováno agenturou), 27 hlídkových vozů (45 % operačních potřeb – vzhledem k chybějícím nabídkám bude 12 hlídkových vozů z hostitelského členského státu spolufinancováno agenturou);

Ø 11. října–8. listopadu 2017: 58 příslušníků (operační potřeby: 175 příslušníků – vzhledem k chybějícím nabídkám bude 24 příslušníků z hostitelského členského státu spolufinancováno agenturou), 25 hlídkových vozů (42 % operačních potřeb – vzhledem k chybějícím nabídkám bude 12 hlídkových vozů z hostitelského členského státu spolufinancováno agenturou).

Nedostatky týkající se Bulharska – společná operace kontaktních míst 2017 – pozemní hranice

Ø16. srpna–13. září 2017: 4 příslušníci (operační potřeby: 12 příslušníků);

Ø13. září–11. října 2017: 7 příslušníků (operační potřeby: 14 příslušníků – 50 % operačních potřeb), 1 detektor srdečního tepu (100 % operačních potřeb).

Nedostatky týkající se Španělska – společná operace Indalo

Øzáří 2017: 3 příslušníci (operační potřeby: 12 příslušníků), 1 námořní hlídková loď (100 % operačních potřeb);

Øříjen 2017: 3 příslušníci (operační potřeby: 12 příslušníků).

Nedostatky týkající se Španělska – společná operace Hera

Øzáří 2017: 2 příslušníci (operační potřeby: 2 příslušníci), 1 námořní hlídková loď (100 % operačních potřeb), 1 pobřežní hlídkový člun (100 % operačních potřeb);

Øříjen 2017: 2 příslušníci (operační potřeby: 2 příslušníci), 1 námořní hlídková loď (100 % operačních potřeb), 1 pobřežní hlídkový člun (100 % operačních potřeb), 1 letadlo s pevným křídlem (100 % operačních potřeb).

Nedostatky týkající se Španělska – společná operace Minerva 1

Ø14. července–15. září 2017: 26 příslušníků (operační potřeby: 74 příslušníků), 12 týmů psovodů (44 % operačních potřeb).

Nedostatky týkající se západního Balkánu – společná operace flexibilních operativních činností 2017 – ostraha hranic 2

Ø16. srpna–13. září 2017: 4 příslušníci (operační potřeby: 4 příslušníci), 1 vozidlo s termovizí (100 % operačních potřeb);

Ø13. září–11. října 2017: 4 příslušníci (operační potřeby: 4 příslušníci), 1 vozidlo s termovizí (100 % operačních potřeb);

Ø11. října–8. listopadu 2017: 4 příslušníci (operační potřeby: 4 příslušníci), 1 vozidlo s termovizí (100 % operačních potřeb).

Nedostatky týkající se západního Balkánu – společná operace kontaktních míst 2017 – pozemní hranice

Ø16. srpna–13. září 2017: 4 příslušníci (operační potřeby: 24 příslušníků), 1 detektor srdečního tepu (100 % operačních potřeb) na chorvatsko-srbské hranici;

Ø13. září–11. října 2017: 4 příslušníci (operační potřeby: 24 příslušníků), 1 detektor srdečního tepu (100 % operačních potřeb) na chorvatsko-srbské hranici.

Nedostatky týkající se západního Balkánu – společná operace koordinačních míst 2017 – pozemní hranice

Øzáří: 3 příslušníci (operační potřeby: 16 příslušníků);

Øříjen: 5 příslušníků (operační potřeby: 21 příslušníků).

(1)

     Společná operace Minerva končí dne 15. září 2017.

(2)

     Všechny tyto nedostatky se týkají nasazení na vnějších pozemních hranicích Chorvatska.