Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52017DC0354

    SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ Osmá zpráva o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii

    COM/2017/0354 final

    V Bruselu dne 29.6.2017

    COM(2017) 354 final

    SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ

    Osmá zpráva o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii


    I.ÚVOD

    Tato zpráva je osmou měsíční zprávou o pokroku, jehož bylo dosaženo na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii. Pojednává o vývoji v rámci dvou hlavních pilířů: jedním je boj proti terorismu a organizované trestné činnosti, jakož i proti prostředkům, které tyto jevy podporují, a druhým je posílení naší obrany a budování odolnosti vůči uvedeným hrozbám.

    Evropa byla v posledních týdnech znovu zasažena řadou teroristických útoků. Dne 22. května 2017 se obětí zrůdného teroristického útoku stal Manchester, když byla před koncertní halou odpálena bomba; o život přišlo 22 osob, mezi nimiž bylo mnoho dospívajících. O dvanáct dnů později, dne 3. června 2017, se terčem útoku stal opět Londýn, když teroristé vozidlem bezhlavě najeli do chodců kráčejících po mostě London Bridge a pak ve vražedném útoku pokračovali pěšky a noži napadali lidi v nedaleké čtvrti Borough Market. Dne 18. června byli před mešitou při podobném útoku pomocí dodávky usmrceni a zraněni nevinní věřící. Nejnověji se dne 19. června 2017 terorista pokusil zaútočit na policisty na Avenue des Champs-Élysées v Paříži, byl ale zastřelen. Dne 20. června 2017 belgické bezpečnostní síly zastřelily atentátníka, který se u bruselského nádraží Gare Centrale pokusil o sebevražedný pumový útok, avšak nepodařilo se mu bombu odpálit. Množství a tempo těchto útoků znovu zvýraznilo zásadní význam boje proti násilnému extremismu a náročné úkoly, které stojí před členskými státy, pokud jde jak o zmaření útoků, tak o zamezení radikalizace, která je podněcuje, a boj proti ní.

    Tato zpráva uvádí opatření přijatá na úrovni EU k prevenci radikalizace a boji proti ní a hodnotí pokrok dosažený v reakci na problémy radikalizace rok po přijetí sdělení Komise z června 2016 na podporu prevence radikalizace vedoucí k násilnému extremismu 1 . Zpráva rovněž aktualizuje informace o pokroku, jehož bylo dosaženo při provádění dalších prioritních dokumentů v oblasti bezpečnosti, a o příštích krocích k posílení výměny informací prostřednictvím interoperability informačních systémů a k provádění akčního plánu pro boj proti financování terorismu 2 za účelem odhalování a předcházení financování terorismu.

    Závěry ze zasedání Evropské rady z 22. a 23. června 2017 3 připomněly a posílily odhodlání Unie spolupracovat v boji proti šíření radikalizace on-line, koordinovat úsilí o prevenci násilného extremismu, boj proti němu a vypořádávání se s jeho ideologií, znemožňovat financování terorismu, usnadňovat rychlé a cílené výměny informací mezi donucovacími orgány, a to i s důvěryhodnými partnery, a zlepšovat interoperabilitu databází. Nedávné prohlášení ze summitu skupiny G7 v Taormině o boji proti terorismu a násilnému extremismu 4 vyslalo jasný signál o odhodlání mezinárodního společenství zabývat se rostoucí hrozbou terorismu a zdůraznilo potřebu dalších koordinovaných opatření na celosvětové úrovni.

    Tato zpráva se také zabývá zvýšenou kybernetickou hrozbou a uvádí krátkodobá opatření, která jí mají čelit, přičemž vychází z ponaučení z reakce na útok WannaCry.

    II.    OPATŘENÍ EU NA PODPORU PREVENCE RADIKALIZACE

    Ačkoli násilná radikalizace není novým jevem, nedávné teroristické útoky v EU svědčí o alarmující rychlosti a rozsahu radikalizace některých občanů EU. Osoby provádějící nábor teroristů používají řadu různých metod, pomocí nichž se zaměřují na zranitelné osoby. Využívání digitálních komunikačních nástrojů s sebou přináší nové a mimořádné výzvy pro orgány členských států. Boj proti radikalizaci prostřednictvím mnohotvárné reakce na úrovni EU, a to na internetu i mimo něj, proto hraje klíčovou roli při podpoře členských států v boji proti terorismu.

    V boji proti radikalizaci na internetu spolupracuje Komise již dva roky s hlavními internetovými platformami, a to i v rámci internetového fóra EU, s cílem zajistit dobrovolné odstraňování teroristického obsahu on-line. V těchto činnostech bylo dosaženo opravdového pokroku při odstraňování teroristického obsahu on-line 5 a v boji proti nezákonným nenávistným výrokům on-line 6 , avšak je třeba toho udělat ještě mnohem více. V závěrech Evropské rady z 22. a 23. června 2017 se uvádí, že „ v návaznosti na činnost internetového fóra EU Evropská rada očekává, že podniky zřídí příslušné odvětvové fórum a vyvinou nové technologie a nástroje ke zlepšení automatického odhalování a odstraňování obsahu, jenž podněcuje k teroristickým činům. V nezbytných případech by toto úsilí mělo být doplněno příslušnými legislativními opatřeními na úrovni EU.“ Komise dne 27. června 2017 uspořádala zasedání vyšších úředníků internetového fóra EU s cílem dohodnout se s hlavními poskytovateli internetových služeb na dalších opatřeních v boji proti teroristickému obsahu on-line. Cílem je, aby internetové platformy toho dělaly více, zejména aby zintenzívnily automatické odhalování teroristického obsahu, sdílely související technologii a nástroje s menšími podniky a aby plně využívaly „databázi hashů“, mimo jiné tím, že poskytnou Europolu přístup ke klíčovým informacím a zřídí systém podávání zpráv o odstraněném teroristickém obsahu. Kromě toho Komise s cílem doplnit práci jednotky Europolu pro oznamování internetového obsahu vyzývá všechny členské státy, aby zřídily národní jednotky pro oznamování internetového obsahu a vytvořily mezi nimi síť pro společný postup s internetovými platformami a uvedenou jednotkou Europolu.

    Jak dokládají nedávné útoky, bezprecedentní rozsah radikalizace vyžaduje také další opatření na podporu prevence radikalizace a boje proti ní na vnitrostátní a místní úrovni. Komise urychleně zřídí 7  expertní skupinu na vysoké úrovni pro radikalizaci, jež pomůže utvářet politiku EU v této oblasti. Úkolem této skupiny bude dát impuls další práci v oblastech s vysokou prioritou, jako jsou radikalizace ve věznicích, teroristická propaganda na internetu a navracející se zahraniční terorističtí bojovníci. Činnost skupiny bude zaměřena na posílení sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci (RAN), která stojí v čele úsilí Komise na podporu členských států v této oblasti a spolupracuje s místními odborníky z praxe na úrovni komunit 8 . Nejnověji, dne 19. června 2017, tato síť prezentovala příručku „Responses to Returnees“ (Reakce na navrátilce), která má podpořit členské státy při řešení problémů představovaných navracejícími se zahraničními teroristickými bojovníky. Tato příručka obsahuje přehled přístupů odborníků z praxe, které se zaměřují na různé scénáře týkající se osob navracejících se z oblastí konfliktů. V nadcházejících měsících bude síť pořádat řadu workshopů pro vnitrostátní orgány, aby tyto postupy dále rozpracovala a podpořila opatření v členských státech.

    Složité problémy související s radikalizací vyžadují mnohotvárnou odpověď, včetně dlouhodobých opatření, jak je uvedeno ve sdělení z června 2016 o prevenci radikalizace vedoucí k násilnému extremismu 9 . Během loňského roku Komise provedla většinu klíčových opatření stanovených v jiných oblastech souvisejících s prevencí a bojem proti radikalizaci 10 . Na podporu členských států při řešení problému radikalizace ve věznicích byla v rámci sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci zřízena specializovaná vězeňská a probační skupina, jež má poskytovat vodítko odborníkům z praxe, kteří jsou v první linii, jako jsou zaměstnanci věznic a probační služby, psychologové a náboženští představitelé. V prevenci radikalizace hraje klíčovou roli vzdělávání a Komise přijala řadu opatření k provedení Pařížského prohlášení o prosazování občanství a společných hodnot svobody, tolerance a nediskriminace v procesu vzdělávání. Nejdůležitějším v tomto ohledu je program Erasmus+ 11 . Vzhledem k vazbám mezi marginalizací, zranitelností a radikalizací je evropský pilíř sociálních práv 12 , přijatý dne 26. dubna 2017, důležitým prvkem při řešení některých ze základních příčin radikalizace a násilného extremismu 13 . K posílení soudržnosti evropských společností Komise rovněž provádí Akční plán pro integraci státních příslušníků třetích zemí 14 s širokou škálou opatření na podporu členských států a dalších aktérů v jejich úsilí o integraci.

    Pokud jde o vnější aspekt, EU na mezinárodních fórech – zejména v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a institucích 15 odvozených od Globálního fóra pro boj proti terorismu – usiluje o podporu prevence radikalizace a boj proti ní v partnerských zemích západního Balkánu, Blízkého východu a severní Afriky, včetně odborného vzdělávání příslušných odborníků a finanční podpory pro místní iniciativy podílející se na snahách o prevenci. V roce 2018 bude v rámci programu Erasmus+ zahájena nová iniciativa virtuální výměny mládeže s cílem posílit mezikulturní povědomí a porozumění mezi mladými lidmi v EU i mimo ni. Síť pro zvyšování povědomí o radikalizaci také vyslala odborníky na podporu preventivních opatření do Turecka, na západní Balkán a do Tuniska.

    III.    OPATŘENÍ EU PROTI KYBERNETICKÝM HROZBÁM A KYBERNETICKÉ TRESTNÉ ČINNOSTI

    Útok provedený pomocí ransomwaru WannaCry v květnu 2017 byl varovným signálem, který upozornil na nedostatky ve stávajícím rámci kybernetické bezpečnosti, zejména pokud jde o připravenost a spolupráci. Jak bylo oznámeno již před útokem, v rámci přezkumu jednotného digitálního trhu v polovině období Komise zrychluje svou práci v oblasti kybernetické bezpečnosti, mimo jiné prostřednictvím svého přezkumu strategie kybernetické bezpečnosti z roku 2013. Komise a Evropská služba pro vnější činnost posuzují pokrok dosažený při provádění stávající strategie. Cílem je určit nedostatky, jimiž se bude zabývat přezkum strategie v září 2017.

    Souběžně s tím a v reakci na poznatky získané při reakci na útok WannaCry by měla být přijata řada krátkodobých opatření k posílení naší reakce na zvýšenou kybernetickou hrozbu. To zahrnuje nutnost postupovat rychle, aby byla posílena naše odolnost, zejména pokud jde o otázky týkající se operativní spolupráce.

    Útok WannaCry byl prvním případem, kdy byla navázána spolupráce v síti vnitrostátních bezpečnostních týmů typu CSIRT (síť CSIRT), zřízené na základě směrnice o bezpečnosti sítí a informací. Případ prokázal, že systém ještě není plně funkční. Rovněž se jasně ukázalo, že je potřeba urychlit probíhající práce na zdokonalení stávajících nástrojů informačních technologií a nasadit další kapacity, aby byla umožněna další spolupráce mezi vnitrostátními týmy CSIRT. Na posílení těchto týmů poskytne Komise 14 členským státům finanční prostředky ve výši 10,8 milionu EUR v rámci Nástroje pro propojení Evropy. Příslušné dvouleté projekty budou zahájeny do září 2017. Další výzva k předkládání návrhů je nyní otevřena a všechny ostatní členské státy se vyzývají, aby předložily své žádosti o financování.

    Reakci donucovacích orgánů na uvedený útok řídilo Evropské centrum pro boj proti kyberkriminalitě (EC3) v rámci Europolu. Pro posílení střediska a služeb, které poskytuje, je nezbytné pro něj zajistit další odborné znalosti v oblasti informačních technologií. Za tímto účelem by správní rada Europolu měla do září 2017 zlepšit možnosti pro nábor odborníků na informační technologie na základě vnitřních předpisů Europolu. Tuto práci v Europolu v roce 2018 podpoří další personál.

    Skupina EU pro reakci na počítačové hrozby (CERT-EU) podporuje orgány EU při jejich vlastní ochraně před záměrnými a nepřátelskými útoky, které by mohly ohrozit integritu jejich prostředků informačních technologií a poškodit zájmy EU. Komise nyní zrychlí formální proces posilování CERT-EU tím, že uzavře ujednání s příslušnými orgány a institucemi s cílem posílit kolektivní reakci na hrozby. To zahrnuje Evropský parlament, Radu, Soudní dvůr Evropské unie, Evropskou centrální banku, Účetní dvůr, Evropskou službu pro vnější činnost, Evropský hospodářský a sociální výbor, Výbor regionů a Evropskou investiční banku. Komise brzy podepíše interinstitucionální správní dohodu s ostatními orgány a institucemi.

    Tato krátkodobá opatření jsou součástí širšího přezkumu strategie kybernetické bezpečnosti z roku 2013, který bude následovat v září 2017 a který budou provázet nezbytná opatření k posílení kybernetické odolnosti a bezpečnosti Unie. Evropská rada ve svých závěrech z 22. a 23. června 2017 uvítala záměr Komise přezkoumat v září strategii kybernetické bezpečnosti a do konce roku navrhnout další cílená opatření.

    Úspěšné odrazování také vyžaduje účinnou sledovatelnost, odhalování, vyšetřovánítrestní stíhání. Klíčovou otázkou v tomto ohledu je přístup k elektronickým důkazům. Rámce trestního soudnictví v současnosti ještě stále odrážejí tradiční pojetí teritoriality a jsou zpochybňovány povahou elektronických služeb a toků údajů, které přesahují jednotlivé jurisdikce. Závěry Evropské rady z 22. a 23. června 2017 zdůraznily, že účinný přístup k elektronickým důkazům má zásadní význam pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu a že by s výhradou náležitých záruk měla být zabezpečena dostupnost údajů. Na zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci dne 8. června 2017 ministři vyjádřili širokou podporu pro praktická opatření navržená Komisí za účelem zlepšení situace na základě stávajícího legislativního rámce. Ministři rovněž vyzvali Komisi, aby s přihlédnutím k technickým a právním problémům předložila legislativní návrh co nejdříve. Na tomto základě bude Komise pokračovat v provádění praktických opatření a zároveň pracovat na posouzení dopadů s cílem informovat o možných budoucích legislativních opatřeních, která mají být předložena co nejdříve.

    V této souvislosti je důležitou otázkou také šifrování. Šifrování má zásadní význam pro kybernetickou bezpečnost a ochranu osobních údajů. Jeho zneužívání zločinci však vytváří značné problémy v boji proti závažným formám trestné činnosti, včetně kyberkriminality a terorismu. Závěry Evropské rady z 22. a 23. června 2017 vyzývají k řešení problému, který představují systémy umožňující teroristům komunikovat způsoby, k nimž příslušné orgány nemají přístup, včetně šifrování mezi koncovými body. Závěry zároveň vyzývají k zachování přínosů těchto systémů pro ochranu soukromí, údajů a komunikace. Jak v prosinci 2016 požadovala Rada pro spravedlnost a vnitřní věci, Komise úzce spolupracuje s agenturami EU a odvětvím s cílem určit, jak s přihlédnutím k důsledkům pro kybernetickou bezpečnost a základní práva podpořit donucovací orgány při překonávání nejvýznamnějších problémů. Všechny aspekty této důležité věci Komise společně s Europolem, Eurojustem, Agenturu EU pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) a Agenturou EU pro základní práva projednala s příslušnými odborníky v řadě seminářů. Komise podá zprávu o svých zjištěních Evropskému parlamentu a Radě do října 2017.

    Pokud jde o vnější aspekt, Rada se dne 19. června 2017 dohodla na vytvoření rámce pro společnou diplomatickou reakci EU na nepřátelské činnosti v kyberprostoru v podobě souboru nástrojů pro diplomacii v oblasti kybernetiky 16 . Rámec pro společnou diplomatickou reakci EU plně využije opatření v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky, včetně omezujících opatření. Každá společná reakce EU na nepřátelské činnosti v kyberprostoru by měla být přiměřená rozsahu, míře, trvání, intenzitě, komplexnosti, propracovanosti a dopadu dané činnosti v kyberprostoru. Účelem rámce je podporovat spolupráci, napomáhat zmírnění okamžitých a dlouhodobých hrozeb a dlouhodobě ovlivňovat chování potenciálních agresorů. Komise a Evropská služba pro vnější činnost spolu s členskými státy v nadcházejících měsících vydají prováděcí pokyny, včetně přípravných postupů, komunikačních ujednání a cvičení.



    IV. PROVÁDĚNÍ DALŠÍCH PRIORITNÍCH DOKUMENTŮ V OBLASTI BEZPEČNOSTI

    1. Další kroky k interoperabilitě informačních systémů

    Jak je uvedeno v sedmé zprávě o pokroku 17 , Komise přijímá další opatření k provedení nového přístupu ke správě údajů pro ochranu hranic a bezpečnost. Dne 28. června 2017 Komise předložila legislativní návrh 18 na posílení mandátu agentury eu-LISA 19 . Agentura bude hrát klíčovou roli v technické práci na interoperabilitě informačních systémů, včetně průběžné technické analýzy vymezených řešení k dosažení tohoto cíle. S výhradou přijetí příslušných legislativních návrhů spolunormotvůrci bude agentura eu-LISA na základě navrhovaných změn jejího mandátu odpovědna za vypracování řešení interoperability, a tak bude zajištěno technické provádění tohoto nového přístupu. Závěry Evropské rady z 22. a 23. června 2017 ukazují význam interoperability informačních systémů pro vnitřní bezpečnost a boj proti terorismu.

    Dne 28. června 2017 Komise ke svému návrhu z ledna 2016 předložila doplňkový návrh 20 , který má usnadnit výměnu informací z rejstříku trestů státních příslušníků třetích zemí v EU prostřednictvím Evropského informačního systému rejstříků trestů (ECRIS) 21 . Tento doplňkový návrh je reakcí na jednání se spolunormotvůrci o loňském návrhu a je součástí přístupu Komise k interoperabilitě informačních systémů. Zlepšení systému ECRIS, pokud jde o výměnu informací o státních příslušnících třetích zemí, je legislativní prioritou stanovenou ve společném prohlášení 22 předsedů Evropského parlamentu, Rady a Komise.

    Pokroku je také dosahováno, pokud jde o další prioritní dokumenty o informačních systémech. Pokračovala jednání spolunormotvůrců o navrhovaném systému vstupu/výstupu EU 23 ; jednání trialogu se uskutečnila ve dnech 31. května a 13., 19. a 26. června 2017. Rada se na zasedání ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci ve dnech 8. a 9. června 2017 dohodla na obecném přístupu k navrhovanému evropskému systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS) 24 . Hlasování ve Výboru Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) o předložených pozměňovacích návrzích k uvedenému návrhu je plánováno na září 2017 a očekává se, že jednání trialogu budou zahájena v říjnu 2017. Jak bylo opětovně zdůrazněno v závěrech Evropské rady z 22. a 23. června 2017, je důležité, aby Evropský parlament a Rada dosáhly dalšího pokroku ohledně těchto prioritních návrhů.

    Dne 29. května 2017 Komise společně s evropským inspektorem ochrany údajů, Agenturou Evropské unie pro základní práva a protiteroristickým koordinátorem EU představila výboru LIBE zjištění expertní skupiny na vysoké úrovni pro informační systémy a interoperabilitu 25 a nový přístup Komise ke správě údajů pro ochranu hranic a bezpečnost. Dne 8. června 2017 přijala Rada závěry 26 o výměně informací a interoperabilitě, v nichž uvítala názory Komise a navrhovaný další postup k dosažení interoperability informačních systémů do roku 2020 na základě doporučení expertní skupiny na vysoké úrovni. Komise bude vycházet z těchto jednání a bude dále spolupracovat s Evropským parlamentem a Radou, aby bylo interoperability informačních systémů dosaženo do roku 2020.

    2. Opatření EU k odříznutí zdrojů a způsobů financování terorismu

    Pokračuje práce na provádění akčního plánu pro boj proti financování terorismu z února 2016 ve dvou hlavních oblastech: odhalování a předcházení financování terorismu a narušování zdrojů příjmů. V prosinci 2016 předložila Komise tři legislativní návrhy, které mají doplnit a posílit právní rámec EU v oblastech praní peněz 27 , nelegálních hotovostních toků 28 a zmrazování a zabavování majetku 29 . Komise vyzývá spolunormotvůrce, aby v práci na těchto dvou významných návrzích rychle pokročili.

    Kromě toho spolunormotvůrci dosáhli značného pokroku v jednání o změnách v čtvrté směrnici proti praní peněz na základě legislativního návrhu z července 2016 30 . Komise se i nadále plně zasazuje o rychlé dokončení probíhajících jednání trialogu. Tato opatření jako celek doplňují závazky, které Komise přijala v akčním plánu 31 . Zajistí také, aby EU splnila své mezinárodní povinnosti v této oblasti, jak byly schváleny v rámci Finančního akčního výboru (FATF) a Úmluvy Rady Evropy o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu a o financování terorismu (Varšavská úmluva).

    Jak je uvedeno v akčním plánu, Komise také hodlá přijmout návrh namířený proti nedovolenému obchodu s kulturními statky, který rozšíří působnost stávajících právních předpisů na další třetí země. Komise rovněž počítá s návrhem, který by umožnil přístup donucovacích a jiných veřejných orgánů do rejstříků bankovních účtů. Kromě toho Komise nedávno přijala zprávu o posuzování nadnárodního rizika praní peněz a financování terorismu 32 , jakož i pracovní dokument útvarů Komise o zlepšení spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami 33 . V průběhu tohoto roku podá Komise zprávu o svém probíhajícím posuzování potřeby případných dalších opatření k sledování financování terorismu v EU. Komise také přezkoumává právní předpisy o boji proti podvodům a padělání bezhotovostních plateb za účelem zohlednění nových forem trestné činnosti a padělání finančních nástrojů, přičemž cílem je snížit jejich výskyt a odradit od potenciální trestné činnosti, jako je financování terorismu.



    3. Vnější dimenze

    Potřeba posílit vnější dimenzi boje proti financování terorismu a praní peněz je zdůrazněna v závěrech Rady pro zahraniční věci přijatých dne 19. června 2017 a týkajících se vnější dimenze boje proti terorismu 34 . Závěry potvrzují zeměpisné a tematické priority pro budoucí vnější protiteroristickou činnost, a sice posílení spolupráce v boji proti terorismu s prioritními třetími zeměmi na Blízkém východě, v severní Africe, na západním Balkánu a v Turecku, jakož i se strategickými partnery a mezinárodními organizacemi. Závěry byly výrazně inspirovány pracovním dokumentem o vnější protiteroristické činnosti, který Evropská služba pro vnější činnost a Komise v květnu 2017 předložily členským státům.

    Dne 16. června 2017 se na Maltě uskutečnila schůzka ministrů spravedlnosti a vnitřních věcí EU a USA; šlo o první takové setkání za účasti nové americké vlády. USA potvrdily, že chtějí pokračovat v úzké spolupráci s EU a zdůraznily potřebu rychlého sdílení informací v boji proti terorismu a organizované trestné činnosti. Komise nastínila opatření, která EU přijímá proti zahraničním teroristickým bojovníkům, se zaměřením na transatlantické sdílení informací. EU a USA si poskytly aktualizované informace o opatřeních proti radikalizaci na internetu i mimo něj, na vývoj týkající se údajů jmenné evidence cestujících (PNR), praní peněz, správy hranicochrany letectví před protiprávními činy. V otázce rizik, která pro ochranu letectví před protiprávními činy představují osobní elektronické přístroje, se EU a USA dohodly, že budou pokračovat ve spolupráci, pokud jde o zvyšování celosvětových standardů ochrany letectví před protiprávními činy. Komise poskytla členským státům aktuální informace o jednání a případných zmírňujících opatřeních na zasedání Výboru pro ochranu civilního letectví dne 21. června 2017 a bude nadále úzce spolupracovat s USA na technické a politické úrovni s cílem řešit rozvíjející se hrozby.

    V.    ZÁVĚR

    Tato zpráva se zaměřuje na opatření přijatá v uplynulých měsících k vytvoření účinné a opravdové bezpečnostní unie. Nárůst teroristických útoků v posledních týdnech a měsících je další připomínkou, jak důležitá je tato práce i potřeba urychlit dosažení výsledků. Opatření nastíněná v této zprávě vyžadují urychlené provádění, aby se čelilo zvýšené hrozbě terorismu, byla posílena spolupráce na úrovni EU za účelem prevence radikalizace a boje proti ní, bylo zastaveno financování terorismu, zintenzívněna výměna informací a dosaženo interoperability informačních systémů s cílem odstranit informační mezery. Význam a naléhavost této probíhající práce potvrzují závěry Evropské rady z 22. a 23. června 2017. Komise vyzývá Evropský parlament a Radu, aby pokračovaly v tomto společném úsilí o zvýšení bezpečnosti všech občanů a zintenzívnily je.

    Příští zpráva o pokroku na cestě k bezpečnostní unii v červenci 2017 bude pojednávat o výsledcích komplexního posouzení činnosti Unie v oblasti vnitřní bezpečnosti a o závěrech vyvozených Komisí z tohoto inkluzívního konzultačního procesu, který byl zahájen v prosinci 2016.

    (1)  COM(2016) 379 final ze dne 14. června 2016.
    (2)  COM(2016) 50 final ze dne 2. února 2016.
    (3)   http://www.consilium.europa.eu/cs/meetings/european-council/2017/06/22-23-euco-conclusions_pdf/ .
    (4)   http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2017/05/26-statement-fight-against-terrorism/ .
    (5)  Prostřednictvím jednotky Europolu pro oznamování internetového obsahu (IRU) bylo internetovým platformám oznámeno 30 000 teroristických materiálů, přičemž průměrná míra odstranění činila 80–90 %. Navíc iniciativa k vytvoření „databáze hashů“ vedená internetovým odvětvím zajišťuje, že jakmile je teroristický materiál z jedné platformy odstraněn, již nebude nahrán na jiné platformě.
    (6) Komise v květnu 2016 schválila kodex chování proti nezákonným nenávistným projevům on-line, podepsaný společnostmi Facebook, YouTube, Twitter a Microsoft, které se zavázaly, že v návaznosti na oznámení o nezákonných nenávistných výrocích budou obsah rychle a účinně přezkoumávat a odstraňovat. Rok po svém přijetí kodex již přinesl významný pokrok. Společnosti odstranily obsah v dvojnásobně větším počtu případů nezákonných nenávistných výroků a rychleji oproti době před uzavřením dohody o kodexu.
    (7)  Tuto skupinu Komise zřídí v červenci 2017.
    (8)  Síť pro zvyšování povědomí o radikalizaci nabídla členským státům odbornou přípravu a poradenství a vypracovala velký počet osvědčených postupů, pokynů, příruček a doporučení. Témata a otázky zahrnovaly polarizaci, radikalizaci ve věznicích a programy deradikalizace, opatření na podporu rodiny, práci s mládeží a vzdělávání, policejní práci v komunitách, komunikaci a argumentaci, zapojení mladých lidí a posílení jejich postavení.
    (9)  Viz tabulka v příloze 1 uvádějící opatření přijatá k provedení sdělení z června 2016.
    (10)  Sdělení z června 2016 se zaměřuje na sedm konkrétních oblastí: 1) podpora výzkumu, získávání důkazů, monitorování a vytváření sítí; 2) boj proti teroristické propagandě a nenávistným výrokům na internetu; 3) řešení radikalizace ve věznicích; 4) podpora inkluzivního vzdělávání a společných hodnot EU; 5) podpora inkluzivní, otevřené a odolné společnosti a oslovení mladých lidí; 6) bezpečnostní rozměr řešení radikalizace a 7) mezinárodní rozměr.
    (11)  V rámci programu Erasmus+ bylo v roce 2016 na vypracování nových přístupů a postupů politiky věnováno více než 200 milionů EUR prostřednictvím 1 200 nadnárodních projektů partnerství, do nichž jsou zapojeny místní subjekty a které se zaměřují na inkluzivní vzdělávání, práci s mládeží, občanství a mezikulturní vzdělávání. Nový soubor nástrojů, který byl vypracován ve spolupráci s odborníky z členských států, poskytuje pracovníkům s mládeží vodítko a poradenství, když pracují s mládeží ohroženou násilnou radikalizací. Komise rovněž spustila síť pozitivních vzorů, která je prováděna prostřednictvím programu Erasmus+. Tato iniciativa umožní místním subjektům využívat malé objemy financování EU k vytvoření zásoby pozitivních vzorů, které budou využívat v činnostech na podporu sociálního začlenění mezi žáky a mladými lidmi.
    (12)   https://ec.europa.eu/commission/priorities/deeper-and-fairer-economic-and-monetary-union/european-pillar-social-rights/european-pillar-social-rights-20-principles_cs .
    (13)  V květnu 2017 Komise zahájila veřejnou konzultaci on-line s cílem připravit návrh doporučení Rady o podpoře sociálního začlenění a sdílených hodnot do konce roku 2017. Cílem je vytvořit politický rámec na podporu členských států při propagaci inkluzivního vzdělávání, které podporuje osvojení sdílených hodnot a přispívá k prevenci radikalizace vedoucí k násilnému extremismu.
    (14)  COM(2016) 377 final ze dne 7. června 2016.
    (15)  Mezinárodní fond pro angažovanost společenství a odolnost (GCERF), Mezinárodní centrum excelence pro boj proti násilnému extremismu (Hidája) a Mezinárodní ústav pro spravedlnost a právní stát.
    (16)   http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-9916-2017-INIT/cs/pdf .
    (17)  COM(2017) 261 final ze dne 16. května 2017.
    (18)  COM(2017) 352 final ze dne 29. června 2017.
    (19)  Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva.
    (20)  COM(2016) 7 final ze dne 19. ledna 2016.
    (21)  COM(2017) 344 final ze dne 29. června 2017.
    (22)   https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/joint-declaration-legislative-priorities-2017-jan2017_en.pdf .
    (23)  COM(2016) 194 final ze dne 6. dubna 2016.
    (24)  COM(2016) 731 final ze dne 16. listopadu 2016.
    (25)   http://ec.europa.eu/transparency/regexpert/index.cfm?do=groupDetail.groupDetailDoc&id=32600&no=1 .
    (26)  Závěry Rady o dalším postupu s cílem zlepšit výměnu informací a zajistit interoperabilitu informačních systémů EU: http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-9448-2017-INIT/en/pdf .
    (27)  Návrh směrnice k harmonizaci definice praní peněz a trestních sankcí za praní peněz, COM(2016) 826 final ze dne 21. prosince 2016.
    (28)  Návrh nařízení k odhalování nezákonných hotovostních plateb, COM(2016) 825 final ze dne 21. prosince 2016.
    (29)  Návrh nařízení o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a konfiskaci majetku pocházejícího z trestné činnosti, COM(2016) 819 final z 21. prosince 2016.
    (30)  COM(2016) 450 final ze dne 5. července 2016.
    (31)  Viz tabulka v příloze 2 uvádějící opatření přijatá k provedení akčního plánu z února 2016.
    (32)  COM(2017) 340 final ze dne 26. června 2017.
    (33)  SWD(2017) 275 ze dne 26. června 2017.
    (34)   http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2017/06/19-conclusions-counterterrorism/ .
    Top

    V Bruselu dne 29.6.2017

    COM(2017) 354 final

    PŘÍLOHA

    Aktuální stav provádění opatření stanovených ve sdělení Komise o podpoře prevence radikalizace vedoucí k násilnému extremismu

    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě

    Osmá zpráva o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii


    AKTUÁLNÍ STAV PROVÁDĚNÍ OPATŘENÍ STANOVENÝCH VE SDĚLENÍ KOMISE O

    PODPOŘE PREVENCE RADIKALIZACE VEDOUCÍ K NÁSILNÉMU EXTREMISMU

    (COM(2016) 379 final ze dne 14. června 2016)

    Klíčová opatření

    Termíny

    Popis / současný stav

    1.1    Centrum excelence sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci (RAN) bude poskytovat členským státům podporu při navrhování a provádění účinné činnosti v oblasti prevence.

    Probíhá

    V roce 2016 síť pro zvyšování povědomí o radikalizaci poskytla členským státům 19 podpůrných služeb.

    V roce 2017 síť pro zvyšování povědomí o radikalizaci hodlá poskytnout 20 takových podpůrných služeb prostřednictvím workshopů, školicích programů pro školitele a vysílání odborníků.

    1.2    Síť pro zvyšování povědomí o radikalizaci bude poskytovat pokyny a příručky pro zřizování multiinstitucionálních struktur.

    Probíhá

    V roce 2016 a 2017 síť pro zvyšování povědomí o radikalizaci vydala řadu aktuálních dokumentů (včetně těch, které se týkají řešení problému radikalizace ve věznicích a během probace, zřizování multiinstitucionálních struktur spolupráce na místní úrovni, protiargumentů, odborné přípravy policistů, řešení radikalizace ve školách atd.), jež jsou přístupné na internetové adrese: https://ec.europa.eu/home-affairs/what-we-do/networks/radicalisation_awareness_network/ran-papers_en  

    Dne 19. června 2017 síť předložila příručku „Responses to Returnees“ (Reakce na navrátilce), která má podpořit členské státy při řešení problémů představovaných navracejícími se zahraničními teroristickými bojovníky. Příručka obsahuje přehled přístupů odborníků z praxe k řešení různých scénářů týkajících se osob, které se vracejí z oblastí konfliktů.

    1.3    Centrum excelence sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci vytvoří platformu pro výměnu zkušeností a postupů prostřednictvím dalšího mapování výzkumu v oblasti radikalizace.

    Probíhá

    V roce 2016 síť pro zvyšování povědomí o radikalizaci zmapovala nejnovější výsledky výzkumu a mezery ve výzkumných oblastech, které jsou relevantní pro práci různých pracovních skupin této sítě.

    2.1    Vytvořit databázi strategií v oblasti prevence na národní, regionální nebo místní úrovni.

    Probíhá

    První verze databáze národních strategií v oblasti prevence byla vytvořena a je k dispozici on-line: http://ec.europa.eu/dgs/home-affairs/what-we-do/networks/radicalisation_awareness_network/ran-and-member-states/repository/index_en.htm ).

    Obsah bude pravidelně aktualizován.

    2.2    Vytvořit síť odborníků z praxe.

    Probíhá

    Bylo zřízeno centrum excelence sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci, které síť podporuje. RAN i nadále nabízí členským státům podporu odpovídající individuálním potřebám, mimo jiné pro vytváření národních sítí odborníků z praxe.

    2.3    Vytvořit národní/regionální kontaktní místa v členských státech.

    Probíhá

    Činnost sítě tvůrců politiky prevence byla zahájena v únoru 2017.

    3.1    Mobilizace výzkumu komplexních hlavních příčin násilné radikalizace v rámci programu Horizont 2020 s cílem poskytnout konkrétní nástroje, které umožní informovanější zásahy v oblasti politiky.

    Probíhá

    Pracovní program „Bezpečné společnosti“ programu Horizont 2020 na období 2016–2017 zahrnuje téma vypracování komplexního přístupu k násilné radikalizaci v EU. Nedávno byly vybrány čtyři projekty v celkové hodnotě 12 milionů EUR: PERICLES, MINDb4ACT, PRACTICIES a TRIVALENT.

    Komise nyní zahajuje úvahy o pracovním programu na období 2018–2019/2020, v němž bude hrát klíčovou roli výzkum boje proti radikalizaci.

    Pracovní program „Inovativní a přemýšlivé společnosti podporující začlenění“ programu Horizont 2020 na období 2016–2017 obsahuje dvě relevantní témata výzkumu společenských kontextů radikalizace a interakce mezi globálními trendy sekularizace a náboženské radikalizace.

    Další výzkum se provádí také v rámci sítě Eurydice, která poskytuje informace o vzdělávacích systémech a politikách v EU.

    4.1    V rámci internetového fóra EU: vyvinout společnou platformu pro oznamování obsahu, která přispěje ke zrychlení a zefektivnění procesu oznamování obsahu.

    Probíhá

    Čtyři velké společnosti (Facebook, Twitter, Google a Microsoft) vyvinuly prototyp „databáze hašů“, která pomáhá zabránit tomu, aby teroristický obsah odstraněný z daných internetových stránek, nebyl prostě znovu nahrán na jiných internetových stránkách. Tento nástroj je funkční a uvedené společnosti nyní zkoumají, jak do projektu začlenit menší společnosti.

    4.2    V rámci internetového fóra EU: vytvořit program na podporu občanské společnosti s cílem výrazně zlepšit odbornou přípravu a podporu poskytovanou partnerům z občanské společnosti ve snaze zvýšit množství účinné pozitivně laděné alternativní argumentace předávané on-line.

       

    Probíhá

    Program na podporu občanské společnosti (CSEP) byl zahájen 15. a 16. března 2017 s cílem pomoci subjektům občanské společnosti účinněji zpochybňovat argumentaci teroristů na internetu. Bude zahrnovat odbornou přípravu prováděnou centrem excelence sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci za podpory Evropské strategické komunikační sítě a v úzké spolupráci s partnery z odvětví. Výzva k předkládání návrhů bude vyhlášena v druhé fázi (2./3. čtvrtletí roku 2017) a účinnost programu bude následně vyhodnocena.

    4.3    Další opatření v rámci klíčového opatření č. 4:

       Provádět cílený výzkum zaměřený na to, jak teroristé využívají internet.

    Probíhá

    V rámci projektu Voxpol rámcového programu č. 7 byly provedeny první výzkumné práce a ty byly dne 8. prosince 2016 představeny internetovému fóru EU. Výzkum byl zaměřen na přehled o terorismu a násilném extremismu v roce 2016, chování odsouzených teroristů na internetu a budoucí trendy.

    5.1    Centrum excelence sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci poskytne platformu pro výměnu zkušeností a osvědčených postupů v souvislosti se zvyšováním mediální gramotnosti a posilováním kritického myšlení na internetu.

    Probíhá

    Pracovní skupina „Vzdělávání“ sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci uspořádala v listopadu 2016 velké zasedání věnované občanství, mediální gramotnosti a kritickému myšlení.

    V rámci pracovní skupiny strategického rámce ET 2020 pro prosazování občanství a společných hodnot svobody, tolerance a nediskriminace v procesu vzdělávání byla v dubnu 2016 v Nizozemsku zorganizována akce vzájemného učení v oblasti mediální gramotnosti a po ní v květnu 2016 následovaly závěry Rady pro vzdělávání.

    5.2    Centrum excelence sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci vytvoří kampaň v celé EU s cílem posílit odolnost vůči radikalizaci on-line díky poskytování alternativní argumentace nebo alternativních opatření (kampaň „Exit Hate“).

    Probíhá

    V září 2016 byla zahájena šestitýdenní pilotní kampaň „EXIT HATE“, platforma k prezentaci iniciativ a pozitivních příběhů (a to jak pro mladé lidi, tak mladých lidi) z celé Evropy, která podporuje alternativy k extremistické propagandě.

    6.1    Komise a příslušné IT společnosti budou monitorovat veřejné závazky obsažené v kodexu chování pro boj proti on-line šíření nelegálních nenávistných výroků, včetně jejich dopadu.

     

    Probíhá

    Výsledky druhého monitorování provádění kodexu chování byly představeny dne 31. května 2017 a ukázaly významný pokrok, pokud jde o míru a rychlost odstraňování. Zároveň se práce musí více zaměřit na zlepšení transparentnosti a zpětnou vazbu pro uživatele (viz bod 6.2).

    Rada dne 23. května 2017 dosáhla obecného přístupu k návrhu revidované směrnice o audiovizuálních mediálních službách. Jedním z cílů navrhovaných změn směrnice o audiovizuálních mediálních službách je zajistit, aby platformy pro sdílení videonahrávek byly povinny přijmout vhodná opatření na ochranu občanů před podněcováním k násilí nebo nenávisti (označování a/nebo oznamování).

    6.2    Komise a příslušné IT společnosti zlepší transparentnost při uplatňování postupů pro oznamování a odstraňování obsahu.

    Probíhá

    Další práce s IT společnostmi se zaměří na postupy vůči konkrétním uživatelům, jichž se týkají oznámení, jakož i vůči široké veřejnosti a bude podporovat protiargumentaci a alternativní argumentaci. Zpráva v polovině období o provádění strategie pro jednotný digitální trh, která byla vydána dne 10. května 2017, potvrdila, že je třeba pokračovat v úsilí o dosažení minimálních procesních požadavků pro postupy internetových zprostředkovatelů, pokud jde „oznamování a přijímání opatření“.

    Další opatření č. 1 týkající se dimenze on-line:

       Prostřednictvím programu Práva, rovnost a občanství podporovat činnost občanské společnosti, pokud jde o sledování a snižování přitažlivosti a dopadu nenávistných výroků

    Probíhá

    V roce 2017 Komise zvýšila finanční prostředky určené na boj proti rasismu a xenofobii na 7 milionů EUR, z nichž 1,5 milionu EUR je přiděleno výslovně na boj proti nenávistným výrokům on-line, včetně vytváření protiargumentace.

    Další opatření č. 2 týkající se dimenze on-line:

       I nadále financovat poradní tým pro strategickou komunikaci / síť pro strategickou komunikaci, vytvářet odpovídající rámec politiky, komunikační kampaně nebo jednotlivé iniciativy.

    Probíhá

    Evropská strategická komunikační síť (ESCN), projekt vedený Belgií, je založena na projektu poradního týmu pro strategickou komunikaci ohledně Sýrie (SSCAT), jehož úkolem je organizovat a podporovat síť členských států k výměně osvědčených postupů týkajících se využívání strategické komunikace v boji proti terorismu a násilnému extremismu. Je spolufinancována z grantu na akci Fondu pro vnitřní bezpečnost – policie (ISF – policie) (maximální částka 1 150 000 EUR).

    7.    Centrum excelence sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci bude sdílet osvědčené postupy a vytvářet doporučení ohledně předcházení radikalizaci určená odborníkům z praxe působícím v první linii (případně včetně soudců a státních zástupců), při zahrnutí vězeňského a probačního sektoru.

    Probíhá

    Pracovní skupina pro věznice a probaci působící v rámci sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci pokračuje v podpoře výměny osvědčených postupů mezi odborníky z praxe a podá zprávu o své činnosti na konci roku 2017.

    Program Spravedlnost poskytuje granty na provozní náklady Evropské organizaci vězeňských a nápravných zařízení (EuroPris), která sdružuje vězeňské správy, a Evropské konfederaci probačních služeb (CEP). Tyto organizace pořádají pravidelně setkání odborníků z praxe s cílem diskutovat o otázkách týkajících se radikalizace.

    Program Erasmus+ podporuje programy odborné přípravy ve věznicích zaměřené na prevenci radikalizace a boj proti ní. V prosinci 2015 byl zahájen projekt Prevence radikalizace ve věznicích (R2PRIS) s cílem pomoci pracovníkům v první linii (pracovníkům v nápravných zařízeních, vzdělávacím pracovníkům a psychologům, sociálním pracovníkům atd.) určovat, oznamovat a vykládat známky radikalizace a náležitě na ně reagovat. Tento projekt se provádí v pěti zemích (Portugalsko, Norsko, Turecko, Belgie a Rumunsko) a do srpna 2018 bude zahrnovat 160 školení.

    8.    Poskytovat členským státům finanční podporu při vytváření nástrojů posuzování rizik.

    Probíhá

    V souladu se strategickým zaměřením na prevenci radikalizace ve věznicích a začlenění reintegrace do společnosti do reakce trestního soudnictví vyhlásila Komise v roce 2015 dvě výzvy k předkládání návrhů prostřednictvím programu Spravedlnost na období 2014–2020:

    a)JUST/2015/JCOO/AG/TERR: granty na akce na podporu justiční spolupráce v trestních věcech týkající se reakce trestního soudnictví na terorismus a násilnou radikalizaci (rozpočet 1 milion EUR; vybrány tři projekty).

    b)JUST/2015/JTRA/AG/EJTR: granty na akce na podporu evropského justičního vzdělávání (rozpočet 1,5 milionu EUR k dispozici pro části s názvem „Justiční rozměr boje proti terorismu a organizované trestné činnosti“ a „Předcházení radikalizaci ve věznicích“ – vybráno pět projektů).

    V roce 2016 byla zveřejněna jediná výzva k předkládání návrhů ohledně justiční spolupráce (JUST-JCOO-TERR-AG-2016) s rozpočtem 4 miliony EUR, která se týkala rovněž justičního vzdělávání v oblasti radikalizace (bylo vybráno 10 projektů a tři byly zařazeny na rezervní seznam).

    V pracovním programu Spravedlnost na rok 2017 (v rámci justiční spolupráce v trestních věcech) má prioritu účinné přispění k Evropskému programu pro bezpečnost, pokud jde o reakce justičních orgánů na terorismus, zejména boj proti financování terorismu a posílení prevence radikalizace, zejména ve věznicích.

    9.    Podporovat vytváření vzdělávacích a školicích programů ve věznicích (včetně odborné přípravy), které mají zadržovaným osobám pomáhat při opětovném začlenění do společnosti.

    Probíhá

    V rámci programu Erasmus+ lze podporovat projekty vzdělávání dospělých, které se mohou zaměřovat na zvyšování kvalifikace a reintegrační opatření ve věznicích. V lednu 2017 bylo zahájeno několik projektů (vybraných v rámci výzvy programu Erasmus+ v oblasti sociálního začleňování z roku 2016) v celkové hodnotě 1,3 milionu EUR.

    Evropský sociální fond podporuje širokou škálu opatření k sociálnímu začleňování souvisejících s deradikalizací a opětovným začleněním do pracovního procesu po propuštění z vězení.

    10.    Podporovat vytváření programů reintegrace vězňů do společnosti v členských státech a výměnu osvědčených postupů a politik v oblasti výkonu trestů.

    Probíhá

    Finanční prostředky na vytváření programů reintegrace do společnosti a výměnu osvědčených postupů jsou poskytovány Komisí, viz klíčové opatření č. 8.

    11.    Podporovat sdílení informací mezi specializovanými státními zástupci v rámci Eurojustu.

    Probíhá

    Eurojust bude i nadále zajišťovat výměnu informací mezi národními zpravodaji pro otázky terorismu na taktických zasedáních. Eurojust bude pokračovat ve vydávání:

       zprávy o odsouzeních za teroristické trestné činy (TCM)

       zpráv o zahraničních bojovnících.

       Další opatření týkající se věznic:

       Podporovat odbornou přípravu vězeňského personálu a zaměstnanců probační služby a soudců a státních zástupců.

    Probíhá

    Komise v květnu 2016 uspořádala konferenci pro poskytovatele odborné přípravy ohledně boje proti terorismu a radikalizaci a spolupracuje s Evropskou sítí akademií pro vzdělávání vězeňského personálu (EPTA), organizací EuroPris a Evropskou konfederací probačních služeb s cílem navázat udržitelnější přeshraniční spolupráci v oblasti odborné přípravy vězeňského personálu a zaměstnanců probační služby na téma opatření k deradikalizaci.

    Síť RAN, organizace EuroPris a síť EPTA připravují soubor opatření a činností odborné přípravy pro vězeňské odborníky.

    RAN a konsorcium IMPACT Europe nabízejí zúčastněným stranám v členských státech odbornou přípravu, jejímž předmětem je hodnocení opatření k prevenci radikalizace a k boji proti ní ve vězeňském a probačním kontextu.

    K urychlení realizace všech projektů, které jsou zdůrazněny v závěrech Rady v oblasti trestního soudnictví, dává Komise k dispozici finanční prostředky (více než 6,5 milionu EUR v letech 2015 a 2016).

    12.    Navrhnout doporučení Rady s cílem zlepšit sociální začleňování a podpořit základní evropské hodnoty prostřednictvím vzdělávání a neformálního učení.

    Konec roku 2017

    Pokračují přípravné práce, zejména v rámci pracovní skupiny ET 2020 pro prosazování občanství a společných hodnot svobody, tolerance a nediskriminace v procesu vzdělávání. Dne 19. května 2017 byla zahájena 12týdenní veřejná konzultace on-line.

    13.    Prostřednictvím programu Erasmus+ uvolnit v roce 2016 více než 400 milionů EUR pro nadnárodní partnerství s cílem rozvíjet na místní úrovni inovativní přístupy a praktické postupy, přičemž prioritami jsou sociální začleňování, prosazování společných hodnot a mezikulturní porozumění. Erasmus+ rozšíří záběr opatření přijatých na místní úrovni, přičemž k tomuto účelu v roce 2016 vyčlení částku ve výši 13 milionů EUR.

     

    Probíhá

    Provádění pařížského prohlášení je průřezovou prioritou programu Erasmus+. Byly vyhlášeny cílené výzvy k předkládání návrhů na podporu začleňování a základních hodnot (klíčové opatření č. 2 s více než 200 miliony EUR vynaloženými v roce 2016). Projekty vybrané v roce 2016 byly zahájeny nebo budou zahájeny v roce 2017.

    Kromě toho:

    – výzva k předkládání návrhů na šíření, opakování a zkvalitnění stávajících osvědčených postupů na místní úrovni (klíčové opatření č. 3) s vyčleněným rozpočtem 13 milionů EUR vyvolala velký zájem zúčastněných stran a byla uzavřena v červenci 2016 (bylo vybráno 35 projektů),

    – dvě priority zaměřující se na konkrétní cíle pařížského prohlášení v rámci víceodvětvové výzvy k předkládání návrhů na evropské experimentální iniciativy v oblastech jednotlivých politik s 5 vybranými projekty (4 v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, 1 v oblasti mládeže).

    Erasmus+ v roce 2017 pokračuje v podpoře nadnárodních partnerství jakožto průřezové priority (klíčové opatření č. 2). Kromě toho bude 10 milionů EUR vynaloženo na šíření, opakování a zkvalitnění stávajících osvědčených postupů na místní úrovni (klíčové opatření č. 3) s cílem podpořit inkluzivní a demokratické školy (výzva byla uzavřena v květnu 2017, výběr probíhá).

    14.    Vytvořit síť podporující přímé kontakty s pozitivními vzory ve školách, mládežnických a sportovních klubech a ve věznicích.

    Probíhá

    Cílem tohoto opatření je vytvořit rezervy lidí sloužících za vzor na národní úrovni, kteří by se zapojili do činností na podporu sociálního začleňování, prevenci vyloučení a radikalizace, jakož i podporu aktivního občanství a odhodlání prosazovat společné hodnoty. Tuto iniciativu postupně realizují národní agentury programu Erasmus+ v období let 2017 a 2018.

    V rámci sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci (RAN) byla vytvořena platforma „RAN Young“, která má mladým lidem umožnit hrát aktivní roli v prevenci radikalizace. Dne 9. listopadu 2016 se uskutečnila konference na vysoké úrovni o radikalizaci. Následně mladí velvyslanci sítě RAN rozpracují doporučení a budou spolupořádat setkání, na nichž mají účastníci vyjádřit své názory a předložit doporučení, pokud jde o reakce politiky a práci odborníků činných v praxi. Platforma RAN Young spolupracuje s dalšími organizacemi a iniciativami, jako jsou iniciativa Extremely Together Nadace Kofiho Annana, YouthCAN a Velvyslanci mládeže OBSE

    15.    Podpořit udělování kreditů studentům za dobrovolnickou činnost a vytvořit studijní plány spojující akademický obsah s občanskou angažovaností prostřednictvím programu Erasmus+.

    Probíhá

    Komise v úzké spolupráci s národními agenturami programu Erasmus+ a vysokoškolskými institucemi zvýší informovanost o způsobu udělování kreditů v rámci evropského systému přenosu a akumulace kreditů za neformální učení, včetně dobrovolnické činnosti. V rámci probíhajícího přezkumu dodatku k diplomu (vysokoškolského dodatku používaného v 48 zemích boloňského procesu / Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání) bude Komise podporovat uznávání „dobrovolnické činnosti“ nebo podobných aktivit neformálního učení, které jsou součástí kvalifikace.

    Další opatření č. 1 týkající se vzdělávání:

       Vybavit učitele tak, aby dokázali řešit rozmanitost ve třídě, předávat žákům společné hodnoty, odhalit u žáků první známky radikalizace a nadále podporovat výměnu osvědčených postupů prostřednictvím internetové platformy eTwinning spojující učitele a v rámci v pracovní skupiny RAN pro vzdělávání (RAN EDU).

    Probíhá

    V uplynulých 12 letech internetová platforma eTwinning, financovaná v rámci programu Erasmus+, propojila více než 470 000 učitelů a 180 000 škol v celé Evropě. Potenciál eTwinningu bude plně využit tak, že se bude více zaměřovat na témata související s občanstvím s cílem umožnit, aby se učitelé stali aktivními činiteli inkluzivnějšího a demokratičtějšího vzdělávání. Proto je tématem roku 2017 začleňování.

    V roce 2017 se pracovní skupina RAN „Vzdělávání“ zaměří především na druhy odborné přípravy učitelů, na úlohu vysokoškolského vzdělávání v boji proti radikalizaci a na mediální gramotnost a kritické myšlení. V roce 2017 bude aktualizován manifest sítě RAN („Manifest pro vzdělávání 2.0“); manifest obsahuje praktické pokyny pro školy, vyvozená ponaučení a doporučení pro politiku.

    Další opatření č. 2 týkající se vzdělávání:

       Úzce spolupracovat s Radou Evropy a Organizací OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) na lepším provádění stávajících nástrojů vytvořených na podporu učitelů.

    Probíhá

    V rámci pracovní skupiny ET 2020 pro občanství a společné hodnoty Komise úzce spolupracuje s Radou Evropy a s UNESCO s cílem lépe zužitkovat synergie a co nejlépe využívat stávající nástroje (včetně příručky po učitele).

    Síť pro zvyšování povědomí o radikalizaci poskytla odborné znalosti pro příručku UNESCO pro učitele „A teacher’s Guide on the Prevention of violent radicalisation“ (Příručka pro učitele k prevenci násilné radikalizace), zveřejněnou v roce 2016, která obsahuje pokyny, mimo jiné k řízení diskuse ve třídě a k hlavním sdělením, jež mají být předána.

    16.    Dále spolupracovat s Evropským parlamentem a Radou na přijetí antidiskriminační směrnice.

    Probíhá

    Komise bude nadále poskytovat technickou podporu předsednictvím Rady s cílem zlepšit znění návrhu směrnice a zároveň bude usilovat o dosažení politické shody v rámci Rady.

    17.    Podpořit sociální začleňování znevýhodněných skupin prostřednictvím opatření stanovených v příslušných politikách a prostřednictvím Evropského sociálního fondu a programu pro zaměstnanost a sociální inovace.

    Probíhá

    V rámci specializovaných pracovních skupin ET 2020 (pro školství a výchovu k občanství) má být důraz kladen na začleňování znevýhodněných skupin.

    Evropský sociální fond a program pro zaměstnanost a sociální inovace investují do sociálního začleňování znevýhodněných skupin (síť proti chudobě, budování kapacit pro nevládní organizace zabývající se těmito skupinami, konkrétní projekty v členských státech v rámci ESF, osvětové činnosti atd.).

    18.    Zvýšit podporu poskytovanou pracovníkům s mládeží a organizacím pro práci s mládeží, zejména vypracováním příslušného souboru nástrojů.

    Probíhá

    Zpráva s praktickým souborem nástrojů byla zveřejněna v únoru 2017. Účelem souboru nástrojů je poskytnout pracovníkům s mládeží pokyny a poradenství pro práci s mladými lidmi, u nichž je riziko násilné radikalizace. Doporučení pro politiku určená orgánům od místní až po evropskou úroveň se zaměřují na spolupráci mezi různými odvětvími s cílem účinné předcházet násilné radikalizaci mladých lidí.

    Pracovní skupina sítě RAN pro rodiny, mládež a komunity na základě uvedeného souboru nástrojů vypracuje manifest RAN o zapojování mladých lidí a posilování práce s mládeží s cílem předcházet radikalizaci.

    19.    Posílit Evropskou dobrovolnou službu zvýšením jejího rozpočtu.

    Probíhá

    V roce 2016 byly prioritou projekty podporující provádění pařížského prohlášení.

    V roce 2017 byl rozpočet Evropské dobrovolné služby výrazně zvýšen.

    Od zřízení Evropského sboru solidarity v prosinci 2016 se k účasti zaregistrovalo zhruba 30 000 mladých občanů ze všech členských států. Očekává se, že do roku 2020 se na jeho dobrovolnické a profesní složce bude podílet celkem 100 000 mladých občanů.

    20.    Navrhnout revizi Schengenského informačního systému s cílem dále zlepšit jeho přidanou hodnotu pro účely vymáhání práva a boje proti terorismu.

    Probíhá

    Komise přijala legislativní návrhy dne 21. prosince 2016.

    Probíhají legislativní jednání.

    21.    Členské státy by měly s dalšími členskými státy, a v příslušných případech s Europolem, aktivně sdílet veškeré relevantní informace o propuštěných odsouzených osobách podezřelých z radikalizace nebo o známých radikálech tak, aby bylo možné zajistit pečlivé sledování osob představujících vysoké riziko.

    Probíhá

    Otázka lepšího sdílení informací o radikalizovaných osobách je jednou z priorit v práci sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci na pokynech a souborech nástrojů pro tvůrce politik ohledně zřizování multiinstitucionálních struktur. Výsledek této práce byl představen a projednán na poslední konferenci na vysoké úrovni sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci v listopadu 2016.

    Evropské centrum pro boj proti terorismu (ECTC) v rámci Europolu má za cíl stát se ústředním informačním centrem v boji proti terorismu v EU, mimo jiné pro informace určené pro kontaktní místo „Travellers“, jakož i analýzu rizik radikalizace. Informační systém Europolu (EIS) je v dobré pozici pro to, aby sloužil jako centrální evidence údajů pro účely vynucování práva, včetně konsolidovaného seznamu všech osob, o nichž je známo nebo u nichž je podezření, že jsou zahraničními teroristickými bojovníky.

    Směrnice o boji proti terorismu, přijatá dne 7. března 2017, zpřísňuje povinnost členských států aktivně předávat veškeré relevantní informace o teroristických trestných činech dalším členským státům. Zavádí také povinnost členského státu, který tyto informace přijímá, přijmout vhodná následná opatření.

    22.    Podpořit mezinárodní organizace v boji proti násilnému extremismu.

    Probíhá

    EU aktivně spolupracuje s Organizací spojených národů, Radou Evropy a Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě v jejich úsilí o boj proti násilnému extremismu.

    Komise se s spolu s Radou Evropy podílí na řízení souvisejícího programu v oblasti lidských práv a výchovy k občanství.

    Centrum excelence sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci navázala pracovní vztahy s mezinárodními organizacemi s cílem vytvářet synergie v opatřeních pro boj proti násilnému extremismu, a to mimo jiné s organizací EuroPris, Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Radou Evropy (včetně konkrétních činností kongresu měst).

    23.    Další iniciativy, v rámci kterých se vnější finanční nástroje EU zaměří na prevenci násilné radikalizace.

    Probíhá

    Na mezinárodní úrovni se EU zasazuje o silný důraz na prevenci násilného extremismu a boj proti němu v politických dialozích a programech pomoci. EU podpořila akční plán generálního tajemníka OSN pro předcházení násilnému extremismu a vypracování národních a regionálních akčních plánů pro prevenci násilného extremismu a boj proti němu. EU prosazuje začleňování hlediska prevence násilného extremismu a boje proti němu do svých politik. EU posílila kapacitu pracovní skupiny StratComm „Jih“, a to i v arabském jazyce, s cílem podpořit pozitivní argumentaci. Pokud jde o finanční nástroje:

    – Nouzový svěřenský fond EU pro Afriku poskytl jedinečnou příležitost k intenzivní spolupráci s ohroženými třetími zeměmi a k řešení základních příčin radikalizace. Bude pokračovat úsilí využívat ve vnějším prostředí zkušenosti, které byly získány v rámci EU (např. prostřednictvím sítě RAN).

    – V roce 2016 síť pro zvyšování povědomí o radikalizaci podpořila vyslání odborníků na radikalizaci do Turecka a Tuniska. Následná spolupráce s oběma těmito zeměmi bude pokračovat i v roce 2017. Úsilí v zemích západního Balkánu o vytvoření politik a rámcových podmínek pro multiinstitucionální spolupráci je podporováno tzv. projektem pro první linii, jakož i pomocí ze sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci.

    – Nástroj předvstupní pomoci (NPP): v roce 2016 byl schválen jeden regionální projekt NPP na podporu prevence násilného extremismu a boje proti němu v zemích západního Balkánu. Cílem projektu je sdílet přístup sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci, posílit odolnost zapojením komunit a společnosti obecně, zvýšit informovanost o rizicích spojených s radikalizací ve školách a mezi mládeží, poskytnout náboženským představitelům odbornou přípravu v oblasti boje proti násilnému extremismu a vytvořit internetové platformy pro prevenci násilného extremismu a boj proti němu i pro boj proti terorismu.

    – Prostřednictvím národních programů NPP bude EU podporovat Kosovo při posilování opatření namířených proti radikalizaci v nápravných zařízeních a probační službě, podporovat Bývalou jugoslávskou republiku Makedonie při provádění národní strategie pro boj proti terorismu a v Albánii bude prostřednictvím projektu policejní pomoci EU „PAMECA“ 1[1] poskytnuta pomoc donucovacím orgánům a zpravodajským službám v boji proti terorismu.

    – Delegace EU v Albánii poskytla dva granty, oba ve výši 300 000 EUR, na posílení organizací občanské společnosti a veřejných bezpečnostních orgánů v boji proti extremismu a radikalizaci.

    – V Bosně a Hercegovině se ve spolupráci s islámskou komunitou provádí projekt financovaný EU, který se týká rizika radikalizace ve věznici Zenica a v němž se plánuje do prevence radikalizace zapojit mladé lidi.

    – EU rovněž začleňuje záležitosti boje proti terorismu / násilnému extremismu do společných projektů s občanskou společností a s aktéry mimo oblast bezpečnosti. Prostřednictvím regionálního nástroje NPP pro občanskou společnost (TACSO) jsou zaváděny specializované programy pro boj proti násilnému extremismu na úrovni jednotlivých zemí (například v Albánii) nebo na regionální úrovni.

    – Evropský nástroj sousedství: pilotní projekt UNICRI (5 milionů EUR) týkající se prevence násilného extremismu v oblasti Sahelu a Maghrebu.

    – Komise financuje mnoho programů, např. v oblasti Blízkého východu a severní Afriky nebo v Africe (Maghreb, Sahel, Nigérie, Niger, Čad).

    Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR) také podporuje příslušné programy, jako jsou

    Engaging Youth for Human Rights and Social Cohesion (600 000 EUR – má být zřízen a má fungovat do roku 2019). Partner pro provádění: organizace Generations for Peace.

    Beyond Radicalisation: Youth in Lebanon Speak Up! (600 000 EUR – má být zřízen a má fungovat do roku 2019). Partner pro provádění: Deutsche Welle.

    – La jeunesse sahraouie, acteur central de la résolution pacifique du conflit - Algérie, Tindouf; civil society – se zaměřením na západosaharské uprchlické tábory v Tindúfu (96 000 EUR; 2016–2018). Prováděno organizací Oxfam-Solidariteit.

    - Voix du Sud, Voix du Nord pour un meilleur vivre ensemble en Algérie pour garantir la démocratie en Algérie (0,5 milionu EUR; má být zřízen a má fungovat do roku 2018).

    24.    Pokračovat v podpoře iniciativ Globálního fóra pro boj proti terorismu (GCTF) přispívajících k prevenci násilného extremismu a boji proti němu.

    Probíhá

    EU poskytuje i nadále podporu pro prevenci násilného extremismu a boj proti němu na úrovni komunit prostřednictvím iniciativ podnícených Globálním fórem pro boj proti terorismu (GCTF), jako jsou Hidája – Mezinárodní středisko excelence pro boj proti násilnému extremismu a Mezinárodní fond pro angažovanost společenství a odolnost (GCERF). Konkrétně grantový mechanismus střediska Hidája nyní podporuje iniciativy na místní úrovni ve střední Asii, v zemích západního Balkánu a v Gruzií finančními prostředky EU. EU rovněž podporuje činnosti GCERF v Bangladéši, Keni, Kosovu, Mali a Nigérii, jakož i inovativní iniciativu soukromého sektoru k mobilizaci spolufinancování ze soukromého sektoru pro činnosti GCERF.

    EU spolupředsedá pracovní skupině GCTF pro oblast Afrického rohu (s Tureckem) a je členem pracovní skupiny GCTF pro boj proti násilnému extremismu. Otázky související s prevencí násilného extremismu a bojem proti němu (včetně mládeže a žen) jsou významným prvkem činnosti pracovní skupiny pro Africký roh. EU uspořádá v létě 2017 dva workshopy pro klíčové zúčastněné strany v regionu s cílem podpořit soubor dokumentů o osvědčených postupech Globálního fóra pro boj proti terorismu („Life Cycle of Radicalisation“).

    25.    Dále rozšířit sítě eTwinning Plus na vybrané země v sousedství EU.

    Probíhá

    Nástroj eTwinning Plus (který se již vztahuje na Tunisko, Ázerbájdžán, Gruzii, Ukrajinu, Arménii a Moldavsko) bude dále rozšířen na jiné země evropsko-středomořského partnerství. Byla již zahájena jednání s Alžírskem.

    26.    Zahájit studii proveditelnosti virtuálních výměn v rámci programu Erasmus+, jejichž účelem je podpořit on-line zapojování mládeže, a to s cílem do roku 2019 dosáhnout toho, aby se zapojilo 200 000 mladých lidí.

    Probíhá

    Studie proveditelnosti byla dokončena. Uvádí možnosti, jak iniciativu zahájit jako pilotní projekt a pak ji plně realizovat. Jejími klíčovými aspekty jsou například nábor účastníků, nábor a odborná příprava zprostředkovatelů, to, jaký obsah je nutný ke zvýšení mezikulturního povědomí účastníků, nezbytné platformy informačních technologií a to, jak budou účastníci oceněni za své zapojení. Cílem je zahájit pilotní projekt s 1000–2000 mladými lidmi v roce 2018 a iniciativu šířeji realizovat do konce roku 2019.

    (1)

    [1] Další informace viz http://pameca.org.al/ .

    Top

    V Bruselu dne 29.6.2017

    COM(2017) 354 final

    PŘÍLOHA

    Aktuální stav provádění akčního plánu pro zesílení boje proti financování terorismu

    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě

    Osmá zpráva o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii


    AKTUÁLNÍ STAV PROVÁDĚNÍ AKČNÍHO PLÁNU PRO ZESÍLENÍ BOJE PROTI FINANCOVÁNÍ TERORISMU (COM(2016) 50 final ze dne 2. 2. 2016)

    Cíle a opatření

    Termíny

    Popis / aktuální stav

    Předcházení pohybu finančních prostředků a identifikace financování terorismu

    Opatření proti zneužívání finančního systému k financování terorismu

    Zvolit dřívější datum pro účinné provedení a začátek použitelnosti čtvrté směrnice o boji proti praní peněz.

    Nejpozději do 4. čtvrtletí roku 2016

    -1. 1. 2017 v návrhu změn čtvrté směrnice o boji proti praní peněz.

    -Nahrazeno již probíhajícími jednáními (trialogy) o změnách čtvrté směrnice o boji proti praní peněz – viz níže.

    Přijmout seznam vysoce rizikových třetích zemí, které vykazují strategické nedostatky v režimech boje proti praní peněz nebo financování terorismu.

    Nejpozději do 2. čtvrtletí roku 2016

    -Akt v přenesené pravomoci se seznamem EU zohledňujícím seznamy Finančního akčního výboru byl přijat dne 14. 7. 2016 a vstoupil v platnost v září 2016.

    -Další změny aktu v přenesené pravomoci zamítl Evropský parlament.

    -Komise hodlá zintenzívnit svou aktivní angažovanost a koordinaci v rámci Finančního akčního výboru s cílem ovlivnit jeho postup vytváření seznamů vysoce rizikových třetích zemí v prvotních fázích.

    -Komise také vypracuje novou metodiku pro posuzování EU, která se nespoléhá pouze na vnější informační zdroje. Byla připravena cestovní mapa, která stanoví hlavní kroky k této nové metodice. Obsahuje podrobné plány na příštích 18 měsíců a výhled na následující období.

    -EU by rovněž měla aktivně spolupracovat se zeměmi s „nízkou kapacitou“ s cílem pomoci jim zlepšit situaci, pokud jde o předcházení praní peněz a financování terorismu.

    Zveřejnit zprávu týkající se nadnárodního posouzení rizik praní peněz a financování terorismu a doporučení členským státům ohledně vhodných opatření k řešení těchto rizik.

    2. čtvrtletí 2017

    -Probíhající činnosti.

    -Přijetí je plánováno na konec června 2017.



    Navrhnout změny následujících bodů čtvrté směrnice o boji proti praní peněz:

    -opatření zesílené hloubkové kontroly / protiopatření ve vztahu k vysoce rizikovým třetím zemím,

    -platformy pro výměnu virtuálních měn,

    -předplacené nástroje,

    -centralizované bankovní rejstříky a rejstříky platebních účtů nebo elektronické systémy vyhledávání dat,

    -přístup finančních zpravodajských jednotek k informacím a jejich výměna.

    Nejpozději do 2. čtvrtletí roku 2016 – provedeno

    -Komise přijala návrh dne 5. 7. 2016. 

    -V současnosti v pokročilé fázi trialogu.



    Zvýšit efektivitu provádění opatření OSN, která se týkají zmrazení prostředků, ze strany EU, včetně kvalitnější výměny informací mezi EU a OSN.

    Nejpozději do 2. čtvrtletí roku 2016

    -Probíhající činnosti: Útvary Komise zkrátily dobu potřebnou k provedení nových zařazení na seznam OSN v souvislosti s Islámským státem / al-Káidou v právních předpisech EU v průměru z 5 dnů na 3 dny – částečně v důsledku většího sdílení informací mezi Výborem OSN pro sankce proti Islámskému státu / al-Káidě.

    -Útvary Komise zkoumají, co lze udělat pro to, aby se doba na provedení zmenšila na 2 dny.

    -Generální sekretariát Rady byl pověřen, aby zřídil databázi za účelem monitorování zákazů vstupu v SIS na základě sankcí OSN. K dispozici bude v období let 2017–2018.

    Posílit kapacitu členských států, Komise, Evropské služby pro vnější činnost a hospodářských subjektů pro sdílení informací o problémech při provádění restriktivních opatření, rovněž v souvislosti s výměnou informací o nových zařazeních na seznam OSN, prostřednictvím databáze finančních sankcí:

    Nejpozději do 2. čtvrtletí roku 2016

    -Probíhající činnosti: Komise vyvíjí novou aplikaci databáze finančních sankcí, která jí umožní předávat informace o nových zařazeních na seznam OSN před provedením v právních předpisech EU (má začít fungovat do září).

    -Útvary Komise zkoumají, zda by databáze finančních sankcí mohla být rovněž využita k předávání informací o národních seznamech jednotlivých členských států.

    Prozkoumat možnost vypracování samostatného právního nástroje, který by umožnil větší míru nahlížení do bankovních rejstříků a rejstříků platebních účtů pro účely dalších šetření a dalšími orgány nad rámec čtvrté směrnice o boji proti praní peněz.

    Nejpozději do 2. čtvrtletí roku 2016

    -Probíhající činnosti.

    -Uskutečnily se konzultace s i) orgány spravujícími stávající bankovní rejstříky, ii) orgány, které mohou mít přístup k bankovním rejstříkům pro účely jiné než praní peněz (donucovací orgány, úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti, daňové orgány, protikorupčními orgány), a bankovním sektorem. 

    Prostřednictvím vhodných opatření posílit spolupráci mezi finančními zpravodajskými jednotkami.

    Nejpozději do 2. čtvrtletí roku 2017

    -Probíhající činnosti.

    -Plánováno na konec června 2017.



    Další iniciativy pro doplnění stávajícího právního rámce

    Harmonizace trestných činů a sankcí souvisejících s praním peněz

    Legislativní návrh harmonizace trestných činů a sankcí souvisejících s praním peněz

    Nejpozději do 4. čtvrtletí roku 2016

    -Komise zveřejnila návrh dne 21. prosince 2016.

    -Rada dospěla k obecnému přístupu dne 8. června 2017.

    -Evropský parlament jmenoval zpravodaje; zpráva má být vydána do září 2017.



    Boj proti nedovolenému pohybu peněžní hotovosti

    Komise se bude spolu s Evropskou centrální bankou (ECB), Europolem a dalšími příslušnými stranami zabývat používáním bankovek s vysokou nominální hodnotou, zejména bankovky v hodnotě 500 EUR, což je problém, o němž informovaly donucovací orgány.

    Provedeno

    -Provedeno. Další opatření nejsou zapotřebí.

    -Rada guvernérů ECB přijala dne 4. 5. 2016 rozhodnutí postupně stáhnout bankovky v hodnotě 500 EUR.

    Legislativní návrh proti nedovolenému pohybu peněžní hotovosti.

    Nejpozději do 4. čtvrtletí roku 2016

    -Návrh Komise byl zveřejněn dne 21. 12. 2016.

    -V Radě (Pracovní skupina pro celní unii): druhé čtení probíhá na základě kompromisního znění vypracovaného předsednictvím.

    -V Evropském parlamentu se postoupení příslušnému výboru očekává v polovině června.



    Prozkoumat relevanci možných stropů pro hotovostní platby.

    Současný stav prezentován na zasedání Rady pro hospodářské a finanční věci v červnu 2016

    -Otevřená veřejná konzultace byla provedena v období od 1. března do 31. května.

    -Výsledky jsou v současnosti analyzovány.



    Dokončení rámce EU pro sledování a zmrazování aktiv teroristů

    Režim EU pro zmrazování aktiv teroristů podle článku 75 Smlouvy o fungování EU.

    Uzavřít posouzení nejpozději do 4. čtvrtletí roku 2016

    -Hodnocení Komise bylo zveřejněno ve třetí zprávě o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii (COM(2016) 831 ze dne 21. prosince 2016): nyní nejsou nutná žádná další opatření.

    Větší míra vzájemného uznávání příkazů ke zmrazení a konfiskaci aktiv pocházejících z trestné činnosti.

    Nejpozději do 4. čtvrtletí roku 2016

    -Návrh Komise byl zveřejněn dne 21. 12. 2016.

    -V Radě probíhají jednání s cílem dosáhnout obecného přístupu.

    -Evropský parlament jmenoval zpravodaje.



    Možný evropský systém, který by doplnil stávající dohodu o Programu sledování financování terorismu mezi EU a USA sledováním transakcí, na něž se uvedená dohoda nevztahuje.

    Uzavřít posouzení nejpozději do 4. čtvrtletí roku 2016

    -Hodnocení bylo zveřejněno ve třetí zprávě o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii (COM(2016) 831 ze dne 21. prosince 2016).

    -Probíhající činnosti.

    Zaměřit se na zdroje financování

    Legislativní návrh týkající se posílení pravomocí a spolupráce celních orgánů a řešení financování terorismu v souvislosti s obchodem se zbožím.

    Přesunuto na dřívější termín 1. čtvrtletí roku 2017 (COM(2016) 230 final)

    -Probíhající činnosti.



    Legislativní návrh proti nedovolenému obchodu s kulturními statky.

    Nejpozději do 2. čtvrtletí roku 2017

    -Probíhá příprava.

    -Přijetí je plánováno na léto 2017.

    Akční plán EU týkající se nezákonného obchodování s planě rostoucími rostlinami a volně žijícími živočichy.

    Nejpozději do 1. čtvrtletí roku 2016

    -Akční plán byl přijat dne 26. 2. 2016.

    -Závěry Rady byly přijaty dne 20. 6. 2016.

    -Provádění probíhá.

    Vybrané aspekty související s vnější dimenzí



    Posílit podporu třetím zemím při dodržování právních požadavků rezolucí RB OSN a doporučení Finančního akčního výboru.

    Probíhá

    -Probíhající činnosti.



    Podporovat země Blízkého východu a severní Afriky a oblastí jihovýchodní Asie při sledování, narušování a znemožňování financování terorismu.

    Nejpozději do 4. čtvrtletí roku 2016

    -Probíhající činnosti.

    Top