EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 16.5.2017

COM(2017) 261 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ

Sedmá zpráva o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii

I.ÚVOD

Tato zpráva je sedmou měsíční zprávou o pokroku, jehož bylo dosaženo na cestě k vytvoření účinné a skutečné bezpečnostní unie. Pojednává o vývoji v rámci dvou hlavních pilířů: boj proti terorismu a organizované trestné činnosti, jakož i proti prostředkům, které tyto jevy podporují, a posílení naší obrany a budování odolnosti vůči uvedeným hrozbám. Zpráva se zaměřuje na úsilí o interoperabilitu informačních systémů pro bezpečnost, správu hranic a řízení migrace, jehož cílem je při plném dodržování požadavků na ochranu údajů zvýšit účinnost a účelnost správy údajů v EU, lépe chránit vnější hranice a posilovat vnitřní bezpečnost ku prospěchu všech občanů. Zpráva rovněž poskytuje aktuální informace o dosaženém pokroku, pokud jde o klíčové legislativní a nelegislativní dokumenty.

Nedávný globální kybernetický útok, při němž byl použit ransomware k vyřazení tisíců počítačových systémů, opět vyzdvihl naléhavou potřebu zesílit kybernetickou odolnost EU a její opatření v oblasti bezpečnosti vzhledem k rapidnímu nárůstu organizované trestné činnosti související s kyberprostorem, jak uvádí poslední zpráva o pokroku na cestě k bezpečnostní unii 1 a zdůrazňuje posouzení hrozeb závažné a organizované trestné činnosti provedeném Europolem 2 . Komise s cílem aktuálně a účinně reagovat na tyto hrozby urychluje svou práci v oblasti kybernetické bezpečnosti, zejména prostřednictvím přezkumu Strategie kybernetické bezpečnosti EU z roku 2013 3 oznámeného při přezkumu v polovině období jednotného digitálního trhu 4 .

Projev předsedy Evropské komise Junckera o stavu Unie ze září 2016 5 a závěry Evropské rady z prosince 2016 6 zdůraznily, jak důležité je překonat současné nedostatky v oblasti správy dat a zlepšit interoperabilitu stávajících informačních systémů. Nedávné teroristické útoky na tuto skutečnost ještě bolestivěji upozornily. Jasně se ukázalo, že je naléhavě potřeba informační systémy propojit a odstranit mezery, které způsobují, že osoby podezřelé ze spáchání teroristických činů jsou v nich sice vedené, ale v jednotlivých, navzájem nepropojených databázích figurují pod různými jmény. Tato zpráva stanoví přístup Komise týkající se způsobu, jak do roku 2020 dosáhnout interoperability informačních systémů pro bezpečnost, správu hranic a řízení migrace tak, aby příslušníci pohraniční stráže, pracovníci donucovacích orgánů, včetně úředníků celní správy, imigrační úředníci a soudní orgány měli k dispozici všechny nezbytné informace. Zpráva navazuje na sdělení Komise z dubna 2016 o silnějších a inteligentnějších informačních systémech pro ochranu hranic a bezpečnost 7 a na činnost odborné skupiny na vysoké úrovni pro informační systémy a interoperabilitu, kterou Komise zřídila v návaznosti na toto sdělení.

II.    SILNĚJŠÍ A INTELIGENTNĚJŠÍ INFORMAČNÍ SYSTÉMY

1.    Sdělení Komise z dubna 2016 a dosud podniknuté kroky

Sdělení z dubna 2016 o silnějších a inteligentnějších informačních systémech pro ochranu hranic a bezpečnost zjistilo řadu strukturálních nedostatků v informačních systémech:

·neoptimální fungování stávajících informačních systémů,

·nedostatky v informacích v architektuře správy údajů v EU,

·složité prostředí různě řízených informačních systémů a

·roztříštěná architektura správy údajů pro ochranu hranic a bezpečnost – informace jsou uchovávány odděleně v nepropojených systémech, takže vznikají mezery.

Za účelem odstranění těchto nedostatků navrhla Komise opatření ve třech oblastech, přičemž zdůraznila, že se její činnost bude řídit požadavky Listiny základních práv a zejména komplexním rámcem pro ochranu osobních údajů v EU.

Zaprvé sdělení určilo několik potenciálních možností pro maximalizaci přínosů stávajících informačních systémů a zdůraznilo, že je třeba, aby členské státy tyto systémy plně využívaly. Následně předložila Komise v prosinci 2016 legislativní návrhy na posílení Schengenského informačního systému (SIS) 8 , který je nejúspěšnějším existujícím nástrojem pro spolupráci příslušníků pohraniční stráže, celních orgánů, policistů a soudních orgánů. Komise rovněž v květnu 2016 předložila legislativní návrh na posílení databáze v oblasti azylu a nelegální migrace Eurodac 9 s cílem usnadnit navracení a pomoci řešit nelegální migraci. V lednu 2016 Komise předložila legislativní návrh na zjednodušení výměny informací z rejstříků trestů státních příslušníků třetích zemí v EU prostřednictvím modernizace Evropského informačního systému rejstříků trestů (ECRIS) 10 . Jak bylo oznámeno 11 a vzhledem k diskusím se společnými normotvůrci o návrhu z ledna 2016, předloží Komise v červnu 2017 doplňující návrh na zřízení centralizovaného systému 12 , který umožní identifikovat odsouzené státní příslušníky třetích zemí a zjistit, které členské státy o nich mají informace.

V červnu 2017 Komise rovněž předloží legislativní návrh na revizi právního mandátu agentury eu-LISA 13 , včetně úkolu agentury při rozvoji interoperability centralizovaných informačních systémů EU pro bezpečnost, správu hranic a řízení migrace.

Zadruhé sdělení určilo potenciální možnosti pro vytvoření nových a doplňujících opatření pro řešení nedostatků v architektuře správy údajů v EU. Komise zjistila zejména významné nedostatky v informacích týkající se státních příslušníků třetích zemí, kteří navštěvují schengenský prostor, a podobně u státních příslušníků třetích zemí osvobozených od vízové povinnosti, kteří vstupují do EU přes pozemní hranice. Překračování vnějších hranic státními příslušníky třetích zemí se v současné době nezaznamenává a o státních příslušnících třetích zemí osvobozených od vízové povinnosti nejsou před jejich příchodem na vnější pozemní hranice k dispozici žádné informace. Komise proto předložila legislativní návrhy na vytvoření dvou nových informačních systémů, které mají tyto závažné nedostatky odstranit. V dubnu 2016 Komise navrhla zřízení systému vstupu/výstupu EU za účelem modernizace správy vnějších hranic pomocí lepší kvality a účinnosti kontrol 14 . V listopadu 2016 Komise navrhla systém EU pro cestovní informace a povolení (ETIAS), který má shromažďovat informace o všech osobách, které cestují do Evropské unie bez vízové povinnosti, aby bylo možné provádět předběžné kontroly zaměřené na nelegální migraci a bezpečnostní riziko 15 .

Třetí oblastí zdůrazněnou ve sdělení byla nutnost zlepšit interoperabilitu informačních systémů. Sdělení konstatovalo, že díky novému komplexnímu rámci ochrany osobních údajů v EU a významnému vývoji technologií a bezpečnosti informačních technologií lze dosáhnout interoperability informačních systémů doprovázené nezbytnými přísnými pravidly pro přístup a používání, aniž by bylo dotčeno stávající účelové omezení. Komise předložila čtyři možnosti pro dosažení interoperability:

·jediné vyhledávací rozhraní, jež umožní vyslat dotaz do několika informačních systémů současně a získat kombinované výsledky na jediné obrazovce,

·propojitelnost informačních systémů, kde bude do údajů zaznamenaných v jednom systému automaticky nahlížet jiný systém,

·zavedení sdílené služby pro porovnávání biometrických údajů na podporu různých informačních systémů a

·společné úložiště údajů o totožnosti založené na alfanumerických údajích pro různé informační systémy (včetně běžných biografických údajů, jako je např. jméno a příjmení a datum narození).

Komise zahájila diskusi o tom, jak mohou informační systémy v Evropské unii ještě více zdokonalit správu hranic a vnitřní bezpečnost, a zřídila odbornou skupinu na vysoké úrovni pro informační systémy a interoperabilitu, která bude v této práci pokračovat (viz oddíl II.3 níže).

2.    Pokrok u prioritních dokumentů v oblasti informačních systémů

Aby mohli příslušníci pohraniční stráže, pracovníci donucovacích orgánů, imigrační úředníci a soudní orgány vykonávat své úkoly, potřebují přístup k přesným a úplným údajům. Je proto zásadní, aby Evropský parlament a Rada dosáhly pokroku, pokud jde o prioritní návrhy v oblasti informačních systémů v rámci první části sdělení z dubna 2016. Jak je uvedeno výše, je to zásadní pro to, aby stávající informační systémy účinněji přispívaly k ochraně hranic a bezpečnosti, a odstraní se tak zásadní nedostatky v informacích díky zavedení nových systémů nezbytných k zabezpečení vnějších hranic.

Nejpropracovanějším návrhem je systém vstupu/výstupu EU. Tento systém se nachází ve fázi třístranných jednání a směřuje k cíli stanovenému Evropskou radou, kterým je dokončení v červnu 2017. Pokračují technická jednání o systému EU pro cestovní informace a povolení (ETIAS), oba dotčené orgány však dosud nezaujaly vyjednávací pozice. Přijetí mandátu Rady se plánuje na červen 2017 a v září 2017 hodlá přijmout svůj mandát k vyjednávání Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) Evropského parlamentu. Společné prohlášení o legislativních prioritách EU na rok 2017 16 stanovilo, že tento návrh má být projednán přednostně, aby mohl být realizován do konce roku 2017. Komise bude společné normotvůrce i nadále aktivně podporovat, aby bylo tohoto cíle dosaženo. Oba orgány se rovněž zabývají návrhy Komise na posílení Schengenského informačního systému (SIS). První kolo jednání o třech návrzích na úrovni pracovních skupin Rady bude dokončeno během maltského předsednictví Rady. Zpravodaj Evropského parlamentu zamýšlí předložit návrh zprávy ve výboru LIBE do konce června 2017. Pokud jde o legislativní návrh na posílení systému Eurodac, Rada se v prosinci 2016 dohodla na částečném obecném přístupu a výbor LIBE Evropského parlamentu hodlá o své zprávě hlasovat v květnu 2017. Ihned poté by měly začít třístranné rozhovory.

3.    Práce odborné skupiny na vysoké úrovni pro informační systémy a interoperabilitu

V červnu 2016 Komise zřídila odbornou skupinu na vysoké úrovni pro informační systémy a interoperabilitu. Tato odborná skupina měla řešit právní, technické a operativní problémy spojené se čtyřmi možnostmi dosažení interoperability, včetně jejich nezbytnosti, technické proveditelnosti a přiměřenosti a jejich důsledků pro ochranu údajů 17 . Odborná skupina byla také požádána, aby zjistila a odstranila slabá místa a případné nedostatky v informacích, které jsou zapříčiněny složitostí a roztříštěností informačních systémů 18 . Ve skupině se sešli odborníci z členských států a zemí přidružených k Schengenu, jakož i z agentur EU (eu-LISA, Europol, Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu, Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž a Agentura pro základní práva). Protiteroristický koordinátor EU a evropský inspektor ochrany údajů se zúčastnili jako řádní členové. Zástupci sekretariátu výboru LIBE Evropského parlamentu a generálního sekretariátu Rady se zúčastnili jako pozorovatelé.

Komise vítá závěrečnou zprávu 19 odborné skupiny na vysoké úrovni ze dne 11. května 2017. Odborná skupina došla k závěru, že pro dosažení interoperability je nezbytné a technicky možné pracovat na těchto třech řešeních, která v zásadě mohou mít jak operativní přínosy, tak být vytvořena v souladu s požadavky na ochranu údajů:

·evropský portál pro vyhledávání 20 ,

·sdílená služba pro porovnávání biometrických údajů a

·společné úložiště údajů o totožnosti.

Podle názoru odborné skupiny by se o možnosti vzájemného propojení systémů mělo uvažovat vždy jen v jednotlivých případech. Jedním z takových případů je propojení navrhovaného systému vstupu/výstupu EU a Vízového informačního systému 21 . Podle návrhu Komise na systém vstupu/výstupu EU by systém vstupu/výstupu systematicky a automaticky nahlížel do údajů obsažených ve Vízovém informačním systému a uchovával by se omezený dílčí soubor údajů (vízový štítek, počet vstupů, doba pobytu), které systému vstupu/výstupu umožní správně zpracovávat údaje o držitelích víz v souladu s požadavky na minimalizaci a konzistentnost údajů. Odborná skupina došla k závěru, že pokud u všech tří ostatních řešení pro interoperabilitu dojde k dostatečnému pokroku, nebude tolik zapotřebí vzájemně propojovat systémy pouze kvůli zlepšení výměny údajů.

Závěrečná zpráva odborné skupiny rovněž zdůraznila, že je důležité v plném rozsahu zavést a používat stávající informační systémy. Zabývala se také decentralizovaným prümským rámcem pro výměnu údajů o DNA, otiscích prstů a registraci vozidel 22 a doporučila vypracovat studii proveditelnosti týkající se přechodu na centralizovaný komponent pro směrování a případného doplnění nových funkcí. Ve věci decentralizovaného systému zřízeného směrnicí EU o jmenné evidenci cestujících (PNR) 23 doporučila odborná skupina vypracovat studii proveditelnosti týkající se centralizovaného komponentu pro předběžné informace o cestujících a údaje ze jmenné evidence cestujících jakožto nástroje technické podpory, který umožňuje propojení s leteckými dopravci. Podle jejího názoru by se tím poté, co členské státy provedou směrnici EU o jmenné evidenci cestujících, posílila účinnost složek pro informace o cestujících.

Komise se bude i nadále zaměřovat na plné provádění stávajících informačních systémů. Členské státy musí plně využívat stávající systémy a jejich potenciál. Komise bude v souladu s plánem provádění nadále poskytovat komplexní podporu 24 , aby pomohla zajistit, že všechny členské státy provedou směrnici EU o jmenné evidenci cestujících do května 2018. Bude úzce spolupracovat se všemi členskými státy na dokončení plného zavedení prümského rámce, zejména s pěti členskými státy, které dosud neprovedly prümská rozhodnutí. V souladu s vyzněním doporučení odborné skupiny prozkoumá Komise způsoby, jak posílit fungování a účinnost těchto systémů při jejich používání členskými státy.

Odborná skupina zjistila nedostatky v informacích týkající se překračování vnějších hranic občany EU. Její závěrečná zpráva odkazuje na nedávné zavedení systematických kontrol všech osob, které podle právních předpisů Unie požívají práva na volný pohyb, v příslušných databázích v okamžiku, kdy opouštějí schengenský prostor a kdy do něj vstupují 25 . Zpráva poukazuje na to, že se nezaznamenává čas a místo těchto kontrol, a přitom by tyto údaje mohly být užitečné pro účely prosazování práva. Odborná skupina proto doporučila další analýzu přiměřenosti a proveditelnosti systematického zaznamenávání překračování vnějších hranic všemi občany EU 26 .

Komise konstatuje, že zpráva odborné skupiny neprokazuje nezbytnost a přiměřenost zaznamenávání překračování vnějších hranic všemi občany EU. Vyjdou-li najevo další skutečnosti, které by nezbytnost a přiměřenost tohoto zaznamenávání prokázaly, je Komise připravena posoudit, zda je nutno učinit další kroky. Komise se bude zatím zabývat souvisejícími doporučeními odborné skupiny, aby se věnovala případnému zaznamenávání pozitivních nálezů v Schengenském informačním systému u osob, o nichž byl proveden záznam, a to jako možný způsob registrace pohybu občanů EU, kteří byli označeni za potenciálně zapojené do terorismu nebo jiné závažné trestné činnosti.

Odborná skupina rovněž zjistila nedostatky v informacích týkající se dlouhodobých víz, povolení k pobytu a pobytových karet. Zjistila, že členské státy nemají dostatečné prostředky ke kontrole platnosti těchto dokumentů v případech, kdy byly vydány jiným členským státem, a konstatovala, že by se v této souvislosti mohla prozkoumat možnost vytvoření centralizovaného úložiště EU obsahujícího informace o dlouhodobých vízech, povoleních k pobytu a pobytových kartách. Komise posoudí, zda je takové úložiště třeba, včetně jeho nezbytnosti, technické proveditelnosti a přiměřenosti.

Zpráva odborné skupiny v neposlední řadě uvádí, že v meziútvarové spolupráci na vnějších hranicích jsou klíčovým aktérem celní orgány. Komise proto zkoumá další technické, operativní a právní aspekty interoperability s celními systémy.

III.    SMĚŘOVÁNÍ K INTEROPERABILITĚ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ

1.    Cíl Komise dosáhnout do roku 2020 interoperability informačních systémů

Hlavním cílem je zajistit, aby příslušníci pohraniční stráže, pracovníci donucovacích orgánů, imigrační úředníci a soudní orgány měli k dispozici všechny nezbytné informace, jež by jim umožnily lépe chránit vnější hranice a posílit vnitřní bezpečnost ku prospěchu všech občanů. Proto je nejprve třeba dosáhnout účinného fungování různých informačních systémů v této oblasti a urychleného přijetí již předložených legislativních návrhů.

Komise v souladu se sdělením z dubna 2016 a na základě zjištění a doporučení odborné skupiny stanoví nový přístup ke správě údajů pro ochranu hranic a bezpečnost, v němž budou všechny centralizované informační systémy EU pro bezpečnost, správu hranic a řízení migrace 27 interoperabilní, a to při plném dodržování základních práv, s cílem:

·umožnit souběžné vyhledávání v systémech pomocí evropského portálu pro vyhledávání v plném souladu s účelovými omezeními a přístupovými právy, aby bylo možné lépe využívat stávající informační systémy; pravděpodobně se budou také uplatňovat jednodušší pravidla pro přístup pro účely prosazování práva 28 ,

·zajistit, aby systémy používaly jednu sdílenou službu pro porovnávání biometrických prvků, která umožní vyhledávat v různých informačních systémech obsahujících biometrické údaje a případně ihned naznačí vztah k souvisejícím biometrickým údajům nalezeným v jiném systému 29 ,

·zajistit, aby systémy sdílely společné úložiště údajů o totožnosti založené na alfanumerických údajích o totožnosti 30 , jež umožní zjistit, zda je osoba zaregistrována v různých databázích pod různými identitami.

V rámci tohoto nového přístupu musí systémy dodržovat příslušná ustanovení o ochraně údajů se specifickými pravidly pro přístup příslušných orgánů, zvláštními pravidly pro účelová omezení pro každou kategorii údajů a přizpůsobenými pravidly pro uchovávání údajů. Tento přístup k interoperabilitě by nevedl k propojení všech jednotlivých systémů.

Nový přístup by překonal současné nedostatky v architektuře správy údajů v EU, mimo jiné by odstranil zjištěné mezery. Zásadní úlohu v práci směřující k interoperabilitě informačních systémů bude hrát agentura eu-LISA, a to i u současných a budoucích technických analýz (viz oddíl III.2 níže). Legislativní návrh, který Komise předloží v červnu 2017, posílí mandát agentury eu-LISA, který jí umožní používat tento nový přístup. Komise bude do práce na interoperabilitě nadále zapojovat také evropského inspektora ochrany údajů a Agenturu pro základní práva.

Aby byly informační systémy účinné, je zásadní zajistit vysokou kvalitu údajů. Interoperabilita může fungovat pouze tehdy, pokud jsou do informačních systémů zadávány přesné a úplné údaje. Komise již označila kvalitu údajů za záležitost vyžadující další opatření na úrovni EU 31 a společně s agenturou eu-LISA co nejdříve provede doporučení odborné skupiny, pokud jde o zkvalitnění údajů v informačních systémech EU.

Komise pokročí v realizaci doporučení odborné skupiny týkajících se automatizované kontroly kvality, „datového skladu“ schopného analyzovat anonymizované údaje získané z příslušných informačních systémů pro statistické účely a pro účely podávání zpráv, jakož i modulů odborné přípravy o kvalitě údajů pro zaměstnance odpovědné za zadávání vstupních údajů do systémů na vnitrostátní úrovni. Významná role agentury eu-LISA při zajišťování vysoké kvality údajů v centralizovaných informačních systémech EU bude rovněž zohledněna v chystaném legislativním návrhu.

Interoperabilita vyžaduje technickou interakci mezi stávajícími informačními systémy. Usnadnění této interakce je cílem univerzálního formátu pro zprávy (UMF) na úrovni EU. Komise společně s agenturou eu-LISA pokročí v realizaci doporučení odborné skupiny tak, aby byl v souladu s probíhající činností zdokonalen univerzální formát pro zprávy. Cílem je zajistit, aby byl vývoj tohoto formátu zohledněn v centralizovaných informačních systémech EU.

2.    Postup k dosažení interoperability informačních systémů do roku 2020

Souběžně s prací na dokončení prioritních dokumentů v oblasti informačních systémů vybízí Komise Evropský parlament a Radu ke společné diskusi o dalším postupu v oblasti interoperability, jak je stanoveno v tomto sdělení. Komise proto tyto myšlenky představí a prodiskutuje dne 29. května 2017 ve výboru LIBE Evropského parlamentu a dne 8. června 2017 s členskými státy na zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci. Na základě těchto diskusí by všechny tři orgány měly uspořádat na podzim roku 2017 třístranná setkání na technické úrovni 32 , kde projednají další postup v oblasti interoperability v souladu s tímto sdělením, včetně operativních potřeb v oblasti ochrany hranic a bezpečnosti a způsobů zajištění přiměřenosti a plného dodržování základních práv. Cílem je dosáhnout co nejdříve, a nejpozději do konce roku 2017, shody na dalším postupu a nezbytných opatřeních, která je třeba přijmout k dosažení interoperability informačních systémů do roku 2020.

Souběžně se společnou diskusí všech tří orgánů a bez předjímání jejich výsledků budou Komise a agentura eu-LISA v průběhu roku 2017 provádět další technické analýzy vymezených řešení pro interoperabilitu, a to prostřednictvím řady technických studií a ověření koncepce. Komise bude pravidelně informovat Evropský parlament a Radu o pokroku v těchto technických analýzách.

Komise využívá výměn s Evropským parlamentem a Radou i výsledků probíhajících legislativních prací na informačních systémech a dalších technických analýz a intenzivně pracuje na tom, aby co nejdříve 33 předložila legislativní návrh týkající se interoperability. V souladu se zásadami zlepšení právní úpravy bude součástí přípravy tohoto legislativního návrhu veřejná konzultace a posouzení dopadů, mimo jiné na základní práva a zejména práva na ochranu osobních údajů. Spolu s legislativním návrhem týkajícím se o interoperability Komise v návaznosti na hodnotící zprávu předloženou v říjnu 2016 34 předloží rovněž legislativní návrh na revizi právního základu Vízového informačního systému 35 . Vízový informační systém je jedním z centralizovaných informačních systémů, jež by měly být součástí nového přístupu ke správě údajů pro ochranu hranic a bezpečnost.

Společná diskuse všech tří orgánů o dalším postupu k dosažení interoperability do roku 2020 by neměla brzdit práci na legislativních návrzích týkajících se informačních systémů, jež společní normotvůrci v současné době projednávají. Většinu z těchto návrhů již společné prohlášení označilo za naléhavé a klíčové priority a všechny tyto návrhy se zabývají významnými nedostatky v informacích, které vyžadují urychlenou reakci, což je i v souladu s doporučeními odborné skupiny. Doplňující legislativní návrh na Evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS) pro státní příslušníky třetích zemí, který Komise představí v červnu 2017, bude rovněž plně v souladu s doporučeními odborné skupiny týkajícími se interoperability a s přístupem stanoveným v tomto sdělení. Aby mohl být tento nový přístup prováděn realizovatelným způsobem, musí být právní základ všech dotčených informačních systémů stabilní. Proto musí být v první řadě dosaženo dohody o legislativních návrzích, jež jsou v současné době předmětem jednání.

IV.    PROVÁDĚNÍ DALŠÍCH PRIORITNÍCH DOKUMENTŮ V OBLASTI BEZPEČNOSTI

1.    Podněty legislativní povahy

Dne 1. května 2017 vstoupilo v platnost nové nařízení o Europolu 36 . Pro Europol je to důležitý mezník, který zavádí řadu nových prvků, jež z agentury EU v oblasti prosazování práva učiní skutečné centrum EU pro výměnu informací o závažné přeshraniční trestné činnosti a terorismu. Europol bude mít k dispozici nástroje pro účinnější, účelnější a odpovědnější fungování. Především změněný rámec pro zpracování údajů zvýší jeho kapacitu pro vypracovávání analýz trestné činnosti ve službách členských států a silnější režim ochrany údajů zajistí nezávislý a účinný dohled nad ochranou údajů.

Jak požaduje Smlouva, činnosti Europolu bude dále kontrolovat Evropský parlament společně s vnitrostátními parlamenty, což ještě zvýší transparentnost a legitimitu této agentury v očích občanů.

Pro minimalizaci negativních dopadů odchodu Dánska z Europolu (na základě výsledků dánského referenda ze dne 3. prosince 2016) byla dne 30. dubna 2017 podepsána dohoda o operativní spolupráci mezi Europolem a Dánskem. Jak bylo dohodnuto ve společném prohlášení předsedy Komise Junckera, předsedy Rady Tuska a dánského předsedy vlády Rasmussena ze dne 15. prosince 2016 37 , dohoda stanoví zvláštní operativní opatření zajišťující dostatečnou úroveň operativní spolupráce mezi Dánskem a Europolem, včetně výměny operativních údajů a výměn mezi styčnými úředníky, podložené přiměřenými zárukami. Tato dohoda sice nenahrazuje plné členství Dánska v Europolu, tj. přístup k datovým úložištím Europolu nebo plné členství na mezinárodních fórech pro správu Europolu, Dánsko však uznalo pravomoc Evropského soudního dvora a evropského inspektora ochrany údajů a do dánského práva provedlo příslušná pravidla EU pro ochranu údajů 38 . Jak je uvedeno ve společném prohlášení, tato ujednání jsou podmíněna pokračováním členství Dánska v EU a v schengenském prostoru.

Dne 28. dubna 2017 Komise přijala prováděcí rozhodnutí o společných protokolech a datových formátech, které mají podle směrnice EU o jmenné evidenci cestujících 39 používat letečtí dopravci při předávání údajů ze jmenné evidence cestujících (PNR) útvarům pro informace o cestujících. Tímto prováděcím rozhodnutím se harmonizují technické aspekty předávání údajů ze jmenné evidence cestujících leteckými dopravci. Dohodnuté datové formáty a přenosové protokoly budou od 28. dubna 2018 povinné pro veškeré předávání údajů ze jmenné evidence cestujících leteckými dopravci útvarům pro informace o cestujících.

Rada dne 25. dubna 2017 formálně přijala novou směrnici o střelných zbraních 40 . Členské státy nyní mají 15 měsíců na zavedení požadovaných kontrol nabývání a držení střelných zbraní s cílem zajistit, aby zločinecké skupiny nebo teroristé nezneužívali roztříštěných pravidel v Unii. Dne 28. dubna 2017 dosáhla odborná skupina pro normy znehodnocování střelných zbraní dohody o nových normách znehodnocování v souvislosti s tím, že do července 2017 má být přijato revidované nařízení Komise (EU) 2015/2403. Současné revidované znění usiluje o vyjasnění některých technických norem tak, aby bylo zajištěno správné používání veškerých technických postupů znehodnocování zbraní.

2.    Provádění nelegislativních opatření

Rozsáhlý globální útok spáchaný s použitím ransomwaru dne 12. května 2017 vyzdvihl naléhavou potřebu, aby EU a její agentury a členské státy zesílily své kroky v oblasti boje proti rostoucí hrozbě kyberkriminality, rovněž se zaměřením na odhalování a odrazování. V reakci donucovacích orgánů na poslední útok hrálo vedoucí úlohu Evropské centrum pro boj proti kyberkriminalitě v rámci Europolu (EC3), přičemž vycházelo z předchozí práce v této oblasti, zejména z kampaně „konec výkupnému“. Při zmírňování této hrozby a při pomoci obětem udržovala skupina EU pro reakci na počítačové hrozby úzké kontakty rovněž s Evropským centrem pro boj proti kyberkriminalitě, bezpečnostními týmy typu CSIRT dotčených zemí, útvary pro boj proti kyberkriminalitě a klíčovými partnery z odvětví. V rámci přezkumu v polovině období jednotného digitálního trhu oznámeného dne 10. května 2017 vyhlásila Komise svůj záměr do září 2017 přezkoumat strategii kybernetické bezpečnosti EU z roku 2013. Tato činnost se zrychluje, aby se stávající zaměření na prevenci rozšířilo tak, že bude klást větší důraz na odhalování a odrazování. Cílem by mělo být omezení pravděpodobnosti kybernetických útoků i jejich dopadu, a to posílením odolnosti a dalším pokrokem ve snažení členských států při budování jejich vnitrostátních kapacit a plném provádění směrnice o bezpečnosti sítí a informací 41 . Potenciál pro počítačovou kriminalitu (a trestnou činnost související s kyberprostorem) je důsledkem nejen systémových a softwarových nedostatků, ale také chování nedostatečně dodržujícího kybernetickou hygienu. Komise nejen posílí mandát Agentury EU pro bezpečnost sítí a informací (ENISA), ale rovněž předloží návrhy na vypracování norem kybernetické bezpečnosti, certifikace a označování, aby byla zajištěna větší kybernetická bezpečnost systémů a zařízení. Zaměří se rovněž na budování kybernetických dovedností a technické kapacity v rámci Unie.

Za současných okolností, kdy existují hrozby pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost, může být zesílení policejních kontrol na území členských států, včetně pohraničních oblastí, považováno za nezbytné a odůvodněné v zájmu posílení bezpečnosti v schengenském prostoru. Komise proto dne 2. května 2017 předložila doporučení o přiměřených policejních kontrolách a policejní spolupráci v schengenském prostoru 42 . Doporučení vytyčuje opatření, která by měly státy schengenského prostoru přijmout, aby účinněji využívaly stávající policejní pravomoci k řešení hrozeb pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost. Je-li to nezbytné a odůvodněné, měly by členské státy zintenzivnit policejní kontroly v pohraničních oblastech a na hlavních dopravních trasách. Rozhodnutí týkající se provádění těchto kontrol, jakož i jejich rozmístění a intenzita zůstávají plně v rukou členských států a vždy by měly být přiměřené zjištěným hrozbám. Kromě toho Komise doporučuje, aby všechny členské státy v zájmu řešení hrozeb pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost posílily přeshraniční policejní spolupráci.

V oblasti ochrany letectví před protiprávními činy došlo v posledních týdnech k vývoji, když Spojené státy a Spojené království zavedly nová bezpečnostní opatření u letů z řady zemí Blízkého východu, severní Afriky a Turecka a požadují, aby byla větší elektronická zařízení umístěna v odbavených zavazadlech. Na straně EU pokročilo posuzování rizika hrozeb a zranitelných míst v souvislosti s lety ze třetích zemí do EU. V návaznosti na informace, podle nichž se Spojené státy možná chystají přijmout podobná opatření v případě letů z letišť v EU, usnadnila Komise kontakty na politické úrovni, aby bylo možné koordinovat opatření Spojených států a EU. Dne 17. května 2017 proběhne v Bruselu jednání mezi představiteli Spojených států a EU, kteří společně posoudí možná rizika a budou usilovat o jednotný postup při řešení vznikajících hrozeb.

Pokračuje práce Stálého výboru pro operativní spolupráci v oblasti vnitřní bezpečnosti (COSI) Rady týkající se příštího politického cyklu EU pro boj proti organizované a závažné mezinárodní trestné činnosti na období 2018–2021, jež zohledňuje osm prioritních hrozeb trestné činnosti, které Komise identifikovala v poslední zprávě o pokroku na cestě k bezpečnostní unii 43 . Očekává se, že dne 18. května 2017 přijme Rada závěry Rady o novém politickém cyklu EU.

V návaznosti na zprávu Komise o pokroku ve zlepšování přeshraničního přístupu vyšetřovatelů trestných činů k elektronickým důkazům 44 , předloženou Radě pro spravedlnost a vnitřní věci v prosinci 2016, Komise v současnosti dokončuje své posouzení a navrhne další postup v této věci k projednání na zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci konaném dne 8. června 2017.

Komise podpořila úsilí, které v této fázi vyvíjí skupina členských států, pokud jde o udržování systému e-CODEX (systému pro přeshraniční justiční spolupráci a digitální přístup k soudnímu řízení). Komise zaznamenala, že tyto členské státy nepovažují uvedené řešení za udržitelné. Členské státy prověřily na úrovni pracovních skupin Rady různé možnosti a dospěly k závěru, že nejlepším místem pro udržování systému e-CODEX a zajištění jeho provozuschopnosti by byla agentura eu-LISA. Komise zahájila hodnocení dopadu různých možností udržování systému e-CODEX s cílem nalézt nejvhodnější řešení. Výsledek tohoto posouzení dopadů bude k dispozici do podzimu 2017.

Výše uvedené přijetí směrnice o střelných zbraních je důležitým krokem k posílení pravidel týkajících se zákonného nabývání a držení střelných zbraní. Komise se rovněž zabývá nedovoleným obchodováním se střelnými zbraněmi v rámci EU i mimo její hranice. Dne 16. března 2017 se v Kyjevě konalo odborné setkání u kulatého stolu mezi EU a Ukrajinou o nedovoleném obchodování se střelnými zbraněmi. Jednalo se o první setkání tohoto druhu mezi EU a Ukrajinou v zájmu zlepšení výměny informací v této oblasti. Dne 28. března 2017 se v Tunisu konalo druhé odborné setkání u kulatého stolu mezi EU a Tuniskem o nedovoleném obchodování se střelnými zbraněmi. Pro Ukrajinu i Tunisko byl schválen akční plán, který zahrnuje mise odborníků EU, jež mají hodnotit správní rámec obou zemí, pořádat konference na vysoké úrovni o souvisejících právních předpisech a navrhovat školení, studijní návštěvy a semináře týkající se praktické správy údajů, jakož i operativní spolupráce.

Komise a Evropská služba pro vnější činnost předložily dne 12. května 2017 Radě společný pracovní dokument o vnější činnosti EU v oblasti boje proti terorismu, v němž jsou nastíněny prioritní země, oblasti a nástroje pro opatření EU v této oblasti. Tento společný dokument přispívá k diskusi o revizi závěrů Rady z února 2015 o vnějších opatřeních EU v boji proti terorismu 45 , a to s cílem přijmout nové závěry Rady na zasedání Rady pro zahraniční věci v červnu 2017.

Ve dnech 16.–17. března 2017 se v Bukurešti uskutečnil první seminář EU a sousedních zemí o ochraně kritické infrastruktury (CIP) jako součást rozšiřování vnějšího rozměru Evropského programu na ochranu kritické infrastruktury. Kromě zástupců členských států byli mezi účastníky i zástupci osmi zemí východní Evropy a západního Balkánu. Cílem tohoto prvního semináře bylo navázat kontakty a vyměnit si informace o opatřeních a nástrojích na ochranu kritické infrastruktury. Byly zjištěny možné oblasti další spolupráce, včetně společných školení nebo cvičení zaměřených na praktické (operativní) aspekty, studií regionální vzájemné závislosti a vzájemného hodnocení vnitrostátních strategií v oblasti ochrany kritické infrastruktury.

V.    ZÁVĚRY

Komise vyzývá Evropský parlament a Radu, aby se zaměřily na plnění legislativních priorit v oblasti informačních systémů pro bezpečnost, správu hranic a řízení migrace. Posílí se tím existující systémy a odstraní zjištěné nedostatky v informacích v souladu s potřebami příslušníků pohraniční stráže, pracovníků donucovacích orgánů včetně úředníků celní správy, imigračních úředníků a soudních orgánů, a navíc se tak vytvoří i základ pro větší interoperabilitu těchto systémů.

V návaznosti na sdělení z dubna 2016 o silnějších a inteligentnějších informačních systémech pro ochranu hranic a bezpečnost a s ohledem na doporučení odborné skupiny na vysoké úrovni pro informační systémy a interoperabilitu stanovila Komise nový přístup ke správě údajů pro ochranu hranic a bezpečnost, jímž je dosažení interoperability všech centralizovaných informačních systémů EU pro bezpečnost, správu hranic a řízení migrace při plném dodržování základních práv. Za tímto účelem a v návaznosti na probíhající legislativní a technickou práci v oblasti informačních systémů předloží Komise v červnu 2017 legislativní návrh na posílení mandátu agentury eu-LISA, který jí umožní uplatňovat tento nový přístup; poté bude co nejdříve následovat legislativní návrh týkající se interoperability. Komise vybízí Evropský parlament a Radu, aby společně jednaly o navrženém dalším postupu. Všechny tři orgány by tak mohly dosáhnout shody na dalším postupu v oblasti interoperability a krocích nezbytných k jejímu dosažení do roku 2020 při plném dodržování základních práv. Uplatňování přístupu zaměřeného na interoperabilitu by pomohlo k účinnější a účelnější správě údajů v EU, jež umožní lépe chránit vnější hranice a posílit vnitřní bezpečnost ku prospěchu všech občanů.

(1)  COM(2016) 213 final (12. 4. 2017).

(2)   https://www.europol.europa.eu/activities-services/main-reports/european-union-serious-and-organised-crime-threat-assessment-2017

(3)  JOIN(2013) 1 final (7. 2. 2013).

(4)  COM(2017) 228 final (10. 5. 2017). Viz také čtvrtá zpráva o pokroku na cestě k bezpečnostní unii, COM(2017) 41 final (25. 1. 2017).

(5)  Stav Unie 2016 (14. 9. 2016), https://ec.europa.eu/commission/state-union-2016_en

(6)  Závěry Evropské rady (15. 12. 2016), http://www.consilium.europa.eu/en/meetings/european-council/2016/12/20161215-euco-conclusions-final_pdf/

(7)  COM(2016) 205 final (6. 4. 2016).

(8)  COM(2016) 881 final (21. 12. 2016), COM(2016) 882 final (21. 12. 2016), COM(2016) 883 final (21. 12. 2016).

(9)  COM(2016) 272 final (4. 5. 2016).

(10)  COM(2016) 7 final (19. 1. 2016).

(11)  Viz pátá zpráva o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii, COM(2017) 203 final (2. 3. 2017).

(12)  Hledají-li členské státy informace o odsouzení státních příslušníků třetích zemí, nasměruje je centralizovaný systém k těm členským státům, kde lze informace z rejstříku trestů nalézt.

(13)  Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

(14)  COM(2016) 194 final (6. 4. 2016).

(15)  COM(2016) 731 final (16. 11. 2016).

(16)  Společné prohlášení o legislativních prioritách EU na rok 2017 (13. 12. 2016), https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/joint-declaration-legislative-priorities-2017-jan2017_en.pdf

(17)  Rozhodnutí Komise 2016/C 257/03 (17. 6. 2016).

(18)  Viz rámcový dokument odborné skupiny (červen 2016): http://ec.europa.eu/transparency/regexpert/ index.cfm?do=groupDetail.groupDetailDoc&id=24081&no=2

(19)  Závěrečná zpráva odborné skupiny je k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/transparency/regexpert/index.cfm?do=groupDetail.groupDetailDoc&id=32600&no=1. Její přílohy obsahují shrnutí zprávy Agentury pro základní práva, jakož i prohlášení evropského inspektora ochrany údajů a protiteroristického koordinátora EU.

(20)  Termín „jediné vyhledávací rozhraní“ byl změněn na „evropský portál pro vyhledávání“, aby se předešlo záměně s vnitrostátními jednotnými rozhraními ve vnitrostátních informačních systémech členských států.

(21)  Nařízení (ES) č. 767/2008 (9. 7. 2008).

(22)  Rozhodnutí Rady 2008/615/SVV (23. 6. 2008).

(23)  Směrnice (EU) 2016/681 (27. 4. 2016).

(24)  SWD(2016) 426 final (28. 11. 2016).

(25)  Nařízení (EU) 2017/458 (15. 3. 2017).

(26) Odborná skupina jednala rovněž o možnostech rozšíření navrhovaného systému vstupu/výstupu EU, aby zahrnoval občany EU, nebo rozšíření vedení protokolů v Schengenském informačním systému. Obě tyto možnosti byly zavrhnuty.

(27)  Schengenský informační systém, Vízový informační systém, Eurodac, navrhovaný systém vstupu/výstupu EU, navrhovaný systém EU pro cestovní informace a povolení (ETIAS) a navrhovaný Evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS) pro státní příslušníky třetích zemí.

(28)  Výbor stálých zástupců (Coreper) v Radě dne 2. března 2017 při udělování mandátu předsednictví Rady k zahájení interinstitucionálního jednání o systému vstupu/výstupu EU vyzval Komisi, aby navrhla komplexní rámec pro přístup k údajům v různých databázích v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí pro účely prosazování práva, aby bylo dosaženo většího zjednodušení, soudržnosti, účinnosti a zohlednění operativních potřeb. Odborná skupina doporučuje, aby byl rámec pro přístup k údajům pro účely prosazování práva dvoufázový: k samotné vizualizaci údajů by došlo až po potvrzení existence těchto údajů, čímž by se zlepšila účelnost, ale snížil počet a rozsah přístupů pro účely prosazování práva.

(29)  Je potřeba další technická analýza, pokud jde o možné zahrnutí funkce označování do sdílené služby pro porovnávání biometrických prvků a její důsledky pro ochranu údajů – viz oddíl III.2 níže.

(30)  To by zahrnovalo běžné biografické údaje, jako je jméno a příjmení, datum narození a pohlaví.

(31)  Čtvrtá zpráva o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii, COM(2017) 41 final (25. 1. 2017).

(32)  Tato technická jednání by mohla následovat příklad schůzky týkající se inteligentních hranic, která se konala v únoru 2015.

(33)  To bude vyžadovat dohodu společných normotvůrců o souvisejících legislativních návrzích, které jsou v současné době předmětem jednání – viz oddíl II.2 výše.

(34)  COM(2016) 655 final (14. 10. 2016).

(35)  Nařízení (ES) č. 767/2008 (9. 7. 2008).

(36)  Nařízení (EU) 2016/794 (11. 5. 2016).

(37)  Prohlášení předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera, předsedy Evropské rady Donalda Tuska a dánského předsedy vlády Larse Løkke Rasmussena (15. 12. 2016), http://europa.eu/rapid/press-release_IP-16-4398_en.htm

(38)  Směrnice (EU) 2016/680 (27. 4. 2016).

(39)  Směrnice (EU) 2016/681 (27. 4. 2016).

(40)   http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2017/04/25-control-acquisition-possession-weapons/  

(41)  Směrnice (EU) 2016/1148 (6. 7. 2016).

(42)  Komise dne 2. května 2017 v zásadě schválila doporučení o přiměřených policejních kontrolách a policejní spolupráci v schengenském prostoru (C(2017) 2923). K jeho formálnímu přijetí došlo dne 12. května 2017.

(43)  COM(2017) 213 final (12. 4. 2017). Osm prioritních hrozeb trestné činnosti identifikovaných Komisí je: kyberkriminalita, drogová trestná činnost, převaděčství migrantů, organizovaná majetková trestná činnost, obchodování s lidmi, nedovolené obchodování se zbraněmi, podvody s DPH a trestné činy proti životnímu prostředí.

(44)  Viz pracovní dokument útvarů Komise Progress report following the Conclusions of the Council of the European Union on improving criminal justice in cyberspace (Zpráva o pokroku v návaznosti na závěry Rady Evropské unie o zlepšení trestního soudnictví v kyberprostoru) (2. 12. 2016): http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-15072-2016-INIT/en/pdf Rada vyzvala ve svých závěrech o zlepšení trestního soudnictví v kyberprostoru ze dne 9. června 2016 Komisi, aby přijala konkrétní opatření, vypracovala společný přístup EU a do června 2017 prezentovala výsledky.

(45)  Závěry Rady o boji proti terorismu (9. 2. 2015): http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2015/02/150209-council-conclusions-counter-terrorism/